Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomio Okamura)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 90/ – druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili po úvodním slově navrhovatelky, místopředsedkyně vlády a ministryně financí Aleny Schillerové. Prosím, aby místo u stolku tedy už zaujali místopředsedkyně vlády a ministry financí Alena Schillerová a už tam vidím i zpravodajku rozpočtového výboru poslankyni Janu Murovou. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 90/1. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka rozpočtového výboru poslankyně Jana Murová, informovala nás o projednávání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Tak máte slovo a já vás poprosím o klid. Prosím vás o klid v jednacím sále, aby paní poslankyně byla slyšet v klidu. (Stále hluk v sále.) Tak ještě jednou vás prosím o klid. Tak prosím.

 

Poslankyně Jana Murová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si podat zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, sněmovní tisk90. Rozpočtový výbor projednal sněmovní tisk číslo 90 za účasti zástupců Ministerstva financí, zejména inženýra Karla Tyla, vrchního ředitele sekce rozpočty, a dalšího zástupce Ministerstva financí pana Michala Tuláčka, ředitele odboru legislativního. V rámci projednávání byli vyslechnuti také zástupci Nejvyššího kontrolního úřadu a Národní rozpočtové rady. V rozpravě zazněly zejména připomínky k rozsahu navrhovaných změn, k míře rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti, k úpravám důchodového rozpočtu, k mechanismu navýšení výdajů ve zhoršené bezpečnostní situaci a k některým otázkám parlamentní kontroly a transparentnosti.

Všechny diskuse a debaty byly v podstatě ze strany ministerstva vykomunikovány a vyargumentovány. Hlavní body diskuse ve výboru byly transpozice evropské směrnice a návaznost na dřívější sněmovní tisk číslo 68, přechod od dosavadní koncepce strukturálního salda k pravidlu čistých výdajů a související technické úpravy, rozšíření působnosti Národní rozpočtové rady a zakotvení fungování výboru pro rozpočtové prognózy přímo do zákona, změny rozpočtových pravidel v oblasti krizového a bezpečnostního financování včetně možnosti flexibilnějšího uvolňování prostředků, úprava zacházení s rezervou důchodového pojištění a argumentace Ministerstva financí k této změně, odčitatelná položka při dluhové brzdě ve vztahu k návratné finanční výpomoci ve výstavbě nových jaderných zdrojů a otázka informování Poslanecké sněmovny a rozpočtového výboru o fiskální strukturálním plánu a průběžném plnění státního rozpočtu.

Po ukončení rozpravy a hlasování o podaných návrzích rozpočtový výbor přijal usnesení, kterým doporučil Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, sněmovní tisk 90. Současně výbor zmocnil zpravodajku výboru, tedy mě, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny, což nyní činím, a aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny připravila nebo provedla případné legislativně technické úpravy které nás čekají. Děkuji a to je vše.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu tři omluvy: paní poslankyně Katerina Demetrashvili do 14.30, pracovní důvody, pan poslanec Niemiec Bohuslav od 10.30 do 13 pracovní důvody a ministr Plaga Robert do 15 pracovní důvody.

Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila jako první s přednostním právem před přerušením bodu místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Jan Papajanovský.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, počátek roku tady ve Sněmovně byl ve znamení nutnosti zreálnit státní rozpočet na rok 2026, protože ten, který nám tady zanechala končící vláda, připomínal ze všeho nejvíc Potěmkinovu vesnici. Mimořádně podhodnocené výdaje, systematicky uměle nadhodnocené příjmy, a to všechno s jediným cílem – nalakovat parametry státního rozpočtu tak, aby odpovídaly přísným a nereálně nastaveným národním pravidlům stanoveným zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Bohužel, problém tím neskončil, ale teprve začal.

Jak všichni víme, hospodaření státního rozpočtu v roce 2025 skončilo deficitem ve výši 290,7 miliardy korun. Opakuji, deficit za rok 2025. Ano, právě takové číslo po sobě zanechala vláda Petra Fialy. Podíváme-li se do predikce České národní banky z podzimu 2025, tedy z výsostného období minulé vlády, která z logiky věcí musela zahrnovat její plány a záměry, nezávislá predikce ČNB prognózovala saldo veřejných financí v roce 2026 na úrovni minus 2,2 procenta HDP, v roce 2027 pak dokonce minus 2,6 procenta HDP.

A teď přijde to nejlepší, v uvozovkách samozřejmě. Jaké saldo veřejných financí pro rok 2027 umožňují výdajové rámce podle pravidel, které nám po sobě zanechala Fialova vláda: nikoliv minus 2,6 procenta HDP, dokonce ani ne minus 2 procenta HDP, dokonce ani ne minus 1,6 procenta HDP, dokonce dokonce ani ne minus 1 procento HDP. Ne, podle mantinelů, které s vědomím svého konce – zaplaťpánbůh – nastavila Fialova vláda, měl být deficit veřejných financí v roce 2027 – poslouchejte dobře – minus 0,9 procenta HDP, a v roce 2028 dokonce minus 0,5 procenta HDP.

Takže ano, dámy a pánové, 0,5 procenta HDP, tedy asi 45 miliard korun. V situaci, kdy za sebou zanecháváte 300miliardový deficit ztrátové zdravotní pojišťovny – to bude téma velice brzo, si o tom popovídáme, rozpočtové triky a mimorozpočtové půjčky, podfinancovaný státní aparát, podfinancované školství, podfinancované veřejné služby, nedostatečné investice, nakážete budoucí vládě, že může hospodařit s deficitem maximálně 45 miliard korun, tedy asi sedmkrát menším, než je ten váš.

Pokus o vtip? Past? Nekompetence? Já bych řekla, že všechno dohromady. Špatný vtip, hodně okatá past a pořádná dávka stanjurovské nekompetence k tomu.

Ministr, který si nechal měsíce válet bez povšimnutí v kabinetu varování právníků, že kvůli kšeftům jeho vlády s bitcoinovou mafií hrozí miliardové škody, si teoreticky nemusel všimnout, že 300 je, promiňte mi ten lidový výraz, sakra více než 45. Nekompetence na druhou.

My jsme slíbili, že budeme udržovat veřejné finance zdravé, mezi nejlepšími v Evropské unii, že budeme po celou dobu blízko vyrovnané bilanci, což jsme v programovém prohlášení i explicitně vyčíslili, bezpečně pod hranicí 3 procent HDP a že díky masivním investicím do dlouhodobého ekonomického růstu, důslednému naplňování hospodářské strategie a úsporám provozu státu dosáhneme i postupného zlepšování. To jsme slíbili a s tím jsme i drtivě vyhráli volby.

Naopak lži, manipulace a rozpočtové podvody voliči jednoznačně odmítli a my se toho budeme držet. Já jako právník jsem daleka toho, abych dopustila v tichosti přihlížet tomu, jak se bude realita státního rozpočtu vzdalovat fiskálním pravidlům. Budu usilovat o to, aby byl rozpočet co nejúspornější, aby se snižovaly výdaje na provoz, abychom utráceli skutečně jen tam, kde je to nutné a kde se nám to, a po nás i budoucím generacím, vrátí.

Ale to nestačí. Nestačí to, protože ti před námi se pokusili budoucnosti Česka svázat ruce. Zanechali po sobě takovou potřebu výdajů do veřejných investic, do vnitřní bezpečnosti, do zdravotnictví, bydlení, růstu i energetické infrastruktury, že kdybychom je nerealizovali, byli by první, kdo nás začne – a já říkám spravedlivě, oprávněně – kritizovat. A zároveň za sebou nechali taková fiskální pravidla, že kdybychom je měli splnit, nezainvestujeme do ničeho potřebného jedinou korunu. Jako zodpovědná vláda musíme tuto nerovnici aktivně řešit.

Přicházím proto s pozměňovacím návrhem, který představuje dílčí úpravu fiskálních pravidel a kromě zmíněného reaguje také na zhoršenou bezpečnostní situaci, kdy navrhujeme prodloužit možnost nezapočítat do výdajových rámců výdaje na obranu nad 2 procenta HDP, což schválila již minulá vláda, o osm let. Toto pravidlo tedy nesmyslně neskončí v roce 2028, ale bude prodlouženo na 10 let, tedy do roku 2036, schválí-li to tato ctěná Poslanecká sněmovna. Stejně jako za dva roky nikam nezmizí obranné výdaje nutné vynakládat z roku na rok navíc, neexistuje ani důvod vypínat tuto únikovou doložku.

Zároveň s vědomím plné zodpovědnosti za rozvoj naší země navrhuji, aby pro rozpočtový rok 2026 až 2036 šlo výdajové rámce zvýšit o částku výdajů na financování výstavby dálnic a silnic, drah, infrastruktury pro vodní dopravu, vodní infrastruktury a staveb pro energetickou bezpečnost, podle přílohy číslo 1 k zákonu o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění účinném ke dni 1. ledna 2026, včetně úhrad poskytovaných v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru osobám, které zajišťují a financují jejich výstavbu, modernizaci, opravy, údržbu nebo správu, pokud jsou tyto činnosti spojeny s dopravní a vodní infrastrukturou, která je nebo bude ve vlastnictví státu. Říká se tomu takzvané liniové stavby.

Tyto kroky jsou nezbytné pro udržení bezpečnosti naší země a pro udržení a posílení hospodářského růstu. Bez nich by zcela jistě nebylo možné sestavit reálný rozpočet naší země, který není v rozporu s vlastními zákony. Právě takovou situaci nám totiž přichystala minulá vláda.

Dámy a pánové, děkuji vám za podporu toho, abychom Česko dostali z pasti rozpočtových triků. Děkuji Vám za podporu naší bezpečnosti, našeho ekonomického růstu i transparentního hospodaření. Bez mého pozměňovacího návrhu bychom se s tím vším museli nadobro rozloučit. Děkuji vám za pozornost. Ke svým pozměňovacím návrhům se vyjádřím posléze ještě podrobněji a přihlásím se k nim samozřejmě v podrobné rozpravě. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, už mám vaši přihlášku v podrobné rozpravě v pořadí tady v počítači. Takže nyní se stanoviskem klubu paní poslankyně Lucie Sedmihradská a následně tedy se připraví pan poslanec Papajanovský. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Děkuji. Přeji krásné středeční dopoledne. Sněmovní tisk číslo 90 je skutečně rozsáhlá novela dvou klíčových zákonů pro hospodaření státu. Je to jednak zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale současně dochází k opravdu významným úpravám rozpočtových pravidel zákona z roku 2 000, kterým se řídí příprava projednávání státního rozpočtu a mnoho dalšího.

Co je potřeba zmínit je, že skutečně je to rozsáhlá novela, nicméně meziresortní připomínkové řízení proběhlo na jiný tisk. Proběhlo pouze u novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a ještě celá řada ustanovení byla trošičku jiná, než je v tom tisku 90.

Současně – a to si jistě vzpomenete – ten návrh byl projednáván pozdě večer. Došlo ke zkrácení lhůt s tím, že paní ministryně zde slibovala, že na rozpočtovém výboru bude dostatek času na projednání. Naprosto chápu, že se pak z jednání musela omluvit. Nicméně to, že takto významný tisk byl na rozpočtovém výboru jenom jedenkrát, vedl k tomu, že nebyl čas o věcech diskutovat. Nebyl čas diskutovat o tom, jaké jsou potřeby různých účastníků rozpočtového procesu. Zde se bavíme o Ministerstvu financí, vládě, členech rozpočtového výboru a poslancích.

Každá z těchto skupin má určité potřeby. Je potřeba zohlednit doporučení a dobrou zahraniční praxi. Je potřeba zohlednit vývoj postupů, technologii, i v tom českém systému. Na toto absolutně není čas a jsme zcela pod vlivem nebo pod argumentem předkladatele, který válcuje všechno ostatní, kdy předkladatel uvádí: „Cílem úpravy navržené Ministerstvem financí je mimo jiné snížení administrativní zátěže nejen na straně Ministerstva financí, ale i na straně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.“

My se tady bavíme o odpovědnosti, my se tady bavíme o skládání účtů a budeme tady řešit administrativní zátěž? My tady jsme od toho, abychom sledovali, hlídali, hospodaření vlády. Přímo rozpočtová pravidla jasně říkají, že vláda je odpovědná za hospodaření v Poslanecké sněmovně. To znamená, ano, bavme se o tom, jak administrativní zátěž snížit, ale ne o tom, jak oslabíme kontrolu Parlamentu.

Co se týká rozpočtového výboru, byl to rozpočtový výbor naplánovaný na celý den, nicméně tisku 90 byla vyčleněna asi tři čtvrtě hodina. To jsme samozřejmě nestihli, ale ten čas byl nesmírně krátký. Bohužel nebylo tam žádné zastoupení politické. Nejvyšším přítomným představitelem byl vrchní ředitel, který opravdu není partnerem pro politickou diskusi. Jak už jsem zmínila, skutečně nebyl čas bavit se o tom, jak ten systém moderně nastavit.

Rozhodně tady nelpím na tom, abychom zcela dogmaticky jeli podle rozpočtových pravidel z roku 2 000, ale bavme se o tom, jak ta pravidla modernizovat. Já se tady určitě chci především věnovat změnám v rozpočtových pravidlech. Na závěr dám stanovisko k úpravám pravidel rozpočtové odpovědnosti a ještě o tom jistě budeme diskutovat během tady toho čtení.

Jak už jsem několikrát uvedla – a budu to opakovat neustále – navrhované změny rozpočtových pravidel oslabují roli Poslanecké sněmovny při kontrole hospodaření vlády. Nejde o drobnost. Pro demokratické vládnutí je tady systém vah a protivah. Vláda hospodaří podle rozpočtu, který schválí Poslanecká sněmovna a následně skládá účty. Rozpočtová pravidla jasně v § 20 odst. 1 uvádí: „Za plnění státního rozpočtu odpovídá vláda Poslanecké sněmovně. Děje se tak předkládáním zpráv, zpráv čtvrtletních a pololetních.“

Skládání účtů má charakter předkládání zprávy, kdy následně Poslanecká sněmovna nebo rozpočtový výbor tyto zprávy projedná a člen vlády, většinou ministr financí, odpovídá na otázky, vysvětluje rozhodnutí, obhajuje výsledky. Tady ta interakce v rámci rozpočtového výboru nebo Poslanecké sněmovny je nesmírně důležitá. To je to skládání účtů. Nestačí nám zveřejnit tabulky a grafy na webu Ministerstva financí. Důležitá je diskuse.

Argumentem pro omezení četnosti projednávání zpráv na plénu je – zde cituji ze stanoviska Ministerstva financí: „Bohužel kumulace veškerých časových lhůt v praxi vede k tomu, že pololetní zprávy se projednávají na plénu Poslanecké sněmovny často až po skončení roku, což je případ i poslední pololetní zprávy z roku 2025, která nebyla dosud projednána. Tento materiál tak pozbývá projednáním na plénu Poslanecké sněmovny aktuálnosti.“ Konec citace.

Nerozporuji to, že Poslanecká sněmovna zprávu neprojednala. Proto vyzývám jak vedení Poslanecké sněmovny, ale i vás, vážení kolegové a kolegyně, k tomu, abychom svoji kontrolní roli skutečně aktivně plnili. Chtěla jsem navrhnout předřazení bodů zařazených na tuto schůzi: bodu číslo 90, Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za první pololetí 2025, sněmovní tisk 9, a bodu číslo 89, Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí z října 2025, sněmovní tisk 2.

Respektovala jsem ale včerejší půlnoční dohodu, že dnes začneme tiskem 90, proto zařazení bodů 89 a 90, respektive sněmovních tisků 2 a 9, navrhnu v pátek. Moc věřím, že jej podpoříte, že nebudete ubírat práva Poslanecké sněmovny, že skutečně chceme po vládě, aby skládala své účty.

Co se týká návrhů, které jsem předložila, které byly projednány rozpočtovým výborem, jsou to pozměňovací návrhy, které zachovávají aspoň tu stávající úroveň kontroly vlády Parlamentem. Současně nějakým způsobem dávají do rovnováhy mezi povinnostmi obcí a krajů. Pozměňovací návrhy, které předkládáme, jsou celkem čtyři. Já je zde představím v kontextu. Následně se k nim pak již stručněji přihlásím v podrobné rozpravě.

První věc se týká úprav, které jsou navrženy v § 20, kde jsou navržena dvě opatření. První, zrušení zprávy za první a třetí čtvrtletí. To znamená, tady dochází skutečně k tomu, že Poslanecká sněmovna nebude mít garantované právo na to, že může požadovat po Ministerstvu financí, po vládě, skládání účtů po prvním a třetím čtvrtletí.

Současně je zde měněn režim projednávání zprávy za první pololetí a všichni z vás, kdo jste tu delší dobu, víte, že ta zpráva o hospodaření za první poletí je skutečně komplexní a týká se nejen státního rozpočtu, ale většiny veřejných rozpočtů. A tady ten zákon jde zcela proti tomu, proti názoru Poslanecké sněmovny, kdy Poslanecká sněmovna již v červenci 2020 schválila usnesení, které jaksi požaduje, aby zpráva o hodnocení plnění státního rozpočtu za první pololetí byla projednána na plénu.

To znamená, máme tu platné usnesení, byť se jedná o usnesení z roku 2020. My jsme 26. listopadu 2025 potvrdili platnost tohoto usnesení. To znamená, Sněmovna opakovaně projevila přání tuto zprávu projednávat, nicméně Ministerstvo financí ve svém předkladu nyní tuto pravomoc omezuje a nechává to pouze na rozpočtovém výboru. A opakuju, tím argumentem je, vždyť to Poslanecká sněmovna stejně neprojedná.

Prosím, pojďme v pátek projednat zprávu o hospodaření za první pololetí tak, abychom ukázali, že stojíme o aktivní plnění naší kontrolní role. Takže to je ten první pozměňovací návrh. Vlastně navrhuje ponechat ten stávající stav zde. A vysvětlovala jsem to na rozpočtovém výboru: zákon nijak nedefinuje, jak má vypadat čtvrtletní zpráva. To znamená, pojďme se bavit o tom, jak ten formát modernizovat, jak skutečně přizpůsobit obsah současným potřebám. Není nezbytné dogmaticky se držet nějakého formátu z roku 2000. Upravme tu zprávu, ale nechme Ministerstvo financí a vládu skládat účty členům rozpočtového výboru za první a třetí čtvrtletí a za pololetí celému plénu Poslanecké sněmovny.

Druhá věc se týká rozpočtových opatření, kdy všichni, kdo působíte v obcích a krajích, víte, že už od roku 2017 musíte zveřejňovat každé schválené rozpočtové opatření do 30 dnů elektronicky na úřední desce. Toto je povinnost, kterou plní obce, kraje, plní ji, problémy s tím nejsou. Ministerstvo financí dodnes tato rozpočtová opatření nezveřejňuje, pouze podává informaci v těch čtvrtletních zprávách a pololetních, které se navrhují zrušit.

Co je zajímavé, je argument Ministerstva financí, že tento požadavek je nadbytečný, protože přece v monitoru je kompletní přehled o tom, jaký je stav upraveného rozpočtu ke konci každého měsíce. Pokud je toto pravda, tak proč je samospráva zatěžována povinností zveřejňovat rozpočtová opatření? No asi to pravda není. Ta rozpočtová opatření samozřejmě poskytují víc informací než jenom to výsledné saldo. To znamená, chceme, aby stát plnil stejnou povinnost, jakou ukládá obcím a krajům, a zveřejňoval informace o provedených rozpočtových opatřeních způsobem umožňující dálkový přístup. Je to věc, která příslušnému referentovi zabere několik desítek minut, aby danou informaci poskytl.

Třetí změnu, kterou navrhujeme, ta změna souvisí s tím, že postupně se mění rozpočtový proces. V návaznosti i na evropskou legislativu jsou přidávány nové dokumenty, respektive některé dokumenty jsou opouštěny. Tam pro jaksi dobrou správu věcí veřejných je důležité, aby Poslanecká sněmovna měla možnost diskutovat i o zásadních strategických dokumentech, které definují fiskální a rozpočtovou politiku. V minulosti se jednalo o rozpočtovou strategii. Ta je nyní rušena a nahrazena, byť asi to trochu zjednodušuju, fiskálně strukturálním plánem.

To znamená, pokud se nově do zákona zavádí dokument Fiskálně strukturální plán, domníváme se, že je vhodné, aby vládou schválený Fiskálně strukturální plán byl předložen rozpočtovému výboru a zde debatován. Pokud by zcela náhodou nastala situace, že Evropská unie vyjádří určité výhrady k tomu plánu, že se bude měnit, tak holt se projedná v rozpočtovém výboru několikrát, speciálně v té situaci, kdy by byla neshoda mezi návrhem české vlády a názorem Evropské komise, tak je obzvlášť důležité, aby toto proběhlo i diskusí v rozpočtovém výboru.

A poslední návrh, s kterým přicházíme, je vrácení pravidla nebo zvyklosti, která byla zrušena konsolidačním balíčkem. Jistě si vzpomenete ohromnou diskusi z léta 2024, kdy se ukázalo, že v konsolidačním balíčku vypadla jedna věta, která v praxi znamenala to, že vláda v průběhu června neschvaluje předběžné příjmy a výdaje jednotlivých kapitol. Vypukla ohromná mediální diskuse, padla velmi silná prohlášení o netransparentnosti, utajení a tak dále rozpočtového procesu.

Já jsem skutečně očekávala, že tato věta nebo nějaká její obdoba bude do toho zákona doplněna, protože skutečně se za to především současná ministryně financí srdnatě bila, tato změna tam není. To znamená, my vracíme to znění příslušného paragrafu na tu úroveň nebo do toho stavu před začátkem roku 2024.

To jsou klíčové poznámky k úpravě rozpočtových pravidel. Rozumím, že je to relativně abstraktní a že málokdo z vás i včetně nebo já o tom přemýšlí, já se tomu věnuju profesionálně dvacet let, ale málokdo z vás přemýšlí skutečně o těch vztazích – sněmovna, vláda – ale nepodceňujme to a nezabírejme cesty k tomu, aby Poslanecká sněmovna skutečně měla možnost chtít po vládě, aby skládala účty za své hospodaření.

Co se týká novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, tam bych ráda vyjádřila za klub Starostů a nezávislých, že absolutně nesouhlasíme s jejich rozvolňováním formou velkorysých únikových doložek. To, že jsou evropská pravidla volnější než pravidla česká, není argumentem pro takový přístup.

Současně apeluji na to, abychom ta pravidla udrželi co nejsrozumitelnější, protože v okamžiku, kdy veřejnost a poslanci nebudou těm pravidlům úplně rozumět, bude velmi obtížné je vymáhat. O dalších aspektech tady té té úpravy té významné novely potom budou mluvit další kolegové z našeho klubu. Děkuji mnohokrát za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní jedna faktická poznámka – paní poslankyně a zpravodajka zároveň Jana Murová. Prosím, máte slovo. Vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Jana Murová: Sněmovní tisk se na rozpočtovém výboru projednával téměř celé dopoledne. Nikdo z členů rozpočtového výboru nebránil v diskusi. Zástupci Ministerstva financí, Národní rozpočtové rady, České národní banky celkem trpělivě, obšírně a zevrubně odpovídali na všechny dotazy, stejně tak ve stejném duchu byly projednávány pozměňovací návrhy paní poslankyně Sedmihradské.

Jednání výboru vnímám jako něco, co probíhá ve věcném a konstruktivním duchu, bez politických proklamací. Proto jsem považovala projednání sněmovního tisku 90 na rozpočtovém výboru jako adekvátní a zcela přijatelné.

Co se týká pozměňovacích návrhů, tak zpráva o projednání rozpočtu za pololetí, kterou má vzít Sněmovna na vědomí, zpráva o plnění státního rozpočtu pololetí za rok 2025 byla vyhotovena v listopadu. Od listopadu čeká v seznamu sněmovních tisků, které by se měly projednat. Jsme v dubnu, v polovině dubna a tato zpráva se na plénum Sněmovny nedostala. Sněmovna jasně sděluje, že nemá zájem o projednávání nebo vzetí tohoto tisku na plénum a nechce ztrácet čas tímto projednáváním. Zpráva o plnění rozpočtu je jenom statistické oznámení o tom, jak si rozpočet vede. Není to něco, co by šlo změnit. Jsou to čisté účetní údaje. (Předsedající: Čas.)

Omlouvám se, děkuji, když tak příště. Můžete se přihlásit ještě jednou potom.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou paní poslankyně Lucie Sedmihradská.

Přečtu mezitím omluvu tedy, pan poslanec Bauer Jan celý jednací den – zdravotní důvody.

Prosím, vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Jistě, rozpočtový výbor proběhl, trval poměrně dlouho, nemám pocit, že bylo odpovězeno na všechny dotazy, ale to je věc názoru. Samozřejmě v té velké rychlosti stanovisko Ministerstvo financí k mým pozměňovacím návrhům jsem dostala až s týdenním zpožděním. Co si myslím, že je ale důležitější – rozhodně zprávy o hospodaření, o plnění státního rozpočtu nejsou čisté účetní výdaje. To je zpráva, která ukazuje, jakým způsobem vláda hospodařila, co splnila, co nesplnila a měla by vysvětlovat, proč se určité věci podařily a nepodařily.

