Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.20 hodin)
(pokračuje Jeroným Tejc)
Ale byl bych rád, aby byla shoda na tom, jak ty programy nastavíme, aby byly smysluplné, aby byly skutečně funkční a ideálně, aby byly alespoň z velké části měřitelné. Protože největší problém je, že někam poslat peníze je to nejjednodušší. My musíme umět vyhodnotit, jestli se to vrací právě veřejnosti tak, jak o tom mluvil už pan poslanec. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Nyní přichází pan poslanec Benjamin Činčila a pokračujeme.
Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já vlastně děkuju za tu diskusi, která tady proběhla před chvílí, protože už jsem k rozpočtu vystupoval mnohokrát, k rozpočtové udržitelnosti. Myslím si, že jsem to tady i mnohokrát kritizoval. Nicméně jako lidovci jsme vždycky stáli za tím, aby ty změny v rámci rozpočtu se nedělaly kvůli nějakým tabulkám nebo jednotlivým kapitolám, ale aby se dělaly kvůli konkrétním rodinám a konkrétním situacím.
Právě jsem chtěl se přihlásit tady k pozměňovacímu návrhu číslo 511, který se týká Probační a mediační služby tak, jak o tom tady mluvil pan ministr i kolega Gregor. Jsem rád, že zmiňují to, že to chtějí zefektivnit, že chtějí, aby podobné programy fungovaly dál, a proto jsem společně s Marianem Jurečkou připravil tenhle pozměňovací návrh. Budu velmi rád, pokud se o tom s panem ministrem a s dalšími budeme moct bavit tak, jak to zmiňoval ve svém posledním výstupu.
Tohle totiž nejsou jenom abstraktní programy. Je možné, že se do nich zapojilo třeba méně lidí v počátku. Nicméně jsou to právě ty situace, kdy můžeme podpořit to, aby zůstal nějaký kontakt rodiče se svými dětmi, aby se s těmi lidmi pracovalo, abychom právě ty náklady do budoucna ušetřili. Nejedná se tady o žádné miliardy ani stovky milionů, dokonce ani o desítky, ale opravdu o nízké jednotky milionů korun, které můžou být v konečném důsledku výrazným ušetřením veřejných prostředků do budoucna. Proto, pokud existuje tady pochybnost o tom, jestli ten program fungoval doteďka ideálně, tak si myslím, že není cesta to jenom škrtnout, ale nastavit třeba ty programy lépe, efektivněji, tak, abychom prostředky v budoucnu vynakládali efektivněji, jak už jsem zmiňoval.
Opravdu nejde o nějaké tabulky. Nejde o to, že, viděli jsme škrt, tak hned musíme přispěchat s pozměňovacím návrhem a napravit to, abychom si tady odehráli nějaké politické píár. Jde o ty konkrétní rodiny, o jejich situace, o to, aby zůstaly v kontaktu se svými dětmi, aby uměly fungovat, aby s nimi někdo po tom, co skončí odpykání trestu, tak aby s nimi někdo pracoval.
Jak znovu opakuji, nejedná se o žádnou rozpočtovou bitvu tady, ale je to odpovědná politika, na níž nám záleží a na níž budeme rádi spolupracovat i se současnou vládní koalicí. Proto se ještě jednou tedy připojuji k tomu pozměňovacímu návrhu číslo 511 a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Hladík. Máte slovo.
Poslanec Petr Hladík: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, krásné dobré odpoledne. Budu hovořit a přihlašovat se k několika pozměňovacím návrhům. Začnu u kapitoly Ministerstva průmyslu. Konkrétně mně jde o 200 milionů pro Diamo. Vaše vláda navýšila celkový rozpočet o víc jak 60 miliard, ale někde škrtala. Když se podíváme, tak škrtla 700 milionů Diamu, státnímu podniku, který dělá sanace, rekultivace, především staré doly. Mně jde o 200 milionů pro Diamo, které má sloužit na sanaci v Hustopečích nad Bečvou po havárii vlaku s benzenem, který tam proběhl před rokem.
Sanace celý rok probíhala, probíhala velmi úspěšně. Víc jak 100 tun benzenu je pryč, ale desítky tam ještě zůstávají. Nemusím připomínat, že i malá koncentrace benzenu ve vodě je smrtelná. Proto chci z položky Dotace na obnovitelné zdroje - protože tam to navýšení je obrovské a peněz tam máte dost - přesunout 200 milionů korun právě pro Diamo, konkrétně na sanaci v Hustopečích nad Bečvou. Přihlašuji se tedy k pozměňovacímu návrhu 451.
