Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.30 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Takže jak vidíte, i ta zvířecí diplomacie ve skutečnosti funguje mnohem lépe s Tchaj-wanem než s tou Čínou. Panda byla slibovaná, Panda nedorazila. Stačilo se zeptat na luskouna, vyjednat to s primátorem Tchaj-pej, luskoun dorazil i s potřebným know-how, díky kterému držíme další evropský unikát.
Nicméně bohužel ne všichni byli nadšení z toho, že se spolupráce mezi Čínou a Tchaj-wanem daří, což je velice smutné, protože se tady bohužel objevily nějaké pokusy, jak určitým způsobem zvrátit to mínění o Číně u české veřejnosti. Takže v roce 2019 tuším to bylo nebo možná později, odhalil server aktuálně.cz, že tedy společnost Home Credit, patřící do skupiny PPF, tady skrytě financovala kampaň, která měla za cíl vylepšit obraz komunistické Číny v očích české veřejnosti. A samozřejmě se tak dělo z důvodu nějakých jako ekonomických zájmů, které Home Credit v Číně měl. Oni tam měli pobočku, myslím, že se jmenovala Czech Credit nebo tak něco, která tam podnikala, což samozřejmě dost dobře nejde bez toho, abyste měli podporu ze shora.
Takže si najali agenturu C&B Reputation Management na tisíce hodin práce s tím cílem, aby tedy neutralizovali ty kritické hlasy vůči čínskému režimu a vytvořili pozitivní mediální prostředí pro Čínu v České republice. A vytvářeli si takovou jako síť takových jakože nezávislých, ale ve skutečnosti zjevně závislých odborníků, akademiků, že jo. Vznikla platforma Sinoskop, která se snažila tady mluvit hezky o Číně jako protiváha objektivního Sinopsis, který má reálné zázemí v akademické sféře, byla tam snaha ovlivňovat novináře i politiky.
Já jsem nebyl jediný, kdo byl v hledáčku, ještě to byl například pan senátor Pavel Fischer. A dokonce mezi těmi výkazy se objevilo i to, že tam byla příprava podkladů pro opozici na magistrátu. A ukázalo se, že jeden váš člen shodou okolností si touhletou agenturou také nechává spravovat tuším sociální sítě. To znamená, tohle byla další ukázka toho, jakým způsobem to vlastně reálně funguje. Protože ta Čína rozhodně není nějaký náš kámoš. Někteří jednotlivci tam mají výrazné byznysové zájmy, a tak se snaží prodat duši našeho národa za mrzký peníz, za Juan teda konkrétně, nebo reminpí, jestli to chcete v oficiální terminologii. A to bohužel není to jediné, co jsou tady rizika toho byznysu s Čínou.
Kromě toho tady je samozřejmě otázka bezpečnosti, mám na mysli zejména kyberbezpečnosti. Zrovna teď se na evropské úrovni probírá nařízení CSA 2, Cyber Security Act číslo 2, který by měl být o tom, že budeme moct v Evropě říct, že tady jsou nějaké třetí země, které jsou takové jako ošajstlich, a ty vyrábí nějaké bezpečnostní produkty nebo prostě třeba IT hardware, které prostě my bychom neměli využívat v rámci strategické infrastruktury. A bude tedy možné, abychom pojmenovali takové země, takové výrobce, takové produkty a znemožnili využití těchto produktů na úrovni celé Evropské unie. Já jsem tedy shodou okolností zpravodajem tohoto tisku v rámci Committee of the Regions, tedy Výboru regionů v Bruselu. A shodou okolností Markéta Gregorová, naše europoslankyně, je zase zpravodajem tady toho tisku za Evropský parlament., takže ta záležitost samozřejmě bude pod kontrolou. Nicméně já o tom tady mluvím primárně proto, abychom si uvědomili, že prostě ten byznys s Čínou má ještě další rizika, nejenom morální. A já neříkám, neobchodujme s Čínou, jo, ani tehdy jsem neříkal neobchodujme s Čínou. Ale:
Za prvé. Chovejme se adekvátně tomu, jaké postavení my máme v tom obchodě. Jsme platící zákazník, tedy my jsme ten pán.
Za druhé. Pokud chceme tedy hledat nějaké partnery, tak si vybírejme partnery, kteří nám k něčemu budou, nebudou nás šikanovat, jako to dělala Čína tehdy, když jsme se snažili přejednat tu záležitost.
A prostě mluvme s partnery primárně, od kterých můžeme se třeba něco naučit, což je spíš ten Tchaj-wan, protože tam se vyrábí významný podíl těch čipů, tuším, že to je nějakých 60 procent, 90 procent těch nejpokročilejších tedy. A to je to, kam my bychom se měli primárně zaměřovat.
Ostatně i kdybychom chtěli přenést nějaké řešení, které se týká třeba poskytování služeb nebo řešení nějakého společenského problému, tak docela určitě je lepší se inspirovat na Tchaj-wanu, kde tedy funguje normální demokratická vláda, volby a tak dále, než v diktatuře čínských rozměrů. To je asi jasné, že přenositelnost těch záležitostí bude mnohem lepší z toho Tchaj-wanu, který je třeba i nějak jako velikostně srovnatelnější, že? Oni jsou tak zhruba dvakrát větší, i ta Tchaj-pej je tak zhruba dvakrát větší než Praha, prostě je to nějakým způsobem řádově srovnatelné.
A kromě toho jsou tam jako reálné benefity z té spolupráce. Když jsem se díval na projekty, které tady rozjela v rámci té spolupráce vaše primátorka Adriana Krnáčová za ANO s tou Čínou, tak co myslíte, že jsme našli? Chtělo by se říct nic. Ale ne, není to tento příklad. Něco jsme našli, našli jsme třeba spolupráce, které měly společné jedno: a to to, že ty projekty byly prakticky bez výjimky jednostranně výhodné pro Čínu. V podstatě šlo třeba o projekty, kdy pražská záchranka jela učit čínské záchranáře něco. A já samozřejmě jako vystudovaný lékař přeji všem lidem na světě, aby měli přístup ke kvalitní zdravotní péči, tak jako my máme tady v České republice. Pražská záchranka má rekordní dojezdové časy, protože má to rekordní pokrytí. Chápu, že to třeba v jiných regionech nelze takhle jednoduše zrealizovat, ale prostě je tady mimořádně kvalitní ta péče.
Nicméně přece není možné, aby se využívala pražská záchranka jako sponzorský dáreček pro podporu byznysových zájmů nějaké společnosti v té Číně, protože celý ukázalo, že ve skutečnosti za tím byly ty byznysové zájmy. A tohleto je něco, co není akceptovatelné.
Abych se dostal k tomu hlavnímu. Ten zásadní problém je ale v tom, pro co tohle celé slouží jako zástěrka. Poměrně jednoduše lze identifikovat, co se snaží momentálně Andrej Babiš zakrýt před veřejností. Je to jeho snaha, aby získal více peněz z zemědělských dotací. Prostě jako by mu nestačilo těch 7,5 miliardy, o které se neoprávněně obohatil. Ještě je nevrátil, prostě chce ještě víc. A proto chce ohnout evropské dotace tak, aby nesměřovaly primárně k těm malým a rodinným farmám, které tu podporu potřebují, ale k tomu, aby se na tom napakoval zase primárně on. Aby třeba ta podpora, která se dá čerpat na zpracování zemědělských produktů, což je jeden z největších dotačních programů v rámci rozvoje venkova, tak aby tahle podpora nebyla jenom pro malé a střední firmy, ale aby na ni dosáhly také velké firmy. ***
