(pokračuje Jiří Barták)

110.
Ústní interpelace

Dalším bodem pořadu naší schůze jsou ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády.

Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Upozorňuji interpelující poslance a interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Tak, a já vyčkám, jak se do sálu dostaví zástupce vlády a můžeme začít s interpelacemi.

Tak, máme tady pana ministra Červeného. Ještě tedy přečtu omluvy. Pan poslanec Jan Papajanovský celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Richter od 14.30 hodin z pracovních důvodů.

Nyní dávám slovo poslankyni Lucii Bartošové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše, a připraví se poslanec Marek Ženíšek.

 

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, ve svém programovém prohlášení vaše vláda slíbila zvýšení odolnosti státu vůči hybridním hrozbám. To je samozřejmě správné a já to velmi oceňuji, jenže právě u takto citlivé oblasti nestačí mít hezké formulace na papíře nebo napsat další akční plán. Vedle klasických vojenských hrozeb totiž dnes čelíme i hrozbám, které jsou méně viditelné, ale o to zákeřnější, hrozbám, jejichž cílem není obsadit území, ale oslabit stát zevnitř, oslabit důvěru občanů v instituce, rozkládat společnost, znejistit veřejnost a testovat, co všechno naše země ještě vydrží.

Bezpečnostní rada státu už v říjnu v roce 2021 zřídila koordinátora agendy čelení hybridnímu působení a odbornou pracovní skupinu, aby probíhala mezirezortní koordinace, vznikaly návrhy opatření a koordinátor pravidelně informoval Bezpečnostní radu státu o výsledcích jednání.

Také na zasedání Stálé komise pro hybridní hrozby v Poslanecké sněmovně loni v dubnu bylo přijato usnesení, ve kterém komise žádá koordinátorku skupiny o pravidelné reportování výsledku práce skupiny, což se doposud nestalo, a to vnímám jako chybné.

První otázka tedy míří na to, jaké plány máte s touto odbornou pracovní skupinou a případně jestli budete rozvíjet její fungování, navíc ve chvíli, kdy byla zřízena ještě na konci vaší minulé vlády.

Druhá část mé interpelace se bude týkat nového akčního plánu k národní strategii pro čelení hybridnímu působení na roky 2026 až 2027, který vaše vláda schválila tento týden. Ten obsahuje řadu konkrétních úkolů, mimo jiné také úkol číslo 14, podle kterého mají příslušná ministerstva průběžně navrhovat a realizovat on-line i off-line komunikační aktivity, strategické komunikace, a tyto aktivity pravidelně vyhodnocovat. Týmy, které tuto agendu doposud plnily, jako třeba odbor strategické komunikace na Úřadu vlády, krizový informační tým Ministerstva vnitra nebo oddělení strategické komunikace na MZV, byly vládou ale označeny za příliš drahé či nepotřebné a byly buď zcela rozpuštěny, nebo spojeny s tiskovými odděleními, která nemají know-how, tak se jenom chci zeptat, jaké zdroje finanční či personální na toto vyhradíte. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Předseda vlády, jak už jsem avizoval, je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. S další interpelací vystoupí poslanec Marek Ženíšek, který by vylosován na druhém místě, a připraví se poslanec Petr Bendl. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Moje interpelace na předsedu vlády se týká národních zájmů, respektive vymezení a naplňování národních zájmů České republiky vládou České republiky a spokojím se s písemnou odpovědí.

Vláda opakovaně velmi často operuje s pojmem národní zájmy České republiky, aniž by kdy jasně a konkrétně definovala, co si pod tímto pojmem představuje a jaké konkrétní kroky má v plánu, aby to naplnila. Ve veřejném prostoru se objevují pouze obecné proklamace jako bezpečnost, suverenita, prosperita, ale bez konkrétního obsahu.

Takže moje otázky zní: Za prvé, jaké jsou dle současné vlády národní zájmy České republiky? Nemyslím si, že to je něco těžkého odpovědět na to. A pokud je to bezpečnost, považuje vláda za součást národních zájmů posilování rozpočtu v obraně, považuje tato vláda za součást národního zájmu jednoznačnou podporu Ukrajiny před agresorem, který vyhrožuje i nám, a pokud je to ona prosperita, proč házíte klacky pod nohy našim vztahům s Tchajwanem, který tu zaměstnává šestkrát víc lidí než Čína a přináší investice, know-how i nové polovodičové projekty a spolupráci ve výzkumu.? A pakliže je národním zájmem také suverenita, tak proč vaše vláda okamžitě skáče, jak Čína zapíská, když se jí cesta druhého nejvýše postaveného ústavního činitele u nás na Tchajwan nelíbí?

Budu velmi rád a myslím, že nejenom já, pokud na tyto otázky získáme odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Petr Bendl, který byl vylosován jako třetí v pořadí a připraví se poslanec Štěpán Slovák. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Páni ministři, kolegyně, kolegové, pane premiére, Státní zemědělský a intervenční fond zveřejnil v předešlých dnech informaci o otevření možnosti čerpání dotačních prostředků společnosti Agrofert a opírá se o neveřejný právní posudek.

Proto se vás ptám, pane premiére, proč vláda tají právní posudek, na jehož základě stát znovu otevírá cestu k miliardovým dotacím pro Agrofert, a čeho se vlastně bojíte, že se veřejnost po jeho zveřejnění dozví?

Můžete dnes jasně říci, zda vláda právní posudek zveřejní a pokud ne, jak chcete občanům vysvětlit, že o miliardách z veřejných peněz se rozhoduje na základě dokumentu, který před nimi tajíte?

Považujete za normální, že stát v tak citlivé kauze odkazuje na právní posudek, ale zároveň odmítá veřejnosti ukázat, na základě jakých argumentů vlastně jedná? Děkuji za vaši písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Štěpán Slovák, který byl vylosovaný jako čtvrtý v pořadí, a připraví se poslanec Ivan Bartoš. Máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Vážený pane předsedo vlády, já vystupuju proto, že cítím povinnost reagovat na podněty občanů, kteří píší ohledně hlubokého poklesu úrovně komunikace vašeho nejbližšího okolí. Váš vládní zmocněnec Filip Turek v rozhovoru pro Blesk vědomě opět otestoval hranice toho, co je v demokratické společnosti a komunikaci ještě únosné. Označil lidi za parazity a volal po jejich deratizaci. Tak to není jenom politický suterén, to je úplně šílené a je to cílená dehumanizace.

Vážený pane premiére, v roce 2026 bychom na půdě této Sněmovny neměli řešit, zda je pro vládního činitele v pořádku používat tenhle šílený slovník, který tak naposledy používaly spíš totalitní režimy. A vaše mlčení v téhle věci prostě už není neutrální, ale tyhle výroky legitimizuje.

Chci proto od vás slyšet odpovědi na tři otázky. Kdo skutečně určuje směřování a tón této vlády, jste to vy, nebo jste moc nad vládní agendou v této oblasti odevzdal panu Turkovi a jeho šílenému slovníku? Považujete terminologii parazitů a deratizace za nový komunikační standard vašeho kabinetu, nebo se od této rétoriky dnes zde nebo potom v odpovědi veřejně a jednoznačně distancujete?

Uvědomujete si, jak tyto výroky poškozují naši mezinárodní pověst a jakou cenu za tuto ostudu zaplatí Česká republika v očích našich civilizovaných partnerů? Lidé nechtějí slyšet žádné kličkování. Chtějí vědět, zda má tato země premiéra, který ještě dokáže rozpoznat hranici mezi politikou a čistým barbarstvím. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Ivan Bartoš, který byl vylosován jako pátý v pořadí. Pan poslanec Bartoš tu není, jeho interpelace tím pádem propadá. A další, kdo je v pořadí jako šestý, je pan poslanec Michal Kučera. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuju za slovo. Já navážu na svého kolegu. Filip Turek neblaze proslul svými xenofobními rasistickými výroky, tedy výroky, které jsou absolutně nepřijatelné v demokratické společnosti. Dříve to byl problém pouze občana Filipa Turka a orgánů činných v trestním řízení. Když byl pouze člen Sněmovny, byl to problém Sněmovny, která si s tím historicky už uměla poradit, protože pár takových postaviček se už tady objevilo a Sněmovna je vždycky vytěsnila na úplný okraj. Bohužel Filip Turek dál pokračuje ve svých nepřijatelných výrocích. V poslední době se jednalo o nechutný výrok o deratizaci zelených aktivistů. To je výrok jako z dílny Adolfa Hitlera či Josefa Goebbelse. Tento výrok pronesl Filip Turek, ale jako vládní zmocněnec vlády Andreje Babiše, který pokud jako předseda vlády nebude konat, přebírá plnou odpovědnost za tyto výroky svého vládního zmocněnce.

A proto bych se chtěl pana předsedy vlády Andreje Babiše zeptat: Jak zajistíte, aby se tyto výroky vládního zmocněnce neopakovaly? Pokud tomu nemůžete zabránit, tak kdy bude Filip Turek odvolán z pozice vládního zmocněnce, aby hanba za jeho výroky nepadala prostřednictvím zmocněnce vlády České republiky na celou Českou republiku? Pane předsedo vlády, děkuji vám za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Marian Jurečka, který byl vylosovaný jako sedmý v pořadí. Připraví se paní poslankyně Jana Bačíková. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane nepřítomný premiére, obracím se na Vás s interpelací ve věci budoucnosti silných a nezávislých veřejnoprávních médií. Protože to, co dnes vaše vláda, koalice dělá s Českou televizí a Českým rozhlasem, nevypadá jako reforma, ale jako plán na jejich oslabení a rozpočtové připoutání k politické moci. V programovém prohlášení vaší vlády stojí, že prioritou je zachování nezávislosti veřejnoprávních médií. Současně ale prosazujete zrušení koncesionářských poplatků a převod financování na státní rozpočet. To je opravdu zvláštní pojetí nezávislosti; slovy nezávislost, činy závislost. Česká televize i Český rozhlas přitom samy veřejně varují, že tento návrh neposkytuje dostatečné záruky pro skutečnou nezávislou existenci obou institucí a že zasahuje do jejich svobody, stability a předvídatelnosti. Jinými slovy, místo silných médií veřejné služby si vaše koalice vyrábí média slabší, opatrnější a vděčnější, protože ta budou každý rok čekat, co jim politici vládní koalice, vládní většiny přidělí. Tedy ne veřejná služba, ale služba na příděl, to z toho děláte.

Pominu to, že ministr kultury není schopen se měsíce setkat se zástupci představitelů, jak ředitele Českého rozhlasu, tak České televize. Vy dneska suplujete s panem ministrem Havlíčkem jeho roli. Zároveň jste dramaturg, protože ministr Klempíř říká, že StarDance na Českou televizi nepatří, vy říkáte, že jo. Jak to bude s Peče celá země a s Večerníčkem, se radši neptám.

Nyní konkrétní otázky. Za prvé, co si vy osobně a vaše vládní koalice konkrétně představujete pod pojmem nezávislost veřejnoprávních médií? Za druhé, jak konkrétně chcete zaručit nezávislost České televize a Českého rozhlasu, když je převádíte na financování ze státního rozpočtu? Za třetí, proč vaše koalice předložila návrh, proti němuž otevřeně vystoupily samy obě dotčené instituce s tím, že ohrožuje jejich svobodu, stabilitu a předvídatelnost fungování? Děkuju za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslankyně Jana Bačíková, která si vylosovala osmé místo a připraví se poslankyně Adriana Chochelová. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Bačíková: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se momentálně obracím bohužel na nepřítomného předsedu vlády s interpelací, a to ve věci rozhodnutí vlády neposkytnout předsedovi Senátu Parlamentu České republiky vládní letoun pro jeho plánovanou oficiální cestu na Tchaj-wan.

Dovoluji si pana premiéra požádat o jasné odpovědi na následující otázky. Otázka první. Jaká jsou konkrétní a objektivní kritéria pro poskytování vládních letounů ústavním činitelům? Lze vyloučit, že při rozhodování hraje roli politická příslušnost či názory představitelů Parlamentu? Druhá otázka. V čem se tato konkrétní cesta liší od ostatních zahraničních cest ústavních činitelů, kterým byl letoun poskytnut? Žádám o uvedení konkrétních parametrů, nikoliv obecné fráze o úsporných opatření či vytíženosti letky. Bod číslo tři. Nepovažujete toto selektivní rozhodnutí za nebezpečný precedent, kterým výkonná moc omezuje nezávislý výkon ústavních rolí představitelů Parlamentu? Uvědomuje si vláda, že tímto způsobem může docházet k nepřímému nátlaku na zákonodárnou moc, která má přitom vůči vládě plnit roli kontrolní? Čtvrtá otázka. Jakým způsobem plánuje vláda nadále hájit ekonomické zájmy České republiky ve vztahu k Tchaj-wanu jakožto klíčovému světovému hráči v oblasti polovodičů, IT a kyberbezpečnosti? Jak konkrétně chcete podporovat spolupráci v high-tech sektorech a inovacích, pokud vláda vysílá takto rozporuplné politické signály? Pátý dotaz. Neznamenají tyto kroky návrat k dřívější politice vůči Číně, která bývala kritizována jako neproduktivní a podlézavá? Tehdejší snahy Miloše Zemana totiž v praktické rovině nepřinesly žádné hmatatelné výsledky a skončily spíše kontroverzemi. Jaké konkrétní záruky nabízíte, že se tato chyba nebude opakovat? Pane premiére, budu se těšit na vaše odpovědi. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Já bych možná jenom doplnil kvůli záznamu. Použil jsem formulaci „se vylosovala“, ale samozřejmě paní poslankyně se nelosovala sama, byla vylosována.

Další v pořadí s interpelací vystoupí paní poslankyně Adriana Chochelová, která byla vylosována na devátém místě. Ještě, než prosím začnete, upozornění: jsme v polovině ústních interpelací. A připraví se pan poslanec Petr Hladík. Máte slovo.

 

Poslankyně Adriana Chochelová: Vážený pane nepřítomný premiére, ač chápu, že účast na Radě je důležitá, tak jsme nevěděli, kdy se opět poštěstí mít interpelace, tak toho využívám aspoň takto.

Emisní povolenky ETS 2 mají být jedním z největších zásahů do peněženek domácností v příštích letech a zároveň jedním z nejsložitějších evropských vyjednávání. Víme, že se mají nově týkat i dopravy a vytápění budov a že jejich dopady mají být kompenzovány pouze částečně. A právě proto je tak trochu zvláštní sledovat, že zatímco v Evropském parlamentu vznikají konkrétní návrhy, jak ten systém zmírnit, například návrh Danuše Nerudové na vyjmutí rezidenčních budov do doby, než bude zajištěna plná dekarbonizace vytápění nebo zastropované ceny povolenek, který podpořil i výbor ENVI, tak tady doma se místo vyjednávání hraje spíše na uražené mlčení.

Proto se vás chci zeptat naprosto věcně: Je pro vás důležitější osobní animozita Filipa Turka vůči Danuši Nerudové nebo reálná šance upravit ETS 2 tak, aby české domácnosti nedoplatily na špatně nastavený systém? A jste jako vláda připraveni se konečně bavit se všemi, kdo k tomu mají co říct, nebo budeme dále sledovat politiku, kde ego představitelů jedné partaje vítězí nad výsledkem? Vaše vláda a její jednotliví obhájci v obou komorách parlamentu se bijí v prsa, že zatočí s povolenkami. Je to ale nakonec europoslankyně za Starosty Danuše Nerudová, která prosadila v Evropském parlamentu významné úpravy systému ETS 2 tak, aby neohrozil evropské a potažmo české spotřebitele. Jako hlavní zpravodajka v takto zásadním tématu už teď udělala více, než se očekávalo. Zajímalo by mě proto, co dělá zmocněnec české vlády pro tyto otázky? S kým, kdy a jak konkrétně vedl vyjednávání a čeho konkrétně dosáhl? Proto mě zajímá, pane premiére, jaká je dosavadní hmatatelná a ověřitelná činnost vládního zmocněnce Filipa Turka? Prosím o přehled jeho činnosti, vyjednávání, schůzek a návrhů směřujících ke zlepšení postavení českých domácností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Také děkuji. Ještě jednou připomínám, že pan předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů. S další interpelací vystoupí poslanec Petr Hladík, který by vylosován na desátém místě. Připraví se paní poslankyně Gabriela Svárovská. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane premiére, já se vás ptám na závěry Evropské rady, to znamená té Rady, které se aktuálně účastníte, a to konkrétně na pozici České republiky formulovanou písemně, ale velmi obecně. Vy často říkáte, že chcete oddělit ten evropský rozpočet pro zemědělce, takzvanou společnou zemědělskou politiku a víceletý finanční rámec.

Potud souhlas, já to chci také. Mě ale zajímá detail, který jste na tom jednání prosazoval. Jde mi konkrétně o několik věcí. Za prvé, jste pro, nebo proti zastropování dotací pro zemědělské podniky? Za druhé, jaký má být obsah společné zemědělské politiky? Už teď jsou obce zděšeny, že například komplexní pozemkové úpravy by neměly být z této obálky hrazeny.

A potom mám druhý dotaz. Co bude konkrétní prioritou české vlády pro víceletý finanční rámec, takzvaný evropský rozpočet? Tak budou to samozřejmě nemocnice, to nám je jasné, pan ministr se raduje, ale jde mi o ty další oblasti. Budou nějaké dotace pro obce? Pokud ano, tak v jakých oblastech? 43 procent z tohoto rozpočtu má jít na podporu mitigace, adaptace a biodiverzity. Já chápu, že pro vaši vládu je slovo klima nebo dekarbonizace sprosté, ale velmi často mluvíte právě o tom, že to budete řešit adaptacemi a biodiverzitou. Proto se vás ptám, jaký je postoj u toho, že by 43 procent víceletého finančního rámce šlo právě na tyto tři oblasti, tedy obnovu přírody, adaptační opatření nebo snižování energetické náročnosti, což si představme jako zateplování škol, školek a další opatření. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslankyně Gabriela Svárovská, která byla vylosována na 11. místě. Vidím, že paní poslankyně tady není. S další interpelací tedy vystoupí pan poslanec Václav Pláteník, který byl vylosován na 12. místě. A připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Máte slovo.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, je škoda, že tady nejste, ale vím, že jste na Evropské radě, což plně respektuji a to je samozřejmě zrovna tak důležité, tak se těším napříště.

Já vás interpeluji s tou věcí, chci se zeptat, jestli dodržíte svůj slib, který jste dal s Alešem Juchelkou a pomůžete neformálně pečujícím.

Když si vzpomenete, škoda, že tady nejste, těšil jsem se na tu interakci, krátce po volbách jsme spolu seděli v kině ve Francouzském institutu na premiéře filmu Pátý stupeň od Asistence, kde jste mimo jiné z první ruky slyšel, jaké potřeby neformálně pečující mají. Tak jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem vy osobně, který jste se za to zaručil tam Eriku Čiperovi a ostatním, budete dohlížet na zlepšení finanční situace neformálně pečujících, na zvýšení příspěvku na péči, na zrychlení jeho vyplácení, na tvorbě (tvorbu?) toho individuálního pátého stupně pro těch asi 10 000 osob nebo kolik. A na tohle všechno já se vás ptám, ale taky oznamuji, že vám v tom držím palce a jsem připraven vás v tom podpořit.

Zcela konkrétně ale můžete svůj slib splnit i v jedné malé věci. A to je příprava vyhlášky 505 o sociálních službách, která reaguje na změnu legislativy, kdy se pracovníkům v sociálních službách dává více kompetencí dělat takzvané úkony péče o zdraví. Já jsem si přečetl otevřené dopisy, které přišly vašemu panu ministru Juchelkovi a Vojtěchovi a dalším. Jsou velmi nespokojeni s tím, jaká je aktuální forma té vyhlášky, tady budu citovat. Naděje na změnu byla veliká. Naše činnost měla konečně umožnit, aby sociální služby byly v určitém rozsahu bezpečně poskytovány v sociálních službách běžné úkony pro zdraví a tak dále. Konkrétně se mi tam jedná například o podávání stravy takzvaným PEGem, po čem sociální služby v terénu hodně volají, a byly by tím pádem dostupnější širší skupině lidí. Odborně i z terénu máme zpětnou vazbu, že by to bylo dobré. Tak vás prosím o reakce a těším se Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Marian Jurečka, jehož interpelace byla v tomto případě vylosována na 13. místě. Připraví se paní poslankyně Lucie Bartošová.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený nepřítomný pane premiére, já se chci zeptat, když vláda 12. ledna zřídila funkci vládního zmocněnce pro klima Green Deal, tak vy jste sám tehdy řekl, že jde o dočasné řešení. Tak já bych se chtěl zeptat vlastně, kdybyste mohl pojmenovat, co Filip Turek od 12. ledna do dnešního dne, 23. dubna konkrétně jako vládní zmocněnec pro změnu klimatu a Green Deal udělal. Poprosím, kdybyste to mohl rozepsat, co udělal v oblasti změny klimatu, jaká konkrétní zadání případně dostával a jaké jsou konkrétní výsledky jeho práce. Co dělal v oblasti tématu Green Dealu a opět poprosím, kdybyste mohl zodpovědět, co konkrétně, jaké jsou výsledky, jaké posuny on dosáhl při svých jednáních ať už tady v České republice nebo v zahraničí, aby i občané viděli, zdali tato pozice, která byla dočasně zřízena, opravdu naplňuje smysl.

Pak se chci zeptat, když jste říkal, že to je dočasně, tak kdy ona dočasnost skončí, jestli to bude dočasně stejně jako je dočasný čtyřletý mandát vlády, nebo může český občan z vašeho výroku vyrozumět, že ta dočasnost skončí třeba i dříve. Tak se chce zeptat, do kdy počítáte s pozicí vládního zmocněnce pro Green Deal a změnu klimatu v pozici Filipa Turka, případně jestli jsou nějaké konkrétní milníky, kterých on má dosáhnout. A v ten daný moment byste třeba řekl, že ta mise byla úspěšná a tedy ta dočasnost by mohla skončit.

Tak to jsou mé dotazy a děkuji za odpovědi. (Pan poslanec Jurečka odchází od řečnického pultu.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Také děkuji. Já si myslím, pane poslanče, že můžete zůstat tady, protože paní poslankyně Bartošová se mi omlouvala, přesto ji musím formálně přečíst. S další interpelací vystoupí poslankyně Lucie Bartošová, která byla vylosována na 14. místě, není přítomna, omlouvala se mi.

A tím pádem s další interpelací vystoupí poslanec Marian Jurečka, který v tomto případě byl vylosován na 15. místě. A pan poslanec Marian Jurečka, prosím, tady zůstane, já vás vždycky akorát přečtu k jednotlivým interpelacím, na kterém místě jste byl vylosován. Nyní máte slovo k tomu 15. místu.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Teď to trošku vypadá, že Marian Jurečka vede interpelace sám s Marianem Jurečkou, ale teď zcela vážně. Beru to, že je Evropská rada, že tam premiér musí být a má být, a je to správně. Proto budu rád, když ty písemné odpovědi přijdou.

