Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Už jsem tady uváděl příklad, my, když je někdo ve vězení, tak ho ráno vzbudíme, dáme mu snídani, odvezeme ho na pracoviště, tam ho hlídáme, řekneme mu, co má dělat, pak ho zase odvezeme zpátky, dáme mu večeři, umožníme mu mít volný program nějakou chvíli a pak jej uložíme do postele a necháme spát. Ve chvíli, kdy ti lidé vyjdou ven z toho vězení, tak samozřejmě pokud nemají v sobě disciplínu, nebo pokud k tomu nemají podmínky doma, tak velmi často se zpronevěří tomu, co si možná sami někdy slibují, že už nebudou páchat trestnou činnost.

A já rozumím tomu, že ty probační programy, o kterých se tady bavíme, mají svůj smysl. Mají svůj smysl i sociální programy a další, ale zůstanu u těch probačních.

Problém je, že ty probační programy, které se týkají desítek lidí, možná stovek v některých případech, kdy se jedná o sezení s těmi lidmi ze stran organizovaná neziskovými organizacemi, někdy je to psychoterapeutická péče, někdy je to nějaké vzdělávání, tak ty programy, na které se čerpalo v minulosti přibližně 3,5 milionu korun, byly škrtnuty už v návrhu minulé vlády. To bych chtěl zdůraznit. Byly škrtnuty v návrhu už, který nám předložila minulá vláda. A přiznám se, ano, měl jsem nějaké priority, které jsem sjednával, ale ty byly s cílem zachránit alespoň provoz organizací, které jsou přímo v rezortu, to znamená především zajistit prostředky na platy zaměstnanců a na provoz Vězeňské služby, probační služby a dalších.

Ten problém dnes nespočívá ani tak v tom, že bychom ty prostředky tam neuměli dát. Ten problém spočívá v tom, že je rozpočtové provizorium. A ve chvíli, kdy ty projekty jsou vždy psány na rok, my bychom je začali soutěžit někdy po rozpočtovém provizoriu, to znamená v dubnu, v květnu, tak se dostáváme někdy do června, a ty projekty už by musely být s maximální délkou půl roku, přičemž většina těch kvalifikačních kritérií byla nastavena tak, že ti lidé tam musí docházet a musí v těch programech fungovat a musí mít určitý počet sezení, což je přibližně devět nebo deset měsíců nebo celý rok. Takže my, i kdybychom získali nějakou částku na rozjezd těch probačních programů, tak i kdybychom všechny termíny uspíšili, tak je vypíšeme tak, že bude velmi složité naplnit ta kritéria, budeme ta kritéria muset pozměnit. A nevím, jestli to bude opravdu efektivní.

Já jsem v rámci provozu rozpočtu Ministerstva spravedlnosti ušetřil a zajistili jsme prostředky jako v minulých letech na programy pro oběti. Ty zůstávají. A chtěl bych, aby i programy na tyto aktivity, které provádí neziskové organizace, příští rok v rozpočtu se objevily. Dokonce si myslím, že by se mohly objevit ve dvojnásobné výši, než jak je potom poptávka nyní. Ale skutečně je to věc, která se bohužel z technických důvodů může stát až příští rok.

Jsem si vědom toho, že spolupráce s neziskovými organizacemi je důležitá. Taky první úkol, který jsem uložil vedení, vedení Vězeňské služby a Probační a mediační služby, bylo to, aby našly společné synergie jak mezi sebou právě při snaze postarat se o ty, které propouštíme, tak aby nepropadly tím sítem, tak aby našli společnou řeč v této věci s neziskovými organizacemi, tak abychom se nepřekrývali, nedublovali a aby se skutečně využil ten potenciál na maximum.

To znamená, tak jak to bude i v případě obětí trestné činnosti, v příštích letech budeme určitě využívat a budeme platit nemalé peníze neziskovým organizacím, které se věnují práci s oběťmi. Ale budeme to dělat tam, kde naše kapacity nestačí. To znamená například Ústecký kraj, je tam řada trestných činů, je tam řada logicky tedy i obětí. A bohužel kapacity ani neziskových organizací, ani našeho rezortu na vše úplně nestačí. A myslím si, že je správné, abychom tu pomoc cílili jak regionálně, tak samozřejmě podle typu trestné činnosti. A budeme tedy vypisovat ty dotační tituly tak, abychom pokryli všechny oblasti, nejen Prahu, nejen Brno, nejen tam, kde už dnes není problém, ale skutečně tam, kde ten problém je.