Samozřejmě tím, že přecházíme z jednoho volebního období do druhého, tak je to trošičku křížové. Ale rozhodně to není o tom, co se stalo. Ano, co se stalo, je napsáno, ale je potřeba vysvětlovat, proč se to stalo nebo proč se něco nestalo, co bylo naplánováno. Ten systém, který máme, tak tyto průběžné zprávy jsou skutečně klíčovým prvkem politické odpovědnosti skládání účtů. A rozhodně nesouhlasím s tím, že Poslanecká sněmovna sděluje, že nemá zájem o skládání účtů vlády. To je naprosto absurdní a domnívám se a vracím se k té předchozí výzvě, prosím, projednejme ty dvě zprávy, o kterých jsem mluvila, zprávu o plnění státního rozpočtu za první pololetí a především zprávu o dlouhodobé udržitelnosti. Rozhodně my o projednání těchto zpráv zájem máme. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy v obecné rozpravě pan poslanec Jan Papajanovský a připraví se paní poslankyně Vendula Svobodová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem si připravil vystoupení, ve kterém bych se chtěl věnovat třem okruhům témat, respektive přijde mi důležité v souvislosti s tím zákonem, který právě projednáváme, věnovat se třem okruhům témat.

Prvním okruhem je otázka transparentnosti toho rozpočtového procesu a odpovědnosti ze strany vlády vůči Poslanecké sněmovně. Tam nebudu zabíhat do velkých detailů, protože to je téma, kterému se už velmi obšírně a detailně věnovala kolegyně Lucie Sedmihradská, a je to téma, ke kterému máme předložené ty naše pozměňovací návrhy, které věřím, pokud budou přijaty, tak výrazně napraví nedostatky a nekvality toho návrhu.

Další téma, kterému se chci věnovat, je otázka, řekněme, procedurální úpravy pravidel pro tvorbu toho limitu schodku. No a třetí téma, které je podle mě bohužel nejzávažnější a je to téma, které dosud poutalo nejméně pozornosti, protože jsme se k němu dostali až na poslední chvíli, no tak to je téma pozměňovacích návrhů, které připravila vážená paní ministryně a o kterých si myslím, že dneska vlastně nakonec bude jádro té diskuse. Ale začnu těmi procedurálními pravidly schodku.

Nevím, zda všichni členové Poslanecké sněmovny, všichni poslanci postřehli tu zásadní změnu, ke které dochází, ale já jí tady zrekapituluji. V současné době máme pravidla pro tvorbu schodku zakotvena přímo v tom zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Nově ta právní úprava říká, že pravidlo pro výši schodku vznikne nikoliv přímo v tom zákoně, ale vznikne na základě toho takzvaného finančně strukturálního plánu, což je dokument, který tedy vypracuje Ministerstvo financí, následně jde na vládu a potom probíhá nějaké řízení ve vztahu k Evropské komisi, je zkrátka vypracován podle evropských pravidel. To je věc, kterou předložila i ta předchozí vláda, protože je to vlastně implementace evropského práva, nového balíčku evropského rozpočtového práva do českého právního řádu. Proti tomu nelze vlastně nic mít.

Mě tedy trochu překvapuje, že tady ta záležitost není terčem určité diskuse a kritiky z řad třeba zástupců SPD, protože fakticky to, k čemu tady dochází, je zásadní přenos pravomocí, protože my jsme dneska ta rozpočtová pravidla měli nastavena na úrovni českého zákona, na úrovni českých pravidel. No a my dneska vlastně významnou část té odpovědnosti zbavujeme, přenášíme ji z půdy této Poslanecké sněmovny, přenášíme ji na úroveň Ministerstva financí, vlády, na úroveň Bruselu. Nám to nevadí, my to považujeme za správné jako Starostové, protože my jsme strana, která evropskou integraci považuje v principu za dobrou a myslíme si, že je to něco, co je správné, a to výrazné prohloubení fiskální evropské integrace, kterou tady, které tady Ministerstvo financí předkládá, tak prostě považujeme za správné. Jenom, znovu podotýkám, trošičku se divím, že to za správné považují i zástupci například klubu SPD.

Já si dokonce myslím, že to, co tady projednáváme, je do určité míry příprava na přijetí eura, protože jednou z podmínek pro přijetí společné evropské měny je to, abychom měli právě propojená ta fiskální pravidla, aby ta úprava fiskálních pravidel na úrovni jednotlivých členských států byla co nejvíce harmonizovaná. Takže v tomhle ohledu za tu proceduru já bych chtěl Ministerstvu financí, nebo za ta procedurální pravidla já bych chtěl Ministerstvu financí poděkovat, protože vlastně navazujete na to, co připravila předchozí vláda. Zásadním způsobem integrujete Českou republiku do evropské fiskální struktury a jak jsem říkal, připravujete Českou republiku na přijetí eura, což je něco, co je určitě v souladu s tím, co my jako Starostové chceme.

No, teď trochu na vážnější notu. K těm pravidlům mám ještě dvě poznámky.

První důležitá věc. To, že musíme přijmout nějaká evropská pravidla a že jsou tady předložená, tak neznamená, že nemůžeme mít vlastní česká pravidla. My jsme o tom diskutovali na rozpočtovém výboru a pokud bychom chtěli, tak my můžeme do našeho právního řádu zavést pravidla, národní pravidla, klidně zase nějaké limity přímo stanovené v zákoně, která by byla přísnější než ta pravidla evropská. Je to věc, o které jsme na rozpočtovém výboru diskutovali. Je to věc, kterou explicitně potvrdil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Takže tady na to upozorňuji, že pokud bychom chtěli, tak to neznamená, že se musíme těch našich národních cílů zbavit. My ty naše národní cíle v tom právním předpisu klidně můžeme zachovat, pokud budou samozřejmě přísnější než ta pravidla evropská.

V této souvislosti mám jeden dotaz – paní poslankyně Murová, prostřednictvím předsedajícího, mluvila o tom, že na rozpočtovém výboru bylo všechno řádně projednáno, že všechny dotazy byly zodpovězeny, nicméně tady ten dotaz zodpovězen nebyl, protože to byl dotaz spíše politického charakteru, na který pochopitelně pan vrchní ředitel odpovědět neuměl, respektive on odpověděl takovou kličkou, kterou já jsem tady velmi ocenil, protože ta odpověď zněla jako odpověď, ale ve skutečnosti žádný obsah neměla. A ten můj dotaz, který já tedy znovu zopakuji a je to dotaz na paní ministryni, zda Ministerstvo financí připraví nebo bude připravovat – už nějaké práce, na to možná probíhají – nový fiskálně strukturální plán, protože i ta novela vlastně v sobě zahrnuje možnost, aby nová vláda v okamžiku, kdy přijde, tak aby zpracovala ten nový fiskálně strukturální plán. Takže můj dotaz zní, jestli bude dál platit ten fiskálně strukturální plán, který byl vypracován vlastně v tom předcházejícím období, nebo zda se máme připravit na to, že bude přijat fiskálně strukturální plán nový. Protože to samozřejmě pro otázku, vzhledem k tomu, že právě v tom fiskálně strukturálním plánu budou stanoveny ty limity, tak to je otázka zásadní.

A teď se dostanu k pozměňovacím návrhům, které ve sněmovním systému už jsou nahrány a nahrála je tam vážená paní ministryně. Důležitou věc, na kterou tady musím upozornit a znovu musím reagovat prostřednictvím předsedajícího na váženou paní poslankyni Murovou, ty pozměňovací návrhy na tom výboru nebyly, to jsou pozměňovací návrhy, které naprosto zásadním způsobem mění koncepci české rozpočtové odpovědnosti s dopadem v řádu desítek miliard korun, a jsou to pozměňovací návrhy, které jsme prostě na rozpočtovém výboru neměli.

Chápu, jednací řád to umožňuje. Na druhou stranu je otázka, jestli v okamžiku, kdy vážená paní ministryně a já jsem tady nebyl v tom předchozím období, takže jsem to sledoval spíše zdálky, ale pochopil jsem, že často kritizovala předcházejícího pana ministra za to, že k tomu rozpočtovému procesu nepřistupoval transparentně, že dostatečně nekomunikoval s členy rozpočtového výboru, že všechny informace nebyly k dispozici v předstihu – no tak v okamžiku, kdy paní ministryně tady předkládá naprosto zásadní úpravu toho projednávaného zákona s dopadem v řádu opravdu desítek miliard korun a předkládá to formou pozměňovacího návrhu, tak já bych si troufnul říct, že paní ministryně v tomhle navazuje na nejlepší tradici Zbyňka Stanjury. Pokud to tak mohu říct. Nevím, jestli je to něco, co paní ministryně chtěla.

Ale teď věcně k těm pozměňovacím návrhům. Budu hovořit hlavně o tom pozměňovacím návrhu, který se věnuje těm takzvaným únikovým doložkám, protože to je skutečně klíčová věc, klíčová součást toho návrhu.

Za prvé dvě procenta na obranu, respektive výdaje, které jaksi přetečou nad ta dvě procenta na obranu, tak se nezapočítávají do toho limitu schodku. To je něco, a v tomhle je potřeba souhlasit s paní ministryní, že to je něco, co už předcházející Sněmovna schválila a je určitě fajn na to navázat, je určitě fajn v tom pokračovat.

To, co je tam ale zásadní, je rozvolnění pravidel pro ty takzvané investice do dopravy, a já za chvilku vysvětlím, že ony to vlastně nemusí být jenom investice do dopravy. To znamená ten návrh vlastně říká, že výdaje spojené s těmi stavbami, které jsou vyjmenované v liniovém zákoně, takže ty výdaje se do toho schodku počítat nebudou. No, já bych k tomu řekl, že to je věc, která nás může stát, nevím kolik. Já bych odhadoval, že to můžou být minimálně vyšší desítky miliard korun, možná dokonce přes 100 miliard korun, protože když si přečtete ten seznam těch vyjmenovaných staveb, tak vlastně zjistíte, že to je obsah, řekl bych, skoro všech výdajů, které dneska nalezneme ve Státním fondu dopravní infrastruktury a byl bych rád, pokud by paní ministryně uměla odpovědět, věřím, že to číslo už má k dispozici, pokud by ta doložka byla uplatňována v letošním roce, tak jaký by byl její objem. To znamená, jaký je objem těch staveb, které bychom v letošním roce, ať máme alespoň nějakou představu, skrze tu únikovou doložku dostali z toho limitu. To znamená, o kolik by se vlastně v takovém případě mohl ten schodek, mohl ten schodek zvýšit. Takže to je jeden můj dotaz.

Druhý můj dotaz k tomuto tématu je otázka kompatibility s evropským právem, protože tím, že je to jenom pozměňovací návrh, tak tam samozřejmě nemáme stanovisko Ministerstva financí, nemáme tam stanovisko odboru kompatibility, takže pro mě vůbec proto, abych mohl hlasovat o tom návrhu, protože důvodová zpráva se s tím vypořádává jednou větou, kdy říká, že tam není rozpor s evropskými fiskálními pravidly. No ale mně upřímně řečeno, přijde podivné, aby vlastně velmi široce definovaná úniková doložka nejen pro investice, k tomu se za chvilku dostanu do dopravní infrastruktury, vlastně umožňovala takto obejít ta evropská fiskální pravidla. Takže bych byl rád, pokud bychom k tomu před tím závěrečným hlasováním ve třetím čtení mohli dostat písemné stanovisko ať už Ministerstva financí nebo odboru kompatibility, případně budu samozřejmě rád, pokud na toto téma i zde paní ministryně bude reagovat. A teď ještě věcně. Byl bych rád, kdybychom tady začali mluvit o tom, jaký tedy vlastně bude deficit státního rozpočtu na rok 2027, protože my ta pravidla pro ten deficit vlastně vytváříme už teď. A já myslím, že už teď je zřejmé, jaký ten deficit vlastně bude.

Je to tak, že ta pravidla a teď, prosím, mě neberte za slovo úplně do jednotek miliard, ale ta stávající pravidla vlastně pro ten schodek umožňují rámcově, aby ten deficit byl stanoven někde okolo 200 miliard korun. Paní ministryně hovořila o tom, že je to řádově níže, ale tam je samozřejmě potřeba rozlišovat ten deficit veřejných financí a deficit státních financí. Nevíme, že z hlediska deficitu veřejných financí dlouhodobě některé složky těch veřejných financí jsou jaksi plusové a pomáhaly vlastně tomu rozpočtu státnímu, pokud jsme se dívali celkově na saldo veřejných financí, takže nějakým odhadem, řekněme, velmi hrubým, já bych tipoval, že podle stávajících pravidel by ten deficit státního rozpočtu na příští rok mohl být někde okolo 200 miliard korun. Pak lze očekávat, že přeteče, přetečou nějaké desítky miliard korun na obranu. To znamená, můžeme se bavit o tom, jestli to bude 20, 30, 50 miliard korun. Asi také záleží na tom, jak se budou dařit Ministerstvu obrany ty různé akvizice.

No a pak tady máme tu novou únikovou doložku, která, já znovu zdůrazňuji, zavádí možnost na podle mě velmi významnou část výdajů ze Státního fondu dopravní infrastruktury, rovněž tu únikovou doložku uplatnit a to je něco, co klidně může být za 100 miliard korun. Takže podle mě je velmi realistický odhad, že deficit státního rozpočtu příští rok bude někde mezi 350 a 400 miliardami korun a ten zákon, který dneska projednáváme a ten pozměňovací návrh, který tady projednáváme, je příprava na to, aby paní ministryně mohla tento deficit na příští rok předložit a nechat si ho schválit, aniž my bychom mohli namítat rozpor se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, protože je zřejmé, že žádné šetření se odehrávat nebude. Je zřejmé, že prostě současná vládní koalice nemá vůli ty peníze najít jinde, no tak se prostě zvýší deficity. Takže můj další dotaz směřuje, jestli paní ministryně může sdělit, protože v tuhle chvíli už určitě na Ministerstvu financí nějaké rámcové přípravy rozpočtu na příští rok probíhají, tak jestli paní ministryně může potvrdit nebo vyvrátit tu naši obavu, že deficit rozpočtu na příští rok se bude blížit těmto číslům.

Upozorním ještě na jednu věc, která mi přijde velmi podstatná, protože v té argumentaci, která se teď povede nejen tady na půdě Poslanecké sněmovny, ale obecně ve veřejném prostoru, tak určitě uslyšíme o tom, že ta výjimka je potřeba pro to, aby nestály investice do dopravních staveb. No, ale když se podíváte do toho pozměňovacího návrhu, tak ten tak napsaný není. Když se podíváte do toho pozměňovacího návrhu, tak se v něm dočtete, že ta úniková doložka platí nejen na investiční výdaje, ale i na výdaje provozní. Ta úniková doložka říká, že v případě, že se jedná o některou z těch vyjmenovaných liniových staveb, tak se ta výjimka uplatňuje i na výdaje na opravy, údržbu a tak dále. To znamená reálně vlastně veškeré výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury spojené s těmito stavbami do té únikové doložky spadnou. Nikoliv jenom výdaje na stavbu nových dálnic, silnic a tak dále. To možná by bylo o kousek pochopitelnější, o tom bychom mohli diskutovat. Ale takhle ten návrh není napsán. Ten návrh umožní do té únikové doložky převést i prostě výdaje na, já nevím, zimní údržbu těch komunikací, což asi je něco, co by stát, co by Česká republika měla být schopná zaplatit, aniž by k tomu potřebovala únikovou doložku.

Paní ministryně v tom svém úvodním vystoupení mluvila o tom, že s tím vlastně nejde nic dělat, že ta předcházející vláda zanechala a teď trošku parafrázuji, omlouvám se, nebylo to asi úplně přesné, ale že ta předcházející vláda zanechala ty státní finance nebo veřejné finance v takovém rozvratu, že prostě nejde dělat nic jiného než přinést únikovou doložku, která pošle deficit státního rozpočtu někam až ke 350, možná 400 miliardám korun. No, tak něco s tím dělat určitě jde. Proto tady jsme, proto nás lidi volili, abychom s tím něco udělali. Ne proto, abychom hledali výmluvy a hledali únikové doložky. My jsme tady proto, abychom tu cestu k rozpočtové nezodpovědnosti zastavili. Pokud paní ministryně neví, jak to udělat, tak minimálně my v klubu Starostů nezávislých, ale věřím, že i další kolegové a kolegyně rádi poradíme, můžeme si domluvit schůzku, my vám představíme náš ekonomický program, my vám představíme náš daňový program a rádi vám poradíme, jakým způsobem stabilizovat veřejné finance, aniž by bylo nutné tady v uvozovkách sekat schodky někde mezi 350 a  400 miliardami korun.

Můžu tady pouze zmínit několik málo opatření. Je to třeba otázka daně z příjmu právnických osob a odpisů. Pochopil jsem, že na úrovni Ministerstva financí se ta debata posunula racionálnějším směrem. To jest, že daň z příjmu právnických osob se snižovat nebude, že budete pracovat na těch odpisech, což je něco, co my bychom rádi podpořili. A najednou ze včerejška informace, že je to zase jinak, že pan premiér Andrej Babiš rozhodl, že se tedy budou snižovat odpisy, ale zároveň že se bude snižovat i daň z příjmu právnických osob. No, to je výdaj za 20 miliard korun. Tak pak chápu, že prostě potřebujete další únikové doložky, protože tady vytvoříte další sekeru ve státním rozpočtu a to není něco, co byste museli udělat, jo? Pojďme se bavit o těch odpisech, pojďme pracovat na odpisech a v tom určitě budete mít naši podporu a v tom vám určitě poradíme, pokud nevíte jak na to.

Další téma – daň z příjmu fyzických osob. Víme, že daň z příjmu fyzických osob prostě v současné době v České republice není dobře nastavena. My jako Starostové už jsme v tomhle ohledu nahráli sněmovní tisk, prostřednictvím kterého chceme tu daň upravit. Chceme ji upravit tak, aby více podporovala hospodářský růst. Chceme ji upravit tak, aby se ekonomice zvýšil multiplikátor, aby jaksi vznikla vyšší přidaná hodnota. Zase ten náš návrh je dostupný, rádi vám ho představíme, rádi ho pomůžeme napsat, vylepšit a pokud bude přijat, tak státnímu rozpočtu pomůže. Stejně tak rádi poradíme s tím, jak přestat plošně rozdávat jak podporu a my nerozporujeme, že řada lidí si podporu zaslouží. No, ale rádi poradíme, jak tu podporu, kterou dáváte, ať už ve věci obnovitelných zdrojů, slev na jízdném a tak dále a tak dále, tak rádi poradíme, jak tu podporu zacílit tak, aby pro státní rozpočet nebyla nákladná, aby pro státní rozpočet nebyla nákladná a umožnilo nám to vlastně ten deficit rozpočtu snižovat.

A poslední téma, které tady zazní, a v tom myslím, ten náš klub je dost osamocený nebo osamocenější, že ani v rámci opozice na tom nemáme shodu, pojďme se prosím bavit o zvýšení daní, protože ten státní rozpočet a ten deficit státního rozpočtu bohužel stále trpí kvůli tomu, že byla zrušena superhrubá mzda. A já teď nerozporuju, že superhrubá mzda byla koncept, který nedával smysl, který byl nesrozumitelný pro lidi. No ale fakticky došlo k tomu, že zrušením superhrubé mzdy se snížila efektivní sazba daně z příjmu a nepodařilo se ani té předchozí vládě, a nepodaří se to ani vaší vládě zřejmě, protože to je z mého pohledu úkol vlastně nemožný, nepodařilo se výpadek příjmů, který dneska dosahuje zhruba 150 miliard korun, prostě ničím nahradit.

Takže my pokud tady chceme přestat tvořit vlastně to strukturální saldo, které i bez těch únikových doložek je prostě někde okolo 200 miliard korun, tak prostě potřebujeme se začít bavit o zvýšení daní. To neznamená vrátit superhrubou mzdu, to neznamená zvyšovat sazbu daně z příjmů fyzických osob, ale to znamená připravit chytrou daňovou reformu. My jako Starostové jsme připraveni se na tom podílet, rádi s tím Ministerstvu financí pomůžeme, jsme k dispozici, protože bez toho tady pořád dokola budeme diskutovat o dalších a dalších únikových doložkách, protože prostě bez toho není možné ani v době hospodářského růstu ty státní finance dát do pořádku.

Tak. Položil jsem několik dotazů. Věřím, že na ně dostanu v průběhu té diskuse odpověď. Pokud ne, tak jsem připraven se ještě přihlásit do rozpravy a těším se na ni. Díky za pozornost, dámy a pánové.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Vendula Svobodová a připraví se předseda Jan Jakob. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Dobré ráno, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem se k tomuto tisku vyjadřovala celkem obsáhle už v tom prvním čtení a vyjádřila jsem ty svoje obavy s některými částmi zákona, které jdou právě nad rámec implementace evropské směrnice. Tenhle zákon, musím říct, významně rozvolňuje ta rozpočtová pravidla, nějakou rozpočtovou kázeň, a to při znalosti i programového prohlášení této vlády není dobrá zpráva.

Celkem detailně řadů mých obav už zmínila kolegyně a kolega z hnutí STAN a já předpokládám a vycházím právě i ze znalosti debat na rozpočtovém výboru, tak předpokládám, že řadu těch dalších věcí zde zdvihnou i další kolegové právě z té pravé strany tady sněmovního sálu, jelikož na tom rozpočtovém výboru jsme byli celkem ve shodě a ty obavy tam panují.

Tudíž já tady nebudu zmiňovat všechny ty části zákona. Já se budu věnovat pouze tomu, kam cílí ten náš pozměňovací návrh. A právě proto se chci věnovat té části, kterou najdete v hlavě XIII v § 31. A o co se tam jedná? Tak tam se jedná až o desetiprocentní navýšení výdajů nad rámec schváleného rozpočtu, a to pro vládu, pouze rozhodnutím vlády, a to v případě ohrožení státu nebo válečného stavu anebo na základě opatření Bezpečnostní rady státu v případě zhoršené bezpečnostní situace, a teď je to důležité, zejména v návaznosti na plnění závazků vyplývajících čl. 4 nebo 5 Severoatlantické smlouvy. Jenomže právě to zejména je problematické, protože zejména neznamená beze zbytku. A tady já vidím ten zásadní problém. Bezpečnostní rada státu, řekněme si, kdo to je. To jsou opět ministři této vlády. A z dosavadních zkušeností víme, že ti jsou celkem schopni odkývat cokoliv. Takže to mě také nenaplňuje úplně nějakou důvěrou. A tohle navýšení až o 10 procent by například v tomto roce znamenalo částku 240 miliard korun, což je zásadní částka při znalosti toho, že deficit státního rozpočtu je 310 miliard.

Ale ten problém ve výsledku není v té částce, protože ono nemusí dosáhnout na tu maximální hodnotu, ale jde o to, že ty finance nejsou adresně alokovány a mohly by se vlastně rozptýlit celkem kamkoliv. Stát už dnes má nástroje, jak postupovat v případě válečného stavu i v ohrožení státu, takže mi úplně nedává smysl takhle vysoké neadresné navýšení pouze na základě rozhodnutí té Bezpečnostní rady státu. A zároveň tam vidím ještě jednu rovinu, a to taky není dobré, a opět to jede v kontextu toho, co už jsme tady viděli například při schvalování státního rozpočtu, a to je, že to vytváří opět prostor odsouvat investice do obrany s tím, že když bude potřeba, tak se tam ty peníze nalijí a my se budeme pořád držet jenom na té nejnižší hodnotě. Já, a předpokládám, že nejenom já, bych byla klidnější, pokud by stát ty obranné výdaje a tedy i obrannou strukturu budoval nějakým způsobem dlouhodobě, koncepčně a ne až ve chvíli, kdy nám bude hořet za zády a bude tady hrozit nějaký stav mimořádný, nějaký válečný stav.

Zároveň ale vnímám, a to tady asi vnímáme všichni, že ty konflikty se Česku přibližují a že válka na Ukrajině nemusí zůstat jen tam, a předpokládám, že to vnímá tedy i vláda. Tudíž já vlastně v této chvíli, a hodně jsem to zvažovala, ale v této chvíli nebudu navrhovat vyškrtnutí celého tohoto desetiprocentního bianco šeku pro vládu, ale budu navrhovat přesné navázání, a to pouze na obranné výdaje a ne tak, jak si je definujeme tady, což je velice vágní, a dost tu odpovědnost odsouváme na nějaké vyhodnocení právě v NATO, ale právě budu navrhovat, aby se navázaly a definovaly přesně tak, jak jsou definovány metodikou NATO. Protože jedině tak mi dává smysl tam tuhletu část nechávat a jedině tak to půjde po té podstatě obranné politiky, a tenhle návrh nebo tato část vůbec toho zákona bude dávat smysl.

Takže to je vlastně znění toho našeho pozměňovacího návrhu, ke kterému já se přihlásím v rámci podrobné rozpravy. Myslím si, že na tom není nic zas tak složitého. Možná se vám v tom návrhu zákona stala jenom chyba, že jste tam nechali to slovíčko zejména, a já si nebudu myslet, že schválně. Takže děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan předseda Jan Jakob nyní vystoupí a připraví se pan poslanec Marek Novák. Pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, koukám, jestli je tady kolega Novák. Bohužel není. Chtěl jsem ho upozornit, že budu trošku delší, ale rozhodně se nebude jednat o obstrukci. Kdyby tady byl, tak mě může pozorně poslouchat, že celou dobu budu mluvit zásadně k věci. Ano déle, protože tomuto tématu přikládám mimořádnou důležitost, a stejně tak domnívám, že ty pozměňovací návrhy, které jsem spolu s kolegy z TOP 09 připravil, jsou naprosto klíčové pro budoucnost naší země. Takže škoda, že tady není. Nakonec je přihlášen po mně. Mohl pozorně poslouchat a myslím si, že by to pro něj mohlo být i poučné a zajímavé.