Já možná jenom předešlu. Já možná ty své otázky podám i oficiálně jako písemné interpelace, aby byla možnost potom s panem premiérem o těch věcech mluvit, protože pro diváka vysvětlím, když nám pan premiér tu odpověď pošle, už není potom možnost žádného dialogu, jako tady při přítomnosti ministrů, členů vlády, při ústních interpelacích.

Ta moje další interpelace se opět týká Filipa Turka, navazuje vlastně logicky na tu předchozí. A protože pan premiér je známý jako tvrdý manažer, tak já se vás, pane premiére, ptám, jestli jste u Filipa Turka stanovil nějaká konkrétní kápéíčka, jestli pan vládní zmocněnec Filip Turek dostal přesné zadání, jakých výsledků kdy má dosáhnout a zdali tedy takováto kápéíčka jsou ze strany vás nebo vlády.

Druhá otázka je, zdali takovéto konkrétní úkoly pravidelně vyhodnocujete a jaká je úspěšnost plnění těchto kápéíček ze strany vládního zmocněnce Filipa Turka.

Pak se chci vás, pane premiére, zeptat, jestli jste spokojen s prací Filipa Turka, jestli vnímáte jeho působení jako to, které je prospěšné pro Českou republiku a zdali má konkrétní výsledky práce, které byste řekl, že jsou pozitivní pro občany, pro firmy, pro vaši vládu.

Pak se chci zeptat, jaké náklady jsou spojeny s působením Filipa Turka coby vládního zmocněnce. A prosím, neodpovídejte mi, že za Úřad vlády nula, ale prosím pěkně, jako premiér požádejte případně Ministerstvo životního prostředí i ostatní rezorty, pokud byly nějakým způsobem dotčeny činností vládního zmocněnce, zdali tam nějaké náklady byly a kolik to přesně bylo. Děkuji vám za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nyní s další interpelací vystoupí opět poslanec Marian Jurečka, jehož interpelace byla... který byl vylosován v tomto případě na 16. místě.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený předsedající. Vážený nepřítomný a omluvený pane premiére, já mám interpelaci, kdy se chci ptát na to, jak teď vnímáte aktuálně vaši zahraniční politiku i v kontextu vašich minulých priorit. Vy jste jako Andrej Babiš dlouhodobě říkal, že vaši nejbližší spojenci jsou Viktor Orbán nebo premiér Robert Fico. Nebo jste také velmi důrazně říkal, že vaším klíčovým spojencem je Donald Trump, protože vlastně dělá úplně stejnou politiku, jako dělá hnutí ANO a dělá ty věci, které chce dělat hnutí ANO. Tak se vás teď, pane premiére, chci zeptat ve světle těch kroků, které teď vidíme, jaké dělá Donald Trump, jaké mají dopady na občany i v České republice na naše firmy, když vidíte i výsledek voleb v Maďarsku, tak jestli si za těmi vašimi předchozími výroky stojíte.

Další otázka, jestli byste si znovu vzal červenou kšiltovku a říkal jste, že Donald Trump je ten skvělý lídr pro svět v dnešní době. Tak ano, nebo ne?

Pak se chci zeptat, jakým způsobem případně hodnotíte kroky Donalda Trumpa, jestli vám přijde ten vývoj jeho zahraniční politiky opravdu prospěšný pro Českou republiku? Také by mě zajímalo vaše hodnocení.

A pak se chci zeptat, kdo jsou vaši vlastně, kdo jsou pro vás dneska ti klíčoví spojenci na úrovni Evropské unie nebo i v zahraničí, se kterými chcete prosazovat zahraniční zájmy, které jsou zároveň i zájmy občanů České republiky a České republiky?

Já osobně se na to dívám tak, že z hlediska nějaké míry i pragmatismu mně přijde nejbližší linka spojenectví na představitele, kteří dnes jsou ve Varšavě a v Berlíně, a to je Donald Tusk nebo kancléř Friedrich Merz. Já osobně jsem se s oběma mnohokrát v minulosti potkával, měli jsme velmi úzké vazby a myslím si, že s nimi má opravdu smysl dělat společnou zahraniční politiku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další interpelací vystoupí opět poslanec Marian Jurečka, který byl v tomto případě vylosován na 17. místě.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, já se chci zeptat v zásadě na úplně jednoduchou otázku.

Jaký odhadujete nebo plánujete schodek státního rozpočtu v roce 2027, zdali bude ten schodek vyšší nebo nižší než schodek rozpočtu roku 2026? Ve světle kroků, které Vaše vláda dělá při návrhu rozvolňování a rozpočtové odpovědnosti, si troufnu odhadnout, že ten schodek bude minimálně 350 miliard korun na rok 2027, v horší variantě až minus 400 miliard korun. Pane premiére, jestli mi to můžete potvrdit nebo vyvrátit? Pokud můj odhad budete vyvracet, tak kdybyste mi napsal, z jakých důvodů si myslíte, že se pletu, a že to bude možná ještě nižší než minus 350 miliard korun, nebo případně vyšší než minus 400 miliard korun.

Pak se chci zeptat, jestli vám ten schodek, který budete v příštím roce realizovat, přijde rozpočtově odpovědný a ve světle veřejných financí dlouhodobě udržitelný?

Zároveň bych se chtěl zeptat, jaké konkrétní další reformy plánujete vy se svou vládou pro roky 2027, 2028, 2029, které by přispěly k výrazně větší stabilitě veřejných financí a k tomu, aby se Česká republika, česká vláda vrátila k trajektorii, že schodky nezvyšujeme, ale schodky snižujeme, ať už v nominální hodnotě, nebo ve vztahu k procentu HDP.

A poslední otázka je, kdybyste mi byl schopen odpovědět, jaký odhadujete celkový kumulovaný dluh nominálně, který vytvoříte během rozpočtových let 2026, 2027, 2028, 2029, protože jste člověk, který je v politice opravdu zkušený, má silné vize, tak kdybyste mi zkusil na toto dát odpověď, budu vděčný. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A s posledním bodem? (Poslanec Jurečka odchází od mikrofonu.) Tedy s poslední interpelací vystoupí poslanec Marian Jurečka, který v tomto případě byl vylosován jako osmnáctý v pořadí. (Poslanec Jurečka: Já už jsem všechny interpelace řekl.) Máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Jestli můžu doplnit. Myslím si, že na té tabuli to zůstalo asi podle mě viset, protože já jsem měl interpelaci Orbán, Macron a dál – to bylo to, jak jsem hovořil v předpředchozí interpelaci o politice těchto osob včetně Donalda Trumpa. A nyní jsem užil osmnáctku a ta tam nenaskočila. Vy jste nechal viset, že je stále (nesrozumitelné) v sedmnáctce, pane předsedající. To je moje interpretace. Ale byly podle mě předneseny obě dvě, respektive všechny, které jsem měl v seznamu, byly předneseny.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dobře, děkuji. Já mám v seznamu napsané čtyři za sebou v pořadí. Připomínám že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

V tuto chvíli máme vyčerpány všechny ústní interpelace na předsedu vlády. Upozorňuji tedy Poslaneckou sněmovnu, že byly všechny přihlášky na předsedu vlády vyčerpány. Nyní budou následovat ústní interpelace na členy vlády.

Než začneme s interpelacemi na členy vlády, dovolím si přečíst dvě omluvy. Od 14.30 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Tomáš Doležal a od 16 hodin do 20 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Josef Nerušil.

Prosím poslance Víta Rakušana, aby přednesl interpelaci na ministra kultury Oto Klempíře a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Pan poslanec Rakušan není, interpelace propadla.

Prosím poslankyni Adrianu Chochelovou, aby přednesla interpelaci na ministra Igora Červeného. A připraví se s interpelací poslankyně Barbora Urbanová. Jenom doplním, že poslankyně Adriana Chochelová byla vylosována jako druhá v pořadí. Máte slovo.

 

Poslankyně Adriana Chochelová: Děkuji. Navážu na svou předchozí interpelaci na pana premiéra. Vážený pane ministře, systém emisních povolenek ETS 2 představuje z hlediska dopadů na domácnosti i veřejné rozpočty jednu z nejvýznamnějších změn evropské klimatické politiky. Rozšíření na sektor budov a silniční dopravy spolu s očekávanou cenovou volatilitou z něj činí nejen politické, ale především technicky a vyjednavačsky mimořádně náročné téma.

V této souvislosti je zřejmé, že v Evropském parlamentu již vznikají konkrétní a odborně podložené návrhy na úpravu systému. Danuše Nerudová například prosadila v rámci výboru ENVI opatření směřující ke zmírnění dopadů ETS 2 na domácnosti, včetně možnosti dočasného vyjmutí rezidenčních budov, úpravy mechanismu rezervy tržní stability s rychlejší reakcí na cenové výkyvy či posunu účinnosti systému na rok 2028. Zároveň usiluje o posílení sociálně klimatického fondu tak, aby skutečně plnil svou kompenzační funkci.

Za této situace považuji za klíčové znát konkrétní roli Ministerstva životního prostředí a celé vlády České republiky při dalším vyjednávání těchto změn na úrovni Rady Evropské unie a v trialogu. A proto se vás ptám, jakým způsobem Ministerstvo životního prostředí navazuje na tyto iniciativy a jak konkrétně přispívá k jejich dotažení do finální podoby evropské legislativy? Jaké pozice Česká republika aktuálně hájí v jednáních s ostatními členskými státy a Evropskou komisí? Zejména pokud jde o ochranu domácností před nepřiměřenými cenovými dopady.

A dále mě zajímá, jaká je konkrétní činnost vládního zmocněnce pro tuto agendu Filipa Turka, který vůči europoslankyni Nerudové vystupuje konfrontačně a opakovaně ukazuje, že jednání s ní probíhat nebude. Jak může plnit svou funkci, když odmítá konstruktivně komunikovat se zpravodajkou připravené evropské legislativy? Také prosím o informaci o jeho dosavadních aktivitách – uskutečněná jednání, předložené návrhy a dosažené výsledky, které přispívají ke zlepšení postavení českých domácností v rámci ETS 2. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní prosím pana ministra Igora Červeného.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych zde rád vysvětlil několik důležitých bodů, které zde samozřejmě zazněly.

Bod číslo 1: paní Nerudová píše do Evropského parlamentu. Je to moc pěkné, že zástupce předchozí vlády, v jejímž předsednictví Evropské rady, Komise a vlády jsme ETS 2 dostali na běžné domácnosti, se nyní tento hřích snaží odčinit. Já to kvituji. Já za to děkuji. A za jakýkoliv pozitivní podnět v této oblasti jsem vděčný. Jsem rád, že opozice shledává své předchozí činy špatné, tak jak jsme i říkali, a snaží se je napravit. Za to skutečně děkuji.

Ale jaká je prosím skutečnost? Skutečnost je taková, že paní europoslankyně pouze a jedině napsala do toho zákonu předmluvu. Ta předmluva momentálně prošla ENVI výborem, to je skvělé, a možná se dostane i k bodu, ve kterém se tohleto prohlasuje. Ale pozor, to není součástí té změny, přátelé.

To, co nám paní poslankyně z Evropského parlamentu říká v rámci svých sociálních sítí a v rámci svých mediálních výstupů, se neshoduje s realitou. Když napíšete prelude pro ten daný zákon v Evropském parlamentu, tak i když se ten zákon odsouhlasí, tak prelude není judikatura. To je dost podstatné. Takže já doufám, že se to z toho prelude dostane do té legislativy, abychom skutečně co nejrazantnějším způsobem omezili negativní důsledky ETS2.

A nyní k bodu číslo 2. Co dělá česká vláda v rámci nápravy ETS1 a ETS2. Od prvního dne, kdy tato vláda zasedla, pan premiér, pan vicepremiér Havlíček, vládní zmocněnec a posléze i já, jak jsem byl jmenován jako v podobě ministra životního prostředí nejenom píšeme do Evropského parlamentu, to je velmi snadné psát jenom dopisy.

I můj syn napsal dopis Ježíškovi a já jsem ten sen musel naplnit. A dobrá zpráva pro vás, my Motoristé naplníme váš sen. My to ETS skutečně budeme tak dlouho osekávat, až ho osekáme tak, že žádné nebude. V tento moment je na stole zásadní bod – zastropování cen. Podle původní studie měly povolenky ETS1 dosahovat mezi 28 až 35 eury. Jaká je skutečnost v únoru? Dvaadesát euro za povolenku ETS1, která se postupně snižuje díky politickému tlaku a situaci v Zálivu na nějakých 62 eura. Proč jsme na 62 eurech a nejsme na těch původních 30? Protože mezi lety 2012, 2014, 2016 až 2018 Evropská komise změnila parametry ETS1 a udělala z toho obchodovatelnou komoditu.

A co mi na to řekla paní eurokomisařka? Co mi na to řekl general director, když jsem byl v Bruselu? No to je přece správně! This is the opportunity, to je ta příležitost. A já jsem se ho na to slušně zeptal: Jaká je to příležitost, když emisní povolenka obdobného typu stojí ve Spojených státech, ta nejdražší v Kalifornii, 22 eur, v Číně 11 eur a v zemích třetího světa v Asii 3 až 6 eur?, tak on mi na to odpověděl: Víte, pane ministře, oni ještě nejsou tak daleko jako my. Oni ale až to pochopí, že je to ta příležitost, tak toho budou chtít taky používat.

Ne, přátelé, země třetího světa, kde průměrná mzda je dolar padesát na den, neocení ETS za 92 eur. To byste je zabili. To znamená, my v rámci našich vyjednávacích pozic, bod číslo 1, snížení ETS. Bod číslo 2, benchmarking pro těžká a energeticky náročná odvětví. Bod číslo 3, ETS2 odložit na rok 2030, protože věříme, že v roce 2029 bude ustanovena konečně racionální komise, která pochopí, že si nesmí ničit společnost, protože Evropská unie produkuje pouze 5,6 procenta CO2 z lidské činnosti. My likvidací našeho průmyslu a společnosti nezachráníme planetu. Toť vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku. Ano, vidím, že přichází. Máte doplňující otázku.

 

Poslankyně Adriana Chochelová: Děkuju. Já chci panu ministrovi poděkovat za mnoho informací o Danuši Nerudové a Evropské unii. Taky bych se o nich bavila mnohem raději než o Filipu Turkovi, ale kvůli tomu tady bohužel teď nejsme. A proto se vás znovu věcně ptám: Co děláte vy na ministerstvu? Co dělá Filip Turek jako zmocněnec? Jaké jsou vaše konkrétní návrhy a jak konkrétně navazujete právě na tu práci, kterou naše europoslankyně za Českou republiku tam zvládla odvést v ENVI výboru a které mají teďka tu možnost projít a mají možnost našim domácnostem pomoci, na rozdíl od vašich prázdných slov o tom, že to jednou zrušíte, což je prostě nemožné a všichni to tady víme. Přestaňme si lhát a dejte mi, prosím, konkrétní odpovědi! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Já jsem to už zmiňoval, to znamená bod číslo 1, v tento moment vyjednáváme s různými evropskými státy. Není to V4 jenom, jak se nám vždycky smějete, že naši sousedé kolem nás nemají žádný pořádný výtlak. Kromě toho jednáme s Německou spolkovou republikou, jednáme s Itálií, jednáme o zastropování a principu, jakým způsobem toho dosáhnout v případě ETS1. Jednáme o vyjmutí energeticky náročných odvětví, s tím dokonce i eurokomise předběžně říkala, že to je zajímavý návrh.

Pan premiér, pan vicepremiér, já i vládní zmocněnec cestujeme po Evropské unii, účastníme se jednání, která probíhají u nás na Ministerstvu životního prostředí. Koneckonců i náš kolega náměstek Smrž. A společně jednáme o tom, abychom docílili toho, že za prvé, jak jsem zmiňoval, snížíme cenu emisní povolenky ETS jedna na původně plánovanou cenu. Vyjmeme energeticky náročného odvětví a možná se nám podaří vyjmout i plynové elektrárny.

Co konkrétně dělá Filip Turek jako vládní zmocněnec? Stačí sledovat jeho sociální sítě a přijdete na to, že vystoupil v Bruselu v oblasti Automotive, vystoupil v Bruselu právě k těm ETS1, ETS2. A tohleto není běh, tak jak se tady ptal třeba pan poslanec Jurečka, na 14 dní nebo tři týdny. A jak mi bylo vysvětleno i naším vládním velvyslancem v Evropské radě, musí se jednat takzvanou bruselštinou a ta vyjednávání probíhají týdny, ne-li měsíce. My na tom skutečně pracujeme a v brzké době jistě najdeme průsečíku.

Myslím si, že už jenom to, že Německo a díky tomu koneckonců i celá Evropská unie, začíná jednat o tom, že by se jádro mohlo v rámci taxonomie, která se bude nejspíše také měnit, přesunout do OZE, což už říkal mimochodem pan premiér v roce 2021 a což jsme i my jako Motoristé říkali rovněž, jednoznačným výsledkem toho, že nejenom v uvozovkách mluvíme a píšeme dopisy, ale že tam skutečně jednáme a tohleto vyjednáváme.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Nyní dávám slovo poslankyni Barboře Urbanové, která byla vylosována na třetím místě, k přednesení ústní interpelace na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Dobrý den, pane ministře. Hezký den, kolegyně, kolegové. Já mám otázku, která se týká hned dvou sněmovních tisků, které už tady v Poslanecké sněmovně máme. První z nich je sněmovní tisk 115, který jsme už poslali do druhého čtení. A druhý z nich je sněmovní tisk číslo 173, který se týká týrání zvířat, to znamená trestného činu týrání zvířat.

A já se chci, pane ministře, zeptat, zda vy na Ministerstvu spravedlnosti nebo v rámci toho, jak řídíte justici českou, tak jestli zvažujete vytvoření nějaké analýzy, která by nám ukázala, jakým způsobem jsou ukládány tresty a hlavně, jakým způsobem jsou posouzené přitěžující okolnosti při ukládání trestů. Protože to, co já vidím v rámci rozsudků třeba u trestných činů týrání osob ve společné domácnosti nebo týrání osob svěřených do péče, tak je to, že ty přitěžující okolnosti, jako třeba to, že je osoba blízká, nejsou příliš zvažované. To znamená, že nepadají adekvátní tresty z mého pohledu.

Reagují tím také na případ, možná jste zaznamenal v médiích, jednalo se o případ z Plzně, kdy pachatel opravdu závažných trestných činů páchaných na dětech pod 15 let, na chlapcích odešel opět od soudu s podmínkou. Za mě to, co se v tom v tom článku, který o tom pojednával, psalo, je naprosto nepřijatelné. A i Evropský soud pro lidská práva dokonce vylučuje to, aby bylo považováno za polehčující okolnost to, že ty oběti byly opilé a pachatel, zdá se, všechny ty chlapce vždycky opil a potom páchal na nich trestnou činnost.

Takže mě zajímá, jestli v případě, že ještě budeme sahat do trestního zákoníku, zda se nechceme vydat tímto směrem, to znamená, podívat se na ty přitěžující okolnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážená paní poslankyně, upřímně řečeno, nevím, kde začít, protože ten objem té otázky, kterou jste volila, je poměrně široký a navíc avizovány byly právě přitěžující okolnosti v případech znásilnění. Já chci říct na začátku k tomu týrání jak v případě týrání zvířat, tak v případě týrání osob ve společném obydlí, to znamená blízkých, jsme se dohodli s poslanci, že v tom návrhu navrhneme zvýšení, respektive zdvojnásobení té spodní hranice sazby. Byť je to z půl roku na rok, tak to může přispět k tomu, aby soudy ve větším počtu případů zvažovaly tvrdší tresty, než je tomu nyní.

A myslím, že to samozřejmě nestačí měnit pouze na papíře, byť je to trestní zákon, ale musíme to měnit i v hlavách soudců a státních zástupců, a o to se postupně snažím. Já jsem v tuhle chvíli v situaci, kdy připravujeme dokument, který by měla podle mého názoru schválit i vláda, kde by měla jasně vyjádřit priority trestní politiky ve vztahu zejména ke státnímu zastupitelství tak, aby státní zástupci v těch případech, kde se to týká násilí, sexuální oblasti a dalších, daleko více dbali na to, aby dávali odvolání tam, kde skutečně z pohledu toho běžného selského rozumu je nepochopitelné, že jsou ukládány podmíněné tresty.

Myslím, že nestačí samozřejmě k tomu státní zástupce vyzvat. My rozšiřujeme i počty školení a budu se snažit o to, aby byla dostupná i v jednotlivých krajích právě pro ty soudce a státní zástupce, kteří se této problematice dlouhodobě věnují, abychom ty excesy, které se tady staly v minulosti a rozhodně to není pravidlo, ale bohužel těch excesů je celá řada se eliminovaly. Takže v tomto smyslu určitě i debata nad změnou trestního zákona a přitěžujících okolností je možná. My vedeme debatu i s poslankyněmi a poslanci, s paní poslankyní Malou, s panem poslancem Borisem Šťastným o tom, jestli nezavést speciální trestný čin, který by postihoval drink spiking. Tohle je věc, na které také teď pracují kolegové z ministerstva. Takže těch věcí, ve kterých určitě spolu nalezneme shodu je řada a já se k nim hlásím.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi. Táži se paní poslankyně, zda tedy položí doplňující otázku? Vidím, že ano, máte slovo.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Já bych vás ještě ráda nasměrovala na ten případ z Plzně, pokud byste si to nevzal z této interpelace, tak já podám i písemnou interpelaci, protože za mě je to případ, kde by se dala podat stížnost pro porušení zákona, protože tam ten pachatel podal alkohol nezletilým evidentně s tím cílem, aby snížil jejich schopnost se bránit a takový souhlas k sexuálním aktivitám nesmí být soudem považován za dobrovolný. A máme na to rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, můžu vám ho sdílet. Z mého pohledu tam je ten důvod, proč padla podmínka za znásilnění, pohlavní zneužití, vytváření dětské pornografie na několika chlapcích a opravdu pojďme jako se zamyslet nad tím, jaká dobrovolnost v tom mohla být, byť znásilnění z podstaty, které jsme tady společně s paní kolegyní Malou a dalšími prosadili, platí pouze do 12 let.