Takže zopakuji, jsem přesvědčen, že ty programy mají smysl, rozhodně nebudu zpochybňovat. Nevím úplně, jestli se dá říct, rozhodně nemohu souhlasit s tím, co říkají ty organizace, že ušetří stovky milionů nebo 130 milionů. To je prostě neměřitelné. Já jsem se tím dlouhodobě zabýval ještě v roli náměstka. A skutečně si nemyslím, že se dá vůbec měřit efektivita těch jednotlivých programů. Ale je to věc, která může pomoci, rozhodně asi pomáhá v některých případech. Takže byl bych rád, aby pokračovaly, ale v tuhle chvíli, i kdyby ty prostředky na účtu Ministerstva spravedlnosti v řádu těch 3 milionů korun přistály, tak s ohledem na to, kdy ty programy bude možné vypsat a jak bude dlouhý ten proces a jak budou nastaveny ty podmínky, to znamená, že to příliš úspěšné nebude. Děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou poslanec Matěj Gregor. Než přijde, tak prosím, mám tady další čtyři omluvy. Od 12.45 do 13.45 pan poslanec Ivan Bartoš z pracovních důvodů, od 13 do 15 pracovních důvodů pan poslanec Zdeněk Hřib, od 15 do 16.30 z pracovních důvodů paní poslankyně Jana Krutáková a od 13 do 22 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Lubomír Wenzl. A nyní dvě minuty, pane poslanče, pro vás.

Poslanec Matěj Gregor: Tak děkuju, pane místopředsedo. Já děkuju panu ministru Tejcovi, že tu situaci osvětlil. Já jsem ten e-mail od toho obecně prospěšného sdružení dostal taky ohledně jejich preventivních programů, tak jsem se jich zeptal formou e-mailu na průběh toho, jak ta jejich práce funguje, jaké jsou výstupy té práce. A ten dotační titul ve výši zhruba 2 milionů korun, který oni obdrželi v roce 2025, tak tím programem prošlo 17 lidí. To znamená 17 lidí za 2 miliony korun, kteří absolvovali nějaký preventivní program. Do toho programu vstoupilo 34 lidí, ale polovina toho počtu ho nedokončila, to znamená, byli z toho programu vyloučeni.

Já si myslím, že to nejsou efektivně vynaložené peníze. A je na tom evidentně shoda opozice i koalice, protože jak pan ministr zmínil, ty peníze chyběly už v návrhu rozpočtu končící vlády Petra Fialy. Já si myslím, že mnohem smysluplnější je dávat ty peníze do té prevence, aby k té trestné činnosti těch mladých lidí nedocházelo, což bohužel není úplně silná stránka našeho systému, protože například útoků ve školách ze strany žáků na učitele a podobně masivně přibývá. A to jsou věci, kterým už se v té nové vládě věnujeme mezi poslanci i ve spolupráci s ministry, abychom tu prevenci mohli podchytit v počátku, aby k tomu nedocházelo.

Ale jenom, aby to zaznělo. Protože ono každé škrty na straně neziskových organizací jsou okamžitě brány jako podceňování nějaké hrozby, jako nezájem řešit nějaké problémy. Ale 2 miliony korun za 17 lidí si myslím, že není výhodný preventivní program, a myslím si, že tuto službu můžeme ze strany státu zajistit levněji, že ji můžeme směřovat na více organizací, že můžeme poskytovat tu podporu těm lidem, u kterých hrozí ta recidiva už rovnou na těch pracovištích nebo právě ve spolupráci s těmi probačními službami. Ale zamysleme se nad tím, jestli je ten rozpočet ve stavu, kdy právě ony 2 miliony na 17 lidí můžeme brát jako něco, co bylo pro ten stát prospěšné. Tak děkuju.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A nyní tedy... Pan ministr se hlásí, takže s přednostním právem pan ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Já snad jen doplním a využiji věcné debaty, že my jsme připraveni ta vyhodnocení těch programů jednotlivých, tak jak jsem se s nimi seznámil i včera, myslím, předložit ideálně ve výborech, budete-li mít zájem, případně jednotlivým poslancům. A chci nabídnout, že chceme, a budu zvát i zástupce neziskových organizací, které se zabývají oběťmi, už jsem se na tom dohodl s paní vládní zmocněnkyní, paní poslankyní Malou, že budeme společně jednat o tom, jak nastavit programy právě pro neziskové organizace ve vztahu k pomoci obětem trestných činů. Byl bych rád, aby na tom byla shoda, abychom se na tom shodli ideálně i s opozicí, protože může se stát, že nakonec dojde i k tomu, že bychom mohli upravit ten návrh tak, aby ty peníze, které na tom zvláštním účtě budou, se využily ve prospěch některých resocializačních programů nebo programů prevence. ***