Neautorizováno!
(16.50 hodin)
(pokračuje Jeroným Tejc)
Ale abych se nevyhýbal tomu tématu, já jsem skutečně na základě i toho případu, který tady byl konkrétně zmíněn, i těch jiných případů, které sleduji, se rozhodl, že jednak připravíme novelu trestního zákoníku, která zvýší spodní sazby - primárně spodní sazby - těchto trestných činů tak, aby skutečně v těchto případech neodcházeli lidé v uvozovkách se směšnými tresty v případech, kdy skutečně celá veřejnost je přesvědčena o tom, že takový trest není adekvátní, je nepřiměřeně nízký a je třeba, aby ten trest byl spravedlivý. Je samozřejmě na vás, jak se rozhodnete s těmi sazbami naložit.
Já určitě předložím nějaký návrh, který formou poslaneckého návrhu zde budete projednávat, protože ten zájem na tom, jak jsem pochopil, aby ta věc byla řešena, je co nejrychleji. Pokud bychom šli cestou vládního návrhu, tak jsem názoru, že by to bylo zdržení minimálně půlroční, možná roční, takže v tomto smyslu my připravíme ten návrh a vy jej dostanete k dispozici k podpisu a samozřejmě k úpravám při jednání Sněmovny. Samozřejmě se pokusíme posbírat i data, která jsou k tomu nutná. S tím souhlasím. Je třeba, abychom měli jasnou informaci opřenou o data, jak časté tyto případy jsou a kolik se jich v České republice děje, protože jedna věc je to, že čteme novinové články a titulky všichni, a druhá věc je, jaká jsou ta přesná čísla.
Chci říct, že také využiji všech kompetencí ministra spravedlnosti, abychom nějakým způsobem dokázali společně reagovat na rozhodování soudů. Já jsem dlouhodobě zastáncem toho, že soudy a jejich rozhodnutí nejsou nekritizovatelné. Neznamená to, že budeme zasahovat jako politici do toho, jak mají soudy rozhodovat v těch konkrétních případech - soudy jsou nezávislé a nezávislé budou - ale neznamená to, že nemůžeme vyjádřit svůj názor na to, zda ten trest je, nebo není spravedlivý. Samozřejmě je dobře, abychom tak činili v případech, kdy máme dostatek informací a máme znalost těch konkrétních věcí, ale to už je věc na další debatu. V této souvislosti tedy mohu říct, že nejen v tom případu, který byl zmíněn, ale i v těch dalších - bude-li to ze zákona možné a vhodné a na základě podrobnějších informací, zejména spisového materiálu - budu navrhovat stížnosti pro porušení zákona v neprospěch takových pachatelů, byť vím, že pokud mi Nejvyšší soud v té dané věci vyhoví, tak v takovém případě to bude pouze akademický výrok, to znamená, nebude to mít vliv na ten konkrétní trest. Pokud někdo byl zproštěn pravomocně a já podám v jeho neprospěch stížnost pro porušení zákona, tak to bude znamenat jediné, že do budoucna Nejvyšší soud jasně vymezí, zda v takových případech měl, nebo neměl být uložen jiný druh trestu nebo měla být zohledněna nějaká další kritéria.
Toho budu využívat samozřejmě nejen, jak jsem řekl, v tomto případě. Chtěl bych, abychom našli cestu, jak posunout informace a možná i dovzdělat a umožnit se seznámit s těmi případy i soudcům a státním zástupcům. Myslím, že v minulosti tady byl docela dobrý případ, kdy se to povedlo. Byla to otázka peněžitých trestů. Zdálo se a v minulosti skutečně byla poptávka po tom, aby soudy ukládaly více peněžitých trestů jako alternativu proti trestům odnětí svobody anebo trestům podmíněným bez dalšího, a v této věci se tehdy ministerstvo shodlo s Nejvyšším soudem a s Nejvyšším státním zastupitelstvím. Musím říct, že pro mě možná trošku překvapivě ta dohoda zafungovala. Státní zástupci, soudci na základě těchto jednání a školení došli k nějaké změně metodik, došli ke změně uvažování a výrazným způsobem narostlo udělování peněžitých trestů.
