(pokračuje Jan Skopeček)

56.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 /sněmovní tisk 94/ - třetí čtení

Poprosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Vladimír Pikora. Návrh usnesení a pozměňovací návrhy vám byly doručeny jako sněmovní tisk 94/3 a zároveň vám byl doručen sněmovní tisk 94/4, který obsahuje návrhy doprovodných usnesení.

Připomínám, že projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu se řídí podle § 101 až 106 našeho jednacího řádu. Návrh zákona se nepřikazuje garančnímu výboru k projednání.

Dříve, než otevřu rozpravu, požádám zpravodaje rozpočtového výboru, pana poslance Pikoru, aby uvedl soubor pozměňovacích návrhů a přednesl návrh postupu při hlasování. (Neklid v sále.) Pane poslanče, já zase se pokusím zklidnit, zklidnit hlasitost v sále.

Poprosím kolegy a kolegyně, které nezajímá zpráva zpravodaje ke státnímu rozpočtu, respektive návrhu státního rozpočtu na rok 2026, ať případně přenesou své diskuse do předsálí.

Pane poslanče, počkejte, než se kolegové zklidní a utiší, a pak budeme pokračovat. (Přetrvávají diskuse mezi poslanci.)

Možná nás někteří neslyšeli. Kolegyně, kolegové, poprosím vás, abyste se ztišili, případně, abyste své diskuse přenesli do sálu. Moc vás o to prosím, ať můžeme zahájit důstojně diskusi o návrhu státního rozpočtu na rok 2026. Děkuji.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Děkuji za slovo, pane předsedající. Čeká nás hlasování o nemalém počtu pozměňovacích návrhů. A přesto vystoupím s několika poznámkami k třetímu čtení a případná další svá vystoupení si nechám mimo zpravodajskou zprávu. V této chvíli bych vás seznámil s procedurou, tedy, jak budeme postupovat při našem hlasování. Rozpočtový výbor nepřijal žádný pozměňovací návrh, to znamená, rovnou bychom přistoupili k hlasování o pozměňovacích návrzích, které vzešly z rozpravy ve druhém čtení minulou středu.

Všechny pozměňovací návrhy jsou přílohou materiálu ke sněmovnímu tisku 94/3. Budeme tedy při hlasování postupovat podle přílohy tohoto sněmovního tisku. K textové části návrhu zákona o státním rozpočtu zatím neeviduji žádný pozměňovací návrh, budeme tedy pokračovat o jednotlivých návrzích podle zmíněné přílohy v pořadí, jak se k nim jednotliví předkladatelé přihlásili v rozpravě ve druhém čtení s tím, že bych vždy uvedl pořadové číslo pozměňovacího návrhu, dále, kdo návrh předložil v rozpravě, výčet kapitol, kterých se návrh dotýká, ať v jejich zvyšování, tak v jejich snižování. Dále konkrétní částku a stručnou charakteristiku návrhu. Tím by měl být každý návrh dostatečně identifikovaný, nebudu už tedy doplňovat rozlišení, odkud se částka bere. Všechno máte k dispozici v tabulce a nechci to zbytečně natahovat.

Při stejných návrzích, tedy návrzích, které se týkají stejné položky, se uplatňuje aditivní přístup, tedy přijetí prvního návrhu nevylučuje hlasování o druhém stejném návrhu, v případě přijetí obou nebo více stejných návrhů se částky pro danou položku postupně sčítají.

Nehlasovatelnost návrhu nastává ve chvíli, když položka, ze které se odebírá, je vybrána na nulu. U pozměňovacího návrhu Vztahy k EU pod pořadovým číslem 5 v obou variantách se v případě jeho přijetí promítá přijatá změna do § 1 odst. 6 návrhu zákona a souvisejících příloh. V případě schválení změn dopadajících do zvýšení nebo snížení základních ukazatelů kapitol se tyto změny automaticky promítnou do příloh 3 a 4 návrhu zákona.

Na vládní rozpočtovou rezervu, jejíž úhrnná výše činí 8 miliard korun, směřují pozměňovací návrhy v celkové výši 7 960 860 273 korun. Hodnota vládní rozpočtové rezervy nesmí dle zákona klesnout pod 0,3 procenta výdajů. Teoretická disponibilní částka tedy činí 716 488 560 korun. Jakmile by součet požadavků měl překročit tuto hranici, je každý další pozměňovací návrh nehlasovatelný.

V příloze je v poznámce zpravodaje, tuším, u deseti návrhů uvedena poznámka, že návrh je nehlasovatelný, protože musí být v dané kapitole číselné snížení vyjádřeno pro každý specifický ukazatel zvlášť, nikoliv pouze souhrnně. Dotýká se to nejvíce kapitoly 398 VPS. Protože jsem předpokládal, že takováto poznámka zpravodaje vyvolá určitou kontroverzi, svolal jsem včera poradu vedení výboru a zástupců stran, kteří nemají zastoupení ve vedení rozpočtového výboru. Poměrně dlouho a docela vášnivě jsme tuto otázku diskutovali. V zásadě se stále domnívám, že všechny pozměňovací návrhy by měly být přesné a jednoznačné, tedy vydefinované jak v části, kde zvyšujeme - a mimochodem zde nikdy nechybí konkrétní specifikace ukazatele - a stejně důsledně by se tak mělo dít i v části, kde snižujeme a nemělo by to být ponecháno na příslušném správci kapitoly.

Nicméně s ohledem na to, že předchozí praxe schvalování rozpočtů nebyla vždy v tomto dostatečně důsledná, dospěli jsme nakonec k dohodě, že tato poznámka zpravodaje bude brána jako orientační, tedy ne vylučující hlasování.

Vím, že někteří kolegové budou reagovat na tuto poznámku a svůj návrh za chvíli upřesní a opraví ve smyslu, že doplní specifický ukazatel v rámci legislativně technických úprav, a já jim za to jako zpravodaj děkuji. Tedy u zmíněných návrhů, kde je poznámka nehlasovatelnosti bez doplnění specifického ukazatele, budeme o všech těchto návrzích hlasovat, ať už specifický ukazatel bude doplněn nebo ne. Přesto bych na vás opravdu apeloval, abychom při příštím projednávání státního rozpočtu dbali na to, aby všechny pozměňovací návrhy byly dostatečně definované.

Až odhlasujeme všechny pozměňovací návrhy, tak, jak jsou v příloze, je to pořadové číslo 1 až 116, máme tedy 116 pozměňovacích návrhů, budeme nakonec hlasovat o návrhu zákona jako celku. Po hlasování o zákoně se bude hlasovat podle sněmovního tisku 94/4 o doprovodných usneseních, která jsou tři. Každé budeme hlasovat zvlášť a já vás s nimi budu postupně seznamovat při hlasování.

Na závěr jedna důležitá poznámka, už tady zazněla od předsedajícího - v případě jednání o státním rozpočtu na rozdíl od ostatních zákonů neprobíhá jednání garančního výboru. Průběh se řídí podle § 101 až 106 zákona o jednacím řádu, tedy nemáme stanoviska k jednotlivým pozměňovacím návrhům z rozpočtového výboru, to znamená, že stanovisko bude sdělovat pouze paní ministryně financí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu zpravodaji, že nás seznámil s pozměňovacími návrhy a přednesl návrh postupu při hlasování.

Teď už otevírám rozpravu ve třetím čtení i k navrženému postupu a o slovo se přihlásil nejprve s přednostním právem pan poslanec Matěj Ondřej Havel.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, já v té obecné rozpravě přece jenom začnu ještě naléhavým apelem na vás všechny, který se týká nějakých návrhů, které TOP 09 předložila.

Začnu vzpomínkou na minulý týden na konferenci na Pražském hradě, kde zazněla mimo jiné tato slova, cituji: "Důležité však je, že taková úroveň výdajů znamená, že Česko riskuje nesplnění vlastních, jím samotným definovaných cílů v oblasti obranyschopnosti. Pokud Česko své závazky nesplní, má to dopad na celou Alianci. A není třeba připomínat vám, ani českým občanům, jak zásadní je, aby spojenci své závazky splnili." Poznáme vám je v tom samozřejmě slova amerického velvyslance Nicholase Merricka, při kterých, přiznám se, nejenom mě na tom Pražském hradě mrazilo.

Vaše vláda miluje tvrdá slova. Umíte dobře mluvit o národních zájmech, mluvíte o suverenitě, mluvíte i o bezpečnosti, umíte se tvářit, řekl bych, rozhodně, pokud jde o show před kamerami, ale když přijde chvíle, kdy se má skutečně projevit odvaha v reálném rozpočtu, v reálných schopnostech armády a v reálném plnění spojeneckých závazků, najednou slyšíme jen to staré známé ohrané: teď to nejde, promiňte, teď na to není doba, teď máme jiné priority, přece je to pochopitelné, teď to nějak odložíme. Jenže bezpečnost státu se nedá odkládat jako ledacos jiného.

Na té konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost zaznělo to, co jsem říkal, co námi přítomnými dost otřáslo, a myslím, že by to mělo otřást i celou vládou. Velvyslanec varoval, že Česká republika riskuje, že se ocitne mezi státy NATO s nejnižšími obrannými výdaji v poměru k HDP. Varoval, že riskujeme nesplnění vlastních aliančních závazků v budování obranyschopnosti armády. A dost tvrdě pronesená výstraha od představitele našeho klíčového nejzásadnějšího spojence to jistě byla. A když už Američané neříkají: děkujeme za spojenectví, ale pozor, riskujete, pak je něco v české obranné politice, já myslím, opravdu špatně. Nepomůže předstírání, že se vlastně nic neděje. Ono se něco opravdu děje. Děje se něco velmi vážného. Pod vaší vládou se začíná rozpadat důvěryhodnost České republiky v jedné z nejcitlivějších oblastí vůbec, v oblasti obrany a v oblasti spojenecké spolehlivosti.

Připomeňme si nějaká fakta. V březnu 2025 sama česká vláda schválila postupné navyšování obranných výdajů tak, aby v roce 2026 dosáhly nejméně 2,2 procenta HDP, v roce 2030 nejméně 3 procenta HDP a tak dále a tak dále. Ale situace se už od té doby v čase mění a my jako TOP 09 říkáme společně s našimi spojenci v Severoatlantické alianci, že 5 procent výdajů na obranu by měl být náš cíl - náš cíl dosažitelný v brzkých letech. Ano, je to spousta peněz, to si uvědomujeme, v současných číslech asi 400 miliard korun, ale pořád říkáme, že obrana státu je to hlavní, co má stát svým občanům zajistit.

Pro připomenutí, v letech soupeření Východu se Západem dávala tehdejší československá ekonomika naprosto běžně kolem 7 procent HDP na zbrojení a u těch západních zemí tam to nebylo jinak. Tam ty výdaje byly z hlediska procentuálního vyjádření k HDP obdobné. Čili 5 procent není nic, co bychom nějak nezvládli, když to bezpečnostní situace vyžaduje. Co dělá náš nepřítel? Co dělá Rusko? Rusko dávalo v loňském roce podle dostupných zdrojů téměř 8 procent HDP na zbrojení, a pokud chcete, dělalo asi 40 procent nebo necelých 40 procent státního rozpočtu Ruské federace.

Vláda nám předkládá návrh, ve kterém jsou celkové obranné výdaje podle Ministerstva obrany necelých 185 miliard korun, tedy 2,1 procenta HDP podle té starší predikce, respektive 2,06 procenta HDP podle novější. Ministerstvo obrany samo zároveň přiznává, že proti předchozímu návrhu minulé vlády je rozpočet nižší o 21 miliard korun a že část plánovaných projektů se přesouvá ještě na rok 2027, a to je přesně ten okamžik, kdy z velkých slov zůstává jen prach a z odpovědnosti bohužel papír. A prosím, nenechme se ukolébat tím, že jde jen o desetiny procenta. V obraně to jsou vojáci, infrastruktura, munice, protivzdušná obrana, logistika, výcvik, schopnost reagovat v krizi a hlavně, a to je důležité, důvěra spojenců, že to s bezpečností myslíme vážně. V obraně je někdy rozdíl mezi číslem a realitou rozdílem mezi slovem a mezi přežitím. Bezpečnost státu se prostě nedá ufinancovat z nějakých politických výmluv. A právě výmluvy od vás bohužel často slyšíme. Jednou je to prý maximum možného, jindy se dozvídáme, že všechno důležité stejně pokračuje. Pak zase, že se nic neruší, jen se to posouvá. Jenže odklad v obraně není neutrální rozhodnutí, to nikdy a v žádném případě. Odklad v obraně je oslabení obrany. Posunutý projekt, je zpožděná obranyschopnost. Je to další měsíc, další rok, kdy stát nemá to, co už mít mohl či co mít měl. A v době, kdy naše vlastní bezpečnostní strategie říká, že Česko není v bezpečí, že válka Ruska proti Ukrajině ukončila období míru v Evropě a že Rusko je zásadní hrozbou pro naši bezpečnost, proboha, vzpomeňme si, třeba na Vrbětice, je takové odkládání nejen krátkozraké, ale politicky nezodpovědné.

To je mimochodem další zásadní věc. Nemaluje čerta na zeď, kdo na nebezpečí upozorňuje. Česká bezpečnostní strategie z roku 2023 výslovně přece říká, že Česko není v bezpečí, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku, že je zásadní hrozbou pro naši bezpečnost a že stát musí být připraven i na možnost, že se stane součástí ozbrojeného konfliktu. To je oficiální bezpečnostní strategie této republiky. Já doufám, že se to nikdy nestane, a měli bychom všichni dělat všechno pro to, abychom toto nebezpečí pokud možno zahnali.

Vaše vláda se ráda tváří jako vláda pragmatická. Pragmatismus bez strategické odpovědnosti je ale jen jiné slovo pro nebezpečnou krátkozrakost. Opravdový pragmatismus by dnes znamenal říkat společně s námi: svět je nebezpečnější. Bohužel. Rusko je hrozba. NATO má nové, náročnější cíle. 2 procenta prostě nestačí a bezpečnost nás bude v budoucnu stát víc. A zdůrazňuji bezpečnost, nikoliv válka. To by byla nepříjemná, ale byla by to poctivá politika. Místo toho chce vaše vláda vypadat tvrdě, ale nechce platit cenu za ta tvrdá rozhodnutí. Chce budit dojem síly, ale nechce nést náklady síly. Chce být v NATO respektovaná, ale odmítá dát na stůl to, co respekt vyžaduje, co bylo dohodnuto. Jakoby snad Andrej Babiš chtěl bezpečnostní reputaci bez bezpečnostní odpovědnosti.

NATO v roce 2025 schválilo nové cíle výstavby schopností. Tyto cíle plně reagují na hrozbu, kterou pro NATO představuje Rusko, i na zkušenost - už tu zkušenost - z ruské války na Ukrajině. Pro Českou republiku to znamená mimo jiné vybudovat dvě brigády namísto jedné, zavést letouny páté generace, výrazně navýšit schopnosti protivzdušné obrany a posílit logistiku a tak dále. To prostě všichni dobře známe. A také víte, že náklady na plnění těchto cílů půjdou v příštích 10 letech do řádu několika stovek miliard korun nad rámec výdajů na úrovni 2 procent HDP. To je prostě realita. To je odpověď na všechny ty řeči, že vlastně není kam spěchat. To je naléhavá realita, která nás čeká v budoucnosti, v nejbližší budoucnosti. A bohužel zbraňové systémy, a to přece taky dobře víte, se nedají koupit ze dne na den. To jsou kontrakty na roky. Dvě procenta proto už nejsou cíl. Dvě procenta jsou minimum, pod které padá jen vláda, která podceňuje obranyschopnost budoucnosti České republiky. Kdo dnes i se znalostí těchto faktů dál tvrdí, že je všechno v pořádku, ten buď nečte materiály vlastního Ministerstva obrany, nebo záměrně mate veřejnost. A mně připadá mimořádně nebezpečné uplatňovat oblíbený princip: hlavně, aby to komunikačně prošlo. Jenže obrana se buduje dlouhodobým, finančně krytým a spojenecky důvěryhodným rozhodováním.

Dovolte mi ještě jednu věc. Babišova vláda se snaží vystupovat jako obránce českých zájmů. Bytostný český zájem je v tom, aby republika byla respektovaným a důvěryhodným členem v Severoatlantické alianci, aby měla moderní armádu, aby byla připravena na krize a aby její spojenci neměli důvod pochybovat, zda to s obranou myslí vážně. A jestli dnes od amerického velvyslance zaznívá veřejné varování, že Česko riskuje pád mezi státy s nejnižšími výdaji na obranu v alianci, pak už to není drobný diplomatický vzkaz, ale je to veřejné pojmenování blížícího se selhání České republiky, vlády České republiky.

Česká republika přece má bohužel tu traumatickou zkušenost s naším východním sousedem, s naším nepřátelským Ruskem. TOP 09 k tomu jasně říká, bezpečnost naší země nesmí být rukojmím vaší improvizace. Obrana státu musí stát na třech věcech, na pravdivém pojmenování hrozeb, na dlouhodobě předvídatelném financování a na plnění závazků vůči spojencům. A ve všech třech bodech se bojíme, že nás Babišova vláda vede do selhání. Hrozby snad identifikuje správně, ale rozpočtem je relativizuje. Financování sama slíbila zvednout, teď ale couvá. Závazky sama přijala, ale dneska se tváří, jako by byly volitelné. Nepřijatelná a nebezpečná politika okamžiku.

Je potřeba říct i to, co z toho plyne politicky. Andrej Babiš není v této věci obětí okolností, není to tak, že by byl zaskočen, nevěřím tomu, že by nevěděl, jaká je situace. Jeho vláda má přece k dispozici bezpečnostní strategii, obrannou strategii, materiály Ministerstva obrany i alianční cíle.

Dobře ví, že Rusko je hrozba, ví, že NATO zvyšuje nároky, ví, jak je zvyšuje, ví, že jsme se na tom domluvili, ví, že dvě procenta nestačí a přesto předkládá nižší číslo a tváří se, že je všechno v pořádku. To je vědomé a chybné politické rozhodnutí a za vědomá rozhodnutí se v politice má nést přece odpovědnost.

Proč tolik důrazu, proč tolik tvrdosti? Protože jde o obranu státu. Protože tady se nehraje o dojem, ale hraje se o naše schopnosti, protože v době, kdy naše vlastní bezpečnostní strategie říká, že Česko musí být připraveno i na možnost ozbrojeného konfliktu a musí odolávat nepřátelskému působení v kybernetické, informační, ekonomické nebo zpravodajské oblasti, je prostě nepřijatelné, aby vláda snižovala laťku přesně tam, kde ji musí držet vysoko v našem vlastním zájmu.

Bezpečnost není samozřejmost, a právě proto nesmí být obětí rozpočtového alibismu. Česko má být zemí, která drží slovo. To bych si moc přál. Tak to bylo v minulém volebním období. Česko má být zemí, která nečeká, až ji někdo zachrání, ale sama přispívá ke kolektivní obraně, zemí, která chápe, že čl. 5 Severoatlantické aliance není pojistka pro lenost, ale závazek sdílené odpovědnosti, zemí, která si neplete strategii s kampaní a stát s marketingovým projektem. Článek 5 není pojistka pro českou pohodlnost.

Proto dnes odmítáme, aby Babišova vláda snižovala důvěryhodnost České republiky v NATO. Odmítáme, aby se odchylka od slíbené trajektorie vydávala za maličkost. Odmítáme, aby se obrana státu stala další kapitolou babišovského marketingu. Jak hodlá vláda zajistit, aby se Česká republika skutečně nestala tím, před čím dnes naši spojenci naše tajné služby varují?

Pane nepřítomný ministře Zůno, pokládám vás osobně za slušného člověka, pokládám vás za zkušeného vojáka, za generála, za profíka. Opravdu dokážete hájit takovou nezodpovědnost ve státním rozpočtu, opravdu dokážete hájit takový postoj vlády? Sám přece musíte nejlépe vědět, jak strašně nebezpečný hazard to je.