Možná i tahle debata by se mohla vést, jestli ta věková hranice nebude zvednuta. Původně Ministerstvo spravedlnosti navrhovalo šestiletou věkovou hranici. (Předsedající: Čas.) My jsme to zvedli na dvanáct. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: My se určitě na ministerstvu rádi seznámíme nejen s tímto případem, já myslím zrovna tenhle, pokud mám správné informace, už je posuzován, protože jak na základě podnětu občanů, tak na základě podnětu poslanců, tak i na základě zpráv, které vyhledáme v médiích, bych řekl, že v těch posledních letech výrazně zvýšil aktivitu odbor dohledu, kontroly ministerstva a myslím, že pracuje velmi dobře a v těch případech, kde to je možné, tak já se rozhodně nebudu bránit tomu, abych podával i návrhy na stížnosti, porušení zákona v neprospěch pachatelů, byť vím, že ty výroky budou akademické. To znamená, srozumitelně řečeno, nezměním tím trest té konkrétní osoby. To bohužel neumíme. Možná je to dobře, protože soudy mají být nezávislé, ale v těchto případech extrémních a excesivních chci, aby Nejvyšší soud uzná-li a bude mít stejný názor jako já jako ministr spravedlnosti, jasně řekl, že takové výroky soudů, tedy například to, že daný pachatel dostane jen podmínku anebo vůbec je tento jev přičítán těm obětem, tak se do budoucna změní judikatura a tedy soudy ostatní již ji budou následovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Karlu Dvořákovi, který byl vylosován na 4. místě k přednesení ústní interpelace na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce a připravit se zatím může paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková.

 

Poslanec Karel Dvořák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, trápí mě výroky, které před několika týdny padly u tohoto pultíku, padly v mnoha médiích a slyšel jsem je já, slyšel jste je vy, slyšeli je všichni v tomto sále. Jedná se o výroky, které zde padly v souvislosti s vydáním nebo lépe řečeno nevydáním předsedy vlády a předsedy této Sněmovny k trestnímu stíhání. A jsou to výroky, které nebyly normální a já bych si nepřál, aby se staly normálními. Padlo, že není důvěra, že soudy budou rozhodovat v souvislosti s trestním řádem a že někteří soudci rozhodují politicky.

Ty výroky mě trápí o to více, že je potvrdila tato Sněmovna svým hlasováním většinou koaličních poslanců, kteří nevydali Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Pane ministře, mě zajímá, zda evidujete vy jako ministr spravedlnosti nebo úřad, který řídíte, nějaké podněty v této věci? Zajímalo by mě, zda jsou vedena nějaká kárná řízení s těmi soudci. Zajímalo by mě, zda jste si třeba vy nebo váš úřad vyžádal spisy v těchto věcech, abyste přezkoumal důvodnost těch výroků. Zajímalo by mě, kolik kárných žalob jste podal a zda nějaké a zda jste něco udělal nebo něco v této věci dělat hodláte, anebo zda se postavíte za justici, řeknete, že justice je nezávislá. A mě ty výroky netrápí kvůli Andreji Babišovi a Tomio Okamurovi, mě trápí kvůli lidem, kteří si zaslouží v případě, že jdou se svojí věcí k soudu, aby ta věc byla rozhodnuta pokud možno spravedlivě, ale především nestranně a nezávisle.

O to tady jde a já bych si přál, abyste jasně řekl, zda občané něco takového mohou očekávat nebo ne.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr Jeroným Tejc.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážený pane poslanče, já jsem nebyl účasten té debaty, kterou zmiňujete, tak jsem neslyšel ty konkrétní výroky, byl jsem toho času v Bruselu na jednání Evropské rady a proto se omlouvám že nedokáži reagovat na ty konkrétní výroky které máte asi na mysli, možná je můžete zmínit v tom čase, který ještě bude k dispozici. Já mám velkou důvěru v justiční systém jako celek, ale to neznamená, že ten systém jako takový je nekritizovatelný a že se musíme smířit s tím, že nikdo by nesměl říct cokoliv na adresu nějakého soudu nebo rozhodnutí, byť já jako ministr spravedlnosti a myslím, že jsem to dokázal i v minulosti jako předseda ústavně-právního výboru se snažím být zdrženlivý. Soudy jsou v České republice nezávislé, to je myslím, nepopiratelný fakt. Já jako ministr spravedlnosti nemohu a nezasahuji do žádného řízení, ať už se týká kohokoliv. Jediná má možnost jak do ní zasáhnout je stížností (?) ve stížnosti pro porušení zákona ve prospěch nebo v neprospěch těch, kteří před soudem stojí, ale to až poté, kdy to řízení je dokončeno. To, že jsou soudy nezávislé, ještě samozřejmě nemusí znamenat, že nemůže docházet k excesům, že v některých případech nemusí být soudce nestranný, ale proto máme soudy postaveny tak, jak je postaveny máme, to znamená několikastupňově a existuje zde možnost odvolání, případně dovolání. A myslím, že sám víte, že kdybych učinil to, na co jste se mě ptal, to znamená, že bych například podal kárný návrh na některého z těch soudců, kteří se zabývají případem jakéhokoliv z politiků, tak byste byl první, který byste mě tady kritizoval, byl byste první, který byste mě vyzýval k rezignaci. Takže prosím, nechtějte po mně něco, co já udělat nemohu, protože respektuji to, že soudy jsou nezávislé. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi. A táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku? Vidím, že přichází, tak ano.

 

 

Poslanec Karel Dvořák: Děkuji za odpověď, pane ministře. Shodneme se bezpochyby v jedné důležité věci, a to že soudy jsou kritizovatelné, dokonce si myslím, že to je potřebné, chceme-li, aby justice rozhodovala správně a aby plnila očekávání, které od ní máme my a celá veřejnost. Myslím, že jsme to v minulosti prokázali často v případech třeba sexuálního násilí, o kterém před chvilkou mluvila kolegyně Urbanová. Já jsem se vás záměrně ptal na větší škálu kroků, které vy jako ministr spravedlnosti můžete činit, zda něco o tom víte. Sám, stejně jako další, víte, že ministr není jediným možným kárným navrhovatelem. Mě prostě zajímá, zda ministerstvo v této věci něco dělá, či nikoli. Z vaší odpovědi si odnáším to, že ministerstvo nic nečiní, tudíž výroky, které zde padly, nejsou založeny na realitě. Myslím tím výroky, o kterých jsem mluvil v první části své interpelace.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Ministr a ministerstvo nemůže činit něco, co by potom bylo vykládáno jako zásah do rozhodování a působnosti nezávislých soudů. Takže v téhle souvislosti skutečně nic takového činit nemohu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi.

Nyní dávám slovo poslankyni Pavle Pivoňka Vaňkové k ústní interpelaci na ministra zemědělství Martina Šebestyána. Paní poslankyně byla vylosována na pátém místě. Pan ministr je omluven, to znamená, že v souladu s jednacím řádem, pokud je nepřítomen, odpoví do 30 dnů písemně. Máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, obracím se na Vás v souvislosti s aktuálním postupem Státního zemědělského intervenčního fondu vůči holdingu Agrofert. Za Starosty považujeme za velmi problematické rozhodnutí nevymáhat dotace vyplácené v letech 2017 až 2021 tomuto holdingu. Je až zarážející, s jakou rychlostí toto rozhodnutí padlo. Ráda bych připomněla, že ještě v únoru bylo členům dozorčí rady vysvětlováno, že se nejedná o velmi složité případy, které vyžadují řadu analýz a právních posudků, a zároveň bylo avizováno, že se u dvou případů skutečně se zjišťováním možnosti vrácení financí započalo. Hovoříme přitom o veřejných prostředcích, které by mohly být využity v řadě jiných oblastí, například na dostupné bydlení, obranu, vědu či rozvoj dopravní infrastruktury. Proto se vás ptám: Jaké jsou skutečné důvody, které takto rychlou změnu umožnily? Na základě jakých právních podkladů bylo rozhodnuto prostředky nevymáhat? A jakým způsobem chcete veřejnosti prokázat, že v tomto případě nedochází k uplatňování dvojího metru, aby zákony nezačaly pro každého platit trochu jinak? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Ještě jednou opakuji, že pan ministr je nepřítomen, proto odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní dávám slovo poslanci Samueli Volpemu, který byl vylosován na šestém místě, k přednesení ústní interpelace na ministra vnitra Lubomíra Metnara. Opět, pan ministr vnitra se omlouval a i zde platí, že do 30 dnů odpoví na tuto interpelaci písemnou formou. Máte slovo. A může se připravit zatím pan poslanec Jiří Vojáček.

 

Poslanec Samuel Volpe: Pane předsedající, děkuju za slovo. Vážený pane ministře vnitra, obracím se na vás v souvislosti s informacemi zveřejněný Deníkem N o tom, že Ruská federace označila některé evropské subjekty, včetně dvou českých firem, za možné cíle svých aktivit. V kontextu probíhající války na Ukrajině a dlouhodobých hybridních operací Ruska vůči evropským státům nelze taková sdělení brát na lehkou váhu. Česká republika se dlouhodobě hlásí k podpoře Ukrajiny a zároveň je součástí širších bezpečnostních struktur. O to důležitější je, aby stát dokázal adekvátně reagovat na potenciální hrozby – nejen vojenské, ale i kybernetické, sabotáže či zastrašovací kampaně. Dovolte mi proto dvě konkrétní otázky. Ta první je: Jak Ministerstvo vnitra aktuálně vyhodnocuje reálnou míru ohrožení českých občanů a infrastruktury v souvislosti s těmito ruskými výhrůžkami a jaká konkrétní preventivní opatření byla přijata? Druhá otázka: Jak je zajištěna koordinace mezi bezpečnostními složkami státu a našimi partnery v Evropské unii a NATO, aby Česká republika byla připravena na případné hybridní či jiné formy útoků? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji.

Nyní dávám slovo poslanci Jiřímu Vojáčkovi, který byl vylosován na sedmém, k přednesení ústní interpelace na ministra kultury Oto Klempíře. Opět opakuji, pan ministr Klempíř je omluven, nepřítomen, tedy v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do 30 dnů. Máte slovo. A zatím se může připravit pan poslanec Petr Hladík. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Vojáček: Dobrý den, vážení kolegové, vážení páni ministři. Vážený pane ministře kultury zejména, obracím se na Vás ve věci záměru vlády změnit systém financování veřejnoprávních médií, konkrétně České televize a Českého rozhlasu, a to formou zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu. Tento návrh vyvolává závažné otázky týkající se zachování nezávislosti veřejnoprávních médií. Současný model založený na koncesionářských poplatcích představuje jeden z klíčových nástrojů institucionální autonomie těchto médií, neboť omezuje přímou závislost na výkonné moci a aktuální politické reprezentaci. Přechod na financování ze státního rozpočtu naopak může vést k situaci, kdy výše prostředků pro veřejnoprávní média bude každoročně předmětem politického rozhodování v rámci rozpočtového procesu. V této souvislosti si Vás dovoluji požádat o odpověď na následující otázky. Za prvé: Jakým konkrétním způsobem hodlá vláda zajistit, aby financování ze státního rozpočtu nevedlo k oslabení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu? Za druhé: Uvažuje ministerstvo o zavedení právních garancí, například víceletého financování či nějakého automatického valorizačního mechanismu, které by minimalizovaly vliv aktuální politické většiny na rozpočet těchto institucí? Za třetí: Jaké zahraniční modely financování byly při přípravě návrhu analyzovány a jaké závěry z nich vyplývají? A nakonec za čtvrté: Jak bude zajištěna transparentnost a předvídatelnost financování, aby nedocházelo k účelovým zásahům do hospodaření (Předsedající: Čas.) veřejnoprávních médií? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Petru Hladíkovi, který byl vylosován na osmém místě, k přednesení ústní interpelace na ministra zemědělství Martina Šebestyána. Připraví se pan poslanec Michal Kučera. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane nepřítomný ministře, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský 2. 4. povolil aplikaci jedu, takzvaného Stutoxu, do děr pro trávení hrabošů. Stalo se tak po několikáté – je to extrémní způsob, ale možný, při opravdu přemnoženém kalamitě. Vy ale podle dostupných údajů chcete povolit plošnou aplikaci, to znamená, možnost rozmetat tento jed přímo na pole. Já to považuju za naprosto šílený nápad. Bylo to krátce povoleno v roce 2019. Tehdejší ministr životního prostředí Brabec velmi ostře ustupoval a vystupoval proti tomuto nápadu. Z té doby – (Ukazuje materiály.) já tady mám několik fotografií – otrávení zajíci, bažanti, dravci nebo třeba otrávený otrávený čáp. Primárních a sekundárních otrav bylo tenkrát mnoho. Byli to myslivci, kteří ta zvířata na polích sbírali a bylo jim hanba.

Já se chci zeptat, pane ministře, zda opravdu toto plánujete? Chci se zeptat, protože v médiích zaznělo – a to citací tiskového mluvčího Ministerstva zemědělství – že s tím Ministerstvo životního prostředí souhlasilo, tak jestli je to pravda, kdy se tak stalo, jaký o tom existuje písemný záznam? Chci se zeptat, zda a kolik bude placeno na újmách, protože jenom loni bylo za hraboše zemědělcům na újmách vyplaceno 134 milionů. Odhady nezávislých odborníků jsou, že pokud povolíte plošnou aplikaci, tak to budou stovky milionů, spíše k půl miliardě. Chci se zeptat, zda se to projedná s myslivci, ornitology a dalšími zástupci organizací. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Jak jsem avizoval, pan ministr je omluven, nepřítomen. V souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů písemně. Nyní dávám slovo poslanci Michalu Kučerovi, který byl vylosován na 9. místě k přednesení ústní interpelace na ministra dopravy Ivana Bednárika, který je rovněž nepřítomný a omluven. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuju za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, s politováním jsem zaznamenal, že jste se rozhodl zastavit přípravu vysokorychlostní tratě Poohří, což je odbočná větev vysokorychlostní tratě Praha – Ústí – Drážďany. Zastavil jste zadání studie proveditelnosti, čímž jste znemožnil další přípravu této trati, která má být i propojením s podkrušnohorskou tratí Chomutov – Cheb.

Mě to zaráží i z toho důvodu, že tato trať měla velkou podporu místních samospráv. Není tam žádný problematický bod, ani co se týká technické realizace. Technicky je velmi nenáročná oproti některým jiným vysokorychlostním tratím. Navíc zajišťuje spojení s regionem, který jednoznačně potřebuje podporu. Jedná se o region v transformaci, a tím jste zasadil poměrně nepříjemnou ránu lidem, kteří se snaží o to, aby tento kraj se stal lepším krajem, krajem, který má budoucnost. Právě dopravní spojení je pro něho klíčové. Vážený pane ministře, dovoluji si vás tímto požádat o odpověď, proč jste takto učinil. Zejména bych vás chtěl požádat o přehodnocení tohoto vašeho rozhodnutí. Současně bych vás chtěl také požádat o podporu.

Vítám, že se tady mění pohled na záměr modernizace tratě číslo 110 Louny – Slaný – Praha. Považuju to za velmi důležité spojení se Středočeským krajem v jižní části Ústeckého kraje. Je to krok, který považuju za důležitý. Věřím, že se bude i zvažovat případné napojení na trať Letiště Václava Havla – Kladno, tak toto propojení by bylo velmi přínosné.

Pokud v tomto směru máte nějaké další informace – jakože věřím, že máte – tak bych vás chtěl požádat o písemnou odpověď, případně o bližší konzultace v tomto směru.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Marianu Jurečkovi, který byl vylosován na 10. místě, k přednesení ústní interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu. Opět připomínám, že pan ministr tím, že je nepřítomný, omluvený, tak odpoví do 30 dnů písemně. Zatím se může připravit paní poslankyně Olga Richterová. Máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře. Já se chci zeptat nejenom za sebe, ale především za více, jak půl milionu rodičů v České republice, jejichž děti navštěvují základní umělecké školy v České republice, protože Česká republika, pokud jde o síť základních uměleckých škol, patří ke světovému unikátu. Patříme k zemím, které mají opravdu výjimečnou síť základních uměleckých škol, kde jsou vyučovány nejenom hudební, ale i další obory, taneční, výtvarné.

Myslím si, že síť základních uměleckých škol přispívá výrazně také k tomu, že do života těm dětem a dospívajícím dáváme opravdu velkou nadstavbu nad klasické vzdělání, které dostávají na základních školách. Je to opravdu komplexní rozvoj osobnosti, který často u těch dětí ovlivní jejich celý život. Nejenom když se stanou profesionálními hudebníky, zpěváky, výtvarníky, ale opravdu pro kvalitu života to má velký vliv, rozvíjí to celou řadu talentů, schopností a podobně.

Já se vás chci, pane ministře, zeptat – a prosím o ujištění – zda za vaší vlády jako ministra školství, za této vlády, není ohroženo financování základních uměleckých škol, zdali není plánované žádné snižování finančních prostředků na základní umělecké školy. To znamená, jestli pro vás je síť základních uměleckých škol prioritou nebo jednou z priorit a budete usilovat o to, aby byla minimálně zachována na stejné úrovni, nebo případně tato síť bude i v budoucnu rozšiřována. Má to mimo jiné i velmi pozitivní dopady třeba na odolnost v rámci problematiky duševního zdraví a tak dále.

Pak se také chci zeptat, zda můžete jednoznačně vyloučit, že by došlo k jakémukoliv snížení podpory základních uměleckých škol, ať už v oblasti financování kapacit nebo dostupností. Také jaké konkrétní kroky chcete jako ministr učinit pro to, aby síť ZUŠ v České republice byla zachována a dále rozvíjena jako opravdu unikátní síť. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslankyni Olze Richterové, která byla vylosována na 11. místě, k přednesení ústní interpelace na pana ministra Juchelku. Připraví se pan poslanec František Talíř. Ministra práce a sociálních věcí.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane ministře, jsem ráda, že jste přítomný. Otázka je naprosto jednoduchá a klade si ji spousta lidí, spousta rodičů, v naší zemi. Kdy budete navyšovat rodičovský příspěvek předvídatelně a bez trestání dětí narozených ke špatnému datu? Protože – to známe oba dva z minulých diskusí – je nesmírně nespravedlivé, když některé dítě narozené 31. prosince prostě potřebuje stejné jídlo, stejné oblečení a podobně, jako dítě narozené 1. ledna, ale má k dispozici o desítky tisíc korun méně, respektive jeho rodiče. Proč se tak děje?

Protože navyšování rodičovského příspěvku probíhá skokově a lidi se pak logicky ptají: To opravdu politikům záleží na rodinách? Mně jo, a proto se ptám. Vy máte velkou vládní většinu. My jako Piráti jsme v minulém období měli čtyři poslance. Byli jsme schopni prosadit jednorázové navýšení, ale už ne pravidelnou valorizaci. Vy jako hnutí ANO na to sílu máte.

Když se podíváme na politické debaty, které se o rodičovském příspěvku roky vedou, nestálo by to za to, pane ministře, se vyhnout té obrovské nespravedlnosti, tomu, že si lidi budou říkat: Jako fakt je moje dítě o něco míň, protože se narodí v prosinci 2026? To jako fakt má být ten součet od 1. ledna o 50 000 vyšší, ale v prosinci o 50 000 nižší? Vždyť to nedává smysl. Určitě ani jeden z nás nechceme takhle lidi rozdělovat.

Znovu zdůrazním, v debatě neblaze působí i argumenty Ministerstva financí, které se bojí, že pak rodiče nebudou chtít chodit do práce. Já se bojím něčeho úplně jiného, že prostě nebudou chtít mít děti vůbec, i kdyby si je původně přáli, prostě proto, že jim vláda nepřeje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda rodičům naopak přeje. Tato vláda určitě. Vrátili jsme zpátky školkovné. V tuto chvíli máme tady skutečně navýšení rodičovského příspěvku, ke kterému se dostanu. Chystáme prorodinný balíček. Chystáme taktéž pomoc při prvním bydlení pro rodiny s dětmi. Vždycky i hnutí ANO přálo rodinám.

Například, pokud se týká toho samotného rodičovského příspěvku, ke kterému se dostanu, tak i mým pozměňovacím návrhem v předminulém volebním období se stal rodičovský příspěvek příspěvkem na dítě a ne příspěvkem pro rodiče. To znamená, že mým pozměňovacím návrhem – jsem rád, že ho tenkrát Sněmovna podpořila – se rozjel takzvaný doplatek rodičáku na mladší dítě. To znamená, že když má rodič opravdu děti za sebou jako schodečky a pobírá na to první rodičovský příspěvek – v tuto chvíli ve výši 350 000 korun, do budoucna 400 000 korun – a nevyčerpá ho celý a narodí se mu jeho sourozenec, další dítě, tak dostane s prvním rodičákem na druhé dítě doplatek prvního rodičáku, ať je vysoký jaký chce, a to do výše těch třeba 350 000 v tuto chvíli, což je právě velké narovnání spravedlnosti a podpora prorodinné politiky, kterou jsme vždycky měli na paměti.

Taktéž samozřejmě chystáme vedle toho prorodinného balíčku velkou pomoc pro nízkopříjmové skupiny rodin, například v podpoře finanční, aby si mohly dovolit dětskou skupinu nebo nějaké další hlídání. Taktéž tam chystáme až třeba prevenci u lékařů. Myslím si, že ten prorodinný balíček toho druhého typu určitě bude, a taktéž se připravuje i na Ministerstvu financí další podpora právě rodičů s dětmi, stejně jako na MPSV.

Zvýšení rodičovského příspěvku na 400 000 korun je zahrnuto v legislativním plánu vlády. V současné době končí mezirezortní připomínkové řízení. Účinnost se předpokládá od 1. 1. 2027 a předložený návrh, stejně jako předchozí úpravy této dávky, má za cíl zejména udržení podpůrné funkce dávky v době sníženého příjmu z pracovní aktivity v době péče o malé dítě. Každé zvýšení rodičovského příspěvku se týká okruhu podpořených osob vždycky od daného data, a byť osoba toto datum nesplňuje třeba i o jediný den, není podpořena. My jsme tady v této minimalistické variantě přistoupili k tomu návrhu právě z toho důvodu, abychom se tady na půdě Poslanecké sněmovny bavili o těch dalších variantách, jak tomu bylo vždycky. Každý ví, že pokud byl v nějaké vládní koalici, že to je otázka kompromisu mezi jednotlivými vládními stranami, stejně jako tady u tohoto návrhu. Například navýšení této dávky samozřejmě s sebou bohužel u tady tohoto návrhu nese okruh osob, které být podpořeny nemohou, a působí to tedy samozřejmě nespravedlivě. Takhle se víceméně vždycky ten rodičák tady navyšoval.

Při úpravách rodičovského příspěvku, té druhé nejnákladnější nepojistné dávky, je vedle výše uvedeného cíle vždy nezbytné respektovat i možnosti státního rozpočtu. Z tohoto důvodu a důvodu předvídatelnosti byla proto zvolena tato varianta přechodného ustanovení, která počítá se zvýšením dávky pro rodiče pečující o děti narozené od účinnosti. Ale říkám, že v tom druhém čtení očekáváme samozřejmě pozměňovací návrhy a jednání další.