Poslouchal jsem i úvodní, tedy to dnešní slovo paní ministryně. Ta mě bohužel nevyvedla z mé domněnky, kterou jsem říkal ráno při schvalování nebo při návrhu na zařazení bodu na program, že se na to projednání velmi těší, a to z toho důvodu, že tímto zákonem si rozpočtová pravidla a rozpočtový rámec výrazně rozvolní. Nakonec i tady říkala, jak opět mluvila o minulé vládě, o přípravě rozpočtu, k tomu se ještě dostanu, ale paní ministryně, to nemusím prostřednictvím předsedajícího, vy už vládnete poměrně dlouho, tak prosím přijměte už konečně odpovědnost za své kroky, za to, že jste ministryní a že ten rozpočet, který byl schválen, je opravdu váš.

Tak. K meritu věci. Dovolte mi, abych vystoupil k tomuto projednávanému tisku číslo 90, tedy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů.

Než přistoupím k samotnému představení jednotlivých pozměňovacích návrhů, které jsem spolu s kolegy, jak jsem říkal, předložil, považuji za důležité věnovat čas širšímu úvodu, úvodu, který vysvětlí nejen jejich obsah, ale především jejich smysl, jejich společného jmenovatele a důvod, proč si myslím, že jsou pro kvalitu tohoto zákona a ještě více pro kvalitu našich veřejných financí naprosto nezbytné.

Vládní návrh, který dnes projednáváme, není běžnou novelou, nejde o drobné parametrické změny, jde o zásadní proměnu fiskálního rámce České republiky. Implementujeme reformovaný evropský fiskální rámec. Přicházíme od systému, který byl postaven především na deficitu a dluhu, k systému založenému na růstu čistých výdajů a na národních fiskálně strukturálních plánech. To je změna, která má potenciál zásadně ovlivnit, jakým způsobem se v České republice sestavuje státní rozpočet.

A právě proto si musíme položit základní otázku: Bude tento nový rámec skutečně fungovat? V tomto ohledu jsem si jistý tím, že hlavní slabinou vládního návrhu není to, co obsahuje – hlavní slabinou je to, co neobsahuje. (Poslanec Králíček reaguje z pléna.)

Děkuju kolegovi Králíčkovi, prostřednictvím pana předsedajícího, že se nad mými slovy zamýšlí. Doufám, že mu některé souvislosti dojdou. (Poslanec Králíček hovoří mimo mikrofon.) Ano, je to poměrně hluboká, obsáhlá a trochu složitější materie. Takže děkuju, že věnuje pečlivou pozornost na rozdíl od kolegy Nováka, který asi točí další video.

Takže hlavní slabinou je to, co ten návrh neobsahuje. Návrh sice správně přejímá evropská pravidla, návrh vytváří vazbu mezi národním rozpočtem a evropským dohledem, návrh zavádí nové pojmy, nové postupy, nové metodiky, ale nechává široký prostor pro odchylky, neobsahuje dostatečně silné korekční mechanismy a v konečném důsledku spoléhá více na dobrou vůli než na systém. A to znamená jediné: riziko, že pravidla budou existovat, ale nebudou dodržována. A to je přesně situace, které se musíme vyhnout.

A dovolte mi, abych tady byl zcela konkrétní. My totiž tuto debatu nevedeme v nějakém vakuu, nevedeme ji jako akademickou diskusi o fiskálních pravidlech – vedeme ji v situaci, kdy máme poměrně čerstvou, velmi konkrétní zkušenost, zkušenost se schvalováním státního rozpočtu na letošní rok. A dovolte mi to připomenout. Při úvodním projednávání tohoto rozpočtu jsem zde podrobně vysvětlil, proč se domnívám že návrh, který vláda předložila Poslanecké sněmovně, je v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Nic z toho, co jsem tehdy řekl, se nezměnilo, ba naopak.

A dovolte mi připomenout klíčový fakt podle zákona... (Poslanec Novák přichází do sálu.)

A vidím, že kolega Novák dorazil, to jsem rád, tak věřím že bude pečlivě naslouchat a uzná, že rozhodně neobstruuji a mluvím k věci, takže to jsem rád že je tady.

Takže klíčový fakt z projednávání návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je maximální přípustný deficit pro rok 2026 stanoven na 246 miliard korun. Vláda však předložila rozpočet se schodkem 310 miliard, to znamená překročení zákonného rámce o 64 miliard korun. To není interpretace, to je politický – to není politický názor, to je holý jasný fakt. A ten fakt byl potvrzen institucí, která je k tomu ze zákona jako jediná určená Národní rozpočtovou radou.

Dovolte mi připomenout ještě jednu věc, která podle mého názoru vystihuje podstatu celé věci. Vláda předložila rozpočet, který nebyl a ani nyní není v souladu se zákonem České republiky – ne s doporučením, s politickou dohodou, ne s programovým prohlášením vlády, ale se zákonem. A co následovalo? Neblaze památné datum 11. února 2026, den, kdy vládní poslanci, zákonodárci porušili právní řád České republiky a porušili tím i svůj ústavní slib poslance. Schválili protizákonný státní rozpočet na letošní rok – zcela vědomě, kvapně a bez uzardění. To není silná rétorika pro efekt, to je jen popis reality, která se v této Sněmovně odehrála.

A právě tato zkušenost je klíčová pro dnešní debatu. Pokud jsme schopni jako Poslanecká sněmovna schválit rozpočet, o kterém víme, že je v rozporu se zákonem, pak máme problém, který je hlubší než jeden konkrétní rozpočet. Máme problém systému, protože to znamená jediné, že samotná existence pravidel nestačí. Pravidla, která nemají důsledky, nejsou pravidla, jsou podle vládní většiny pouhým doporučením. A přesně to je důvod, proč předkládám pozměňovací návrh k tomuto zákonu.

Pozměňovací návrhy, které spolu s kolegy z TOP 09 předkládám, nejsou souborem technických úprav, mají jeden jasný cíl: Zajistit, aby se situace, kterou jsme zažili při schvalování letošního rozpočtu, nemohla opakovat. To znamená, aby nebylo možné předložit návrh, který je v rozporu se zákonem, bez následků, aby stanoviska nezávislých institucí měla reálnou váhu, aby odchylky od pravidel byly omezené, zdůvodněné a kontrolovatelné a aby porušení pravidel vedlo k předvídatelné reakci. Pozměňovací návrhy, které předkládáme, nejsou nahodilou jednotlivostí, naopak – mají velmi jasnou a jednotnou filozofii. Tou filozofií je převést fiskální pravidla z roviny deklarací do roviny skutečně vymahatelných pravidel – jinými slovy, posílit disciplínu, zvýšit předvídatelnost, zajistit reakci na porušení pravidel a posílit důvěryhodnost fiskální politiky. Každý z těchto návrhů k tomu přispívá jiným způsobem, ale všechny směřují ke stejnému cíli. Dovolte mi shrnout, co celou sadu našich pozměňovacích návrhů spojuje. Jsou to tři klíčové principy.

Za prvé, pravidla musí být vymahatelná. Po zkušenosti z letošního roku už nestačí říkat, že pravidla existují. Musíme zajistit, že jejich porušení má důsledky a že tyto důsledky nejsou politickou otázkou, ale systémovou reakcí. To je například logika návrhů zavádějící korekční mechanismy při porušení výdajových pravidel.

Druhý princip. Rozhodování musí být transparentní a odpovědné. Pokud se vláda rozhodne odchýlit od pravidel, musí to být jasně kvantifikováno, jasně zdůvodněno a musí být zřejmé, jaké to má dopady. To je smysl návrhů posilujících požadavky na odůvodnění a reakci na stanoviska Národní rozpočtové rady.

A konečně třetí princip: fiskální politika musí být odolná, ne optimistická. Zkušenost nás učí, že největší problémy vznikají v dobrých časech. Proto návrhy obsahují bezpečnostní rezervy ve výdajových rámcích, omezení rozsahu odchylek a obecně konzervativnější nastavení fiskální politiky.

Dovolte mi vrátit se ještě k jedné věci, kterou jsem při schvalování rozpočtu řekl, která podle mého názoru musí zaznít i dnes. Zákony buď platí, nebo ne. Pokud začneme připouštět, že zákony neplatí pro ty, kteří je sami přijímají, pak podkopáváme samotné základy právního státu. To je věta, která není jen o rozpočtu, to je věta o tom, jak funguje stát. A pokud chceme, aby se tato situace neopakovala, musíme tomu přizpůsobit i legislativu, kterou dnes přijímáme. Vedle právního rozměru má celá věc samozřejmě i rozměr ekonomický. Je potřeba připomenout, že letošní rozpočet není deficitní proto, že by Česká republika čelila v době – zdůrazňuju – jeho schválení mimořádné krizi, je deficitní v době, kdy jsme ho schvalovali, ekonomického růstu, a to znamená jediné – vyšší dluh, vyšší náklady na jeho obsluhu, menší prostor pro budoucnost. Naše pozměňovací návrhy proto nejsou jen právní pojistkou, jsou i nástrojem, jak vrátit fiskální politiku na udržitelnou trajektorii.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, při projednávání této složité legislativní materie nerozhodujeme jen o technických parametrech zákona. Rozhodujeme o tom, zda budou fiskální pravidla v České republice skutečně fungovat, zda budou závazná i pro ty, kteří je přijímají, a zda se dokážeme poučit z vlastní zkušenosti, protože pokud se nepoučíme, budeme tu za rok stát znovu a budeme bohužel vést stejnou debatu.

Dovolte mi tedy závěrem této úvodní části shrnout: Máme čerstvou zkušenost s tím, že pravidla byla porušena. Máme návrh zákona, který tato pravidla nově nastavuje, a máme možnost zajistit, aby byla skutečně dodržována. Pozměňovací návrhy, které předkládám, nejsou nadstavbou. Jsou odpovědí na konkrétní selhání, které jsme v této Sněmovně zažili. Nyní si dovolím jednotlivé návrhy konkrétně představit a zdůvodnit.

První z nich naleznete v systému pod sněmovním dokumentem číslo 771 a stručně se věnuje výdajovému rámci. Naše navrhovaná úprava reaguje na systémovou změnu fiskálního rámce obsaženou ve vládním návrhu zákona, kterým se implementuje reformovaný evropský fiskální rámec, založený na koncepci růstu čistých výdajů a národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů. Vládní návrh správně posiluje vazbu mezi národním rozpočtovým procesem a evropskými pravidly, zejména prostřednictvím nového způsobu odvozování výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů z celkového salda sektoru veřejných institucí.

Současně však návrh vychází z minimálních požadavků práva Evropské unie a neobsahuje dodatečné vnitrostátní fiskální brzdy, které by zvyšovaly odolnost veřejných financí vůči makroekonomickým šokům a omezovaly procyklické nastavení fiskální politiky.

Navrhovaná úprava proto zavádí dodatečnou bezpečnostní rezervu, chcete-li fiskální buffer, pod výdajovým rámcem, která – ta rezerva – posiluje střednědobou udržitelnost veřejných financí. Vytváří prostor pro absorpci negativních šoků bez nutnosti náhlých fiskálních restrikcí. Omezuje riziko systematického nadhodnocování příjmů nebo podhodnocování výdajů, přispívá k proticyklickému působení fiskální politiky. Z ekonomického hlediska jde o standardní nástroj fiskální politiky, používaný v různých podobách v řadě členských států Evropské unie, například formou expenditure buffers či konzervativního nastavení výdajových limitů. Navrhované varianty představují alternativní míry přísnosti této rezervy od mírné – fixního bufferu – po více restriktivní – dluhově podmíněný.

Teď k jednotlivým variantám. Varianta, kterou naleznete pod číslem 1: navrhuje se zavedení jednotné bezpečnostní rezervy ve výši nejméně 0,5 procenta HDP, která se automaticky odečítá od výdajového rámce. Tato varianta představuje jednoduché a zároveň transparentní řešení, které nevyžaduje složité ekonomické odhady – například výstupní mezery. Zajišťuje stabilní fiskální polštář bez ohledu na fázi hospodářského cyklu a je administrativně snadno aplikovatelné v rozpočtovém procesu. Z hlediska fiskální politiky jde o konzervativní nastavení, které omezuje riziko systematického překračování výdajových limitů a zvyšuje důvěryhodnost fiskálního rámce.

Druhá varianta: Navrhujeme zavedení cyklicky diferencované bezpečnostní rezervy, která je vyšší v období ekonomického růstu, konkrétně 0,5 procenta HDP, a nižší v ostatních období, konkrétně 0,25 procenta HDP. Cílem je posílit proticyklický charakter fiskální politiky. V době ekonomického růstu dochází k většímu omezení výdajů a tvorbě fiskální rezervy, v období slabšího růstu je fiskální restrikce mírnější. Tato varianta lépe odpovídá moderním principům fiskální politiky a doporučením mezinárodních institucí, které zdůrazňují potřebu akumulace fiskálního prostoru v dobrých časech. Současně zůstává relativně jednoduchá na aplikaci, neboť využívá snadno měřitelný ukazatel růstu HDP.

A konečně varianta třetí: Navrhujeme zavedení dluhově podmíněné bezpečnostní rezervy, která výrazně zpřísňuje fiskální politiku při vyšší úrovni zadlužení, konkrétně 1 procento HDP nad hranicí 55 %, a zachovává mírnější restrikci v ostatních případech, tedy 0,5 procenta HDP. Tato varianta zavádí silnou vazbu mezi výdajovou politikou a úrovní veřejného dluhu, čímž posiluje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, vytváří automatický korekční mechanismus při zhoršení dluhové pozice a přispívá k rychlejšímu návratu k bezpečné úrovni zadlužení. Z hlediska fiskální odpovědnosti jde o nejpřísnější variantu, která odpovídá přístupu státu s důrazem na dluhovou stabilitu.

Protože je mi jasné, že budete zkoumat, jestli ty mé návrhy jsou v souladu s právem Evropské unie, tak jsem u každého z těch pozměňovací návrhů se tomuto věnoval – tuším, že na rozdíl od pozměňovacího návrhu paní ministryně, kde ty obavy, stejně jako kolega Papajanovský, mám také – takže aby v případě tohoto mého pozměňovacího návrhu bylo jasno: navrhovaná úprava je v souladu s právem Evropské unie, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2024/1263, o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu, stejně tak se směrnicí Rady 2024/1265, o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, a samozřejmě i se souvisejícími předpisy Paktu stability a růstu.

Navržené opatření za prvé nemění metodiku stanovení čistých výdajů ani celkového salda sektoru veřejných institucí, které zůstávají plně v souladu s evropskými pravidly. Za druhé nezasahuje do fiskálně strukturálního plánu ani do trajektorie růstu čistých výdajů stanovené Radou Evropské unie, ale pouze zavádí přísnější vnitrostátní omezení výdajů. Za třetí představuje vnitrostátní nadstavbu nad minimálními požadavky Evropské unie, což je evropským právem výslovně umožněno a odpovídá principu odpovědnosti členských států za vlastní fiskální politiku, a konečně za čtvrté neomezuje použití únikových doložek podle práva Evropské unie ani nebrání plnění závazků vyplývajících z evropského fiskálního rámce. Navrhovaná úprava tedy je plně kompatibilní s evropským fiskálním rámcem, nevede k jeho obcházení ani k jeho narušení, naopak přispívá k jeho naplnění prostřednictvím přísnější národní fiskální politiky.

Závěrem k tomuto pozměňovacímu návrhu. Tento návrh zavádí národní fiskální brzdu ve formě snížení výdajového rámce pod úroveň odvozenou z evropských pravidel. Tím posiluje stabilitu a důvěryhodnost veřejných financí, aniž by byl v rozporu s právem Evropské unie. Tolik náš první pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 771.

Pozoruji, že kolega Novák nervózně přešlapuje, tak bych ho rád prostřednictvím pana předsedajícího uklidnil – to byl pouze první ze čtyř pozměňovacích návrhů, a tím se dostávám k druhému. Já (je) opravdu považuju za naprosto klíčové a je potřeba si tady vysvětlit jejich podstatu, protože ne všichni poslanci – byť jich tady bohužel mnoho není, tak já pevně věřím, že to poslouchají ve svých kancelářích – tak aby (se) s tou složitou materií a s podstatou a významem těch pozměňovacích návrhů seznámili. Takže se dostáváme k druhému ze čtveřice z té kompletní a komplexní sady pod číslem sněmovního dokumentu 772 a ten se týká sankcí. To navazuje na to, co jsem říkal v úvodu na ty naše bohužel neblahé zkušenosti z velmi nedávné doby.

Takže ke zdůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu. Navrhovaná úprava reaguje na změny fiskálního rámce obsažené ve vládním návrhu zákona, kterým se implementuje reformovaný evropský fiskální rámec. Vládní návrh zákona posiluje vazbu mezi národním rozpočtovým procesem a evropskými fiskálními pravidly, avšak ponechává omezené mechanismy vynucování těchto pravidel na vnitrostátní úrovni.

V současném nastavení může dojít k situaci, kdy jsou fiskální pravidla formálně stanovena, avšak jejich porušení nevede k dostatečně silné reakci, což může oslabovat jejich účinnost, důvěryhodnost a stabilizační funkci. To jsme nakonec viděli při tom schvalování rozpočtu na letošní rok.

Pozměňovací návrh proto zavádí mechanismy reakce na porušení fiskálních pravidel, které mají za cíl posílit fiskální disciplínu, zajistit návrat k udržitelné trajektorii veřejných financí, omezit procyklické nebo nadměrné expanzivní nastavení fiskální politiky a zvýšit důvěryhodnost fiskálního rámce vůči veřejnosti, finančním trhům i evropským institucím.

Navrhujeme tři alternativní přístupy. Varianta 1 zavádí automatický korekční mechanismus prostřednictvím úpravy výdajového rámce, varianta 2 zavádí povinnost vypracovat a realizovat nápravný plán a varianta 3 zavádí procedurální omezení předložení návrhu rozpočtu, takzvaný hard stop. Tyto varianty představují různé stupně intenzity zásahu – od automatické fiskální korekce přes institucionální kontrolní mechanismus až po přímou procedurální brzdu.

K jednotlivým variantám – první z nich navrhuje zavést automatický korekční mechanismus pro případ porušení fiskálních pravidel spočívající v povinném snížení výdajového rámce (v) následujícím rozpočtovém roce o částku odpovídající vzniklému překročení. Současně se stanoví, že pokud není toto překročení plně kompenzováno, promítá se do dalších let, čímž se zavádí kumulativní efekt korekce. Cílem této úpravy je zajistit automatickou a předvídatelnou reakci na porušení pravidel, eliminovat prostor pro diskreční rozhodování o tom, zda a jak bude porušení napraveno, a konečně posílit dlouhodobou fiskální udržitelnost. Tato varianta představuje ekonomicky robustní řešení, neboť přímo navazuje na princip fiskální disciplíny a odpovědnosti a je blízká mechanismům používaným některými členskými státy Evropské unie.

Varianta druhá navrhuje zavést povinnost ministerstva vypracovat a předložit plán nápravných opatření v případě porušení fiskálních pravidel. Plán musí obsahovat časový harmonogram návratu k souladu s fiskálními pravidly, kvantifikaci dopadů na saldo a dluh, konkrétní opatření vedoucí k nápravě. Součástí mechanismu je také posouzení plánu Národní rozpočtovou radou, která zveřejní stanovisko k jeho dostatečnosti. Cílem této úpravy je zajistit systematickou reakci na odchylky, zvýšit transparentnost fiskální politiky, posílit roli nezávislé fiskální instituce a umožnit flexibilní přizpůsobení fiskální politiky konkrétní situaci. Tato varianta odpovídá principům moderní fiskální politiky, která kombinuje odpovědnost exekutivy s odborným dohledem nezávislé instituce.

Dostávám se k třetí variantě tohoto pozměňovacího návrhu. Navrhujeme zavést pravidlo, podle něhož nelze návrh zákona o státním rozpočtu nebo jeho změny předložit Poslanecké sněmovně, pokud není v souladu s výdajovým rámcem nebo s pravidly růstu čistých výdajů. Současně se stanoví výjimka pro případ vyplývající z práva Evropské unie nebo rozhodnutí Rady Evropské unie. Cílem této úpravy je zajistit bezprostřední vynutitelnost fiskálních pravidel, zabránit předkládání rozpočtů, která jsou v rozporu se zákonem, tak jak jsme to zažili letos, a konečně posílit závaznost fiskálního rámce. Tato varianta představuje nejpřísnější řešení, které má charakter procedurální brzdy a výrazně omezuje možnost porušování fiskální pravidlech.

I zde jsem precizně vyhodnotil soulad tohoto návrhu s právem Evropské unie. Proto můžu konstatovat, že navrhované úpravy jsou v souladu s právem Evropské unie, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu, se směrnicí Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států a se souvisejícími pravidly Paktu stability a růstu.

Podrobněji k jednotlivým variantám. Ta první představuje přísnější národní fiskální pravidlo. Nezasahuje ale do metodiky Evropské unie. Podporuje plnění trajektorie čistých výdajů. K variantě dvě: odpovídá požadavkům Evropské unie na existenci nápravných mechanismů, posiluje roli nezávislé fiskální instituce a je plně kompatibilní s evropským rámcem. Konečně varianta tři je slučitelná s právem Evropské unie, a to za podmínky zachování výjimky pro případy stanovené právem Evropské unie nebo rozhodnutími Rady Evropské unie. Nesmí bránit plnění závazků vyplývajících z evropského fiskálního rámce. To vše jsme do té varianty tři zapracovali. Obecně platí, že všechny varianty představují vnitrostátní zpřísnění fiskálních pravidel, které je právem Evropské unie umožněno a odpovídá zásadě odpovědnosti členských států za vlastní fiskální politiku.

Závěrem k tomuto pozměňovacímu návrhu. Navrhované varianty zavádějí mechanismy reakce na porušení fiskálních pravidel, čímž posilují jejich vynutitelnost a důvěryhodnost. Zatímco varianta jedna nabízí automatickou fiskální korekci, varianta dvě poskytuje flexibilní nápravný mechanismus a varianta tři zavádí přímou procedurální brzdu. Všechny varianty jsou slučitelné s právem Evropské unie a přispívají k posílení fiskální disciplíny České republiky.

Dostávám se k třetímu zásadnímu pozměňovacímu návrhu, který naleznete pod sněmovním dokumentem číslo 773 a zjednodušeně jde o zpřísnění odchylky. Námi navrhovaná úprava reaguje opět na tu změnu koncepce fiskálního rámce obsaženou ve vládním návrhu zákona. Vládní návrh správně přejímá evropskou metodiku a posiluje vazbu mezi národním rozpočtovým procesem a koordinací hospodářských politik v rámci Evropské unie. Současně však ponechává relativně široký prostor pro diskreční odchylky od trajektorie čistých výdajů, což může oslabovat stabilizační funkci fiskálního pravidla a snižovat předvídatelnost rozpočtové politiky. Opět přišel kolega Novák, jsem teprve u třetího pozměňovacího návrhu. Pozměňovací návrh proto zavádí kvalitativní omezení odchylky od růstu čistých výdajů na úrovni 0,25 procenta HDP, čímž posiluje disciplínu při sestavování státního rozpočtu. Omezuje riziko postupného rozvolňování výdajových limitů, takzvaný fiskální drift. Zvyšuje transparentnost a předvídatelnost fiskální politiky a konečně podporuje důvěryhodnost fiskálního rámce vůči finančním trhům i evropským institucím.

Současně náš návrh zachovává nezbytnou flexibilitu fiskální politiky, a to prostřednictvím výslovného vyloučení případů podle práva Evropské unie zachováním únikových doložek podle § 11 a respektováním rozhodnutí Rady Evropské unie. Navržená úprava tak představuje přiměřené zpřísnění národního fiskálního pravidla, aniž by omezovala schopnost státu reagovat na mimořádné situace nebo plnit závazky vyplývající z evropského fiskálního rámce.

Teď trochu konkrétněji. Navrhujeme nahradit dosavadní nebo tu navrhovanou úpravu odchylky od růstu čistých výdajů novým zněním, které zavádí dvě kumulativní podmínky pro její uplatnění. Podle písmena a) je odchylka přípustná pouze tehdy, nepřesáhne-li 0,25 procenta hrubého domácího produktu v daném roce. Tím se stanoví jasný kvantitativní limit, který omezuje rozsah diskrečních zásahů do výdajové trajektorie a přispívá ke stabilitě fiskální politiky. A pozor, tento limit se nepoužije ve dvou případech. V případě postupů vyplývajících z přímo použitelných předpisů Evropské unie, upravující koordinaci hospodářských politik a rozpočtový dohled, a zároveň v případě uplatnění únikových doložek podle § 11.

Podle písmene B se zachovává požadavek souladu odchylky s kumulovaným růstem čistých výdajů stanovených Radou Evropské unie nebo s primárním strukturálním saldem, což zajišťuje kontinuitu s evropským fiskálním rámcem. Závěrečná věta výslovně stanoví, že celé omezení obsažené ve větě první se nepoužije v případě, kdy rada Evropské unie stanoví pro daný rok jiný růst čistých výdajů. Tím se zajišťuje plná kompatibilita s evropským rozhodovacím mechanismem a předchází se případným kolizím mezi národní a evropskou úpravou. Navrhované znění tak kombinuje jasné a předvídatelné národní omezení odchylek, zachování flexibility v mimořádných situacích a respekt k evropskému fiskálnímu rámci.