Bezpečnost naší země se láme na tom, kdo je ochoten nést odpovědnost, kdo je ochoten investovat, kdo je ochoten držet slovo, kdo je ochoten myslet dál než do příští tiskové konference.

Stát, který šetří na obraně, nešetří peníze. Stát, který šetří na obraně, šetří vlastní bezpečnost, a země, která chce respekt spojenců, si ho musí zasloužit činy a samozřejmě ne uraženými reakcemi. A dokud bude Babišova vláda o obraně jenom mluvit tvrdě, ale rozhodovat měkce, bude povinností opozice a naší naléhavou povinností tady říkat, jak se věci mají, nahlas, přesně, bez omluv a taky se pokusit ty věci změnit.

Já vás všechny chci vyzvat k tomu, abyste podpořili návrhy TOP 09 na posílení obranyschopnosti naší země. Navrhli jsme zvýšit výdaje na obranu o 21 miliard korun tak, jak to bylo v původním návrhu naší vlády. Navrhli jsme 300 milionů korun navíc pro Bezpečnostní informační službu, protože skryté hrozby, obecně řečeno skryté hrozby, jsou moderní neviditelnou válkou, na kterou musíme mít robustní odpověď. A tou jsou naše robustní tajné síly.

Navrhli jsme 43 milionů navíc pro Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, protože kyberprostor, jak dobře všichni víte, je novým bojištěm této války.

Prosím vás všechny, abyste před bezpečnostní realitou Evropy a České republiky nezavírali oči, abyste podpořili návrhy, které míří nejenom ke splnění spojeneckých závazků a neohrozí tak reputaci České republiky v rámci Severoatlantické aliance, ale které taky reálně posílí bezpečnost, obranyschopnost České republiky nejenom v příštím roce, ale v těch letech budoucích. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedo. Vítám vás, vystřídali jsme se při řízení schůze.

V této chvíli vám sdělím, jaký bude postup. Už tady máme jednu faktickou poznámku, Vojtěch Munzar, jestli to platí. Pak jsou přednostní práva, přečtu jejich pořadí: Jan Jakob, Marek Výborný, Alena Schillerová, Jan Skopeček a poté budou vystoupení poslanců se stanovisky klubů, Lucie Sedmihradská a Vendula Svobodová. Následovat bude pořadí poslanců tak, jak je vidíte na obrazovce. Pane poslanče, spouštím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já jsem se přihlásil na faktickou, na to úvodní slovo pana zpravodaje. Chtěl bych říct dvě věci. Za prvé bych chtěl ocenit ten jeho postup, že jsme se setkali včera jako grémium rozpočtového výboru a ušetřili jsme si dnešní vášnivou diskusi o proceduře a hlasovatelnosti a nehlasovatelnosti pozměňovacích návrhů. Vyřešili jsme to včera.

Nicméně na druhou stranu nemohu souhlasit stále s tím výkladem, který tady pan zpravodaj řekl sám za sebe. I v minulosti pozměňovací návrhy neurčovaly někdy jenom specifický ukazatel, určovaly třeba i průřezový ukazatel, výdajový blok, snížení výdajů nějaké kapitoly a někdy je možná záměrem, aby správce kapitoly měl trochu variabilitu v tom, když třeba chce snižovat výdaje.

To jsem chtěl tady upřesnit, protože ze slov pana zpravodaje to mohlo vypadat, že takové pozměňovací návrhy jsou chybou. Já je za chybu nepovažuji. Nikde není určeno, jak mají vypadat pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu. A pokud třeba míříme na úspory a věřím, že třeba Motoristé by přesto chtěli nějaké paušální výdaje ze státního rozpočtu snižovat, tak ona ani jiná cesta mnoho není.

Takže chtěl jsem říct a upřesnit tyto dvě věci, aby nezapadly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času.

V této chvíli přečtu omluvy: Ivan Bartoš do 11 hodin - rodinné důvody, Karel Beran celý jednací den - pracovní důvody, Jan Lipavský do 11 - zdravotní důvody, Anežka Nedomová do 11 hodin - zdravotní důvody, Renáta Zajíčková od 12 do 14 - pracovní důvody a Pavel Žáček celý jednací den - pracovní důvody.

V této chvíli je na řadě s přednostním právem Jan Jakob. V sále ho nevidím, tak ho dám dozadu. Marek Výborný? Také ho nevidím v sále, tak Alena Schillerová.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Já si dovolím být věcná, stručná, protože shrnu vlastně to, co předcházelo dnešnímu třetímu čtení, co nás dnes čeká, shrnu parametry. Pak budu velmi pečlivě, jak bývá mým zvykem, poslouchat v sále celou rozpravu a dovolím si pak zareagovat ještě jednou v reakci na rozpravu.

Takže mi dovolte na úvod připomenout základní parametry návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2026.

Příjmy státního rozpočtu jsou navrženy ve výši 2 117,8 miliardy korun, výdaje ve výši 2 427,8 miliardy korun a výsledný schodek činí 310 miliard korun. Tyto základní parametry byly schváleny v prvním čtení a podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny, jak všichni dobře víte, již nemohou být měněny.

Dnešní hlasování tak rozhodne především o jednotlivých přesunech a pozměňovacích návrzích, které byly načteny ve druhém čtení.

Dovolte mi ale říct jednu zásadní věc. Po dlouhých čtyřech letech projednává tato Poslanecká sněmovna rozpočet, který je úplný, pravdivý a realistický, rozpočet, který neskrývá skutečný stav veřejných financí a který nepředstírá nižší deficit tím, že se do něj jednoduše nezapočítají nevyhnutelné výdaje. Původní návrh připravený minulou vládou pracoval s fiktivním deficitem 286 miliard korun. Jakmile jsme ale započítali chybějící zákonné výdaje, upravili nadhodnocené příjmy a doplnili podfinancované kapitoly, ukázalo se, že skutečný schodek by byl výrazně vyšší - minimálně kolem 350 miliard korun. Jen na sociálních dávkách chybělo, a musím to tady zopakovat, 17 miliard korun, dalších 37 miliard nebylo zajištěno na financování dopravní infrastruktury prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Proto když tady slyším pana předsedu Kupku, jak mluví plamenně o našem rozpočtu, tak si říkám, jestli na to nějak rychle nezapomněl coby bývalý ministr dopravy.

Současně jsme museli upravit nadhodnocené příjmy ze sociálního pojistného a dividend státních podniků. Nezpochybnitelná fakta. A výsledkem této revize je rozpočet s deficitem 310 miliard korun, tedy pouze o 24 miliard vyšší, než byl původní, ovšem nereálný návrh. Tyto prostředky navíc směřují především do prorůstových investic a klíčových výdajů státu. Chci zdůraznit, že i tento deficit je z velké části důsledkem rozhodnutí a hospodaření bývalé vlády. Naše vláda převzala odpovědnost v polovině prosince loňského roku a musela v krátkém čase především napravit chyby a zkreslení, které v rozpočtu zůstaly. Současně jsme ale hledali úspory. Jen na provozních výdajích státu jsme provedli redukce v objemu více než 11 miliard korun, konkrétně 11,4 miliardy, a to bez ohrožení základních funkcí státu. Vedle stabilizace veřejných financí proto chceme posilovat oblasti, které rozhodují o budoucím růstu české ekonomiky, zejména investice, inovace, vědu, výzkum, kvalitní podnikatelské prostředí. A současně pokračujeme v opatřeních, která mají narovnat podnikatelské prostředí a omezit šedou ekonomiku. Jejich plné dopady se samozřejmě projeví až v dalších letech. To je logické, že těžko se mohou projevit v rozpočtu roku 2026, alespoň tedy ne v plné míře. Hovořím zejména o EET 2.0, které jsme již předložili do připomínkového řízení, hovořím o systematické nadrezortní spolupráci v boji proti nelegální práci, kterou budeme podepisovat již příští týden, dané memorandum, hovořím o digitální Daňové kobře a nespočtu dalších kroků a nástrojů. Mohu vás ujistit, že jsem v této oblasti neztratila ani den.

Dámy a pánové, v rámci druhého čtení bylo načteno přes sto pozměňovacích návrhů, konkrétně 116, pokud jsem to dobře počítala. Kývá pan místopředseda Munzar z rozpočtového výboru, prostřednictvím pana místopředsedy, takže je to tak.

Zákon o rozpočtových pravidlech definuje minimální výši vládní rozpočtové rezervy, která činí 0,3 procenta celkových výdajů státního rozpočtu. Nehlasovatelnými tedy budou, jak řekl ctěný předseda rozpočtového výboru pan inženýr Pikora, v průběhu hlasování takové návrhy, které tuto zákonnou minimální výši nedodrží. Aktuální navržená výše rezervy je 8 miliard korun. Já své stanovisko jako ministryně financí vyjádřím vždy před hlasováním konkrétního pozměňovacího návrhu, čili bezprostředně při tom hlasování, a jsem ráda, že se rozpočtový výbor dohodl na pragmatickém přístupu směrem k hlasování, to znamená, že byť se zakládá na pravdě podmínky nehlasovatelnosti, tak se budou hlasovat pozměňovací návrhy, protože Sněmovna je suverén a protože nebudeme ztrácet x hodin tady přením o tom, jestli je něco hlasovatelné, nebo nehlasovatelné. V tomto směru jsem pragmatik a takto k tomu také přistupuju.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěla bych požádat ctěnou Sněmovnu o podporu vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na 2026 a jeho schválení. Tato země potřebuje ukončit rozpočtové provizorium, potřebuje rozpočet. Děkuji vám.

Toto je moje úvodní slovo v rámci třetího čtení. Samozřejmě vystoupím bezesporu ještě na závěr. Nicméně jestli dovolíte, pane místopředsedo, využila bych svého pořadí a svého přednostního práva, které tady dnes mám, a protože včera jsem tu být nemohla, za což jsem se řádně omluvila - byla jsem na Radě ministrů financí v Bruselu, takzvaném ECOFIN - a rezonovalo tady ve Sněmovně, respektive vystoupil zástupce ODS s návrhem na snížení spotřební daně u pohonných hmot, myslím, že to byla konkrétně nafta, pokud se nemýlím, tak mi dovolte k tomu pár slov. Dneska to taky zaznělo z úst, myslím, že už minimálně pana předsedy Kupky a ještě někdo o tom mluvil, teď mě vypadlo kdo.

Dovolte, abych se vyjádřila k našemu postupu, respektive Ministerstva financí, který jsme probírali samozřejmě i v pondělí neformálně na vládě. Jak víte, tak už v pátek jsem rozhodla o spuštění monitoringu marží čerpacích stanic, to znamená v podstatě během pár dní po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě - prakticky okamžitě poté, co začaly růst ceny paliv na českých čerpacích stanicích. Monitoring nám bude poprvé zaslán 16. března, potom každý měsíc, ale zpětně, to znamená už za období před vypuknutím konfliktu. Podle informací, které zatím mám, tak toto opatření mělo v podstatě okamžitý preventivní efekt na celý trh a potvrdí to předpokládám výsledky toho monitoringu - funguje přesně tak, jak jsme chtěli, to znamená preventivně. A pokud rostou ceny na totemech čerpacích stanic, je to velmi pravděpodobně zejména kvůli ceně ropy na burze, to znamená... Já věřím, že se nepotvrdí neúměrné zvyšování marží.

Vy dobře víte, že máme v záloze velmi silný nástroj podle zákona o cenách, kterému já říkám atomová bomba v tržním hospodářství, a věřím, že k němu nebudeme muset přistoupit, což takto prezentujI celou dobu. Ceny tedy rostou výhradně - a já jsem včera měla večer po příletu schůzku se všemi zástupci petroprůmyslu, kteří jsou zastřešeni v české asociaci, a diskutovali jsme problémy spojené s touto situací - takže ceny rostou výhradně v důsledku situace na globálním trhu, ale stále platí. Mám ty grafy, mám ta čísla - jsou veřejně, určitě vy si je umíte taky dohledat - že Česká republika má pořád jedny z nejnižších cen paliva v Evropské unii: benzin cirka třetí nejlevnější, nafta pátá. Mnoho zemí má navíc i podstatně vyšší spotřební daň.

Pokud srovnáme, a přichází s tím ODS, tak já si dovolím malou retrospektivu, protože opakování je matka moudrosti a snažíme se vždycky poučit z historie. Já se klidně ráda poučím i od svých předchůdců, je-li z čeho. Pokud srovnáme reakci tedy naší vlády - respektive Ministerstva financí - s reakcí vlády ODS, tedy ODS tam byla nejsilnější stranou, po vypuknutí války na Ukrajině, tak je ta rychlost naprosto nesouměřitelná. Válka na Ukrajině začala 24. února, monitoring v podobě první iniciační komunikace se subjekty proběhl 14. března. Takže trvalo vám to tři týdny zhruba, než jste spustili monitoring.

Následně my jsme přišli, a zaznamenala jsem, že nám to vyčítáte, že jsme to navrhovali a tak dále, my jsme přišli bezprostředně, naše stínová vláda tehdy s komplexním balíkem 12 opatření proti drahotě, protože ta situace samozřejmě nebyla jenom o pohonných hmotách, byla o energiích, byla o obrovské inflaci. A my jsme tedy přišli s komplexním balíkem 12 opatření proti drahotě, kde bylo mimo jiné zastropování cen energií, což jste odmítali, říkali jste: to je populismus, to je populistické. A tak dále, jako by to bylo dnes, si to pamatuju. Udělali jste to o mnoho měsíců později, to znamená někdy v říjnu, s tím, že jste to zastropovali u obchodníků špatně, vysoko byl strop a tak dále, to jsme si už tady opakovali několikrát. A nakonec kam to vedlo, víme všichni, k naprosto utržené inflaci, kterou jsme nikdy v minulosti nezažili v takovéto situaci.

Teď říká ODS: snižte spotřební daň. A já říkám, je to v tuto chvíli absolutně nesystémový výkřik, a shodli se se mnou na tom včera i zástupci české asociace petroprůmyslu. Oni říkají ne, a samozřejmě já jsem včera na ECOFINu oběhla téměř všechny ministry financí, protože jsem přiletěla až večer v pondělí, měli jsme vládu, a v podstatě ani Německo, které je přes 50 korun za litr, nebude dělat žádné opatření.

Opatření udělaly tři země, dvě teda - jedno jsem zjistila až ex post od asociace včera večer, jedno je Chorvatsko, kteří zastropovali marže, mi řekl ministr, pak Portugalsko, které tam nějakou kombinací snižuje spotřební daň částečně, a údajně Maďarsko, to jsem nezjistila na ECOFINu, to mně včera říkali zástupci petroprůmyslu, že ti do toho teda šli opravdu razantně, ale to byste asi nechtěli, to bych si tady vyslechla, kdybychom navrhovali něco podobného, ale oni jsou tam trošku v jiné situaci z hlediska těch věcí, které souvisejí s dodávkami a podobně. Tak.

My tu situaci monitorujeme a já tady se vší pokorou říkám, že na denní bázi komunikují s naší státní společnosti Čepro, protože Ministerstvo financí vykonává práva akcionáře. Sleduju samozřejmě ten vývoj vůči Čepru, protože má pod sebou státní benzínky, tak už vykonáváme jakýsi dohled. Nakonec vidíte ty ceny, když si to porovnáme, tak u těch státních benzínek jsou levnější, jsou nižší, protože samozřejmě oni tam promítají jenom reakci cen na burze. A ten návrh, a já netvrdím, kdyby ta situace se vymkla z rukou, protože nikdo nevíme, jak se bude ta válka vyvíjet, já věřím slovům amerického prezidenta, který říká, že do týdne skončí, uvidíme, tady nemá nikdo z nás věšteckou kouli, takže já říkám, uvidíme prostě, co se bude dít dál a podle toho budeme reagovat. Ale návrh ODS, snížit teď spotřební daň z nafty, jestli jsem to zaznamenala, pan předseda Kupka dneska mluvil o snížení daně spotřební, neřekl z nafty, ale včera jsem zaznamenala slova pana místopředsedy Skopečka, že z nafty, o 1,70 koruny za litr, je v okamžiku, kdy ta cena nafty na burze osciluje o 2 koruny denně nahoru, dolů, to je prostě plácnutí do vody, které by nemělo žádný efekt v tuto chvíli. Respektive kromě toho, že by státní rozpočet přišel o 11 miliard ročně na úkor schodku. Tady všichni říkáte, hlavně ODS, ten schodek je vysoký, a najednou šup, 11 miliard nám nevadí. Jo, a to mluvíme jenom o naftě, je to spočítáno, jenom kdyby teda se to mělo týkat jenom nafty.

Jaký by byl efekt? Těch 1,70 koruny, myslíte si, že se projeví nějakým zásadním způsobem? A samozřejmě by to muselo být na nějakou omezenou dobu, možná, než bychom to tady schválili, i kdybychom to udělali v devadesátce, tak budeme už zase někde úplně jinde, a v momentě, kdybychom to vrátili zpátky, tak nám ta cena zase vyroste. Nakonec vy jste si to vyzkoušeli, ne? Snižovali jste o 1,5 koruny, ale vy naprosto teda ještě v jiných podmínkách. Takže zvyšovat schodek opatřením, v němž žádný efekt nevidím, v tuto chvíli určitě ne, považuju za velmi nezodpovědné.

Zaznamenali jsme také tvrzení ODS, že ten fiskální výpadek by pokryl zvýšený výběr DPH díky vyšším cenám, že je vyšší cena, takže stát má vyšší DPH. No, tak toto je trojčlenka na úrovni bývalého ministra financí Stanjury. A já bych čekala, že vy s tím ekonomickým zázemím, kterým se tak často chlubíte, přijdete s něčím trošku chytřejším. Protože ti lidé, a to je velký problém, včera mi to potvrdili všichni zástupci petroprůmyslu, ten problém, který máme, ale máme ho pod kontrolou, nebo respektive oni ho mají pod kontrolou, je, že lidé nakupují pohonné hmoty do zásoby. To nám vytváří takovou odloženou spotřebu, tak se tomu říká, ale hlavně, pokud už si musí koupit dražší pohonné hmoty, tak ty peníze, které jim z rodinného rozpočtu zmizí, logicky neutratí někde jinde. Tak se prostě většinou ekonomicky chováme, a vy to přece musíte vědět, odloží třeba nákup elektroniky, oděvů, návštěvu restaurace, kde naopak stát o to DPH přijde. Tak to prostě je. Takže vy vidíte jen ten efekt a nevidíte ty vedlejší efekty, se kterými naopak pracují velmi exaktně analytici Ministerstva financí.

Není ani pravděpodobné, že by další snížení zásadně zvedlo přeshraniční nákupy, protože už dnes vzhledem k dlouhodobě nízké ceně PHM v České republice, a je skutečně oproti těm zemím nižší, oproti Německu, pravděpodobně maxima potenciálních nákupů je dosaženo. Takže neplatí to, co vy tvrdíte, že stát má díky vyšší ceně vlastně nějaké peníze navíc. Je to vaše chiméra.

My jsme v kontaktu s trhem, jak jsem řekla, i ten je přesvědčen, že unáhlené, v podstatě kosmetické daňové změny nejsou namístě. My nemůžeme daně měnit podle momentální situace na burze. Vezměte si, že jsme teď cenu pohonných hmot dlouhodobě měli kolem 30 korun. Takže co? Tak jsme taky na to měli reagovat? Teď, po pár dnech?

Situace na burze je dynamická, ale daňová politika je trajekt, který nelze otáčet podle aktuální nálady. Takže sledujeme to na denní bázi. A teď vám říkám fakta, zase jsem ráno měla informaci, že naopak mírně ty ceny klesly, proto vám říkám, že to lítá 2 koruny nahoru, 2 koruny dolů a tak dále.

