Neautorizováno!

To je mnohem důležitější. Proč míří generální tajemník Rutte, generální tajemník NATO, k nám do Prahy? Co se mu asi nelíbí? To se asi brzy dozvíme, ale je možné si to představit, protože představitelé spojenců to už pojmenovali. Mimo jiné i američtí spojenci se podivují nad tím, že současná vláda škrtla z plánovaného rozpočtu obrany 21 miliard a Česká republika nemusí v letošním roce naplnit ten závazek 2 procent na obranu, že bychom byli černým pasažérem. Nejde jenom o to, že dostaneme tuhle hanlivou nálepku. Jde mnohem víc o to, že se nestaráme v těžkých časech o vlastní bezpečnost.

Teď jasně, co chceme? Chceme jasný a srozumitelný hlas. Chceme, aby vláda zájem na obranyschopnosti promítla do rozpočtu a promítla do reálného chování obrany a Armády České republiky. Chceme jasnou informaci, nejenom jak pokračuje akvizice F-pětatřicítek – to vlastně víme, nejdřív plno humbuku, že vlastně je to nesmysl, aby se ukázalo, že to byl velmi správný krok a že Česká republika F-pětatřicítky má mít – ale nás samozřejmě zajímá i to, jakým způsobem dál doplní Česká republika související zbraňové systémy. Je důležité, abychom v tomhle směru dokázali budovat kompatibilní arzenál, kterým budeme schopni doplňovat arzenál našich spojenců. Konkrétní otázka: Jakým způsobem se připravují i související investice s F-pětatřicítkami? Jak to postupuje? Jak se připravuje česká armáda právě na tuhle novou významnou posilu?

Co je před námi? Jeden z největších dlouhodobých dluhů je nedostatečná protivzdušná obrana, fakticky chybějící protivzdušná obrana. Taková je realita. Je přirozené, že se ptáme a budeme se ptát jako konkrétní dotaz: Jak jsme na tom s budováním protivzdušné obrany? To je věc, na kterou teď vláda má odpovídat, ne handrkovat se o tom, kdo pojede a nepojede na summit NATO. To je směšné. Tady prostě má jet prezident a není o tom sporu. Vyzývám vládu také, aby v tomhle směru přestala s těmi žabomyšími válkami a postupovala srozumitelně a jednoznačně, ale zpátky k tomu. Daleko důležitější, než jsou tyhle projevy slabošství a nejistoty, je říct, co reálně uděláme, jaká je strategie, jak to bude s protivzdušnou obranou, v jakém čase, kolik do toho investujeme. Hlasy z armády: Škrt v letošním rozpočtu znamená oddálení příprav, znamená to, že není jasné, jak se budeme na tyhle zásadní výzvy schopni připravit.

Další podstatná oblast – a ukazuje to vývoj konfliktu na Ukrajině – jak jsme schopni čelit současným nebezpečím dronové války? Podařilo se na konci předchozího období vytvořit skupinu, která se právě protidronové obraně začíná věnovat jak v oblasti obranyschopnosti státu, tak vnitřní bezpečnosti. Ten dotaz zní jasně. Tohle jsou věcné záležitosti. Co se podařilo v téhle věci udělat místo toho chaosu, který ve svých výrocích předvádíte? Co konkrétně udělala vláda pro to, abychom se dokázali lépe připravit na současné hrozby a abychom byli mnohem pevnější v tom, jak budeme schopni čelit i případným dronovým útokům, těm nespolupracujícím dronům, které představují reálné riziko?

Tohle jsou stěžejní otázky v klíčových časech a funkční demokratický stát na prvním místě nebojuje trapné války o to, kdo pojede tam či onam, ale odpovídá lidem na dotaz, odpovídá lidem na ty zásadní výzvy, které se týkají bezpečnosti České republiky. Tohle je věc, kterou vláda Andreje Babiše zásadně dluží a my samozřejmě budeme nejenom při této mimořádné schůzi, ale i při dalších příležitostech tyhle věcné otázky pokládat. Ne že dlužíte odpověď na ně jenom nám, dlužíte odpověď na ně především lidem v České republice.

Poslední podstatná oblast, kauzy vlády a riziko, které z nich vyplývá pro občany České republiky, pro jejich peněženky, pro projekty, které se v České republice můžou realizovat, ale možná nebudou, protože tomu zabrání střety zájmů.