Dále tady mám sedm pozměňovacích návrhů pro kapitolu Ministerstva životního prostředí. Proč? Protože vy jste všude navýšili tomu dala, tomu víc, ale jenom obrana a Ministerstvo životního prostředí dostalo méně, než v návrhu Fialovy vlády. Já vlastně nedělám nic jiného, než jako bývalý ministr tady zase vracím finanční prostředky pro kapitolu 315 a to v těch konkrétních položkách, které vy jste škrtli. Velmi často jsou to drobné položky a velmi často vůbec nechápu, proč jdete proti těm lidem, proti těm organizacím, proti těm službám, které pro stát zajišťují. Protože kdyby to měl stát objednávat a stát dělat, tak to bude mnohem, mnohem dražší.
První pozměňovací návrh, k němuž se přihlašuju - 492 - se týká domů přírody. Je to 15 milionů na domy přírody. Domy přírody stát jenom kofinancuje. Zbytek tam dávají samy ty organizace. Samozřejmě si samy na sebe vydělávají. Podporují je třeba obce, kraje nebo i soukromý sektor. Stát dává na každý dům přírody půl milionu. To je opravdu drobná částka. To jsou Bílé Karpaty, Blaník, Brdy, Český ráj, Český les, Hodonínská Dúbrava, Jizerské hory, Litovelské Pomoraví a tak dále a tak dále a tak dále. Takže proto z toho důvodu 15 milionů, pane ministře - je to fakt málo - na domy přírody. Ale teďka tam je nula.
Další věc, investice Obnova majetku. Tam se škrtlo 60 milionů korun. V pozměňovacím návrhu 493... Já si myslím, že obnovovat majetek ministerstva příspěvkových a zřizovaných organizací je potřeba, a když se investiční obnova podcení, tak z toho potom za rok je průšvih. Takže z toho důvodu, vzhledem k tomu, že tam bylo škrtnuto 160 milionů, navrhuji to vrátit.
Další jsou nestátní neziskové organizace. Tam bývalo dlouhodobě 20 milionů, v návrhu na letošní rok jenom šest. Proto navrhuji tam vrátit těch 14 milionů. Nebudu zdůrazňovat, že tyto organizace zase dělají služby za stát - různé environmentální vzdělávání, praktická ochrana přírody, dobrovolnictví, péče o krajinu a tak dále a tak dále. Myslím si, že to je velmi dobře zdůvodněno. Je to návrh 494 - 14 milionů korun. Opět nevelká částka, ale pro zachování těchto služeb naprosto klíčová.
Dál tady máme obnovu přírody. Vy na tom ministerstvu velmi často říkáte, že klima a dekarbonizace jsou sprosté slovo, že se to má všechno řešit biodiverzitou a adaptacemi. To je hezké. Chci pochválit i tady kolegy, že program péče o krajinu nechali. Za to chci opravdu pochválit, ale tu investiční část, program obnovy přírody tam už nedali. Je to 300 milionů korun. Chci tedy navrhnout podporu obnovy přírody tak, aby byla zajištěna kontinuita do adaptačních opatření, do těch realizačních částí adaptačních opatření. Pozměňovací návrh 495.
Další. On už tady byl načítán některými mými kolegy, ale já ho načítám trochu sumárněji. Jsou to státní příspěvkové organizace. Netýká se to jenom národních parků. Tam ta díra je zhruba 75 milionů, ale dalších 25 je na ČHMÚ. Teď má ředitel Českého hydrometeorologického úřadu bez snížení administrativy, bez nějakého konkrétního posunu, bez změny legislativy, vyhodit dalších 27 odborníků. To mně fakt přijde nedůstojné, když tahle organizace zachraňuje nejenom lidské životy, majetky, ale pomáhá státu. Při povodních jsme to viděli. Proto celkově navrhuji do té položky vrátit pro státní příspěvkové organizace, tedy národní parky a ČHMÚ celkem 100 milionů korun. Je to pozměňovací návrh 496.
Pak tady máme pozměňovací návrh 497. Jedná se o záchranné stanice volně žijících druhů. Záchranné stanice volně žijících druhů - stát na ně přispívá zhruba třetinou těch potřeb. ***