Takže ještě připomenu, že když minulá vláda snížila spotřební daň o 1,50 koruny, tak tehdy už se to pohybovalo kolem 50 korun za litr v té době - 46, 47, 48, 49 a tak dále - když se k tomu kroku přistoupilo, takže je evidentní, že když jste měli jednat, tak jste nejednali. A nyní, když jsme pod 40 korunami, tak prostě tady bijete na poplach a navrhujete nesystémová, populistická řešení, která by neměla v situaci dynamicky se vyvíjejících trhů efekt. Takže je obtížné až ne možné dohlédnout na ten efekt, což znovu opakuji, potvrdil celý petroprůmysl na jednání, které jsem včera svolala.

Jenom bych si dovolila, protože to tady zaznívalo včera, zaznívá to dne, reakci z pozice Ministerstva financí. Děkuji vám za pozornost. Omlouvám se, že to bylo trošku delší. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní ministryně. V této chvíli nové pořadí přednostních práv. Kolegové se dohodli, takže poprosím Marka Výborného, poté se připraví Jan Jakob a Jan Skopeček a pak přijdou stanoviska klubů. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vládo, kolegyně, kolegové, já jsem svůj komentář ke státnímu rozpočtu, k tomu návrhu ve třetím čtení za KDU-ČSL už přednesl, čili k tomu se vyjadřovat nechci. Ale jenom bych teď potřeboval, kdyby mě paní ministryně poslouchala, byť rozumím, že jistě sladká slova Jaroslava Faltýnka...

Já jsem chtěl, jestli mohu, paní ministryně... (Ministryně Schillerová: Omlouvám se.) V pořádku.

K tomu, co jste teďka říkala, jenom velmi krátce, já vůbec nejsem zastáncem toho, že by se mohlo hýbat se spotřební daní v tomto okamžiku. Já spíš bych uvítal, kdybyste taky dokázala říct nějakou tu reflexi, protože já si moc dobře pamatuju, když jsme my, jako naše vláda, vláda Petra Fialy, Zbyněk Stanjura tehdy zaváděl kontrolu marží, co se nám dostalo za komentáře od vás, od Andreje Babiše, že to je nějaké tupé šmírování úředníků Ministerstva financí a podobně. No, tak je to dohledatelné. Skutečně si to najděte.

Já to teď nekritizuji. To, že jste řekla ano, budeme hlídat a je potřeba k tomu využít všechny nástroje. Já vítám to, že jste se sešla se zástupci všech dodavatelů, je to v pořádku. Možná také teď vnitřně, vy to tady neřeknete na ten pult, ale oceníte i to, že jsme tehdy, naše vláda rozhodla a byli jsme za to mnohými kritizováni, že jsme koupili Robin Oil, tak, aby se spojili, aby Čepro získalo poměrně silné postavení na tom trhu. Jsme dvojka, trojka. Já myslím, že teď se nám to hodí, protože i skrze Čepro vy tu šanci máte. Je to dobře. (Poznámka ministryně Schillerové mimo mikrofon.) Dobře, tak jiní od vás. Ale tak jenom říkám, že teď máte díky nám ty nástroje v ruce a jste schopni na tom trhu některé věci částečně ovlivnit, byť rozumím tomu, že stoprocentně taky to nedokážete.

Já jsem ale vystoupil nikoliv, jak jsem říkal, s tím obecným komentářem, to už jsem řekl, ale chci připomenout dva pozměňovací návrhy, které jsem podal já jako poslanec. Je to jednak pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 378, který se týká rozpočtu na ty mládežnické organizace, o tom už zmínka byla. A pak se to týká dvou pozměňovacích návrhů, kde v jednom chceme navýšit prostředky na vědu a výzkum. A tady to řeknu velmi krátce a jednoduše i pro paní ministryni. Tak buď platí programové prohlášení vlády, a je to zcela legitimní, vy si tam nemusíte dávat podporu vědy, výzkumu a inovací, to by bylo vaše svobodné rozhodnutí, ale pokud si tam dáte, že jednou z priorit současné vlády, a to já chválím, podepisuju, je podpora oblasti vědy, výzkumu a inovací, tak pak na to nemůžete v oblasti rozpočtu reagovat opačně a ty prostředky sebrat. Tak jedno nebo druhé, nejde obojí. Na straně jedné se chlubit tím, jak podporujete, na straně druhé snižovat rozpočet, a to mluvím pouze za kapitolu vědy, výzkumu, inovací v kapitole 329 Ministerstva zemědělství. Nechávám stranou úplně ty ostatní další, protože tam je to bohužel velmi podobné. Takže tady je šance toto napravit podporou toho jednoho drobného pozměňovacího návrhu.

Ten druhý, který se týká, který se týká kapitoly 329, tak tam je to vlastně mimo potřeby rozporu ze strany Ministerstva financí, protože tam já navrhuji, paní ministryně, přesunout 250 milionů v rámci té kapitoly. Čili nebudu vám to nikde brát, ani z nějaké Všeobecné pokladní správy, nikde. Zůstane to v rezortu zemědělství a jediné, co se změní, je, že těch 250 milionů nebude použito na národní dotace zemědělské, kde si s tím celý sektor úplně bez problémů poradí, bude ta částka tam stejně vyšší, než byla v roce 2025, ale pomůže se v kapitole 329 podpůrnému garančnímu rolnickému, lesnickému fondu, kde ty finanční prostředky skončí. Kde, paní ministryně, skončí? Opět u zemědělců, lesníků a potravinářů, a to formou, která by vás mohla zajímat jako ministryni financí, protože tam se poskytují podpory formou úrokové podpory. Prostě chceš investovat, kup si zemědělský stroj, lesnický stroj, a my budeme průběžně ti pomáhat se splácením úroků. To je ta úroková podpora, je to finanční nástroj, není to v uvozovkách jednoduchá dotace, ale je to finanční nástroj, který je v sektoru u těch příjemců velmi oblíben a myslím, že i úředníci Ministerstva financí toto kvitují s povděkem, nebo například podpora pojištění, které je v zemědělském sektoru velmi nákladné a pokud stát chce pomoci s diverzifikací rizika těch podnikatelů, tak to může udělat touto cestou. Čili poprosím i poslance, poslankyně, aby zvážili opravdu podporu těchto dvou poměrně drobných, ale důležitých pozměňovacích návrhů. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedo. V této chvíli pozvu k pultíku pana předsedu Jana Jakoba. Připraví se Jan Skopeček a Vendula Svobodová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si taky dovolím stručně zareagovat na obsáhlejší vystoupení paní ministryně k cenám pohonných hmot, tak jak jsem zareagoval vlastně i včera po vystoupení kolegy Skopečka. Tak já zopakuju, že TOP 09 je jednoznačně proti zásahům do trhu, do fungujícího trhu, byť ty výkyvy jsou poměrně dramatické, ale právě proto, protože ten návrh kolegů z ODS nepovažujeme za správný, už vůbec ne za pravicový, natož odpovědný i rozpočtově, a to jsme nakonec vyjádřili hlasováním, kdy jsme jednomyslně jako klub TOP 09 ten návrh kolegů z ODS nepodpořili. Naopak říkáme celou dobu, že je potřeba využít těch mechanismů a těch možností, které vláda má. Prosím o to, aby ty kontrolní mechanismy byly využity v maximální možné míře, protože všichni moc dobře víme, že když takto dramaticky kolísá, tak ty ceny okamžitě reagují směrem nahoru, ale směrem dolů potom to má výrazné zpoždění. Tak prosím o to, aby v tomto vláda aktivně konala, zejména v době, kdy ty ceny naopak poměrně významně padají.

Tak ale dovolte mi, abych se vyjádřil zejména k návrhu státního rozpočtu na tento rok v rámci třetího čtení. Při úvodním projednávání tohoto rozpočtu jsem zde poměrně podrobně vysvětlil, proč se domnívám, že návrh, který vláda předložila Poslanecké sněmovně, je v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Nic z toho, co jsem tehdy řekl, se nezměnilo, ba naopak. Další debata, stanoviska expertů, nakonec i reakce samotné vlády ukazují, že základní problém návrhu státního rozpočtu zůstává stejný a tím problémem je zcela jasný, prostý fakt. Vláda předkládá rozpočet, který není v souladu se zákonem České republiky. Ne s nějakým doporučením, ne s politickou dohodou, ne s programovým prohlášením vlády, ale se zákonem. Se zákonem, který tato Sněmovna před lety sama přijala, aby chránila veřejné finance před krátkodobým politickým pokušením.

Podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je maximální přípustný deficit pro rok 2026 stanoven na 246 miliard korun. Vláda však předkládá rozpočet se schodkem 310 miliard korun, to znamená překročení zákonného rámce o 64 miliard korun, 64 miliard korun. To není marginální rozdíl, to není nějaký spor o metodiku. Jde o zcela jasné překročení zákonného limitu a tuto skutečnost potvrdila instituce, která je k tomu ze zákona jako jediná určena, a to je Národní rozpočtová rada. Ta ve svém stanovisku konstatuje něco mimořádně závažného. Jde o první případ v historii platnosti tohoto zákona, kdy je vládní návrh rozpočtu už při svém předložení v rozporu s platným zákonem. Ne ex post, ne dodatečně, ale přímo v okamžiku, kdy je předkládán Poslanecké sněmovně.

To znamená jediné. Vláda věděla, že návrh nesplňuje zákonná pravidla a přesto jej předložila. A zde se dostáváme k otázce, která přesahuje samotný rozpočet. Je to otázka právního státu. Každý z nás na začátku svého mandátu složil ústavní slib. Slib, ve kterém stojí poměrně jednoduchá věta: slibuji, že budu zachovávat ústavu a zákony.

Tento slib není symbolický, je to osobní závazek každého poslance. Vládní poslanci 11. února tohoto roku svůj slib porušili a schválili protizákonný schodek státního rozpočtu. Zapamatujte si toto datum: 11. února 2026, den, kdy vládní poslanci, zákonodárci porušili právní řád České republiky a porušili svůj ústavní slib poslance.

Pokud tedy Poslanecká sněmovna dnes, přesně měsíc poté, vědomě schválí státní rozpočet, o němž je prokazatelně známo, že je v rozporu se zákonem, půjde o zcela flagrantní opakování porušení tohoto slibu. Zákony buď platí, nebo ne. A pokud začneme připouštět, že zákony neplatí pro ty, kteří je sami přijímají, pak podkopáváme samotné základy právního státu.

Vedle právního problému má však tento rozpočet také zásadní problém ekonomický - tím je strukturální deficit. Rozpočet není deficitní proto, že by Česká republika čelila mimořádné krizi, není deficitní proto, že bychom reagovali na recesi nebo ekonomický šok, je deficitní v době ekonomického růstu. Podle samotného Ministerstva financí činí strukturální deficit přibližně 2,2 procenta HDP, podle odhadů Národní rozpočtové rady dokonce 2,5 procenta HDP, zákon přitom pro rok 2026 umožňuje maximálně 1,75 procenta HDP, to znamená jediné: Kdyby ekonomika rostla plným tempem, stát by nadále hospodařil hluboko v minusu.

Taková fiskální politika má velmi konkrétní dopady: znamená samozřejmě rychlejší růst státního dluhu, znamená rostoucí náklady na obsluhu tohoto dluhu, znamená větší tlak na inflaci, znamená vytěsňování soukromých investic a znamená menší prostor pro budoucí vlády reagovat na skutečné krize ekonomické, bezpečnostní nebo demografické. Každý rok s deficitem přes 300 miliard korun nás posouvá blíže k okamžiku, kdy už nebude rozhodovat politická vůle, ale reakce finančních trhů, a to je okamžik, kterému se musí každá odpovědná vláda snažit předejít.

Dovolte mi nyní věnovat se kapitole, která podle mého přesvědčení stojí nad všemi ostatními - obraně státu. Bezpečnost není jen jedna z mnoha položek státního rozpočtu, bezpečnost je předpoklad existence státu. Stát, který není schopen bránit svou svrchovanost, své občany a postavit se za své spojence, může mít sebelepší sociální programy nebo hospodářské strategie, ale v okamžiku skutečné krize budou všechny tyto záležitosti bezcenné. Bez bezpečnosti neexistuje svoboda, bez bezpečnosti neexistuje prosperita, bez bezpečnosti neexistuje stát. A právě proto považuji za zásadní, aby rozpočet jasně ukazoval, že obrana je prioritou - ne z ideologických důvodů, ne proto, že to někdo požaduje zvenčí, ale proto, že bezpečnostní prostředí se zásadně mění téměř ze dne na den. Evropské země čelí hybridním operacím, kybernetickým útokům a agresivní politice autoritářských režimů. Mír není samozřejmost. Mír je stav, který je třeba aktivně chránit. Právě proto jsme spolu s kolegy z TOP 09 předložili zásadní pozměňovací návrhy. Dovolte mi, abych je ještě jednou tady na plénu obhájil.

První z nich je komplexní úsporný a bezpečnostní balíček, jehož cílem je uvést státní rozpočet do souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tento návrh má tři základní cíle: za prvé, snížit deficit státního rozpočtu o 64 miliard korun, tedy o tu částku, o kterou ten návrh překračuje zákonný rámec; za druhé, posílit výdaje na obranu a bezpečnost státu; a za třetí, uvést rozpočet do plného souladu s fiskálními pravidly České republiky.

Navrhujeme navýšení výdajů na obranu o 21 miliard korun. Současně posilujeme Bezpečnostní informační službu o 300 milionů korun a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o 43 milionů korun. Tyto prostředky umožní modernizaci Armády České republiky, posílení strategického zpravodajství a také lepší obranu České republiky před kybernetickými a hybridními hrozbami. Zásadní přitom je, že výdaje na obranu převyšující 2 procenta HDP se podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nezapočítávají do hodnoceného salda. To znamená, že posílení obrany je možné, aniž by došlo k porušení fiskálních pravidel.

Současně navrhujeme systém úspor napříč státním rozpočtem v celkovém objemu 64 miliard korun. Tyto úspory se týkají především omezení plošných a nesystémových dotací, snížení některých provizorních výdajů státu, racionalizace dotační politiky v zemědělství, průmyslu a regionálním rozvoji a zpomalení růstu některých sociálních výdajů při zachování základní sociální pomoci. Součástí návrhu je posílení vládní rozpočtové rezervy. Výsledkem je jednoduchá rovnice. Rozpočet by byl v souladu se zákonem, deficit by se v případě fiskální zdrženlivosti a zachování rezervy státního rozpočtu snížil minimálně o 64 miliard korun a současně by se posílila obranyschopnost České republiky.

K tomuto návrhu jsme zároveň předložili druhou variantu, ta vznikla na základě připomínek při projednávání na rozpočtovém výboru, kde zazněly pochybnosti o hlasovatelnosti některých částí našeho návrhu, konkrétně u kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj. Ačkoliv s těmito námitky nesouhlasíme, připravili jsme variantu, která je plně respektuje. Varianta dvě tedy upravuje pouze dva technické parametry u dvou položek tak, aby plně odpovídaly připomínkám Ministerstva financí, obsah návrhu je jinak v zásadě totožný. Jinými slovy, pokud by někdo chtěl zpochybňovat hlasovatelnost první varianty, u varianty druhé už takové pochybnosti existovat zcela jednoznačně nemohou.

Druhý, zásadní pozměňovací návrh se zaměřuje výhradně na posílení bezpečnostních institucí státu bez toho zmiňovaného úsporného balíčku, tedy navýšení výdajů na obranu a bezpečnost o více než 21,3 miliardy korun. Tato varianta je patrně lépe průchozí Poslaneckou sněmovnou.

Úspory, které tento návrh obsahuje, se týkají především méně efektivních a plošných výdajů, například části dotací na obnovitelné zdroje energie některých agrárních podpor nebo plošných slev na jízdném. Princip je jednoduchý, přesměrovat prostředky tam, kde mají větší význam pro bezpečnost a stabilitu státu. Vedle nezbytných úspor a bezpečnosti jsme však v našich návrzích mysleli i na oblasti, které rozhodují o dlouhodobé prosperitě České republiky. Navrhujeme proto 1,5 miliardy korun navíc pro vědu a výzkum, aby nedošlo k reálnému propadu financování výzkumných organizací a zejména inovací.

Více než 400 milionů korun navíc pro lůžkovou péči, zejména pro regionální nemocnice, 250 milionů korun na modernizaci techniky jednotek dobrovolných hasičů, 300 milionů korun na ochranu přírody a dalších 70 milionů korun pro Národní parky Šumava a Krkonoše, téměř 300 milionů korun na podporu živé kultury, také prostředky na zajištění zahraničního vysílání Českého rozhlasu, aby měla Česká republika stále silný hlas v zahraničí, aby dokázala čelit dezinformačním kampaním. Priority TOP 09 jsou zcela jasné: bezpečnost státu, budoucnost a konkurenceschopnost ekonomiky, dostupné zdravotnictví, ochrana životního prostředí, kulturní společnost a odpovědné hospodaření. Naproti tomu priority vládní koalice jsou také zřejmé: porušování zásad právního státu, nedodržování spojeneckých závazků, téměř 10 miliard pro zemědělské giganty v čele s holdingem pana premiéra navíc. Mimochodem takto jim každý občan, včetně batolat a seniorů přispěje další tisícikorunu navíc, každý v této zemi.

Další priorita vládní koalice je taky jasná. Zavádění neefektivních plošných dotací a slev i těm, kteří je nepotřebují. A samozřejmě nezodpovědné hospodaření. Vidíte ten rozdíl? My preferujeme bezpečnost a odpovědnost budoucím generacím. Vláda preferuje agrobarony a populistické rozhazování.

Dovolte mi, abych se však ještě jednou vrátil k těm dvěma zásadním pozměňovacím návrhům, které jsem tady zmínil. Ty nejsou jen jednou z mnoha variant, jak státní rozpočet upravit. Nejsou doplňkem ani kosmetickou korekcí vládního návrhu, jsou minimální podmínkou pro to, aby bylo vůbec možné uvažovat o podpoře tohoto rozpočtu. Jak jsem zde opakovaně vysvětlil, současná podoba návrhu státního rozpočtu je v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V takové situaci není možné tento rozpočet bez dalšího schválit, bylo by to vědomé přijetí rozpočtu, který nerespektuje právní rámec, jež jsme si jako parlament sami stanovili. Naše pozměňovací návrhy proto nejsou politickým gestem ani pokusem o ideologickou debatu nad jednotlivými kapitolami, jsou konkrétním a realistickým řešením, jak tento zásadní problém odstranit. Snižují deficit o 64 miliard korun, uvádějí rozpočet do souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zároveň posilují financování obrany a bezpečnosti státu v době, kdy to bezpečnostní situace zcela jednoznačně vyžaduje.

Jinými slovy, vytvářejí podmínky, za kterých může být státní rozpočet nejenom politicky, ale především právně a ekonomicky obhajitelný, vytvářejí podmínky, za kterých by vůbec tento rozpočet byl v souladu s platnými zákony České republiky hlasovatelný. Bez přijetí těchto dvou klíčových pozměňovacích návrhů není možné, aby poslanci za TOP 09 návrh státního rozpočtu podpořili. Návrh rozpočtu musí být uveden do souladu se zákonem a musí reflektovat základní prioritu státu, kterou je bezpečnost jeho občanů. Naše návrhy tuto možnost dávají, je nyní na této Sněmovně, zda ji využije.

Proto vás, zejména kolegy, poslance koaliční chci dnes vyzvat, hlasujte podle svého svědomí. Hlasujte tak, aby rozpočet této země byl v souladu se zákonem. Hlasujte tak, aby Česká republika byla i nadále bezpečná. Hlasujte tak, aby veřejné finance zůstaly dlouhodobě udržitelné. Hlasujte tak, abyste znovu neporušili svůj ústavou předepsaný slib. Rozpočet není jen soubor čísel. Je to rozhodnutí o tom, jakou zemi chceme předat další generaci. Já jsem přesvědčen, že naše návrhy představují odpovědnou cestu, a proto vás žádám o jejich podporu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedo. V této chvíli pozvu k řečništi Vendulu Svobodovou se stanoviskem klubu Pirátů. Připraví se Lucie Sedmihradská se stanoviskem klubu STAN aA poté přednostní právo, místopředseda Jan Skopeček.

