Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

(Hluk v sále.) Já bych požádal poslance, kteří potřebují v tuto chvíli odejít nebo si něco vyřídit, aby tak učinili v předsálí, aby paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí měla prostor pro to, aby nás seznámila s návrhem. Děkuji. Máte slovo.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, předkládám vám k projednání Novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech a dalších souvisejících zákonů. Tento zákon transponuje do českého práva revizi dvou hlavních evropských směrnic upravujících činnost investičních fondů. Konkrétně jde o Směrnici o fondech kolektivního investování a Směrnici o správních alternativních investičních fondů. O správcích, promiňte, správcích alternativních investičních fondů.

Kromě zákona o investičních společnostech a investičních fondech se novelizují ještě některé další související zákony, například zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu nebo zákon o trhu s nevýkonnými úvěry.

Revize zmíněných evropských směrnic se snaží odstranit neodůvodněné rozdíly v právní úpravě různých druhů investičních fondů, reaguje na obvyklou praxi ve světě a přináší některé nové prvky do regulace investičních fondů. Hlavní změny se týkají těchto oblastí.

Otevřené investiční fondy si nově budou muset určit takzvané nástroje pro řízení likvidity, tedy pravidla pro situace, kdy investoři začnou v případě vypjatých situací na trhu ve zvýšené míře požadovat odkup investičních podílů nebo investičních akcií. Toto nastavení zajistí větší stabilitu investičních fondů a spravedlivější rozložení nákladů mezi investory. Návrh detailněji upravuje pověření třetích osob, takzvaný outsourcing. Cílem je, aby orgán dohledu měl větší přehled o tom, které činnosti obhospodařovatelé investičních fondů delegovali na jiné osoby. Obhospodařovatelům investičních fondů se návrhem umožňuje poskytovat některé nové služby, jako je administrace benchmarku, správa nevýkonných úvěrů, nabývání pohledávek z fondových úvěrů nebo spravování účelových společností v rámci sekuritizace, což povede k rozšíření nabídky těchto služeb na trhu a ke zvýšení konkurence.

Rovněž se podrobně upravují pravidla pro poskytování úvěrů na účet investičních fondů nebo nabývání pohledávek z úvěrů investičními fondy. Cílem je, aby byla zajištěna finanční stabilita investičních fondů a aby se zabránilo poskytování úvěrů, které budou hned dále přeprodány. Na účet investičních fondů však nebude možné poskytovat spotřebitelské úvěry, protože to je činnost, která podléhá přísné regulaci podle zákona o spotřebitelských úvěrech.

Kromě změn vyplývajících z požadavků evropského práva reaguje návrh zákona i na některé nedostatky v současné právní úpravě, která identifikovala aplikační praxe. To se týká například procesu schvalování vedoucích osob ze strany orgánů dohledu, který se uvádí do souladu s tím, co bylo již dříve zavedeno u bank a u obchodníků s cennými papíry. Cílem je, aby pravidla napříč finančním trhem byla jednotná, aby neexistovaly neodůvodněné rozdíly mezi jednotlivými sektory finančního trhu.

Dále návrh zákona upravuje postup při rozdělení podílových fondů, což dosavadní zákon neřeší a tím vystavuje účastníky trhu zvýšené právní nejistotě.

Účinnost návrhu zákona je v souladu s transpoziční lhůtou navržena na 16. duben 2026, to znamená, že je jasné, že ta lhůta se prostě nestíhá.

Závěrem lze říct, že cílem předkládaného návrhu zákona je modernizovat právní rámec fondového investování, posílit jeho funkčnost a srozumitelnost a současně zachovat vysoký standard jeho bezpečnosti. Vzhledem k blížící se transpoziční lhůtě bych vás tedy chtěla požádat o podporu tohoto zákona a chtěla bych také navrhnout zkrácení lhůt o 30 dnů, čili na 30 dnů. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní místopředsedkyně. Z pracovních důvodů se od 13 hodin omlouvá pan poslanec Marek Ženíšek. A já prosím aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jan Hrnčíř. Máte slovo.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych předložil několik zásadních poznámek k návrhu zákona, kterým se mění zákon o investičních společnostech a investičních fondech a související předpisy. Ačkoliv je návrh prezentován jako technická transpozice Evropské směrnice, obsahuje řadu prvků, které jdou nad rámec povinné implementace. Právě tyto části považuji za problematické a zasluhující naši pozornost.