Výše rodičovského příspěvku je stanovena celkovou sumou, kterou pečující rodič, na rozdíl samozřejmě třeba od starobních důchodů, může vyčerpat variabilně co do délky čerpání a také i měsíční výše dávky. A tato skutečnost, protože se tady toto změnilo v průběhu samozřejmě toho, kdy se ten rodičák navyšoval, tak je mimo jiné také limitem právě, a já chápu ten valorizační mechanismus, pro tu valorizaci jako takovou. To znamená, že někdo ho vyčerpá, ten rodičák, třeba za půl roku, někdo za rok, za dva, za tři a někdo využije tu maximální částku těch čtyři let. Dokonce je možné, že ten rodičák je natolik variabilní, že i v průběhu čerpání toho rodičáku si může změnit vlastně část toho čerpání třeba ze tří najednou na dva roky, nebo naopak si to prodloužit, pokud mu to ta životní situace třeba nějakým způsobem to menší krácení nebo menší čerpání rodičáku komplikuje. Takže rodič čerpající tuto dávku by měl mít právní jistotu, jaká je vlastně celková částka dávky, kterou může vyčerpat.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas! Děkuji panu ministrovi. Nyní se ani nemusím tázat paní poslankyně, protože vidím, že přichází s doplňující otázkou.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji, pane ministře, nicméně oba víme, že prostě k datu narození se dá normálně valorizovat, dá se navyšovat ten rodičovský příspěvek každoročně, tak jak běží inflace nahoru, jak i mírně rostou mzdy a platy. A to je právě podstata našeho pirátského návrhu, protože vy když mluvíte například o růstu starobních důchodů, a to je dobře, že rostou, tak nepoukazujete na limity státního rozpočtu. A rodiny jsou naše budoucnost. Takže různá drobná vylepšení, která se povedla v minulosti, já jsem se na nich také podílela, jsem ráda za to, že se povedla, ale nenapraví tu obrovskou nespravedlnost. My jsme tady opravdu v situaci, kdy nejsilnější vládní strana může i kvůli dramaticky poklesnuvší porodnosti napravit nespravedlnost vůči mladým, a tím povzbudit tu svobodnou volbu, ať opravdu ti, kteří děti mít chtějí, vědí, že je hodnota rodičovského příspěvku každý rok zachovávána. Nyní totiž klesá, a to je špatně.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já jsem dlouhodobě pyšný na Českou republiku a myslím opravdu dlouhodobě, že podporuje opravdu masivně rodiče s malými dětmi. My máme jednu z nejštědřejších podpor v rámci Evropy, co se týká rodičáku, právě i té délky. Proto je tady vždycky tolik, bych řekl, diskusí kolem toho, jestli mít tak dlouhou rodičovskou, jestli podporovat dřívější návrat pečujících do zaměstnání a jakým způsobem to skloubit dohromady v rámci péče o dítě a taktéž kariéry, to znamená pomezí, které to řeší, ale v tuto chvíli samozřejmě, jak říkám, tak my vždycky jsme byli ti, kteří ten rodičák navyšují. V tom předminulém volebním období to bylo z 220 na 300 000. V minulém volebním období jsme tady dlouho měli v Poslanecké sněmovně, a máme to dlouhodobě i v programovém prohlášení vlády i v předvolebních programech, zvýšení rodičáku na 400 000 korun. V tuto chvíli vy jako Piráti máte návrh na 420 000 korun, což je vypočítáno podle toho, jak jsem to u vás četl, na základě inflace, která vlastně zdrtila v minulém volebním období ty rozpočty rodičů. Naopak na druhou stranu tady vidíme u Starostů a nezávislých jejich návrh na navýšení rodičáku na 370 000 korun. Takže já si myslím, že kompromis na těch 400 000 se tady nějakým způsobem vleze. A to, co je samozřejmě tím kamenem úrazu, a já jsem pro to vždycky byl taky, je ta valorizace. Já vám rozumím, ale teď v tuto chvíli u té opravdu velmi široké flexibility čerpání toho rodičáku je to velmi komplikované to vlastně napočítat tak, aby to bylo skutečně spravedlivé pro všechny, protože jednou si to třeba změníte na kratší dobu a máte vyšší valorizaci, po ní si to zase opět třeba prodloužíte a takhle bych mohl pokračovat dál. (Předsedající: Čas!) Ta spravedlnost tady je.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Děkuji, pane ministře. Nyní dávám slovo poslanci Františku Talířovi, který byl vylosován na 12. místě k přednesení ústní interpelace na ministra zahraničí Petra Macinku, připraví se pan poslanec Marek Ženíšek. Tak vidím, že pan poslanec Talíř zde není, tedy jeho žádost o účast propadá.

Nyní tedy pan poslanec Marek Ženíšek, který byl vylosován na 13. místě, s přednesením ústní interpelace na ministra obrany Jaromíra Zůnu, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Připomínám opět, že pan ministr Zůna je omluven, není přítomen, to znamená, že odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Moje interpelace se týká ohledně zapojení České republiky do evropské iniciativy jaderného odstrašení. Tato iniciativa je bezpochyby jedním z nejzásadnějších bezpečnostních témat, řekl bych, která se dnes v Evropě diskutují. Považuji za naprosto správné, aby Česká republika byla u klíčových bezpečnostních debat v Evropě, aby nebyla pouhým pasivním příjemcem rozhodnutí, ale aby byla aktivním účastníkem, a je naprosto legitimní, že se Česká republika tímto tématem zabývá.

Co ale dle mého názoru není vůbec správné, je, jakým způsobem vláda České republiky informuje o této agendě veřejnost a Poslaneckou sněmovnu. Vzpomínám si, že před několika týdny se vyjádřil vicepremiér Macinka v tom smyslu, že žádnou iniciativu nezaregistroval, a když ano, tak že pro nás není, protože nemáme jaderné zbraně, a několik týdnů na to naopak ve svém videu pan premiér hovoří o tom, jak je to super iniciativa, protože je od pana prezidenta Macrona, a jak se určitě chceme zapojit.

Takže velmi bych ocenil, kdybyste alespoň vy jakožto ministr obrany nám k tomu něco řekl a odpověděl na zásadní otázky. To znamená, kromě toho, v jaké fázi se teď třeba ta iniciativa nachází, tak určitě bychom uvítali například odpovědi na to, jaké má být konkrétní zapojení České republiky a jak bude zajištěna například komplementarita s NATO?

Jsem přesvědčen, že bezpečnostní politika a i obranná politika jsou natolik zásadní, že si zasloužíme tyto odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslanci Petru Bendlovi, který byl vylosován na 14. místě k přednesení ústní interpelace na ministra zemědělství Martina Šebestyána. Připraví se poslankyně Zuzana Majerová. Opět připomínám, že pan ministr je omluven a z důvodu nepřítomnosti odpoví do 30 dnů písemně. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci útulku Bouchalka na Kladensku, kolem něhož se v posledních týdnech objevila závažná podezření týkající se zacházení se zvířaty. Ministerstvo zemědělství dne 6. března uvedlo, že situaci prověřuje Státní veterinární správa a že výsledky šetření bude možné sdělit po jeho dokončení. Následně i sama Státní veterinární správa 13. března oznámila, že více informací poskytne po ukončení prověřování útulku. Proto se vás chci zeptat zcela konkrétně.

Za prvé, byla již kontrola či prověřování Státní veterinární správy v útulku Bouchalka ukončena?

Za druhé, pokud ano, kdy přesně bude výsledek této kontroly zveřejněn a v jaké formě bude veřejnosti představen?

Za třetí, bude zveřejněna také informace o případných zjištěných nedostatcích, uložených opatřeních a dalších krocích Státní veterinární správy?

Za čtvrté, pokud kontrola dosud ukončena nebyla, z jakého důvodu prověřování stále trvá a kdy lze očekávat jeho uzavření?

Konečně za páté, město Kladno podle informací, které mám od primátora města Kladna, se kterým jsem v úzkém kontaktu, zvažuje výstavbu nového útulku. Chci se zeptat, zda je Ministerstvo zemědělství připraveno v případě výstavby nového útulku městu Kladnu finančně pomoci a pokud ano, z jakého dotačního titulu nebo jiného finančního titulu by takováto pomoc mohla být poskytnuta.

Domnívám se, že veřejnost, obce, i lidé, kterým na ochraně zvířat záleží, mají právo znát výsledky kontroly, a jak stát může systémově řešit další postup. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Nyní dávám slovo poslankyni Zuzaně Majerové, která byla vylosována na 15. místě k přednesení ústní interpelace na ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. Připraví se pan poslanec Jakub Krainer. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Majerová: Děkuji. Vážený pane ministře spravedlnosti, politická strana Trikolóra, jejíž mám tu čest být předsedkyní, před nedávnem formulovala dvě politická stanoviska, která se týkala vašeho rezortu, a ze kterých si zde dovolím citovat.

Trikolóra považuje rozsudek nad paní učitelkou Martinou Bednářovou za naprosto skandální, neboť zcela popírá ústavou zaručenou svobodu slova. Jsme svědky naprostého selhání justice. Takhle nejedná nezávislá justice, nýbrž justice zcela závislá na politickém režimu, který tu nastolila Fialova vláda. Nezbývá proto než konstatovat, že moc výkonná a moc soudní nás ruku v ruce vrátily zpět do totality.

Obdobné stanovisko zaujala Trikolóra také k dalším odsouzením, například k odsouzení pana Pavla Křivky. Jestliže svoboda slova vůbec něco znamená, potom je právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet. To kdysi řekl George Orwell. Svoboda Pavla Křivky, někdejšího pardubického politika, byla v tom, že na sebe navlékl mikinu, na které bylo napsáno něco, co někteří nechtějí slyšet. Jestliže za to byl odsouzen, pak v naší zemi svoboda slova není, z čehož plyne jediné. Někteří lidé, konkrétně Fialova mocenská garnitura, za to nesou zodpovědnost. To vše navzdory tomu, že Ústava naší České republiky svobodu projevu zaručuje. Z pověření Trikolóry a SPD se na vás, vážený pane ministře, obracím, abyste k tomuto zaujal stanovisko.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní má slovo ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážená paní poslankyně, děkuji za ten dotaz. Tak já už jsem to řekl v případě interpelace pana poslance Dvořáka z hnutí STAN. Já nemohu zasahovat do konkrétních řízení, ale to samozřejmě vy jistě víte. Neznamená to ale, že se nemohu tou věcí zabývat například pokud bude podána stížnost pro porušení zákona. Pokud bude v této věci podána, tak já se tím budu zabývat velmi precizně, protože skutečně tato vláda se hlásí ke svobodě slova a já bych rád, aby v případech, kdy lidé jsou trestáni trestním postihem, ať už je to trest odnětí svobody nebo je to podmínka, nebo je to například nařízení výkonu obecně prospěšných prací, aby to bylo pouze tam, kde funguje takzvané ultima ratio, to znamená, je to opravdu nezbytné pro ochranu společnosti.

Myslím si, že tohle je věc, kterou je třeba mít na paměti a já v této souvislosti chci žádat i státní zástupce a budu je žádat, aby skutečně při navrhování trestů a při kvalifikaci trestných činů měli na mysli to, že nejenže tady existuje a je zaručena ústavou a Listinou základních práv a svobod svoboda projevu, že je třeba, aby trestní postih byl využíván až v těch případech, kdy selžou jiné mechanismy, jako je přestupkový zákon a další. To je první věc.

Druhá věc, my skutečně plánujeme změny trestního zákona v této věci. Já je zveřejním velmi brzy. Myslím si, že to bude možná už konec tohoto měsíce, když se nám to povede. Navrhujeme, budeme navrhovat, aby v oblasti trestního práva se zúžil počet oblastí, za které by mohl být daný člověk ve chvíli, kdy se vyjadřuje, postižen. Myslím si, že to je věc, která nic zásadního neohrozí, pokud ten výčet zúžíme, protože skutečně to nejpodstatnější je, že každý má právo na svobodu slova a svobodu projevu. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní v reakci paní poslankyně Zuzana Majerová. Prosím, máte slovo, vaše minuta.

 

Poslankyně Zuzana Majerová: Děkuji za to vyjádření. Já bych jenom doplnila, protože je to teďka aktuální, byť se to netýká přímo vás, ale v tomto případě pana ministra Metnara, který tady není, že v rámci toho, že náš kolega, náměstek pana ministra školství, který zveřejnil nechtíc, každý z nás někdy udělá chybu, obrázek, který vytvořila umělá inteligence, posléze ho stáhl, omluvil se, tak i přesto všechno jde příští týden na výslech k policii. A já si opravdu myslím, že naše Česká policie už tak má nedostatek, ale jak říkám, to je na pana ministra Metnara, nedostatek kompetentních lidí, a to poslední, čím by se měli zabývat, si myslím, že jsou sociální sítě.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Táži se, jestli pan ministr má zájem o reakci ? Nemá zájem, takže nyní požádám o vystoupení pana poslance Jakuba Krainera na ministra vnitra Lubomíra Metnara. Prosím.

 

Poslanec Jakub Krainer: Vážený nepřítomný pane ministře, obracím se na vás ve věci, která se stává vážným bezpečnostním rizikem, a tou je rekordní kriminalita dětí a mladistvých. Podle aktuálních policejních statistik dosáhl počet trestných činů spáchaných nezletilými v loňském roce hodnoty 5 024 případů, což je meziroční nárůst o téměř čtyři stovky. Zvláště alarmující je nárůst nejzávažnějších trestných činů. Policisté loni objasnili 14 vražd, u nichž byl pachatel mladší 18 let, přičemž čtyři vraždy byly spáchány dětmi mladšími 15 let.

Naše vláda připravila a schválila koncepční materiál Bezpečné dětství: Cesta k prevenci násilí ve společnosti. Tento dokument velmi správně identifikuje, že klíčem k zastavení násilí je včasná detekce traumatu a násilí v rodinách. Pokud dnes nebudeme efektivně pracovat s ohroženými dětmi, budeme v budoucnu čelit ještě vyšší vlně agresivity.

Rád bych se Vás proto zeptal na konkrétní stav realizace programu Bezpečné dětství. Za prvé, včasná detekce, karta KID. Jedním z pilířů je plošné zavedení takzvané karty KID, která má pomoci pedagogům a lékařům rozpoznat varovné signály u dětí dříve, než se jejich situace vyhrotí v agresi. V jaké fázi je prosím distribuce této metodiky a proškolování personálu v terénu? Druhý dotaz se týká regionální koordinace. Program Bezpečné dětství navrhuje zřízení pozic koordinátorů mezioborové spolupráce v obcích s rozšířenou působností. Jsou již tito lidé v regionech aktivní, aby propojovali policii, školy a sociální služby při řešení rizikového chování mládeže? A třetí dotaz, financování. Můžete potvrdit, že na program jsou vyčleněné dostatečné finanční zdroje? Děkuji a přeji našim dětem bezpečné dětství.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr je omluven, to znamená, že vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. Jako další vystoupí pan poslanec Václav Pláteník a bude interpelovat ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, všechny tady zdravím. Chci se zeptat na jednu věc, která s ohledem na to, že interpelace byly několikrát odloženy, už mohla se posunout v mezičase, ale týká se úhrady péče porodních asistentek v domácím prostředí, respektive ty návštěvy. Já chci tady ocenit pana ministra, že zavedl ten screening žen a duševního zdraví v souvislosti s porodnicemi a porodem. Proto mi do této jeho strategie nebo činnosti nezapadala diskuse ze strany možná odborné společnosti gynekologů, že by se už schválené výkony návštěv doma, porodních asistentek v domácím prostředí měly omezovat nebo že by měly být restrikce na časovou dotaci a podobně.

Proto se vás tady s dovolením tážu: Za prvé, jestli se postavíte za tu profesi porodních asistentek a jejich důležitou roli při návštěvách žen v šestinedělí? To za prvé. Za druhé, jak aktuálně vypadají ty nasmlouvané nebo nasmlouvávané výkony a pokrytí té těch služeb? A za třetí, konkrétně, jestli jste tedy zaznamenal ze strany ČGPS nějaké snahy? Toto už bylo dosaženo a je s ním vynikající zkušenost, ty ženy rodičky si to pochvalují a zdravotnická zařízení už se s tím mimochodem učí taky pracovat a péči indikovat, a tak jestli se za tuhle změnu pozitivní postavíte. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Vašich pět minut, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Pláteníku, skutečně je pravdou, že od letošního roku tedy platí ona novinka; automatický nárok rodiček na tři hrazené poporodní návštěvy, který tedy byl upraven v seznamu výkonů. Byť vy určitě dobře víte, protože v té době jste byl na ministerstvu, že to bylo přes nesouhlas odborné společnosti. Tehdejší ministr zdravotnictví tedy rozhodl takzvaně ve veřejném zájmu, že takto vlastně bude seznam výkonů upraven. Takže nebyla na tom úplně tehdy shoda. Je tam určitá kontroverze, která byla i ze strany zdravotních pojišťoven.

Na druhou stranu já zastávám názor, že po pouhých zhruba třech měsících, protože platí vlastně tento nový systém od 1. ledna tohoto roku účinnosti, tedy není možné činit nějaké zásadní závěry. Je faktem, že proběhlo jednání pracovní skupiny pro seznam zdravotních výkonů, kde ze strany odborných společností, zejména odborné společnosti ČGPS byly návrhy na úpravu nebo zrušení tohoto nového nároku, ale nebyly schváleny. A já jsem jasně deklaroval, že se domnívám, že skutečně je velmi krátká doba na nějaké razantní hodnocení, jestli tento nový systém funguje, nefunguje. Myslím si, že musíme tomu dát určitý čas. Já myslím, že minimálně po roce účinnosti bychom měli tedy vyhodnotit všechna pro a proti. Vnímám argumenty i odborné společnosti, ale samozřejmě na druhé straně i porodních asistentek, byť určitě velmi dobře víte, že i ty nejsou úplně jednotné. Ony existují asi tři nebo čtyři skupiny porodních asistentek. Takže je to poměrně komplikované a komplexní téma a prostředí. Na druhou stranu, jak říkám, myslím si, že musíme tomu dát určitý čas a skutečně se podívat na data, opřít se o data a pak vyhodnotit tedy, jak ten systém v reálu funguje.

Je faktem, že ta dostupnost péče i ty výše úhrady, tak jak vlastně teď to vnímáme, tak ta péče je ztrátová. Ta dostupnost péče není úplně rovnoměrná, je zajišťována spíše nemocnicemi než těmi takzvanými komunitními porodními asistentkami. To je něco, co samozřejmě také budeme muset řešit. Na druhou stranu je to primárně odpovědnost zdravotních pojišťoven. Já už jsem o tom hovořil například s ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny, aby se tomuto věnoval, protože je to o smluvní politice zdravotních pojišťoven a zajištění vlastně té odpovídající sítě porodních asistentek. A samozřejmě probíhá dohodovací řízení o úhradách na rok 2027 aktuálně, takže i téma úhrady je aktuálně tedy diskutováno v rámci dohodovacího řízení v segmentu domácí péče. Porodní asistentky žádají navýšení pro pokrytí nákladů a konkurenceschopnost s nesmluvními poskytovateli. Uvidíme samozřejmě, jaký bude výsledek toho dodovacího řízení.

Ta dostupnost této péče by měla být na konci roku také zhodnocena zdravotními pojišťovnami v rámci té první zprávy o síti, tak jak vlastně je nová legislativa, zákon o veřejném zdravotním pojištění. Takže i tam vlastně bychom měli z toho vidět případné nedostatky v dostupnosti a pojišťovny pak na to budou muset reagovat svojí smluvní a úhradovou politikou. Takže uvidíme.

Obecně neevidujeme, protože víte, že existuje portál nedostupná péče, formulář, kde se vlastně mohou všichni, to i vyzývám všechny pojištěnce, pacienty, pokud shání nějaké poskytovatele, tak se mohou vlastně obrátit skrze tento portál na stránkách ministerstva. V tomto konkrétním segmentu péče neevidujeme vlastně tyto stížnosti, ale tím neříkám, že ten problém neexistuje. Takže určitě očekáváme otevření věcné, datově podložené debaty k tomuto tématu po skončení tedy toho řekněme pilotního provozu v tomto roce a případně pak můžeme ten systém nějakým způsobem parametricky upravit. Jinak si myslím, že to dává smysl.

My, to je možná poslední věc, chceme pracovat s porodními asistentkami, zejména v oblasti například duševního zdraví novorodiček. Probíhá vlastně screening v rámci porodnic a probíhá i školení porodních asistentek, aby byly schopny případně intervenovat u těchto rodiček, které, jak víme ze statistik, zhruba 20 až 30 procent z nich trpí nějakými poporodními depresemi nebo podobnými stavy. (Předsedající: Čas.) Díky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan poslanec Pláteník má zájem o doplňující dotaz Tak prosím, máte slovo, vaše minuta.

 

Poslanec Václav Pláteník: Já chci především poděkovat panu ministrovi, za to, že tady konstatoval, že v tom smysl vidí, a souhlasím s tím, že je na místě to určitě vyhodnocovat. Takže za to mu mockrát děkuju. A jenom tedy zmíním, že skutečně to bylo tak, že tam, kde nebylo možné najít nějakou konkrétní shodu, tak je právě na tom ministrovi, aby tedy rozhodl s nějakou forsí, řekněme.

A zmíním ještě dvě věci. Je třeba se mít na pozoru před tím, když odbornou společnost a ty, kdo vyjednávají o úhradách, často tvoří titíž lidé, protože tam ta argumentace může být někdy jako splynutá. A samozřejmě je potřeba se mít na pozoru před tím, když by třeba nějaká úhrada byla nedostatečně nastavená a ty služby nebyly nasmlouvány a poskytovány, tak po roce říct, že se to neosvědčilo, byť ten důvod je ale v nedostatečné úhradě. Ale to vy dobře víte, tak to nebudu prodlužovat a děkuju vám za ten přístup.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr má zájem o reakci? Nemá zájem o reakci. Takže další interpelace; paní poslankyně Ester Weimerová bude interpelovat ministra Oto Klempíře, který je omluven. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za slovo pane předsedající. Vážený pane ministře, když jsem sledovala tiskovou konferenci, na které byl představen vládní návrh na změnu financování Českého rozhlasu a České televize, zarazilo mě, nakolik se snažíte stihnout co nejdřívější termín platnosti této změny. Navíc mezi tím nejspíš přijde ještě provizorní poslanecký návrh, jen aby veřejnoprávní média začala co nejdříve fungovat jinak.

Jedná se o mimořádně citlivé a důležité téma, což dokládá i silná a adekvátní reakce občanské společnosti a zástupců České televize a Českého rozhlasu. Včera proběhly demonstrace, byla vyhlášena stávková pohotovost odbory České televize a Českého rozhlasu. Chtěla bych se proto zeptat, proč koalice připravuje poslanecký návrh, trvá na platnosti 1. ledna 2027 u vládního návrhu a chystá se dokonce porušit jednací řád, jen aby došlo k rychlé změně fungování veřejnoprávních médií. V čem je toto zásadní téma zároveň tak urgentní? Předem děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, ministr vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů, protože je řádně omluven.