Než sem přijdete, jedna omluva: Berenika Peštová do 10.30 ze zdravotních důvodů.

Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji moc za slovo. Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já tady dneska vystoupím se stanoviskem klubu Pirátů, řeknu vám něco k těm našim pozměňovacím návrhům, nicméně trošku navážu na kolegu Jakoba s tím obecnějším povídáním o rozpočtu, protože ať už se tady budeme bavit o tom rozpočtu, jak budeme chtít a budeme možná vydefinovávat ty naše pozměňovací návrhy, tak si musíme říct, že ten rozpočet je protizákonný, navíc má extrémně vysoký deficit, máme tady deficit 310 miliard korun. To se nemění, to je tady prostě pořád a je na místě to opakovat. My se nacházíme v době ekonomického růstu a co by bylo na místě, tak na místě by bylo, ty deficity snižovat, investovat do budoucnosti a snižovat dluhy. My tady vidíme ale pravý opak. A navíc ten rozpočet není neutrální. On nepomáhá všem lidem stejně, on tady není pro všechny, obzvlášť třeba ohrožené lidi, on pomáhá těm velkým a silným hráčům, a to mně se tedy výrazně nelíbí.

Jak jsem říkala, tento zákon nebo tento rozpočet obchází ten zákon o rozpočtové odpovědnosti a navíc jsme se dočkali zpochybňování institucí, které na tento problém upozorňují, což byla Národní rozpočtová rada. Přece nejde udělat to, že když nesouhlasím s nějakým odborným názorem, tak zpochybním celou tu instituci. Přijde mi to velice nesystémové a že to podrývá právě důvěru v ty instituce a důvěra v instituce je velice důležitá právě proto, aby ten stát měl celkovou důvěru obyvatel. Tak.

Nyní tedy se vyjádřím k těm našim hlavním pozměňovacím návrhům. O dostupném bydlení už tu mluvil Zdeněk Hřib, takže to nebudu tak obsáhle komentovat, ale tím naším hlavním návrhem je přesunout 14 miliard do podpory dostupného bydlení. Tyto prostředky mají pomoci obcím stavět dostupné nájemní byty a urychlit projekty, které jsou už dnes připravené.

Ta krize bydlení, kterou tady zažíváme a řada z vás ji zažívá na vlastní i na vlastní kůži, tak je největší problém těch českých domácností. Krize bydlení nám způsobuje to, že lidé nezakládají rodiny v tu dobu, kdy by chtěli, oddalují tato zásadní životní rozhodnutí. A pak z toho tratíme my všichni, protože například porodnost je velice nízká. A nepomohou tomu nějaké krátkodobé nebo jednorázové dárečky. Tady se musí nastavit systémová podpora a musíme tu krizi bydlení začít řešit a začít řešit teď.

Pak navrhujeme vrátit 250 milionů korun do zákona o dostupném bydlení. To s tím samozřejmě souvisí. Tento zákon vláda prakticky vykostila. Zákon, který má pomáhat lidem v bytové nouzi, bez financování prostě fungovat nebude. To si tady musíme říct. To je pravda.

Dalším návrhem je pak 1,5 miliardy korun na valorizaci rodičovského příspěvku. Ty rodičovské příspěvky dlouhodobě ztrácí hodnotu kvůli růstu životních nákladů. Pokud stát říká, že chce podporovat rodiny, měl by začít právě teď a právě tady. Rodiny drží tu společnost pohromadě. A přijde mi, že v poslední době jsou spíš rodiny dobrým argumentem a dobrým obrázkem na předvolební billboardy, ale pak už na ně zapomínáme.

Třetí zásadní oblastí je bezpečnost. Navrhli jsme přesunout 2 miliardy korun do modernizace armády, do dronů, kybernetické obrany, do technologických inovací. Mezinárodní bezpečnostní situace je velmi znepokojující a Česká republika musí být připravena. Teď opravdu není chvíle na to, aby se šetřilo na obraně. My jsme tady slyšeli, jak je důležité dbát na vnitřní bezpečnost. Ale ta vnitřní bezpečnost bez té vnější prostě nebude.

To, co tady musí zaznít, je, že ačkoliv se nám rozpoutávají ty konflikty na vícero místech, ten agresor, pro nás hlavní nebezpečí, je prostě Rusko. Rusko je agresor. My nemáme jedinou záruku a jistotu, že se zastaví na té Ukrajině.

Pak ještě navrhujeme - jeden z těch důležitějších pozměňovacích návrhů je 1,5 miliardy pro vysoké školy, protože šetřit na vysokém školství je cesta kamsi, kde nechceme být. Pokud pořád deklarujeme veřejně, že chceme být mozkovnou, a ne montovnou, nemůžeme okrádat vysoké školy o jejich finance. Máme tady jednu miliardu na provoz a půl miliardy na vědu a výzkum. Pokud chceme být tahouny inovací, pokud chceme jít dopředu, pokud chceme být konkurenceschopní, nemůžeme okrádat vysoké školy. Takže navrhujeme i přesunout finance právě sem.

Všechny tyto návrhy jsou navíc rozpočtově neutrální, nezvyšují deficit, jen mění priority státu ve prospěch lidí v Česku. O všech těchto návrzích budeme dnes tedy hlasovat. A jak jsem říkala, tento rozpočet má masivní schodek, nicméně tyto naše pozměňovací návrhy ten rozpočet vylepšují výrazně.

Já bych tady ještě chtěla říct, že tedy požádám o podporu těch našich pozměňovacích návrhů. Jistě vidíte všechny v té obrovské tabulce, která možná leží někde před vámi. A to bude k tomu mému projevu asi zatím všechno. Děkuji.

Ještě bych tedy načetla legislativně technickou opravu u toho jednoho našeho pozměňovacího návrhu. To tedy přečtu doslovně, aby to bylo zaznamenáno. Takže návrh legislativně technické opravy pro třetí čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky za rok 2026, sněmovní tisk 94, k pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument 512, pořadové číslo 4. Jedná se o legislativně technickou úpravu k pozměňovacímu návrhu s pořadovým číslem 4 a pod číslem sněmovního dokumentu 512, předkladatel Vendula Svobodová, jako já.

V pozměňovacím návrhu s pořadovým číslem 4 a pod číslem sněmovního dokumentu 512 se v bodě 2 číslo 10 miliard nahrazuje číslem 9,3 miliardy a číslo 2,7 miliardy se nahrazuje číslem 2 miliardy a v bodě 3 se číslo 4 miliardy nahrazuje číslem 4,7 miliardy. Jedná se opravdu o opravu písemných chyb v textu pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju, paní poslankyně. Jenom poprosím, já nevím, jestli zpravodaj poslouchal. (Poslankyně Svobodová: Já jsem mu to dala.) Aby to měl písemně. (Poslankyně Svobodová: Má to písemně.) Má to písemně. Jo, dobře.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: V tom případě je to ode mě v tuto chvíli vše. Moc děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Já jenom, pane zpravodaji... (Poslanec Pikora se věnuje občerstvení.) Pane zpravodaji? (Reakce ze sálu: Svačí.) Dobrou chuť. Máte to písemně, abyste tuhletu legislativně technickou změnu navnímal? (Poslanec Pikora: Ano, mám.)

V této chvíli s přednostním právem místopředseda Jan Skopeček a připraví se Lucie Sedmihradská. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane místopředsedo, děkuji vám za slovo. Dámy a pánové, hezké ještě dopoledne. Děkuju za možnost vystoupit. Nebudu hovořit dlouze, protože celá řada těch výtek a komentářů k návrhu státního rozpočtu na rok 2026, ať už tady v Poslanecké sněmovně, nebo koneckonců ve veřejném prostoru, zazněla, přesto považuju za důležité ty hlavní výtky a ty hlavní argumenty k návrhu rozpočtu na rok 2026 shrnout.

Kolegyně, kolegové, dnes tady uslyšíme tuny výmluv - tuny výmluv na to, proč je rozpočet připraven a předložen ve stavu, v jakém předložen vládou Andreje Babiše a ministryní financí Schillerovou je. Ty výmluvy souvisí s jednoduchými fakty. Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 je protizákonný a překračuje povolený schodek rozpočtu tak, jak je uvedeno v zákonu o rozpočtové odpovědnosti, a tak, jak to konstatovala Národní rozpočtová rada.

Tuny výmluv uslyšíme i proto, protože ten rozpočet přichází s obrovským deficitem ve výši 310 miliard korun. A ty výmluvy uslyšíme i proto, že v tom rozpočtu se navrhuje škrtat v takových oblastech, jako je obrana, ve chvíli, kdy žijeme v bezprecedentní bezpečnostní situaci a mezinárodním napětí. Nenechme si prosím tyto výmluvy ze strany nové vládní koalice namluvit. Jsou jen důsledkem nepřipravenosti hnutí ANO vládnout.

Všichni si vzpomínáme na dobu před volbami, kdy jsme byli kritizováni, respektive vláda Petra Fialy byla kritizována za to, že přichází s vysokým schodkem státního rozpočtu ve výši 286 miliard korun. Alena Schillerová tehdy kritizovala vládu Petra Fialy, že tak vysoký schodek je v době ekonomického růstu neadekvátní a že hnutí ANO má připraven geniální, lepší návrh státní rozpočtu, se kterým po volbách přijdou, se kterým po volbách seznámí veřejnost a který pošlou do Poslanecké sněmovny tak, aby mohl být ten lepší návrh státního rozpočtu, pravděpodobně s nižším deficitem státního rozpočtu, tady v Poslanecké sněmovně projednán.

Co se stalo? Ukázalo se, že hnutí ANO před volbami lhalo. Lhalo voličům. Lhalo nám. Lhalo nám všem. Neměli připravené vůbec nic. Přišli do té vlády zkrátka nejenom rozpočtově připraveni. (?) Měli spoustu slibů, spoustu populistických slibů, ale neměli v realitě jasno, kde na ty sliby vezmou. Ty populistické sliby jsou koneckonců, když je sečteme, v řádu stovek miliard korun. Proto následovala ta nedůstojná hra.

Nejdřív jsme byli balamuceni, že přijde lepší návrh rozpočtu s nižším schodkem, abychom následně byli v uvozovkách vyzýváni, abychom do Poslanecké sněmovny opětovně poslali návrh státního rozpočtu vlády Petra Fialy, který už jednou do Poslanecké sněmovny byl poslán. Byl to veřejný dokument. A hnutí ANO, které vyhrálo ve volbách, na něm mohlo od začátku pracovat.

S argumentem, abychom se vyhnuli rozpočtovému provizoriu, jsme byli opakovaně vyzýváni, abychom podruhé návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny poslali. Když to vláda Petra Fialy učinila, nastal další kotrmelec v podání hnutí ANO, kdy bylo deklarováno, že přestože ten rozpočet vlády Petra Fialy byl do Poslanecké sněmovny poslán, budeme hospodařit prostřednictvím rozpočtového provizoria. Rozpočtové provizorium trvá. Já to nepovažuju za žádnou tragédii. Já chci jenom upozornit na to, jaké kotrmelce, jaké výmluvy a jaké lži jsme v souvislosti s rozpočtem ze strany hnutí ANO slyšeli.

No a ve chvíli, kdy tedy vláda přepracovala původní návrh státního rozpočtu Petra Fialy, tak přichází Alena Schillerová a tvrdí, že to je rozpočet Petra Fialy, a nikoliv její. Je to naprosto absurdní teze, je to naprosto absurdní výmluva na to, že předkládá tak špatný státní rozpočet, který obrací trend fiskální konsolidace a zrychluje hospodaření, který škrtá ve výdajích na obranu a který je, jak už jsem konstatoval, protizákonný.

Proč je tento rozpočet ekonomicky špatně, hospodářsko-politicky, proč by neměl být přijat v této podobě, v jaké byl připraven? Hlavní argument je argument vysokého schodku. My v době, kdy ekonomika roste a kdy jsme vládě hnutí ANO předali ekonomiku s velmi slušným růstem 2,6 procenta ročně - tak, jak konstatoval nedávno Český statistický úřad a tak, jak už čteme několik měsíců jak z analýz Ministerstva financí, tak třeba i z prognózy České národní banky, tak česká ekonomika se nenachází pod svým potenciálem, nemáme tu zdroje, nemáme tu recesi, nemáme tu zápornou mezeru mezi reálným hospodářským růstem a potenciálním růstem. Česká ekonomika je na svém potenciálu, ekonomicky šlape, roste slušným tempem.

Jakékoliv další peníze na dluh navíc, jakékoliv další fiskální impulsy, jakékoliv další nové vyšší výdaje na dluh, nepřinesou této ekonomice kýžené zvýšení ekonomického růstu, nepovedou k vyšší životní úrovni. Nebude to růst, který by byl založen na zdravých základech. Bude to pouze proinflační impuls, který se přidá k tomu, který, pevně doufám, všichni vidíme neradi v podobě vysokých cen ropy, které bezesporu budou dopadat i na českou ekonomiku. V takové chvíli se fiskální politika utrhla kvůli neschopnosti připravit reálný rozpočet. Fiskální politika se utrhla a bude přidávat k tomu proinflačnímu efektu vysokých cen ropy další proinflační tlak z titulu toho, že přidává na straně výdajů a že prohlubuje deficit státního rozpočtu oproti tomu plánu, respektive oproti tomu návrhu, který byl připraven a do Poslanecké sněmovny dvakrát zaslán vládou Petra Fialy.

Další, druhé ekonomické negativum vedle vysokého schodku je obrácení trendu konsolidace. My jsme přijali rozpočet od paní tehdejší ministryně Schillerové v covidové době s obřím deficitem přes pět procent hrubého domácího produktu. Postupně, každým rokem jsme ten deficit snižovali až na úroveň něco přes dvě procenta. Hned v prvním roce, při první příležitosti, hnutí ANO a Alena Schillerová ten trend konsolidace obrací úplně opačným směrem. Máme tady rychlejší zadlužování, větší deficity, které se samozřejmě propíšou i do toho, že budeme vynakládat více peněz na obsluhu státního dluhu, více peněz, které zahučí v díře těch, kteří půjčují českému státu na deficitní hospodaření, a které by mohly být použity na výdaje na investice, na cokoliv smysluplného.

Obrácení trendu fiskální konsolidace, který prováděla vláda Petra Fialy, na trend vyššího, rychlejšího zadlužování z pera Aleny Schillerové se už projevuje i na finančních trzích. Všimněte si, prosím pěkně, že od února nám poměrně výrazně rostou úrokové sazby ze státních dluhopisů, zdražuje se prostě dluhové financování českého státu. Jakkoliv na to má samozřejmě dopad a jakkoliv je důvodem i mezinárodní napětí, mezinárodní situace daná i vývojem nově konfliktu v Íránu, tak bezesporu si investoři všímají toho, jakým způsobem sem přišel a jak špatný státní návrh státního rozpočtu nová koalice, v čele s hnutím ANO, SPD, Motoristů, přišla.

Čili už dneska ten finanční trh reaguje na zhoršení fiskální politiky, na otočení trendu, a rostou nám úrokové sazby z dluhopisů, které bude muset stát vydávat na to, aby tento obří deficit, se kterým Alena Schillerová přišla a dokázala profinancovat... Profinancuje ho, ale profinancuje ho výrazně dráž, než to bylo v minulých letech, kdy trend fiskální politiky byl úplně opačný, a kdy jsme se relativně i absolutně dokázali z těch vysokých schodků nasměrovat a postupovat směrem k nižším schodkům a k nižšímu nebo pomalejšímu trendu zadlužování.

Státní rozpočet, respektive ten vysoký deficit a z toho plynoucí rostoucí úroky, které od nás investoři, kteří budou ochotni půjčit českému státu, vyžadují vyšší úrokové sazby, tak samozřejmě, jak už to tady zaznělo, povedou i k vytěsňování soukromých investic. Čili pokud se druhý pan vicepremiér Havlíček zaklíná tím, jak hospodářský růst má být postaven na soukromém sektoru - s čímž samozřejmě souhlasím - tak tímto rozpočtem dělají úplně pravý opak. Zvyšují státní přerozdělování, protože zvyšují výdaje státu, nemluvě o těch prapodivných návrzích na kontrolování cen potravin, marží a tak dál.

Čili, stále více zásahů do ekonomiky, stále více socialistických nápadů, stále více přerozdělování, stále více dluhů, stále dražší dluhy kvůli vyšším úrokovým sazbám státního dluhu, a o to menší prostor samozřejmě pro soukromý sektor a pro soukromé investice. Takže je tomu přesně naopak. Vláda soukromému sektoru nepomáhá, naopak ho tímto návrhem státního rozpočtu poškodí.

My jsme k debatě o návrhu státního rozpočtu na rok 2026 samozřejmě přistupovali odpovědně a přistupovali jsme k němu - jakkoliv to slovo nemám rád - konstruktivně. Moji kolegové připravili celou sérii pozměňovacích návrhů, které jednak reagují na některé výdajové kapitoly, které jsou podle našeho názoru trestuhodně podceněny. Proto moji kolegové přišli s návrhy na posílení kapitol, ze kterých se financuje protidrogová politika. Přišli s pozměňovacími návrhy, které navyšují prostředky do sportu, do kultury a do dalších oblastí, kde podle našeho návrhu vláda Andreje Babiše škrtá zbytečně nebo škrtá kontraproduktivně, protože to považujeme za důležité výdaje.

Ty pozměňováky, s nimiž už jste se samozřejmě seznámili nebo máte možnost se seznámit. Je trošku paradoxní, já bych řekl trošku dětské, dětinské, vypovídající o jisté politické kultuře této vlády a hnutí ANO, že pozměňováky, které připravovaly opoziční strany, a které měly napravovat některé hříchy, které hnutí ANO do toho rozpočtu vložilo - jako je třeba pokles peněz na protidrogovou politiku nebo na sport - tak se stalo to, že hnutí ANO k tomu přistoupilo tak, že udělalo plagiáty, okopírovalo pozměňovací návrhy, které připravili opoziční poslanci a podali je jako své pozměňovací návrhy.

Jsem rád, že do těch oblastí, o kterých jsem hovořil, půjde díky tomu více peněz, nicméně považuju to za trošku dětinské, dětské, nedospělé chování, které, jak jsem znovu říkal, nevypovídá o úplné politické kultuře hnutí ANO. Jediným důvodem je samozřejmě to, aby náhodou některý opoziční poslanec, přestože přišel s rozumným pozměňovacím návrhem, který by získal i podporu většiny Poslanecké sněmovny, tak jenom proto, aby žádný poslanec vládní opozice neměl jakýkoliv úspěch, kterým by se mohl prezentovat, tak vláda, vládní koalice, přistoupila k tomu, že vykradla pozměňovací návrhy, které připravili opoziční poslanci, a podala je jako návrhy své. Já se nad to povznesu a jsem rád, že do těch oblastí více peněz půjde, jakkoliv to chování mně přijde opravdu trošku dětinské.

Z celé řady pozměňovacích návrhů, které moji kolegové připravili, a o kterých se dneska bude hlasovat, zmíním dva, za mě nejpodstatnější. Jeden pozměňovací návrh reaguje na trestuhodné škrtnutí více jak 20 miliard korun v kapitole obrany, které opravdu nemůžeme akceptovat, a které v současné mezinárodní a bezpečnostní situaci nedává jakýkoliv smysl.

