Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Ještě chci zdůraznit jednu věc, tato debata není pouhou debatou o fungování České televize nebo Českého rozhlasu, není to debata o jednotlivých pořadech, není to ani debata o jednotlivých redaktorech, je to debata o systému, o tom, jak má být nastaven vztah mezi státem a médii veřejné služby, o tom, jestli chceme, aby tato média byla stále službou veřejnosti, nebo aby se naopak postupně stala hlásnou troubou vlády. Když dnes slyšíme některé výroky o tom, že média, veřejné služby je potřeba zkrotit, zreformovat, dostat pod kontrolu nebo silná slova koaličních politiků na adresu končícího moderátora České televize, myslím si, že bychom měli být velmi opatrní, protože právě taková slova velmi často předcházela změnám, které vedly k oslabení mediální svobody. A já opravdu nechci, aby se jednou zpětně říkalo, že Poslanecká sněmovna mlčela ve chvíli, kdy se rozhodovalo o budoucnosti a svobodě médií veřejné služby.

A dovolte mi ještě jednu poznámku z pohledu veřejných financí. Pokud někdo tvrdí, že zrušení poplatků uleví domácnostem, pak je potřeba říct naprosto jasně, není tomu tak. Je to pouze přesun výdaje z jedné kapsy do druhé. Poplatky dnes platí přímo domácnosti. Pokud budou ale zrušeny, zaplatí je daňoví poplatníci prostřednictvím státního rozpočtu. Patrně dokonce na dluh a s úroky. Z hlediska celkových veřejných výdajů se nic nezmění. Mění se pouze to, že financování bude více politicky závislé. A právě to je ten důvod, proč bychom měli být velmi opatrní.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, nezávislá média veřejné služby nejsou luxus, jsou jedním z pilířů demokratického systému. A proto bych byl velmi rád, kdybychom si na této schůzi našli čas na otevřenou debatu o jejich budoucnosti, proto navrhuji zařazení tohoto bodu - Budoucnost médií veřejné služby v době, kdy je vláda chce zestátnit. Děkuju za pozornost.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní přečtu omluvu, doplním, Bartošek Jan omluven dnes 14 až 16.45ze zdravotních důvodů. Pan ministr Macinka přihlášku stáhl.

Takže jdeme do dalších přihlášek. Jako první vystoupí Adriana Chochelová a připraví se paní poslankyně Anežka Nedomová. Upozorním, že máte pět minut už pouze v této fázi schůze. Tak možná bych mohl přečíst to pořadí, aby se poslanci orientovali. Takže paní poslankyně Chochelová, Nedomová, pan poslanec Jurečka, pan poslanec Vlček, paní poslankyně Svárovská, paní poslankyně Moricová, pan poslanec Sokol, poslanec Hladík dvakrát. Tak prosím, máte pět minut.

Poslankyně Adriana Chochelová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu dlouhá, ale navrhuji nový bod programu s názvem K čemu všemu jsou neziskové organizace. A navrhuji ho zařadit jako první bod po řádných bodech schůze. Ráda bych zdůvodnila, proč je zapotřebí to rozebrat podrobně na půdě Poslanecké sněmovny. Spolupráce s neziskovým sektorem je nedílnou součástí jakékoliv demokratické společnosti. Regulace neziskových organizací, která se předkládá trochu takzvaně na tajňačku poslaneckým návrhem, bez možnosti širší debaty a bez instrumentů, které nabízí řádný připomínkovací proces, totiž zavání něčím úplně jiným než starostí o kvalitu demokracie v této zemi. Věřím, že je tady potřeba si připomenout, a proto navrhuji k tomu samostatný bod jednání schůze, k čemu všemu jsou neziskové organizace dobré a jak můžeme tímto nepromyšleným návrhem jejich činnost omezit nebo zničit.

Co je vlastně nezisková organizace? Je to organizace, jejíž účel má být ku prospěchu společnosti. Zisk neslouží k osobnímu obohacení, ale k rozvoji té dané organizace. Má vlastní ústavu, které říkáme stanovy a těmi se musí řídit. Tyto stanovy se řídí platnými zákony. Známe nesmírné množství neziskových organizací, právně je dělíme na zapsané spolky, nadace, nadační fondy a zapsané ústavy. A čemu se takové organizace u nás věnují? Charita Česká republika, ADRA, Avast, nadační fond, to jsou všechno neziskové organizace, různé právní formy, různé účely, ale jeden cíl. Něco zlepšit, něco podpořit, být prospěšný, myslet na zranitelné, podpořit talentované ze složitých poměrů, pomoci obětem epidemií válečných konfliktů anebo přírodních katastrof. A pak máme celou řadu neziskových organizací, u kterých ani navrhovatelé možná netuší, že jsou a pokud tuší, tak nedomýšlejí, co taková regulace provede z jejich reputací a fungování.

