Neautorizováno!
(15.20 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Čili srovnávat to s regulací cen elektřiny a s érou energetické krize je opravdu absolutní nepochopení rozdílu energetického trhu, trhu s elektřinou, a volného trhu pohonných hmot.
Jsem přesvědčen, že ten navržený způsob je špatný i z toho důvodu, že paní ministryně chce změnit cenové výměry, kterými reguluje ceny benzinu dneska, tak je chce změnit na podzákonný právní předpis, na nařízení vlády, na podzákonný právní předpis nařízení vlády, který není jako doposud ten cenový výměr přezkoumatelný správním soudem. Dnes ve chvíli, kdy to negativně dopadá na některé prodejce pohonných hmot, tak ti samozřejmě se mohou obrátit ke správnímu soudu, žádat správní soud o zrušení takového opatření a žádat a soudit se se státem o kompenzace za způsobené škody. Protože paní ministryně ví, že tu regulaci udělala špatně, protože paní ministryně ví, že poškodila celou řadu prodejců pohonných hmot, tak přichází s opatřením, ve kterém bude mít větší moc, větší sílu té hlavní plánovací role na Ministerstvu financí v novém centrálněplánovacím úřadu, chce takové opatření, které bude přezkoumatelné pouze Ústavním soudem, nikoliv soudem správním. Ale každý tuší, že možnost jednotlivce, jednotlivé firmy obrátit se na správní soud je možná, je otevřená, zatímco k Ústavnímu soudu se žádný jednotlivec samozřejmě dostat nemůže, nemůže se na něj obrátit tak snadno jako se jakýkoliv podnikatel, prodejce může obrátit a hájit svoje práva před správním soudem. Čili je tu vidět, že ani vláda nevěří svým receptům, kterými trh s pohonnými hmotami reguluje. Nevěří jim do té míry, že se obává – a podle mého názoru se obává oprávněně – že zde budou existovat žaloby proti tomuto rozhodnutí a že zde budou existovat žaloby, které budou žádat náhradu škody za ten chaos, který paní ministryně financí na trhu s cenami pohonných hmot způsobila.
Není to tak, že by občanští demokraté neviděli ve vysokých cenách paliv, tedy nafty a benzinu, jakýkoliv problém, že bychom to nechtěli řešit. Naopak, byli jsme první, kteří upozorňovali paní ministryni, že válka, respektive útok na Írán, způsobuje dramatický růst cen ropy a že se to bezesporu velmi rychle projeví i u cen čerpacích stanic. Když jsme na to paní ministryni upozorňovali, tak jsme slyšeli věty o tom, že nebude reagovat podle toho, jak se vyspí trh, že to je přechodná záležitost, že ještě nikdo nereaguje, že je na to dostatek času. Střih, pár týdnů uběhlo a situace se dramaticky změnila. Místo standardního legislativního procesu, místo standardního hledání správných nástrojů, jak čelit vysokým cenám benzinu a nafty, tady máme další chaotický krok a další krok, se kterým vláda v nouzi přichází a chce ho projednat zrychleně, chce ho projednat v legislativní nouzi, jakkoliv jsme mohli už na začátku toho konfliktu tady začít o té věci debatovat, ale to tehdy ještě vládní koalice nechtěla připustit ani debatu o vysokých cenách pohonných hmot na plénu Poslanecké sněmovny. Zakázala nám tady hlasy vládní koalice vůbec toto téma otevřít, abychom diskutovali, jaká opatření jsou správná, jaká opatření jsou špatná, kde se máme v zahraničí inspirovat a kde se v zahraničí nemáme inspirovat. Vláda se rozhodla inspirovat v Maďarsku, to také v minulosti stropovalo ceny pohonných hmot. Ukázalo se to, stejně jako se to ukazuje prostě v historii téměř pokaždé, ukázalo se to jako špatný krok, protože to vedlo k frontám a nedostatku na maďarských čerpacích stanicích. My bychom vládu chtěli přesvědčit, aby se inspirovala spíše v Německu, což je překvapivé, protože Německo také v energetice dělalo v posledních letech opravdu velké chyby a příliš k inspiraci nemotivuje, ale v případě pohonných hmot jejich kancléř Merz, který je racionálnější než předcházející vedení Německa, navrhuje rovněž snížení energetických a spotřebních daní na benzin, tak aby ulevil domácnostem a firmám právě s vysokými cenami pohonných hmot.