Zaznělo tady, že budeme jediný pravděpodobně ze členů NATO, který nebude plnit svoje závazky, což samozřejmě může mít své důsledky, ale já myslím, že peníze na obranu nedáváme proto, abychom splnili formálně jakýkoliv závazek, jakékoliv závazky ze smluv a z dohod se mají dodržovat, ale především výdaje na obranu vynakládáme kvůli naší vlastní bezpečnosti. A nejenom kvůli naší bezpečnosti, ale poslední měsíce nám ukazují, že jestli něco dělá zemi významnou na mezinárodním poli a jestli něco umožňuje zemi, jakémukoliv státu hovořit do mezinárodní politiky, ovlivňovat ji, tak je to vedle ekonomické síly a vedle hospodářského růstu nebo ekonomické síly té země, tak ta síla na tom mezinárodním poli se pozná i podle toho, jakým způsobem má ta země silnou obranu a jakým způsobem do té obrany investuje.

My si ten náš význam na mezinárodní půdě, který je i spolu s celou řadou evropských zemí v posledních měsících minimální, kdy řada těch mezinárodních jednání a mezinárodních rozhodnutí se de facto vyhýbá evropským zemím a ta rozhodnutí jsou činěna úplně jinými hráči na mezinárodním poli, tak místo toho, abychom se i v té mezinárodní politice snažili etablovat do země s vyšší diplomatickou sílou, tedy nezbytně i s vyšší vojenskou kapacitou, tak ještě v této kapitole škrtáme tak, aby nás v té mezinárodní politice nevnímal už vůbec nikdo tak, aby nás k nikomu nepouštěl tak, abychom neměli už hlas vůbec žádný.

Já za jeden z těch pozměňovacích návrhů, který považuju za velmi důležitý, jak kvůli naší bezpečnosti, tak kvůli významu a síle České republiky na mezinárodním poli, považuji ten pozměňovací návrh, který vrací výdaje na obranu, na bezpečnost na tu úroveň, na které ji navrhovala vláda Petra Fialy.

Ten druhý pozměňovací návrh, na který bych chtěl upřít vaši pozornost, je pozměňovací návrh můj, Vojty Munzara, kolegy Havránka a kolegy Turka, v rámci kterého přicházíme s úsporami ve státním rozpočtu. Chceme ukázat, že 310 miliard korun je opravdu, jak už jsem říkal, ekonomicky hodně. Chceme ukázat, že smyslem rozpočtování, logikou rozpočtování, není udělat rozpočet tak, že se zeptáte všech ministrů, kolik peněz chtějí, ty jim tam napsat a s tím přijít do Poslanecké sněmovny. Ale smyslem rozpočtu a rozpočtování je to, co v ekonomii dobře známe, to znamená pracovat s omezenými zdroji, které máme, a ty zdroje rozdělit na priority podle významu, který těm prioritám přidáváme a rozdělit v rámci rozpočtového omezení, v rámci disponibilních prostředků, kterými ta ekonomika, potažmo stát disponuje, mezi ty klíčové priority a případně pak alokovat méně na oblasti, které prioritami logicky nejsou.

Nicméně s touto vládou je asi prioritou všechno krom té obrany, kde se škrtá, jinak to pero paní ministryně financí bylo poměrně lehké a kdo si řekl, tak něco dostal. Až na tu obranu, což je, jak už jsem říkal, trestuhodné.

Čili my v tomto druhém pozměňovacím návrhu přicházíme, přicházíme s úsporami. Já rozumím tomu, že jsme ve třetím čtení rozpočtu, kde nejde měnit bilanci státního rozpočtu, proto ty ušetřené výdaje budeme směřovat do té kapitoly Obsluha státního dluhu, kde mohou tvořit rezervu, která se, jak se ukazuje podle dění na těch mezinárodních trzích, kde znovu opakuji, jak z důvodu toho mezinárodního napětí, tak z důvodu nedobré skandální fiskální obratu ve fiskální politice ze strany paní ministryně Schillerové, která v době slušného ekonomického růstu přichází s vyšším deficitem, tak nás finanční trhy trestají vyššími úrokovými sazbami, které jsou o čtvrtinu vyšší, než byly v únoru a které dramaticky prodraží hospodaření českého státu.

Dámy a pánové, vracím se na začátek, nenechte se, prosím, balamutit ze strany paní ministryně Schillerové, nenechte se zmást těmi výmluvami, které tady ona bude celé odpoledne používat. Měli dost času na to, připravit svůj vlastní rozpočet. Vládnou od ledna, měli několik měsíců na to, aby přišli buď se svým rozpočtem, který slibovali před volbami a lhali vám, protože ho nemají nebo měli dostatek prostoru na to, aby adekvátně podle svých priorit, což je legitimní, když vyhráli volby přepracovali ten návrh, který vypracovala vláda Petra Fialy. Ten přepracovali podle mě špatným směrem, ať už kvůli tomu vysokému deficitu nebo kvůli tomu škrtání ve veřejných, ve výdajích na obranu, ale jsou to jejich škrty, jejich změny, je to jejich státní rozpočet. Je to jejich návrh státního rozpočtu.

ODS by nikdy takovýto rozpočet neschválila, nepřipravila, nikdy bychom v takovéto bezprecedentní mezinárodní a bezpečnostní situaci nesnižovali výdaje na obranu, nikdy bychom nepřipravovali tak vysoký schodek státního rozpočtu, protože bychom nechtěli být potrestáni tak, jak už je paní ministryně trestána ze strany finančních trhů tím, že rostou úrokové sazby ze státních dluhopisů a tím poroste obsluha našeho státního dluhu. Je to rozpočet paní Schillerové, hnutí vlády ANO a je to tragicky špatný rozpočet. Nehlasujte pro něj.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane místopředsedo. Došlo ke změně u řídícího schůze.

Nyní tedy před stanoviskem klubu zde ještě přednostní právo první... (Poznámka z pléna.) Tak je změna. Prosím o stanovisko klubu STAN paní poslankyni Lucii Sedmihradskou.

Ještě než přijdete, prosím, mám zde další omluvu: od 12.30 do 16 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Matěj Ondřej Havel.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Takže přeju všem pěkný den. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, kolegyně kolegové, děkuji za příležitost, abych zde dnes vystoupila se stanoviskem klubu Starostové a nezávislí, a to při příležitosti třetího čtení státního rozpočtu na rok 2026. Dnešní den je výjimečný. Nacházíme se totiž v momentě, kdy se konečně ukáže, zda tato vláda naslouchá odborným argumentům, nebo zda převáží politický marketing a krátkodobé krátkozraké projídání budoucnosti.

Navržený schodek 310 miliard korun vědomě porušuje zákonný limit o celých 64 miliard. Takové ignorování pravidel rozpočtové odpovědnosti nemá v naší historii obdoby a vytváří nebezpečný precedens, kdy se státní moc uplatňuje mimo meze zákona tak, aby vláda mohla plnit své předvolební sliby. I přesto jsme za poslanecký klub Starostů a nezávislých do projednávání rozpočtu vstoupili jako konstruktivní opozice.

V prvním čtení jsme jasně pojmenovali, že tento rozpočet je nezodpovědný k budoucnosti, hazarduje s bezpečností a pohrdá zákony této země. My starostové jsme ale nezůstali jen u kritiky. Ve druhém čtení jsme navrhli více než tři desítky pozměňovacích návrhů. Naším cílem bylo v rámci stanovených mantinelů přesměrovat prostředky z plošných neadresných dárečků do oblastí, které jsou pro stabilitu státu a naše občany kritické. Svými pozměňovacími návrhy nabízíme konkrétní řešení, kdy namátkově tady popíšu čtyři návrhy, které se budou během odpoledne hlasovat.

Chceme vrátit do kapitoly Ministerstva obrany 21 miliard korun a dofinancovat kybernetickou bezpečnost tak, abychom bez pochybností naplnili naše závazky ke spojencům v NATO. Dále chceme posílit sociální služby o 1,5 miliardy korun a drogovou prevenci o více než 300 milionů korun. Vycházíme přitom z logiky, že prevence je vždy levnější než řešení následků.

Poslední návrh, který chci zmínit, je přesun 6 miliard korun na opravy krajských silnic II. a III. třídy. Na ty vláda v rozpočtu alokovala nulu. Přesuny navrhujeme pokrýt ze zbytných výdajů, jako jsou třeba plošné dotace na POZE. Jsme přesvědčeni, že obranyschopnost země a funkční infrastruktura jsou důležitější než stokorunová sleva na složence pro ty, kteří ji často ani nepotřebují.

Paní Věra Kovářová zde již prvním čtení varovala před takzvanou řeckou cestou a připomněla, že jen letos zaplatíme za obsluhu dluhu 110 miliard korun. A tato suma bude rychle růst.

Proto by mělo být snahou jakékoliv vlády zadlužovat se co nejméně. My přitom sledujeme pravý opak. Výdaje rozpočtu i deficit rostou, a to především proto, aby bylo dost peněz na předvolební sliby. Věříme, že rozpočet s vizí, nikoliv rozpočet, který se nedívá déle než do konce tohoto roku. Míč je nyní na straně vlády, vládních poslanců a poslankyň. My nabízíme v podobě smysluplných pozměňovacích návrhů podanou ruku, jak tento špatný rozpočet aspoň trochu vylepšit tak, aby dohlédl dále než jen do zítřka. Děkuji mnohokrát za pozornost a za podporu našich pozměňovacích návrhů. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. I já děkuji za vstřícný krok pana prvního místopředsedy Nachera, že pustil paní kolegyni. Nyní tedy, pane místopředsedo, vaše přednostní právo, ale já vám ho teď na chvilku také ještě seberu.

Máme tady další omluvu: od 12 hodin do 15 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Robert Plaga.

Nyní vaše přednostní právo.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, dámy a pánové, já jsem pustil paní kolegyni, protože oni všichni s přednostním právem ji předbíhají, tak mně to přišlo takové nevhodné. Já ho budu mít skutečně, to přednostní právo, a ten svůj příspěvek krátký. Já jsem si dělal jenom pár poznámek, když jsem řídil schůzi, a některé věci bych chtěl uvést na pravou míru.

Za prvé, pokud jde o ten samotný rozpočet. Jak už řekla paní ministryně financí, rozdíl mezi tím původním a tím novým je 286 versus 310, až na to, že ten původní prostě nebyl pravdivý, nebyl realistický. Ty věci tam neodpovídaly a ta největší položka, to jest rozpočet SFDI, tam se to lišilo o 37 miliard a tam kromě Zbyňka Stanjury to přiznávali pak úplně všichni.

To, když k tomu přičtete, pak tam přičtete další ty věci, jak už to tady někdo okomentoval, že ten rozpočet byl - ne, vlastně to nebylo tady, to bylo včera v televizi, že ten rozpočet byl dělán na prvních 10 měsíců s tím, že pak se to nějakým způsobem doupraví. Koneckonců tu zkušenost už máme s rozpočtem roku 2025, že tam ty věci a ty predikce vůbec neodpovídají. To přece tu zkušenost máme i s tím rozpočtem z minulého roku 2025. To jsou ty různé podstřelené výdaje, nadstřelené příjmy, příjmy z povolenek, OZE, POZE a tak dále. Připomenu například finance, pro které jsme hlasovali i my, když jsme byli v opozici, to jsou škody způsobené povodněmi. Kolik z nich se vyčerpalo a kolik z nich šlo někam úplně jinam?

To všechno tvořil ten rozpočet jako celek a já jsem rád, že teďka ten rozpočet je prostě pravdivý. To číslo začínající trojku mě také netěší. Troufám si říct, že Alena Schillerová se svojí zkušeností by určitě tam byla schopna zakouzlit tak, aby to trojkou nezačínalo, o tom jsem naprosto přesvědčen, najít tam 11 miliard, aby to bylo 299 a vypadalo to jako baťovský deficit, abych tak řekl, kde má na konci devítku a na začátku není to vyšší číslo, že se určitě dalo udělat. Ale já jsem rád, že ministryni financí šlo o to, aby to byl pravdivý, realistický, naplnitelný rozpočet. Dokonce mám pocit, že v té položce příjmy na sociálním pojištění samotná ministryně financí škrtla 9 miliard předpokládaných příjmů, že byly příliš vysoké. Také je tam mohla nechat a pak říct, tak jsme se na začátku nějakým způsobem netrefili. Mohla to tam nechat. (Poznámka ministryně Schillerové.) Ano, přesně tak. Takže to je první poznámka.

Druhá: To, co tady říkal můj kolega místopředseda Jan Skopeček s tím předkládáním rozpočtu, to bych chtěl také uvést na pravou míru, jak to funguje. Do 30. 9. musí vláda poslat návrh rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Když jsou ty volby tak nešikovně v říjnu, bohužel, bohužel, tak v té chvíli vláda, která pokračuje i po volbách, musí poslat ten rozpočet znovu. Vždycky když byly volby v říjnu, tak to tak bylo. Teďka bylo novum v tom, že já měl trochu pocit, že ta koalice předchozí trochu uraženě nepočítala s tím, jak dopadnou volby, tak řekla, že to posílat nebudou, leda bude mít záruky, že my v tom rozpočtu budeme takhle pokračovat. Takové záruky vám nikdo nikdy nedá. To prostě nedává smysl. Musíte dodržovat zákon, poslat sem ten rozpočet znovu bez ohledu - to je to, co říkám od začátku - bez ohledu na to, jak ta nová většina se k tomu postaví.

My jsme to chtěli i záměrně proto, aspoň já mluvím za sebe, abychom pak mohli ta čísla porovnávat, aby pak se neřeklo, ale to by bylo, co by bylo kdyby. Ne, ten rozpočet tím, že byl poslán, tak ta čísla v té chvíli byla porovnatelná a bylo jasné: za tímto novým rozpočtem si vláda, ta předchozí tedy, stojí a my se vůči němu můžeme vymezit. Proto tam právě jsme mohli potom najít ty nesoulady. Ty bychom už komentovat nemohli, protože byste řekli, ale ten rozpočet vlastně není, vy si vymýšlíte, on by to tam Zbyněk Stanjura dal. Proto poté tady rozpočtový výbor vrátil a celá Sněmovna ten rozpočet k přepracování. To je také možnost, která prostě jde. S tím nic nenaděláte, to je přece úplně v pořádku, jedeme podle jednacího řádu a následně tedy předkládáme rozpočet svůj. To je pravda. Ale pořád je potřeba připomínat, že - já tomu říkám podvozek - ten podvozek je původní. Ano, teď jsme tam mohli změnit trochu interiér, možná jiný volant, nevím, jak to tak vizualizovat, ale ten podvozek, ten je původní.

Proč? Protože rozpočet se skládá hodně z mandatorních výdajů. Ty mandatorní výdaje můžete ovlivnit změnou zákona. Asi těžko po nás můžete chtít dneska v březnu, kdy jsme získali důvěru uprostřed ledna, abychom tady měli za sebou x změněných zákonů, kterými bychom změnili ty mandatorní výdaje, někde něco snížili, někde něco zvýšili a tak dále. Tím bychom změnili ten podvozek. Tak to přece je logické. Tak proto ta zkratka, že to je i rozpočet vlastně předchozí, protože ten podvozek prostě tam je daný, a my měníme jenom parametricky ty věci nahoře, abych tak řekl. Tolik na vysvětlenou.

Teďka poslední dvě poznámky. Za prvé bych chtěl poděkovat za tu věcnou debatu a kultivovanou. To bych chtěl tady zmínit, aby to nebylo jenom, že na sebe štěkáme.

Na druhou stranu bych se chtěl vymezit vůči dvěma věcem, na jedné straně po nás chcete, abychom dávali peníze, a je to tak správně, na sport, a kvitujete ten pozměňovací návrh, těch 800 milionů do sportu, ale zároveň Marek Výborný, vaším prostřednictvím, tady řekl ministr pro dřepy a podobně, jakoby že to zbytečně tedy devalvujete. Tak buď platí teze, že tedy souhlasíte s tím, a pokud já jsem byl a účastnil se všech kulatých stolů, teďka tady vidím kolegyni Míšu Šebelovou, vaším prostřednictvím, vlastně tu vidím napřímo, já ji neoslovuji, tak to nemusím ani vaším prostřednictvím, tak my jsme na všech kulatých stolech se shodli na tom, že by to neměl být jenom ministr, ale celé ministerstvo, že by to mělo být prostě na jednom místě, že by to měla být priorita, že to není jenom o tom sportu, ale že to je o nějakém zdravém životním stylu, který v důsledku potom za ty roky přinese ty peníze do rozpočtu. Teď se tam investuje, ale pak to přinese. Takže dělat si z toho srandu, ministr pro dřepy, ale zároveň jakoby zároveň chtít tam víc peněz, to mně přijde jako zbytečný kopanec.

Stejně tak, jako že opisujeme u těch pozměňovacích návrhů. To řekl Marek Výborný i teďka Jan Skopeček. To není pravda a už jsme se tady o tom hádali ve druhém čtení. Třeba u toho sportu já jsem na ten nesoulad a na na ty peníze upozornil hned v momentě, kdy ten návrh rozpočtu byl zveřejněn. A dokonce jsem to tady kolegům ukazoval, že jsem zanechal i nějakou elektronickou stopu reportáží v České televizi. Takže to není tak, že bych tady po chodbě dělal chytrého, ale navenek mlčel, ale řekl jsem to i nahlas. To znamená, tady o opisování fakt nešlo. My jsme úplně od začátku řekli, že tam ty peníze pro ten sport minimálně symbolicky vrátit musíme.

Poslední poznámka, fakt jsem dneska stručný a děkuju i vám všem ostatním kolegům za tu věcnost, docela by mě zajímalo, vy říkáte pořád, ať někde šetříme, že jsme populisti a rozhazujeme, a když pak třeba v té oblasti kultury se šetří, tak řeknete, ale tady zrovna se šetřit nemá. Dokonce dneska proběhla nějaká demonstrace a mluvili o tom dva nebo tři poslanci, moji předřečníci.

No, tak mi tedy ale řekněte, jakým způsobem jako naplnit, abyste byli spokojeni. Zároveň máme škrtat a šetřit a když tak činíme, tak dostáváme vynadáno, že zrovna ale shodou náhod v téhleté položce ne.

Já jsem si teďka tady záměrně vzal tu kulturu, protože u obrany vím, že budete argumentovat mezinárodní situací. Tomu já jako rozumím. A tady do toho nechci jako zabrušovat příliš. A slyšel jsem i nějaké vize, které má ministr obrany na roky příští, takže bych z toho obavy neměl, ale schválně jsem si vybral tu kulturu.

Tak tolik jenom jako že opravdu pak je těžko vám jako člověk jako umí vyjít vstříc, když vlastně v položce nějaké dojde k nějakým škrtům a vy řeknete, že zrovna tady to bylo teda špatně. Stejně tak, jako by se mělo šetřit na Úřadu vlády. Premiér hned řekl, že propustí několik desítek úředníků. A já jsem si přečetl článek, že ti ostatní to nezvládnou, že bude na ně velký tlak a nakonec že to vlastně není jako dobré rozhodnutí.

Vlastně mě by docela zajímal jako konkrétní tedy příklad, jak to udělat, aby se šetřilo a zároveň jsme nedostali vynadáno, že zrovna ve špatné položce.

Jinak jsem rád a děkuju za tu upřímnost kolegy, poslední poznámka kolegy Honzy Jakoba, který řekl, že by s tím názorem na snížení té daně u těch pohonných hmot z pera ODS, že by nesouhlasil, což mně přišlo jako fakt fér a je to dobré, že to řekl tady na mikrofon, abyste vy věděli, že ty některé věci, které rezonují v tom veřejném prostoru, nejsou koalice, opozice, ale že ani opozice se na nich neshodne. V tomhletom případě TOP 09 a ODS se v tom receptu, jak to řešit, liší. Takže to bych jako chtěl podtrhnout.

Jinak děkuju ještě jednou za pozornost a těším se na další plodné jednání během dnešního dne. Díky.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane místopředsedo.

Od 12.30 do 14 hodin se z pracovních důvodů omlouvá ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Dámy a pánové, jsme v rozpravě a nyní již bez přednostních práv a já bych požádal o vystoupení pana poslance Ivana Bartoše. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dámy a pánové, já jsem rád, že přestože zde zaznělo stanovisko poslaneckého klubu Pirátů, mohu vystoupit k věci, která si myslím, že je velmi důležitá.