Opět přidávám vyhodnocení souladu s právem Evropské unie, opět je navrhovaná úprava v souladu s právem Evropské unie, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady, účinné koordinace hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu. Stejně tak se směrnicí Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států a konečně i se souvisejícími pravidly Paktu stability a růstu.

Navržené opatření: za prvé, respektuje metodiku Evropského fiskálního rámce, neboť nijak nemění definici čistých výdajů ani způsob stanovení jejich trajektorie. Za druhé, nezasahuje do fiskálně strukturálního plánu ani do rozhodovacích pravomocí Rady Evropské unie, naopak výslovně stanoví, že v případě odlišného rozhodnutí Rady Evropské unie se národní omezení nepoužije. Za třetí, představuje přísnější vnitrostátní pravidlo, které jde nad rámec minimálních požadavků práva Evropské unie. Taková úprava je evropským právem přípustná a odpovídá zásadě odpovědnosti členských států za vlastní fiskální politiku. A konečně za čtvrté, zachovává flexibilitu požadovanou evropským rámcem neboť umožňuje odchylky v případech stanovených právem Evropské unie, aktivizace únikových doložek nebo rozhodnutí Rady Evropské unie. Navrhovaná úprava tedy není v rozporu s právem Evropské unie, neomezuje plnění evropských fiskálních pravidel a naopak přispívá k jejich důslednějšímu naplňování prostřednictvím přísnější národní fiskální disciplíny.

Závěrem k tomuto pozměňovacímu návrhu. Ten zavádí jasný kvantitativní limit odchylky od růstu čistých výdajů, čímž posiluje stabilitu, předvídatelnost a důvěryhodnost fiskální politiky České republiky. Současně plně respektuje evropský fiskální rámec a zachovává nezbytnou flexibilitu pro mimořádné situace i pro rozhodnutí orgánů Evropské unie.

A konečně se dostávám k poslednímu, čtvrtému našemu pozměňovacímu návrhu, který naleznete pod sněmovním dokumentem číslo 774. Ve stručnosti se věnuje pravomocem Národní rozpočtové rady. Opět se pokusím precizně tento návrh odůvodnit.

Naše navrhovaná úprava opět reaguje na ty změny fiskálního rámce obsažené ve vládním návrhu zákona. Vládní návrh posiluje vazbu mezi národním rozpočtovým procesem a evropským fiskálním rámcem, avšak zachovává stávající model postavení Národní rozpočtové rady, který je založen převážně na vydávání stanovisek bez přímého dopadu na rozhodovací proces. V tomto modelu může být nesouhlasné stanovisko Národní rozpočtové rady překonáno ministerstvem bez stanovení dalších podmínek, což může oslabovat praktickou účinnost fiskálních pravidel. Navrhujeme tedy, navrhujeme proto úpravu, která směřuje k posílení role Národní rozpočtové rady a ke zvýšení kvality fiskálního rozhodování, a to třemi alternativními způsoby: zpřísněním požadavků na odůvodnění nesouhlasu, to je varianta 1, zavedením povinnosti přijímat nápravná opatření při odchylkách, to je varianta 2, a zavedením procedurální brzdy ve formě odkladného účinku nesouhlasného stanoviska, tedy varianta 3. Společným cílem všech variant je zvýšit transparentnost fiskální politiky, posílit odpovědnost exekutivy za odchylky od fiskálních pravidel, zlepšit předvídatelnost rozpočtového procesu a konečně přiblížit český fiskální rámec mezinárodním standardům pro fungování nezávislých fiskálních institucí. Navržené varianty představují alternativní stupně intenzity zásahu, od relativně mírného posílení informační povinnosti až po zavedení institucionální procedurální brzdy.

Konkrétně k jednotlivým variantám.

Varianta číslo 1 navrhuje doplnit požadavky na obsah odůvodnění nesouhlasu ministerstva se stanoviskem Národní rozpočtové rady, a to ve všech relevantních ustanoveních zákona, v § 10, odst. 5 a 7, v § 11, odst. 2, a v § 12, odst. 6. Nově musí odůvodnění obsahovat: kvantifikaci dopadů na saldo a dluh sektoru veřejných institucí, identifikaci rizik pro plnění fiskálně strukturálního plánu a výdajového rámce. Musí dále obsahovat návrh konkrétních opatření ke zmírnění těchto dopadů. Cílem je zajistit, aby odůvodnění nesouhlasu nebylo pouze formálním aktem, ale aby obsahovalo věcnou a kvantifikovanou analýzu dopadů fiskálních rozhodnutí. Tato varianta posiluje především transparentnost a kvalitu rozhodovacího procesu, aniž by měnila rozdělení pravomocí mezi ministerstvem na jedné straně a Radou na straně druhé.

Varianta 2 vychází z varianty 1 a dále ji rozšiřuje o zavedení korekčního mechanismu. V § 9 se doplňuje nový –pardon, v § 10, aby nedošlo k nepřesnosti – se doplňuje nový odst. 9, který stanoví, že v případě nesouhlasného stanoviska Národní rozpočtové rady k odchylce od růstu čistých výdajů může ministerstvo tuto odchylku uplatnit pouze tehdy, pokud současně přijme opatření vedoucí k nápravě jejího dopadu v následujících letech.

Současně se v § 12 doplňuje nový odst. 7, který obdobně ukládá povinnost reagovat na nesouhlasné stanovisko Národní rozpočtové rady k výdajovému rámci. Tato varianta zavádí princip, že odchylka od fiskální trajektorie je přípustná pouze tehdy, je-li doprovázena návratem k udržitelné trajektorii. Jde o významné posílení fiskální disciplíny, neboť odchylky již nejsou bez nákladů, ale musí být kompenzovány v následujících obdobích.

Konečně varianta tři. Navrhujeme zavést nový procedurální mechanismus do § 9, tedy nové odst. 9 až 11. Ten § 10 tedy nově přizná nesouhlasnému stanovisku Národní rozpočtové rady odkladný účinek, uloží ministerstvu povinnost dát návrh a ten projednat s Radou. Umožňuje vládě nesouhlas Rady překonat, avšak pouze za podmínky jeho odůvodnění. Současně se tento mechanismus prostřednictvím odkazů aplikuje i na situace v § 11 – to je ta úniková doložka – a § 12, tedy výdajový rámec.

Cílem této varianty je vytvořit institucionální brzdu, která posiluje postavení Národní rozpočtové rady v rozpočtovém procesu, vytváří časový prostor pro korekci návrhu a zvyšuje politickou odpovědnost vlády za případné odchýlení od doporučení Národní rozpočtové rady. Na rozdíl od varianty dva jde o zásah procesní povahy, který posiluje kontrolní funkci Národní rozpočtové rady, aniž by jí přiznával rozhodovací pravomoc.

Opět nezbytné vyhodnocení souladu s právem Evropské unie. I tento pozměňovací návrh je s ním v souladu, opět zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu, směrnicí Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států a samozřejmě i se souvisejícími pravidly Paktu stability a růstu. Navrhované změny: za prvé, nezasahují do metodiky výpočtu čistých výdajových, ani do výdajů, ani do stanovení fiskální trajektorie, které zůstávají plně v souladu s evropským rámcem; za druhé, neomezují pravomoci orgánů Evropské unie, zejména Rady Evropské unie, při stanovení trajektorie čistých výdajů; za třetí, představují vnitrostátní, institucionální a procesní úpravy, které jsou plně v kompetenci členských států; za čtvrté, posilují roli nezávislé fiskální instituce, což je v souladu s požadavky směrnice Evropské unie 2024/1265, která zdůrazňuje význam nezávislého hodnocení fiskální politiky; konečně za páté, zachovávají flexibilitu fiskální politiky, včetně možnosti využití únikových doložek a reakce na mimořádné situace. Navrhované varianty tedy nejsou v rozporu s právem Evropské unie, nepředstavují překážku pro plnění evropských fiskálních pravidel a naopak přispívají k jejich efektivnějšímu naplňování prostřednictvím posílení národního fiskálního rámce.

Závěrem k tomuto pozměňovacímu návrhu navrhujeme varianty, které představují různé způsoby posílení role Národní rozpočtové rady a zvýšení kvality fiskálního rozhodování. Všechny varianty zvyšují transparentnost a odpovědnost fiskální politiky, jsou plně slučitelné s právem Evropské unie.

To byl čtvrtý návrh z naší palety pozměňovacích návrhů, která je komplexní, velmi důležitá. Jak jste si mohli všimnout v mém podrobném zdůvodnění, tak u třech z nich vám nabízíme dokonce na výběr. Jsou vždycky ve třech variantách, od toho nejmírnějšího až po nejpřísnější. Já bych samozřejmě preferoval vždy tu nejpreciznější, nejpřísnější variantu, protože ta bude pro budoucnost naší země ta nejlepší a pro kvalitu fiskální politiky, pro to, abychom nezadlužovali budoucí generace.

Takže máte na výběr. Pevně věřím, že vezmete rozpočtový rozum, odpovědnost, do hrsti a alespoň některé z těch variant schválíte, protože to bude ku prospěchu naší země.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes už nejde jen o podobu několika paragrafů. Dnes jde o to, zda tato Sněmovna bere zákony vážně vždy, nebo jen tehdy, když se jí to politicky hodí. Naše pozměňovací návrhy mají jediný cíl, aby fiskální pravidla v této zemi nebyla pouhou třpytivou dekorací, ale jednoznačným závazkem, aby vláda nemohla pravidla obcházet a koaliční většina to pak poslušně legalizovat pouhým zvednutím ruky.

Po zkušenosti s protizákonným rozpočtem na letošní rok už nikdo nemůže tvrdit, že je to jen teoretický problém. Není. Je to konkrétní zkušenost s tím, jak vládní většina naložila se zákonem, když se jí přestal hodit. Proto bude hlasování o tomto tisku ve třetím čtení jednoduchým testem, testem právního státu, testem rozpočtové odpovědnosti, testem elementární politické poctivosti. Buď dáme této zemi pravidla, která budou platit i pro vládu, anebo znovu potvrdíme, že pro koaliční většinu jsou zákony jen doporučením a rozpočtová odpovědnost jen prázdnou frází.

Já vás vyzývám, abyste ve třetím čtení podpořili naše pozměňovací návrhy, protože stát, který nedokáže vynutit vlastní pravidla, oslabuje sám sebe a většina, která vědomě hlasuje pro slabý a nevynutitelný systém, za to ponese plnou politickou odpovědnost.

Ještě se kratičce vrátím k projednání na rozpočtovém výboru mezi prvním a druhým čtením. Tam bohužel paní ministryně nemohla být. Vedla se tam vášnivá diskuse o tom, jaké pozměňovací návrhy z řad koalice přijdou. První jsme byli varováni, že přijde nějaký komplexní pozměňovací návrh, pak že asi nebude komplexní, ale bude se týkat nějaké významné části zákona. Vůbec jsme neměli tušení, o co půjde. Tak jsem tam zmínil, že vzhledem k tomu, že máme již připravené některé pozměňovací návrhy, tak aby nedošlo k tomu, že poté předložíte pozměňovací návrhy, které vyloučí hlasovatelnost našich pozměňovacích návrhů. Byl jsem všemi ubezpečen, že se tomu tak nestane.

Nicméně teď se objevil v systému pozměňovací návrh paní kolegyně, paní ministryně Schillerové, který je poměrně robustní. A já mám obavu, že by mohlo dojít k tomu, co mi bylo vyvráceno na jednání rozpočtového výboru, a proto to zmiňuju tady otevřeně, veřejně. Byl bych velmi nerad, aby bylo využito nějaké procedurální finty a pak o našich zcela zásadních pozměňovacích návrzích pro budoucnost naší země nebylo hlasováno, aby se nemohlo hlasováním ukázat to, kdo a jak vážně vidí rozpočtovou odpovědnost naší země vážně, kdo jak vážně myslí na budoucnost příštích generací.

A vzhledem k tomu, že byl ten návrh předložen na poslední chvíli, tak bych si to velmi rád ještě ujasnil na jednání rozpočtového výboru. Proto v souladu s § 93 odst. 2, který cituju, o návrhu zákona, ten paragraf se týká samozřejmě druhého čtení, cituji, o návrhu zákona se koná obecná rozprava. Po obecné rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání.

A z těch důvodů, které jsem uvedl, tak tedy dávám návrh na to, aby Poslanecká sněmovna vrátila návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání. Nemusíte se bát, to se nehlasuje teď, ale bude se to hlasovat po skončení obecné rozpravy. Takže poprosím pana předsedu, aby si tento návrh poznamenal, aby se na něj nezapomnělo.

Tak tolik v tuto chvíli ode mě vše. Nešlo o žádnou obstrukci, to musí pan kolega Novák, prostřednictvím pana předsedajícího, uznat, že jsem celou dobu mluvil jednoznačně k tématu. Já pevně věřím, že si z toho i někteří koaliční vládní poslanci něco odnesli a že se sami zamyslí, mají na to čas do třetího čtení, zamyslí nad tím, jak to myslí s odpovědností za příští generace opravdu vážně. To se ukáže tím hlasováním. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuju. Poprosím o slovo tedy poslance Marka Nováka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená paní a paní ministryně (v sále jsou jen dvě ministryně, žádný ministr), vážené kolegyně, vážení kolegové, já moc děkuji panu kolegovi Jakobovi, prostřednictvím pana předsedajícího, za to, že mě neustále informoval o tom, kdy skončí a kdy ne, a komentoval moji nervozitu. Prostřednictvím pana předsedajícího, pane Jakobe, nemusíte se bát, že bych byl nervózní z vás. Tak na mě určitě nepůsobíte. Já jsem byl nervózní z toho, že jsem měl jednání se třemi lidmi z Ministerstva průmyslu a obchodu. Řešili jsme devět pozměňovacích návrhů. A já mám úctu k jejich času. Takže jsem byl nervózní z toho, že na mě musejí čekat a já jsem musel odbíhat a kontrolovat. Takže z toho ta moje nervozita. Je to z úcty k lidem, kteří mají výsledky a něco dělají. A vážím si jich.

Co se týká pozměňovacího návrhu, který jsem vám přišel krátce představit, tak se jedná vlastně o úpravu nízkouhlíkového zákona ve věci poskytování státní půjčky na výstavbu nových jaderných zdrojů. Česká republika bude potřebovat další nové jaderné zdroje a ve svém prohlášení a taktéž i v hospodářské strategii to jasně deklarovala i naše vláda. Probíhá příprava dvou nových bloků v Dukovanech. Budeme rozhodovat o dvou blocích v Temelíně. A připravujeme podmínky pro rozvoj malých a středních reaktorů.

Pro nové bloky a jejich ekonomiku je otázka financování klíčová, a proto jsme již v roce 2020 připravili nízkouhlíkový zákon a model poskytnutí státní půjčky formou takzvané návratné finanční výpomoci, která se poskytuje z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu.

Tento pozměňovací návrh nemění ani účel, ani nástroje nízkouhlíkového zákona, nýbrž upravuje zdroj financování státní půjčky. Financování bude nově probíhat prostřednictvím mimorozpočtových účtů podřízených státní pokladně. Strategická výstavba nových jaderných zdrojů tak již nebude financována prostřednictvím státního rozpočtu.

Parametry úvěru zůstávají zachovány, to znamená po dobu výstavby bez úroku, následně cena státního dluhopisu plus jeden procentní bod. Na poskytnutí prostředků i nadále není právní nárok a znamená to tedy, že vlastně rozhodnutí vlády je dále základním předpokladem pro poskytnutí půjčky. Vláda bude moci usnesením stanovit bližší podmínky poskytnutí prostředků, limitovat jejich celkovou výši i postup pro odvození roční úrokové sazby.

Návrh dále zahrnuje několik technických úprav. Jedná se například o přesnější vymezení účelu půjčky. Je důležité poznamenat, že tento pozměňovací návrh byl projednán s Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Tento návrh nijak neohrozí již poskytnutou návratnou finanční výpomoc pro Dukovany 5+6, o které rozhodla vláda v loňském roce. Prostředky budou i nadále poskytnuty veřejnoprávním rozhodnutím, a proto se na ně uplatní postupy podle zákona o řízení a kontrole veřejných financí i institut porušení rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel, pokud by byly použity v rozporu s jejich účelem. Případný odvod za porušení rozpočtové kázně uloží podle rozpočtových pravidel Finanční správa.

K tomuto návrhu se potom následně přihlásím v podrobné rozpravě. Vám děkuji za pozornost i za to, že si uvědomujete, jak je pro nás důležité a hlavně konkurenceschopné mít silnou energetiku.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Karel Haas a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Karla Haase nevidím, takže pan poslanec Marian Jurečka, a připraví se pan poslanec Patrik Pařil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobré skoro už poledne. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, veřejnosti, která tady je na balkoně, a ti, kteří nás sledují, já vás srdečně zdravím. Já musím říct, že toto, co nyní projednáváme, je balík zákonů, který si myslím, že je poměrně zásadní pro příštích 5 až 10 let a pro budoucnost České republiky. Mám pocit, že od počátku jeho projednávání, kdy ho projednala vláda způsobem, že to přistálo ministrům na stole, tak to docela uniká pozornosti jak médií, novinářů, kteří se zajímají o ekonomická témata, tak i široké veřejnosti, protože to, co s tímto balíkem zákonů vláda přináší, je vlastně rezignace a konec na to, že si v situaci, kdy tato země z posledních 35 let měla naprostou většinou deficitní rozpočty, tak vlastně tímto návrhem zákonů říkáme, už si z toho vůbec nejdeme dělat těžkou hlavu.

Byla tady snaha před pár lety, že chceme to naše tempo zadlužování minimálně držet v nějaké rozumné kontrole a že by roční deficity schodků státních rozpočtů měly postupně klesat. Přijde vám to logické, že nechceme žít z roku na rok, kdy ten deficit se stále a stále pouze zvyšuje a kdy to zakrýváme tím, že říkáme, no jo, ale ten celkový dluh vůči HDP není tak hrozný, je to něco kolem 42, 43 procent a jsou na tom země, které jsou daleko hůř, které jsou přes 100. Mně to nepřijde úplně OK, abychom říkali vlastně ve světle toho, že na tom nejsme tak úplně blbě, jako třeba Itálie, nebo některé jiné jižní státy, tak teď vlastně přichází tato vládní koalice a říká, tak to trochu pustíme. No, ne trochu, pořádně to pustí.

Pozměňovací návrhy, které teď přistály od poslanců vládní koalice, říkají, že to pořádně ta vládní koalice pustí. Ono to bude jako, jestli vám přišlo, že slovo mejdan, rozpočtový mejdan je silné slovo, tak já po těch pozměňovacích návrzích, které teď k tomuto tisku vidíme, tak říkám, to bude diskotéka. To bude velká diskotéka s mejdanem s drsnou ranní kocovinou, která za pět, šest, sedm, osm, deset, patnáct, dvacet let přijde a naše děti a vnoučata budou opravdu s otevřenými ústy hledět na to, co jsme tady nechali.

Paní ministryni to moc nezajímá, ta se jde vyfotit tady s veřejností, kterou já samozřejmě zdravím. Je to super, že tady přijde veřejnost, ale myslím si, že ministr, který předkládá návrh zákona, by měl být tady u stolku zpravodajů. Měl by tu debatu poslouchat a měl by na ni reagovat. Ale tady paní ministryni financí je to jedno. Já, pane předsedající, počkám. Mě to i ruší, paní ministryně se baví na balkoně a já se tady snažím mluvit věcně k návrhu zákona nebo zákonů, které ona přináší. Děkuju.

A to co se teď vlastně děje, bude znamenat, že nebude tady žádný cíl k roku 2031, že by ten deficit v roce 2031 měl být zhruba minus jedno procento HDP, což je v dnešních cenách zhruba 90 miliard korun. Ale toto všechno skončí. My jsme byli schopni za té naší vlády v minulosti říct, jak se bude ten deficit snižovat. Mne, když se někdo zeptal jako člena vlády v lednu, únoru, dubnu, květnu, červnu, jaký bude deficit na příští rok, já jsem byl schopen aspoň jasně říct, bude to maximálně například minus 2,5 procenta vůči HDP. To všechno končí. Tady se začíná psát úplně jiný příběh.

A protože tady padaly vlastně hodně specifické odborné výrazy, tak já se pokusím vlastně jako přeložit to do nějaké srozumitelné lidštiny, aby lidé vůbec rozuměli, co... Děkuju paní ministryně vážím si toho fakt jako bez legrace. (Ministryně přichází z galerie pro veřejnost a omlouvá se, že se byla pozdravit se spoluobčany z Jihomoravského kraje.) Já to chápu a děkuju že jste přišla, vážím si toho. Tak já vlastně to se pokusím jako přeložit, co to vlastně bude znamenat pro to, aby tomu rozuměl běžný člověk.

To znamená, vládní návrh opouští dosavadní jednodušší českou konstrukci a přechází na model navázaný na růst čistých výdajů, neboli fiskálně strukturální plán a odvozování rámců přes nové veličiny v zákoně a to je zjevné i z pozměňovacího návrhu paní poslankyně Schillerové, která do vládního textu dále zasahuje a místo vládního celkového salda navrhuje explicitně zakotvit primárně strukturální saldo.

Pojďme si to vlastně přeložit. Pravidlo bude pro veřejnost, opozici, často i pro samotné poslance méně srozumitelné. Čím složitější fiskální pravidlo je, tím snáz se politicky vykládá ve prospěch aktuální potřeby vlády. To znamená, vláda si tímto staví systém, ve kterém bude snazší tvrdit, že jsme pořád v limitu, i když to bude fakticky daleko větší tlak na dluh a schodek a jeho růst.

Pak vláda přichází a vládní návrh pracuje už s poměrně širokými takzvanými únikovými doložkami pro bezpečnost, mimořádné události, hospodářské zhoršení a další situace. To je vidět v navrhovaném § 11, do něhož pozměňovací návrh paní poslankyně ministryně Schillerové zasahuje. Co bude to mít za praktický důsledek? Stát bude mít více legálních cest, jak říct ano, rámec platí, ale teď zrovna máme důvod jej prolomit. Rozpočtové pravidlo má fungovat hlavně v době, kdy je na vládu tlak utrácet. Proto ta rozpočtová pravidla píšeme. Proto je děláme. Když se do zákona vloží mnoho výjimek, brzda zůstane na papíře, ale politicky to vlastně přestane brzdit.

Dále, otevírá se prostor pro navyšování výdajových rámců při změnách rozpočtu. Vládní návrh už sám předpokládá, že při novelách státního rozpočtu lze za určitých okolností výdajový rámec navyšovat. To je patrné z § 12 odst. 5, do něhož paní ministryně Schillerová doplňuje další písmeno B a další úpravu.

Praktický důsledek – rozpočtový rámec se posouvá z pevného mantinelu do role průběžně upravitelného parametru. Tak vlastně můžeme postupně pokračovat a já vlastně nechápu, proč vláda přichází s takovýmito pozměňovacími návrhy na poslední chvíli v situaci, kdy Andrej Babiš, ministr financí v Sobotkově vládě 2014 až 2016, byl ten, který přišel s návrhem zákona o rozpočtové odpovědnosti, aby tady byly jasné pravidla, brzdy, protiváhy. On byl ten, tedy přišel s myšlenkou Národní rozpočtové rady a i s podporou poslankyň a poslanců hnutí ANO se tady tato pravidla v minulosti upravovala. Já jenom připomenu, upravovala se například v době covidu, kdy dávala větší mantinely a možnost vládě, zvládlo se to a zároveň také docházelo ke zpřísnění a úpravě, kterou jsme dělali zase za vlády Petra Fialy, to všechno s podporou hlasů hnutí ANO.

A já se teďka pokusím zase uvést nějaké příklady, jak by toto fungovalo například u starosty malé obce, podnikatele nebo učitele, který se ptá: Zvýšila vláda schodek nebo ne? Dneska by dostali odpověď ano, ne. Po změnách, které tady přicházejí, to bude znít typu formálně ne, protože po očištění o jednorázové vlivy a po úpravě primárního strukturálního salda jsme v souladu s trajektorií čistých výdajů. Rozumíte tomu někdo? Já myslím, že tady vlastně té debatě, která tady zaznívala, jak se tady odůvodňovaly ty jednotlivé návrhy, tak tomu vlastně běžný člověk nemůže rozumět. Ten laik nepozná, jestli ten stát, respektive vláda, hospodaří odpovědně, nebo si jen pomohla chytrou metodikou a chytrou formulací.

Kde ten průšvih? Když těm pravidlům rozumí jen úzká skupina expertů a troufnu si říct, ani tomu nerozumí většina poslanců tady v této Sněmovně, tak už tady nemáme žádné brzdy. Je to systém, ve kterém pouze dobrý, v uvozovkách dobrý, mizerný ministr, ale aspoň průměrný rétor vysvětlí, že se vlezl do nějakých formulací, kterým běžný občan, laik vůbec, ale vůbec nerozumí.

