Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.20 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
Tento slib není symbolický, je to osobní závazek každého poslance. Vládní poslanci 11. února tohoto roku svůj slib porušili a schválili protizákonný schodek státního rozpočtu. Zapamatujte si toto datum: 11. února 2026, den, kdy vládní poslanci, zákonodárci porušili právní řád České republiky a porušili svůj ústavní slib poslance.
Pokud tedy Poslanecká sněmovna dnes, přesně měsíc poté, vědomě schválí státní rozpočet, o němž je prokazatelně známo, že je v rozporu se zákonem, půjde o zcela flagrantní opakování porušení tohoto slibu. Zákony buď platí, nebo ne. A pokud začneme připouštět, že zákony neplatí pro ty, kteří je sami přijímají, pak podkopáváme samotné základy právního státu.
Vedle právního problému má však tento rozpočet také zásadní problém ekonomický - tím je strukturální deficit. Rozpočet není deficitní proto, že by Česká republika čelila mimořádné krizi, není deficitní proto, že bychom reagovali na recesi nebo ekonomický šok, je deficitní v době ekonomického růstu. Podle samotného Ministerstva financí činí strukturální deficit přibližně 2,2 procenta HDP, podle odhadů Národní rozpočtové rady dokonce 2,5 procenta HDP, zákon přitom pro rok 2026 umožňuje maximálně 1,75 procenta HDP, to znamená jediné: Kdyby ekonomika rostla plným tempem, stát by nadále hospodařil hluboko v minusu.
Taková fiskální politika má velmi konkrétní dopady: znamená samozřejmě rychlejší růst státního dluhu, znamená rostoucí náklady na obsluhu tohoto dluhu, znamená větší tlak na inflaci, znamená vytěsňování soukromých investic a znamená menší prostor pro budoucí vlády reagovat na skutečné krize ekonomické, bezpečnostní nebo demografické. Každý rok s deficitem přes 300 miliard korun nás posouvá blíže k okamžiku, kdy už nebude rozhodovat politická vůle, ale reakce finančních trhů, a to je okamžik, kterému se musí každá odpovědná vláda snažit předejít.
Dovolte mi nyní věnovat se kapitole, která podle mého přesvědčení stojí nad všemi ostatními - obraně státu. Bezpečnost není jen jedna z mnoha položek státního rozpočtu, bezpečnost je předpoklad existence státu. Stát, který není schopen bránit svou svrchovanost, své občany a postavit se za své spojence, může mít sebelepší sociální programy nebo hospodářské strategie, ale v okamžiku skutečné krize budou všechny tyto záležitosti bezcenné. Bez bezpečnosti neexistuje svoboda, bez bezpečnosti neexistuje prosperita, bez bezpečnosti neexistuje stát. A právě proto považuji za zásadní, aby rozpočet jasně ukazoval, že obrana je prioritou - ne z ideologických důvodů, ne proto, že to někdo požaduje zvenčí, ale proto, že bezpečnostní prostředí se zásadně mění téměř ze dne na den. Evropské země čelí hybridním operacím, kybernetickým útokům a agresivní politice autoritářských režimů. Mír není samozřejmost. Mír je stav, který je třeba aktivně chránit. Právě proto jsme spolu s kolegy z TOP 09 předložili zásadní pozměňovací návrhy. Dovolte mi, abych je ještě jednou tady na plénu obhájil.
První z nich je komplexní úsporný a bezpečnostní balíček, jehož cílem je uvést státní rozpočet do souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tento návrh má tři základní cíle: za prvé, snížit deficit státního rozpočtu o 64 miliard korun, tedy o tu částku, o kterou ten návrh překračuje zákonný rámec; za druhé, posílit výdaje na obranu a bezpečnost státu; a za třetí, uvést rozpočet do plného souladu s fiskálními pravidly České republiky.
Navrhujeme navýšení výdajů na obranu o 21 miliard korun. Současně posilujeme Bezpečnostní informační službu o 300 milionů korun a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o 43 milionů korun. Tyto prostředky umožní modernizaci Armády České republiky, posílení strategického zpravodajství a také lepší obranu České republiky před kybernetickými a hybridními hrozbami. Zásadní přitom je, že výdaje na obranu převyšující 2 procenta HDP se podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nezapočítávají do hodnoceného salda. To znamená, že posílení obrany je možné, aniž by došlo k porušení fiskálních pravidel.
Současně navrhujeme systém úspor napříč státním rozpočtem v celkovém objemu 64 miliard korun. Tyto úspory se týkají především omezení plošných a nesystémových dotací, snížení některých provizorních výdajů státu, racionalizace dotační politiky v zemědělství, průmyslu a regionálním rozvoji a zpomalení růstu některých sociálních výdajů při zachování základní sociální pomoci. Součástí návrhu je posílení vládní rozpočtové rezervy. Výsledkem je jednoduchá rovnice. Rozpočet by byl v souladu se zákonem, deficit by se v případě fiskální zdrženlivosti a zachování rezervy státního rozpočtu snížil minimálně o 64 miliard korun a současně by se posílila obranyschopnost České republiky.
K tomuto návrhu jsme zároveň předložili druhou variantu, ta vznikla na základě připomínek při projednávání na rozpočtovém výboru, kde zazněly pochybnosti o hlasovatelnosti některých částí našeho návrhu, konkrétně u kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj. Ačkoliv s těmito námitky nesouhlasíme, připravili jsme variantu, která je plně respektuje. Varianta dvě tedy upravuje pouze dva technické parametry u dvou položek tak, aby plně odpovídaly připomínkám Ministerstva financí, obsah návrhu je jinak v zásadě totožný. Jinými slovy, pokud by někdo chtěl zpochybňovat hlasovatelnost první varianty, u varianty druhé už takové pochybnosti existovat zcela jednoznačně nemohou.
Druhý, zásadní pozměňovací návrh se zaměřuje výhradně na posílení bezpečnostních institucí státu bez toho zmiňovaného úsporného balíčku, tedy navýšení výdajů na obranu a bezpečnost o více než 21,3 miliardy korun. Tato varianta je patrně lépe průchozí Poslaneckou sněmovnou. ***