Evropská legislativa stanovuje pouze minimální požadavky, které musí členské státy převzít. Tento návrh však využívá téměř všechny volitelné možnosti, které směrnice nabízí a rozšiřuje pravomoci fondů i jejich obhospodařovatelů nad rámec toho, co je nezbytné. To znamená, že si dobrovolně přidáváme další rizika, další povinnosti a další regulatorní zátěž. V situaci, kdy český kapitálový trh není dominantním hráčem v evropském prostoru, je namístě otázka, zda je takto široká transpozice skutečně v našem zájmu.

Návrh zavádí nové povinnosti v oblasti řízení likvidity, rozšiřuje informační povinnosti při outsourcingu a ukládá rozsáhlé požadavky fondům, které poskytují úvěry. To vše znamená více dokumentace, více kontrol a více nákladů. Důvodová zpráva sama přiznává, že dopady na Českou národní banku budou negativní. Rozšiřuje se okruh povinností, které bude muset dohlížet, aniž by bylo jasné, zda má k tomu dostatečné kapacity. Je tedy namístě zvážit, zda návrh nepřináší více administrativy, než skutečného přínosu.

Návrh umožňuje, aby depozitářem fondu byla i zahraniční banka, která nemá v České republice pobočku. To je zásadní změna, která bude mít dopady na ochranu investorů. Pokud dojde k problému, bude vymáhání odpovědnosti vůči subjektu bez fyzické přítomnosti v České republice výrazně složitější. Zároveň se tím oslabuje pozice domácích depozitářů a zvyšuje se závislost na zahraničních institucích. Je otázkou, zda takový krok je v souladu principem finanční stability.

Návrh umožňuje fondům spravovat nevýkonné úvěry, nakupovat pohledávky z úvěrů, podílet se na takzvané sekuritizaci, to znamená přeprodeje těch balíků a podkladových aktiv k úvěrům, a poskytovat úvěry podnikatelům. Tyto činnosti jsou běžně spojeny s vysokým rizikem a vyžadují robustní řízení. Přelití úvěrových rizik z bankovního sektoru do fondů může být problematické zejména v době ekonomického poklesu. Fondy nejsou banky a nemají stejné nástroje ani povinnosti v oblasti řízení rizik. Je tedy namístě otázka, zda je vhodné otevírat fondům prostor pro činnosti, které mohou mít systémové dopady.

Návrh výrazně rozšiřuje okruh osobních údajů, které budou fondy zpracovávat. Důvodová zpráva sama uvádí rizika úniku dat, nejasného rozdělení odpovědnosti při outsourcingu či nedostatečné informovanosti subjektů údajů (o údajích subjektů?). Navržená opatření jsou však formulována velmi obecně. Chybí konkrétní mechanismy, které by tato rizika skutečně minimalizovaly. V době, kdy je ochrana osobních údajů jedním z nejcitlivějších témat, je taková míra neurčitosti problematická.

Důvodová zpráva přiznává, že dopady návrhu jsou spíše technické a že přínosy jsou obtížně odhadnutelné. Český fondový trh je navíc spíše importní, než exportní, tedy že české fondy nejsou masově nabízeny v zahraničí. Je tedy otázkou, zda návrh skutečně přinese rozvoj kapitálového trhu, nebo zda pouze přidá další povinnosti bez odpovídajícího efektu.

Návrh ruší některé kontrolní mechanismy, například minimální kapitál fondů, ex ante kontrolu depozitáře či dohled nad odborníky oceňujícími nemovitosti. Tyto kroky mohou vést k oslabení ochrany investorů a snížení transparentnosti.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, předložený návrh obsahuje řadu změn, které mají významné dopady na stabilitu finančního trhu, ochranu investorů i fungování dohledu. Přínosy jsou nejisté, zatímco rizika jsou konkrétní a významná. Domnívám se proto, že tento návrh by se měl ještě ve druhém čtení dopracovat formou pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili následující poslanci a poslankyně: Libor Turek, Jan Jakob a Lucie Sedmihradská. Já bych potom požádal ještě paní vicepremiérku, jestli by se přihlásila, abychom formálně načetli to zkrácení v rámci... Takže dávám tím pádem přednostní právo paní vicepremiérce. ***