To oslabení vazby rozpočtu na skutečný limit, to je to, o čem jsem mluvil. Co to znamená prakticky? Přestává být jasný pevný plán, jasná vize, jasná trajektorie a už je z toho dokument, který může vláda během toho roku dolaďovat, jak se jí to bude hodit. To znamená vláda schválí rozpočet s určitým schodkem a aniž by se stalo opravdu něco extrémně zásadního, tak prostě za pár měsíců tady přijde a řekne, my si myslíme, že potřebujeme utratit víc, tak to upravíme, neudrželi jsme výdaje, řekne, měníme rozpočet, máme nové okolnosti, nové příjmové opatření novou metodiku. Takhle to ta pravidla rozvolní. Takhle to bude možné dělat.

Co to bude znamenat průběžného člověka? Občan uvidí, že ten stát, ta vláda něco na začátku roku slíbí, během roku to změní a na konci řekne, že to vlastně bylo stále pořád v mezích pravidel. Kde je ten průšvih? Ten průšvih je v tom, že se podkopává nějaká elementární důvěra, srozumitelnost v to, co ten stát dělá, jak chce hospodařit, jak se chce, nebo nechce zadlužovat.

Moje další poznámka, ty privilegované výjimky, ty takzvané únikové doložky, abyste tomu všichni rozuměli, co to přináší, co to bude znamenat? Ten jeden z pozměňovacích návrhů navrhuje prodloužit obrannou výjimku až do roku 2036 a nově umožňovat ještě navyšovat výdaje nad rámec i u širokého okruhu strategických staveb, to znamená dálnice, silnice, železnice, vodní stavby. To všechno bude moct ta vláda říct: Hele, sice tady máme nějaká pravidla, ale na tohle všechno ty pravidla vlastně neplatí. Tak na co ta pravidla vlastně budou ještě platit, paní ministryně? Na co ta pravidla vlastně budou ještě platit? To celý znova můžete zahodit. Vy jste vytvořili tady těmi návrhy poslaneckými mimo standardní zodpovědný legislativní proces tolik různých kliček únikových variant, že veto vlastně je zbytečný na ten zákon už.

Jak to můžeme aplikovat do praktické, třeba jako rodinné situace? V rodině si manželé řeknou s těmi dětmi: Běžné výdaje budeme hlídat, ale hypotéku na barák, na nové auto, na rekonstrukci střechy a na úpravu zahrady, to se do našeho vnitřního dluhového limitu rodiny počítat nebude. Takže papírově si ta rodina řekne u stolu, my jsme jako pořád rozpočtově odpovědní. My tedy víme, že máme tu hypotéku, to je to nejzásadnější, ale vlastně si říkáme, zaplatíme z toho ještě novou střechu, novou hezkou zahradu, nové auto, dovolenou v létě, dovolenou v zimě a je to vlastně pořád rozpočtově odpovědný a děláme to všechno na dluh. Já se tady snažím překládat do smysluplné češtiny, aby tomu rozuměli úplně všichni, kteří nesedí v rozpočtovém výboru, co těmito kroky děláte, aby to opravdu pochopila i česká veřejnost. A vláda vlastně takhle bude moci říct, tak tady je ten velký schodek, tady máme pravidlo, ale tady máme další pravidlo, tady je obrana a tady je další pravidlo a tady je dálnice a tady další pravidlo, tady železnice a další pravidlo. Dává vám to logiku? Proč jsme to psali před těmi 10 lety a říkali jsme, chceme mít základní jednoduché pravidlo, jednoduchý rámec a do toho se ta vláda safra musí vejít, musí mít nějakou vnitřní disciplínu a musí vědět, že se prostě chová zodpovědně vůči tomu občanu, všem jeho generacím i vůči budoucnosti. Proto ten zákon přece tady vznikl, a ne proto, aby se dneska přišel a řekli: Hele, nám to nevyhovuje, my vlastně žádnou vnitřní disciplínu nemáme, my na to kašlem a my si tady nasypeme miliardu různých výjimek. Výjimka na výjimku s odůvodněním, to je jako úplně, úplně mimo.

Další oblast: přesun velkých výdajů mimo standardní rozpočet. Pozměňovací návrh pana poslance ministra Havlíčka zavádí to financování nízkouhlíkové výrobny přes mimorozpočtový účet, podřízení státní pokladně, tedy mimo klasický režim státního rozpočtu. Pamatujete si, paní ministryně, jak jste nás tady vy s Karlem Havlíčkem školili? Školili jste nás tady, říkali jste, co si to dovolujete půjčovat o něco výhodněji na SFDI, jde to mimo rozpočet. Pamatujete si ty vaše slova? A co děláte tady? Co děláte tady tímto... (Ministryně Schillerová reaguje mimo mikrofon.) Paní ministryně, prosím, nepokřikujte na mě, já budu velmi rád, když si tady ťupnete faktickou a půjdete zareagovat, půjdete zareagovat, protože prostě já teď tady mluvím podle jednacího řádu, já vás mohu oslovovat, oslovuji vás a prosím vás, přijďte reagovat, až skončím. Reagujte na nás na poslance. Vy jste před včera večer a i při jiných tiscích tady předvedla to, že tady sedíte jako pštrosice. Děkuju. (Opět ministryně reaguje.)

To je přirovnání, tomu se říká, že strká pštros hlavu do písku. To je slušné přirovnání, já v něm nevidím nic neslušného. Poprosím pana předsedajícího, aby paní ministryně na mě nepokřikovala. Já podle jednacího řádu dneska mohu tady mluvit a oslovovat členy vlády a oni mají reagovat potom podle jednacího řádu a vy tady sedíte, vy to vydržíte hodiny, ale nepřijdete tady zareagovat, až potom hrdinsky v rámci závěrečného slova, kdy ten řadový poslanec už reagovat nemůže, tak tady přijdete včera před půlnocí a mluvíte v přímé řeči na poslance, u kterého víte, že už nemůže sem přijít a reagovat na to, jak vy ho tady potom následně ve svém projevu zmiňujete. To je ta pštrosí vaše strategie tady ve Sněmovně. Já jsem tady včera hovořil o tom, že když jsem byl ministr minulé vlády, tři a půl dne jste mě tady v kuse v prvním čtení grilovali u důchodové novely. Paní ministryně, odpovídal jsem vám nebo neodpovídal? Až budete mít možnost tady po mně vystoupit, tak jenom na to odpovězte. Já se vás neptám rétoricky. Já se vás ptám podle jednacího řádu tak, že vy můžete na mě hnedka reagovat, jak skončím můj projev, a já jsem tady x hodin odpovídal na vaše a dokonce x-krát opakující se stejné tematické poznámky jsem odpovídal, nemůžete říct, že ne. Tak já si vyprošuju to, abyste tady teď na mě pokřikovala od stolku zpravodajů a pak si tady přišla s námi jako poslanci vyřídit účet v závěrečném slově bez možnosti naší reakce, to prostě není fér.

Zpátky k pozměňovacímu návrhu pana poslance a ministra Havlíčka. Co to znamená prakticky? To znamená, jeden velký státní výdaj nezmizí, ale jenom poběží jinou cestou. Je to jako když si někdo v rodině nevezme půjčku na svůj běžný účet, ale přes jiný účet, aby to při pohledu na hlavní účet vypadalo stejně. To je smysl pozměňovacího návrhu Karla Havlíčka. Předkládám to do češtiny, to znamená peníze se stejně utratí, závazek stejně vznikne, jen je to méně vidět na tom jednom hlavním účtu. Dává vám to logiku? Proč to děláte? Proč to vládní koalice dělá? Přiznejte to opravdu jako na plná ústa, no, protože vy pak budete tvrdit, státní rozpočet tím není zatížen standardním způsobem, to bude formulace, kterou bude používat ministryně nebo nějaký její nástupce nebo nástupkyně v budoucnu. Jenomže tomu občanovi je toto v zásadě úplně jedno, zda je závazek v tom rozpočtu nebo vedle něj. To jsou peníze toho občana.

Tady nejsou žádné peníze vlády nebo státu, tady jsou jedny jediné peníze a to jsou peníze, které státu odvádí občan ve svých daních. A vy tomu občanovi říkáte: No, tady v téhle části, v téhle položce to takhle vidět není, schováme to do jiné, ale stejně ten dluh bude muset ten občan jednou zaplatit i s těmi úroky. No tak proč to takhle děláte? Vystupte tady. Já bych rád, aby navrhovatel poslanec Havlíček, protože on to nenavrhl v připomínkovém řízení, on to přišel a navrhl to jako poslanec Karel Havlíček, ať to přijde vysvětlit. To znamená, místo aby ten stát přiznal plnou cenu politickou i finanční za to, jak rozhoduje, tak si vytvoří prostě vedlejší finanční chodbičku, která nebude pro některé lidi takhle vidět. Snižujete tím transparentnost, průhlednost, přehlednost. Záměrně to děláte.

Další oblast: vyjímání části dluhu z ukazatele zadlužení. Ten pozměňovací návrh totiž navrhuje, aby se výdaje na financování nízkouhlíkové výrobny odečítaly při výpočtu výše zadlužení pro účely zákona, odůvodnění to přímo výslovně říká. Co to znamená ale prakticky? Já to jdu zase přeložit. Stát si nechá část dluhu právně odfiltrovat z ukazatele, podle kterého se posuzuje, jak moc je zadlužen. Ještě jednou. Stát si nechá část dluhu právně odfiltrovat z ukazatele, podle kterého se posuzuje, jak moc je ten stát zadlužen. Takže praktický příklad. To je jako kdyby měl někdo hypotéku 5 milionů, leasing 800 000, spotřebitelský úvěr 300 000, ale tvrdil, když posuzujeme moje zadlužení, hypotéku na dům budeme brát zvlášť, protože je strategická. Je dluh té domácnosti nižší? My se budeme tvářit, že ten leasing a ten spotřebák tam není. Je ten dluh té domácnosti nižší? Dává vám to zase logiku? No, není nižší, safra. Banku ani rodinný rozpočet tím neoblafnete. Dluh je prostě pořád dluh. Já vím, že někteří říkají, že půjčka není dluh, ale mohli bychom se shodnout v této zemi. Normální uvažující rodič, dospělý člověk by se měl shodnout na tom, že dluh je dluh.

Co to bude znamenat v praxi tato úprava? Politik bude moct říct: Dluhová brzda není ohrožena tak, jak tvrdíte. Jenže to může být pravda jenom proto, že si stát změnil metr sám na sebe. Kde je Patrik Nacher? Bych rád oslovil Patrika Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího, protože toto je klasická ukázka dvojího metru. To znamená, největší nebezpečí není jen vyšší dluh. To nebezpečí je v tom, že veřejnost přestane vidět ten skutečný rozsah toho zadlužení, vy to tak rozsekáte a dáte to do takových dílčích částí, že to před tou veřejností prostě se bude maskovat a bude se jim tvrdit, toto číslo můžete takhle brát a tato, tato, tato čísla vlastně úplně takhle brát jako nemusíte, ale ve finále pořád to ten občan jednou zaplatí úplně celé.

Co dál to přináší? Větší prostor pro vládu rozhodovat přes usnesení a správní akty. U financování nízkouhlíkové výrobny má velkou roli vláda a ministerstvo, přičemž rozhodnutí má omezené opravné prostředky, nepřipouští se rozklad a obnova řízení vyloučena. Co to zase znamená prakticky? Velmi velké finanční rozhodnutí se bude dělat dál režimem, kde je silná role exekutivy a slabší standardní korekce. Praktický příklad. Když se u běžného člověka rozhoduje o desetitisících, bývá několik kol třeba kontroly. Když si jdete požádat do banky, tak vás lustrují, ověřují a tak dále. Tady se rozhoduje o desítkách, stovkách miliard a ten proces se výrazně zjednodušuje a snižuje se kontrola. To si nemyslím, že je úplně v pořádku.

Takže my jsme tady v riziku, že se prostě z výjimek začíná vlastně stávat nové pravidlo. To je opravdu fakt průšvih celého tohohle balíku, který jste tady teď na poslední chvíli v poslední hodinách zaplevelili dalšími a rozsáhlými pozměňovacími návrhy, které toto dělají. Co to bude znamenat? Nejdřív se řekne, to už jsme řekli, a s tím jsme se ztotožnili podle mě všichni napříč politickým spektrem, výjimka pro obranu. Teď vy přicházíte a říkáte: výjimka pro strategické stavby. Výjimka pro jádro, OK, to jsme se taky kdysi shodli. Přichází výjimka pro mimořádné situace, kdy formulace mimořádné situace je extrémně široká. Jak to potom skončí? To je jako praktický příklad, to je, když si člověk řekne, budu mít dietu, ale zároveň si řekne, no, o víkendu dietu držet nebudu, o dovolené ji taky držet nebudu, když je oslava, tak se taky dieta nepočítá, a když mám těžký den, tak se taky nepočítá. Tak proč si říkám, že chci držet dietu? To je úplně přesný ilustrující příklad toho, co vy říkáte celým tímto legislativním návrhem.

Víme, že na to nejsme blbě. Máme jako stát vysoký body mass index, když to převedu na to zadlužení. Říkali jsme si před pár roky všichni společně, měli bychom držet nějakou dietu a měli bychom si postupně nějakým způsobem tu váhu zkorigovat, aby to bylo dlouhodobě udržitelné pro náš dobrý zdravotní stav, a vy přicházíte a říkáte, prostě dieta se drží jenom někdy. O víkendech ji nedržíme, na oslavě nedržíme, o dovolené nedržíme, o prázdninách nedržíme, o Vánocích nedržíme. Ty vado, kdy ji vlastně držíme? Nikdy. Přesně tak. Tady paní poslankyně za ANO to řekla úplně přesně. Nikdy ji nedržíme. To je vlastně smysl vašeho legislativního balíku. Já jsem se snažil tady ve svém vystoupení to nějakým způsobem zarámovat, aby běžní lidé rozuměli tady těm slovům čisté, očištěné výdaje, bla, bla, bla, tomu nerozumí ti lidi, ale ukázat, co to vlastně bude znamenat.

Co to bude znamenat pro toho občana? Tak si řekněme, ten deficit na příští rok, paní ministryně, já jsem se tady s vámi sázel, vy jste říkala, že sázku takhle nebudete přijímat, já to beru, to je OK. Já tvrdím, nebudete mít deficit na příští rok menší než 350 miliard korun. Takže to bude 2027, 2028, 2029, tři rozpočty, které budou výrazně vyšší než deficity za naší vlády, kdy jste nás za to strašně tady grilovali. Ale co to znamená pro toho občana? Půjčujeme si na běžné mandatorní výdaje v dobách nejvyšších úrokových sazeb. Ten občan to zaplatí. Buď to zaplatí v tom, že na některé věci si bude muset za těch 10, 15, 20 let prostě počkat, protože tomu státu už dojde dech, to zadlužení bude tak velké, že prostě už si nebude moct v takovém tempu půjčovat, nebo to zaplatí ve vyšších daních, nebo v nižší kvalitě služeb toho státu. Prostě to nefunguje, to prostě není perpetuum mobile tady toto.

Prostě vláda tady se nechce smířit s tím, že má žít podle rozpočtových pravidel, a tak ta pravidla prostě přepisuje, rozvolňuje. Už to není jenom o obraně, už to není o Dukovanech, už to je o další plejádě věcí, u kterých se tváříme, že vlastně není důležité ptát se, kde na to vezmeme, ale prostě jdeme, půjčujeme si a takhle to roztáčíme na příští roky.

To znamená, tato vláda neposiluje rozpočtovou odpovědnost. Ona jenom prostě, a to je nutné uznat, to já uznávám, v tom jste dobří, vy chytře přepisujete pravidla tak, aby se dala obcházet. Největší problém není jenom vyšší schodek. Největší problém je to, že po změnách už běžný občan ani nepozná, co je skutečný schodek, skutečný dluh a co už není, co kryjete nějakými jinými cestami. Ale když z rozpočtových pravidel vyjmete obranu, velké stavby, jádro, mimořádné výjimky, zůstane přísnost už vlastně na co? To je to, co jsem se zeptal, proč to vlastně ještě držíte? Já vím, evropská legislativa. To už není rozpočtová kázeň. Tady nemůžeme mluvit o žádné kázni. To jsou prostě jenom účetní triky.

Já nevím, co víc říct silnějšího, abyste prostě zkusili se zamyslet. Vy se nad tím nezamyslíte, vám je to jedno. Myslím si, že většina poslanců to vlastně ani nečetla, ty pozměňovací návrhy, neví, co se pod tím skrývá, že prostě tohle fakt není cesta k rozumné budoucnosti, prosperitě České republiky. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. My jsme se vystřídali a mám tady faktickou poznámku, paní ministryně, paní poslankyně Jana Murová.

Prosím, prosím o klid v jednacím sále! Děkuji.

Vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Jana Murová: Nechtěla jsem reagovat, ale musím. To, že se levá strana neshodne s pravou, to je neoddiskutovatelný fakt. Proto tu také jsme. To, že Fialova vláda slibovala konsolidaci veřejných rozpočtů a nakonec po ní zůstala rozpočtová potopa, to je další neoddiskutovatelný fakt. Ale i tak jsem předpokládala, že v druhém čtení se budeme zabývat pozměňovacími návrhy, a ne, že se přesuneme do osobních invektiv, obzvlášť když je to osobní útok muže na ženu. Já, a myslím si, že i paní ministryně, se hrdě hlásíme k tomu, že jsme ženy a že nás toto oslovení neuráží, ale přesun do světa zvířat si myslím, že na tuto půdu nepatří. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Paní ministryně, prosím, ještě s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Marian Jurečka. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já jsem, paní poslankyně, hovořil o tom, jak lze chápat to, když tady sedí ministr vlády, viz včerejší noční jednání, sedí tady dlouho, mluví tady velmi korektně a věcně poslankyně a poslanci, ministryně či ministr vlády vůbec nevystoupí v té obecné rozpravě a nechá si svoji reakci na závěrečné slovo, kdy ty poslankyně a poslanci nemohou reagovat, protože nemají přednostní právo. A označil jsem to za pštrosí politiku. Není v tom nic osobního vůči konkrétní ženě. Je v tom to, že upozorňuju na chování člena vlády, členky vlády, která by měla korektně vystoupit v té debatě a reagovat v situaci, kdy na to může reagovat i ten běžný poslanec této Sněmovny. Paní ministryně to neudělala jednou, udělala to skoro u všech tisků, u kterých tady sedí v tomto novém sněmovním období jako předkladatelka. Můžete si to dohledat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a nyní vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju. Já děkuju paní kolegyni Murové, ale politika není pro slečinky, jak se říká, takže já se tím nezaobírám. Drzé čelo hanby nemaje, to mně šlo hlavou, když jsem vás poslouchala, pane poslanče Jurečko, a hned to zasadím do konkrétního kontextu.

Já jsem včera vystupovala mockrát s mnoha faktickými poznámkami. Určitě to najdete ve stenozáznamech, a že jste tu třeba momentálně nebyl, to vám nevyčítám, ale je to prostě fakt. Takže víte, já jsem naopak byla docela včera v takové nekomfortní situaci, když jsem vystoupila se závěrečným slovem, a pak jsem tady poslouchala ty hnojomety vašich kolegů s přednostním právem, aniž bych mohla reagovat, protože bych otevřela opět rozpravu, ale to je jedno. Znovu opakuji, politika není pro slečinky a já si to dávno neberu a dávno se mě to nedotýká.

Tak a teď ta fakta. Vy jste zřejmě, pane poslanče Jurečko, neslyšel moji úvodní řeč a protože opakování je matka moudrosti, tak vám ta základní, důležitá, klíčová fakta zopakuju. Proto jsem řekla, že drzé čelo hanby nemaje. Zopakuji vám, co jste nachystali naší vládě, protože jste věděli, že si pomalu budete muset z té Strakovy akademie zaplaťpánbůh sbalit. Vy jste nachystali to, že váš deficit za rok 2025 skončil ve výši 290,7 miliardy. To jsou fakta. Ta čísla na Ministerstvu financí byla prezentována, tak to prostě je. A predikce ČNB z podzimu roku 2025 – zase si to můžete zkontrolovat a opakuji, to znamená, z výsostného období vaší minulé vlády, která z logiky věcí musela zahrnovat její plány a záměry, tak nezávislá predikce České národní banky prognózovala saldo veřejných financí v roce 2026 na úrovni minus 2,2 procenta HDP, v roce 2027 dokonce minus 2,6 procenta HDP. Schválně volím ČNB jako nezávislou instituci.

A teď přijde – a opakuji to tady – to v uvozovkách nejlepší, v uvozovkách, já bych řekla nejsmutnější. Jaké saldo veřejných financí pro rok 2027 umožňují výdajové rámce podle pravidel, která nám po sobě zanechala Fialova vláda. Vy jste dojednali takzvaný fiskálně strukturální plán. Ptal se mě na to (Gestikuluje vpravo.) pan kolega Papajanovský. Tak říkám: Ano, budeme usilovat (Opět gestikuluje vpravo.) – odpovídám panu kolegovi, nesedí tu teď – budeme usilovat o změnu fiskálně strukturálního plánu.

A teď si poslechněte znovu, milí kolegové, všichni, co jste v tomto sále, co jste na nás nachystali. Tak, víte, jaké umožňují výdajové rámce pro rok 2027 podle pravidel, která jste nám zanechali? Nikoliv minus 2,6, jak prognózuje Česká národní banka. Dokonce ani minus 2 procenta HDP, dokonce ani minus 1,6 procenta HDP, dokonce ani minus 1 procenta HDP. Ne. Podle mantinelů s vědomím vašeho konce nastavila Fialova vláda – měl to být deficit veřejných financí v roce 2027, poslechněte si to prosím znovu a klidně půjdu znovu a znovu a znovu to opakovat: minus 0,9 procenta HDP. A v roce 2028 dokonce minus 0,5 procenta HDP. Přeložím vám to do řeči nominálních čísel, dámy a pánové – 0,5 procenta HDP je asi 45 miliard korun. Takže vy tady necháte díru 300 miliard za rok 2025, ale mně nám jste naordinovali 45 miliard v roce 2028, v situaci, kdy jste, znova opakuji, nechali díru 300 miliard, ztrátové zdravotní pojišťovny, to téma tady bude velmi brzo, rozpočtové triky, hned se vám vyjádřím k té mimorozpočtové půjčce za chviličku, abych zůstala strukturovaná, podfinancovaný státní aparát, podfinancované školství, podfinancované veřejné služby, nedostatečné investice. Ten příběh o SFDI, kam jste dali přidali nulu, všichni známe, když tak vám ho zopakuji. Znova říkám, opakování matka moudrosti.

Tak vy v této situaci máte tu drzost, tu drzost nám nakázat, budoucí vládě, že může hospodařit s deficitem maximálně 45 miliard korun – takže asi sedmkrát menším, než je ten váš. Tak se ptám: Pokus o špatný vtip? Nekompetence? Past? Tak já bych řekla, že všechno dohromady: špatný vtip, hodně okatá past a pořádná dávka stanjurovské nekompetence k tomu. To znamená, znova – a v pátek budeme mít tiskovou konferenci k bitcoinové kauze, k auditům, teď to otevírat nebudu, s panem ministrem Tejcem. Takže ministr, který nechal tam válet měsíc v kabinetu velice varovné, varovné stanovisko expertů právníků z Ministerstva financí k bitcoinové kauze, k tomu, jaká nebezpečí to nese, tak nám prostě naordinoval takovýto plán. A vy (nesrozumitelné) říkáte: Máte být zodpovědní, my jsme to tady nachystali a tak dále. – Tohle jste nachystali, tohle je ta celá pravda, pane poslanče Jurečko, tohle je ta celá pravda. A budu vám to tady chodit opakovat donekonečna.

A co děláme my? To vám zopakuju. My pouze jsme převzali vámi připravený zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, z velké části jsme to tam zachovali. Ano, mění se tam výpočet výdajových rámců, protože ale to je způsob, tam je možné vlastně... abych byla co nejvíce srozumitelná, protože je to velmi těžká materie – tam je možný několikerý přístup. My jsme zvolili přístup, který dokonce doporučovala i Národní rozpočtová rada.

No a teď tedy k vašim otázkám, co jsem si stačila snad zapsat, a doufám, že budu reagovat tím pádem i na některé další kolegy, kteří víceméně mluvili o podobných věcech. Vy jste mluvil akorát bych řekla nejvíc agresivně vzhledem k tomu, co jste tady nám zachovali – ale to je váš problém.

Únikové doložky. Úniková doložka na obranu – v podstatě jsme ji převzali z vaší právní úpravy vaší vlády. To jsme převzali a pouze ji prodlužujeme, protože asi pravděpodobně v této bezpečnostní situaci se nevyřeší ten problém prostě tak rychle. Takže ji zhruba o 3 roky prodlužujeme do roku 2036, pokud se nemýlím, čili celkově vlastně o 10 let – vy jste to měli, myslím, že do roku 2033. Ano, vedle toho platí úniková doložka COFOG podle evropských fiskálních pravidel, to znamená, když bude platit COFOG, ten je tuším do roku 2028, jedeme podle COFOGu, když nebude platit, jedeme podle národních fiskálních pravidel. Co je na tom nesrozumitelného? Co je na tom tak špatného? Vy jste chtěli to samé. My jenom říkáme, prostě chceme to o 3 roky déle. Je to úplně stejné, nad 2 procenta – my dobře víme, že budeme muset investovat. My to jenom chceme dělat trošku jinak, chceme to dělat transparentně, chceme (?) to dělat podle potřeb armády, ale to je téma pro mého kolegu vicepremiéra a ministra obrany Zůnu, do toho se nebudu podrobně pouštět, ta debata nás o tom určitě čeká.

