Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.40 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Zároveň s vědomím plné zodpovědnosti za rozvoj naší země navrhuji, aby pro rozpočtový rok 2026 až 2036 šlo výdajové rámce zvýšit o částku výdajů na financování výstavby dálnic a silnic, drah, infrastruktury pro vodní dopravu, vodní infrastruktury a staveb pro energetickou bezpečnost, podle přílohy číslo 1 k zákonu o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění účinném ke dni 1. ledna 2026, včetně úhrad poskytovaných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru osobám, které zajišťují a financují jejich výstavbu, modernizaci, opravy, údržbu nebo správu, pokud jsou tyto činnosti spojeny s dopravní a vodní infrastrukturou, která je nebo bude ve vlastnictví státu. Říká se tomu takzvané liniové stavby.
Tyto kroky jsou nezbytné pro udržení bezpečnosti naší země a pro udržení a posílení hospodářského růstu. Bez nich by zcela jistě nebylo možné sestavit reálný rozpočet naší země, který není v rozporu s vlastními zákony. Právě takovou situaci nám totiž přichystala minulá vláda.
Dámy a pánové, děkuji vám za podporu toho, abychom Česko dostali z pasti rozpočtových triků. Děkuji Vám za podporu naší bezpečnosti, našeho ekonomického růstu i transparentního hospodaření. Bez mého pozměňovacího návrhu bychom se s tím vším museli nadobro rozloučit. Děkuji vám za pozornost. Ke svým pozměňovacím návrhům se vyjádřím posléze ještě podrobněji a přihlásím se k nim samozřejmě v podrobné rozpravě. Děkuji vám.
Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, už mám vaši přihlášku v podrobné rozpravě v pořadí tady v počítači. Takže nyní se stanoviskem klubu paní poslankyně Lucie Sedmihradská a následně tedy se připraví pan poslanec Papajanovský. Prosím máte slovo.
Poslankyně Lucie Sedmihradská: Děkuji. Přeji krásné středeční dopoledne. Sněmovní tisk číslo 90 je skutečně rozsáhlá novela dvou klíčových zákonů pro hospodaření státu. Je to jednak zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale současně dochází k opravdu významným úpravám rozpočtových pravidel zákona z roku 2 000, kterým se řídí příprava projednávání státního rozpočtu a mnoho dalšího.
Co je potřeba zmínit je, že skutečně je to rozsáhlá novela, nicméně meziresortní připomínkové řízení proběhlo na jiný tisk. Proběhlo pouze u novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a ještě celá řada ustanovení byla trošičku jiná, než je v tom tisku 90.
Současně – a to si jistě vzpomenete – ten návrh byl projednáván pozdě večer. Došlo ke zkrácení lhůt s tím, že paní ministryně zde slibovala, že na rozpočtovém výboru bude dostatek času na projednání. Naprosto chápu, že se pak z jednání musela omluvit. Nicméně to, že takto významný tisk byl na rozpočtovém výboru jenom jedenkrát, vedl k tomu, že nebyl čas o věcech diskutovat. Nebyl čas diskutovat o tom, jaké jsou potřeby různých účastníků rozpočtového procesu. Zde se bavíme o Ministerstvu financí, vládě, členech rozpočtového výboru a poslancích.
Každá z těchto skupin má určité potřeby. Je potřeba zohlednit doporučení a dobrou zahraniční praxi. Je potřeba zohlednit vývoj postupů, technologii, i v tom českém systému. Na toto absolutně není čas a jsme zcela pod vlivem nebo pod argumentem předkladatele, který válcuje všechno ostatní, kdy předkladatel uvádí: „Cílem úpravy navržené Ministerstvem financí je mimo jiné snížení administrativní zátěže nejen na straně Ministerstva financí, ale i na straně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.“
My se tady bavíme o odpovědnosti, my se tady bavíme o skládání účtů a budeme tady řešit administrativní zátěž? My tady jsme od toho, abychom sledovali, hlídali, hospodaření vlády. Přímo rozpočtová pravidla jasně říkají, že vláda je odpovědná za hospodaření v Poslanecké sněmovně. To znamená, ano, bavme se o tom, jak administrativní zátěž snížit, ale ne o tom, jak oslabíme kontrolu Parlamentu.
