Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(18.20 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)

Jak to bylo před čtyřmi roky, že jsme to spustili v srpnu? Není to pravda. Bylo to v červnu a končilo to v září. Jak by vypadal současný dopad takového opatření na ceny pohonných hmot? Paní ministryně tady taky zmiňovala, že současná cena nafty se pohybuje kolem 37 korun. Není to pravda. Pohybuje se v tuto chvíli podle zveřejňovaných kurzů kolem 47 korun a na některých pumpách, bohužel, je na 50 korunách.

Ten náš návrh předcházel možnému vývoji, pamatoval na možný kritický vývoj a právě proto jsme přišli s opatřením, které za a nebude znamenat výpadek z hlediska veřejných financí, protože už při rozdílu cen pohonných hmot před krizí na Blízkém východě větším než 12, 13 korun se ve výsledku neprojeví výpadkem v celkové bilanci veřejných financí. Důležitá věc, dobře propočtená, i s ohledem na to, jaké je složení spotřebitelů pohonných hmot mezi plátci DPH a mezi neplátci DPH. Prokazatelně jde o krok, který je protiinflační, prokazatelně jde o krok, který zafungoval před čtyřmi lety a abych uvedl na pravou míru jednu věc, rozšířenou lež, že tím nabízíme jakési zastropování. Omyl, to je dočasné opatření, které není žádným stropem, žádným nehorázným zásahem do trhu, který tehdy navrhovala právě Alena Schillerová a tehdejší opozice. Ta říkala, že to zastropujeme po vzoru jejich kumpána Viktora Orbána. Víme, jak vypadaly ty výsledky, jak se v Maďarsku stály fronty a palivo nebylo. Tohle není naše cesta. To naše doporučení je prodiskutované, má smysl a je možné ho využít a v situaci, kdy ceny pohonných hmot dál porostou, tak aplikovat a spojit s tím třeba další kroky.

Věřím, že teď jsem definitivně vyvrátil některé nesmysly, které v souvislosti s tím návrhem zaznívaly a zároveň tedy chci navrhnout, protože, jak to dnes také zaznívalo, nepůjde zdaleka jenom o ceny pohonných hmot v případě, že se krize bude dál protahovat, tak bude mít další zásadní dopady na ceny hnojiv, na další ceny komodit v České republice, a to je nepochybně téma, kterým se vláda musí zabývat, pokud nechce teda v tomto směru absolvovat a realizovat tady pštrosí politiku. Jenom připomínám znovu slova Aleny Schillerové před čtyřmi lety. Pomalu a málo. Tak teď to zní jako vykřičník nad jejími vlastními kroky.

Další bod, který navrhuju. Ten první se tedy jmenuje strategické kroky vlády v reakci na krizi na Blízkém východě. Další důležité téma je opatření pro zvýšení bezpečnosti v České republice. Tak se jmenuje další bod, opatření pro zvýšení bezpečnosti v České republice. Ano, je to reakce na to, co se odehrálo. Na útok, který zatím všechny bezpečnostní složky vyhodnocují jako teroristický útok. A tady jsme slyšeli ze strany současného premiéra, že to je odpovědnost špatného zabezpečení ze strany firem, které se v České republice věnují obranyschopnosti a že v tomto směru se mají zajistit lépe samy.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte pane poslanče. Prosím o klid v sále. Děkuji.

 

Poslanec Martin Kupka: Tak aby bylo jasno a aby to zaznělo naprosto jednoznačně a na placato. Je-li to teroristický útok, tak obrana před teroristickými útoky je primárním odpovědností státu a premiér se tady nemůže z ničeho vyvléknout a má zajistit kroky k tomu, aby Česká republika nebyla terčem podobných teroristických útoků. A oproti tomu všechny předchozí kroky tak znamenaly naopak omezení obranyschopnosti České republiky, snížení výdajů oproti původnímu návrhu a zároveň omezení financí i pro zpravodajské služby, tak mě zajímá a navrhuju to na bod jednání jako důležitou věc, opatření pro zvýšení bezpečnosti České republiky, to jest jakým způsobem se vláda postará o to, aby klíčové zpravodajské služby, jejíž informace jsou klíčem k zabezpečení České republiky a občanů České republiky, tak abychom ji byli schopni v České republice zajistit.