Samozřejmě že ten nejzávažnější je střet zájmů premiéra České republiky. Zůstaneme u toho. To není náš vrtoch, to není závist. Ani omylem! To je zájem na tom, aby premiér téhle země naplnil svoje slova. Jestli natočil video, kde se pateticky obrací na občany a říká: Jednou provždy to vyřeším. Přece všichni víme, že nevyřešil. Upozorňují na to novináři a všichni členové parlamentu to vědí. Nejenom že není jasné, jaký je statut svěřenského fondu. Můžeme vycházet jenom z toho, co uniklo. Z toho, co uniklo, je zřejmé jediné: že po tom, kdy Andrej Babiš odejde z vlády, tak může zpět jeho rodina spravovat ten majetek, a možná tím pádem i jemu svěřit právo jako manažerovi rozhodovat o tom, co s ním bude, ale v každém případě platí, že dál má přímý zájem na tom, aby jeho společnosti, respektive společnosti svěřené do svěřenského fondu, nechudly. Jasně říkáme: Andreji Babišovi, co jeho jest – to je úplně v pořádku – ale ne ve střetu zájmů.

Ono se to samozřejmě promítá nejenom v téhle kvazivyřešené záležitosti, ještě vážnější je druhá důležitá oblast a to je společnost SynBiol. K tomu premiér neřekl ani slovo od začátku svého vládnutí, vyhýbá se tomu. Proč? No, můžeme jenom zmínit, co se podařilo zatím z veřejných zdrojů posbírat. Celkově kliniky ve fondu Hartenberg pod SynBiolem z veřejného pojištění, tedy z veřejných peněz, inkasují pravděpodobně kolem 2 miliard korun ročně. Rozhodování o úhradových mechanismech je v kompetenci vlády a v kompetenci ministra zdravotnictví.

Tady se bohužel naplňuje to, na co je každý ve společnosti citlivý. Tohle je popření rovnosti před zákonem. Není prostě možné, aby ten, kdo určuje podmínky a byl na jedné straně toho potrubí finančního, tak byl i na jeho druhém konci. Tomuhle rozumí každý. Proto to není akademická otázka, ale je to závažná věc, na kterou má premiér odpovědět, nejenom proto, že je to popření pravidel právního státu. Máme na to jednoduchý zákon, zákon o střetu zájmů, ten na to pamatuje. Ale ještě závažnější je to, že to ohrožuje možné financování některých projektů. Ta hrozba má konkrétní číslovku: 700 miliard korun, financování z evropských peněz, v nadcházejícím období v okamžiku, kdy se ukáže, že střet zájmů prostě není vyřešen. Tohle je reálná hrozba pro Českou republiku. Tohle je odpovědnost vlády, na prvním místě premiéra a nejde se tomu vyhnout. Nejde se před tím schovat, jako se schoval před spravedlností a před soudem díky imunitě. Nejde. To, že čeští občané dneska vidí, že pro někoho zákony platí a pro někoho vlastně méně, že někdo musí před soud a někdo před tím uteče a schová se za imunitu, to je zásadní průlom v důvěře lidí ve společnosti, ale tady jde jak o důvěru, tak jde i o peníze. Tady reálně jde o to, jestli Česká republika bude moci využít svých prostředků, nebo ne.

Představil jsem čtyři klíčové oblasti. Vůbec není pochyb o tom, že budou hrát a hrají klíčovou roli pro českou společnost, pro český stát. Dotýkají se peněženek lidí, ale dotýkají se i víc než toho. Dotýkají se charakteru státu. Znovu opakuji, že kroky, které směřují k omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, k jejich destabilizaci, ukazují na slabost politiků. Ukazují na slabost současné vládní koalice snášet kritiku a nezávislý hlas. Projevuje se i jinde, kdy asi ministr kultury bude posuzovat, co je správná nezávislá kultura a co je méně správná nezávislá kultura v dotačních projektech. Projeví se v tom, že ministryně financí se vzhlédne v socialistických plánovačích a bude tady najednou pro trh určovat ceny. Fakt nevídané a v přímém rozporu s tím, když vláda ústy Karla Havlíčka hovoří o tom, jak důvěřuje podnikatelům, jak důvěřuje trhu. No, houby! Nedůvěřuje a ukazuje to na každém kroku. Při první příležitosti sáhne k nástrojům, které sama označí Alena Schillerová jako atomovou bombu pro tržní prostředí. To jsou její slova, to nejsou moje slova. V tomhle měla pravdu. Je to atomová bomba a vybouchla jí v rukách. Znamená to mnoho pro další fungování české tržní ekonomiky. To, že v tomhle případě Motoristé mlčí, spí, nic nedělají, aby nemuseli vysvětlovat svým voličům, jak budou trpět tyhle totálně levicové kroky – strana, která říká, že je pravicová – to je k smíchu, ale daleko podstatnější je, že to reálně oslabuje Českou republiku a že to komplikuje lidem život. ***