Tak, pak jste tady zaútočil na Dukovany a říkal jste, že jsem vás tady kritizovala za mimorozpočtovou půjčku. Jasně, že jsem vás kritizovala a vždycky vás kritizoval budu, já si za tím stojím, protože vy jste to tajili a udělali jste to takovým netransparentním způsobem – to byl ten rozdíl. A my prostě to říkáme otevřeně: Půjčka je výdaj státního rozpočtu, splátka je příjem státního rozpočtu, z pohledu EU se nepočítá do deficitu v obou případech. Takže my jsme transparentní, tady to nebudeme..., samozřejmě navyšovat dluh to bude, to je bez diskuse. A my nechceme Dukovany, pane poslanče Jurečko? Já si myslím, že jsme se shodli, ne, bez ohledu na politickou příslušnost, jestli chceme, nebo nechceme Dukovany, jestli potřebujeme tady výstavbu jaderných reaktorů. Dokonce jsme se shodli i na tom, že nám ty dva stačit nebudou a že tam musí být obce na další dva. Je to snad jasné. Zaplaťpánbůh a poděkujte současnému i tehdy bývalému premiérovi Babišovi, který prosadil na Evropské radě, aby bylo tehdy v rámci takzvané taxonomie, aby jaderná energie byla takzvaný čistý zdroj. Taky jsme mohli být dneska úplně kde jinde – protože jsem dáma, nebudu říkat kde. Protože v podstatě podívejte se, co říkají Němci, že dneska prostě, jak litují toho, že odstoupili od jaderné energie – a už je pozdě, ony se nedají ty jaderné elektrárny takhle zase jako – ty, co se zakonzervovaly – nejsem na to odborník, mám to odposlouchané – nedají se zase takhle spustit a tak dále.

Takže já si myslím, že byste za tohle vůbec neměl – vy byste měl říct, že jste rád, že vlastně vaše vláda navázala na to, co my jsme rozjeli kolem Dukovan, někam jste to posunuli a my to posouváme dál. Vždyť to je přece v pořádku, ne? Nebo ne? Je to špatně? A ano, vždycky budu kritizovat vaše mimorozpočtové půjčky. Já to nebudu tak dělat. Já to řeknu otevřeně, bude to takto, je to mimo rozpočet, výdaj to je a tak dále prostě, ale je to prostě fér a je to podle zákona. Takže to je rozdíl. A novinkou je, že chceme, aby úniková doložka – a samozřejmě nikde není napsané, že ji nakonec použijeme – aby úniková doložka umožnila, abychom vlastně na ty rámce mohli započíst takzvané liniové stavby: infrastruktura, dálnice – víte, že liniový zákon, tam máte jejich výčet – přehrady, jako lidovci, určitě vám nevadí přehrady, že chceme stavět, myslím, že to potřebujeme, já nevím, různé mosty a tak dále, určitě jsem zapomněla, výčet liniových staveb je uveden v konkrétním liniovém zákoně, který se kdysi prosazoval ještě za naší bývalé vlády, a myslím si, že i na tom jsme tady měli vzájemně shodu, že jsme to naštěstí nepolitizovali.

A my budeme jednat – teď odpovídám panu poslanci nepřítomnému Papajanovskému – budeme jednat jako nová vláda o změně fiskálních strukturálních pravidel, která jste nám tak krásně nalajnovali na těch 45 miliard, budeme o nich jednat, ale pro případ, že prostě ta fiskální strukturální pravidla, třeba se nezmění nebo se změní nějakým způsobem jiným – to v tuto chvíli ta jednání začínají, jsou v plenkách – tak máme tady národní pravidla. A myslím si, že jsem to vysvětlila jasně, nebo myslíte si, pane poslanče Jurečko, že bychom ty stavby měli zakonzervovat, aby vy jste byl spokojený? Přestaneme stavět? Vážení občané, dálnice stavět nebudeme, přestaneme tady dělat mosty, přestaneme...

My jsme třeba i pro tu obranu, kterou nám tady neustále vyčítáte – a teď na nikoho neútočím, já to jenom opakuju – přece sedí tady bývalá ministryně obrany, já myslím, že se mnou bude souhlasit, když řeknu, že – a zase to mám naposlouchané od expertů – že my pro případ nedejbože konfliktu jsme tranzitní země a měli bychom mít... (Poslankyně Černochová reaguje z pléna.)

Přesně tak, děkuju vám, paní exministryně, za doplnění, že my vlastně tady musíme mít zpevněné silnice, mosty a tak dále, dokonce i těch 20 miliard, co jsme zahrnuli do výdajů na obranu pro rok 2026, byly odsouhlaseny vaší vládou, já jsem se na tom i shodla s panem exministrem dopravy Kupkou v jedné televizní debatě nedávno.

Takže si myslím, že je to v našem zájmu, a jestliže máme podpořit hospodářský růst, tak jak ho podpoříme jinak než investicemi? A jestli na ty investice nebudeme mít peníze, což tedy díky vašemu skvělému fiskálně strukturálnímu plánu bychom neměli na nic – fakt pecka, co jste nám tady nachystali – tak co? Tak to přestaneme dělat, budeme tady prostě, tato země úplně tady přestane dělat cokoliv? Nebudeme podporovat zdravotnictví? Víte, jaká je díra ve zdravotních pojišťovnách? Teď jsem měla jednání minulý týden – v pondělí –s panem ministrem zdravotnictví, jak jste je tam vyhladověli a tak dále, a tak můžu pokračovat. Takže na to rezignujeme, na tyto věci? My potřebujeme infrastrukturu dobudovat, pokud se nemýlím, do nějakého roku 2033, 2034 a na tohle potřebujeme peníze.

Samozřejmě že budeme – náš premiér začne vyjednávat ve velice krátké době nový víceletý finanční rámec. To taky nebude nic jednoduchého, protože první návrh, se kterým přišla Evropa, to tedy je, opravdu si myslím, že je nepřijatelné, ale povedou se jednání – to vždycky na začátku skřípe a pak se musí dohodnout ty země, protože je tam jednomyslnost. Náš premiér, když dojednával tehdy v naší první vládě, tak tam byl úspěšný, dovezl hodně peněz navíc, tak určitě předpokládám, že bude vyjednávat i nyní, takže ty peníze použijeme, kam to půjde, ale dobře víte, že máme kofinancování a že těch peněz dostaneme méně, protože bohatneme, a podle mě nás čeká, ještě to nevíme přesně, ale možná nás čeká poslední programovací období, kdy budeme čistým příjemcem, ale uvidíme – to se pořád mění, ty výpočty HND, protože tam se počítá HND, ne HDP.

Takže já jsem se to snažila srozumitelně vysvětlit, protože je to skutečně těžký text, to bych s vámi asi souhlasila, ale z velké části ho implementujeme a vlastně nic jiného nám v tomto směru nezbývá. A ty únikové doložky jsem tam načetla do toho jako pozměňovací návrh – a dělám to já jako ministryně financí, samozřejmě ve spolupráci s aparátem, který stojí za mnou, takže to určitě je napsáno expertně správně – protože začínají jednání a jsou v plenkách. Já teď čekám vlastně od kolegů, vždycky do konce dubna posílají návrhy na rozpočet, ty musíme samozřejmě nějakým způsobem eliminovat a začít už nějaká ta předběžná pracovní jednání, abychom rozepsali kapitolám předběžně návrhy, a tím pádem vlastně mám velice rámcový přehled. Já nejsem schopna vám teď říct, jaký bude deficit. Já jenom vidím prostě ty největší položky: Státní fond dopravní infrastruktury, zdravotnictví a další, nebudu tady vyjmenovávat, se kterými už musím začít počítat, a teď samozřejmě při zasazení do těch pravidel – a já nebudu tady lhát, já nebudu dělat to, co jste dělali vy, že jste prostě vzali číslo podle fiskálně strukturálního plánu, notabene vy jste ho dojednali – to se dojednávalo, tady tato pravidla, v roce 2024. Vaše vláda dojednala úplně prostě nepochopitelně – vy jste museli vědět, že to prostě nebude, anebo vám to bylo jedno, nebo jste si říkali, my už tady nebudeme, tak ať si s tím někdo dělá, co chce, jak chce, jinak si to neumím vysvětlit – tohle přece zodpovědná vláda nemohla dojednat. Notabene my jsme pořád devátá nejméně zadlužená země v EU. To znamená, že přes to všechno, co se tady událo, jak se navýšily výdaje a tak dále, tak přes to všechno jsme devátá zadlužená země – nejméně – a mělo se prostě na tohle brát ohled, že to je nereálné. Ani vy byste neměli, pokud byste nedejbože vládli, neměli v roce 2028 deficit 45 miliard, takže já to vysvětluju.

Obrana – navazujeme na vás – prodlužujeme to, tak jak jste to tam dali vy, a já jsem dokonce tehdy, když za mnou bývalý váš ministr byl, tak jsem řekla: Ano, já s ním souhlasím, a my to prostě jenom prodlužujeme. Dukovany vlastně, to je také ve vaší právní úpravě, a my to tam prostě ztransparentňujeme, říkáme: Bude to mimo rozpočet, protože příjem, protože je to vlastně jakoby nalej vylej, ale ve výdajích to samozřejmě bude, že je chceme – určitě se shodneme, asi na to nenašetříme, že jo? Škrty ve výdajích na takovouhle investici, která bude z hlediska ekonomického, dalšího hospodářského růstu klíčová pro tuhle zemi a já jsem ráda, že se na tom shodujeme. A dáváme tam únikovou doložku na liniové stavby pro případ, že prostě by se nějakým způsobem komplikovala jednání o novém fiskálně strukturálním plánu, ale věřím, že ta jednání dopadnou úspěšně, protože jsme nová vláda, přicházíme s nějakým – nebo ne s nějakým, ale s určitým konkrétním svým programem a s hospodářskou strategií, kterou jsme představili tuším, že v lednu. Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní ministryně. S faktickou poznámkou je přihlášený pan poslanec Marian Jurečka. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Já začnu pozitivně, paní ministryně, děkuju, že jste zareagovala, cením si toho.

Druhá věc: děkuju, že jste vlastně po dlouhých asi letech vlastně tady pěkně řekla, že půjčka je dluh. To je taky docela posun, že se na tom shodujeme. Vy jste kdysi tvrdila... (Ministryně Schillerová reaguje z pléna), ale vy jste to potom v té větě rozvinula a skončila jste u toho, že to je dluh, takže když to přečtete v tom stenozáznamu, já si dávám velký pozor, tak jste to takhle hezky řekla. Takže jsem rád, že se všichni shodneme, normálně myslící lidé, že prostě půjčka je dluh a musíme jednou zaplatit.

A teď věcně. Vy jste tady řekla, že v tom jádře bylo to nějaké špatné rozhodnutí, a použila jste teď skoro, cituji: Vy víte, kde jsme, nechci to tady říkat. V... No, tak já jenom připomenu, kdyby ministr financí Andrej Babiš v roce 2014 nezabil dohodu k dostavbě třetího a čtvrtého bloku v Temelíně, tak jsme mohli dneska finišovat. Proč to Andrej Babiš tenkrát zabil? Protože řekl, že on jako Ministerstvo financí, které drží akcionářská práva za balík akcií státu v ČEZu, odmítá připustit jakoukoliv debatu o garancích. Kde jsme dneska? Stát postavil systém garancí pro to, aby se mohl pátý, šestý blok v Dukovanech stavět. To je další faktická poznámka.

A ta třetí, kterou to celé zakončím (Ministryně Schillerová a ministr Macinka se baví u stolku zpravodajů.) – já počkám – a poslední poznámka: Vy nám vlastně chcete říct, že to zadlužování chcete dělat rychleji, víc o tom budete mluvit, větší píár, a že to je v pořádku. A já říkám: Ne, není v pořádku to, že tato vláda bude tuto zemi zadlužovat daleko rychleji různými únikovými doložkami a méně transparentněji. No, za to vám fakt tleskat nebudeme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Patrik Pařil.

Než přijde, tak tady mám několik omluvenek. Od 19 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Filipovičová, od 15.30 z pracovních důvodů pan poslanec Matěj Ondřej Havel, od 15 h do 19 h z pracovních důvodů pan poslanec Zdeněk Hřib, od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Věra Kovářová, pan poslanec Hubert Lang bere zpět svou omluvu do 12 hodin, ze zdravotních důvodů byl omluven pan poslanec Jan Lipavský od 10 do 11.30 hodin, z pracovních důvodů to byl pan poslanec Patrik Nacher, od 10.30 do 12.30 z pracovních důvodů pan poslanec Martin Šmída a od 12 do 14.30 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Vlastimil Válek. Omlouvám se, že jsem to takhle přerušil, ale opravdu se nám to tady nahromadilo a bylo třeba to přečíst.

Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Pařil: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, krásné po poledne. Já budu věcný a stručný. Chtěl bych jenom definovat svůj pozměňovací návrh, který je dostupný jako sněmovní dokument číslo 797. Obsahuje pouze technickou změnu novely zákona o rozpočtových pravidlech právě obsaženou ve sněmovním tisku 90. Jedná se tam o změnu tří bodů.

K bodu číslo 1 pouze navrhuji, aby se doplnilo datum nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. V bodu číslo 2 tam se dovoluje organizační složce státu uzavřít smlouvu o energetických službách, která může materiálně představovat dodavatelský úvěr, proto je tam potřeba tato úprava. A v bodě potom číslo 3 tam se navrhuje pouze technická změna spočívající v úpravě časového nesouladu dvou souvisejících změn. Všechny tyto změny byly konzultovány s Ministerstvem financí. Děkuji.

 

Jiří Barták: Tak děkuji. A další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Lucie Sedmihradská. Než přijde, další omluva – od 15 do 16.30 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Jiří Horák.

Máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Ještě jednou dobrý den všem. Já bych v návaznosti na proběhlou diskusi o tom, zda Poslanecká sněmovna má, či nemá zájem plnit svou roli při kontrole vlády a jejího hospodaření podle státního rozpočtu ráda předložila doprovodné usnesení, kterým Poslanecká sněmovna jasně potvrdí že je opravdu připravena požadovat po vládě skládání účtů.

To usnesení má následující znění – poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ukládá vládě, aby i nadále předkládala Poslanecké sněmovně informaci o pokladním plnění státního rozpočtu, a to včetně hodnocení vývoje státního dluhu za první a třetí čtvrtletí k projednání v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Toto usnesení pak ještě jednou nahlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Jiří Barták: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Benjamin Činčila. Máte slovo.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, dobrý den, paní ministryně. Já bych chtěl říct, že jenom obecně, protože těch konkrétních parametrických kritik tady už zaznělo poměrně hodně, tenhle zákon o rozpočtové odpovědnosti, tahleta úprava zákona o rozpočtové odpovědnosti, je fakticky zrušení toho, že tady bude nějaká rozpočtová odpovědnost, protože za zástěrku nějaké evropské směrnice, která ano, ta implementace je opravdu složitá materie, je tam poměrně zajímavý ten mechanismus těch výdajových rámců, nicméně byl z evropské úrovně psán zejména pro ty super zadlužené státy, zejména jižní Evropy. Neříká nám až sem se můžete zadlužovat a rychle se tam zadlužujte tímto směrem, ale mění nějakým způsobem ty mechanismy toho, jakým způsobem se můžeme zadlužovat. Nicméně to, co k tomu tam zase přidáváme, ty další výjimky, které budou mást občany, kdy už nebudeme vědět, co ještě je státní rozpočet, a to, že si vlastně potom na základě nějakého usnesení ve Sněmovně, jak už jsme to zažili, budeme moct zadlužovat nad rámec zákona o rozpočtové odpovědnosti. No tak to ho rovnou zrušme, nepotřebujeme ho, protože ho v podstatě celou dobu jenom vykošťujeme.

To znamená, tyhle mechanismy stejně tak jako já jsem pro to, aby se tady stavělo, aby tady byly infrastrukturální, zásadní stavby, nicméně zase nemusí být výjimkou mimo ten státní rozpočet. Tak najděme na ty velké investice, přece v rámci zákonných mechanismů, zákonných mantinelů, tak na ně najděme peníze. Měla to dělat předchozí vláda a dělala to, měla by to dělat i tahle vláda. Tahle vláda na rozpočtovou odpovědnost kašle, vykošťuje i ten zákon o rozpočtové odpovědnosti a my, až u toho budeme, tak nebudeme ten zákon nejenom vykošťovat, ale zároveň ho budeme dodržovat a nebudeme, nebudeme měnit pravidla o zákonné rozpočtové odpovědnosti. Ne kvůli nějakým tabulkám ale kvůli tomu, že jde o budoucnost veřejných financí, o budoucnost českých občanů. Děkuju za pozornost.

 

Jiří Barták: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Karel Haas. Než přijde – omluva od 17 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Michaela Moricová. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Dobrý den, dámy a pánové, vážená paní ministryně, vážená paní kolegyně. Já teď ve druhém čtení, snad relativně stručně, odůvodním pozměňovací návrh odéesky (od) kolegy, nebo mě a kolegy Vojtěcha Munzara, Jiřího Havránka, Libora Turka, Jana Skopečka, Martina Kupky.

Na úvod si dovolím a nebojte, budou to jenom dvě takové důležité kontextové poznámky, já se příliš nebudu lišit od předřečníků. Ten příběh, který se kolem této velké, opravdu zásadní materie vystavěl ze strany Ministerstva financí, když ho zjednodušuju, byl v zásadě takový – je to primárně technická transpoziční novela. Velmi to zjednodušuju, tak já jenom toto chci uvést na pravou míru – paní ministryně legitimně, legitimně velmi často argumentovala v uplynulých čtyřech letech stanovisky Národní rozpočtové rady, která byla – to si řekněme na rovinu, to si máme umět přiznat – velmi často kritická k předchozí vládě.

Tak já teď ocituju do toho kontextu, že se opravdu nejedná o technickou transpoziční novelu, ale o opravdu zásadní změnu českých – a já teď nemůžu použít rozpočtových pravidel, protože to je ten návrh zákona, takže spíš řekněme českých fiskálních pravidel – pravidel fiskální odpovědnosti v České republice. Tak ocituju stanovisko Národní rozpočtové rady: „Národní rozpočtová rada nicméně nesouhlasí s interpretací ministryně financí Aleny Schillerové, že jde pouze o technickou transpoziční novelu. V transpoziční novele, která již v minulosti prošla připomínkovým řízením a legislativní radou vlády, Ministerstvo financí totiž na poslední chvíli udělalo zásadní úpravy, které mění jak pravidlo dluhové brzdy (s ohledem na budování jádra) tak i nové klíčové pravidlo růstu čistých výdajů.“

To znamená, já vždycky mám rád, když se ty věci opravdu férově zasadí do kontextu. Příběh o tom, že to je jednoduchá, nebo ne jednoduchá, že to je techni- (Ministryně Schillerová nesouhlasí) ne, taky jsem (to) hned vzal zpět, že to je technická transpoziční novela. Tak ten příběh, ať to prostě prodáváme objektivně, tak to určitě není. Ty změny v českém fiskálním prostoru jsou opravdu robustní, jsou rozhodně největší za posledních mnoho let. To je ta první poznámka.

Druhá poznámka, ta už opravdu uvádí ten náš pozměňovací návrh. Ta materie je tak složitá, že jsme se s kolegy v odéesce snažili opravdu jít po prioritách. Za nás řeknu čtyři priority, které považujeme za velmi negativní v tom návrhu. Ty čtyři priority se ten náš pozměňovací návrh snaží změnit.

První nejdůležitější věc, v tom máme překryv s řadou kolegů, je to zmocnění nebo oprávnění pro vládu, které může být přeneseno na osobu ministra financí, aktuálně ministryně financí, rozhodnutím samotné exekutivy. A mně až tak nejde o to odůvodnění, jako spíš o ten princip, že v parlamentní demokracii bez souhlasu Sněmovny rozhodovat na základě rozhodnutí potenciálně samotného ministra financí o 10 procentech výdajů nebo o navýšení výdajů státního rozpočtu až o 10 procent oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu. To by v letošním roce při rozpočtu roku 2026 bylo lehce nad 240 miliardami korun bez souhlasu Poslanecké sněmovny. To je z našeho pohledu vlastně ta úplně nejzásadnější věc, která nám připadá pro jakoukoliv vládu. A jestli kolegové v koalici jsou kolegové, kteří nechtějí měnit nějakým způsobem parlamentní systém v České republice, tak tohle nám tou hodnotou přijde úplně, a teď to slovo dávám do uvozovek, ulítlé.

Pak jsou samozřejmě s tímto oprávněním spojené i dílčí trable v textaci, ale jak říkám, princip a ta priorita je vůbec v tom, že umožňuje bez souhlasu Sněmovny takhle zásadní nárůst výdajů. Tak to je to jádro pudla. Ale v tom ustanovení, které vláda ve vládním návrhu navrhla, jsou samozřejmě některé trable, které to ustanovení činí, a teď zase použiju slovo v uvozovkách, takzvaně gumovým.

To ustanovení za prvé není spojeno s nutností vyhlášení některého z mimořádných stavů podle Ústavy České republiky nebo podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, viz v textu spojka anebo v odstavci 1 nebo v nově navrhovaném znění odstavce 1 § 31. Za druhé, podobně jedno slovíčko další legislativní, právníci ho znají. Je to slovíčko zejména, zase v § 31 za čárkou, tak uvádí vlastně otevřenou možnost, nikoliv striktně vymezený taxativní výčet, ale demonstrativní otevřený výčet možností, za kterých bude vláda k tomuto naprosto bezprecedentnímu mimořádnému kroku moci přistoupit. To je druhá věc.

A třetí věc. Ta – nechci úplně se stavět odborníkem na obranu kterým určitě nejsem, to bych byl pokrytec a popíral bych sám sebe – ale ta třetí nebo ten třetí dílčí trabl je, že to navržené bezprecedentní exekutivní oprávnění pro vládu je spojeno nejen s článkem 5  Severoatlantické smlouvy, s tím bych já naprosto bez výhrad souhlasil. Článek 5 pro všechny, kdo se nepohybujete v obraně, to je onen princip jeden za všechny, všichni za jednoho v rámci NATO při napadení členského státu NATO na území Evropy nebo Severní Ameriky. Ale, a ten trabl není v tom článku 5, to exekutivní oprávnění vlády je spojeno i s článkem 4, což je pouze, a teď to dávám do uvozovek, pouze článek upravující pravidla takzvaných společných konzultací v případě, kdy jeden z členských států má názor na to, že byla ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost – článek 4 – nebo bezpečnost. S tímto článkem, to znamená s těmi takzvanými konzultacemi, byly použity v uplynulých čtyřech letech několikrát, typicky když nebylo území členského státu NATO, zejména na východním křídle napadeno řekněme přímým útokem, ale došlo třeba k vniknutí bezpilotních prostředků do vzdušných prostorů států na východním křídle NATO, Polska, pobaltských zemí a tak dále. Tam se spouští konzultace podle článku 4 a s článkem 4 dávat jakékoliv české vládě do budoucna oprávnění o 10 procent navýšit výdaje státního rozpočtu bez souhlasu Poslanecké sněmovny, je podle nás chybné. Takže tolik ty tři dílčí připomínky k textaci ve vládou navrženém znění § 31 odst. 1.

Druhá věc. Podle našich priorit, která je v tom návrhu principiálně špatně a já jsem se snažil tu debatu poslouchat, asi na dva kolegy jsem musel odběhnout za jiným pracovním jednáním, nevím jestli to někdo zmiňoval, vládní návrh chce v zásadě zrušit – odpusťte mně, ono to je promítnuto do řady ustanovení náš pozměňovací návrh se to snaží pokrýt celé – chce zrušit zvláštní důchodový účet. Platí v České republice v tuto chvilku více než dvacet let. Byly tam změny mezi lety 2008 až 2017 z očekávání důchodové reformy, ale nikdy se vlastně principiálně v těch více než posledních dvaceti letech nezměnilo to, že výsledky hospodaření důchodového systému jsou evidovány na zvláštním důchodovém účtu, a to bez ohledu na to, zda hospodaření důchodového systému přináší deficity nebo produkuje přebytky. Za poslední čtvrtstoletí, a v tom má důvodová zpráva pravdu, ty přebytky byly v minimu roku. Byla to téměř přesně čtvrtina, 25 procent, z toho čtvrt století šestkrát důchodový účet vyprodukoval přebytek a ve zbytku roku vyprodukoval deficit. Ten celkový deficit se až do roku 2024 nebo ten celkový deficit přesáhl půl bilionu korun, ten kumulovaný.