Ale než začnu, tak bych možná reagoval na svého předřečníka Patrika Nachera pouze krátce, je zde ještě v sále. V jednu chvíli mě málem až dojal. Nicméně řada těch pozměňovacích návrhů, které zde zaznívají ze strany opozice, naopak velmi přesně ukazuje, z kterých kapitol lze tyto peníze vzít. Například pirátské návrhy jsou z pohledu navrhované výše schodku rozpočtu neutrální. A když se prostě v některých oblastech jako ty peníze našly a mohl bych zopakovat oblast třeba toho, řekněme, intenzivního a velkého zemědělství, ať už se bavíme o agromamutech nebo jakýkoliv název si pro to kdo vybere, marketingový či reálný, tak i třeba v oblastech toho, kdy vláda na svá bedra, tedy nikoliv, že by zlevnila ceny energií, vzala ty poplatky za obnovitelné zdroje.

My třeba do té oblasti také saháme ve svém pozměňovacím návrhu, nicméně tenhle stát má nějakou politiku rozvoje obnovitelných zdrojů, proto i třeba návrhy, které předkládají Piráti, tak neberou celou tu částku, kterou se vláda rozhodla tam použít. Ono to jde i na ty obyčejné lidi, kterým se tedy sníží o pár stovek účty za elektřinu a taky to jde na fabriky typu chemické závody Andreje Babiše v Ústeckém kraji a podobně. Takže například my, když hledáme nějaké navýšení a pozměňovací návrh, ke kterému bych ještě jednou se chtěl přihlásit a řeknu i důvod, proč bych ho zde chtěl změnit znovu, byť to zde už zaznělo, tak to děláme tak, aby ta politika v oblasti obnovitelných zdrojů a jejich rozvoje nebyla ohrožena, ale abychom skutečně nedotovali něčí byznys.

Toliko k tomu, že všichni říkají tady přidejte, tady přidejte, ale neukazují, což tady říkal Patrik Nacher, odkud to vzít. A každý ten pozměňovací návrh vlastně má, kam ty peníze přesouváme a jaký zdroj se pro ně hledá.

Některé ty návrhy, já jsem je procházel velmi podrobně, když jsme je připravovali na klubu, samozřejmě jdou jakoby na úkor státního dluhu, ale není žádným tajemstvím, že příjmy státního rozpočtu, byť jsem rád, že paní ministryně Schillerová započetla ty peníze například s předpokládanou rostoucí ekonomikou, tak do toho státního účtu vlastně přijdou například evropské dotace, které ministr Stanjura nezvládl správně čerpat v tom posledním roce, kdy vy každý rok vlastně platíte z národních zdrojů a potom dostanete propláceno z evropských zdrojů, takže paní ministryni tam přistanou nějaké vyšší desítky miliard, 30, 40 miliard, takže i návrhy, které v tuhletu chvíli jdou mimo to a nemají tu kapitolu určenou, beru z téhleté oblasti a dávám do této oblasti, tak se pak dají čerpat z těchhletěch peněz, které tam v tuto chvíli jaksi nejsou přiznané a ve finále můžou být použity buďto na nějaké dobré účely, což z mého pohledu bude třeba, že se v půlce tohoto roku přidá na to vysoké školství, že se třeba přidají peníze na dostupné bydlení nebo i panu ministru Zůnovi, ale ty peníze, co tam přijdou v tuhle chvíli, nejsou zapojeny, takže i odkazy na to, dejte to jako na dluh, což fakticky tak není, tak mohou být vykryty těmi penězi, které přijdou z Evropské unie, což jsou peníze, které my jsme použili z národního rozpočtu, tudíž byly deficitní, ale teď vlastně se zase srovnají, protože bilance mezi čerpáním evropských dotací a jejich předfinancováním z národního rozpočtu je ve finále, pokud je vše uznané, nulová, tudíž nezatěžuje státní rozpočet.

Teď bych chtěl k tomu bodu, proč jsem se rozhodl zde vystoupit. Zde od mých předřečníků zaznívá hodně otázka týkající se obranyschopnosti, bezpečnosti občanů, budování Armády České republiky. A já si myslím, a teď, když se podívám do sálu, tak nevím, jestli někdo se účastnil každoroční konference na Pražském hradě Naše bezpečnost není samozřejmost. Já jsem tam byl, byl tam pan Havlíček, byl tam pan ministr Zůna, byli tam předsedové politických stran, ať už koaličních nebo opozičních, a já si myslím, že tahle konference by měla být nějakým jako zdviženým ukazováčkem, pozor, přátelé, tady se děje něco, co nechceme. A já bych chtěl navázat na projev, který tam měl jako keynote speaker, jako klíčový řečník, americký velvyslanec Nicholas Merrick. Ta jeho řeč byla několikrát docela tendenčně dezinterpretována, jako že Spojené státy se budou velmi zlobit, když Česká republika nebude plnit své závazky vůči aliančním partnerům. Já jsem, anglicky umím, ten jeho proslov velmi pozorně poslouchal, protože jsme vystupovali vlastně následně v té velké politické debatě a on hovořil o něčem jiném. On nehovořil o tom, že Trump nebo americké státy se budou zlobit, když Česká republika nebude plnit zákonná dvě procenta. Jednak hovořil o tom, že investice do obrany nejsou nějaké investice do obrany někoho jiného, ale obrany nás samých, České republiky, tudíž plnění našich závazků NATO není o posílání peněz komukoliv jinému, ale investice těchto peněz do naší obranyschopnosti tady a teď.

O čem on hovořil? On hovořil o tom, že aliance je aliance států, které se dohodly, že budou společně řešit obranu. A já jsem si vybral takové přirovnání, neboť někomu to stále není jasné. Představte si, že máte kamarády z práce nebo tady máte nějakou skupinu oblíbených poslanců, jo, a chodíte pravidelně na obědy, jo, protože si rozumíte, tam řešíte politiku, třeba pozměňovací návrhy k rozpočtu. A teď si představte, že vždycky na konci si to necháte, nechcete zatěžovat paní pokladní nebo číšníka, tak řeknete, hoďte nám to na jeden účet, jo, a tak nějak jako všichni dáte ty peníze, kolik tak kdo asi měl tu polívku, hlavní jídlo, nějaký nápoj. A vy si představte, že v této vaší skupině někdo vytáhne z kapsy na konci vždycky dvacetikorunu a místo toho, co je standardní cena toho oběda, která je nějakých 200 korun tady v Poslanecké sněmovně, tak tam dá tu dvacku a bude se tvářit, že ostatní to za něj zaplatí.

Na to právě americký velvyslanec reagoval. On hovořil o tom, podívejte se na státy, podívejme se na Polsko, podívejme se na Maďarsko, včera jste tady někteří slavili velkou V4, taky státy V4, která tedy už jaksi je za zenitem, protože Polsko pochopilo, že s proruským Slovenskem a Maďarskem úplně nechce táhnout za jeden provaz, tak i tyhle státy, které teda trošku zpochybňujou i tu kolektivní obranu v rámci NATO ve svých výrocích nebo minimálně v domácí politice, tak v danou chvíli mají na obranu na obranu svých zemí větší procento než Česká republika.

Často se hraje s tím, že Česká republika ta 2 procenta naplní. Já na jednu stranu jsem ocenil, že Alena Schillerová hovoří o tom, nebo zapojila ty předpokládané výnosy z rostoucí ekonomiky už do státního rozpočtu, jestli to je 10 nebo 15 miliard, jenom si uvědomme, jestli ta ekonomika poroste, tak vy se musíte dívat na 2 procenta HDP z produkce té ekonomiky v tomto roce.

Když se ekonomice bude dařit, tak ta fixní alokovaná částka, která teď horko těžko tedy - když se k tomu připočtou výdaje na Ministerstvu vnitra a na dopravě - asi nějaká ta 2 procenta dá, tak to je v aktuální hodnotě peněz s aktuální predikcí růstu ekonomiky České republiky. Bude-li se České republice dařit, samozřejmě ty plánované investice nesplní ten zákonný požadavek 2 procent. O tom mluvil americký velvyslanec, že není úplně dobrou vizitkou býti na konci tabulky a teď se nebavím o plnění cílů NATO, ale na konci tabulky zemí, které ten závazek - který už je dávný, ta 2 procenta, to není novinka - naplňují nejméně či vůbec. A tam v tuto chvíli s takovýmto rozpočtem míří Česká republika.

Ta agrese na Ukrajině nám s brutální jasností připomněla, že ten mír v Evropě nebyl a nebude zadarmo a že bychom neměli tu obranyschopnost podceňovat nebo bagatelizovat, protože pokud navenek budou zářit jednak nízké investice do obrany a pak i třeba deklarovaná nepřipravenost na čelení některým bezpečnostním výzvám, tak tím do budoucna potenciálního agresora rozhodně neodstrašíme. My zažíváme válku, která je v Evropě nově, nebo znovu zažíváme válku, která je v Evropě, která skutečně pustoší spojeneckou zemi a spojení mezi Českou republikou a Ukrajinou historicky není dáno tím, že Putin zaútočil na Ukrajinu, ale velké množství lidí z Ukrajiny tady žije roky, desetiletí, pracuje tady, je to země, která má ambice a měla ambici vstoupit do Evropské unie a i do NATO. Takže nelze tvrdit, že Ukrajina není náš strategický partner v regionu, ať už nějakým směřováním, byť třeba s korupcí na Ukrajině je to hodně divoké - je to země, která trpí korupcí. Nicméně v tuhle chvíli je obětí Putinovy agrese a my skutečně potřebujeme, aby Česká republika, zatímco Ukrajina válčí tuhletu bitvu o nové hranice Ruské federace, investovala do své připravenosti a podporovala Ukrajinu a podporovala snahy evropských zemí býti dostatečně připraveni v případě agresivní politiky Ruska.

Já si myslím... Národovci zde nebo možná někdy rádoby národovci, lidé, kteří se odvolávají na funkci státu, a i ti, co chtějí třeba štíhlý stát, tak se určitě shodneme na větě, která zaznívala, ostatně ji zopakoval, myslím, ve svém projevu i Petr Pavel: První povinností státu je zajistit bezpečí svých občanů. Když se podíváme do historie, kdy vznikaly první státy i státy třeba městské, tak to vždycky byla otázka nějaké obranyschopnosti - samozřejmě některé měly agresivní politiku - ale bylo to o tom, aby občané žili v bezpečí. Pak to byly ty otázky ekonomické a další. Je nutné si uvědomit - a já jsem proto zmínil naše partnery Dánsko, Finsko, pobaltské země - že my nemáme žádnou jinou alternativu - Česká republika se svou velikostí a s velikostí své armády - než se opírat o naše partnery v těch nejdůležitějších institucích - z pohledu České republiky je to Severoatlantická aliance a Evropská unie. A když chceme být spolehlivým spojencem, tak to nemůže být nějaká prázdná fráze - být spolehlivý spojenec rovná se národní zájem České republiky. A v té rychlosti málokterý politik má čas analyzovat si strategické plány, pokud jsou veřejné, o rozvoji armády, ale i třeba číslo na investice. To je to první, co na jakémkoliv jednání, na budoucím summitu NATO bude zářit jako problém - Česká republika, která dala nějaké závazky, ne vláda Petra Fialy, ne vláda Andreje Babiše - k současným 2 procentům, ale i k budoucím plnění do roku 2030 růst k těm 3 procentům a pak dále, tak to tam bude vidět. Tito nedrží své slovo, tito se v danou chvíli vezou.

Pokud chceme, aby nás spojenci chránili, abychom spolupracovali na tom projektu, tak k té společné obraně na našem území musíme přispívat. Piráti se několikrát vyjádřili, že jednoznačně podporují plnění našeho závazku postupně navýšit investice na minimálně 3 procenta do roku 2030, 1,5 procenta do souvisejících investic.

Já bych chtěl jenom připomenout, že v době ještě bývalé vlády - kdy Piráti byli stranou opoziční - když se o tomto závazku jednalo a i premiér Fiala tenkrát svolával ta jednání, i prezident se o to zajímal, tak byli Piráti jediná opoziční strana, která se těchto jednání účastnila. Pokud se nemýlím, SPD a ANO tato jednání bojkotovala. Na druhou stranu, u těch investic do obrany - a já se nebráním kritice, ne každá investice je dobře provedená - bývají výhrady efektivity těch nákupů a transparentnosti. Tak já myslím, že se shodneme na jedné věci - nedávno jsem byl, támhle vidím kolegy z hnutí ANO, v debatě na Primě, byl tam pan Koten, který možná trochu příjemně překvapil, byl takový nějaký extrémně krotký - opět nemluvím konkrétně k němu - ale bavili jsme se o tom a na tom jsme se shodli, že investice neznamenají slepé utrácení. To je o tom čísle, to je závazek, ale je to o té efektivitě a o tom, kam ty investice budou směřovat. Takže pokud se bavíme na jedné straně o důležitosti navyšování výdajů na obranu, tak pro nás musí být důležitá transparentnost armádních zakázek, zapojení domácího průmyslu, efektivita vynaložení prostředků a samozřejmě - a to si myslím, že teď bude důležitější než kdy jindy - velmi rychle zohledňovat ty nové poznatky z moderního bojiště a svižně absorbovat ty inovace.

Proč o tom mluvím? On s tím velmi souvisí ten pozměňovací návrh, který já už jsem zmiňoval a ještě jednou se v závěru své řeči k němu vrátím. My máme nějaké dlouhodobé strategické cíle, které jsou víceméně známé. Jsou to cíle budování těžké techniky, nákupy pancéřových vozů, tanky a další. Ale my musíme skutečně řešit problémy, které se na tom bojišti dějí dneska. Fyzicky to je skutečně nejenom motivovaná, dobře vycvičovaná armáda - tanky, dělostřelectvo - ale jsou to drony, jsou to autonomní zbraně. A naše bezpečnost se odehrává i v kybernetickém prostoru - ať už je to informační válka nebo útoky na kritickou infrastrukturu. V nedávné době jsme je zažili. I ten současný konflikt v Íránu - já nevím, pokud jste to zaznamenali, tak jedním z cílů se stalo i centrum cloudových služeb AWS. Kdy když máte data uložená v cloudu, tak samozřejmě on je distribuovaný na těch různých sitech, kdy došlo k významný ztrátě dat. Takže pozor, i tato datová centra a tyto, v tuhle chvíli možná chápané jako průmyslové facility, průmyslové objekty se stávají cílem pro tyhlety útoky a zase to vede k ochromení obranyschopnosti, ale třeba i ztrátě klíčových dat sekundárně, která podporují průmysl.

My musíme být v téhleté věci daleko dál, musíme být rychlejší, inovativnější a nestačí jenom chránit do budoucna naše území, ale chránit i ten kyberprostor, provozní strategická data státu, data našich občanů, jejich soukromí a bojovat s dezinformačními kampaněmi, protože když se ta společnost nechá rozložit zevnitř, tak pak nám ani ty sebemenší investice do armády nemůžou garantovat do budoucna to směřování České republiky.

Já se teď vrátím ještě k momentu, který patří na půdu Poslanecké sněmovny. Já jsem začal tedy o konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. Pak jsem se snažil popsat trochu tu situaci, ve které se nacházíme, a proč je důležité investovat zejména do moderních prvků obrany, ale my jsme měli samozřejmě v souvislosti s rozpočtem jednání na výboru pro obranu, jehož jsem členem. Tam přišel pan ministr Zůna se svými náměstky obhajovat návrh toho státního rozpočtu a byť jsme jako opozice nepodpořili ty návrhy, protože ten škrt 21 miliard je skutečně dramatický a úplně nevěřím tomu, že se žádné projekty nezastavují, že se jedná o nějakou reprioritizaci a podobně, tak se nás tam snažil trošku uchlácholit, což my jsme tak nějak pocitově asi nakoupili, kdyby pak následně nevystoupil Andrej Babiš na nějaké tiskové konferenci po tom, co se byl podívat někde v nějaké nemocnici, a pan ministr Zůna říkal podívejte se, my jsme teď provedli nějakou změnu priorit, pokračujeme v tom plnění těch cílů, ačkoliv důvodová zpráva rozpočtu naprosto otevřeně říká, že naopak v plnění cílů nepokračujeme, ale já příští rok od pana Babiše nebo paní Schillerové dostanu ještě o 60 miliard navíc, takže my teď ty super projekty nastartujeme a příští rok ty peníze na to zaplacení tam budou. On to potom zopakoval i na krátkém tiskovém brífinku poté, co na něj čekali novináři.

Nicméně následně asi čtyři hodiny poté vystoupil Andrej Babiš a řekl, že teda s žádnými 60 miliardami navíc v roce 2027 podle střednědobého výhledu česká armáda a Ministerstvo obrany počítat nemůže.

Já bych chtěl jenom koaličním partnerům, poslancům, a paní Schillerová to ví, tak samozřejmě schválení střednědobého výhledu v tom tisku, návrh státního rozpočtu, to není jen takové nějaké číslíčko, ono je vnímáno, jako že to je ten základ, který ten rezort v dalším roce má dostat, a pak ten střednědobý výhled je další rok, dělá se to na dva roky, jo. A není nic rizikovějšího pro daný rezort... Hlasoval pro to tedy i pan Babiš, předpokládám, že na vládě hlasoval pro vlastní rozpočet, takže minimálně svým hlasem stvrdil, že s tímto souhlasí. Tak si uvědomte, že pokud by ten střednědobý výhled nebyl alespoň rámcově závazný, tak Ministerstvo obrany nebo jakékoliv jiné ministerstvo tedy v dobré víře, protože nechce řešit cash flow, a skutečně projekt, který nastartuje letos, třeba budete platit až příští rok, tak rozjede ta jednání, může připravovat smlouvy, a v momentě, kdy se překleneme tedy do toho momentu, kdy je potřeba zaplatit splátku nebo vlastně řešit to plnění té smlouvy, tak vám tam potom ta vláda slovy Andreje Babiše ty slíbené peníze nedá.

Já jsem tohle zažil, mně pan ministr Stanjura, když jsme řešili projekty dostupného bydlení a jeho výstavby, tak říkal, Ivane, přece vy to ale nepotřebujete tady v tom roce. No, tak jsme přesvědčili Státní fond podpory infrastruktury, ať ty smlouvy uzavírají, protože příští rok přece na jejich plnění ty peníze budou. Ještě že jsou úředníci takoví konzervativní, nepřepálili to, nezačali to, neuzavírali smlouvy více, než jsme si mohli dovolit z toho, co jsme předpokládali. A kdybych věřil panu Stanjurovi, tak se Česká republika... Tak se z toho stávají mandatorní výdaje, to už byly podepsané smlouvy, a já bych v danou chvíli neměl na straně státu peníze na plnění. On by pak asi jako ministr financí pravděpodobně na to nějak reagoval, v rámci roku by se děly nějaké přesuny, ale to byly spíše částky blížící se jedné dvěma miliardám. Tady se bavíme o projektech v té armádní oblasti, které jsou výrazně vyšší, s výrazně rizikovější reputací při neplnění, ale hlavně, byť krize bydlení je pro české občany jedna z nejdramatičtějších krizí, tak jsou to otázky obrany. Myslím, že kolega Talíř někde hovoří o tom, že nejdříve stavíme zdi kolem města a pak v něm stavíme vily. Já bych chtěl, abychom teda stavěli i zdi, nebo investovat do té obrany a řešili i to bydlení, byť vila zní honosně.

