Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.30 hodin)
(pokračuje Zdeněk Hřib)
Takže teď můžeme vidět, že aktuální radní České televize pan Matocha tady navrhuje, aby na obrazovkách vedle skutečných odborníků na očkování vystupovali také antivaxeři. To je skutečně návrat o několik století zpět do doby tmářství a je to naprosto proti tomu, co mají radní ve své kompetenci, protože ti mají kontrolovat primárně hospodářství, schvalovat strategii a dohlížet na plnění té veřejné služby, a nikoliv mluvit do toho, kdo přesně sedí v těch diskusích, kdo sedí v těch pořadech nebo jaké názory jsou ty správné, které by tam měly zaznívat.
To znamená, my nechceme, aby si tady vládní koalice zestátnila veřejnoprávní média, a to ani prostřednictvím těch rad.
V dubnu tady budeme volit členy Rady České televize. Já bych byl rád, aby skutečně v té radě zasedli lidé, kteří tam budou jmenováni kvůli své mediální odbornosti, a nikoliv kvůli nějakým svým politickým konexím. Myslím si, že i tohle je důležitá část toho, aby tady zůstala funkční naše občanská společnost a systém liberální demokracie. To znamená, je to opravdu základ toho systému zachování demokracie tak, jak ji dnes známe.
No, a ta záležitost hlavní, ke které jsem chtěl tady dnes hovořit, to je ten chaos okolo toho ruského zákona. Ruského zákona, kterým tady plánuje vláda Andreje Babiše šikanovat lidi, kteří pomáhají nezištně jiným. Je to záležitost, kdy i v tomto případě máme dohodu s ostatními opozičními stranami na tom, že v případě, že by tento zákon měl být protlačen silou vládní koalice, tak použijeme všechny možné a dostupné i právní prostředky k tomu, aby to dopadlo přinejlepším jako na Slovensku, to znamená, aby Ústavní soud ten zákon případně zrušil. Protože přece jenom je zcela zjevné, že tady je ruská stopa a ruská inspirace pro tento zákon, který má šikanovat ty, kteří nezištně pomáhají.
Je na tom překvapivý především ten chaos. Ten chaos inženýra Babiše, který připomíná ten chaos za covidu, který jsme tady zažili všichni v nejrůznějších rolích, já tedy v roli primátora našeho hlavního města. A teď je to tady zase znovu zpátky.
10. 3. jsme se dozvěděli, že Babišova poradkyně paní Vachatová s vazbami na Rusko tady chystá tento zákon. Ona sice autorství toho zákona následně popřela, nicméně ta digitální stopa v uniklém dokumentu ji jednoznačně usvědčuje.
Následně 19. 3., to bylo tedy minulý čtvrtek, vicepremiér Babišovy vlády Petr Macinka sdělil, že na tom zákonu se skutečně pracuje, konkrétně že se na něm pracuje na Ministerstvu spravedlnosti. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc tuto informaci následně popřel.
21. 3., to bylo v sobotu, druhý vicepremiér Babišovy vlády Karel Havlíček se nechal slyšet, že samozřejmě na zákoně pracuje ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Ten v pondělí dvacátého třetího, to bylo včera, opět popřel tuto informaci s tím, že na něm nepracuje ani on, ani nikdo jiný z vlády a pokud se něco chystá, tak maximálně nějaká vyhláška, která má sloužit k většímu přehledu o národních dotacích, tedy rozhodně ne k té šikaně neziskovek, jak bylo původně uvažováno.
Ale dneska vystoupil premiér Babiš s tím, že vláda to rozhodně nevzdává, že přece jenom ten zákon na šikanu lidí, kteří tady nezištně pomáhají jiným, chce prosadit a tou vyhláškou to rozhodně nekončí.
Takže s ohledem na to, že tady opravdu vzniká extrémní chaos okolo této záležitosti, tak navrhuji bod na dnešek jako první na program s názvem Vysvětlení chaosu inženýra Babiše okolo ruského zákona k šikaně lidí, kteří na rozdíl od něj nezištně pomáhají jiným. Protože je načase, abychom si tuhle záležitost tady opravdu vysvětlili, a nečetli každý den v médiích úplně opačnou informaci, co tady vlastně vláda chystá, nebo nechystá. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová a připraví se předseda STAN Vít Rakušan. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní ministryně, vážení spoluobčané, máme před sebou další schůzi Poslanecké sněmovny a co se ukazuje? Že zkrátka ta krize na Blízkém východě s největší pravděpodobností dopadne i na české občany a projeví se zdražováním, a to zdražováním nejenom cen pohonných hmot, ale i cen běžných potravin. To patrně nenastane hned, ale v budoucnosti ano. A právě proto se za pirátský klub domníváme, že to má vláda řešit a má se připravit na ten okamžik, kdy toto přijde.
A já mám proto několik návrhů na předřazení bodů a jeden návrh na úplně nový bod, kdy poté ke stolku předsedajícího donesu samozřejmě ten zapsaný název. Takže ten návrh na zařazení nového bodu nejprve přednesu a pak odůvodním. Je to Plán na krizový bonus k řešení zdražování a ekonomické situace lidí v důsledku krize na Blízkém východě.
Oč jde? Stát bude v důsledku té krize a zdražování s největší pravděpodobností vybírat více na dani, na dani z přidané hodnoty, a mohou to být i velké miliardy.
Sedí tady paní ministryně financí, tak já toho využiju. My se domníváme, že v této chvíli, tak jak se ta situace vyvíjí, se na to prostě vláda má chystat. Ano, je tam samozřejmě i možnost jednat dlouhodoběji - a k tomu se dostanu. Ale k tomu konkrétnímu plánu na krizový bonus a na nějaký způsob automatické ochrany rodin a domácností při růstu cen pohonných hmot si myslíme, že má vláda přistoupit a že se má na tuto situaci zkrátka připravit.
Co je inspirací? Věc, kterou už v minulosti, byť opačným způsobem, zavedl překvapivě Miroslav Kalousek. Zavedl tehdy povodňovou stokorunu - bylo to každý měsíc a byl to mechanismus, který odečítal ze slevy na poplatníka. To bylo negativní. A my navrhujeme aby tento již prozkoušený mechanismus vláda využila, ale do pozitivní stránky, do způsobu, jak všem pracujícím tu daňovou slevu dočasně navýšit a kompenzovat tak to zdražování, které zkrátka může přijít. Je to něco, co by se automaticky aktivovalo při překročení určité cenové hranice, pak by se vypnulo. Připomínám, že tak to bylo u té povodňové stokoruny s využitím té slevy na poplatníka.
To je tedy stručný návrh. Rádi ho probereme podrobně. Jsme si ovšem jisti, že vzhledem k tomu, že při zdražení těch pohonných hmot například o 20 korun na litr stát vybere nějakých přibližně 38 miliard korun ročně navíc. Takže to jsou opravdu veliké peníze, kde je na místě zvážit - a my tento návrh řešení přinášíme, jak lidem tyto peníze rozumným způsobem vrátit.
A protože se tyto peníze a toto zvýšení promítne s největší pravděpodobností do cen potravin, tak přicházíme do té debaty ještě se snížením DPH na základní potraviny na 6 procent. ***
