Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou paní poslankyně Lucie Sedmihradská.

Přečtu mezitím omluvu tedy, pan poslanec Bauer Jan celý jednací den – zdravotní důvody.

Prosím, vaše 2 minuty.

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Jistě, rozpočtový výbor proběhl, trval poměrně dlouho, nemám pocit, že bylo odpovězeno na všechny dotazy, ale to je věc názoru. Samozřejmě v té velké rychlosti stanovisko Ministerstvo financí k mým pozměňovacím návrhům jsem dostala až s týdenním zpožděním. Co si myslím, že je ale důležitější – rozhodně zprávy o hospodaření, o plnění státního rozpočtu nejsou čisté účetní výdaje. To je zpráva, která ukazuje, jakým způsobem vláda hospodařila, co splnila, co nesplnila a měla by vysvětlovat, proč se určité věci podařily a nepodařily.

Samozřejmě tím, že přecházíme z jednoho volebního období do druhého, tak je to trošičku křížové. Ale rozhodně to není o tom, co se stalo. Ano, co se stalo, je napsáno, ale je potřeba vysvětlovat, proč se to stalo nebo proč se něco nestalo, co bylo naplánováno. Ten systém, který máme, tak tyto průběžné zprávy jsou skutečně klíčovým prvkem politické odpovědnosti skládání účtů. A rozhodně nesouhlasím s tím, že Poslanecká sněmovna sděluje, že nemá zájem o skládání účtů vlády. To je naprosto absurdní a domnívám se a vracím se k té předchozí výzvě, prosím, projednejme ty dvě zprávy, o kterých jsem mluvila, zprávu o plnění státního rozpočtu za první pololetí a především zprávu o dlouhodobé udržitelnosti. Rozhodně my o projednání těchto zpráv zájem máme. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy v obecné rozpravě pan poslanec Jan Papajanovský a připraví se paní poslankyně Vendula Svobodová. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si připravil vystoupení, ve kterém bych se chtěl věnovat třem okruhům témat, respektive přijde mi důležité v souvislosti s tím zákonem, který právě projednáváme, věnovat se třem okruhům témat.

Prvním okruhem je otázka transparentnosti toho rozpočtového procesu a odpovědnosti ze strany vlády vůči Poslanecké sněmovně. Tam nebudu zabíhat do velkých detailů, protože to je téma, kterému se už velmi obšírně a detailně věnovala kolegyně Lucie Sedmihradská, a je to téma, ke kterému máme předložené ty naše pozměňovací návrhy, které věřím, pokud budou přijaty, tak výrazně napraví nedostatky a nekvality toho návrhu.

Další téma, kterému se chci věnovat, je otázka, řekněme, procedurální úpravy pravidel pro tvorbu toho limitu schodku. No a třetí téma, které je podle mě bohužel nejzávažnější a je to téma, které dosud poutalo nejméně pozornosti, protože jsme se k němu dostali až na poslední chvíli, no tak to je téma pozměňovacích návrhů, které připravila vážená paní ministryně a o kterých si myslím, že dneska vlastně nakonec bude jádro té diskuse. Ale začnu těmi procedurálními pravidly schodku.

Nevím, zda všichni členové Poslanecké sněmovny, všichni poslanci postřehli tu zásadní změnu, ke které dochází, ale já jí tady zrekapituluji. V současné době máme pravidla pro tvorbu schodku zakotvena přímo v tom zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Nově ta právní úprava říká, že pravidlo pro výši schodku vznikne nikoliv přímo v tom zákoně, ale vznikne na základě toho takzvaného finančně strukturálního plánu, což je dokument, který tedy vypracuje Ministerstvo financí, následně jde na vládu a potom probíhá nějaké řízení ve vztahu k Evropské komisi, je zkrátka vypracován podle evropských pravidel. To je věc, kterou předložila i ta předchozí vláda, protože je to vlastně implementace evropského práva, nového balíčku evropského rozpočtového práva do českého právního řádu. Proti tomu nelze vlastně nic mít.

Mě tedy trochu překvapuje, že tady ta záležitost není terčem určité diskuse a kritiky z řad třeba zástupců SPD, protože fakticky to, k čemu tady dochází, je zásadní přenos pravomocí, protože my jsme dneska ta rozpočtová pravidla měli nastavena na úrovni českého zákona, na úrovni českých pravidel. No a my dneska vlastně významnou část té odpovědnosti zbavujeme, přenášíme ji z půdy této Poslanecké sněmovny, přenášíme ji na úroveň Ministerstva financí, vlády, na úroveň Bruselu. Nám to nevadí, my to považujeme za správné jako Starostové, protože my jsme strana, která evropskou integraci považuje v principu za dobrou a myslíme si, že je to něco, co je správné, a to výrazné prohloubení fiskální evropské integrace, kterou tady, které tady Ministerstvo financí předkládá, tak prostě považujeme za správné. Jenom, znovu podotýkám, trošičku se divím, že to za správné považují i zástupci například klubu SPD.