Ale uvědomme si, že prostě ty investice musí běžet. Strategické nákupy armády, mají nějaký harmonogram, a pokud teď obrana vidí v rozpočtu ve střednědobém výhledu, že tam má mít o 60 miliard víc v příštím roce, a premiér České republiky to oproti vlastnímu ministrovi o čtyři hodiny později popře, byť jeho hlas byl hlas i pro ten střednědobý výhled, tak si myslím, že i pro Ministerstvo obrany, pro jeho úředníky a pro ty, co realizují nákupy, tak je to velmi špatný signál, ale hlavně oni pak nevědí, co teda platí. Platí slovo ministra? Platí schválený střednědobý výhled rozpočtu? Nebo záleží na tom, jestli Andrej Babiš ví, co má v rozpočtu a reaguje na nějakou společenskou poptávku v danou době. Nebo musí řešit, že mu jak čertík z krabičky vyskočí předseda Poslanecké sněmovny pan Okamura, kdykoliv on řekne, že naše bezpečnost je důležitá.

My tady máme rozpočet, který škrtá 21 miliard, já věřím, že paní Schillerová v průběhu roku tam nějaké peníze panu ministrovi Zůnovi pošle.

Mně to teda trošku připomnělo to období, kdy se vláda Andreje Babiše opírala o komunisty, a když se schvaloval rozpočet, tak ti se sekli, že jejich podmínka podpořit rozpočet Andreje Babiše, je, když vezme 10 miliard obraně, což on obratem udělal. Paní ministryně Schillerová se tenkrát šla vyfotit na politbyro KSČM. To je taková ikonická fotka, jak ona tam sedí vedle toho Vojtěcha Filipa. Byla to cena, kterou musela zaplatit reputačně, i když jí to asi moc nevadilo, za to, že teda komunisté schválili rozpočet. Ta druhá cena byla těch minus 10 miliard, jo. A když se debata o rozpočtu skončila, tak tam naštěstí ty peníze potom paní Schillerová nějakým způsobem zase vrátila, takže komunisté se nažrali a rozpočet armády zůstal víceméně konzistentní v tom původním návrhu. Akorát tady se bavíme o 21 miliardách, jo. Tak já úplně nevím, jaký je plán vlády, oproti té debatě o rozpočtu, pak v případě potřeby do toho investovat.

Navrhuji, abychom jednu část udělali už teď, a souvisí to s pozměňovacím návrhem, sněmovní tisk 94, pan ministr Zůna, já jsem tady vlastně už několikrát na plénu chválil, což nebývá úplně obvyklé u opozičních politiků, tu část, která se týká obrany a rozvoje armády, ať už tu část ohledně lidských zdrojů a motivací lidí sloužit v armádě, tak i tu část, která vlastně adresuje moderní armádu 21. století. A chtěli bychom tady vypomoct tím pozměňovacím návrhem, který míří vlastně na tu důležitou kapitolu, kde se tohle všecko děje.

Je to ta kapitola 307 Ministerstva obrany, je tam jakýsi souhrnný ukazatel Výdaje celkem, je tam specifický ukazatel Zajištění obrany státu, a já si myslím, byť ta ambice by měla být výrazně větší, že minimálně na ty nejklíčovější oblasti, které v tom moderním válčení evidentně jsou naprosto zásadní, navrhujme přesunout 2 miliardy. Opět se nebudu zlobit, pokud by se tak stalo někdy později, ale takováhle záruka rozhodně při schvalování rozpočtu by měla být stvrzena nějakým krokem, což podpoření tady toho pozměňovacího návrhu, který by se určitě ministru Zůnovi líbil, by bylo takovým dobrým gestem, že vláda Andreje Babiše, nehledě na to, že teda jednou z koaličních stran je SPD, které ty výdaje chtějí krátit, to myslí vážně.

Jsou to oblasti, které se týkají bezpilotních systémů, vyčkávání (vyčkávací?) munice, systém obrany, 700 milionů korun (?) na pořízení těchto bezpilotních systémů, potom je to 600 milionů (?) na posílení kybernetické obrany, vesmírných technologií, personální, technické kapacity Vojenského zpravodajství, Velitelství informačních a kybernetických sil. To nejsou peníze na nějaká služební BMW, jo, jak by někdo zase to mohl interpretovat. Nebo že se neobmění vozový park.

Česká armáda se samozřejmě podílí na řadě projektů, včetně projektů satelitní komunikace a dalších. Tohle se nesmí zastavit. Ukazuje se, že i toto je velmi kritické, obzvláště v momentu, kdy velká část, původně tedy ukrajinských, využívajících systém Elona Muska, který potom skrze ně trošku na ně tlačil, aby byli méně radikální vůči Vladimiru Putinovi, ale ukázalo se, že když teda Starlink nefunguje i Rusům, tak zase jejich drony už nelítají tak přesně.

Pojďme se bavit o tom, že i armáda a spojenci by měli mít vlastní satelitní komunikační a navigační technologie právě proto, aby nebyli závislí na nějakém světovém vendoru, který ještě v danou chvíli je nevyzpytatelný i pro svého gurua Donalda Trumpa.

Další věc, která si myslím, že je zcela zásadní a opět tam navrhuje přesun, je 400 milionů korun na takzvanou digitalizaci bojiště, to je integrace systému velení a řízení, to jsou projekty, které na Ministerstvu obrany jsou rozjety. Pracuje na nich plukovník Šnajdárek. Myslím si, jak se říká o tom velení, že zajistit velení a přesouvat ho a komunikace je naprosto zásadní. Plus samozřejmě pojďme se již bavit, a je to ve všech oblastech, o nasazování nástrojů umělé inteligence pro analýzu a sběr dat.

Válka na Ukrajině umožnila, a myslím si, že do budoucna pro bezpečnost demokratických států je to vlastně i jakási payback té Ukrajiny, která se k bezpečnosti jednotlivých států váže, umožnila řadu startupů a inovativních firem, okamžitě vlastně ty technologie nasazovat na bojiště. Spousta firem ve světě, myslím, že i naše, jo, nekomunikuje pouze s ministerstvem obrany Ukrajiny, ale komunikují přímo s nějakými těmi polními generály, a spousta těch technologií, která teď vzniká, ať už je to v rámci protidronové obrany, zefektivnění dronů, které používají Ukrajinci pro ničení těch vojenských cílů, tak v tuhletu chvíli pochází ze startupového prostředí, jsou inovační, a než by si je nějaká obrana, armáda dokázala vlastně nakoupit, tak je zásadní, že existují ty huby, možnost je třeba i testovat už přímo nasazením v boji. A podpora inovací v téhleté oblasti je naprosto zásadní i z pohledu modernizace české armády.

Proto my jsme tam navrhli přesun 300 milionů korun na vznik Akceleračního inovačního fondu Ministerstva obrany. To je pro urychlení testování akvizice moderních technologií od českých startupů a univerzit. A jak jsem hovořil o tom, že tento návrh je neutrální, což trošku se vracím k mé reakci na pana poslance Nachera, tak samozřejmě ty výdaje na tato opatření jsou celkem čtyři. Bylo to zajištění obrany státu, zejména v té armádě pro 21. století, tak navrhujeme vzít z Ministerstva průmyslu a obchodu, je to tam v tom souhrnném ukazateli Výdaje, celkem dotace na obnovitelné zdroje energie.

Já to zmiňuji ještě jednou. Ten ukazatel je samozřejmě výrazně vyšší. Ten návrh zkrátit ho o 2 miliardy dostává zpátky tuto kapitolu vlastně k tomu jako flow směru blízkému té energetické koncepci České republiky a strategii v obnovitelných zdrojích. Takže tuto kapitolu nelikviduje, že by zas někdo mohl vyskočit a Piráti furt hovoří o obnovitelných zdrojích, ale tady nějakým způsobem tuto kapitolu krátí. Jsou to ty dotace, kterými vlastně se tak trošku jako saturují ty drahé ceny energií. Tolik za mě asi vše.

Každý, kdo zavítal na tu konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, já už jsem tam byl asi posedmé, jsem rád, že jsem tam mohl mluvit, a hovořil tam nebo ji trošku navnímal, tak fakt si to heslo, které tam má, ta konference, ve svém - naše bezpečnost není samozřejmost, vezme k srdci. Ale to není účetní položka. To jsou velmi konkrétní věci, který mají přímé dopady na naši budoucnost, která, pokud to zanedbáme, ale pokud nás třeba i naši partneři v Severoatlantické alianci, a není to pouze Amerika, vyhodnotí jako nedůvěryhodné, se nám může velmi ošklivě vymstít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. O vystoupení s přednostním právem požádala předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážený pane předsedo rozpočtového výboru, kolegyně a kolegové, já jsem také ráda, že ta debata tady probíhá klidně a věcně, přesto musím za starosty konstatovat, že to vypadá, že se dnes schyluje k tomu, že vláda Andreje Babiše protlačí rozpočet, který bude fackou do tváře zodpovědnému hospodaření. Vypadá to, že v době slušného růstu ekonomiky budeme mít schodek o 70 miliard vyšší, než připouští zákon. Předloženým návrhem rozpočtu tak vláda Andreje Babiše ukazuje svou nekompetentnost. Bohužel je to nekompetentnost, která je hazardem a zejména hazardem pro budoucnost našich dětí a naše děti jsou ti, na které bychom měli myslet, protože jim naši zemi budeme odevzdávat.

Jako ale zásadní chybu rozpočtu vlády Andreje Babiše vidíme nedostatečnou výši výdajů na vnitřní i vnější bezpečnost, což zejména v dnešní době považujeme za klíčové. Na obranu půjde bohužel o 21 miliard korun méně, než by za nás bylo potřeba a než v rámci našeho pozměňovacího návrhu navrhujeme. Česko tak velice pravděpodobně nesplní závazek 2 procent HDP na obranu a ignoruje tak své závazky vůči NATO. Partneři z NATO už si této nezodpovědnosti Babišovy vlády všimli. I proto jsme vydali prohlášení předsednictva hnutí Starostů a nezávislých, které si uvědomuje, že bezpečnost je absolutní priorita a zejména v této době. S hlubokým znepokojením jako Starostové sledujeme, jak současná Babišova vláda pod vedením Andreje Babiše přistupuje k otázkám kolektivní bezpečnosti a našim společným závazkům v rámci Severoatlantické aliance. Současné zanedbávání financování obrany a neplnění cílů NATO včetně závazku vynakládat na obranu 2 procenta HDP, na čem jsme se tady v minulém období napříč spektrem shodli, že je postupně budeme zvedat, tak nepovažujeme to pouze za technické selhání, ale dokonce za přímý hazard s bezpečností střední Evropy, tedy oblasti, ve které všichni, jak tady jsme, nejen v tomto sále, ale všichni naši spoluobčané, žijeme. V době narůstající ruské agrese a nestability na východních hranicích je pasivita současné vlády nepřípustná a nezodpovědná.

Současná vládní garnitura v oblasti bezpečnosti až příliš často ustupuje rétorice populistických a extremistických sil, které jsou součástí vládní koalice. Upřednostňuje tak vlastní politické přežití a krátkodobý marketing před strategickými zájmy státu. Samozřejmě předkládáme náš pozměňovací návrh, prosím tímto o jeho podporu. Věřím, že ještě svůj postoj k této tak zásadní věci přehodnotíte a tento návrh podpoříte.

Za Starosty jsme podali celou řadu dalších pozměňovacích návrhů. Nebudu je tady všechny vyjmenovávat, všichni kolegové je krátce a naprosto racionálně odůvodnili v rámci druhého čtení v podrobné rozpravě, zmíním jenom těch několik zásadních. Navrhujeme navýšit peníze pro Senát, protože Senát je ochrana ústavních pojistek. Předkládáme pozměňovací návrh na posílení rozpočtu Senátu o 14,5 milionu korun, což jsou prostředky, které sám Senát vyčíslil na to, které potřebuje a které jsou nezbytné pro jeho fungování. Také chceme navíc peníze pro protikorupční organizace, protože to je podpora kontroly moci. Navrhujeme posílit programy pro protikorupční organizace v rámci kapitoly Ministerstva spravedlnosti o 4 miliony korun, protože organizace, které hlídají transparentnost a nakládání s veřejnými prostředky, jsou pro zdravý stát nezbytné. Chceme, aby tyto subjekty měly stabilní zázemí pro svou činnost a nebyly závislé na libovůli aktuální politické moci.

Protože jsme jako Starostové hnutí, které vzešlo z regionů a na regionech nám záleží, navrhujeme navýšit peníze pro silnice II. a III. třídy. Chceme zvýšit dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury o 6 miliard korun, aby byly peníze na opravy krajských silnic. Páteřní dálnice nám nebudou k ničemu, pokud na ně nepovede kvalitní cesta z vaší obce, z toho místa, kde vy bydlíte. Řešíme problém té takzvané poslední míle. Kraje mají omezené rozpočty a výpadek těchto peněz v roce 2026 by znamenal drastické zhoršení stavu regionálních cest. Chceme také alokovat peníze na přípravu moderního spojení mezi Prahou a Libercem. Toto spojení je dnes ostudně nekonkurenceschopné. Liberecký kraj nesmí zůstat odříznut od ekonomického centra státu.

Chceme také posílit neinvestiční výdaje na provoz sociálních služeb v krajích. Jde o zajištění péče pro ty nejzranitelnější přímo v terénu. Vláda schválila navýšení mezd i pro zaměstnance v sociálních službách, což kvitujeme a hodnotíme kladně, ale krajům na to navýšení zapomněla poslat peníze.

Jako Starostové považujeme za zásadní ochranu přírody, protože příroda je něco, kde všichni žijeme, co dýcháme a jakou vodu pijeme. Je potřeba naši přírodu chránit, proto chceme přesunout prostředky z vládní rezervy přímo na péči o krajinu. Chceme zajistit peníze na fungování záchranných stanic, zoologických zahrad a zejména na program obnovy přírody.

Také je pro nás zásadní ochrana spotřebitele. Vláda zcela škrtla podporu organizacím, jako je dTest. Navrhujeme jim vrátit 23 milionů korun, aby lidé měli zastání proti nekalým praktikám obchodníků. Je to stejná částka, jakou jsme prosadili i v loňském roce, a to ve spolupráci napříč politickým spektrem. Předkládáme spolu s dalšími kolegy z opozice pozměňovací návrh na podporu mládežnických organizací, zvedli jsme jako Starostové toto téma jako první a jsme rádi, že koalice nakonec peníze na podporu mládežnických organizací najde, protože prostředky pro organizace, jako je Skaut, Pionýr nebo dobrovolní hasiči mají v reálných číslech dlouhodobě sestupnou tendenci. Tyto peníze zajišťují dostupné volnočasové aktivity a fungují jako nejlevnější forma prevence. Bez tohoto navyšování by totiž hrozilo další zdražování kroužků a jejich nedostupnost pro sociálně slabé rodiny. My pozměňovací návrh koalice samozřejmě podpoříme, protože ve finále je úplně jedno, čí pozměňovací návrh projde. Důležité je, že ty peníze potřebným organizacím opravdu přijdou.

Byli bychom také rádi, kdyby dostal a našel podporu náš pozměňovací návrh na projekt Bezpečné dětství. Chceme obnovit financování programu pod Ministerstvem vnitra, protože více než třetina dětí v České republice zažije do 18 let násilí, zanedbávání nebo rozpad rodiny. Roste počet dětských sebevražd i kriminalita nezletilých. Dopady domácího násilí stojí státní rozpočet přes 14 miliard korun ročně, tedy investice ve výši 120 milionů korun do prevence v této oblasti je tedy i z ekonomického pohledu naprosto logická. Právě probíhá paralympiáda, kde máme spoustu úspěšných sportovců, proto chci zmínit jeden z našich pozměňovacích návrhů, který se týká olympiády dětí a mládeže, která se v letošním roce bude pořádat v Praze. Chtěli bychom mimo tento rozpočet nastavit i stabilní pravidla a financování těchto akcí, protože jejich přínos pro společnost i zdraví mladé generace jsou zásadní a tato akce se koná pravidelně každý rok v jiném kraji a je důležité, aby kraje měly jistotu, že najdou na tuto důležitou akci peníze.

Chceme také navýšit peníze do protidrogové prevence. Naše pozměňovací návrhy se týkají adiktologických služeb, jejichž kapacity dnes nestačí, protože poptávka po službách neustále roste.

Stabilní financování je nezbytné pro dostupnou odbornou péči i fungující systém pomoci lidem se závislostmi.

Poslední pozměňovací návrh, který zmíním, je pozměňovací návrh, který reaguje na nedostatek financí pro regionální sportovní infrastrukturu a organizovaný sport dětí a mládeže. Tady bych chtěla avizovat, že je mi jasné, že výše navržených přesunů prostředků je možná příliš ambiciózní. Tedy přestože prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, nepředpokládám, že by prošel, ale může být takovou hozenou rukavicí pro příští roky do budoucna, abychom se snažili společnými silami - a s panem ministrem sportu, prevence a zdraví jsem o tom už mluvila, že se budeme snažit najít společnou cestu, jak nastavit financování tak, aby pro obce bylo předvídatelné, aby dokázaly včas, v klidu připravit projekty, aby ty projekty nekončily v koši a abychom šetřili energii lidí na to, jaké projekty připravují, abychom zvýšili šanci na jejich podporu a realizaci. A věřím, že na tom najdeme politickou shodu napříč politickým spektrem, protože jak už tady padlo, je to něco, co se ve finále vyplatí nám všem a na čem jistě najdeme shodu všichni a máme na tom zájem.

Za Starosty jsme tedy připraveni podpořit všechny vládní pozměňovací návrhy, které navýší peníze, jak už jsem zmínila, pro mládežnické organizace, pro sport, pro prevenci i na program MEDEVAC. Tyto změny jsme sami navrhovali a je opravdu úplně jedno, nezávisí na tom, čí pozměňovací návrh nakonec projde, zásadní je, že se nám společně podaří peníze navýšit. Bohužel v mnoha případech do mnoha oblastí, které by také bylo potřeba, aby jim vláda věnovala pozornost, tomu tak nebude. A přestože v některých oblastech vláda Andreje Babiše rozhazuje peníze z vrtulníku, na jiné, pro budoucnost zásadní oblasti, se bohužel finance nenajdou.

Velice pravděpodobně dnes odpoledne nebo večer vláda Andreje Babiše schválí rozpočet, který bude nezákonný, bude neambiciózní a bude populistický. Vypadá to, že přednost dostane uplácení voličů, voliči dostanou drobné dárečky, ale nebude dostatečně zajištěna bezpečnost státu, nebudou dostatečně investice do prevence. Jako Starostové budeme důsledně hlídat, jak se tyto projevené miliardy projeví na kvalitě. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní předsedkyni klubu. Nyní prosím o vystoupení pana poslance Petra Hladíka. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji za pozornost. Vážený pane místopředsedo, vážené paní kolegyně, vážení pánové kolegové, krásné dobré odpoledne. Já začnu technicky. Tak jak i pan zpravodaj uvedl, já bych rád načetl legislativně technickou úpravu ke sněmovnímu dokumentu číslo 492 až 498 v tabulce pod číslem 16 až 22, kterou je pozměňovací návrh k vládnímu rozpočtu, rozpočtu České republiky na příští rok, a to konkrétně u kapitoly 315 - zvýšení výdajů, ne příjmů - a u kapitoly 389, Všeobecná pokladní správa snížení výdajů - ne příjmů. A dále chci upřesnit specifický ukazatel právě kapitoly 389 Všeobecná pokladní správa na vládní rozpočtovou rezervu. Děkuji za technickou věc a pojďme se pustit do obsahu.