A poslední bod, který je velmi významný a ukazuje na chaotické fungování této vlády. Oto Klempíř, ministr kultury, slíbil Poslanecké sněmovně a našim kolegům v příslušných výborech, že připraví a představí návrh na změnu financování médií veřejné služby v České republice.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pardon. Prosím opravdu poslance a poslankyně, aby snížili hladinu hluku, protože i já si třeba musím zapisovat to, co pan poslanec říká. Děkuji.

 

Poslanec Martin Kupka: Sice to Oto Klempíř nerapoval, ale jasně to slíbil a říkal, že to bude systémový krok, o kterém se tu bude jednat. A jaký je výsledek? Výsledek je ten, že na stole není nic kromě úplně chaotického a fakticky ohrožujícího návrhu, kde pravděpodobně ani koaliční poslanci neví, co ten návrh vlastně přesně říká. Jenom tak, jak se vyjádřil Tomio Okamura veřejně, má znamenat omezení výběru koncesionářských poplatků u vyjmenované skupiny subjektů. Výsledek? Jak na to upozorňuje Česká televize, výpadek 2 miliard pro Českou televizi a 700 milionů pro Český rozhlas. To není nic jiného než reálný podraz. Ohrožení existence a fungování České televize a Českého rozhlasu. Takže místo reálného návrhu je tady prostě fakticky demolice současných médií veřejné služby, protože nic jiného nemůže nastat. Místo toho, abychom reálně dokázali garantovat fungování médií veřejné služby, (zvuk zvonku) které budou v každé normální společnosti důležitým pilířem demokratického fungování země, v situaci, kdy informace přicházejí k veřejnosti mnoha různými kanály různě ověřenými, tak prostě existence médií veřejné služby je klíčová podmínka pro to, abychom se nevyvíjeli směrem autoritářským režimů, ale abychom směřovali opravdu k posilování demokratických podmínek v České republice. Místo toho podraz na média veřejné služby. Místo toho, abychom se dívali směrem na západ, tak je to ohrožení jejich existence. A to, že se tak děje návrhem, který vlastně ještě nikdo neviděl, jenom vzbuzuje reálné obavy, reálná rizika. Víte, co se teď děje v médiích veřejné služby? Jak propočítávají, co to může znamenat a jak ve světle toho předchozího slibu, veřejného slibu, že ministr kultury předloží nějaký reálný návrh, jak by garantoval fungování médií veřejné služby, tak místo toho rána do vazu. Rána do vazu, která se velmi podobá tomu, co by asi mohl předvádět Viktor Orbán nebo Robert Fico, ale ne standardní státy západního střihu, to fakt ne. A těžko se z toho vyvlečete. Ten slib tady zazněl, a to, co předvádíte, je chaos, který reálně ohrožuje normální fungování veřejné služby.

Je úplně přirozené, že se na to budeme nejen ptát, ale že samozřejmě se budeme jasně zastávat médií veřejné služby. Já jsem zmínil důvod, proč je to tak důležité. My prostě nechceme dopustit, aby si aktuálně fungující vláda ochočila média veřejné služby. Ochočila, podrobila je státnímu rozpočtu a v tuhle chvíli je to hůř než podrobení státního rozpočtu, protože v tuhle chvíli je to podle vzoru vyhladovět a zabít, reálně vyhladovět a zabít. Možná je to teda promyšlená strategie, ale zatím jste se jí nepochlubili. Zatím jste říkali, jak zajistíte fungování, byť musíte vyhovět Tomio Okamurovi. A jedna věc je úplně jasná. I s ohledem na to, že ani koaliční poslanci neví, co v tom návrhu vlastně je, že se tu ukazuje současný premiér jako slabý předseda vlády, protože kdyby byl silný, tak by to nepochybně buď nedopustil nebo by dopředu věděl, co v tom návrhu je a tento bohapustý chaos by prostě v té zemi nedopustil a nevysmál by se do očí svému koaličnímu partnerovi Otu Klempířovi, který tady něco slibuje, ale místo slibu přijde takováhle rána do vazu.

Tak já předpokládám, že současná vládní koalice o tom návrhu přestane rychle uvažovat tak, jak přestala uvažovat o tom návrhu na likvidaci neziskovek, respektive sledování všech, kteří mají jakýkoliv kontakt se zahraničím. Už to (zvuk zvonku) vyvrátil ministr spravedlnosti, ale jenom pro doklad chaotičnosti fungování téhle vlády dnes už premiér zase říkal, že jako úplně ne, že od toho záměru nějakým způsobem kontrolovat neziskovky neupustili. Tak tohle je věc nevídaná. ***


Související odkazy


Videoarchiv18:20


Přihlásit/registrovat se do ISP