Neautorizováno!
(15.10 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Ještě k tomu všemu tady vystoupí pan Havlíček – ministr, který už je na sociálních sítích označován jako komsomolec, protože on tím rád častuje všechny ostatní, takže Karel komsomolec Havlíček – se tady rozhodl, že chce určovat ty státní ceny a ještě pro to argumentuje a srovnává to skutečně s tou situací, která tady byla před lety s těmi cenami energií, když byly zastropované. Znovu připomínám, že stát před těmi lety vynaložil nějakých 52 miliard na kompenzace těch zastropovaných cen, tak se ptám paní ministryně financí, kde má ty peníze v rozpočtu na ty kompenzace, když tedy chcete nutit pumpy prodávat naftu pod cenou? Ony teďka tedy neprodávají, tak byste asi primárně měli řešit dostupnost těch paliv, protože ten zásadní problém, který tady přijde v momentě uzavření Hormuzského průlivu je ten, že ty pohonné hmoty tady nebudou. Zejména nebudou za ty ceny, které vy tady jako komsomolci budete nařizovat. To je ten zásadní problém, který byste měli řešit, ale místo toho vy jste se naprosto neomylně vydali na všech frontách přesně opačným směrem. Já bych si dovolil připomenout, že na co sáhl Karel komsomolec Havlíček, tak to zbankrotovalo. Teď tenhle člověk je vicepremiérem vlády našeho státu, takže to se máme na co těšit.
To znamená, my budeme jednoznačně proti tomu, aby se tady něco v téhle věci schvalovalo v legislativní nouzi, protože nástroj, který už teď máte a který používáte, používáte zcela zjevně špatně. Máte problémy s elementárními matematickými úkony a výsledkem těchhle vašich aktivit je, že některé pumpy – včetně dopravního podniku v Děčíně pod kontrolou vašeho primátora – přestávají tu naftu prodávat. To je neakceptovatelné. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím, i pro stenozáznam, držme se skutečných jmen a příjmení poslanců. Děkuji.
Nyní s přednostním právem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zazněla tady spousta podle mého názoru trefných reakcí a trefných hodnocení toho, s čím vláda na tuto schůzi Poslanecké sněmovny přichází a proč chce navíc hlasovat v rámci legislativní nouze.
Kolegyně, kolegové, dnes před sebou budete mít zásadní principiální rozhodnutí, rozhodování. Budete se rozhodovat o tom, zda věříte více trhu, kde se setkává nabídka s poptávkou a tvoří se cena, zda věříte tedy cenovému mechanismu, volnému cenovému mechanismu, nebo zda věříte centrálnímu plánování, které jsme tady měli před rokem 1989. Budete rozhodovat a svým hlasováním řeknete to, zda si myslíte a zda věříte tomu, že zdrojem našeho bohatství je tržní ekonomika se soukromým podnikáním, se svobodnou tvorbou cen, anebo zda si myslíte, že zdrojem bohatství je Ministerstvo financí coby centrálněplánovací úřad s vrchní centrální plánovačkou paní ministryní financí, která ví lépe a více, než vědí stovky, tisíce lidí, firem na trhu, jaká správná cena nafty a benzinu má být.
Já s jednou větou paní ministryně financí souhlasím – bohužel to je asi opravdu jenom jedna věta – a ta věta zazněla od paní ministryně financí ve chvíli, kdy jsme vyzývali vládu, aby řešila rostoucí vysoké – už tehdy vysoké – ceny benzinu a nafty. Ona říkala, že nechce zasahovat do cenového mechanismu proto, protože je to atomová bomba, kterou by na ten trh vyslala. My jsme samozřejmě od paní ministryně a od vlády nechtěli v žádném případě, aby jakkoliv zasahovala do cenového mechanismu, protože dobře víme, že jak zkušenosti ze zahraničí, tak i zkušenosti historické vždycky ukázaly, že ty zásahy do cenového mechanismu se obrátí, a byť jsou třeba realizovány s dobrými úmysly, tak ty důsledky, které přinášejí, jsou veskrze negativní. Bohužel paní ministryně tu atomovou bombu nenechala schovanou, otevřela ten pomyslný kufřík a zmačkla červené tlačítko ve chvíli, kdy byl pan premiér na dovolené, a způsobila na trhu s palivy samozřejmě chaos. Ten chaos vidíme dodneška, kdy každý den se paní ministryně snaží trefit do té ceny, snaží se tu zvýšit, tu snížit cenový strop, kterým chce regulovat pohonné hmoty, ale je to čistě nepochopení toho, jakým způsobem cenový mechanismus a cenové změny probíhají. Paní ministryně prostě v tuhletu chvíli má v ruce zbraň, kterou míří na terč, ale ten terč není schopná trefit – což jí nevyčítám, protože je třeba právničkou, a nikoliv ekonomkou – ale proto, že zkrátka ty ceny jsou pohyblivé. Ty ceny se pohybují nahoru, dolů a trefit se do nich neumí žádný sebegeniálnější ekonom ověnčený Nobelovou cenou. Rozumní ekonomové takovou ambici ani nikdy nemají a neměli, protože věří trhu a věří, že cenové signály, které ten cenový mechanismus doprovázejí, jsou ty jediné, které mohou správnou cenu určit, čili ani právník, ani ekonom, ani nikdo s Nobelovou cenou (za) ekonomii, ani nikdo geniálnější prostě nedokáže v daný moment určit, jaká cena na trhu jakékoliv komodity je správná.