Já si dokonce myslím, že to, co tady projednáváme, je do určité míry příprava na přijetí eura, protože jednou z podmínek pro přijetí společné evropské měny je to, abychom měli právě propojená ta fiskální pravidla, aby ta úprava fiskálních pravidel na úrovni jednotlivých členských států byla co nejvíce harmonizovaná. Takže v tomhle ohledu za tu proceduru já bych chtěl Ministerstvu financí, nebo za ta procedurální pravidla já bych chtěl Ministerstvu financí poděkovat, protože vlastně navazujete na to, co připravila předchozí vláda. Zásadním způsobem integrujete Českou republiku do evropské fiskální struktury a jak jsem říkal, připravujete Českou republiku na přijetí eura, což je něco, co je určitě v souladu s tím, co my jako Starostové chceme.

No, teď trochu na vážnější notu. K těm pravidlům mám ještě dvě poznámky.

První důležitá věc. To, že musíme přijmout nějaká evropská pravidla a že jsou tady předložená, tak neznamená, že nemůžeme mít vlastní česká pravidla. My jsme o tom diskutovali na rozpočtovém výboru a pokud bychom chtěli, tak my můžeme do našeho právního řádu zavést pravidla, národní pravidla, klidně zase nějaké limity přímo stanovené v zákoně, která by byla přísnější než ta pravidla evropská. Je to věc, o které jsme na rozpočtovém výboru diskutovali. Je to věc, kterou explicitně potvrdil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Takže tady na to upozorňuji, že pokud bychom chtěli, tak to neznamená, že se musíme těch našich národních cílů zbavit. My ty naše národní cíle v tom právním předpisu klidně můžeme zachovat, pokud budou samozřejmě přísnější než ta pravidla evropská.

V této souvislosti mám jeden dotaz – paní poslankyně Murová, prostřednictvím předsedajícího, mluvila o tom, že na rozpočtovém výboru bylo všechno řádně projednáno, že všechny dotazy byly zodpovězeny, nicméně tady ten dotaz zodpovězen nebyl, protože to byl dotaz spíše politického charakteru, na který pochopitelně pan vrchní ředitel odpovědět neuměl, respektive on odpověděl takovou kličkou, kterou já jsem tady velmi ocenil, protože ta odpověď zněla jako odpověď, ale ve skutečnosti žádný obsah neměla. A ten můj dotaz, který já tedy znovu zopakuji a je to dotaz na paní ministryni, zda Ministerstvo financí připraví nebo bude připravovat – už nějaké práce, na to možná probíhají – nový fiskálně strukturální plán, protože i ta novela vlastně v sobě zahrnuje možnost, aby nová vláda v okamžiku, kdy přijde, tak aby zpracovala ten nový fiskálně strukturální plán. Takže můj dotaz zní, jestli bude dál platit ten fiskálně strukturální plán, který byl vypracován vlastně v tom předcházejícím období, nebo zda se máme připravit na to, že bude přijat fiskálně strukturální plán nový. Protože to samozřejmě pro otázku, vzhledem k tomu, že právě v tom fiskálně strukturálním plánu budou stanoveny ty limity, tak to je otázka zásadní.

A teď se dostanu k pozměňovacím návrhům, které ve sněmovním systému už jsou nahrány a nahrála je tam vážená paní ministryně. Důležitou věc, na kterou tady musím upozornit a znovu musím reagovat prostřednictvím předsedajícího na váženou paní poslankyni Murovou, ty pozměňovací návrhy na tom výboru nebyly, to jsou pozměňovací návrhy, které naprosto zásadním způsobem mění koncepci české rozpočtové odpovědnosti s dopadem v řádu desítek miliard korun, a jsou to pozměňovací návrhy, které jsme prostě na rozpočtovém výboru neměli.

Chápu, jednací řád to umožňuje. Na druhou stranu je otázka, jestli v okamžiku, kdy vážená paní ministryně a já jsem tady nebyl v tom předchozím období, takže jsem to sledoval spíše zdálky, ale pochopil jsem, že často kritizovala předcházejícího pana ministra za to, že k tomu rozpočtovému procesu nepřistupoval transparentně, že dostatečně nekomunikoval s členy rozpočtového výboru, že všechny informace nebyly k dispozici v předstihu – no tak v okamžiku, kdy paní ministryně tady předkládá naprosto zásadní úpravu toho projednávaného zákona s dopadem v řádu opravdu desítek miliard korun a předkládá to formou pozměňovacího návrhu, tak já bych si troufnul říct, že paní ministryně v tomhle navazuje na nejlepší tradici Zbyňka Stanjury. Pokud to tak mohu říct. Nevím, jestli je to něco, co paní ministryně chtěla.

Ale teď věcně k těm pozměňovacím návrhům. Budu hovořit hlavně o tom pozměňovacím návrhu, který se věnuje těm takzvaným únikovým doložkám, protože to je skutečně klíčová věc, klíčová součást toho návrhu.

Za prvé dvě procenta na obranu, respektive výdaje, které jaksi přetečou nad ta dvě procenta na obranu, tak se nezapočítávají do toho limitu schodku. To je něco, a v tomhle je potřeba souhlasit s paní ministryní, že to je něco, co už předcházející Sněmovna schválila a je určitě fajn na to navázat, je určitě fajn v tom pokračovat. ***