Neautorizováno!
(18.30 hodin)
(pokračuje Michal Zuna)
Tomu já říkám rozhodnutí dát ego nad stát, tomu říkám rozhodnutí dát osobní spor nad bezpečnostní zájmy země. Bezpečnost totiž není prostor pro osobní války, a když někdo odmítne spoluhráče, který má zkušenosti, respekt i autoritu, neoslabuje jeho, neoslabuje prezidenta, oslabuje sám sebe, ale bohužel i nás všechny, i všechny občany České republiky.
Andrej Babiš i Petr Macinka se sami vojenské službě vyhnuli díky modré knížce a tito členové vlády se rozhodli poučovat o bezpečnosti generála Petra Pavla, který zasvětil celý život službě této zemi i našim spojencům v aktivním vojenském nasazení a který na rozdíl od nich za naše bezpečí riskoval i vlastní život.
A teď si k tomu ještě přidejme ten další, druhý důvod. Sledujeme i to, kam se posouvají zahraniční vztahy. Naše vláda pláče nad prohrou Viktora Orbána, dnes už prokazatelného proruského kolaboranta, a jak vyplývá i z přepisů telefonních rozhovorů, i blízkého osobního přítele válečného zločince Putina. Dovolte mi citovat z jejich konverzace. Cituji: „Vladimíre, jsme samozřejmě přátelé. Naše přátelství začalo v roce 2009, kdy jste mě přijal v petrohradské knihovně. Včera ale naše přátelství dosáhlo takové úrovně, že vám mohu pomoci jakýmkoliv způsobem. V našich maďarských obrázkových knížkách je příběh, jak myš pomáhá lvovi. Jsem připraven pomoci okamžitě.“ Konec citace.
Je neuvěřitelné, že takto servilně vůči válečnému zločinci se ještě před nedělí choval premiér země EU. A kde přesně prosím je ta tolik adorovaná suverenita Maďarska? Já vidím jen patolízalství a podřízenost Rusku. A v době, kdy již tyto přepisy byly zřejmé, kdy byl maďarský ministr zahraničí usvědčen z vynášení citlivých informací z jednání Evropské unie Rusku, kdy bylo jasné, že se Orbánova vláda pokoušela ve prospěch Ruska ovlivňovat sankční politiku Evropské unie, v té době Andrej Babiš vyjádřil svou osobní podporu a přátelství Viktoru Orbánovi a Petr Macinka ho přirovnal k osobnosti, která se rodí jednou za pět set let. Nedivím se, že nová maďarská vláda prozatím vynechá Česko i Slovensko ze svých plánovaných zahraničních cest.
Při této podpoře proruského kolaboranta Orbána vyvstává jedna palčivá otázka, kdo všechno je tedy ta užitečná myš, která pomáhá ruskému lvovi. Nevěřím této vládě, že má na prvním místě obranu českých zájmů, a to právě proto, že od prvních okamžiků svého nástupu pracuje proti naší bezpečnosti osekáváním rozpočtu pro armádu, osekáváním rozpočtu pro zpravodajské služby, a nevěřím této vládě proto, že vyjadřuje osobní přátelství politikům, kteří jsou napojeni na Rusko a aktivně konají v jeho prospěch.
A teď mi dovolte ten třetí důvod, za mě také velmi zásadní, kdy se do toho vláda pustila opravdu skutečně v kremelském stylu, a zavedla cenzuru, cenzuru hlavy státu. Armáda České republiky sama požádala prezidenta republiky Petra Pavla o rozhovor – zcela očekávaný krok vůči vrchnímu veliteli ozbrojených sil, mohli bychom si říct. Od vlády ale přišel zákaz zveřejnění takového rozhovoru. Svoboda slova i svobodný mediální prostor byly vlivem ministerstva za SPD a vládou Andreje Babiše zcela potlačeny.
A já se ptám, jestli se probouzíme do plíživého omezování svobod a hodnot, na kterých stojí naše polistopadová demokracie, a já bych se zeptal, tady není přítomný pan poslanec Libor Vondráček, který je předseda podvýboru pro svobodu slova, jestli právě toto je ta vaše obrana svobody slova, jestli takhle si představujete výsledky a výstupy v návaznosti na vznik toho podvýboru? Ano, cenzura je dána zejména na Ministerstvu obrany ministrem Zůnou, ale je to právě ministr za váš klub, tak se chci zeptat, zdali třeba i toto jste řešili na klubu a zda vám to přijde v pořádku?
