Neautorizováno!
(14.20 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
Máme stav současný, legislativní, kdy zákon o cenách umožňuje vládě, respektive Ministerstvu financí, tedy exekutivě, v určitých situacích zasáhnout do trhu a regulovat. Nakonec vláda to využívá, dle mého soudu naprosto chybně, ale využívá. Pokud ta novela bude schválena, změní se fakticky něco, jakým způsobem bude moct vláda regulovat? Dle mého soudu vůbec ne. Změní se jen ta forma a sníží se možnost kontroly v rámci soudních přezkumů.
K jaké hospodářské škodě, prosím pěkně, může dojít v mezičase před novelou a po novele? Dle mého soudu jednoznačně k žádné, takže to zdůvodnění stavu legislativní nouze nejenom že kulhá, ale není vůbec žádné. Prosím vysvětlete mi, k jaké hospodářské škodě může dojít oproti současné legislativní situaci. Jediné, co mě napadá, tak je ta skutečnost, že zrušíte ty soudní přezkumy a že možná už v tuto chvíli víte, že tak by mohla vzniknout státu nějaká hospodářská škoda, že nějaké soudy prohrajete a budete muset kompenzovat tu ztrátu – nižší zisk – čerpacích stanic. To je jediné, co mě napadá a co je možné v tom vašem zdůvodnění samotného návrhu dohledat, takže žádná jiná možnost pro to, abychom v tuto chvíli projednávali ten tisk ve stavu legislativní nouze, neexistuje. Argument paní ministryně, že si to situace žádá, není věcným argumentem. Prosím o vyjádření, o informaci, v čem může nastat hospodářská hospodářská újma státu.
Poslední kratičký dovětek, paní ministryně tady argumentovala postupem z roku 2022, když srovnává regulaci na trhu s energiemi, tedy s elektrikou a s plynem, ale já se omlouvám, ty situace a ty trhy opravdu srovnávat nelze, ať už v rámci okolností, které nastaly před čtyřmi lety a těmi okolnostmi současnými, tak z hlediska fungování těch jednotlivých trhů. Jednak je zcela odlišná povaha těch trhů, kdy u energií jsou to trhy ovlivněné sítěmi, což rozhodně v případě čerpacích stanic tak není. Nelze srovnávat v tuto chvíli zatím zaplaťpánbůh i systémové riziko pro celou ekonomiku, zároveň nelze srovnávat mechanismus tvorby cen na obou dvou těchto trzích a v neposlední řadě nelze srovnávat ani tu formu regulace s nastavením stropu pro koncového zákazníka a nějakou formu kompenzace směrem k těm dodavatelům, tak jak tomu bylo před čtyřmi lety, a dopad na ryze tržní prostředí, které se týká čerpacích stanic. To srovnávání jedna k jedné roku 2022 a současnosti nejenom že kulhá, ale to srovnání prostě provést dost dobře nejde.
Závěrem, já jsem bytostně přesvědčen, že nelze aplikovat odst. 1 § 99 našeho jednacího řádu na tuto danou situaci, protože nesplňuje ani jednu z těch výčtových podmínek, které v tom odstavci jsou jasně napsány. Byl bych rád, kdybyste mě vyvedli z omylu, řekli, čím může být způsobena hospodářská škoda, když tato novela nebude přijata ve zrychleném řízení. Taková hrozba tady prostě a jednoduše neexistuje. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Kupka a připraví se pan předseda Vít Rakušan. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pokud vysvětluje současná vládní koalice potřebu legislativní nouze rizikem způsobení vážné hospodářské škody, tak vás musím zklamat. Ona už nastala, nastala vaší liknavostí a neřešením toho problému. To už se fakticky přihodilo. K vypuknutí krize na Blízkém východě došlo 28. února, 10. března jsme doporučili vládě, aby snížila spotřební daň na naftu a benzin jako reálné, efektivní opatření a zároveň sledovala ceny, jednala se zástupci čerpacích stanic. To je přesně systém, to je přesně doporučení, které se osvědčilo už před čtyřmi lety a vedlo k tomu, že ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích reálně klesly. Reálně klesly a dlouho se držely jako jedny z nejnižších v Evropské unii. To je konkrétní příklad správného postupu.
Místo toho jsme se dozvídali v následujících dnech, že snížení spotřební daně nedává žádný smysl. Dozvídali jsme se od Aleny Schillerové například 11. března: „V záloze máme velmi silný nástroj podle zákona o cenách, kterému říkám atomová bomba v tržním hospodářství.“ Tou atomovou bombou je stropování cen. Proč najednou tedy přináší tato vláda atomovou bombu, když ji tak sama pojmenovala? 19. 3. tatáž Alena Schillerová říká: „V žádném případě nemůžeme tvrdit, že by došlo k nějakému zneužívání marží.“ Já jsem viděl to vystoupení, kde dokonce ukazovala graf (Gestikuluje.), podle kterého na základě hodnocení Ministerstva financí reálně čerpací stanice sni-žo-va-ly marže. „Nedošlo k žádnému zneužívání marží.“ Cituji slova Aleny Schillerové. Když tedy nedochází ke zneužívání marží, proč ta atomová bomba? Proč vůbec návrh na zastropování cen? Andrej Babiš tomu dal korunu 27. března. Říká: „Samozřejmě by bylo možné regulovat samotné ceny, ale to je nesmysl! Je pravda, že jsem to v minulosti navrhoval, ale následně jsme viděli zkušenosti z Maďarska i z Itálie a víme, jak to dopadlo.“ Neuvěřitelné!
Po téhle plejádě vyjádření 2. dubna zasedá vláda a rozhodne o snížení spotřební daně, ale jenom na naftu, a k tomu zastropuje ceny. Socík, jako když vyšije. K tomu tady stojíme dneska v situaci, kdy kromě toho, že najednou proti všem pravidlům tržního hospodářství navrhuje vláda, která říkala, že nechce vlastně nic moc regulovat, že chce dát prostor tržním podmínkám, tak tatáž vláda tady dokonce navrhuje, že bude na běžícím páse na základě bianko šeku, kterým ten návrh zákona fakticky je, tak že bude měnit a určovat ceny pohonných hmot. Nevídaná záležitost, od vlády, která si prý zakládá na tom, že bude podporovat podnikání a že nebude tímto způsobem deformovat tržní podmínky.
Aby bylo jasné, k čemu došlo, už v prvních dnech čerpací stanice, které do té doby měly marže nižší, tak je zvýšily v případě benzinu, protože zafungoval efekt cenového stropu. Přesně na to jsme upozorňovali. Tyhle benzinky samozřejmě, když jim to stát tímto způsobem doporučuje, tak zvýšili ty ceny, takže ve výsledku lidé kvůli této vládě zaplatili na mnoha čerpacích stanicích víc než předtím. To je realita. Některé benzinky v následujících dnech zavřely. Proč zavřely? Protože nakoupily naftu za vyšší peníze a nikdo – ani stát – je nemůže nutit, aby prodávaly pod cenou, anebo to musí nahradit. ***