Další interpelace pan poslanec Jan Berki, bude interpelovat pana ministra školství Roberta Plagu. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji, pane předsedo. Vážený nepřítomný pane ministře, moji interpelaci vyvolala situace kolem zrušení takzvaného ukazatele J, který měl za cíl podporovat stravování studujících na vysoké škole. V souvislosti s tím mám tři dotazy, abych tomu vlastně správně rozuměl. Nejdu úplně rozporovat ten krok samotný. Některým argumentům rozumím, ale zajímá mě, zda tedy jako stát již zcela rezignujeme nebo ukončujeme podporu stravování na vysokých školách. Protože ono z toho ukazatele je... To není jenom otázka podpory těch samotných studujících, ale vůbec těch zařízení samotných.

Druhá otázka se týká toho, jestli tedy v souvislosti s tím, když jste i do veřejného prostoru hovořil o účelnosti, efektivitě takového opatření, jestli tedy uvažujete o zvýšení například sociálních stipendií, tak aby ta podpora tedy byla cílenější, byla, řekněme, spravedlivější. A to nejenom, co se týká výše toho sociálního stipendia, ale i rozsahu ve smyslu, aby to mělo širší zásah.

Třetí moje otázka pak zní, nebo souvisí s tím, že se v éteru právě objevila tvrzení, že tedy si to mají rozhodnout ty vysoké školy, ale pokud se nepletu, tak ta částka se posunula z ukazatele J do takzvaného ukazatele A, který má zase za cíl primárně podporovat výuku. Tedy z mého pohledu to není úplně tak jednoduše použitelné dle libovůle té vysoké školy. Tak mě tady zajímá, do jaké míry je právě ten záměr, že ty školy, z čeho to vlastně budou tedy podporovat, pokud budou chtít, či dojde k rozvolnění právě využití peněz z toho ukazatele A tak, aby při kontrolách ty vysoké školy právě nečelily potom nějakým problémům. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. Pan ministr Plaga je řádně omluven, takže vám v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do 30 dnů.

Přečtu omluvu. Pan ministr Karel Havlíček se omlouvá od 14.30 z pracovních důvodů.

Takže nyní poslanec Libor Turek bude interpelovat ministra dopravy Ivana Bednárika. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážený pane ministře, jsem z Ústeckého kraje, konkrétně z Ústí nad Labem a od vysokorychlostních tratí máme velké očekávání. Náš kraj se tak přiblíží Praze i zahraničí. Bude to mít vliv na zaměstnanost, vliv na rozvoj regionu. Náš kraj patří mezi transformující se kraje, potýkáme se s úbytkem obyvatelstva a na vysokorychlostní trať zkrátka sázíme.

Zaznamenal jsem vaše vyjádření pro deník Echo24 a seznámil jsem se i s informacemi, se kterými jste seznámil vládu České republiky o změně prioritizace při výstavbě vysokorychlostní tratě. A v této souvislosti bych žádal, pokud byste mi odpověděl na několik otázek, co konkrétně znamenají změny prioritizace pro úsek z Prahy do Ústí nad Labem a dále do Drážďan. Proč konkrétně došlo k zastavení větve Kralupy – Most a jaký je předpokládaný harmonogram výstavby takzvaného Středohorského tunelu. Je touto změnou prioritizace nějak dotčen? Zkrátka jaký dopad bude mít upgrade prioritizace v tomto smyslu na Ústecký kraj. Děkuji vám za odpovědi.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Opět vám pan ministr odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

Nyní vystoupí paní poslankyně Eva Šrámková ve věci očkování a nového datového systému, a bude interpelovat ministra Adama Vojtěcha. Prosím.

 

Poslankyně Eva Šrámková: Dobrý den. Vážený pane ministře, ředitel ÚZIS, pan profesor Ladislav Dušek na tiskovém brífinku vašeho ministerstva potvrdil, že letošní sezona přinesla jednak za 8 milionů respiračních infekcí a víc jak 4 tisíce úmrtí hospitalizovaných pacientů, to je cirka 90 procent seniorů. Proočkovanost přitom nepřesahuje 9 %, u seniorů cirka 30 %. Patříme na chvost Evropy.

Chtěla bych se zeptat. Spustili jste sledování v reálném čase, a to je krok správným směrem. Z popisu ale vyplývá, že systém pokrývá respirační onemocnění. Zachycuje tedy i dobrovolná očkování jako chřipka komplexně, nebo jen jejich část? A plánujete podrobný monitoring rozšířit i na další dobrovolná očkování, HPV, pneumokok, kde data o proočkovanosti také chybí?

Za druhé, data ukazují výrazné regionální rozdíly. Plzeňský kraj patří mezi nejhorší. Jaký konkrétní plán má ministerstvo pro regiony s nejnižší proočkovaností?

Za třetí, Národní očkovací strategie explicitně počítá se zapojením lékárenské péče. Kdy předložíte legislativní návrh a jak zajistíte rovné podmínky pro nezávislé lékárny?

Za čtvrté, pokud plánujete zapojit zaměstnavatele do podpory očkování, bude sdílení informací o očkovacím statusu zaměstnance dobrovolné a jak bude chráněno soukromí? Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní vystoupí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pane ministře, vašich pět minut, prosím máte, slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuju za slovo, vážený pane předsedo. ... (nesrozumitelné) Vážená paní poslankyně, děkuju za ty dotazy, Jano (?), a děkuju, že jste sledovala naši tiskovou konferenci, kde jsme velmi transparentně, a to je můj přístup k této věci, informovali o těch datech, která máme skutečně poprvé v historii takto komplexní. Myslím, že to je velmi dobře a dává nám to šanci reagovat třeba na nějaké výkyvy nebo potenciálně nějaké nové viry, které mohou do budoucna přijít. Myslím, že to je velké i ponaučení z té doby covidu, že skutečně teď jsme datově výrazně lépe připraveni, než jsme byli dříve. A v reálném čase skutečně, nikoliv s nějakým zpožděním, sledujeme tu situaci z hlediska respiračních chorob a proočkovanosti.

Pokud jde o ta očkování, ten první dotaz, my sledujeme všechna očkování, protože už několik let platí, je Národní očkovací registr, takže máme vlastně veškerý přehled o tom, jaká je proočkovanost proti jednotlivým chorobám, HPV, pneumokoky, zkrátka veškerá očkování, která dneska každý má i k dispozici v rámci elektronického očkovacího průkazu. V aplikaci se může podívat i u dětí, samozřejmě dětská očkování, takže máme veškerý přehled. Ale v tom reálném čase dává smysl sledovat primárně ta očkování proti respiračním chorobám, třeba u HPV, úplně to nedává smysl sledovat každý den vlastně, kolik je proočkováno, myslím si, že to je skutečně u té chřipky nejzásadnější. Ale jinak ta data máme zkrátka u všech těchto očkování proti všem infekčním chorobám, které tady u nás jsou poskytována, jak hrazená očkování, tak i pro samoplátce. Takže určitě tato data jsou k dispozici a případně, pokud o ně máte zájem, tak je můžeme poskytnout.

Pokud jde o ty regionální rozdíly, ano, máte pravdu. Na té mapě, kterou jsme prezentovali, je vidět, že jsou rozdíly proočkovanosti mezi jednotlivými regiony. Tady je to samozřejmě otázka spolupráce s odbornými společnostmi, se zdravotními pojišťovnami, s dalšími relevantními partnery a s těmi, kterých se týká nejvíc. A to jsou poskytovatelé, kteří skutečně to očkování tedy nabízejí, ať jsou to zejména praktičtí lékaři nebo ambulantní specialisté, kteří mají s pacienty nějaký kontinuální dlouhodobý kontakt. Oni jsou tím klíčovým prvkem prevence a mají nezastupitelnou roli v té aktivní, vlastně v tom aktivním vedení té diskuse s pacienty o očkování, informování.

My určitě o tom komunikujeme s praktickými lékaři zejména, samozřejmě i s dětskými praktiky. A děláme všechno pro to, aby skutečně zejména u těch rizikových skupin, jako jsou senioři a pacienti s chronickými onemocněními, aby se ta proočkovanost zvýšila, protože vidíme i na těch datech, že ten ochranný efekt a prevence hospitalizací a těžkých průběhů onemocnění, jako je chřipka, tak existuje. Takže je to v nějaké kontinuální práci a motivaci a v tomto směru budeme pokračovat.

Pokud jde o zapojení lékárenské péče, tady ano, máte pravdu, i v souladu s programovým prohlášením vlády my počítáme s tím, že posílíme kompetence lékárníků, lékáren. Ten návrh se v tuto chvíli připravuje. Vidíme, že je možnost dneska očkovat v lékárnách asi ve 20 zemích Evropské unie. Takže spíše jsme výjimka, že u nás to možné není. Slibujeme si od toho, že i lidé třeba budou mít možnost skutečně se k tomu očkování, pokud chtějí samozřejmě, je to na dobrovolné bázi, dostat snazším způsobem a nebudou se muset objednávat ke svému lékaři a tak dále. Takže je to něco, co i vyšlo z toho pilotu, který už byl proveden.

Ten návrh se teďka připravuje, já bych ho chtěl mít dokončený interně do června, pak půjde do připomínek, na vládu. Takže já předpokládám, že sem do Sněmovny dojde někdy na podzim. Chtěl bych, aby byl účinný od té sezony respirační další, to znamená 2027, 2028 rok, aby už tedy v té době to bylo možné.

Pokud jde o zaměstnavatele, tady musím skutečně zdůraznit, že nebudou jakékoliv informace sdíleny se zaměstnavateli o očkování jejich konkrétních zaměstnanců. Data budou čistě benchmarková, souhrnná, skutečně u těch velkých zaměstnavatelů nějaké procento třeba proočkovanosti ve srovnání s jinými zaměstnavateli. To je to, co budeme případně nabízet. Ale určitě nedojde k tomu, že by jakýkoliv zaměstnavatel věděl o svém konkrétním zaměstnanci, jestli je očkován, nebo očkován není. Nic takového ani na dobrovolné bázi neumožníme. (Předsedající: Čas.) Bude to čistě benchmark. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně je připravena reagovat. Prosím, vaše minuta.

 

Poslankyně Eva Šrámková: Děkuji za odpověď. Já jsem se chtěla zeptat na ty zaměstnavatele. Takže to znamená, že by to bylo nějakou formu bonifikace? Jestli to chápu dobře, že by zaměstnavatel podával například bonifikaci za to, že daný zaměstnanec se očkuje? Nebo ne? Otázka. A pokud ano, tak jsem se teďka z článku, teďka si nepamatuji, jestli to byl Zdravotnický deník, tak jsem se dozvěděla, že Ministerstvo financí teďka chce vlastně rozvolnit na volnočasové aktivity u zaměstnavatele, to hrazení systému. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli ministerstvo plánuje s Ministerstvem financí, aby se rozvolnilo i to hrazení, například to zdraví, prevence, očkování u toho zaměstnance, a neskončilo to jenom nějakou pomůckou pro... (Ministr Vojtěch: Rozumím.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr bude reagovat. Vaše dvě minuty.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji. Toto je čistě na zaměstnavatelích, jak se rozhodnou, případně jaký benefit poskytnou svým zaměstnancům. To není, co by řešilo ministerstvo, aby poskytovalo jakékoliv benefity. Takže skutečně pokud zaměstnavatelé, a vím, že to řeší Svaz průmyslu a dopravy a další, se budou chtít vlastně rozhodnout pro ten benefit pracovní, například podpora prevence, tak je to čistě na nich, jestli třeba dají příspěvek tomu zaměstnanci na očkování, pokud on se bude chtít očkovat na dobrovolné bázi.

Pokud jde o tu debatu s Ministerstvem financí, ano, tam ta debata probíhá. Ona se netýká očkování zdaleka, to je obecně podpora prevence, kdy v tuto chvíli vlastně tyto zdravotní benefity na podporu prevence jsou zastropovány. A my chceme jako Ministerstvo zdravotnictví, aby se odstropovaly, a chceme vydefinovat vlastně podporu prevence nebo ty preventivní programy, na které by vlastně mohly být vynaloženy. Říkám, to není zdaleka jenom očkování, to je psychoterapie například, protože vidíme, že roste počet zaměstnanců s duševními onemocněními, a ta psychoterapie standardně není hrazena třeba z veřejného zdravotního pojištění coby prevence, a další oblasti, které se toho mohou dotýkat.

Takže je to i zase v souladu s programovým prohlášením vlády, kdy my chceme více zaměstnavatele zapojit do podpory prevence. Myslíme si, že skutečně ten jejich dopad může být velmi pozitivní. Oni sami už dneska o to usilují, protože chápou, že mít zdravé zaměstnance znamená, že zdravý zaměstnanec je výkonný zaměstnanec, funkční, a proto i oni sami zaměstnavatelé chtějí podporovat prevenci. A tady v tom jsme zajedno. A jednáme tedy s Ministerstvem financí o tom, aby se ty zdravotní benefity odblokovaly, odstropovaly a mohly se tím pádem rozšířit.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní vystoupí s interpelací pan poslanec Martin Šmída na omluveného ministra Martina Šebestyána. Prosím, máte slovo. Tady pan poslanec není, interpelace propadá.

Další je paní poslankyně Renáta Zajíčková na omluveného ministra Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Vážený pane ministře, 31. března jste učinil překvapující rozhodnutí o tom, že se vyučování letošního školního roku ukončí již k 26. červnu místo plánovaného 30. června. Zdůvodnil jste to tím, že jde o drobnou změnu bez dopadů na vzdělávací cíle. Já bych vás jenom chtěla upozornit, že zřejmě neznáte školský terén, protože samozřejmě že to dopady mělo, a ne malé.

A v této souvislosti mi dovolte položit vám tyto otázky. S kým z učitelského terénu jste rozhodnutí zkrátit výuku o dva pracovní dny konzultoval? Od jaké profesní organizace jste získal doporučení tento krok učinit? Druhá otázka. Jaká data jste pro to rozhodnutí využil? Třetí otázka. Jak probíhal rozhodovací proces této změny? Čtvrtá otázka. Proč jste toto rozhodnutí neudělal s větším předstihem, například na konci prvního pololetí tohoto školního roku? Další otázka. Jak ministerstvo bude kompenzovat školám propadlé zálohy na služby na objednaných školních výletech?

Obzvlášť tato poslední otázka mě zajímá, protože asi nevíte, ale já vám to tímto způsobem sděluji, je mnoho škol, které měly na ty poslední dva, teď tedy poslední školní dny domluvené různé výlety, teambuildingové kurzy, tam měly domluvené lektory, a teď jsou vlastně ty školy nuceny to celé rušit, protože v ten poslední den školního roku, kdy končí vyučování, musí, nebo měly by předávat a musí předávat vysvědčení.

Takže opravdu jste školám způsobil velké komplikace. Vlastně si kladu otázku, komu jste tím prospěl? Proč jste tuto změnu provedl a co bylo vlastně jejím cílem? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Černochové, která je nepřítomná, čímž interpelace propadá. Nyní dávám slovo panu poslanci Jindřichu Rajchlovi. Nepřítomen, jeho interpelace propadá.

Nyní dávám slovo paní poslankyni Zdeně Kašparové, která byla vylosována na 26. místě, k přednesení interpelace na ministra zemědělství Martina Šebestyána, který není přítomen, proto vám v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do 30 dnů. Máte slovo.

 

Poslankyně Zdena Kašparová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře Šebestyáne, já se na vás obracím ve věci, která v posledních týdnech rezonovala nejen u odborné veřejnosti, ale i u všech, kterým záleží na ochraně zvířat v naší zemi. Podle dostupných informací plánuje totiž vaše ministerstvo finanční škrty v rozpočtu Státní veterinární správy.

Považuji za nutné připomenout, že to byla právě vaše vládní koalice, která se v této Sněmovně pasovala do role největších ochránců zvířat. Slyšeli jsme od vás plamenné projevy o nutnosti zpřísnit tresty za týrání, o nekompromisním boji proti množírnám a o prioritách v ochraně těch, kteří se sami bránit nemohou. A s těmito cíli jsme s vámi souhlasili.

Realita vašich kroků se však zdá v naprostém rozporu s těmito slovy. Státní veterinární správa nejsou jen úředníci. Jsou to především inspektoři v terénu, kteří reálně kontrolují jatka, prověřují chovy a odhalují nelegální množírny v otřesných podmínkách. Já se tady nechci tvářit, že tento orgán funguje dostatečně, ale povedou náhlé škrty k jeho efektivitě?

Pane ministře, žádám vás o jasné odpovědi na následující otázky. Za prvé, jaké jsou konkrétní důvody plánovaných finančních škrtů v rozpočtu Státní veterinární správy a jaká jejich přesná výše? Za druhé, jakým způsobem hodláte zajistit efektivnější kontrolu v terénu a ochranu zvířat, když zároveň omezujete zdroje orgánu, který má tyto úkoly na starosti?

Já vám předem děkuji za vaše odpovědi a hlavně za ujištění, že právě tento orgán bude moci svou práci dělat efektivně a důsledně. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, pan ministr Šebestyán je řádně omluven, takže vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. Nyní tedy vystoupí pan poslanec Martin Baxa a má interpelaci na řádně omluveného Oto Klempíře, ministra kultury, prosím.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuju za slovo. Vzhledem k tomu, že pan ministr Klempíř byl dnes řádně omluven, tak já jsem si zformuloval přímo otázky, které mají být předmětem této interpelace. Interpelaci jsem nazval Jak má vypadat motoristický restart médií veřejné služby v Česku?, protože dnes pan ministr v rozhovoru mluvil o restartu médií veřejné služby a já bych tedy chtěl požádat o písemné zodpovězení následujících otázek.

Za prvé, jaké odborné podklady využilo Ministerstvo kultury při přípravě návrhu zákona o médiích veřejné služby? Příklad jaké analýzy, mezinárodní studie, zprávy, aby bylo tedy přesně doloženo, jaké tyto odborné podklady Ministerstvo kultury použilo? Za druhé, jaké odborné konzultace Ministerstvo kultury při přípravě provedlo, to znamená s jakými profesními organizacemi, s jakými experty probíhala debata o přípravě návrhu zákona o médiích veřejné služby?

Třetí otázka. Provedlo Ministerstvo kultury při přípravě návrhu zákona o médiích veřejné služby konzultace s médii veřejné služby, to znamená s Českou televizí a s Českým rozhlasem? Nechce se mi věřit tomu, že by ten návrh zákona sepsal o nich bez nich. To znamená, že by neproběhly žádné konzultace mezi našimi médii veřejné služby a ministerstvem, které je zodpovědné za legislativu. A za čtvrté, podílely se na přípravě textového znění návrhu zákona o médiích veřejné služby jiné osoby než státní zaměstnanci zařazení do Ministerstva kultury České republiky?

Tato otázka má jednoduché pozadí. Já znám legislativu Ministerstva kultury a nechce se mi věřit tomu, že tak paskvilní návrh by napsali vynikající expertky a vynikající experti, kteří na Ministerstvu kultury pracují. Takže bavíme-li se o restartu médií veřejné služby, tak já chci vidět, co bylo na počátku toho restartu, a proto žádám zodpovězení těchto otázek.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A pan ministr vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. Takže nyní vystoupí paní poslankyně Lucie Sedmihradská. Ta je nepřítomná, takže interpelace propadá. A nyní vystoupí paní poslankyně Jana Černochová, ta je taky nepřítomná, takže interpelace propadá. A nyní vystoupí paní poslankyně Eva Šrámková s interpelací na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ve věci Kontaminace v kojenecké výživě – KHS, SZÚ. Prosím.

 

Poslankyně Eva Šrámková: Já čekám na čas.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ne, to je automaticky až poté, co začnete mluvit.

 

Poslankyně Eva Šrámková: Vážený pane ministře, podala jsem vám interpelaci v únoru a dostala jsem na ni odpověď. Ráno jste tu nebyl, proto velmi děkuji ještě jednou, že tu jste. Stát věděl o kontaminovaném kojeneckém mléku od 10. prosince roku 2025. Ministerstvo zdravotnictví obdrželo notifikaci tentýž den. Teprve 9. dubna zveřejnilo návod pro rodiče, co dělat, pokud má jejich dítě zdravotní péči. (?) To jsou čtyři měsíce. Pediatři přitom dostali metodické pokyny až 13. března, sedm týdnů po zahájení stahování. A to je jen viditelná část. Pod tím je systémový problém. Pediatři nebyli informováni, rodiče tedy nevolali na hygienické stanice, stanice neregistrovaly případy. Státní zdravotní ústav neměl data. SZÚ žádal SZPI o laboratorní kapacitu teprve 12. února, dva měsíce po první notifikaci. Celý systém čekal na hlášení, která nemohla přijít, protože lékaři nevěděli, na co se mají ptát.

Odmítl jste zahájit retrospektivní šetření u praktických lékařů pro děti a dorost. Odůvodnění: Případů je málo a bez vzorků nelze prokázat příčinnou souvislost. Ale dnes dopoledne SVS, Státní veterinární správa zakázala prodej 44 kojeneckých výživ od 12 výrobců. Problém byl vždy větší než tři potvrzené výrobky naznačovaly, a přesto šetření odmítáte.

Španělsko ho bez vzorků zahájilo a identifikovalo 41 případů. Francie vyšetřuje tři možná úmrtí. My evidujeme 18 hlášených případů a EFSA říká, že skutečný počet je pravděpodobně výrazně vyšší. Prostřednictvím vás se dnes ptám i na krajské hygienické stanice a SZÚ, kdo nese odpovědnost za to, že systém byl nastaven tak, aby čekal na hlášení, která nemohla přijít a kdy výbor pro zdravotnictví dostane výsledky interního auditu s termínem, obsahem a závazkem, co se změní. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Vašich pět minut, pane ministře. Tak prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, dámy a pánové, vážená paní poslankyně, ano, souhlasím, že tento konkrétní případ je poměrně nešťastný. Samozřejmě já nemám úplně všechny detailní informace od začátku, protože jsem ani nebyl ještě v té době na ministerstvu, v té polovině prosince. Vlastně já jsem se o tom dozvěděl reálně až někdy ke konci ledna a pak na základě toho jsem i zadal audit, který, jak jste zmiňovala, měl vlastně posoudit ten proces informování veřejnosti o kontaminované kojenecké výživě.

