Neautorizováno!
(11.10 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
Podle písmene B se zachovává požadavek souladu odchylky s kumulovaným růstem čistých výdajů stanovených Radou Evropské unie nebo s primárním strukturálním saldem, což zajišťuje kontinuitu s evropským fiskálním rámcem. Závěrečná věta výslovně stanoví, že celé omezení obsažené ve větě první se nepoužije v případě, kdy rada Evropské unie stanoví pro daný rok jiný růst čistých výdajů. Tím se zajišťuje plná kompatibilita s evropským rozhodovacím mechanismem a předchází se případným kolizím mezi národní a evropskou úpravou. Navrhované znění tak kombinuje jasné a předvídatelné národní omezení odchylek, zachování flexibility v mimořádných situacích a respekt k evropskému fiskálnímu rámci.
Opět přidávám vyhodnocení souladu s právem Evropské unie, opět je navrhovaná úprava v souladu s právem Evropské unie, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady, účinné koordinace hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu. Stejně tak se směrnicí Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států a konečně i se souvisejícími pravidly Paktu stability a růstu.
Navržené opatření: za prvé, respektuje metodiku Evropského fiskálního rámce, neboť nijak nemění definici čistých výdajů ani způsob stanovení jejich trajektorie. Za druhé, nezasahuje do fiskálně strukturálního plánu ani do rozhodovacích pravomocí Rady Evropské unie, naopak výslovně stanoví, že v případě odlišného rozhodnutí Rady Evropské unie se národní omezení nepoužije. Za třetí, představuje přísnější vnitrostátní pravidlo, které jde nad rámec minimálních požadavků práva Evropské unie. Taková úprava je evropským právem přípustná a odpovídá zásadě odpovědnosti členských států za vlastní fiskální politiku. A konečně za čtvrté, zachovává flexibilitu požadovanou evropským rámcem neboť umožňuje odchylky v případech stanovených právem Evropské unie, aktivizace únikových doložek nebo rozhodnutí Rady Evropské unie. Navrhovaná úprava tedy není v rozporu s právem Evropské unie, neomezuje plnění evropských fiskálních pravidel a naopak přispívá k jejich důslednějšímu naplňování prostřednictvím přísnější národní fiskální disciplíny.
Závěrem k tomuto pozměňovacímu návrhu. Ten zavádí jasný kvantitativní limit odchylky od růstu čistých výdajů, čímž posiluje stabilitu, předvídatelnost a důvěryhodnost fiskální politiky České republiky. Současně plně respektuje evropský fiskální rámec a zachovává nezbytnou flexibilitu pro mimořádné situace i pro rozhodnutí orgánů Evropské unie.
A konečně se dostávám k poslednímu, čtvrtému našemu pozměňovacímu návrhu, který naleznete pod sněmovním dokumentem číslo 774. Ve stručnosti se věnuje pravomocem Národní rozpočtové rady. Opět se pokusím precizně tento návrh odůvodnit.
Naše navrhovaná úprava opět reaguje na ty změny fiskálního rámce obsažené ve vládním návrhu zákona. Vládní návrh posiluje vazbu mezi národním rozpočtovým procesem a evropským fiskálním rámcem, avšak zachovává stávající model postavení Národní rozpočtové rady, který je založen převážně na vydávání stanovisek bez přímého dopadu na rozhodovací proces. V tomto modelu může být nesouhlasné stanovisko Národní rozpočtové rady překonáno ministerstvem bez stanovení dalších podmínek, což může oslabovat praktickou účinnost fiskálních pravidel. Navrhujeme tedy, navrhujeme proto úpravu, která směřuje k posílení role Národní rozpočtové rady a ke zvýšení kvality fiskálního rozhodování, a to třemi alternativními způsoby: zpřísněním požadavků na odůvodnění nesouhlasu, to je varianta 1, zavedením povinnosti přijímat nápravná opatření při odchylkách, to je varianta 2, a zavedením procedurální brzdy ve formě odkladného účinku nesouhlasného stanoviska, tedy varianta 3. Společným cílem všech variant je zvýšit transparentnost fiskální politiky, posílit odpovědnost exekutivy za odchylky od fiskálních pravidel, zlepšit předvídatelnost rozpočtového procesu a konečně přiblížit český fiskální rámec mezinárodním standardům pro fungování nezávislých fiskálních institucí. Navržené varianty představují alternativní stupně intenzity zásahu, od relativně mírného posílení informační povinnosti až po zavedení institucionální procedurální brzdy.
Konkrétně k jednotlivým variantám.
Varianta číslo 1 navrhuje doplnit požadavky na obsah odůvodnění nesouhlasu ministerstva se stanoviskem Národní rozpočtové rady, a to ve všech relevantních ustanoveních zákona, v § 10, odst. 5 a 7, v § 11, odst. 2, a v § 12, odst. 6. Nově musí odůvodnění obsahovat: kvantifikaci dopadů na saldo a dluh sektoru veřejných institucí, identifikaci rizik pro plnění fiskálně strukturálního plánu a výdajového rámce. Musí dále obsahovat návrh konkrétních opatření ke zmírnění těchto dopadů. Cílem je zajistit, aby odůvodnění nesouhlasu nebylo pouze formálním aktem, ale aby obsahovalo věcnou a kvantifikovanou analýzu dopadů fiskálních rozhodnutí. Tato varianta posiluje především transparentnost a kvalitu rozhodovacího procesu, aniž by měnila rozdělení pravomocí mezi ministerstvem na jedné straně a Radou na straně druhé. ***
