Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!


(12.40 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)

Nicméně následně asi čtyři hodiny poté vystoupil Andrej Babiš a řekl, že teda s žádnými 60 miliardami navíc v roce 2027 podle střednědobého výhledu česká armáda a Ministerstvo obrany počítat nemůže.

Já bych chtěl jenom koaličním partnerům, poslancům, a paní Schillerová to ví, tak samozřejmě schválení střednědobého výhledu v tom tisku, návrh státního rozpočtu, to není jen takové nějaké číslíčko, ono je vnímáno, jako že to je ten základ, který ten rezort v dalším roce má dostat, a pak ten střednědobý výhled je další rok, dělá se to na dva roky, jo. A není nic rizikovějšího pro daný rezort... Hlasoval pro to tedy i pan Babiš, předpokládám, že na vládě hlasoval pro vlastní rozpočet, takže minimálně svým hlasem stvrdil, že s tímto souhlasí. Tak si uvědomte, že pokud by ten střednědobý výhled nebyl alespoň rámcově závazný, tak Ministerstvo obrany nebo jakékoliv jiné ministerstvo tedy v dobré víře, protože nechce řešit cash flow, a skutečně projekt, který nastartuje letos, třeba budete platit až příští rok, tak rozjede ta jednání, může připravovat smlouvy, a v momentě, kdy se překleneme tedy do toho momentu, kdy je potřeba zaplatit splátku nebo vlastně řešit to plnění té smlouvy, tak vám tam potom ta vláda slovy Andreje Babiše ty slíbené peníze nedá.

Já jsem tohle zažil, mně pan ministr Stanjura, když jsme řešili projekty dostupného bydlení a jeho výstavby, tak říkal, Ivane, přece vy to ale nepotřebujete tady v tom roce. No, tak jsme přesvědčili Státní fond podpory infrastruktury, ať ty smlouvy uzavírají, protože příští rok přece na jejich plnění ty peníze budou. Ještě že jsou úředníci takoví konzervativní, nepřepálili to, nezačali to, neuzavírali smlouvy více, než jsme si mohli dovolit z toho, co jsme předpokládali. A kdybych věřil panu Stanjurovi, tak se Česká republika... Tak se z toho stávají mandatorní výdaje, to už byly podepsané smlouvy, a já bych v danou chvíli neměl na straně státu peníze na plnění. On by pak asi jako ministr financí pravděpodobně na to nějak reagoval, v rámci roku by se děly nějaké přesuny, ale to byly spíše částky blížící se jedné dvěma miliardám. Tady se bavíme o projektech v té armádní oblasti, které jsou výrazně vyšší, s výrazně rizikovější reputací při neplnění, ale hlavně, byť krize bydlení je pro české občany jedna z nejdramatičtějších krizí, tak jsou to otázky obrany. Myslím, že kolega Talíř někde hovoří o tom, že nejdříve stavíme zdi kolem města a pak v něm stavíme vily. Já bych chtěl, abychom teda stavěli i zdi, nebo investovat do té obrany a řešili i to bydlení, byť vila zní honosně.

Ale uvědomme si, že prostě ty investice musí běžet. Strategické nákupy armády, mají nějaký harmonogram, a pokud teď obrana vidí v rozpočtu ve střednědobém výhledu, že tam má mít o 60 miliard víc v příštím roce, a premiér České republiky to oproti vlastnímu ministrovi o čtyři hodiny později popře, byť jeho hlas byl hlas i pro ten střednědobý výhled, tak si myslím, že i pro Ministerstvo obrany, pro jeho úředníky a pro ty, co realizují nákupy, tak je to velmi špatný signál, ale hlavně oni pak nevědí, co teda platí. Platí slovo ministra? Platí schválený střednědobý výhled rozpočtu? Nebo záleží na tom, jestli Andrej Babiš ví, co má v rozpočtu a reaguje na nějakou společenskou poptávku v danou době. Nebo musí řešit, že mu jak čertík z krabičky vyskočí předseda Poslanecké sněmovny pan Okamura, kdykoliv on řekne, že naše bezpečnost je důležitá.

My tady máme rozpočet, který škrtá 21 miliard, já věřím, že paní Schillerová v průběhu roku tam nějaké peníze panu ministrovi Zůnovi pošle.

Mně to teda trošku připomnělo to období, kdy se vláda Andreje Babiše opírala o komunisty, a když se schvaloval rozpočet, tak ti se sekli, že jejich podmínka podpořit rozpočet Andreje Babiše, je, když vezme 10 miliard obraně, což on obratem udělal. Paní ministryně Schillerová se tenkrát šla vyfotit na politbyro KSČM. To je taková ikonická fotka, jak ona tam sedí vedle toho Vojtěcha Filipa. Byla to cena, kterou musela zaplatit reputačně, i když jí to asi moc nevadilo, za to, že teda komunisté schválili rozpočet. Ta druhá cena byla těch minus 10 miliard, jo. A když se debata o rozpočtu skončila, tak tam naštěstí ty peníze potom paní Schillerová nějakým způsobem zase vrátila, takže komunisté se nažrali a rozpočet armády zůstal víceméně konzistentní v tom původním návrhu. Akorát tady se bavíme o 21 miliardách, jo. Tak já úplně nevím, jaký je plán vlády, oproti té debatě o rozpočtu, pak v případě potřeby do toho investovat.