Ten interní audit je v zásadě dokončen, je konzultován teď i s paní hlavní hygieničkou a s dalšími a určitě já nemám problém ho poskytnout. Na druhou stranu v tom závěru toho interního auditu, který tedy skutečně nezávisle posuzoval celé nastavení fungování procesů i mezirezortní komunikace, protože jak jste správně hodnotila, toto není věc jen Ministerstva zdravotnictví nebo orgánů ochrany veřejného zdraví, toto je skutečně i věc Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Takže tady skutečně i z mého pohledu došlo z hlediska té komunikace ne úplně k optimálnímu právě stavu a komunikaci mezirezortní. Na základě toho vlastně i proběhla nějaká další debata o tom, jak vlastně tyto informace si předávat z hlediska té časové posoupnosti, aby samozřejmě to bylo co nejrychlejší a bylo možné tedy promptněji vyhodnotit rizika pro veřejné zdraví a nastavit tedy vlastně ty komunikační toky mezi ministerstvem, hlavní hygieničkou a dalšími dotčenými orgány.

Ta zpráva, ten interní audit, konstatuje, že z hlediska formálního nastavení systémů to vše odpovídá legislativě, takže tam skutečně se nestalo nic, co by bylo v rozporu se zákonem.

Faktem je, že tam byly identifikovány nedostatky skutečně procesního charakteruurčité koordinace, ale nikoliv tedy porušení právních povinností. Každý v zásadě udělal to, co měl podle zákona, ovšem nefungoval úplně optimálně ten proces a vzájemná koordinace a komunikace. Takže ten audit, ta zpráva, tedy to v rámci toho auditu formulovala doporučení směřující k posílení koordinace, zefektivnění komunikačních toků. Já jsem sám uložil paní hlavní hygieničce, aby v tomto směru kontaktovala šéfa SZPI, abychom skutečně do budoucna předešli podobným situacím. A věřím tomu, že dneska, i když jsou jakékoliv další podobné informace, tak tak si myslím, že i teď bylo nedávno na dalším kriminálním případě, tak ta informovanost byla mnohem rychlejší a budeme dělat všechno pro to, aby tomu tak bylo.

Pokud jde o tu otázku, kolik epidemiologických šetření bylo tedy zahájeno krajskými hygienickými stanicemi a SZÚ a s jakým výsledkem, krajské hygienické stanice provedly do dnešního dne 21 epidemiologických šetření v souvislosti s možnou kontaminací kojenecké výživy, Z toho ve 12 případech byly podle definice ECDC vydané dne 6. 3. 2026 klasifikovány případy onemocnění jako pravděpodobné, to znamená, že dané dítě konzumovalo jednu ze stahovaných šarží výživy. Zbylých devět případů je klasifikováno jako možné případy. U možných případů došlo ve všech případech, kdy byla konzumovaná šarže ještě k dispozici, k vyšetření dané výživy v laboratořích Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Všechny zatím dostupné výsledky vyšetření jsou negativní. Pokud jde tedy o tu otázku týkající se odkazování na linku 1221 nebo nutrivigilanci, v případě výskytu zdravotních obtíží mají rodiče tedy možnost obrátit se na příslušnou Krajskou hygienickou stanici, v návaznosti na takové oznámení je zahájeno epidemiologické šetření, jehož cílem je posoudit možnou souvislost mezi konzumací konkrétní potraviny a vznikem zdravotních potíží. Současně je možné využít systém nutrivigilance, prostřednictvím kterého mohou osoby hlásit zdravotní potíže spojené s konzumací potravin.

Tato hlášení jsou následně využívána jako podklad pro zahájení a vedení epidemiologického šetření. Ohledně odmítnutí retrospektivního šetření ministerstvo v tuto chvíli nepředpokládá zahájení celoplošného retrospektivního šetření v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost právě z toho důvodu, že neexistují dostupné konkrétní vzorky potravin nebo biologického materiálu. (Předsedající: Čas.) To znamená, není možné prokázat příčinnou souvislost mezi konzumací a zdravotními obtížemi. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní doplňující dotaz, paní poslankyně Eva Šrámková. Prosím.

 

Poslankyně Eva Šrámková: Děkuji za odpověď. Pane ministře, opravdu se to týká obou ministerstev, proto jsem podala obě interpelace a dnes právě SVS zakázala těch 44 výrobků. A je fakt, že SVS slíbila registraci neregistrovaných (nesrozumitelné) skladů, protože nevím, jestli to víte, ale 640 000 balení neví se, kde vůbec jsou. Takže to je velká systémová šílenost. Já právě připravuju zákon o bezpečnosti kojenecké a dětské výživy a ráda vám ho představím. Ale zákon vlastně nesmaže ty čtyři měsíce, během nichž vlastně ten systém selhal a rodiče, kteří je(?) mají doma nebo kojencům podávali kojeneckou výživu, potřebují vědět, co mají dělat. A já doufám, že ministerstvo opravdu upraví tu informovanost pro ty rodiče s dětmi, protože já jako maminka, mě se tohle hodně týká a proto to hodně řeším. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní reakce – pan ministr Adam Vojtěch.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji. Věřte, že já jako otec jednoho kojence tak samozřejmě to také vnímám, že bezpečnost kojenecké výživy je samozřejmě naprosto, naprosto zásadní a klíčová věc a není to skutečně žádná legrace. Takže ano, souhlasím, že je co zlepšovat. Jak říkám, i ten interní audit kontaktoval, že vlastně nikdo z hlediska zákona, zákonných povinností nepochybil, ale ta mezirezortní komunikace prostě nezafungovala dobře. A tady z toho je třeba se poučit a zlepšit to do budoucna. Myslím si, že už se to děje, že paní hygienička je v kontaktu se SZPI a myslím si, že doufejme, že skutečně do budoucna ta situace se bude zlepšovat a určitě pokud máte nějaký konkrétní návrh zákonné úpravy, tak jsem připraven o něm ve spolupráci s kolegy jednat a případně ho i podpořit. Díky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí s interpelací paní poslankyně Pivoňka Vaňková.

Přečtu omluvu: Vít Rakušan se omlouvá od 16.30 z osobních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Tak děkuji za slovo. Vážený pane ministře, mluvíte o tom, že chcete podporovat důchodce a zlepšit jejich situaci. Předkládáte změny, které mají seniorům přidat, například vyšší valorizaci nebo příspěvky pro starší důchodce. Jenže když se podíváme na další kroky vaší vlády, vidíme opačný směr. V návrhu změn dostupného bydlení se výrazně zpřísňují příjmové limity. Podle odborníků se tak může stát, že na podporu nedosáhnou ani lidé s minimálním důchodem. To znamená, že právě ti nejzranitelnější senioři, lidé s nízkými příjmy, kteří mají problém zaplatit nájem, ze systému úplně vypadnou. Pane ministře, na jedné straně říkáte, že chcete důchodcům pomoci, na druhé straně ale vaše vláda nastavuje pravidla dostupného bydlení tak, že do něj chudí důchodci vůbec nepatří. To přece nedává logiku.

Proto se vás chci zeptat: Jak má podle vás senior s nízkým důchodem dosáhnout na dostupné bydlení, pokud kvůli nastavení limitů ze systému vypadne, a jak tyto kroky dohromady skutečně pomáhají důchodcům, kteří jsou dnes nejvíce ohroženi chudobou. Předem děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, tak nyní vystoupí v reakci pan ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Prosím, pane ministře, máte slovo. Vašich 5 minut.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji moc. Tady ta interpelace se jmenuje Zachování funkčních nástrojů sociální politiky, na což já jsem se tady v té odpovědi připravoval, ale v tuto chvíli paní kolegyně tady změnila to téma a je to ohledně příspěvku na bydlení a superdávky, což tady s tímto tématem moc nesouvisí, tak já popřípadě jenom bych chtěl poprosit všechny poslankyně a poslance, aby komunikovali s našimi parlamentními tajemníky a pokud je žádají o to, aby jim přiblížili obsah té interpelace, tak bychom se na to mohli lépe připravit a samozřejmě tedy pohovořit i o seniorech a moc prosím tedy, aby třeba tady tato interpelace byla komunikována více a blíže s našimi spolupracovníky tady u vlády, protože potom se může stát to, že když mám tu odpověď připravenou a pracoval jsem na ni poměrně dlouho, tak se vůbec nějakým způsobem nesetne nebo nestřetne s tím, co jste teď tady v tuto chvíli položila.

Co se týká důchodů, tak my v tuto chvíli u důchodců samozřejmě děláme celou řadu změn. Co se týká i superdávky, tak tam budeme samozřejmě cílit a máme to v tuto chvíli tak namyšleno, i co se týká normativních nákladů na bydlení u jednočlenných domácností, které vlastně musí být nějakým způsobem změněny, stejně jako výživné, což se také týká jednočlenných domácností, například samoživitelek s dětmi. A tady bych chtěl podotknout, že pokud tady tento v tuto chvíli senior třeba vypadne nějak z té své platby za své bydlení, za své ubytování, tak je mu to možno doplatit například přes příspěvek na bydlení, v tuto chvíli přes starý dávkový systém, nebo pokud bydlí na ubytovně přes doplatek na bydlení, pokud například užije v rámci té nové superdávky začleněn tím, že tu superdávku dostává a nestíhá to, tak předtím než se ty parametry upraví, tak je možné zažádat o mimořádnou okamžitou pomoc a takhle prostě postupovat v rámci těch svých žádostí.

To znamená, že skutečně ty parametry a paní poslankyně to moc dobře ví, protože to spolu komunikujeme, budou nějak projednávány i se všemi stranami a hnutími, které jsou v tuto chvíli v Poslanecké sněmovně. Dojde k tomu poté, když budeme vědět přesná data u dávky státní sociální podpory u takzvané superdávky, což bude na konci dubna. My v tuto chvíli každý den skutečně máme nějakou operativní poradu, která se týká změn u superdávky, jenom když a to s tím právě jakoby souvisí, řeknu, tak ta dnešní čísla jsou, že máme 110 000 žádostí, které zbývá ještě překlopit z těch starých na tu novou. 310 000 už máme hotovo a vlastně jsme se dostali na průměr 6 000 žádostí denně, které v tuto chvíli překlápíme z těch starých systémů na ty nové a samozřejmě, že ty úpravy budou nadále pokračovat. Ale ta diskuse na MPSV v tuto chvíli je. Žádný senior nezůstane bez jakýchkoliv prostředků, pokud je, tak já ho vyzývám, aby šel na Úřad práce a tam si zažádal o sociální pomoc a samozřejmě, že ty parametry budeme upravovat. Jenom prosím, aby když se nazve interpelace Zachování funkčních nástrojů sociální politiky, tak já si dokážu představit celou řadu věcí, například i digitalizaci, tak jenom prosím, abychom upřesnili vždycky ty názvy těch interpelací anebo komunikovali s našimi kolegy, abychom přesněji věděli, na co se máme připravit. Takhle se zbytečně vyhneme nebo dobře vyhneme těm různým překvapením. Děkuji.

 

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní reakce, paní poslankyně Pivoňka Vaňková. Prosím, vaše minuta.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Pane ministře, já předpokládám, že když jste ministr práce a sociálních věcí, tak máte přehled o tom, co se na ministerstvu řeší a jaké nástroje sociální politiky máme a že nám tady běží projednávání zákona o dostupném bydlení, kde jste výrazně omezili tu cílovou skupinu, a právě senioři, kterými se tak oháníte, důchodci, kterým chcete tolik pomáhat, tak z této cílové skupiny vypadávají. Takže se na mě nezlobte, já si myslím, že ten přehled byste měl mít, a doufám, že když něco nazvu – aktivní nástroj sociální politiky, tak že budete vědět, o čem mluvím. A doplňující dotaz je tedy ten: Vy teda nejste informován o tom, že vám ti senioři z dostupného bydlení, z toho poradenství, vypadávají? A pokud ano, tak jste s tím v pohodě, že tato cílová skupina z tohoto systému (Předsedající. Čas.) Vypadne?

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr. Prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji moc. Vy jste to, vážená paní poslankyně, nenazvala – aktivní nástroj sociální politiky, ale zachování funkčních nástrojů sociální politiky. Takže samozřejmě, co se týče dostupného bydlení a zákona o podpoře bydlení, tak to patří pod Ministerstvo pro místní rozvoj, které je předkladatelem tady tohoto zákona i toho pozměňovacího návrhu. Co se týká vypadávání seniorů právě z těch nástrojů dostupného bydlení, tak to ještě projednáno není, ten zákon v tuto chvíli leží v Poslanecké sněmovně, určitě můžete podpořit jeden ze zachování funkčních nástrojů sociální politiky nějakým vaším pozměňovacím návrhem, určitě se tím třeba potom budeme zabývat, ale v tuto chvíli tady tento nástroj, o kterém vy hovoříte, neprošel legislativním procesem, nicméně znovu apeluji a říkám, že pokud jakýkoliv senior nebo jednočlenná domácnost nebo samoživitel s dětmi vypadne z nějaké struktury, kterou minulá vláda nachystala skrze superdávku – a vy jste pro ni hlasovali, my jako hnutí ANO ne – tak poté může zažádat třeba o mimořádnou okamžitou pomoc, nebo je mu to doplaceno ještě starými dávkami příspěvku na bydlení nebo doplatku na bydlení v dávkách hmotné nouzi, a nebo si může zažádat o mimořádnou okamžitou, pomoc pokud je v novém dávkovém systému DSSP (?). Takže asi toliko, ale moc prosím vždycky ještě o nějaké upřesnění, abych vám mohl podat relevantnější informace, tím pádem i občanům, když se tady ptáte na mikrofon, protože si to zaslouží samozřejmě vědět, o čem se tady v tomto případě budeme bavit, a je to zbytečné se takhle překvapovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Václav Pláteník a bude interpelovat ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo. Já doufám, že název mojí interpelace nenechal panu ministrovi ani mezeru pochybností. Já začnu možná trošku netradičně, pane ministře. Já, když jsem před více než rokem a (?) inicioval změnu ohledně těch úkonů, běžných úkonů péče, tak to bylo po mnoha konzultacích, ale zmíním jednu – s jednou maminkou, typicky, má dítě s nějakým vážným postižením a to dítě konzumuje nebo přijímá stravu skrze břišní stěnu, takzvaným PEGem. Jinak dítě v pohodě, ale tohle je zásadní omezení. A maminka chtěla využívat terénní sociální služby, případně nějaké stacionáře odlehčovací a podobně, standardně, ale byla z nich vyloučena, protože to dítě přijímá potravu PEGem a tam nebyl nikdo, kdo by to mohl tomu dítěti poskytnout, přestože v domácím prostředí to dělá ona, sourozenci, prarodiče a podobně – vím dobře, že vy tu situaci znáte. A když jsme to řešili, snažili se řešit systémově, tak typická odpověď systému byla: od toho tady máme agenturu domácí zdravotní péče. Jenomže tahle v uvozovkách zakázka, epizoda péče, je tak neatraktivní, že nasmlouvat si pro nějaký stacionář, navíc nepravidelně a tak dále, prostě systémově nejde. Proto řešení, se kterým jsme přišli. Já jsem byl v tom počátku, bylo to, že by se kvalifikace nebo kompetence toho pracovníka v sociálních službách o tohle rozšířily. Já už jsem bohužel to (nebyl?) schopen dokončit, protože byly volby, ale jednal jsem i s odbornou společností gastroenterologů, kteří říkali: s PEGem se naučíte na základě on-line kurzu videa, to není prostě něco... je to bezpečné, pokud je to opravdu zahojené – a podobně. Typický paradox v tom ovšem je, že třeba podávat stravu normálně ústy tomu dítěti může úplně kdokoliv, přestože to je velmi rizikové: to dítě může stravu aspirovat a udusit se – a to jakoby neřešíme, ale podat to vlastně bezpečnou sondou, která je uzavřená, nelze. A já jsem vás chtěl poprosit a zeptat se, jaký je na to váš postoj, jestli nevidíte prostor v té novelizaci pětsetpětky tohle vyřešit. Díky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím, pan ministr.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji moc za tady tento dotaz. My vlastně jsme skutečně převzali tady tuto štafetu ohledně tady této vyhlášky po minulé vládě a postavili jsme se k tomu poměrně čelem, protože (když?) jsme byli na několika schůzkách mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí, které má tuto vyhlášku ve ve své gesci, a je to vyhláška o zdravotních úkonech v nezdravotnických službách, tak jsem najal vlastně jakoby... bych řekl podezření toho, aby to znovu neusnulo, že jsem dal příkaz k tomu, abychom tu vyhlášku vydali ven, protože musí být hotova do 1. 7. tohoto roku. To se tak skutečně stalo a my vlastně v rámci – a udělali jsme tam minimum, minimum, udělali jsme tam podávání léků a také měření funkcí, jako je teplota a tlak, na dálku a vlastně jsme očekávali, co v mezirezortním připomínkovém řízení nám naskočí za jednotlivé připomínky, protože je to, bych řekl, velmi citlivá záležitost z hlediska Ministerstva zdravotnictví, jejich kompetencí a funkcí u zdravotních sester, devětsettrojek, devětsettřináctek, vidíme, jakým způsobem funguje ten zákon – i o sociálně zdravotním pomezí – a můžu říct, že i tady touto vyhláškou MPSV tak trochu zastupuje home care, který by měl být na Ministerstvu zdravotnictví. Nicméně jsme s tím šli ven a já s vámi plně souhlasím, že je potřeba tady tyto dvě věci rozšířit i o břišní sondu, o ten PEG, aby se to mohlo dít, a máme celou řadu podnětů, které vlastně u neformálních pečujících a u organizací, které se tím zabývají, to takto chtějí plus dokonce jsou tam další věci, které například končí i tím, že by se mohl podávat inzulin i tou formou, tak jak je to v tuto chvíli, tak jak se to děje injekční stříkačku s přesným měřením. My to v tuto chvíli zpracováváme, rádi to samozřejmě rozšíříme, ale pokud budeme narážet potom u Ministerstva zdravotnictví na jejich legislativu, na potom jejich například úhradovou vyhlášku, protože spousta sociálních pracovníků bude dělat ty zdravotnické úkony, tak také bude chtít být za to nějakým způsobem odměněna. Tak potom uvidíme, jak samozřejmě ta diskuse dopadne, nicméně teď, v těchto dnech, to na MPSV diskutujeme a zpracováváme jednotlivé připomínky, které z mezirezortu šly, do jedné tabulky. Takže já s vámi plně souhlasím, jsem pro, aby se to rozšířilo samozřejmě na PEGy – a také třeba i na podávání inzulinu. Ale jak to ve skutečnosti dopadne, tak to uvidíme – i takhle je k tomu velký prostor, aby dvě auta, jedno v rámci sociálních služeb a terénních sociálních služeb a to druhé v rámci home care, ve stejném čase samozřejmě neparkovala před obytným domem a aby mohli ti, kteří třeba dělají pomoc při hygieně u pacientů v domácím prostředí, mohli podávat třeba i PEGy, podávat léky, vyměňovat PEG a třeba také píchnout inzulin. Já osobně v tom nevidím problém, protože to dělá drtivá většina rodinných příslušníků, ale uvidíme, jak to dopadne, protože ta legislativa a vlastně i ta obava z toho, že někdo může selhat, je natolik velká, že se to musí prodiskutovat. Ale já jsem ten krok udělal, dal jsem příkaz k tomu, abychom tu vyhlášku vydali, abychom ten termín splnili – a v tuto chvíli budeme ty připomínky vypořádávat, které jsou opravdu velké, i v té šíři toho, co nezdravotník za zdravotní úkony má dělat, i samozřejmě bych řekl v té hloubce toho, jak něco podat. Protože ne každý pracovník v sociálních službách bude nejen toho schopen a jako z hlediska vzdělání a tak, ale prostě to nebude chtít dělat, protože bude mít nějakou obavu. A je potřeba na tom pracovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní se táži, zdali má pan poslanec zájem o reakci. Ano, pan poslanec Pláteník má minutovou reakci. Prosím.

 

Poslanec Václav Pláteník: Díky mockrát, pane ministře. Vážím si toho, že to vidíme stejně, mrzí mě, že oba dva noví ministři procházejí tou diskusí ještě jednou. Pochopitelně se začíná tím, že pacient nebo klient té sociální služby to nepřežije, když mu někdo dá stravu do PEGu – tím jsme si prošli, máme i předpřipravené stanovisko gastroenterologů, pana docenta Tachecího a podobně, takže to pochopitelně jsou bezpečné věci právě proto, že to normálně dělají rodinní příslušníci. Diskusi o úhradách jsme si taky prošli, protože to není zdravotní péče. To, že to má v seznamu zdravotních výkonů, je věc úhradová a často se ti lidi bojí o to, že přijdou o ten hrazeny výkon – ale to si myslím, že s tím nesouvisí.

Je tam spoustu incentiv, které jsou nastavené proti této změně. Nicméně na druhé straně ten terén a hlavně ti rodiče, kteří jsou vyloučeni z čerpání služeb, které jinak pro ně jsou, a jinak pro ně nejsou žádné jiné. Proto je to důležité a já vás v tomhle podporuju, abyste do toho šel a řadu těchto překážek překonal. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr, reakce. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já se o to snažit budu. To samozřejmě ještě souvisí s doplněním, o kterém jste tady, vážený pane poslanče, hovořil, a to je doplnění služeb, jako jsou odlehčovací služby například, které v tuto chvíli nemáme. Samozřejmě s tím souvisí, třeba i to, že by to mohlo být dostupnější díky té vyhlášce.

Můžeme se také zaměřit na stacionáře, které taktéž v tuto chvíli by mohly mít, bych řekl, větší benevolenci k tomu, některé své klienty, a v tuto chvíli i pacienty, přijímat. A spousta dalších a dalších věcí, které vím, že ta vyhláška může odblokovat.

Takže, my v tuto chvíli, jak jsem říkal, to diskutujeme a uvidíme, co z toho vzejde. S panem kolegou Adamem Vojtěchem to samozřejmě chceme diskutovat společně – už to děláme – a myslím si, že jsme na dobré cestě, abychom to schválili i v širším pojetí. Ale musí to být skutečně jakoby zákonně upraveno i tak, aby to bylo bezpečné pro všechny aktéry, pro pacienty, pro jejich rodinné příslušníky, ale hlavně pro sociální služby, které tyto zdravotní úkony poskytovat budou. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní pan poslanec Petr Hladík bude interpelovat ministra životního prostředí Igora Červeného. Prosím.

 

Poslanec Petr Hladík: Krásný dobrý den, vážený pane ministře. Já bych vás rád interpeloval ve věci zrušení výběrového řízení na ředitele České inspekce životního prostředí. Mám tady před sebou otevřený zákon o státní službě. Podle mě ten § 28 nedává žádnou možnost, abyste to zrušil v průběhu výběrového řízení. Něco jiného je dokončit výběrové řízení a pak nevybrat. To je možné. Ale podle toho, co se objevilo v médiích, tak to výběrové řízení nebylo dokončeno. Množí se informace o tom, že příkaz, aby se to zrušilo, dal sám pan premiér Andrej Babiš. Tak bych se vás chtěl zeptat, jestli to tak bylo, protože součástí výběrového řízení byl jeden z motoristických kandidátů, který evidentně zřejmě neměl kvalifikaci.

