Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.10 hodin)
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak. To bylo závěrečné slovo a nyní se tedy budeme zabývat, protože jsem nezaznamenal návrhy na vrácení či zamítnutí, tak se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Nejprve tedy rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím, takže přistoupíme k hlasování. Počkáme. Já vás všechny odhlásím. Přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.
Přistoupíme tedy k hlasování, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru?
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 45, přihlášeno 160 poslanců, pro 159, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl (přikázán) k projednání ústavně-právním výboru jako garančním výboru.
Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, ale zaznamenal jsem tři návrhy, to znamená, abychom přikázali výboru pro mediální záležitosti, dále kontrolnímu výboru a dále stálé komisi pro ústavu. Takže se táži, zdali má někdo nějaké další návrhy? Nikoho nevidím, takže přistoupíme k hlasování.
Takže kdo souhlasí s tím, aby byl předložený návrh přikázán k projednání výboru pro mediální záležitosti? Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 46, přihlášeno 161 poslanců, pro 159, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro mediální záležitosti.
Další návrh je, zdali souhlasíme, aby byl předložený návrh přikázán k projednání kontrolnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 47, přihlášeno 161 poslanců, pro 154, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání kontrolnímu výboru jako dalšímu výboru.
A jako třetí máme návrh, aby byl přikázán stálé komisi pro ústavu. Takže kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán stálé komisi pro ústavu?
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 48, přihlášeno 161 poslanců, pro 158, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání stálé komisi pro ústavu.
Žádný další návrh k hlasování nemáme, a já tedy končím projednávání tohoto bodu.
Přečtu omluvy. Poslankyně Decroix Eva se omlouvá od 19.30 z pracovních důvodů, poslanec Hlavatý Matěj se omlouvá od 19.15 z pracovních důvodů, poslankyně Sedmihradská Lucie od 17.30 do 19.30 z pracovních důvodů a paní poslankyně Urbanová Barbora se omlouvá od 20 hodin z pracovních důvodů.
Otvírám tedy další bod, kterým je
5.
Návrh poslance Andreje Babiše na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 78/ - prvé čtení dle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 78/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý večer, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych jako předkladatel představil svůj poslanecký návrh novely zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích a ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, jehož cílem je doplnění nového významného dne do českého kalendáře, a to dne 30. března jako Dne české vlajky.
Smyslem tohoto návrhu je vytvořit v právním řádu prostor pro každoroční připomínku jednoho ze základních státních symbolů, kterým je státní vlajka. Ta je nejen oficiálním symbolem samostatného a suverénního státu, jak ji vymezuje Ústava České republiky, ale zároveň má i významnou historickou a symbolickou hodnotu pro občany naší země. Dlouhodobě představuje znak národní identity, sounáležitosti, sdílených hodnot a vztahu ke státu, jehož jsme občany.
Navrhovaný významný den reaguje na skutečnost, že ačkoliv český právní řád obsahuje celou řadu významných dnů připomínajících historické události, osobnosti či společenské témata, samotná státní vlajka dosud žádný takový den neměla.
Datum 30. března jsem nezvolil náhodně. Právě v tento den roku 1920 byla zákonem č. 252/1920 Sb. schválena podoba československé státní vlajky, z níž vychází i dnešní státní vlajka České republiky, i když se od té původní samozřejmě liší. Jde tedy o datum historicky ukotvené a věcně odůvodněné.
Rád bych zdůraznil, že návrh nezavádí nový státní svátek, ani den pracovního klidu. Navrhovaný Den české vlajky má charakter významného dne a zůstává pracovním dnem.
Touto poslaneckou iniciativou navazuji na svůj novoroční projev, kdy jsem prohlásil, že bych chtěl, aby letošek byl rokem národní hrdosti. Domnívám se, že máme být na co hrdí, protože jsme vždy byli pracovitý a šikovný národ, a byl bych moc rád, abychom se také v České republice nebáli dát najevo, že nám na naší zemi záleží třeba právě tím, že si připneme českou vlajku do klopy saka nebo ji vyvěsíme z okna.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, závěrem si dovolím rovněž požádat Poslaneckou sněmovnu, aby s návrhem vyslovila souhlas co nejrychleji, nejlépe v první čtení v režimu takzvané devadesátky. Důvodem je především časový aspekt. Standardní legislativní proces by s vysokou pravděpodobností neumožnil, aby novela nabyla účinnosti včas tak, aby bylo možné oslavit Den české vlajky již 30. března letošního roku. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jiří Vojáček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Vojáček: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegové, kolegyně, vážený pane předkladateli. Jenom úplně stručně. Andrej Babiš předložil tedy novelu zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, ostatních svátcích, o významných dnech a dnech pracovního klidu, a navrhuje zavést do českého právního řádu den 30. března jako významný den, a to Den české vlajky s účinností počínající dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. A předkladatel navrhuje s návrhem vyslovit souhlas již v prvém čtení. Vláda k tomuto návrhu přijala souhlasné stanovisko.
Tak tolik obecná zpráva zpravodaje a pak si dovolím vystoupit ještě v obecné rozpravě. Děkuji. ***