Myslím si, že to je i návod pro to, abychom v případech těchto citlivých věcí, byť bez změny zásadní - bez zásadní změny trestní úpravy nebo právní úpravy v trestních věcech - abychom i bez té zásadní proměny trestních předpisů dokázali využívat už ty zákony, které máme. Jsem názoru, že právě jak v případě týrání zvířat, tak v případě někdy nepochopitelně ukládaných podmínek za znásilnění, je právě tohle způsob, jak najít společnou cestu, aby v těch konkrétních případech spravedlnost a spravedlivý rozsudek byl výsledkem celého trestního řízení. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji panu ministrovi. Protože se množí dotazy, kolik vás ještě je s přihláškou, tak je vás tady šest v tomto pořadí: Petr Hladík, Lukáš Vlček, Martin Baxa, Monika Brzesková, Katerina Demetrashvili a Josef Flek, zatím poslední.
Poprosím pana poslance Petra Hladíka. Pane poslanče? Ale jenom dopředu říkám, po vás to nepřečtu, tak nevím, jak se to jmenuje, co to je za nový bod.
Poslanec Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, to je v pořádku. Ony to budou dva body, tak já vám je nadiktuji. Děkuji. (Předsedající: Dobře.)
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, krásné dobré odpoledne. Dovolte mi, abych hovořil o dvou bodech, které bych rád zařadil jako druhý bod schůze na projednání.
Začnu tím, co už jsme tady opakovaně hovořili, a to je aktuální situace a válka v Íránu. To, co teď můžeme sledovat od sobotního rána, tak je takové malé déjà vu. Chaos vlády, úplně ten stejný, jako za covidu. Vidíme našeho pana premiéra, jak se holedbá záchranou pěti lidí. To, že mu v těch zemích zůstávají tisíce českých občanů, tak trošku přehlédl. Oznámí repatriační lety a za hodinu je vše jinak. Ministr zahraničních věcí svaluje odpovědnost na naše občany v zahraničí. Aktuální válku v okolních zemích popisuje jako - cituji - "lidé na to jednou budou vzpomínat jako na dobrodružství, že viděli létat rakety", pak jde večer v neděli ke Xaverovi povídat o párcích. Lidé v těchto zemích jsou vystrašení.
Pane ministře, potřebují od české vlády slyšet informace. V pondělí nám ministr Macinka vykládá, že novinářům nebude odpovídat. Vy ale neodpovídáte, pane nepřítomný ministře, novinářům. Vy ve funkci ministra zahraničí teď informujete všechny občany Česka. Pochopte, že už není kampaň. Vy jste vláda, vláda odpovědná za všechny občany. Nemluvíte ke svým voličům, jak zdůvodňuje postoj SPD pan premiér, že má jiný vlastně názor, že tady pan předseda Okamura mluví ke svým voličům. Ne, takhle se to dělat nemá. Vy totiž máte odpovědnost za celek.
To, že pohrdáte těmi, kteří letěli do Emirátů, Jordánu, Egypta nebo dalších zemí na dovolenou, považuji za aroganci, kterou vaše vláda bohužel oplývá ve velkém. Když se podíváme do českých médií, co o tom říkají lidé: "Chaos a špatná komunikace, zuří lidé z repatriačního letu. Češka kritizuje z Dubaje vládu. Komunikace byla největší problém. Nikdo nám nic neřekl. Češka z Dubaje: Vláda selhává v komunikaci. ‚Když jsme volali na informační linku Ministerstva zahraničí, tak nám řekli pouze: Držte se uvnitř budovy a hodně štěstí,‘ uvedla paní Kateřina." "Macinkova slova se mě dotkla, zlobí se cestovatelka prchající z Izraele. Ona říká: ‚Velmi se mě dotklo, když jsem o víkendu slyšela slova ministra zahraničí Macinky, který řekl, že (si) za to s nadsázkou můžou turisté sami, že jeli někam, kam jet neměli. To není pravda,‘ stěžuje si paní Věra" a popisuje, jak se připravovali na cestu, jak byli v DROZDu od začátku a tak dále. ***
