Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.10 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní poslankyni Ančincové. My se potom ještě uvidíme v podrobné rozpravě. A nyní má slovo předseda klubu TOP 09 Jan Jakob.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych teď v obecné rozpravě představil můj pozměňovací návrh, který v systému naleznete pod číslem sněmovního dokumentu 707. Navrhovaná úprava reaguje na vedlejší dopady změny právní úpravy účinné od roku 2024, která v rámci konsolidačního balíčku zrušila státní příspěvek účastníkům doplňkového penzijního spoření po přiznání starobního důchodu.
Cílem toho mého předkládaného pozměňovacího návrhu je zachovat řešení problému, kterým je existence takzvaných uzamčených účastníků, tedy osob, které se v důsledku změny právní úpravy ocitly v situaci, kdy nemohou bez finančních ztrát ze systému vystoupit ani v něm ekonomicky racionálně pokračovat. Tento problém je návrhem zákona řešen prostřednictvím nového § 28a, který umožňuje těmto účastníkům bezsankční výstup ze systému. Toto řešení je v pozměňovacím návrhu zachováno, neboť představuje přiměřenou a systémově odůvodněnou reakci na změnu podmínek, která nebyla doprovázena odpovídajícím přechodovým mechanismem.
Naopak navrhuji vypustit přechodná ustanovení čl. 2 této novely, která zakládají nárok na zpětnou kompenzaci státního příspěvku účastníkům, kteří již ze systému vystoupili. Tato část návrhu nepředstavuje řešení stavu uzamčení, ale ex post kompenzaci již realizovaných individuálních rozhodnutí. Narušuje princip právní jistoty a předvídatelnosti právního prostředí tím, že zpětně mění ekonomické důsledky jednání účastníků. Vytváří precedent pro budoucí nároky na kompenzace při změnách veřejných politik a oslabuje princip, že účastníci nesou odpovědnost za svá individuální rozhodnutí učiněná v rámci platného právního rámce.
Z hlediska proporcionality zásahu je žádoucí, aby zákonodárce odstraňoval pouze takové důsledky změny právní úpravy, které vedou k objektivnímu možnosti volby, to je tedy ten stav uzamčení, nikoliv aby plošně kompenzoval všechny negativní dopady změny, včetně těch, které byly výsledkem individuálního rozhodnutí účastníků. Navržené omezení rozsahu zákona současně významně snižuje riziko morálního hazardu, kdy by účastníci mohli do budoucna očekávat, že stát bude zpětně kompenzovat důsledky změn právní úpravy bez ohledu na jejich vlastní rozhodnutí.
V návaznosti na vypuštění toho čl. 2 navrhuji rovněž vypustit související ustanovení čl. 4 bodu 2, které upravuje daňové osvobození plnění poskytovaných podle těchto předchozích ustanovení. Po jejich vypuštění by toto ustanovení postrádalo věcný obsah a bylo by nadbytečné.
Zachována naopak zůstává úprava daňového režimu vztahující se k tomu zmiňovanému § 28a, která zajišťuje, že bezsankční výstup uzamčených účastníků nebude spojen s dodatečnou daňovou zátěží. Tato úprava je nezbytná pro zachování skutečně bez sankční povahy výstupu ze systému.
Závěrem – navrhovaná úprava podle mého pozměňovacího návrhu cíleně odstraňuje identifikovaný problém, zachovává legitimní cíle původní reformy, respektuje princip odpovědnosti za individuální rozhodnutí a přispívá k dlouhodobé stabilitě a předvídatelnosti právního prostředí.
Z těchto důvodů si Vás dovolím dopředu požádat o podporu tohoto mého pozměňovacího návrhu, ke kterému se ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. O slovo požádala předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně za slovo. Já jsem tady koukala, kde je pan místopředseda Nacher, protože já tohle opravdu považuju za téma, protože je velké, týká se to desítek miliard korun ročně, když bude dobře fungovat ten systém, na kterém má spolupracovat koalice a opozice. A pan místopředseda zmínil kulatý stůl, který jsme jako spolupracující poslanci pořádali, konal se toto pondělí. A i na základě něj vyšel velký článek například na Seznam Zprávách o chystaných změnách v penzijních fondech.
Ráda bych navázala na moji kolegyni Hanu Ančincovou, protože my za Piráty jsme se dlouhodobě tomu tématu věnovali. První návrh reformy penzijních fondů jsme předložili v květnu 2025 včetně té komplexity, nejenom snížení poplatků, ale také rozšíření těch možností investovat tak, aby to bylo atraktivní pro mladé. A já naprosto rozumím tomu, že dneska se vládní koalice shodla, že to téma bude menší, užší, že se bude týkat pouze věci, která má zajistit důvěru lidí ve fungování penzijního spoření.
Nicméně my jako Piráti si jsme jisti, že ty pozměňovací návrhy, které předkládáme a které právě Hana Ančincová za pirátský poslanecký klub už tady odůvodnila a popsala, že to jsou přesně ty recepty, které posunou Česko dopředu, že to jsou ty cesty, které umožní, aby při celkových vkladech v hodnotě třeba 2 000 korun po dobu 30 let pak ve finále lidé měli až o půl milionu víc na tom svém účtě, ta výsledná hodnota úspor zkrátka mnohem vyšší.
A co je fascinující, když se člověk opravdu zabývá tím, jak funguje to takzvané – odborný termín – složené úročení, když se zabývá tím, jak dlouhodobě narůstají ty úložky, jak se zhodnocují, tak ty výsledné rozdíly pro lidi, když se sníží náklady na ty správní poplatky, a jsou to nejenom tedy poplatky za správu, ale i z výnosů, tak ty výsledné hodnoty pro lidi můžou být i o milion vyšší při stále stejných úložkách.
Na tomto chci jaksi pozvat toho z vás, koho to zajímá, k studii CERGE-EI, která se věnuje právě tématu, které je založené na průměrných číslech. Lidé v Česku si průměrně ukládají v penzijních fondech 1 100 korun měsíčně. A kdyby se podařila ta reforma penzijních fondů směrem, který my jako Piráti jsme navrhovali tedy už v tom minulém volebním období a konkrétně jsme ji předložili v tom květnu 2025, tak je to naprosto ruku v ruce, to jde s těmi návrhy vědců, kteří předložili studii.
Jsou to vědci Filip Pertold, Lukáš Nádvorník a vypočítali, že opravdu při těch celkových skladech klienta okolo 300 000 korun, když to spoření trvá dostatečně dlouhou dobu, tak je možné se dostat až k výsledné hodnotě úspor, která bude okolo 3,5 milionu korun, ale to by se z toho nesměly platit ty poplatky penzijním společnostem. A ten trik je, že dneska z toho opravdu bohužel obrovskou částku odčerpají ty takzvané náklady na správu, které ale ve velké části jdou do zisku. ***