Ale proč my to považujeme za druhou zásadní prioritu? Vláda vlastně v důvodové zprávě říká, ten systém je přežitý, protože přebytky český důchodový systém nebude produkovat. Přátelé, podívejte se všichni do podkladů, a zase používám Národní rozpočtovou radu, kterou velmi ráda a legitimně a oprávněně používá paní ministryně financí. Podívejte se na zprávu Národní rozpočtové rady z dubna roku 2025. Zpráva, která byla separátně zacílená na dopady důchodové reformy, na udržitelnost a stabilitu českých veřejných financí. Podívejte se na pravidelnou povinnou zprávu Národní rozpočtové rady z října loňského roku 2025, to znamená ani ne půl roku stará zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V zásadě, a teď pozor, já musím zdůraznit, že zatím to je za stavu, že vláda nesáhla do námi schválené důchodové reformy, to je důležité předeslat, tak minimálně do roku 2035 bude důchodový účet v přebytcích. Bude v přebytcích. Nejvyšší rok v těch prognózách je rok 2032, kdy Národní rozpočtová rada predikuje přebytek systému důchodového pojištění v rozsahu 0,65 procenta HDP, to znamená, opravdu minimálně do poloviny třicátých let bude důchodový účet produkovat přebytky. Pak tam je samozřejmě velmi razantní sešup, který se snažila naše vláda brzdit důchodovou reformou, ale já za tímto ustanovením, které vlastně v důvodové zprávě je překryto tím, že je to přežité, není to potřeba, důchodový systém přebytky nekumuluje. Tak pozor, minimálně dalších deset let to budou v součtu stovky miliard korun, které vláda vládním návrhem říká: my už je nebudeme alokovat speciálně a účelově vázané na důchodovém účtu pro budoucí průběh toho důchodového účtu, my je rozpustíme mezi běžné výdaje státního rozpočtu. Tak to je pro nás ta druhá priorita, kterou v pozměňovacím návrhu měníme.

Třetí priorita, to už tady padlo, to jsou únikové doložky. Samotná důvodová zpráva, paní ministryně říkala, že pouze převzala ty únikové doložky, které samozřejmě existují už v platné legislativě. Není to samozřejmě pravda a já teď nemluvím o těch únikových doložkách, které jsou navrženy v pozměňovacích návrzích, které legitimně může podat kterýkoliv z kolegů, to znamená i vládní představitel. Já se opravdu držím vládního návrhu zákona, tak jenom abychom si ty věci opravdu říkali objektivně. Samotná důvodová zpráva k únikovým doložkám, § 11, říká: písmeno b) upravuje dosud neupravenou situaci hrozícího zhoršení bezpečnostní situace, kdy je nutné na návrh Bezpečnostní rady státu vyčlenit dodatečné výdaje na obranu či bezpečnost České republiky, aniž by situace již vyžadovala vyhlášení některého z mimořádných stavů podle ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, promiňte, pane poslanče. Dámy a pánové, opět nám hladina hluku dosáhla velmi vysoké úrovně. Prosím, abyste si když tak své věci vyřešili v předsálí a nechali pana poslance hovořit tak, abychom i my slyšeli, o čem mluví. Děkuji.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát, už to bude relativně opravdu krátké. Takže nebyla pravdivá ta informace, že by došlo pouze k převzetí a řeknu systematickému setřídění těch dosavadních únikových doložek. Únikové doložky tam přibyly nebo přibyla tam tady ta minimálně jedna plus ty, které se propisují do pozměňovacích návrhů. Ale já dnes komentuju náš pozměňovací návrh, který směřuje k vládnímu návrhu zákona, takže v těch únikových doložkách a k jejich rozvolnění bez nutnosti vyhlášení z některého z těch mimořádných stavů podle krizové české legislativy, tak opět považujeme za rozvolnění toho prostoru, ačkoliv bychom si laťky fiskální odpovědnosti měli v České republice, a věřím, že by na tom mohla existovat většinová shoda, měli spíše zpřísňovat než je zlehčovat.

A ta poslední poznámka, ne že by byla nepodstatná, pořád patří mezi naše priority, to je ta čtvrtá poslední priorita, kterou vtělujeme do pozměňovacího návrhu, a to je to, že vládní návrh opouští ten přesný procentní deficit snižování strukturálního salda, kde dneska máme tu trajektorii v zákoně přesně procentně vepsanou do roku 2028.

Já rozumím tomu vysvětlení, že vláda se chce posunout na evropská pravidla trajektorie čistých výdajů. Dokonce rozumím i důvodové zprávě, která říká, že to, co nám schválily orgány Evropské komise, Rada, tak odpovídá tomu, co dnes máme propsáno do procentního snižování strukturálního schodku. Ale pokud je tomu skutečně tak, pak by paní ministryně nemělo vadit, protože samozřejmě rozhodnutí orgánů Evropské unie se může změnit, když, a to činí náš pozměňovací návrh, do konce toho období, to znamená do roku 2028, tak jak to odsouhlasila Poslanecká sněmovna této země v minulosti, necháme doběhnout tu českou trajektorii snižování strukturálního salda. Pokud jsou pravdivá slova paní ministryně, že to je souladné s tím novým přístupem trajektorie růstu čistých výdajů, což jsou údaje v důvodové zprávě, tak pak nemám důvod nehlasovat a nepodpořit tento náš pozměňovací návrh, který zajistí, že dodržíme tu trajektorii do roku 2028, kterou tato Sněmovna ve snižování strukturálního schodku schválila.

Tolik odůvodnění. Věřím, že jsem se neodchýlil odůvodnění našeho pozměňovacího návrhu. Já se pak k němu připojím samozřejmě už pouze na odkaz sněmovního dokumentu číslo 837 v podrobné rozpravě. Děkuji mnohokrát. (Slabý potlesk z pravé strany.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní tedy máme v rozpravě přihlášenou poslední paní poslankyni, to znamená paní poslankyně Jana Filipovičová. A já bych znovu požádal, než paní poslankyně přijde, abychom opravdu udržovali ten hluk v tom sále tak aby bylo slyšet, co nám poslanci říkají. Děkuji. Prosím.

 

Poslankyně Jana Filipovičová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nechci zde opakovat to, co už zaznělo k celkovému nastavení rozpočtových pravidel. Ráda bych ale upozornila na jednu méně viditelnou, ale velmi podstatnou změnu, kterou tato novela přináší, a to je zrušení zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění.

Na první pohled se může zdát, že jde jen o technickou nebo účetní úpravu. Já si to ale nemyslím. Zmíněný účet představoval nejen finanční rezervu, ale i určitou pojistku důvěry. Bylo zřejmé, že prostředky určené na důchody jsou oddělené a mají sloužit právě tomutou účelu. Jeho zrušením se tyto prostředky rozpouštějí v rámci státního rozpočtu. Tím se sice zvyšuje flexibilita vlády, ale zároveň se oslabuje transparentnost a dlouhodobá odpovědnost.

Dovolím si k tomu jednu poznámku z praxe. Samosprávné obce jsou povinny vytvářet zákonné rezervy zpravidla formou účelových fondů, a to například na obnovu vodohospodářského majetku.

Tyto prostředky sice můžeme v případě potřeby použít v průběhu roku, ale máme jasnou povinnost je zase do systému vrátit. Tady ale stát žádnou takovouto povinnost nemá, a to je ten základní rozdíl. Pokud by šlo jen o účetní změnu, neměnila by se podstata věci, tedy oddělení prostředků, ale tady dochází k tomu, že prostředky přestávají být oddělené a stávají se součástí běžného rozpočtu. Obávám se, že v takovém případě bude záležet pouze na aktuální politické vůli, zda se tyto prostředky někdy skutečně vrátí zpět do důchodového systému. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a s přednostním právem se mi přihlásil předseda ODS pan poslanec Kupka. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, ten návrh zákona znamená opravdu velmi závažný krok a zlom v dosavadní trajektorii a tendenci konsolidovat veřejné prostředky. Tohle je takové rozvolnění, které bude fakticky znamenat, že rezignujeme na odpovědné hospodaření. Vláda Andreje Babiše rezignuje na odpovědné hospodaření. Paní ministryně nám může vyčítat leccos, ale rozhodně nám nemůže vyčítat to, že jsme v tom předchozím období udělali maximum pro investování a investice České republiky rostly a rostly rekordně. A dařilo se i za situace, kdy jsme snižovali deficity. Zcela prokazatelně po celé období jsme snižovali deficity, tak se dařilo držet jako základní předpoklad pro zdravý vývoj české ekonomiky, tak se dařilo nejenom držet základní Maastrichtské kritérium, ale pohybovali jsme se kolem dvou procent deficitu veřejných institucí vůči HDP.

Díky tomu je Česká republika dnes, v porovnání se všemi sousedy, v tomto konkrétním kritériu na tom zdaleka nejlépe. Často jsme slyšeli, že vyčítáte, že za to předchozí období náš národní dluh stoupl o 1 bilion 200 miliard korun. To, co dnes ale děláte, znamená fakticky, že si uvolňujete cestu k tomu, aby v následujícím období, kdy jsme měli pokračovat v konsolidaci a snižovat deficity, to znamená snižovat i rychlost zadlužování, že naopak na konci toho období můžete sáhnout ke zvýšení toho dluhu až o 1 bilion 500 miliard korun. To je realita. Totiž pokud říkáte, že se budete držet jako stropu oněch třech procent deficitu veřejných institucí jako Maastrichtského kritéria, tak to znamená, a naznačoval to bohužel i pan premiér, že v příštím roce může deficit ještě dál růst.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane předsedo, prosím prosím opravdu, aby hluk v sále šel dolů. Děkuji.

 

Poslanec Martin Kupka: Mluvím o tom proto, že tohle je opravdu jeden z nejvážnějších kroků z hlediska základní hospodářské strategie a ekonomické strategie České republiky. A zatím vidíme totiž snahu opravdu nejenom naplňovat všechny populistické dárečky, ale uvolnit si ruce téměř k čemukoliv. Nedostavuje žádná úspora. Nedostavuje se to, co jste slibovali české veřejnosti. A místo toho dáváte větší a větší prostor vytvářet si dostatečnou vatu, abyste mohli v rámci dalších let udělat téměř cokoliv. Realita je taková, že pokud dnes vyčítáte předchozí vládě, že dostatečně nešetřila, tak nemůžete zároveň říct, že míříte k naplnění vašeho programového prohlášení, že klidně sáhnete až ke třem procentům. To totiž, vyjádřeno v konkrétních číslech, by v příštím roce znamenalo deficit vyšší klidně o 90 miliard korun oproti těm letošním 310 miliardám.

A to je pravý opak toho, po čem i někteří další členové vládní koalice volali. Tak sen motoristů o tom, že bychom měli na konci období vyrovnané rozpočty, no, to není ani vlhký sen, to je totální nesmysl. To je absolutní popření reality. A ten krok, který dnes děláme, tak ten přesně směřuje k tomu, že nic takového naplnit nehodláte. Je dobře to aspoň otevřeně přiznat, žádný vyrovnaný rozpočet na konci toho vládního období nebude. A nejenom že to nebude vyrovnaný rozpočet, ale to, k čemu tímto návrhem si dláždíte cestu, je reálně větší a větší zadlužení.

Vrátím-li se k těm číslům a odhaduji tedy ten další vývoj deficitu, tak se opravdu na konci toho období, a to jsem ještě střízlivý, dostáváme k 1 bilionu 500 miliardám korun.

Co to všechno může způsobit? Ty reálné dopady budou ve zhoršení ratingu, v prodražení dluhové služby; zatímco v letošním roce za dluhovou službu dáváme 110 miliard korun, tak na konci toho období to může být 200 miliard korun. Naprosto realistický odhad v okamžiku, kdy ty deficity porostou tak, jak jste ve své úvodní řeči, paní ministryně, odhadovala a říkala, že tedy se dostanete maximálně na ta tři procenta Maastrichtského kritéria. Zdůrazňuji ano, znamená to v každém tom dalším roce prohloubení schodku o dalších téměř 100 miliard korun. To ale není veškerý dopad. Nejde jenom o to, že se dál bude země dramaticky zadlužovat a že poroste samozřejmě náš národní výdaj na dluhovou službu za 200 miliard korun. Je možné opravdu vystavět desítky kilometrů dálnic a vysokorychlostních tratí. To je realita, a dobře to víte.

 

Podíváme-li se dál na dopady takových kroků, tak to taky nepochybně bude znamenat růst inflace. Růst inflace je tedy nepochybně nejenom podle ekonomů, ale podle každého hospodáře, jedno z největších zel z hlediska jak ekonomického zdraví, tak z hlediska hospodářské strategie. Varuju před tím, abychom se dostali na tuhle šimou plochu rozpočtové neodpovědnosti. Nechci, aby si ta vláda vysloužila pro všechny další generace nálepku totální rozpočtové neodpovědnosti. Nechci to, protože mně záleží na České republice a na tom, abychom dokázali zvyšovat výkon české ekonomiky. Tyhle kroky, tahle zelená pro rozhazovačnou politiku, jdou přesně opačným směrem. Jdou opačným směrem totálně.

Já jsem tady naznačil výhled dopadů. Realisticky to může znamenat, že vzroste náš národní dluh o 1 bilion 500 miliard korun při naplnění toho kritéria, o kterém hovoříte, že je pro vás faktický strop. Tohle je ale výhled, který znamená pro Českou republiku extrémně špatnou zprávu. Pak rezignujme na to, co říkáte, že chcete dát České republice lepší budoucnost, že bude líp. Jestli to takhle chcete vylepšit, tak říkám, že to vylepšení – říkám to s Národní rozpočtovou radou a říkám to se všemi fundovanými ekonomy – znamená přesně obrácenou trajektorii, trajektorii do zdi.

Když dneska můžeme srovnávat stav ekonomik okolních států... Vy jste tady zmínila v negativním světle, v jakém stavu jste tu zemi převzala, tak já chci jenom zmínit, že v roce 2022 deficit veřejných institucí vůči HDP byl pět procent. Teď je dvě procenta a v porovnání s okolními státy je to o víc než jeden procentní bod významně lepší výsledek. Pan premiér tedy říkal, že se v žádném případě nesmíme víc zadlužovat, a hned potom ve stejné řeči zmínil, že naše zadlužení vlastně nikterak vysoké není a že nepochybně půjdete i dál. Strašidelné signály, strašidelné zprávy pro to, jak se dál může česká ekonomika rozvíjet.

Proto jsme připravili návrh našeho pozměňovacího řešení, pozměňovací návrh, který znamená alespoň v tomto směru rozumné sešněrování vaší snahy rozdat všechno, na co přijdete, i to, na co nepřijdete. Chci v tomto směru vyzvat všechny, kteří to s rozpočtovou odpovědností myslí aspoň trochu vážně, aby se věcně, bez předsudků, podívali na návrh ODS a zamysleli se, zda opravdu to, jakou medicínu nám tady ordinuje ministryně financí, jestli s tím, co jste slibovali svým voličům, jestli k tomu fakt svolíte. Jestli svolíte k tomuhle bezuzdnému rozvázání stavidel rozpočtové neodpovědnosti.

Ta čísla jsou vypovídající a navazuju na to, co konkrétně zmiňujete. Co jste řekla ve své úvodní řeči, kdy hovoříte o tom, že ta tři procenta deficitu veřejných institucí vůči HDP je ten váš strop. Jasně, dále platí to, že máme dluhovou brzdu. Dluhová brzda počítá s prvními opatřeními na 50 procentech. V tuhle chvíli jsme na 44,3 procenta veřejného dluhu vůči HDP. K dosažení té 50procentní hranice nám zbývá necelých šest procent, k 55procentní, kdy už musí nastupovat konkrétní kroky, nás od toho dělí 10 procent. Ale to, co vy ordinujete České republice, pokud se naplní předpoklad vašeho úvodního vystoupení, tak toho dosáhneme nebezpečně rychle.

Posledních pár poznámek k tomu, co nás čeká, co bychom měli udělat, protože to je podstatné. Pro dopravně infrastrukturní stavby hledat další možnosti financování. Zejména v Evropské unii. To jste zmínila. Tak tady mám dobrou zprávu pro všechny občany České republiky i pro všechny investory. Díky iniciativě Ministerstva dopravy a díky iniciativě premiérů – iniciaci je potřeba přičíst Petrovi Fialovi – se podařilo navýšit alokaci pro důležitý fond CEF, ze kterého bude možné financovat například výstavbu vysokorychlostních tratí. Ten fond CEF se oproti původním předpokladům díky téhle aktivitě a společné iniciativě premiérů 11 států, tak se alokace zvýšila o jeden celý násobek, tedy na dvojnásobek původního výhledu. Je to zásadní pozitivní zpráva pro to, jak se vypořádat s investicemi například do vysokorychlostních tratí.

Ale nestačí to. Bude potřeba hledat další nástroje a především šetřit na zbytečných populistických nesmyslech, kterých je ten váš příslib a vládní prohlášení plné. Tak jestli to myslíte vážně s Českou republikou, jestli nechcete, aby se propadala do dalších dluhů a na konci vašeho období jsme neplatili 200 miliard ročně za dluhovou službu, tak prosím vezměte zpátečku z té své cesty k totální rozpočtové neodpovědnosti České republiky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S přednostním právem se přihlásil místopředseda Poslanecké sněmovny pan poslanec Jan Skopeček.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Nebudu příliš dlouze zdržovat, jsme ve druhém čtení. Já si nechám nějakou větší diskusi nebo větší příspěvek na třetí čtení, kam to asi patří více. Nicméně na konto té debaty bych chtěl říct, že nechci, abychom podceňovali skutečně téma rozpočtových pravidel. Podle mého názoru je to jeden z nástrojů, jakým způsobem skutečně můžeme limitovat to, aby se veřejné finance nevyvíjely dlouhodobě špatným směrem, což je charakteristický trend, který je typický pro celý západní svět.

Když se podíváme na řadu zemí Evropské unie, tak i velké ekonomiky, jako je Itálie, Španělsko, Francie, dneska dosahují zadlužení k hrubému domácímu produktu více jak 100 procent. Dostali se k tomu samozřejmě v minulosti nezodpovědnou fiskální politikou, která byla umocněna tomu, čemu ekonomové říkají politický cyklus. Respektive to, že před blížícími se volbami se snaží vlády bez ohledu na politickou příslušnost – ty levicové více, ty pravicové méně – utrácet před volbami a nějakým způsobem si kupovat voliče, což je pak složité vracet zpátky, co se týče výše výdajů.

Čili rozpočtová pravidla jsou podle mého názoru užitečnou brzdou politické reprezentaci, aby nezneužívali politický cyklus k nákupu voličů a prohlubování schodku veřejných financí. Ale je potřeba si říci, že problémem rozpočtových pravidel tak, jak je máme nastaveny v České republice, je to, že mohou být měněny pouhým zákonem. To znamená, mohou být měněny aktuální politickou většinou v Poslanecké sněmovně, respektive v Parlamentu České republiky.

Jestli ve chvíli, kdy tu máme vládu, která najde 101 plus další hlasy pro prohlubování schodku veřejných financí, tak se bezesporu najde i většina, která stejným způsobem nebo stejná většina bude upravovat rozpočtová pravidla tak, aby její vyšší schodky nějakým způsobem nebyly v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, s rozpočtovými pravidly.

Tudíž pokud máme do budoucna jako politická reprezentace uvažovat o tom, abychom skutečně měli sami na sebe brzdu, která nás bude brzdit v tom, abychom neutráceli nadmíru a nad úroveň toho, co veřejné finance z hlediska dlouhodobé udržitelnosti snesou, tak jsem přesvědčen, že jediná rozumná pravidla musí být ukotvena ústavním zákonem tak, aby je nešlo měnit pouhou prostou většinou v Poslanecké sněmovně. Protože ve chvíli, kdy se najde prostá většina, která bude utrácet větší objem výdajů a bude tvořit deficity, tak stejná většina se bezesporu najde na to, aby si upravila, respektive zmírnila, ulehčila život i prostřednictvím měkčích rozpočtových pravidel.

To je samozřejmě podstatou návrhu této vlády. Chce si prostě usnadnit utrácení, chce si vytvořit další únikové cesty k tomu, aby byla jakýmkoliv způsobem limitována v utrácení. Koneckonců neslyšeli jsme od voleb relevantní odpověď na to, jakým způsobem chce vláda za prvé, financovat své sliby v programovém prohlášení, které i nezávislí ekonomové kvantifikovali na stovky miliard. Neříká, kde na to nějakým způsobem chce vzít. Slyšíme pouze o boji s šedou ekonomikou, kde jak všichni, kteří o tom trošku něco ví, tuší, neexistuje tak dramatický prostor, aby to zaplatilo stomiliardové výdaje navíc. T

Takže já to vidím jako cestu, jakým způsobem zkrátka si vytvořit prostor pro to utrácet a nemít dodatečné příjmy. Koneckonců teď jsme slyšeli od pana premiéra, že vedle při té debatě, jestli snížit korporátní daň nebo zrychlit odpisy, kdy paní ministryně říká, že si musí Česká republika vybrat jednu cestu, neboť nemá dostatečné peníze na obojí, to znamená na zrychlení odpisů firmám a snížení daňové sazby, tak po pár týdnech řekne pan premiér, že se bude realizovat obojí.

Tady je vidět, že zkrátka tato vládní koalice nemá brzdu v tom, jakým způsobem zvyšovat deficity, jakým způsobem utrácet a jakým způsobem si ještě podtrhovat příjmovou stranu rozpočtu. My bychom v takové situaci a s touto vládou, pro kterou žádný deficit není dostatečně velký a dostatečně nebezpečný, potřebovali pravý opak toho, co tady dnes projednáváme. Potřebovali bychom naopak zpřísnění těch rozpočtových pravidel.

Ale jak znovu říkám, pokud to bude v budoucnu stále v zákoně standardním, to znamená nikoliv ústavním, tak jakákoliv většina, která si bude schvalovat vyšší deficity, tak si na další schůzi schválí i zjemnění těch rozpočtových pravidel. Tedy pokud chceme v budoucnu nějakým způsobem skutečně mít efektivní a dostatečně silné pravidlo, dostatečně silnou brzdu na to, abychom veřejné finance uchránili před snahou nakupovat si voliče, tak budeme muset některá z těch pravidel ukotvit do ústavního zákona tak, aby když tu vznikne prostá většina pro větší utrácení, aby neexistovala i většina pro to, jakým způsobem ulehčovat si život měkčími rozpočtovými pravidly. Tak to je úkol, věřím, že pro nějakou budoucí vládu. Od této to nečekám. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Martin Kolovratník. Než přijde, od 13 hodin do 14 hodin se z pracovních důvodů omlouvá poslankyně Věra Kovářová. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Ono to může znít hezky a kolegové z ODS mohou tleskat tady těm poučkám a doporučením kolegů Skopečka a Martina Kupky. Ale já na to nemohu nereagovat, když je to jako varování, jak máme být odpovědnější a tak dále.

Když Martin Kupka jako bývalý ministr hovoří o CEFu, o evropských programech, tak já tady musím připomenout to, co jste nám kolegové zanechali. A připomenu třeba takzvanou přepůjčku v dopravě. V letech 2023 a 2024, mnohokrát jsme tady o tom mluvili, si Česká republika půjčila z Evropské investiční banky. (Reakce v sále.) Velmi to s tím souvisí, pane kolego. Bylo to víc než 47 miliard korun. No a s kolegou Stanjurou jste udělali ten krásný rozpočtový trik, abyste si vylepšili deficit, takzvanou přepůjčku, tedy doprava začala dlužit financím.

A co to dělá letos? To je to dědictví, které tady chci ukázat. Co to dělá letos? Tak třeba jenom v rozpočtu SFDI, který je skoro 170 miliard, doprava splácí financím letos skoro 4 miliardy. Příští rok už to bude víc než 6 miliard, které bude doprava splácet financím za tenhleten rozpočtový trik z let 2023 a 2024.

Takže, pánové, i když to můžete možná myslet dobře, tak nezlobte se na mě, ale vaše rady a vaše doporučení se poslouchají velmi těžko a působí velmi prázdně, když jste nám tady zanechali třeba takovéto rozpočtové bomby. A myslím, že kdyby na mě navázala Alena Schillerová, tak jich tam najde mnohem, mnohem víc. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A s faktickou poznámkou jsou přihlášení dva poslanci. První přichází pan poslanec Lukáš Vlček. Na něho potom navazuje pan poslanec Marian Jurečka. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Děkuji za slovo. Budu velmi krátký, do těch dvou minut se vlezu. Taktéž já nejsem nadšen z tohoto tisku, že bychom měli v té současné době ještě navíc rozvolňovat rozpočtová pravidla. Já si myslím, že všechno musí vycházet z nějaké ekonomické reality, a ta bohužel v současné době, když vidíme, že nás potenciálně může čekat i globální ekonomická krize, tak opravdu není dobrá.

My jsme tady včera řešili téma cen pohonných hmot. Ano, téma velmi aktuální. Ale to téma, které si myslím, že je ještě aktuálnější a mnohem hrozivější pro naši ekonomiku, tak je téma rostoucí inflace. A právě tento bod – rozmělňování pravidel rozpočtové odpovědnosti – v situaci, kdy by stát měl více do ekonomiky lít další peníze, tak podle mého názoru není vůbec zdravé pro naši ekonomiku. Právě to je to, co bude ta inflační kola dále a dále roztáčet. A bohužel ke škodě naší ekonomiky jako takové.

Já osobně bych předpokládal úplně jinou věc, že zde otevřeme vůbec debatu o struktuře státního rozpočtu, o tom, že pokud tady všichni hovoříme jak z té předchozí vlády, tak z té současné, že chceme se více soustředit na investice, na prorůstová opatření, v situaci, kdy zde máme řadu věcí i projektově připravenu v oblasti dopravní infrastruktury, energické infrastruktury, tak začneme víc, možná velmi bolavou, ale začneme vést politickou debatu o tom, jakou strukturu ten rozpočet má mít, že prostě jsou věci, na které reálně nemáme, že bychom se měli více soustředit na téma investic, na to, do věcí, které právě pomůžou hospodářskému růstu.