Dámy a pánové, naše země nutně potřebuje pokračovat v posílení své odolnosti a obranyschopnosti. Potřebuje podpořit zajištění východního křídla Aliance. Potřebuje ukotvit spojenectví v EU a NATO se splněním aliančních závazků nikoliv ve výši 1,7 procenta, což je vlastně nejméně ze všech spojenců, což je velká velká ostuda, a rozhodně potřebuje lídry, kteří dokážou na chvíli upozadit sami sebe ve prospěch stability a bezpečnosti.
A protože pro nás je bezpečnost České republiky prioritou, tak mi dovolte ještě jednou navrhnout tento bod, abychom tyto palčivé a velmi důležité otázky mohli probrat společně, tedy bod s názvem Obrana a bezpečnost České republiky, a to jako druhý bod ve středu. Já vám děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně a nyní vystoupí paní poslankyně Gabriela Svárovská.
Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, vážené kolegyně, navrhuji zařadit na program této schůze bod Situace na rezortu životního prostředí. Na Ministerstvu životního prostředí pokračuje personální chaos, rozklad odpovědnosti, kompetencí a elementární důvěryhodnosti státu. Ministerstvo životního prostředí je v tomto smyslu jakási laboratoř obcházení politické odpovědnosti, kompetencí a zákonů. Ministerstvo životního prostředí je taková případová studie rozkladu státu. Jde především o postavení a pravomoci vládního zmocněnce Filipa Turka. Předseda vlády mi v odpovědi na interpelaci ze dne 15. ledna výslovně sdělil, cituji: „Pozice zmocněnce bude mít politicko-koordinační charakter, zmocněnec nebude přímo řídit výkon práce zaměstnanců a nebude se podílet na správním rozhodování.“ Konec citátu.
Realita vypadá jinak. Vládní zmocněnec Filip Turek dnes evidentně nevystupuje jako někdo, kdo má být úřadu nápomocný, ale jako někdo, kdo se snaží být jeho politickým centrem bez odpovědnosti, bez mandátu ministra a bez jasně doloženého právního titulu. Filip Turek zjevně překračuje limity svého mandátu schváleného vládou. To se naplno ukázalo na jeho vystoupení na Radě EU pro životní prostředí dne 17. března, kde prezentoval vládní pozici jménem České republiky. Ministr Igor Červený veřejně potvrdil, že na jednání místo sebe vyslal právě Filipa Turka. Tímto potvrzením mu ale ani zdaleka nevzniklo žádné oprávnění. Pravidla Rady – její jednací řád – zřetelně vyžadují, aby členský stát zastupovala osoba na ministerské úrovni, oprávněná vládu zavazovat. Obě podmínky platí kumulativně, tedy musí být splněny zároveň. A tady se dostáváme k podstatě věci. Rada ministrů se nejmenuje Rada ministrů pro legraci králíkům a českým ministrům a jejich zmocněncům. Filip Turek není ministr. Prezident Petr Pavel jej do funkce nejmenoval, vláda kompetenční žalobu nepodala. Úvahy o české ústavě ministra Macinky jsou v této souvislosti zcela irelevantní. Na Radě ministrů má vystupovat ministr. Minulý měsíc tam ale za Českou republiku neoprávněně vystoupil nekompetentní vládní zmocněnec, navíc bez dostatečné znalosti angličtiny, ale to už je asi detail.
Jinými slovy, vláda, respektive jedna z koaličních stran, se nesmířila s tím, že její původní nominant nebyl jmenován ministrem, a místo respektu k ústavnímu rámci začala vytvářet paralelní mocenskou konstrukci, v níž člověk bez ministerské odpovědnosti, ale evidentně s nepřiměřeným politickým vlivem zasahuje do chodu rezortu, navenek vystupuje jménem České republiky, a navíc přitom dělá České republice ostudu. Vzhledem k tomu, že vedení Ministerstva životního prostředí hodlá v tomto protiprávním postupu pokračovat a vláda na to nereaguje, je namístě, aby se tím Sněmovna zabývala. ***