Taková ta snaha trefovat ten pohyblivý terč, kterým ty ceny na volném trhu jsou, vede samozřejmě k negativním důsledkům a my jsme je viděli v přímém přenosu. Ve chvíli, kdy se ten cenový strop určí nad průměrnou úrovní nebo nad tržní cenou, která se pohybuje na trhu, tak samozřejmě nemá jakýkoliv efekt v tom smyslu, že by cenu pro spotřebitele a firmy snížila. To se stávalo v těch prvních dnech, kdy paní ministryně stanovila ten strop nad průměrnou cenou na trhu. To má efekt jediný, paní ministryně ukázala referenční cenu, ke které mohou v uvozovkách ti účastníci trhu směřovat, de facto tak vybídla ten trh, aby vytvořil kartel. Ukázala cenu, která je ještě akceptovatelná, takže i ti, kteří prodávali benzin a naftu za ceny nižší, mířili k té vyšší ceně. To je případ negativního důsledku ve chvíli, kdy se cenový strop stanoví nad tou cenou, která je tržní nebo která je průměrná na trhu. Ve chvíli, kdy ten strop je nižší, tak to má samozřejmě jiné negativní důsledky. Ty jsme mohli vidět v případě těch zavřených čerpacích stanic, případně jsme je mohli vidět v tom, že sice zlevnila cena ropy, u které byl největší problém, ale ti prodejci si na tu marži a na ty zisky sáhli tím, že zvýšili o něco více benzin, který třeba měli doposud levnější, takže ano, cena nafty se trošku snížila, ale o to více vzrostla relativně cena benzinu. Další projev negativní byl ten, že zatímco pár benzinek na těch dálničních tazích, kde přirozeně cena pohonných hmot, ale jakýchkoliv produktů a služeb, které se na benzinkách na dálnicích prodávají, je vyšší, tak se snížila, ale bylo to provázeno tím, že menší čerpací stanice na silnicích nižšího řádu na venkově naopak tu cenu zvyšovaly, čili paní ministryně tím možná pomohla zahraničním řidičům, kteří často tankují na dálnicích, nebo bohatším lidem, kterým se nevyplatí cestovat za levnějším pohonnými hmotami a sjíždět z dálnice, tak těm pomohla, ale těm, kteří naopak jsou schopni si pro levnější pohonné hmoty dojet, tak těm tyto produkty zdražila, čili vidíme, že prostě není možné dosáhnout lepšího výsledku, protože ať tak, či onak, ten cenový strop, když není stanoven přesně na té tržní ceně, tak vede k negativním důsledkům. Jiné zase benzinky mohou zdražovat ostatní produkci, která regulovaná není, tak aby zůstaly ziskové.
Návrh, se kterým vláda do Poslanecké sněmovny, vláda komentuje tím, že se inspirovala řešením, které pochází z dob energetické krize. Naše vláda však regulovala síťovou komoditu v systému, který je ze své podstaty regulovaný. Přišla nejenom s regulací těch cen, ale přišla s kompenzačním mechanismem, který těm poskytovatelům, dodavatelům elektřiny, kteří byli nuceni prodávat svoji energii pod náklady, tak je kompenzovala poměrně výraznými finančními prostředky ze státního rozpočtu. Navíc to opatření bylo... Bylo o něm informováno s předstihem, bylo vytvořeno s předstihem a nebyl tam takový chaos, jaký vidíme den co den, kdy se Ministerstvo financí snaží trefit do tržní ceny nebo blízko tržní ceně, tak aby ty negativní důsledky byly pokud možno co nejmenší. ***