Tedy první dotaz je, na základě jakého legislativního aktu jste tak učinil? Druhý dotaz. Kdo to rozhodnutí učinil, jestli vy sám nebo někdo z úředního aparátu? Třetí dotaz je, jestli o to požádal pan premiér Andrej Babiš nebo ne?

Poslední věc. Já bych vás chtěl požádat – a to chápu, že mně tak neučiníte tady ústně, protože to ani nejde – ale ten § 28 má odst. 2: O zrušení výběrového řízení se učiní zápis do spisu. Tak bych vás chtěl jako poslanec požádat, jestli byste mně písemně potom mohl tento zápis poskytnout. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Slovo má ministr životního prostředí Igor Červený. Vašich pět minut, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Pane poslanče, pane exministře, já vás překvapím. Na všechny dotazy odpovím a odpovím velmi snadně. Přišlo nám rozhodnutí nikoliv od pana premiéra, přišel nám požadavek z Úřadu vlády. Ale pozor, od státního tajemníka, nejvyššího. Řekli, že došlo k nějaké procesní chybě. Přiznám se, že nejsem právník, takže vám teď neodcituju přesně ten paragraf. Na základě jejich rozhodnutí jsme přerušili toto výběrové řízení, i když i my si myslíme – já jsem se tak dokonce vyjádřil i u nás v úřadě – že to není správné. Ale vyšli jsme vstříc tomuto oddělení nejvyššího státního tajemníka.

Výběrové řízení vyhlásíme znovu. Kandidáty jsme samozřejmě obeznámili. Není mi známo, že by do této věci jakýmkoliv způsobem zasáhl pan premiér. Myslím si, že to s tím nemělo vůbec nic společného.

Čtvrtý dotaz, který jste položil, se týkal toho zápisu. Zápis máme. Je dokonce doložen do složky průběhu výběrového řízení, ale já vám teď nechci lhát, jestli vám ho můžu poskytnout nebo ne. To je pan státní tajemník, co je u nás na úřadě. Takže, já se přiznám, že do procesních věcí tohoto typu vůbec jako ministr nesmím a ani vůbec nezasahuji. To znamená, jenom veřejně dohledatelné informace, které náš úřad poskytuje.

Ano, vznikla tu mediální zkazka, že já jsem tak učinil na základě nějakých tlaků. Vůbec. Já jsem dokonce označil toto za bezprecedentní krok vůči Ministerstvu životního prostředí. Vůbec nebudu komentovat, kdo se výběrového řízení účastní, jakým způsobem byli vybráni. To všechno spadá do gesce pana státního tajemníka úřadu pro personálie. To znamená, já do toho jako ministr vůbec nezasahuji, nechci ani zasahovat a nikdy jsem nezasahoval.

U nás už několik výběrových řízení proběhlo a vždycky jsem rozhodl tak, jak určila komise, nejlépe bodovaného člověka. To znamená, já jsem nikdy neovlivnil jediné výběrové řízení, protože jsem řekl, že to nikdy nebudu dělat. I když jako ministr si mám právo vybrat z těch tří osob, tak jsem vždycky určil toho člověka, co měl nejvíc bodů. Komisi mi řeknete, že si z poloviny můžete nanominovat vy, ale já jsem tam dával lidi z úřadu. To znamená ty, co tam patří.

To stejné v případě například pana ředitele KRNAPu. To znamená, jsou tam dokonce zástupci pozitivní a negativní, jak to popisují média. To dneska proběhlo médiích. To znamená, jsou tam oba dva starostové. Jeden reprezentuje jednu lokalitu, druhý reprezentuje druhou lokalitu. Ty, co se navzájem nemají rádi v rámci Krkonoš, v rámci svazku obcí KRNAPu. Oba dva jsem přizval a řekl jsem, ať jsou oba dva účastněni výběrové komise. Nechci ani do této věci jakýmkoliv způsobem zasahovat.

To znamená, jako ministr nezasahuji do průběhu výběrových řízení na personálie, i kdybych si v případě třeba KRNAPu toho člověka mohl vybrat napřímo a nemusel jsem žádné výběrové řízení dělat. To víte i vy sám. V případě tohoto říkám. Já sám považuji tento bezprecedentní krok za velmi negativní, ale nejvyššímu státnímu úředníkovi jsem vyšel vstříc. Musel jsem.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní reakce, pan poslanec Hladík. Prosím, vaše minuta.

 

Poslanec Petr Hladík: Pane ministře, nám se tady nemusíte omlouvat nebo zpovídat, co děláte nebo neděláte. Tak jenom to si zase myslím, že je zbytečné. Ale děkuju za vysvětlení, myslím si, že to je důležité. Poprosím vás – určitě je potřeba zvážit to právně, jestli mám nárok na ten zápis podle § 28. Za to děkuji. Poprosím administrativní složku ministerstva, aby to posoudila právně.

To samé vás tedy tím pádem oficiálně žádám o sdělení nejvyššího státního tajemníka. To znamená to, jak vás Úřad vlády tedy informoval o tom, že máte zrušit tohleto výběrové řízení. Tak se domnívám, že na tohleto jako poslanec bych právo měl mít, tak vás poprosím – samozřejmě písemně, ne teďka rétoricky – o zaslání těchto dvou záležitostí. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Přeje si pan ministr reagovat? Prosím, vaše minuty. Máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Velmi rychlá reakce. Informace, které budu moci poskytnout nebo jako úřad, samozřejmě poskytneme. Jsme naprosto transparentní.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Martin Baxa, který bude interpelovat řádně omluveného ministra Ota Klempíře. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Svou interpelaci jsem nazval: Opravdu rozhoduje o vysílání StarDance premiér nebo ministr kultury? Kratičce zacituju dvě vyjádření. Oto Klempíř řekl: „Podle mě StarDance do veřejnoprávní televize tak úplně nepatří. Je to licencovaný pořad, typický produkt komerčních televizí.“ Řekl to pro Deník.cz. Ta informace je mylná, ale takto zazněla. Velmi překvapivě na to reagoval přímo pan premiér Andrej Babiš tamtéž: „Měl by zůstat, i Peče celá země, sport. Lidi jsou zvyklí na StarDance. Je to skvělá věc. Lidi to zajímá a není důvod, proč by to tam nemělo být.“ Podivil se.

Nečekal jsem, že by v naší zemi mohla proběhnout vůbec taková debata. To znamená, že dva představitelé exekutivy se baví o tom, zda má na veřejnoprávní stanici na České televizi běžet nějaký konkrétní pořad. Je to v příkrém rozporu s tím, že nemají politici zasahovat do obsahu vysílání. Je to jenom doklad toho, co asi pan ministr Klempíř míní tím, když připravuje zákon o médiích veřejné služby bez debaty s nimi.

Ale já bych chtěl položit zcela konkrétní otázku. Návrh zákona o médiích veřejné služby obsahuje konkrétní paragraf, ve kterém jsou určeny funkce zábavní. Tak mimochodem, to asi nenaplňuje úplně přání pana premiéra, aby StarDance zůstalo na obrazovkách České televize. Když dojde k tak radikálnímu seškrtání rozpočtu, tak nezbyde ani na Stardance.

Ale moje otázka zní. Pane ministře, proč jste se rozhodl do návrhu zákona o médiích veřejné služby zařadit funkce médií veřejné služby v této hierarchii? Proč naprosto překvapivě původní princip BBC bavit, vzdělávat, informovat, je takto nastaven? (Přesedající: Čas.) Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr je řádně omluven, takže vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Renáta Zajíčková, která bude interpelovat řádně omluveného ministra školství Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý den. Mé otázky souvisí s náhlou změnou ve financování plaveckého výcviku na základních školách. Tyto informace se dozvěděly školy v dubnu s tím, že ta platnost je se zpětnou účinností už od 1. ledna 2026.

Otázky: Kde stát bere legitimitu k nařizování nefinancovaného mandátu? Doplnění: Pokud ministerstvo nadále trvá na tom, že plavecký výcvik v rozsahu 40 hodin je povinnou součástí výuky. Otázka: Jakým způsobem zdůvodníte fakt, že na tuto povinnost stát poprvé v historii rezignoval a odmítá na ni poslat finanční prostředky?

Otázka číslo 2: Jakým způsobem mají školy nahradit 400 000 hodin odborné výuky, kterou ročně zajišťují plavecké školy? Zase jenom takový komentář: Vaše ministerstvo argumentuje, že výuku mohou zajistit kmenoví učitelé v rámci svých úvazků PHmax. Otázka: Disponujete analýzou, kolik základních škol v ČR má skutečně vlastní bazén a dostatek učitelů s potřebnou licencí, aby mohli výuku bezpečně a legálně realizovat?

Otázka další: Proč ministerstvo mění pravidla hry uprostřed školního roku a se zpětnou platností? Další otázka: S kým jste konzultoval tuto změnu? Konzultoval jste ji například se Sdružením místních samospráv, se Svazem měst a obcí a podobně? Jak zabráníte vzniku skrytého školného a nerovného přístupu ke vzdělávání? Pokud obec jako zřizovatel nebude mít v rezervách prostředky na úhradu instruktorů, školy budou nuceny náklady přenést na rodiče, například formou darů, SRPŠ či plateb za dopravu. Nepovažujete tento stav za porušení ústavního práva na bezplatné základní vzdělávání?

A poslední: Z jakých konkrétních dat vychází vaše úvaha, že obce tyto náklady uhradí nad rámec rozpočtového určení daní? Navýšení RUD v posledním období bylo exaktně propočteno na pokrytí platů nepedagogických pracovníků, nikoliv jako generální rezerva pro ministerstvo školství. (Předsedající: Čas!) Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan ministr Plaga vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

A nyní pan poslanec František Talíř, který ovšem není přítomen. Měl připravenou interpelaci, takže interpelace propadá.

Nyní pan poslanec Marian Jurečka má připravenu interpelaci na řádně omluveného ministra školství Roberta Plagu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý den. Musím tedy říct, že nebývá vůbec zvykem, abychom se dostávali v interpelacích na čísla interpelací 40 a podobně, kam teď dojdeme. Je to důkaz toho, jak ministři této vlády chodí na interpelace. Já bych chtěl tady požádat pana předsedajícího, aby s panem premiérem tu situaci probral, protože interpelace už několik čtvrtků nebyly. Já chtěl pány ministry vyzvat, aby začali chodit do práce. Já jsem ministr tady chodil na interpelace. Často se mi stávalo, že poslanci, kteří mě chtěli interpelovat, tak nepřišli mi tu interpelace ani říct. Já jsem tady čekal, seděl. Tak to jenom poznámka na okraj.

Interpelace na pana ministra Plagu – nepřítomného. Pane ministře, pokud jde o volnočasové aktivity u dětí a u mládeže, je to velmi důležitá část vzdělání, výchovy naší mládeže a dětí v České republice, a aktivity, které dělají spolky, které se zabývají těmito volnočasovými aktivitami, jsou dneska financovány jak z rozpočtu MŠMT, pak také přes evropské dotační zdroje, pak přes rozpočty obcí, měst a krajů, a když se podíváme na objem finančních prostředků z MŠMT, tak bohužel, a to říkám sebekriticky i k vládám, ve kterých jsem byl, tak v zásadě ten objem prostředků ze strany MŠMT zůstává stejný.

Já si myslím, že tyto organizace mají svoji nezastupitelnou úlohu. Myslím, že i tady přítomný pan ministr Juchelka potvrdil, že v celé řadě třeba vyloučených lokalit jsou to dost často naprosto klíčové organizace, které věnují ten čas opravdu dětem, které to opravdu velmi potřebují. Tak já bych chtěl se vás zeptat, jestli tato podpora těchto organizací, jako je třeba například Skaut a podobně, je pro vás jednou z priorit, jestli chcete usilovat o zvýšení rozpočtu na provozní investiční dotace těchto organizací a jestli jste o tom jednal na úrovni vlády nebo s paní ministryní Schillerovou, pokud jde o přípravu rozpočtu 2027. Určitě v této věci budete mít plnou podporu nás poslanců a poslankyň z opozičních řad.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas! Tak, děkuji i za dodržení času. Takže pan ministr – řádně omluven – vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

Nyní pan poslanec Vojáček Jiří bude interpelovat řádně omluveného ministra Martina Šebestyána. Pan poslanec Vojáček není přítomen, takže interpelace propadá.

Nyní tedy pan poslanec Michal Kučera bude interpelovat paní ministryni financí, vicepremiérku Alenu Schillerovou ve věci přípravy přijetí eura. Tak prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuju za slovo. Já oceňuju, že paní ministryně přišla i v tuto už pozdější hodinu. Chtěl bych se zeptat, v jakém stavu je příprava přijetí eura. Vede mě k tomu víceméně oznámení nového předsedy vlády, maďarského předsedy vlády o tom, že Maďarsko se rozhodlo jít, vydat se cestou právě přijetí eura, a Česká republika se tímto stane jedna vlastně z posledních ekonomik v Evropské unii, která bude mít vlastní měnu společně s Polskem, nicméně ty rozdíly mezi polskou a českou ekonomikou jsou jasné. Polsko je velká silná ekonomika a my jsme spíš malá, otevřená, proexportně orientovaná ekonomika, tudíž euro jako takové je pro nás důležité, i zejména díky tomu, že Maďarsko se rozhodlo právě euro jako takové přijmout.

Tím bych se chtěl zeptat víceméně na dvě otázky. Ta první otázka je, za prvé, jaké kroky k přijetí eura právě vláda České republiky podniká? A za druhé, jaká rozpočtová opatření vláda České republiky přijímá tak, aby v budoucnosti euro mohlo být přijato jako. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní odpoví, bude reagovat paní ministryně financí Alena Schillerová. Paní ministryně, máte vašich pět minut. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane poslanče, vám děkuji za interpelaci. Ono jednou větou a myslím si, že to vyplývá jasně i z našeho programového prohlášení vlády, myslím naší vlády, Česká republika neuvažuje, teď mluvím tedy pod vedením naší vlády, o přijetí eura. A my jsme vyšli z toho, že – řeknu hned ekonomické důvody. Velmi obecně, mám jenom pět minut. Ale vycházíme i z politické reality, která tady na území České republiky je. Vnímáme, že většina společnosti, konkrétně poslední čísla podle Centra pro výzkum veřejného mínění z října 2025, asi 66 procent lidí společnou měnu nechce. A my respektujeme tento... My jsme ten postoj měli, když jsme poprvé vládli, měli jsme ho celou dobu v opozici, šli jsme s ním do voleb a vlastně vepsali jsme ho i do našeho programového prohlášení vlády, kdy jsme se zavázali, že nejen, že nepřijmeme euro, ale že nebudeme ani podnikat kroky směrem k jeho zavedení.

Kdybych měla shrnout problematiku, tak Ministerstvo financí společně s Českou národní bankou pravidelně předkládá na vládu materiál, který se jmenuje Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou. Nejde však jen o ta takzvaná konvergenční kritéria, připravenost ekonomiky na vstup do eurozóny se musí posuzovat šířeji. Konkrétně dle hospodářské sladěnosti a strukturální podobnosti s měnovou unií, stejně jako z hlediska schopnosti ekonomiky tlumit negativní šoky. A z našeho pohledu považujeme za překážku vstupu nedokončený proces ekonomické konvergence zejména v oblasti cenové a mzdové, to znamená, že jsou tam velké rozdíly v rámci Evropské unie.

Takže vedle toho přetrvávají také významné rozdíly ve struktuře českého hospodářství vůči eurozóně, nedořešené strukturální problémy, například modernizace průmyslu či obecný přechod na vyšší hospodářský model a budoucí výzvy pro veřejné finance, jako je stárnutí populace, potřebné investice do infrastruktury a vyřešení těchto problémů se jeví naší vládě jako naprostá priorita před tím, než se budeme zabývat otázkou přijetí společné měny. Ale znovu říkám, tato vláda určitě nepřistoupí ani ke stanovení data přijetí eura. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní pan poslanec Kučera má zájem o reakci, prosím vaše minuta.

 

Poslanec Michal Kučera: Tak já děkuju. Já samozřejmě toto stanovisko hnutí ANO znám, je v programovém prohlášení vlády. Já se na to ptám záměrně, protože já jsem zavnímal, že odchodem Viktora Orbána, spojence našeho současného předsedy vlády, se mění i pohled na zahraniční politiku, že už není ten orbánovský, ale začíná se zase blížit tomu pohledu toho hlavního proudu Evropské unie, což já víceméně velmi oceňuju. A právě z tohoto důvodu jsem se chtěl zeptat, jestli právě proto se nemění ten pohled na přijetí eura, ještě vlastně v tom vztahu, že tady skutečně zůstaneme osamoceni jako Česká republika.

A chtěl bych jenom připomenout, že opravdu tady ta společenská nálada je taková, jako tady zaznělo. Nicméně ta společenská nálada je vyvolávána právě negativním přístupem politiků. Ten, kdyby se změnil a byl národ informován víceméně korektně, tak by se změnila i ta společenská nálada, která tady je.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak paní ministryně si přeje reagovat. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Jako vicepremiérka této vlády musím říct, pane poslanče, že my se budeme snažit a děláme pro to všechno udržet dobré vztahy zejména s okolními zeměmi V4, ať je v čele kdokoliv této země, protože si myslím, že občané si v demokratických volbách zvolili a tu volbu je třeba respektovat a komunikovat s těmi zeměmi. Já nejsem mluvčí ani bývalé ani současné maďarské vlády, ta tedy notabene ještě není ani jmenovaná, takže já mluvím za českou vládu, za Českou republiku, a snažila jsem se vysvětlit argumenty, proč my nechceme přistoupit k euru ani nechceme vstoupit do toho systému ERM2, což je vlastně takový předpokoj, kdy za sebou zabouchnete dveře a není cesty zpět.

Zapomněla jsem také na měnovou politiku, na to, že přijde o řadu kompetencí Česká národní banka. Mohli bychom tady o tom debatovat dlouho. My jsme konzervativní národ, národ, který prostě si váží české koruny. Nakonec ty průzkumy jsou velmi silné a jsou dlouhodobé. Nejsou to žádné výkyvy ekonomických důvodů. Já jsem to řekla velmi stručně. Ono by to bylo složitější téma na delší dobu. Ten čas nemáme. Ekonomické důvody jsou zřejmé. Takže vůbec bych to nespojovala s maďarskými volbami. Těch zemí, jenom jsem se teď v rychlosti dívala, je myslím pět nebo šest, které nepřistoupily ke společné měně. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní paní poslankyně Olga Richterová bude interpelovat paní ministryni Alenu Schillerovou. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Vážená paní ministryně, jsem ráda, že jste přišla a mohu vám tím pádem osobně položit otázku, na kterou se ptá řada našich voličů, a sice, proč vláda hnutí ANO opakuje stejnou chybu, která už nás stála 7,5 miliardy korun. Jde o to, proč opět chcete vy jako hnutí ANO riskovat české peníze a riskovat něco jako chůzi po tekutých píscích namísto jistoty. Jde o to, že podle zjištění Seznam zpráv chtěli čeští úředníci z Ministerstva pro místní rozvoj Evropskou komisi požádat o stanovisko, zda je vyplácení dotací Agrofertu v souladu s evropským právem. Standardní postup. Chtěli se ujistit, zda je ten názor také Evropské komise, že Andrej Babiš skutečně odstranil střet zájmů. Takhle se ptají zcela běžně na otázky, zda komise souhlasí, zda se shodnou. Jenže tady se něco liší. V tomhle případě to někdo zarazil. Úředníci nemohli odeslat připravený dopis a ministerstvo neřeklo, kdo ho zastavil. Prosím za prvé, netutlejte to, kdo to zarazil.

A za druhé, paní ministryně, vy hlídáte státní kasu. Pod vámi je auditní orgán Ministerstva financí. Ten má kontrolovat čerpání dotací. Proč se alespoň vy jako vicepremiérka nezeptáte Evropské komise oficiálně. Ministr zemědělství Šebestyán také nedávno řekl, že se Evropské komise na stanovisko ptát nebude.

Vy jste dnes poskytli jako vláda posudky interní, že se dotace Agrofertu vyplácet mohou, po velikém tlaku, žádám ale, potvrďte si to s Evropskou komisí. Ať řekne, zda s tím právním názorem souhlasí. Jinak ohrozíte další miliardy z českého státního rozpočtu. Jinak vědomě riskujete, že Česko bude doplácet peníze, které budou chybět ve školství, zdravotnictví i na bydlení.

Jste ministryně financí a vicepremiérka. Co s tím uděláte?

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím paní ministryně, vašich pět minut. Tak máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vám, paní předsedkyně, za interpelaci. A já bych chtěla říct ano, já jsem členkou této vlády, vlády Andreje Babiše a ke všem těm vašim otázkám musím říct, že především musím ctít právo, musím ctít právní řád a musím ctít právní stát a to, aby bylo postupováno v souladu se zákonem. To znamená, to je neslučitelné s jakýmikoliv postupy, které by byly mimo kompetenční zákon nebo mimo právo.

Takže já k vašim dotazům, pokusím se to nějak shrnout. V prvé řadě je třeba uvést, že pokud jde o dopis Evropské komise z února letošního roku, tam asi pravděpodobně míříte, protože já o jiném nevím, tento byl adresován Ministerstvu pro místní rozvoj. Evropská komise se dopisem dotázala na opatření, která jsou na úrovni České republiky zavedena pro naplnění požadavků, které v oblasti prevence střetu zájmů vyplývají z národní i evropské právní úpravy.

Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem financí a Ministerstvem spravedlnosti připravilo odpověď, která plně pokryla dotazy Evropské komise a která popsala, jakým způsobem se na úrovni České republiky předchází střetu zájmů v souvislosti s využitím prostředků z rozpočtu EU. Zavedená opatření přitom plně respektují závěry a doporučení posledního auditu ke střetu zájmů provedeného Evropskou komisí v letech 2019 až 2020.

Evropská komise dopisem naopak nijak neavizovala, že by aktuálně plánovala prověřit konkrétní projekt či okruhy projektů, proto odpověď ČR neobsahovala ani žádné výzvy či dotazy na Evropskou komisi.

Tuto odpověď mi zpracovali experti Ministerstva financí za účelem vaší interpelace, protože ministr financí nebo já si myslím, jakýkoliv ministr, já teď mluvím z pozice ministra financí, nevstupuje do těchto procesů. Ty procesy a ty dotazy chodí stejně tak, jako jste se ptala na audit. Ano, Ministerstvo financí má auditní orgán jakoby ve své organizační struktuře, ale to je čistě úřednická úroveň, kde pracují úředníci, povinní dodržovat zákony, předpisy jak České republiky, tak Evropské unie a ministr do toho nevstupuje, nezasahuje do práce těchto auditních orgánů. Mluvím za Ministerstvo financí a jsem přesvědčena, že tak to funguje i na ostatních rezortech.