Co se týká rozpočtového výboru, byl to rozpočtový výbor naplánovaný na celý den, nicméně tisku 90 byla vyčleněna asi tři čtvrtě hodina. To jsme samozřejmě nestihli, ale ten čas byl nesmírně krátký. Bohužel nebylo tam žádné zastoupení politické. Nejvyšším přítomným představitelem byl vrchní ředitel, který opravdu není partnerem pro politickou diskusi. Jak už jsem zmínila, skutečně nebyl čas bavit se o tom, jak ten systém moderně nastavit.
Rozhodně tady nelpím na tom, abychom zcela dogmaticky jeli podle rozpočtových pravidel z roku 2 000, ale bavme se o tom, jak ta pravidla modernizovat. Já se tady určitě chci především věnovat změnám v rozpočtových pravidlech. Na závěr dám stanovisko k úpravám pravidel rozpočtové odpovědnosti a ještě o tom jistě budeme diskutovat během tady toho čtení.
Jak už jsem několikrát uvedla – a budu to opakovat neustále – navrhované změny rozpočtových pravidel oslabují roli Poslanecké sněmovny při kontrole hospodaření vlády. Nejde o drobnost. Pro demokratické vládnutí je tady systém vah a protivah. Vláda hospodaří podle rozpočtu, který schválí Poslanecká sněmovna a následně skládá účty. Rozpočtová pravidla jasně v § 20 odst. 1 uvádí: „Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Děje se tak předkládáním zpráv, zpráv čtvrtletních a pololetních.“
Skládání účtů má charakter předkládání zprávy, kdy následně Poslanecká sněmovna nebo rozpočtový výbor tyto zprávy projedná a člen vlády, většinou ministr financí, odpovídá na otázky, vysvětluje rozhodnutí, obhajuje výsledky. Tady ta interakce v rámci rozpočtového výboru nebo Poslanecké sněmovny je nesmírně důležitá. To je to skládání účtů. Nestačí nám zveřejnit tabulky a grafy na webu Ministerstva financí. Důležitá je diskuse.
Argumentem pro omezení četnosti projednávání zpráv na plénu je – zde cituji ze stanoviska Ministerstva financí: „Bohužel kumulace veškerých časových lhůt v praxi vede k tomu, že pololetní zprávy se projednávají na plénu Poslanecké sněmovny často až po skončení roku, což je případ i poslední pololetní zprávy z roku 2025, která nebyla dosud projednána. Tento materiál tak pozbývá projednáním na plénu Poslanecké sněmovny aktuálnosti.“ Konec citace.
Nerozporuji to, že Poslanecká sněmovna zprávu neprojednala. Proto vyzývám jak vedení Poslanecké sněmovny, ale i vás, vážení kolegové a kolegyně, k tomu, abychom svoji kontrolní roli skutečně aktivně plnili. Chtěla jsem navrhnout předřazení bodů zařazených na tuto schůzi: bodu číslo 90, Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí 2025, sněmovní tisk 9, a bodu číslo 89, Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí z října 2025, sněmovní tisk 2.
Respektovala jsem ale včerejší půlnoční dohodu, že dnes začneme tiskem 90, proto zařazení bodů 89 a 90, respektive sněmovních tisků 2 a 9, navrhnu v pátek. Moc věřím, že jej podpoříte, že nebudete ubírat práva Poslanecké sněmovny, že skutečně chceme po vládě, aby skládala své účty.
Co se týká návrhů, které jsem předložila, které byly projednány rozpočtovým výborem, jsou to pozměňovací návrhy, které zachovávají aspoň tu stávající úroveň kontroly vlády Parlamentem. Současně nějakým způsobem dávají do rovnováhy mezi povinnostmi obcí a krajů. Pozměňovací návrhy, které předkládáme, jsou celkem čtyři. Já je zde představím v kontextu. Následně se k nim pak již stručněji přihlásím v podrobné rozpravě.
První věc se týká úprav, které jsou navrženy v § 20, kde jsou navržena dvě opatření. První, zrušení zprávy za první a třetí čtvrtletí. To znamená, tady dochází skutečně k tomu, že Poslanecká sněmovna nebude mít garantované právo na to, že může požadovat po Ministerstvu financí, po vládě, skládání účtů po prvním a třetím čtvrtletí. ***