Například jsou to potravinové banky, které známe všichni a několikrát do roka pro ně nakupujeme. Potravinové banky nejsou nic jiného než nezisková organizace. Cílem je shromáždit potraviny a distribuovat je potřebným, ať už napřímo nebo přes spřátelené organizace. Další jsou třeba neziskovky podporující ženy s nedonošenými dětmi. Takové Nedoklubko, to je nezisková organizace, jejímž cílem je pomáhat ženám, které si prošly předčasnými porody. Podporují ženy, podporují rodiny, podporují neonatologii jako medicínský obor, když je podpoří nějaká zahraniční entita, protože se jim líbí pomoc rodinám, které si musí projít složitou psychologickou i materiální situací, jakou nepochybně předčasný porod je, budeme i jim lepit na čelo, že jsou zahraniční agenti? Další jsou třeba spotřebitelské organizace. Málokdo si uvědomuje, kolik práce a za jak málo peněz každoročně odvádí organizace na podporu spotřebitelů. Nebýt těchto organizací, muselo by Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má na starosti agendu spotřebitelské legislativy, vytvořit několik jednotek, ne-li desítek nových pracovních míst, aby se mohlo zabývat všemi těmi podněty, které jinak vyřizují organizace typu dTest, Sdružení obrany spotřebitelů, Asociace občanských poraden a mnohé další.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, hazardování, s tolik prospěšnou českou neziskovou scénou, je ruská ruleta. Nedovolme, abychom se střelili do vlastní nohy. Možná pak nebude cesty zpět a řadu z těch oblastí budeme muset řešit my a stát, a to za situace schodkových rozpočtů bude bolestivé především pro ty nejzranitelnější a v druhém sledu pro všechny daňové poplatníky. Ti to totiž nakonec jako vždycky zaplatí. Děkuju.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí paní poslankyně Anežka Nedomová a připraví se pan poslanec Jurečka. Takže stopuju pět minut, jo. Prosím.

Poslankyně Anežka Nedomová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji nový bod programu s názvem Útok na neziskové organizace a navrhuji ho zařadit jako první bod této schůze. No, už je to tady, poslanecký návrh zákona od koalice, který uvaluje nové povinnosti a registrace na neziskové organizace. Pokud by byl takový zákon přijat, čekala by Česko velmi zvláštní budoucnost. Stali bychom se tak členem velmi pikantní skupiny států, které podobnou šikanu zavedly, ať už jde o Gruzii normalizovanou Ruskem a stranou Gruzínský sen nebo Maďarsko pod vedením Viktora Orbána, kterému se taktéž téměř podařilo zpacifikovat občanskou společnost. A pak je tu samotné Rusko. Matička Rus, matička těchto zákonů. Těmto zemím se podařilo vytvořit zdání, že finanční prostředky z jednoho státu vedou automaticky k aktivitám proti státu druhému, na jehož území daná nezisková organizace a příjemkyně oněch peněz působí.

Podle uniklého znění návrhu je navíc problém hlubší. Zákon je konstruován tak, že míří především na neziskové organizace v okamžiku, kdy se zapojují do veřejného dění. Přitom se tváří, že jeho cílem je ochrana veřejného prostoru před zahraničním vlivem. Pokud by byl tento skutečný cíl, jen těžko by návrh zároveň uděloval plošnou výjimku provozovatelům, médiím a vydavatelům tisku. Návrh pracuje s mimořádně širokými a vágními definicemi, zaměřuje se na činnost, která je údajně způsobilá přímo nebo nepřímo ovlivnit veřejné mínění nebo rozhodování orgánů veřejné moci. Pod takovou definici se dá schovat vzdělání, analytická činnost, advokační kampaně nebo veřejná debata, prakticky cokoliv. Zákon by navíc zaváděl nové a velmi problematické povinnosti. Nutí organizaci hlásit do státního registru, jaký cizí stát nebo politická síla údajně objektivně získává prospěch z jejich činnosti bez ohledu na skutečné úmysly nebo deklarované cíle organizace. Zároveň výrazně rozšiřuje definici takzvaného skutečného majitele tak, aby jim mohl být kdokoliv, kdo organizaci poskytuje významněji finančně nebo má vliv na její program.

Současně návrh počítá s velmi tvrdými sankcemi. Ministerstvo spravedlnosti by mohlo ukládat pokuty až ve výši 10 nebo 15 milionů korun, případně až desetiprocentní z celkových příjmů organizace. V krajním případě by mohlo dojít i k zákazu činnosti na dva až pět let nebo k návrhu na zrušení organizace soudem. ***