Takže já vám odpovídám na to, co se týká gesce Ministerstva financí, tu odpověď mi zpracovali úředníci, kteří pracují na těchto příslušných orgánech. A to je vše, co z titulu funkce ministra financí k tomu mohu říci. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak paní předsedkyně klubu Pirátů si přeje reagovat. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji za tu odpověď, ale myslím, že sama cítíte, paní ministryně, že to není úplně celé, protože vy jste přece řekla, že se Ministerstvo financí na té odpovědi podílelo, tak můžete i říct, proč se nepoloží ta jasná otázka. Jde o to, aby se opět Česká republika nedostala do situace, že vyplatí dotace a potom je bude muset hradit ze státního rozpočtu, z českých peněz namísto těch evropských.

A já, když se podívám opravdu do těch obav, které publikují například Seznam zprávy, které získaly ten statut Babišova svěřenského fondu, tak tam je prostě důvodná obava, že to může být v konfliktu s evropským finančním nařízením, protože z rozhodnutí politiků nemají profitovat nejen oni přímo, ale ani jejich blízcí, tedy jejich děti.

A právě proto se ptám, proč si neřeknete o to stanovisko Evropské komise. Vy můžete jednoduše položit otázku a pak si být jisti, že nebudete mrhat českými penězi, že se nedostanete opět do té situace neoprávněně vyplacených dotací. To je jádro mé otázky, a to vy můžete udělat.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím, reakce paní ministryně. Máte dvě minuty, prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak já to znovu shrnu. Ten dopis vypravovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, participovalo na něm Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti. Naplněny byly a zodpovězeny všechny dotazy, které Evropská komise položila. Takovouto informaci jsem dostala od nezávislých úředníků, kteří pracují na těchto věcech a kteří vyhotovovali tu odpověď. To znamená, byly jim položeny dotazy a oni na ně odpověděli. Já si myslím, že je všeobecně známo, já nevím, co psal server Seznam Zprávy, skutečně, byť se snažím denně číst monitoring tisku, tak všechno se nedá vzít v potaz. Ale já si myslím, že je všeobecně známá informace, že premiér této země Andrej Babiš vložil do fondu, abych to neřekla teď špatně, to je veřejně dostupná informace, dohledatelná, prostě veškeré svoje aktivity, které se týkají Agrofertu, že učinil tak nad rámec vůbec zákonných povinností. Já jsem přesvědčena, že učinil vše pro to, aby byl z tohoto střetu zájmů vyviněn. A vy se ptáte na ten dopis a já znovu opakuji: odešla odpověď přesně na dotazy, na které se Evropská komise ptala a tyto dotazy zpracovali úředníci tří rezortů. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy vystoupí pan poslanec Marian Jurečka a bude interpelovat ministra práce sociálních věcí Aleše Juchelku ve věci příspěvek na péči, jaké jsou lhůty a jak zrychlí MPSV jeho vyřizování. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane ministře, pane předsedající, kolegyně, kolegové, já tu interpelaci pokládám ve smyslu a v duchu toho, že myslím si, že to je společný dlouhodobý cíl všech ministrů a ministryň práce a sociálních věcí, podívat se na problematiku vyřizování příspěvku na péči, protože to je jedna z věcí, která v okamžiku, kdy se ty věci nedaří vybavovat poměrně rychle, tak jsou velkým problémem pro ty rodiny těch, kteří pečují o někoho, kdo je v příspěvku na péči, především v tom třetím a čtvrtém stupni, kde je to dost často i částečně náhradou za příjem v té dané domácnosti a neslouží to jen vždycky k úhradě nákupu služeb.

Tak se chci zeptat, pane ministře, jaké jsou dneska ty lhůty, jak se to vyvíjí třeba za poslední tři měsíce, nebo respektive za první kvartál roku 2026, jak pro vás osobně jsou třeba na letošní rok nastavená kápéíčka (KPI) pro kolegy, kteří tuto agendu vyřizují jak na úřadech práce, tak na České správě sociálního zabezpečení, a kde byste chtěl vidět ideální stav někdy během roku třeba 2027, 2008 i ve světle včerejší debaty k tisku 124, který jsme tady projednávali? Mě trošku mrzí, že jste jako vládní koalice odmítli ten náš návrh na prodloužení dlouhodobého ošetřovného z 90 na 180 dnů, protože to by do toho celkového balíčku podpory pomoci neformálních pečujících také bylo něco, co by pomohlo.

Tak se chci zeptat, jestli vy uvažujete nad nějakými konkrétními dalšími nástroji k příspěvku na péči, které by ho doplnily? Vy jste sám veřejně mluvil třeba i o nějaké formě finanční podpory přímé pro ty neformální pečující, tak jestli to opravdu plánujete, případně kdy byste s tím chtěli přijít a realizovat to? A případně se ještě zeptám ve stručnosti na téma osobní asistence, jestli v té záležitosti třeba taky máte nějaký konkrétní plán, kdy by se třeba to podařilo už během letošního roku nebo příštího dostat do nějakého legislativního řešení a do praxe? Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Pane ministře, máte pět minut, prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve věci procesu přiznání příspěvku na péči, tak to všichni víme, nejdříve probíhá sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v domácím prostředí. Celé šetření je sjednáno vždycky s pracovnicí Úřadu práce a Úřad práce má standardně lhůtu k vyřízení 30 dní, k nimž se připočítává doba až dalších 30 dnů, jestliže je potřeba například nařídit ústní jednání nebo je-li potřeba někoho předvolat, což je v souladu v tuto chvíli se správním řádem. Po odeslání žádosti o posouzení zdravotního stavu posudkovými lékaři, institutu posuzování zdravotního stavu, se řízení usnesením přerušuje a v důsledku toho uvedená lhůta neběží. Lékařská posudková služba má na rozhodnutí 45 dní. Brání-li vydání posudku závažné důvody, například potřeba dožádání podkladů potřebných k objektivnímu posouzení, prodlužuje se lhůta o 30 dní. Příspěvek je potom vyplacen od data podání té samotné žádosti, to znamená zpětně.

Ty lhůty samozřejmě jsou velmi dlouhé a víme, že dlouhodobě bojujeme i na výboru pro sociální politiku už několik volebních období s lékařskou posudkovou službou, s jejich personáliemi a tak dále. A samozřejmě by bylo skvělé, kdybychom tady tyto lhůty, které jsou maximální, zkracovali. Já jsem i dneska na poradě ráno svolal potom schůzku, která bude v příštím týdnu ohledně přezkumu všech tady těchto věcí na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde skutečně tam máme celou problémů hlavně u rodičů, kteří mají postižené dítě, že v rámci toho přezkumu a právě z toho důvodu, že to tak dlouho trvá, tak jim samozřejmě dát ten adekvátní příspěvek na péči.

Když uvedu, jak je ta délka bych řekl znevýhodňující pro samozřejmě to samotné posuzování, tak to znamená, že lékař posuzuje na základě všech těch lékařských zpráv, myslím posudkový lékař, zdravotní stav. Mezitím, když to trvá tak dlouho třicet, čtyřicet pět dnů a tak dále, tak mnohdy se ten stav natolik zhorší, že v tom přezkumu to vypadá tak, že přijede skoro bych řekl člověk, který má ještě navíc nějaké další komplikace například u sebeobsluhování. A chybí tam samozřejmě ty lékařské zprávy, ty aktuální, protože se to pořád posuzuje podle těch starších. A ten přezkum je samozřejmě pro mnoho rodičů bych řekl diskriminující, není skutečný podle té aktuální situace. No a potom MPSV prohrává třeba soudní spory, které se automaticky vedou. Takže tam jsem já udělal zásadní opatření a budeme to řešit v průběhu toho příštího týdne.

Jinak co se týká toho zrychlení, které by mělo takhle pomoci u těch přezkumů, tak byla přijata nová právní úprava, která je zaměřena zejména na sociální podporu osob v terminálním stadiu nemoci, tedy osob ve složité a zranitelné fázi jejich života, a to formou zajištění rychlé finanční pomoci prostřednictvím příspěvku na péči ve výši stanovené pro stupeň závislosti III. Potom k rychlejšímu řízení o příspěvku na péči přispěl přenos kompetencí na odborné nelékařské zdravotnické pracovníky, který vedl ke zkrácení doby posuzování stupně závislosti u všech žadatelů o dávku.

My jsme před několika dny dali tuším do legislativního procesu například u posuzování tady těchto nelékařských zdravotnických pracovníků nebo těch lékařských, promiňte, u zdravotních sester, to, že můžou kartičky ZTP/P rychleji samozřejmě také vydávat oni, ať se zase nečeká v nějakém jiném řízení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhodnocuje ukazatele výkonnosti v agendě příspěvku na péči, konkrétně dobu realizace sociálního šetření, které je součástí řízení samotného. V roce 2025 bylo 96 procent sociálních šetření provedeno Úřadem práce ve lhůtě do 15 dnů od podání žádosti. V tomto ukazateli je zřejmý progres. Oproti roku 2022, kdy je ukazatel sledován, došlo ke zlepšení o 12 procent. Jinak co se týká kápéíček (KPI) a toho dalšího, co nás čeká v roce 2026 a 2027, tak já si dovolím vám napsat písemně odpověď, protože v tuto chvíli to nemám připraveno, to, co se týká kápéíček (KPI) a taktéž, co se týká... (Předsedající: Čas.) ...příspěvku na péči, to odpovím v těch dvou minutách.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, vaše minuta v reakci.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju. Škoda, že první minutu a půl jste, pane ministře, četl, jaké jsou zákonné povinnosti a lhůty. To já samozřejmě vím, na to jsem se vůbec neptal. Mě spíš zajímal ten váš pohled na tu budoucnost, jaká je ta ambice. Děkuju za to, že jste řekl, že i tu písemnou část doplníte. Vnímám to, že to pro vás je priorita. Já jsem se snažil ty čtyři roky udělat určitý progres, který jste vlastně tady i zmiňoval.

Mě by spíše potom i zajímalo, a klidně to i v té vaší písemné odpovědi zmiňte nebo mě to řekněte teď, jestli máte nějakou konkrétní ambici na finanční podporu těch opravdu neformálních rodinných pečujících, případně kdy byste s tím asi chtěl přijít? A jestli máte nějakou konkrétní ambici i třeba v oblasti té osobní asistence? Pořád to vnímám jako jeden velký komplex, který se má vzájemně řekněme rozšiřovat, doplňovat, abychom tu podporu těch lidí opravdu zvětšili, především s ohledem na to, co nás čeká po roce 2030, kdy ten nápor na ty rodiny pečujících bude opravdu velmi významný. Děkuju moc.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, pan ministr, prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji, určitě máte pravdu, já jsem jenom na začátek, protože ty interpelace děláme i pro občany České republiky, uvedl jenom ten rámec, ve kterém my se pohybujeme, abych potom mohl říct, že v tuto chvíli vlastně ten progres vnímáme za rok 2025 právě o těch 12 procent včetně těch lhůt, tak abychom to nějak zarámovali do nějaké debaty i pro občany, kteří se na nás dívají.

Co se týká osobní asistence, my skutečně chceme masivně podporovat terénní sociální služby. Připravujeme zákon o sociálních službách, který skutečně bude reflektovat stárnutí populace, samozřejmě hlavně i v dlouhodobé péči. Bude kolem toho samozřejmě celý systém financování.

Co se týká samozřejmě toho samotného příspěvku na péči, určitě v tomto volebním období, tak jako to bylo v každém volebním období, se bude navyšovat u neformálních pečujících. Tam skutečně i v rámci toho zákona o sociálních službách, tak přemýšlíme samozřejmě nad jejich, bych řekl, finančním ohodnocením. Ale v tuto chvíli je to celé v plenkách, my jsme tam 110 dnů, takže pokud samozřejmě budeme v průběhu čtyř let tady v Poslanecké sněmovně, tak to budeme diskutovat i s vámi. Já jsem vám to několikrát řekl na vašich klubech, že skutečně tyto velké, bych řekl, zákonné normy není možno bez té diskuse koalice – opozice připravovat.

Takže skutečně chystáme podporu terénních sociálních služeb, a to i v rámci evropských peněz, které k nám mají připlout v roce 2028 – 2034, včetně navyšování kapacit v pobytových službách. A ten zákon o sociálních službách by měl samozřejmě zohledňovat financování, protože do této chvíle vidíme, že ty sociální služby jsou financovány pouze ze státních peněz, na bedrech státu, přes krajské sítě sociálních služeb, těm samotným poskytovatelům. (Předsedající: Čas.) A je to potřeba z hlediska stárnutí populace změnit.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní vystoupí s interpelací paní poslankyně Jana Černochová. Ta je nepřítomna, takže interpelace propadá. Dále je v pořadí poslanec František Talíř, ten je nepřítomen, takže interpelace propadá. Dále je připraven pan poslanec Petr Hladík, ano, na ministra životního prostředí Igora Červeného. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuju za slovo. Vážený pane ministře, já bych se chtěl zeptat na jednu věc. Ministerstvo zemědělství povolilo aplikaci Stutoxu zatím do nor. A šíří se informace o tom, že mají napsánu možnost aplikace tohoto jedu také běžně na pole, to znamená rozhazováním. Já se chci zeptat na jednu věc. Tiskový mluvčí ministra zemědělství sdělil, že to bylo po dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Tak se chci zeptat, zda vy jste souhlasil s tím, aby se na pole tento nebezpečný jed házel úplně běžně bez jakýchkoliv omezení.

Druhá věc. Chci se vás zeptat, Ministerstvo životního prostředí v chráněných oblastech a v oblastech se zvýšenou ochranou tak vydalo jenom loni 134 milionů korun na újmách, na náhradách za škodu zemědělcům. Odhady odborníků, pokud bude toto aplikováno, tak přesahují čtvrt miliardy korun. Jestli s takovouhle částkou počítáte v poměrně napjatém rozpočtu Ministerstva životního prostředí.

A poslední věc, víte, naposledy to bylo povoleno v roce 2019, když to bylo povoleno, tak tehdejší ministr životního prostředí Brabec dělal všechno pro to, včetně medializace odporu, projednání na vládě, aby to zastavil, a zastaveno to bylo asi po měsíci. Já jsem vám tady donesl několik obrázků. (Ukazuje fotografie.) Tohle je čáp. Tohleto je káně lesní. Tohleto jsou zajíci. Tohleto je detail toho káněte. Takhle vypadá otrávený hraboš. Ono totiž mnohdy vám budou vyprávět, že on pojde tak, že zaleze do té díry. Není to pravda. Primárních otrav a sekundárních otrav v tom roce 2019 bylo opravdu mnoho. (Předsedající: Čas) Jednak vám ty obrázky chci dát a chci se vás na to zeptat.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan ministr, prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Vážený pane poslanče, vážený pane exministře, jistě moc dobře víte, že tuhletu vyhlášku, tohleto rozhodnutí nedělá Ministerstvo životního prostředí, ale koná ho příslušně daný úřad spadající pod Ministerstvo zemědělství. To je bod číslo 1. To je pro diváky, co nás momentálně sledují, Ministerstvo životního prostředí v této věci nic, o ničem nerozhoduje nepovoluje. Je to pouze a spadá to jedině pod gesci ministra zemědělství, pod Ministerstvo zemědělství.

Bod číslo 2. Ministerstvo životního prostředí se skutečně v podobě mé role a mých podřízených, paní ředitelky dané gesce, potkalo s panem ministrem zemědělství a jeho kolegy. A my jsme je požádali a vytyčili jsme velmi robustní mapu, ve které jsme vytyčili oblasti, ve kterých žádáme Ministerstvo zemědělství, aby v rámci případné vyhlášky, která by byla plošná pro Českou republiku, tento plošný efekt nepoužívali, protože by skutečně mohlo dojít k tomu, že bychom ohrozili velmi vzácné nebo jenom vzácné druhy živočichů. Ministerstvo zemědělství nám přislíbilo, že tuto mapu bude maximálně respektovat a promítne ji do případného plošného používání.

Bod číslo 3. Ačkoliv jsem i vaší opozicí byl natírán, že jsem nejel do Bruselu a raději jsem se setkal se zemědělci, tak i se zemědělci, konkrétně se Zemědělským svazem České republiky jsem se setkal a společně jsme došli k nějakému konsenzu, kdy jsem jim vysvětlil, aby i oni dbali těch vyhlášek, našich doporučení a našich map, kde se právě tito vzácní živočichové vyskytují, nejenom v okolí těch národních parků a CHKO, ale máme i jiné zóny zvířat, která například nespadají do té gesce, že jsou nejvíc chráněna, ale prostě měli bychom na ně brát zřetel. A i zemědělci mi přislíbili, že na základě našich podnětů budou tímto směrem fungovat.

Takže za prvé, ještě zopakuji, Ministerstvo životního prostředí neuděluje tuto výjimku. Ministerstvo životního prostředí formou (skrze?) mě a skrze mé podřízené komunikuje s Ministerstvem zemědělství a vyvíjí velmi silný apel na to, aby ta mapa, kterou my jsme vytyčili, byla striktně dodržována. To znamená, abychom skutečně snížili maximální škody.

Mluvil jste o škodách. Škody jsou dvojího typu. Škody mohou vzniknout úhynem zvířat na základě těch jedů, ale zároveň ty škody také mohou vznikat a v daleko větší míře vznikají tím, že právě ti hraboši nebo jiná zvěř škodí těm zemědělcům na místech, které nejsou a nespadají do těchto lokalit. Všeobecně se ví, že hraboši jsou na území České republiky přemnoženi a naneštěstí bohužel i na územích, která spadají pro zemědělce do lokalit, kde ten výnos té půdy převyšuje tu reálnou náhradu, kterou ministerstvo poskytuje. Vy víte, že jenom za škody na obilí jsme v loňském roce jako ministerstvo museli vyplatit přes 80 milionů a ti zemědělci mi vysvětlili, že to je nedostačující, protože bohužel těch 27 tisíc na hektar půdy je jenom průměr a ve většině případů dochází k poškození těch území, kde je ta skutečná výnosnost těch plodin mnohonásobně vyšší. Což já jsem sám nevěděl, to se přiznám, to jsem se dozvěděl až od nich, a skutečně mi ukázali tabulky, grafy a čísla. A já jsem řekl, že musíme jít cestou, která neohrozí životní prostředí, ale nemůžu jít zase čistě proti lidem, kteří se snaží uživit tuto zemi.

To znamená, opakuji, Ministerstvo životního prostředí dalo jednoznačnou mapu s požadavkem a s příslibem Ministerstva zemědělství, že tato mapa bude dodržena, aby tam na těchto lokalitách nedocházelo k plošným věcem.. A bod číslo 2, my sami jsme podnikli jednání se zemědělci a žádali jsme je, aby k těmto věcem nedocházelo. Takže ano, vnímáme potřebu ochrany životního prostředí a není pravda, že by životní prostředí chtělo otrávit přírodu. To je dost nutné podotknout.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní reakce, pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslanec Petr Hladík: Pane ministře, takže jste mně řekl, že vám vlastně nevadí ta plošná aplikace. Nevadí vám ta plošná aplikace. To si myslím, že je naprosto zásadní posun ve vnímání ochrany přírody a pozice Ministerstva životního prostředí. Já si fakt myslím, že takové ministerstvo je potom zbytečné. A omlouvám se. Zemědělci, když si spočítáte těch 27 000, to by museli mít víc jak zhruba sedm tun na hektar, rozhodně násobně nemají. Jsou oblasti, kde určitě mají osm nebo devět, ale určitě nemají násobky. Tak se na mě nezlobte. A přiznám se, že tyhlety fotky mám od ornitologů. Vy jste mně řekl, že jsou interní materiály ministerstva. Je dobře, jestli je na ministerstvu mají. Ale jinak jsem je získal od Českého svazu ornitologického.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ještě prostor samozřejmě na reakci. Prosím, pane ministře, máte dvě minuty. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Kdyby Ministerstvo životního prostředí v této věci nekonalo a bylo by zbytečné, tak by nevytyčovalo ta území, kde apeluje na Ministerstvo zemědělství, pod něhož ta vyhláška spadá, jehož rezort má právo tuhletu plošnou aplikaci dělat. To jsme samozřejmě udělali.

Bod číslo 2. My jsme dokonce šli ještě dál. My jsme nešli jenom za Ministerstvem zemědělství. My jsme dokonce šli za těmi zemědělci. A tam jsem je striktně požádal, aby vnímali to, že u té aplikace musí si být vědomi, že ohrozí případně i život kolem sebe. To znamená, kdyby to Ministerstvo životního prostředí bylo zbytečné, tak by tahleta dvě zásadní jednání neproběhla, došlo by ke skutečnému plošnému efektu a byly by právě zasaženy i ty oblasti, které my jsme vytyčili.

Pokud se bavíte o té nosnosti, vy berete pouze a jedině množství té suroviny. Kdybyste se jenom malinko trošičku zajímal o zemědělství, myslím, že pan kolega Jurečka by vám to mohl vysvětlit. (Poslanec Hladík: Já jsem ze sedlácké rodiny.) Výborně. Tak potom jste udělal v tom případě argumentační faul, protože moc dobře víte, že ta plodina se nehodnotí jenom na množství, ale hodnotí se na kvalitě. A ta je dost podstatná.

Pokud někdo něco nevíte, doporučuji Jeremy Clarkson´s Farm, tam je to v každé sérii jednoznačně vysvětleno, kolik a jakým způsobem se ta plodina ohodnocuje. To znamená, ano, máte pravdu, vy jste řekl jeden z těch aspektů na množství na daný hektar, ale ono se potom taky odvíjí od kvality té plodiny. A když to vezmete, že máte tu áčkovou kvalitu, o kterou se na některých územích nepřekvapivě zemědělci snaží, to jsou například obiloviny, ze kterých se potom vyrábí těstoviny, tak tam těch 27 000 je absolutně nedostačujících. A to moc dobře víte. (Poslanec Hladík: Ale ne násobně.) No, dobře, mnohonásobně víc, můžeme říkat násobně.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás, hovořme na mikrofon v souladu s jednacím řádem.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Ano, Ministerstvo životního prostředí není zbytečné. Ministerstvo životního prostředí zcela jednoznačně apeluje na Ministerstvo zemědělství. A co víc, dokonce na samotné zemědělce. Já jsem se s nimi setkal, (Předsedající: Čas.) protože já jsem byl první ministr životního prostředí, který tam na tom setkání byl.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas. Chtěl bych požádat, aby se v souladu s jednacím řádem hovořilo, aby poslanci diskutovali na mikrofon.

Přečtu ještě poslední omluvu. Pan poslanec Jan Bauer se omlouvá z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přerušuji 14. schůzi Poslanecké sněmovny do pátku 24. dubna do 9 hodin a přeji hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 18.03 hodin.)

Aktualizováno 26. 4. 2026 v 10:06.