Navrhuji, abychom jednu část udělali už teď, a souvisí to s pozměňovacím návrhem, sněmovní tisk 94, pan ministr Zůna, já jsem tady vlastně už několikrát na plénu chválil, což nebývá úplně obvyklé u opozičních politiků, tu část, která se týká obrany a rozvoje armády, ať už tu část ohledně lidských zdrojů a motivací lidí sloužit v armádě, tak i tu část, která vlastně adresuje moderní armádu 21. století. A chtěli bychom tady vypomoct tím pozměňovacím návrhem, který míří vlastně na tu důležitou kapitolu, kde se tohle všecko děje.

Je to ta kapitola 307 Ministerstva obrany, je tam jakýsi souhrnný ukazatel Výdaje celkem, je tam specifický ukazatel Zajištění obrany státu, a já si myslím, byť ta ambice by měla být výrazně větší, že minimálně na ty nejklíčovější oblasti, které v tom moderním válčení evidentně jsou naprosto zásadní, navrhujme přesunout 2 miliardy. Opět se nebudu zlobit, pokud by se tak stalo někdy později, ale takováhle záruka rozhodně při schvalování rozpočtu by měla být stvrzena nějakým krokem, což podpoření tady toho pozměňovacího návrhu, který by se určitě ministru Zůnovi líbil, by bylo takovým dobrým gestem, že vláda Andreje Babiše, nehledě na to, že teda jednou z koaličních stran je SPD, které ty výdaje chtějí krátit, to myslí vážně.

Jsou to oblasti, které se týkají bezpilotních systémů, vyčkávání (vyčkávací?) munice, systém obrany, 700 milionů korun (?) na pořízení těchto bezpilotních systémů, potom je to 600 milionů (?) na posílení kybernetické obrany, vesmírných technologií, personální, technické kapacity Vojenského zpravodajství, Velitelství informačních a kybernetických sil. To nejsou peníze na nějaká služební BMW, jo, jak by někdo zase to mohl interpretovat. Nebo že se neobmění vozový park.

Česká armáda se samozřejmě podílí na řadě projektů, včetně projektů satelitní komunikace a dalších. Tohle se nesmí zastavit. Ukazuje se, že i toto je velmi kritické, obzvláště v momentu, kdy velká část, původně tedy ukrajinských, využívajících systém Elona Muska, který potom skrze ně trošku na ně tlačil, aby byli méně radikální vůči Vladimiru Putinovi, ale ukázalo se, že když teda Starlink nefunguje i Rusům, tak zase jejich drony už nelítají tak přesně.

Pojďme se bavit o tom, že i armáda a spojenci by měli mít vlastní satelitní komunikační a navigační technologie právě proto, aby nebyli závislí na nějakém světovém vendoru, který ještě v danou chvíli je nevyzpytatelný i pro svého gurua Donalda Trumpa.

Další věc, která si myslím, že je zcela zásadní a opět tam navrhuje přesun, je 400 milionů korun na takzvanou digitalizaci bojiště, to je integrace systému velení a řízení, to jsou projekty, které na Ministerstvu obrany jsou rozjety. Pracuje na nich plukovník Šnajdárek. Myslím si, jak se říká o tom velení, že zajistit velení a přesouvat ho a komunikace je naprosto zásadní. Plus samozřejmě pojďme se již bavit, a je to ve všech oblastech, o nasazování nástrojů umělé inteligence pro analýzu a sběr dat.

Válka na Ukrajině umožnila, a myslím si, že do budoucna pro bezpečnost demokratických států je to vlastně i jakási payback té Ukrajiny, která se k bezpečnosti jednotlivých států váže, umožnila řadu startupů a inovativních firem, okamžitě vlastně ty technologie nasazovat na bojiště. Spousta firem ve světě, myslím, že i naše, jo, nekomunikuje pouze s ministerstvem obrany Ukrajiny, ale komunikují přímo s nějakými těmi polními generály, a spousta těch technologií, která teď vzniká, ať už je to v rámci protidronové obrany, zefektivnění dronů, které používají Ukrajinci pro ničení těch vojenských cílů, tak v tuhletu chvíli pochází ze startupového prostředí, jsou inovační, a než by si je nějaká obrana, armáda dokázala vlastně nakoupit, tak je zásadní, že existují ty huby, možnost je třeba i testovat už přímo nasazením v boji. A podpora inovací v téhleté oblasti je naprosto zásadní i z pohledu modernizace české armády.

Proto my jsme tam navrhli přesun 300 milionů korun na vznik Akceleračního inovačního fondu Ministerstva obrany. To je pro urychlení testování akvizice moderních technologií od českých startupů a univerzit. A jak jsem hovořil o tom, že tento návrh je neutrální, což trošku se vracím k mé reakci na pana poslance Nachera, tak samozřejmě ty výdaje na tato opatření jsou celkem čtyři. Bylo to zajištění obrany státu, zejména v té armádě pro 21. století, tak navrhujeme vzít z Ministerstva průmyslu a obchodu, je to tam v tom souhrnném ukazateli Výdaje, celkem dotace na obnovitelné zdroje energie. ***


Související odkazy


Videoarchiv12:40


Přihlásit/registrovat se do ISP