To je přesně to, co navrhovala hned na začátku konfliktu v Íránu Občanská demokratická strana, která sepsala a připravila novelu zákona o spotřební dani, ve které navrhujeme snížení spotřební daně na benzin a naftu. Ano, není to ideální opatření. Ano, část snížení spotřební daně se skutečně nemusí projevit v celkovém snížení té ceny, ale podívejte se na to, jakým způsobem a jaký chaos jste způsobili vy tímto socialistickým, direktivněplánovacím opatřením, které jste před několika lety z toho červeného kufříku s atomovou bombou otevřeli a přinesli na trh s pohonnými hmotami.
Nemyslím si, že existuje v tuto chvíli důvod pro to, aby to bylo projednáváno v legislativní nouzi. Já jsem přesvědčen, že dopady konfliktu v Íránu budou širšího charakteru než jenom to, že by to dopadlo na vysoké ceny nafty a benzinu. Obávám se toho, že v následujících měsících budeme čelit stejnému problému s plynem. Ukazuje se, jakým způsobem to dopadalo na akciové trhy: nejvíce na asijský, potom na evropský, následně na trh Spojených států. Všichni dobře víme, že ta infrastruktura, která byla v Perském zálivu poničena, tak ani při nějakém rychlém vyřešení konfliktu nebude rychle obnovena, čili ty dopady do cen energií budou podle mého názoru širšího charakteru než jenom do cen benzinu. Rostou úrokové sazby, protože roste riziková přirážka v této geopoliticky napjaté situaci. Bude se pravděpodobně prodražovat obsluha státního dluhu, bude se prodražovat provozní financování firem, budou se prodražovat hypotéky. To jsou všechno negativní dopady, které nepřivolávám, které si nepřeji, které nepřeji ani této vládě. Této vládě už je nepřeji vůbec, protože míra chaotismu, která v jakékoliv krizi přichází – a zažili jsme to i v covidové krizi – je taková, že ten chaos způsobuje ještě horší dopady, než kdyby nedělali vůbec nic. K tomu bych chtěl vyzvat vládu právě v souvislosti s regulací cenových stropů. Viděli jste, že vám to nefunguje, viděli jste, že to způsobuje chaos.
Inspirujte se prosím v zemích, které to dělají standardnější cestou. Snižte spotřební daň na benzin a naftu, jako to dělají teďka v Německu. Neopakujte chyby Maďarska, které způsobilo nedostatky, fronty. Hlavně nedělejte z české ekonomiky znovu centrálně plánovanou ekonomiku, nevracejte se před rok 1989. Nechtějte, paní ministryně, být centrální plánovačkou po vzoru centrálního plánovacího úřadu před rokem 1989. Fakt ani já, ani vy nevíte, jaké správné ceny na tom trhu mají být. To ví pouze ten trh samotný. Ty se ukážou při střetnutí nabídky a poptávky a my případně jako politici řešme negativní důsledky těch vysokých cen. Ty tady mohou být, ty tady budou, řešme je. Navrhujeme snížení spotřební daně, případně jiných daní. Hledejme opatření, jak pomoci podnikatelům, na které bezesporu budou vysoké ceny energií dopadat i v nadcházejících měsících. Bavme se o tom, jak jim pomoci, jakými cestami pomoci, bavme se o tom, jestli máme pomáhat nějakým způsobem v sociální politice, ale prosím vás nehrajte si na trh, nehrajte si na to, že víte, jaké ceny na trhu jakéhokoliv produktu mají být. Nevíte to. Vždycky to bude jenom střelba na běžící terč, který nemáte šanci trefit. Čím více vaše střelba bude mimo ten terč, tím větší náklady to pro českou ekonomiku bude mít.
Naše ekonomika a naše bohatství... Naše bohatství máme díky tomu, že tady po roce 1989 vznikla tržní ekonomika. Podstatou té transformace byla liberalizace cen. To bylo to hlavní, co v té transformaci spolu s privatizací proběhlo. Tehdy se ukázalo, jakým způsobem direktivně řízené ceny tu ekonomiku destruují, jakou ztrátu konkurenceschopnosti, jakou ztrátu životní úrovně centrální plánovač, který si hrál na trh, způsobil. Vy se chcete v této věci inspirovat a vracet se do této neblahé hospodářsko-politické – a samozřejmě tehdy nejenom hospodářsko-politické – negativní éry. ***
