Neautorizováno!
(14.10 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Zákon jasně říká, že legislativní nouzi lze využít tehdy, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena práva občanů, bezpečnost státu nebo kdy hrozí značné hospodářské škody. Právě takové okolnosti dnes naplňujeme. Čelíme velmi napjaté mezinárodní situaci na Blízkém východě, která má bezprostřední, nepředvídatelné a často skokové dopady na ceny ropy. Ty se následně promítají do cen pohonných hmot, tedy do komodity, která je pro fungování státu, ekonomiky i každodenní život občanů naprosto klíčová. Nejde jen o ceny na čerpacích stanicích. Jde o náklady zemědělců, dopravců, průmyslu, ale i o ceny potravin, služeb a zboží. Náhlý a výrazný růst cen pohonných hmot představuje nákladový šok, který se může rychle přelít do celé ekonomiky, vyvolat inflační tlaky a ohrozit výrobu v řadě odvětví. Pokud bychom nereagovali včas, riskujeme zpomalení ekonomiky, omezení investic i dopady na zaměstnanost. Tím by bohužel byla ohrožena práva občanů, bezpečnost státu nebo by vznikly značné hospodářské škody a tomu chceme zabránit. Proto vláda požádala o vyhlášení stavu legislativní nouze.
Bohužel nikdo z nás nevíme, jak dlouho bude konflikt na Blízkém východě trvat, proto stát musí v takové situaci jednat rychle a nemůže stát stranou. Musí jednat včas a rozhodně a stát k tomu musí mít odpovídající nástroje. V současné době lze cenu pohonných hmot regulovat pouze cenovým výměrem Ministerstva financí vydávaným ve formě opatření obecné povahy. Naším cílem je, aby měl kabinet možnost reagovat na tyto mimořádné situace legislativně a ústavně silnějším způsobem, tedy aby případné regulace stanovovala přímo vláda, a to formou svého nařízení, jinými slovy cenovým výměrem ve formě nařízení vlády. Ne proto, abychom trh nahrazovali, ale proto, abychom ho v krizové situaci stabilizovali. Dnes má stát nástroje pro řešení pro regulaci cen ropné nouze, elektřiny a plynu, v oblasti pohonných hmot však takto pružný a účinný nástroj chybí. Vláda má v současnosti k dispozici pouze cenové moratorium, což je nástroj omezený. Navrhovaná právní úprava tento deficit napravuje a umožňuje vládě reagovat adekvátně na mimořádné tržní výkyvy.
Dovolte mi také zdůraznit jednu důležitou věc a připomenout, že tento navrhovaný postup není v českém prostředí bezprecedentní. V roce 2022 – v době energetické krize a reálné hrozby přerušení dodávek plynu z Ruska – využila tehdejší vláda stav legislativní nouze k rychlému přijetí klíčových změn energetického zákona. Důvod byl stejný jako dnes: nutnost okamžitě reagovat na hrozbu, která by mohla zásadně ohrozit fungování státu a bezpečnost jeho obyvatel. Náš stát je tak dnes v obdobné situaci jako před čtyřmi lety, jen s jedním rozdílem, a to, že se mění komodita. Místo plynu jde o ropu a pohonné hmoty, princip ale zůstává stejný. Stát prostě musí být připraven reagovat na krizové scénáře, které nemá plně ve své moci, ale jejichž dopady na své občany nese.
Navrhovaný zákon není jen reakcí na současnou situaci, je to také investice do budoucí odolnosti České republiky. Dává nám nástroj, který můžeme využít i při dalších krizích, krizích, které si nikdo z nás nepřeje, ale které v dnešním světě bohužel nelze vyloučit. Je to nástroj, který posiluje schopnost státu chránit své občany před extrémními výkyvy, chránit ekonomiku před šoky a zajistit stabilitu v nejasných a nejistých časech.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, věřím, že důvody, které jsem zde dnes uvedla, jasně ukazují, proč vláda přistoupila k návrhu projednat tuto novelu ve stavu legislativní nouze. Jde o odpovědnou reakci na mimořádnou situaci, která si vyžaduje rychlé a účinné řešení. Jsme si vědomi závažnosti tohoto kroku, ale zároveň si uvědomujeme i důsledky nečinnosti. Věřím proto, že sdílíte náš pohled na nutnost jednat včas, abychom ochránili občany i ekonomiku České republiky před dopady, které mohou být v opačném případě výrazně závažnější. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zleva.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní přednostní práva, takže pan poslanec Jan Jakob a připraví se pan předseda Kupka. Pan předseda Jan Jakob a pan předseda Kupka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já v tuto chvíli nebudu komentovat ty kroky vlády dočasné, co byly doteď, ty, co patrně budou následovat, to si nechám na další části dnešního jednání, kdy se k těmto socialistickým experimentům podrobněji vyjádřím.
V tuto chvíli se skutečně budu věnovat jen a pouze tomu stavu legislativní nouze. Já jsem bytostně přesvědčen, že k němu nejsou splněny podmínky, které dává náš jednací řád. Dovolte mi, abych ještě jednou ocitoval odst. 1 § 99 našeho jednacího řádu. Cituji: „Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu.“ Dle mého soudu ani jedna z těchto podmínek není – není – jednoznačně naplněna. Patrně – tak jak tady zaznělo od paní ministryně financí – opíráte své rozhodnutí o ohrožení hospodářské, že mohou vznikat značné hospodářské škody, ale ať už bude ta novela přijata, nebo ne, tak to na to rozhodně nemůžeme mít vliv.
V tuto chvíli mi dovolte, abych zrekapituloval – a je to klíčové pro posouzení té legislativní nouze – základní parametry, které mění ta navrhovaná novela. My jsme ji tedy k dispozici dostali v průběhu včerejšího odpoledne, ale já jsem se tomu do včerejší noci věnoval a připravil jsem si poměrně hlubokou analýzu.
K čemu – k jaké klíčové změně – dojde, pokud bude ta novela přijata? To nejzásadnější je změna, přesun pravomoci z Ministerstva financí na vládu. Dojde k tomu, že bude regulace formou nařízení vlády, nikoliv opatřením obecné povahy Ministerstva financí. K čemu v důsledku tohoto dojde? K omezení soudního přezkumu. Nebude možné, aby tak jako doposud mohlo dojít k přezkumu standardní soudní cestou. V případě nařízení vlády jen a pouze přes ústavní žalobu.
Co je deklarovaný cíl té novely? Rychlá reakce na cenové šoky a vláda v důvodové zprávě píše: ochrana domácností a ekonomiky. Jaký bude ale reálný dopad? Posílení exekutivy na úkor tržních mechanismů, zvýšení regulatorní nejistoty a vysoké riziko neefektivní cenové regulace. ***