Já můžu v mnoha ohledech i kladně ohodnotit tu vládní hospodářskou strategii. Co ale nemohu kladně ohodnotit, je to, že to je zatím jenom takové naleštěné pozlátko, které bohužel není propojeno s tou realitou, tedy se samotným nástrojem, jako je například státní rozpočet. Tedy tento bod je podle mého názoru v současné ekonomické situaci velmi nevhodný a jenom bude dále roztáčet kola inflace. Měli bychom se podle mého názoru bavit o úplně jiných věcech. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A s další faktickou poznámkou přichází pan poslanec Marian Jurečka. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já se, pane předsedající, chci vaším prostřednictvím zeptat kolegy Martina Kolovratníka, který tady vystoupil a říkal, jaké bomby tady zanechala minulá vláda, tak se chci zeptat na úplně jednoduchou otázku. A ta situace po této legislativní změně a po příštích třech letech vaší vlády z hlediska zadlužení této země vůči občanům bude lepší nebo horší? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. A s další faktickou poznámkou je přihlášený pan předseda Martin Kupka.

 

Poslanec Martin Kupka: Nebudu dlouhý, ale je to jako do dubu. Opakovaně jsem tady poctivě vysvětloval a dokladoval, že díky tomu kroku se podařilo získat úvěr, který byl výhodnější z hlediska celkových nákladů státu, než by byly státní dluhopisy. S každou tranší pro půjčku EIB se tímto způsobem velmi poctivě zvažovalo jakou cestou se vydat. Kdybychom si tohle nevzali, tak bychom na to doplatili. Prostě bychom toho dokázali reálně vybudovat víc. A tak jako tak to ve výsledku jde přece ze stejných peněz.

A Martin Kolovratník, a to bych pochopil, by tady byl kompetentní a fundovaný, kdyby naopak tleskal a říkal, zkusíme to taky tak, budeme hledat způsob, jak si půjčovat v tomto směru, když už to jinak nejde, co nejvýhodněji, ale hlavně budeme ty všechny ostatní mandatorní výdaje držet na uzdě. Místo toho se tady ale reálně v tomhle návrhu ukazuje, že ta vláda počítá svatou, počítá s tím, že šetřit se nebude, ale bude v tomto směru maximálně otevírat prostor pro naplňování populistických slibů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Martin Kolovratník. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak děkuju, snad se to nezvrhne v klasickou válku faktických poznámek, ale musím rychle zareagovat. To bylo přece vrtěti psem a nefér argumentace od Martina Kupky. Jasně že EIB ano. To jsme říkali v těch letech 2023 i 2024. Říkali jsme, pokud je to výhodnější než dluhopis, to jsme tady nikdy nekritizovali, souhlasili, souhlasíme. To je OK. Shoda. To, na co přece poukazuji, je ta přepůjčka. Asi nemá smysl v těch faktických pokračovat.

Ale znovu opakuji, pokud jste půjčku z EIB nezanesli, neevidovali v deficitu, ale schovali jste ji, vyndali jste ji do toho státního fondu a teď od tohoto roku ji budeme splácet, znovu opakuji, letos to je víc než 3 miliardy, ale je to v dopravě, v SFDI, příští rok víc než 6 miliard, tak pak až tady třeba kolegové ze STANu budou běhat, jak dávali pozměňovací návrhy na dvojky a trojky, na které v tuto chvíli nemáme, no tak tady je odpověď: protože doprava teď splácí dluhy ODS nebo koalice SPOLU z let 2023, 2024. Takhle jednoduché to je. A je potřeba to říct férově.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášený pan poslanec Marian Jurečka. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já už to nechci taky zdržovat, ale teď na kolegu pana poslance Martina Kolovratníka, kdyby mě mohl, prostřednictvím pana předsedajícího, poslouchat. Tak já se chci zeptat, když tady Martin Kolovratník řekl, že teď doprava musí splácet ty dluhy tomu Ministerstvu financí, tak se znovu ptám po těchhle změnách v tom zákoně, těch dluhů bude víc nebo míň, které budeme všichni splácet? Bude jich víc, pane kolego, bude jich víc, těch dluhů.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak v tuto chvíli není nikdo přihlášený... Do rozpravy ještě? Takže ještě nemáme závěrečné slovo. Do rozpravy se hlásí ministryně financí Alena Schillerová.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju. Protože když vystoupím se závěrečným slovem, tak pak tady musím sedět a nechat se urážet zleva, zprava, nemůžu reagovat, abych neotevřela rozpravu. Takže znovu si to zopakujeme, protože jste tady většina nebyla tak abyste mně pak zase nevyčítali, že jsem nereagovala. Takže opět opakování matka moudrosti, kde jsme, ať si to zopakujeme. Budu stručná, abych to už nezatěžovala.

Za rok 2025 jste nám nechali sekeru 290,7 miliardy korun. To jsou fakta. Tečka. No a ČNB na podzim roku 2025, což je bezesporu vaše období, tak ČNB ve své predikci odhadovala saldo veřejných financí v roce 2026 na minus 2,2 procenta a v roce 2027 dokonce na minus 2,6 procenta HDP. A vy jste vyjednali báječné, báječné výdajové rámce v Evropské unii na základě úpravy, kterou jste taky odsouhlasili v roce 2024, a přestože znovu opakuju, ČNB to odhaduje minus 2,2 na rok 2026, minus 2,6 na rok 2027, tak vy jste nám nechali, vy jste nám naordinovali minus 0,9 procenta HDP na rok 2027 a v roce 2028 dokonce minus 0,5 procenta HDP.

Převedu to do nominálních částek. To znamená, že bychom zhruba měli mít 0,5 procenta HDP je nějakých 45 miliard. Takže vy jste nám řekli, vy byste ten deficit měli mít někde mezi 80, 40 miliardami během dvou let. Pecka! A teď já se ptám, byla to past, byl to špatný vtip nebo nekompetence? A říkám, od každého něco. A teď tady říkáte, jak máme být odpovědní, jak máme šetřit, jak máme mít těch 80 miliard. Je to absolutní vaše nekompetence, že jste toto dopustili! Vám, že záleží na téhle zemi? Vám záleží na téhle zemi a to jste dopustili?

A teď, co nám vyčítáte? Tak, pane předsedo Kupko, říkáte, přece Alena Schillerová by nám tady nemohla vyčítat investiční aktivitu. Určitě ne! Vy jste navázali na spoustu našich projektů, my navážeme na vaše, tleskám. To tahle země potřebuje. Potřebujeme dobudovat páteřní síť, potřebujeme tady mosty, já nevím, přehrady, dívám se, to už se vás třeba tak netýká nebo netýkalo a tak dále. Ano, potřebujeme to s deficitem 80 miliard v roce 2026 a 45 v roce 2027, 2028, omlouvám se, jsem posunutá o rok 2027 a 2028. Děláte si legraci? To myslíte vážně? To myslíte vážně tohle? Já se ptám, já tady to zasazuju do konkrétních čísel.

Co my jsme udělali? Únikovou doložku pro obranu na dvě procenta HDP, kterou jste si vy dali do zákona a my to podpořili – teď mluvím za hnutí ANO – tak si prodlužujeme o tři roky, takže vlastně ne do 2033, ale do 2036 za předpokladu, takže je to asi 10 let za, protože Cofog, (?) To je úniková doložka, podle které se to teď počítá,podle evropských pravidel platí jenom do roku 2028. Takže dokud bude platit Cofog, použijeme Cofog, pokud nebude Cofog, chceme mít národní úpravu, národní únikovou doložku stejně jako vy. My jsme tam nezměnili ani čárku, my jsme to jenom prodloužili a přece v téhle bezpečnostní situaci vy voláte jako první a říkáte, musí se investovat. A já říkám ano, a my si chceme vytvořit ten prostor.

Dukovany. Shodneme se na Dukovanech, že je potřebujeme? Shodneme. My jsme začali. Vy jste navázali. My budeme pokračovat. Určitě jsme ve shodě. Takže my to, že tam dáváme tu půjčku, která v podstatě to není žádné, tam jde o řádnou půjčku, že stát si vezme půjčku a pak ty peníze rovněž poskytne jako půjčku, takže nárůst dluhů je dočasný a splátkami se zadlužení snižuje. Ale my to chceme dělat transparentně. Proto ten pozměňovák Karla Havlíčka, který načetl můj ctěný kolega Novák. Proto. My nechceme tady, my jsme vám nevyčítali, že jste si půjčili od EIB. Já to dobře znám. Já jsem v době, kdy jsem byla ministryní poprvé, tak jsem ty půjčky nerealizovala, protože jsme neznali dopředu úrok a většinou byl vyšší než jsme si tedy půjčovali vlastně podle dluhové služby Ministerstva financí. Pokud v té době určitě jste měli o něco ten úrok nižší, protože jinak by to bylo samozřejmě o Zlatou mříž, ta akce, ale to určitě jste měli nižší, z toho vás nepodezírám. Mně vadilo to, že jste to tajili. Ta netransparentnost. My to chceme s Dukovany udělat transparentně. Je to nějaká dočasná akce, dlouhodobější, za hodně peněz.

Co tam dáváme nově, je ten můj druhý pozměňovací návrh – za chvilku se k tomu přihlásím v podrobné rozpravě – je to, že tam zavádíme únikovou doložku na liniové stavby. Právě proto, abychom mohli investovat. Já nechci dopadnout jako vy, pane předsedo, (Kupko) že prostě tam namalujeme stavby. A vy dobře víte, že tam je investiční náročnost. Byl jste ministr dopravy, máte přehled, co je v SFDI, to si musíte pamatovat. Ty stavy (?) tam jsou. Takže ty peníze teď máme jako vzít kde? A ještě mít deficit 80 miliard podle toho, co jste nám naordinovali?

To je celé. Já doufám, že je to srozumitelné. My nechceme zastavit investiční aktivitu v této zemi. Nechceme ty stavby zakonzervovat. Chceme je prostě dokončit a ty naplánované prostě rozjet. A týká se to liniových staveb, to znamená infrastruktury, mostů, přehrad a všech těch věcí, které vyplývají z liniového zákona, pro který jsme historicky společně hlasovali.

Ještě malá poznámka k panu poslanci Haasovi, jenom naprosto technická. Vy jste tady citoval stanovisko Národní rozpočtové rady. To je v pořádku. Ono se týkalo § 10, který ale teď měníme pozměňovací návrh ve shodě s Národní rozpočtovou radou. Možná bude mít Národní rozpočtová rada jiné výhrady, to já nebudu předjímat. Když s ní souhlasím, řeknu to, když ne, tak taky ne. Ale tady oni to stanovisko, co jste četl, tak oni měli výhrady k § 10 a ten vlastně bylo to řečeno na rozpočtovém výboru 1. 4. mám tady od kolegů a v podstatě my jsme tam udělali jakousi změnu, která by měla být v tomto ohledu ve shodě. Neříkám že třeba tam nebudou zase jiné nějaké výhrady. Děkuju vám.

Tak děkuji paní vicepremiérce a ministryni financí. S faktickou poznámkou je přihlášený pan poslanec Lukáš Vlček. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Děkuji za slovo, pane předsedající. No my tady opět vidíme porušování dalšího předvolebního slibu. Kde je ten slib, budeme snižovat zadlužení státní rozpočtu tempem půl procenta HDP ročně? Kde to je? Není to nikde. Je to právě přesně opak, co teďka vidíme. No. A kde jsou ty stateční pravicoví Motoristé? Slíbili jste, že pohlídáte Andreje Babiše. Co děláte? Statečně sedíte a mlčíte.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak v tuto chvíli není přihlášený do rozpravy obecné nikdo, končím tedy obecnou... Aha, pardon. Já už myslel, že jsme na závěrečných slovech, tak ještě ještě ne. Tak pokračujeme.

 

Poslankyně Jana Murová: Já bych jenom v rámci obecné rozpravy načetla zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením podle § 95 odst. 1 na sedm dnů.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. V tuto chvíli tedy končím obecnou rozpravu a prosím o případná závěrečná slova. Závěrečná slova nikdo a ještě než se přesuneme do podrobné rozpravy, tak tady máme návrh pana poslance Jakoba na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání a o tomto návrhu budeme hlasovat. Takže já vás nejdřív vážené kolegyně a kolegové všechny odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

Tak vidím, že se to všem docela daří, že se nestalo to, že byste zvedli to tlačítko, o kterém jsem včera nebo dneska ráno hovořil.

 

Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, nechávám hlasovat o návrhu poslance Jana Jakoba na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, přihlášeno 154 poslanců, pro 66, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

A já tím zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, prosím, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Zároveň bych vás požádal, abyste tuto rozpravu nevyužívali k ničemu jinému než k tomu, k čemu je určena. To znamená k odůvodnění.

Předávám slovo místopředsedovi Patrikovi Nacherovi, který mě při řízení od této chvíle střídá.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Takže pěkné odpoledne, vystřídali jsme se při řízení schůze. Já logicky tedy po obecné rozpravě zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. V této chvíli se přihlásili poslanci, které vidíte na obrazovce. Takže já poprosím Vendulu Svobodovou, připraví se Alena Schillerová a Lucie Sedmihradská.

Jenom připomínám, že jednání máme podle dohody do 14 hodin, tak vás poprosím. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Pěkné odpoledne. Já se tedy přihlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 839 a jenom v krátkosti vám připomenu čeho se týkal, jelikož to odůvodnění už zaznělo v té obecné rozpravě. Nicméně to odůvodnění. Tento pozměňovací návrh navrhuje výslovně stanovit, že mimořádné překročení... (Vystupující se obrací na předsedajícího pro zjednání klidu.) Já nevím tedy..

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak ano, vidím vás, souhlasím s vámi, je tady zbytečný hluk. Já poprosím kolegyně, kolegové teďka v levé části, jestli byste se mohli trochu utišit. Někteří přímo zklidnit, případně odejít. Děkuju. Tak můžete pokračovat, paní poslankyně.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji moc. Takže to odůvodnění. Ten pozměňovací návrh navrhuje výslovně stanovit, že mimořádné překročení celkových výdajů státního rozpočtu až o 10 procent může směřovat pouze na obranné výdaje České republiky vykazované podle metodiky Severoatlantické aliance a cílem je jednoznačně vymezit účel tohoto oprávnění a vyloučit jeho použití na jiné výdaje, než které jsou podle metodiky na to považovány za obranné. A ještě jednou zopakuji, je to pozměňovací návrh 839, a tímto se k němu hlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Číslo jste nahlásila, to je důležité. Tak poprosím Alenu Schillerovou, připraví se Lucie Sedmihradská. Paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se přihlásila ke dvěma pozměňovacím návrhům, první je vlastně v systému pod sněmovním tiskem 825 a druhý je pod sněmovním tiskem 826. Myslím si, že jsem během obecné rozpravy je oba dostatečně vysvětlila, takže bych se takto jenom stručně přihlásila v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní ministryně. V této chvíli poprosím Lucii Sedmihradskou, připraví se Karel Haas.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Takže já bych se ráda přihlásila k následujícím pozměňovacím návrhům, sněmovní dokument 785, kdy se jedná o zachování předkládání zprávy za první a třetí čtvrtletí a projednání pololetní zprávy v Poslanecké sněmovně na celém plénu.

Sněmovní dokument 788 – zveřejňování rozpočtových opatření způsobem umožňující dálkový přístup do 30 dnů od jejich schválení.

Sněmovní dokument 786 – projednání fiskálně strukturálního plánu rozpočtovým výborem a 787 – ponechání nebo vrácení povinnosti, aby vláda projednala a schválila předběžné příjmy a výdaje jednotlivých kapitol do 20. června.

Současně se přihlašuji k doprovodnému usnesení, to je sněmovní dokument 847, kdy jenom pro úplnost přečtu to usnesení, které zní: „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, ukládá vládě, aby i nadále předkládala Poslanecké sněmovně informaci o pokladním plnění státního rozpočtu a to včetně hodnocení vývoje státního dluhu za první a třetí čtvrtletí k projednání v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu.“ Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, paní poslankyně. V této chvíli poprosím Karla Haase, který je tam dvakrát, ale předpokládám, že vystoupí jednou, já ho pak odmažu a to samé se týká Mariana Jurečky, je to tak?

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát. Vážený pane místopředsedo, já se v podrobné rozpravě hlásím pozměňovacímu návrhu poslanců Karla Haase, Vojtěcha Munzara, Jiřího Havránka, Libora Turka, Jana Skopečka a Martina Kupky, který je nahrán ve sněmovním systému pod sněmovním dokumentem číslo 837. Podrobné odůvodnění jsem uvedl v obecné rozpravě a je samozřejmě obsaženo v písemné podobě pozměňovacího návrhu. Ve stručnosti se pozměňovací návrh týká čtyř bodů.

Za prvé zmocnění oprávnění pro vládu České republiky zvýšit výdaje o 10 procent oproti schválenému návrhu zákona o státním rozpočtu.

Za druhé, zjednodušeně řečeno, zrušení zvláštního důchodového účtu pro evidenci výsledků hospodaření systému důchodového pojištění.

Za třetí rozvolnění takzvaných únikových doložek.

A za čtvrté trajektorie snižování strukturálního schodku veřejných financí. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. Poprosím Mariana Jurečku a také se ho tedy zeptám, jestli vystoupí jednou? Jo, dobře, tak máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Možná vystoupím jednou, možná ještě podruhé, protože ještě se nám teďka nedaří úplně nahrát druhý pozměňovací návrh. Uvidíme, jak se to podaří. Každopádně já se teď v podrobné rozpravě chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním číslem 857. Smyslem tohoto pozměňovacího návrhu je zachovat současné platné znění zákona o rozpočtové odpovědnosti. Jsem si vědom toho, že tady vládní koalice je rozhodnuta ten zákon vykostit. Přesto mně přijde fér, aby v té debatě i v tom hlasování tady poslanci Sněmovny měli před sebou možnost opravdu jednoznačně se rozhodnout, zda tedy mají platit stávající pravidla opravdu, která jasně říkají, co je cílem, vymezují jasné mantinely, pevné mantinely, anebo prostě chceme tady z toho udělat opravdu děravý ementál, který bude umožňovat celou řadu únikových klauzulí, výjimek, znepřehlední to, znetransparentní to a výsledkem bude mnohem, mnohem rychlejší a větší zadlužování České republiky.

Takže to je smyslem tohoto pozměňovacího návrhu pod sněmovním dokumentem 857. Děkuji za pozornost.

 

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. V této chvíli poprosím Patrika Pařila. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Pařil: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem 797, který obsahuje pouze drobné technické změny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. V této chvíli odmazávám tedy Karla Haase dle dohody a opět je na řadě Marian Jurečka. Mám odmazat zatím? (Ano.) Dobře. Tak poprosím Marka Nováka a připraví se Jana Murová.

 

Poslanec Marek Novák: Hezký den všem. Já se tímto hlásím ke sněmovnímu dokumentu číslo 795, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Poprosím Janu Murovou.

Ještě než přijde, přečtu jednu omluvu. Monika Brzesková od 13.15 do 14 hodin z pracovních důvodů.

Tak, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Murová: Já bych pouze chtěla načíst zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 7 dnů podle § 95 odst. 1.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, děkuji. Mám zaznamenáno. V této chvíli jsme vypořádali všechny přihlášky. (Hlásí se poslanec Jakob.) Já vás vidím, pane poslanče. Všechny přihlášky. Znovu se dívám na Mariana Jurečku. Nic, tak s přednostním právem předseda Jan Jakob.

 

Poslanec Jan Jakob: Ani není potřeba přednostní právo. Já taky podávám pozměňovací návrhy. Je vás tady výrazně víc, než když jsem je velmi podrobně představoval, tak si pohrávám, ale vy asi chcete hlasovat o tom zkrácení lhůty, tak si pohrávám s myšlenkou, že bych vám to ještě jednou představil. Ale nebojte se, to bychom totiž nestihli do té čtrnácté hodiny, takže pevně věřím, že si to pečlivě nastudujete, protože to zdůvodnění je pečlivé i v těch samotných dokumentech.

Tímto se hlásím k pozměňovacím návrhům, které předkládám spolu s kolegy Matějem Ondřejem Havlem, Zdeňku Blišťanovou, Michalem Kučerou, Helenou Langšádlovou, Jiřím Pospíšilem, Vlastimilem Válkem, Michalem Zunou a Markem Ženíškem. První z nich je pod číslem sněmovního dokumentu 771. Stručně se týká úpravy výdajových rámců ve třech variantách.

Další stejných předkladatelů je pod sněmovním dokumentem číslo 772. Ten se zkráceně týká zavedení sankcí, reakcí na porušení – taktéž ve třech variantách.

Další sněmovní dokument pod číslem 773, titíž předkladatelé, tady se jedná o jednovariantový pozměňovací návrh, který zpřísňuje nastavení odchylky od výdajového rámce.

A v neposlední řadě je to pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem číslo 774, který upravuje pravomoci Národní rozpočtové rady.

Všechny čtyři pozměňovací návrhy jsem velmi podrobně odůvodnil v obecné rozpravě, takže tímto se k nim hlásím.

Poslední poznámku, kterou mám, tak já jsem tady reagoval na projednání v obecné rozpravě, na projednání v rozpočtovém výboru, kde jsem byl ujištěn, že nebude nahrán takový pozměňovací návrh, který by vylučoval hlasování těch našich. Nezaznamenal jsem, pokud se nepletu, potvrzení i po nahrání pozměňovacích... (Reakce ministryně Schillerové.) Děkuju, paní ministryně potvrzuje, takže to jsem moc rád, že tedy dojde k tomu, že všechny pozměňovací návrhy budou hlasovány. Každý se bude moci... (Reakce ministryně Schillerové.) Ano, každý bude hlasován. Výborně, děkuju, takže každý bude moci vyjádřit svůj postoj k rozpočtové odpovědnosti a k budoucím generacím hlasováním. Takže za tuto garanci, která tady veřejně zazněla, velmi děkuji, tudíž nejsem nucen v podrobné rozpravě podávat návrh na vrácení výboru k projednání, abychom si v tom udělali jasno. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. A, Marian Jurečka, podařilo se nahrát, tak ještě jedno přihlášení se.

 

Poslanec Marian Jurečka: Ano, děkuji. Vážený pane předsedající, já jsem si dovolil ještě udělat jednu navrhovanou úpravu v pozměňovacím návrhu přímo do prvního paragrafu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Když se podíváte do našich mnoha zákonů, tak většinou v úvodním paragrafu je vymezen i nějaký ideový smysl a cíl, proč ten daný zákon je a následně potom je ten konkrétní legislativní nebo technokratický popis pravidel sankcí a tak dále. Já myslím, že by to slušelo i tomuto zákonu.

Já jsem si ten pozměňovací návrh pojmenoval, že stát má hospodařit jako rodina dlouhodobě rozpočtově odpovědně. A to znění je velmi stručné. Ta úprava je hned v § 1 pod písm. a) a sice, že tam doplňuji zásadu, že stát a ostatní veřejné instituce hospodaří odpovědně a obezřetně, nesmějí dlouhodobě žít na dluh, nesmějí přenášet účet za své běžné výdaje na budoucí generace a jsou povinny přijímat dluh pouze v rozsahu nezbytném pro zvládání mimořádných okolností nebo pro financování odůvodněných investic s dlouhodobým přínosem.

To odůvodnění je jasné. Prostě žádná rodina nemůže dlouhodobě žít na dluh a stejně tak by neměl být spravován ani stát. Stát má být spravován a má hospodařit jako dobrá a odpovědná rodina, nemá si dlouhodobě půjčovat na běžnou spotřebu, nemá předstírat, že dluh není problém, a nemá přenášet účet za dnešní provoz na své děti. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. (Hlásí se poslankyně Schillerová.) Moment. Jako závěrečné slovo? (Domluva mimo mikrofon. Zároveň se hlásí poslanec Jurečka.) Ano, číslo. Tak poprosím číslo, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Pardon, já se omlouvám. Ještě bych chtěl říct, že je to pod sněmovním dokumentem číslo 859. Je to tam teď před chviličkou nahráno, můžete to vidět i v systému. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju. Teďka, je ještě někdo přihlášen do rozpravy? Pokud ne, rozpravu podrobnou končím. Je zájem o závěrečné slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Jednu větu. Reaguju na pana předsedu Jakoba a potvrzuji na mikrofon, že hlasovací procedura bude taková, že se o každém jednotlivém pozměňovacím návrhu bude hlasovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Závěrečné slovo zpravodajky? Nikoliv. V této chvíli tedy se pustíme do hlasování. Jestli mám tady dobře záznam, jestli mě může paní zpravodajka kontrolovat, tak návrh na vrácení zákona garančnímu výboru nezazněl a zaznělo pouze zkrácení lhůty na 7 dnů. Jest tak? (Ano.) Dobře. Já vás všechny odhlásím, aniž byste museli ťukat. (Následně poslanci začali ťukat kartami o lavice.) Dobře, je to poučení. Nebudu o ťukání už hovořit.

 

Tak v této chvíli tedy budeme – už jsem gongoval několikrát, takže jste všichni v sále, kteří chcete hlasovat. Zahajuji tedy hlasování. Návrh na zkrácení lhůty na 7 dnů, jak zazněl v rozpravě. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 68 přihlášeno 143 poslanců, pro 93, proti 50. Návrh byl přijat.

 

Lhůta byla zkrácena. Tímto končím druhé čtení tohoto návrhu.

V této chvíli máme ještě 11 minut před pauzou, kdy bude organizační výbor.

 

Zahajuji tedy sněmovní tisk

Aktualizováno 17. 4. 2026 v 16:06.