To, že vládní rozpočet je porušuje dokonce dvakrát zákon, to už jsme si tady řekli. To, že vládní rozpočet naprosto flagrantně nedbá bezpečnosti České republiky, to už jsme si tady řekli. Já se ale budu věnovat logicky tomu, čemu jsem se věnoval poslední roky, a to je otázce ochrany přírody, krajiny, prostě Ministerstvu životního prostředí. On totiž - vůči návrhu, který předložila Fialova vláda, tak rozpočet, který předkládá Babišova vláda, tak je navýšen o 64 miliard, to už jsme si tady taky řekli, ale je to: tady se přidalo, tady víc, tady ještě víc, tady trošku a všude se přidávalo do všech těch kapitol a rozpočtu, byť se nám vládní většina snaží nalhat a namluvit, že se šetří. Nicméně jsou dvě kapitoly, kde se reálně ubíralo: a to je obrana a to je ochrana přírody. Tyhle dvě kapitoly, Ministerstvo obrany a Ministerstvo životního prostředí, vůči návrhu Fialovy vlády prostě byly poníženy. Já jsem neudělal nic jiného, než ty finanční prostředky navrhuji vrátit do ochrany životního prostředí. Oni Motoristé velmi často říkají: No, my jako tu klimatickou změnu ne a dekarbonizace, to je prostě sprosté slovo, ale tu biodiverzitu a ochranu přírody, to bychom rádi podpořili. Ale musíme se dívat ne na slova, ale také na konkrétní činy. On totiž předložený návrh státního rozpočtu a rozpočtu Státního fondu životního prostředí znamená oslabení podpory péče o chráněná území a biodiverzitu, fungování záchranných stanic pro volně žijící druhy živočichů, stabilitu příspěvkových organizací Ministerstva životního prostředí, podporu zoologických zahrad v rámci ekologických center pro děti nebo novou zelenou úsporám.

Konkrétně chci upozornit, že jsem navrhl přesuny, které mají vrátit 300 milionů korun na program obnovy přírody. Co to je? To jsou investice, které realizují hlavně obce. To jsou mokřady, remízky, výsadba stromů, to jsou prostě konkrétní investiční projekty, které se dějí v krajině. 100 milionů korun na vrácení peněz do rezortních organizací. Je to zhruba 75 milionů národním parkům a 25 milionů Českému hydrometeorologickému úřadu. Ano, tomu úřadu, který nejenom předpovídá počasí, je odpovědný za monitoring vody, ano, tomu úřadu, který zastupuje Česko v celé řadě mezinárodních organizací, ano, tomu úřadu, díky jeho včasné predikci tak Česko bylo z valné části uchráněné povodní a díky tomu jsme zachránili celou řadu lidských životů, majetku, dopadu na krajinu.

Dále těmi pozměňovacími návrhy, kterých je celkem sedm, vracím prostředky na podporu zoologických zahrad - 20 milionů, záchranných stanic volně žijících druhů živočichů - 10 milionů, domů přírody - 15 milionů, nestátním neziskovým organizacím, které dělají environmentální vzdělávání - 14 milionů. To jsou - a paní ministryně to ví - vlastně drobné, vlastně drobné ve státním rozpočtu, zároveň ale každá z těchto položek má za sebou konkrétní činnosti, konkrétní lidi, konkrétní potřeby. A myslím si, že tohle je důkaz o tom, jak nová vláda bohužel oslabuje ochranu přírody a životní prostředí v České republice.

Předložil jsem také pozměňovací návrh, aby se vrátilo 200 milionů korun na sanaci po benzenové havárii. Celkově bylo ubráno z rozpočtu na sanaci různých starých důlních děl celkem 700 milionů korun, ale specificky těch 200 milionů korun - je s tím počítáno právě na sanaci v Hustopečích nad Bečvou a myslím si, že si to nejenom zaslouží, ale prostě je to jeden z klíčových parametrů. Stále jsou tam desítky tun benzenu a benzen i v malém množství dokáže zabíjet.

Přiznám se, že bych nechtěl sedět ve vládních lavicích a teď hlasovat pro tenhleten rozpočet a vědět, jaké ty díry, jaké problémy prostě ten rozpočet má a jaké dopady do konkrétních lokalit, konkrétních životů nebo ohrožení životního prostředí to může způsobit.

To, co provádí Motoristé v současné době na ministerstvu, si určitě Andrej Babiš za rámeček nedá: cílená likvidace odborníků, hromadné odvolávání expertů, ředitelé národních parků, škrty, které jdou proti tomu, jak se v ochraně přírody za posledních třicet let postupovalo. Arogantní Motoristé se tváří, jak se šetří, ale přitom vyhazují peníze za úplně zbytečný zelený koberec nebo za zabezpečení nové kanceláře pro ministra, protože do své zabezpečené kanceláře, která je pro ministra připravena, tak tam ho prostě Filip Turek pustit nechce. Opravdu bych nečekal, že když se tak masivně škrtá a propouští, že Motoristé začnou sami u sebe.

Jinak, paní ministryně (Obrací se k ministryni Schillerové.), já nevím, jestli víte - vy jste tady včera nebyla - on to pan ministr Červený celé hodil na vás, že všechno to propouštění, 17 lidí v KrPoli - v Králově, v KrPoli, my Brňané si rozumíme - 17 lidí v Krkonošském národním parku, 37 lidí v ČHMÚ, 68 lidí na ministerstvu, 15 lidí v Národním parku Šumava, dokonce chtějí propouštět v Národním parku České Švýcarsko, kde hořelo, kde já jsem opakovaně navýšil lidi, protože to bylo potřeba i po dohodě s místními starosty, samosprávami a krajem, kde hejtmanem je váš Richard Brabec, tak i tady se bude škrtat.

On to celé hodil na Ministerstvo financí a na vás. (Obrací se na ministryni Schillerovou.) Tak jenom se na to zeptejte, prosím, protože včera tady jako usilovně tvrdil, že to není jeho věc a je to vaše, jo. Tak já si zrovna myslím, že prostě propouštět ty lidi na ČHMÚ bez... Já nejsem proti snižování stavu, já jsem pro, já jsem taky jako ministr dělal personální změny a snižoval jsem stavy celkem o 108 lidí, ale vždycky se snižující se agendou, se změnou legislativy, s digitalizací, prostě s nějakou konkrétní změnou, kdy už ty lidi nebyli potřeba a ne prostě ploše nebo bez nějakého předchozího rozmyslu. No, my jsme ještě minulý týden bojovali, aby byla zachována Nová zelená úsporám. V pondělí nám Motoristé a pan Turek arogantně řekli, že oni to chtěli zrušit, že oni prostě to nechtěli dávat, ale že tedy nakonec museli uhnout těm koaličním partnerům. Tak já chci poděkovat hnutí ANO a myslím si, že to je velké vítězství všech těch a upřímně si řeknu, že i nás s kolegou Jurečkou, kteří jsme udělali petici, kteří jsme tlačili na vládní většinu, aby Nová zelená úsporám byla zachována, chci poděkovat za tu Novou zelenou úsporám Light.

Myslím si, že to je dobře až 400 000 pro lidi, kteří mají superdávku, to si myslím, že je dobře. Ta data teďka český stát má. Myslím si, že je dobře, že jste zachovali těch 150 000 PROBYT, kde bydlí právě senioři nebo lidé s nižšími příjmy jako bonus. To si myslím, že je velmi dobře. Myslím si, že je dobře, že jste zachovali to, co jsme připravili za naší vlády, to znamená renovační pasy, renovační klíče, poradenství pro lidi a také esvéjéčka. Čemu úplně nerozumím, tak že už tam není to poradenství přes místní akční skupiny, protože tak, jak Marian Jurečka rozjel Novou zelenou úsporám Light přes místní akční skupiny, tak to bylo blízko lidem, fungovalo to, byla tam zpětná kontrola, lidé v tom terénu fakt fungovali a myslím si, že by bylo dobré se ještě zamyslet, jestli dál nevyužívat této sítě místních akčních skupin, která funguje velmi dobře, má kontakty v území, zná ty lidi, umí tam lépe pomoci a poradit než jenom krajská regionální pracoviště Státního fondu životního prostředí.

Co ale úplně nemůžeme podpořit, že vlastně pro všechny ty ostatní jste z peněz pro lidi a z peněz pro domácnosti udělali prostě podporu pro bohaté banky. Je to tak, vy budete platit úroky z úvěrů, my jsme to na milionovou rekonstrukci udělali tak, že půl milionu lidé dostali dotaci, půl milionu si dali z vlastních peněz, vy teď na milionovou rekonstrukci, lidé si na 15 let půjčí milion, ten 15 let budou splácet, takže z lidí děláte dlužníky. A na úrocích za těch 15 let zaplatíte 519 000 korun. Ty zaplatíme ze státního rozpočtu. Trošku blbý tedy je, že tahle vláda nám teď říká, že zadluží další, všechny ostatní vlády, další tři, čtyři vlády budou muset platit tyhlety úroky. Myslím si, že by bylo férové, kdybychom se o takovéto záležitosti trošku pobavili šířeji, jestli prostě máte tu pravomoc vlastně zadlužit Českou republiku formou placení úrokových sazeb z půjček na 15, dokonce v některé prezentaci a v tiskové zprávě se objevilo až na 25 let.

Já úplně nevím, jestli je to pravicové, pane Pikoro, tak možná byste nám to tady mohl taky ozřejmit, jestli to je vlastně pravicové, jak pořád tvrdíte. Na tu Novou zelenou úsporám samozřejmě peníze jsou, já sám podávám návrh jak v rámci Státního fondu životního prostředí vzít cca 4,2 miliardy korun. Budeme o tom hlasovat. Je to vnitřní přesun, nezatěžuje to státní rozpočet, tam ty finance jsou. Vy často tvrdíte, jak jsme něco špatně odhadli. Tady je docela přehledná tabulka (Ukazuje materiál.), z čeho za posledních 17 let byla placena Nová zelená úsporám. Prvně to byly japonské povolenky podle Kjótského protokolu, potom státní peníze, potom právě ty obchodované emisní povolenky, ale za naší vlády, světe, div se, obchodované povolenky to nebyly, byl to modernizační fond 87 miliard a 21 miliard Národní plán obnovy.

Když už jsme u těch placení úroků, no, já jsem se trošku podíval do výroku našeho pana premiéra, on tady tedy dneska není, co on si tak o těch bankách myslí. To je zajímavé, že pan premiér si o bankách myslí, že mají zbytečně vysoké zisky, že je odvádí mimo Českou republiku, že mají nepřiměřeně nastavené marže, říká o bankách, protože to je pravda, 90 procent aktivit českých bank jsou zahraniční aktiva, to znamená, opravdu, když se na to podíváme z pohledu portfolia těchto bankovních ústavů, tak 90 procent výnosů z těchto portfolií, tak může odejít do zahraničí, že když zvyšují úrokové sazby u půjček, že nezvyšují úrokové sazby u uložených peněz, tak tohle jsou autentické výroky Andreje Babiše na úkor bank. A teď těmhletěm bankám budete platit ty úrokové sazby. Já nevím, jestli jste to panu premiérovi řekli, že těm nenažraným bankám, jak o tom pan premiér hovoří, takže jim teďka zaplatíte všechny úrokové sazby u úvěrů na bydlení.

My se ptáme a já zítra budu interpelovat, jakým způsobem to budete dělat, jaká výše těch půjček bude, pro koho to bude, na jak dlouho, jestli to je opravdu celá úroková sazba a tak dále a tak dále. Jen jsem chtěl trošku upozornit na ten rozpor toho, že levice neví, co dělá pravice, možná mezitím pan premiér změnil názor, že už mu to nevadí platit úrokové sazby bankám. Místo toho, abychom peníze dali lidem, domácnostem a rodinám, tak budeme peníze dávat zahraničním bankám. To je výsledek toho, co vy sami jste navrhli. Víte, arogance motoristického ministra, pana kolegy Červeného dokonce dosáhla takových rozměrů, že odvolá ředitele největšího a nejstaršího Národního parku v Česku. A odmítl, odmítá veřejnosti sdělit důvody svého rozhodnutí. Já musím říct, že má právo na to takovou věc udělat, jenom je trošku zvláštní, že třeba neřekne on, my jsme se ho na to včera ptali, on tady vystoupil včera na plénu, ale neřekl ten důvod.

Já myslím, že veřejnost má právo znát důvody rozhodnutí ministra v takovýchto důležitých personálních otázkách. Víte proč? Protože to není taková normální, jednoduchá personální výměna. On pan ministr si totiž nechce přiznat, že šlo o podlehnutí tlaku paní podnikatelky Kláry Sovové, ano, paní Kláry Sovové, která za Motoristy kandidovala na druhém místě, nedostala se do Poslanecké sněmovny, protože ona opakovaně napadala správu Národního parku, soudila se, napadala ministerstvo, že jí nevyhovoval zákaz vjezdu do klidových oblastí. Paní podnikatelka Sovová také Motoristům v kampani darovala reklamní plochy. Nejhlasitěji volala po odvolání pana ředitele Böhnische. A je tedy logické se ptát na to, proč byl pan ředitel odvolán a jestli za tím nebyl prostě střet zájmů, tedy prostě podnikatelský záměr paní, která vlastní Luční a Labskou boudu.

Proč o tom hovořím teď v rozpočtu? No, protože v tom rozpočtu pro ten Národní park Krkonoše prostě máte největší sekeru, tam vám chybí nejvíc peněz. Standardně do Národního parku Krkonoše šlo zhruba 170 milionů, letos 111, proto o tom hovořím, jestli třeba odvolání ředitele Národního parku nesouvisí s tím tlakem. Hele, dáme tím míň peněz a prostě další věci.

Víte, je celkem 12 boud, což jsou hotely, restaurace, nepředstavujte si boudu jako malinkou boudu, říká se tomu tak, které jsou v klidových oblastech v tom národním parku. Ke všem těm boudám musí přijet zásobování, dovézt potraviny, odvézt odpadky, přijet instalatér. Světe div se, v těch deseti případech to funguje. Tam si nikdo nestěžuje, ti majitelé prosperují a funguje to. Jenom u těch dvou, které vlastní paní Sovová nebo spoluvlastní, tak tam to nefunguje. Není ten problém někde jinde?

Samozřejmě k Luční boudě se dá dojet autem, je tam asfaltka, není v tom problém. Jenom když tam prostě v létě jdete, tak tam je spousta turistů. A já jako táta pěti dětí, tak taky nechci, abych musel na komunikaci, kde je zákaz vjezdu, se neustále ohlížet dozadu, jestli tam najede nějaké auto a moje dítě prostě nepřejede.

Myslím si, že nastavení pravidel, že třeba zásobování probíhá brzy ráno, pozdě večer, že jsou nějaká pravidla pro vjezd třeba řemeslníků, tak je férový jak pro provozovatele a majitele těchto restaurací a ubytování, tak pro všechny ty návštěvníky, kteří tam prostě s batůžky jdou nahoru, ať už na Luční, na prameny Labe nebo kamkoliv jinam.

Já bych se rád dneska vyjádřil, a dělám to schválně u rozpočtu, také k emisním povolenkám. Pan premiér Babiš opakovaně zmínil, že jsme prodělali 150 miliard korun na emisních povolenkách. A tady to je ve veřejném prostoru. 150 miliard jsme prý údajně prodělali. Tak já bych mu doporučil, ať si vytáhne přesná data z Ministerstva životního prostředí. Dokonce existuje databáze, ta je veřejná. Do té databáze se může podívat. Vyšla kolem toho celá řada odborných článků.

Já neobviňuju pana premiéra, že by řekl špatné číslo. Jenom mu to pan ministr Havlíček blbě přichystal. On mu dal jenom půlku té tabulky. On mu totiž zapomněl říct, že prostě existují taky volné emisní povolenky, že jich je celkem 80 procent v tom systému, když se na to podíváme od toho roku 2004. On mu zapomněl říct, že máme nějakou solidaritu v Modernizačním fondu a že půlku těch peněz dostáváme třeba z těch fabrik ve Francii a v Německu, které jsou na tom ekonomicky lépe.

Když jsem se začetl do velmi dobře zpracovaného článku, který o tom vyšel, a podívám se do těch statistik, tak když poctivě se podíváme a sečteme ty jednotlivé věci, tak za prvé, většinu povolenek dostaly české firmy zdarma. Za druhé, zbytek většinou koupily od státu. Česko tedy nijak netratilo. Za třetí, šikovnější firmy dostaly peníze zpět na dotacích a zařídily si i šetrnější výrobu. Není to jenom průmysl, je to také energetika, je to také teplárenství. Jenom z Modernizačního fondu se podpořil celý přechod teplárenství, podpořily se obnovitelné zdroje, podpořily se energetické úspory, podpořily se šetrnější technologie v oblasti chemické výroby a dalších a dalších a dalších. Třinecké železárny dostaly podporu a další. A za čtvrté, navíc Česko ještě dostalo povolenkový bonus z jiných zemí EU do Modernizačního fondu.

Národní bilance tedy vypadá jinak, než líčí Andrej Babiš. Jen 40 milionů kusů povolenek musely firmy koupit jinde než od státu. Takže když si sečteme, jak jsou na tom české firmy a český stát, tak nejsme v minusu, ale naopak jsme 43 milionů povolenek v plusu. Samozřejmě ta cena povolenky je volatilní. Ale kdybych to jen konzervativně vynásobil 50 eury, tak se dostávám někde k částce desítek miliard v rozptylu 50 až 100 miliard.

Já jenom chci tady vyvrátit tu lež, která se tady objevila v médiích, že by Česká republika tratila na tomto systému. Česká republika naopak z něho získává finanční prostředky navíc.

Druhá věc jsou ty obchodované emisní povolenky. Jak už jsem zmínil, my jsme je poslední čtyři roky nepoužívali. Já jsem zajistil, aby už nebyly ve státním rozpočtu. A paní ministryně Schillerová si pamatuje debaty o tom, jestli a kolik jsou hodnoceny ve státním rozpočtu, jestli je to málo, nebo moc. Proto jsem zajistil, aby byly ve Státním fondu životního prostředí, aby na ně bylo vidět. A do toho rozpočtu, který jsme předkládali v září, jsem podle odhadu ministerstva navrhl 15 miliard. Nová vláda to snížila na 7,5. OK, mají nové podklady z ministerstva, dělali rozpočet až po Novém roce, tedy je tam půlroční zpoždění. Je to relevantní. Data jsem neviděl, ale budu jim věřit. Jenom mě zase fascinuje, že místo 7,5, které mají v rozpočtu, tak veřejně mluví o tom, že ty výnosy nakonec budou jenom čtyři a čtyři. Čtyři celé čtyři. Mě to hlava nebere, proč mají v rozpočtu 7,5 a mluví o 4,4.

Předposlední věc, ke které se chci vyjádřit, jsou akcelerační zóny. Hovořím o tom záměrně u rozpočtu. Proč? Protože hrozí České republice ztráta 10 miliard korun. 10 miliard korun totiž nemusíme dostat, pokud nesplníme milník z Národního plánu obnovy. A tady si řekněme zcela otevřeně, kde se ten milník vzal? Tento milník byl schválen v roce 2021 první vládou Andreje Babiše, když předkládala do Bruselu Národní plán obnovy. Tak již tehdy se tam tento milník objevil. Ta historie si s tím umí pohrát, že my jsme samozřejmě udělali většinu té práce, ale tu poslední bude muset udělat zase vláda Andreje Babiše. Co to znamená?

My jsme připravili a schválili zákon o urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, který schválili v prvním čtení všichni, kteří jsou v současné opozici, plus celé hnutí ANO včetně Andreje Babiše. Já ten stenozáznam mám. Andrej Babiš hlasoval pro tento zákon. Ten zákon říká, akcelerační zóny mohou udělat obce, kraj a stát. A musí je udělat jenom tak, jak se dělá územní plánování: veřejně projednat, vypořádat připomínky a potom schválit buďto na zastupitelstvech, nebo ve vládě.

My jsme ještě za naší vlády schválili takzvané červené zóny, kde nesmí být akcelerační zóny. Jsou to národní parky, chráněná území, kolem letišť, strategická infrastruktura státu. A připravili jsme biologické průzkumy. To je celé. Ty biologické průzkumy na jednom procentu území, které jsme takto předali Ministerstvu pro místní rozvoj. A Ministerstvo pro místní rozvoj od podzimu loňského roku připravuje ty akcelerační zóny.

Mě fascinuje to, jak se prý údajně něčemu pan Turek věnuje, když to vlastně není ani na Ministerstvu životního prostředí. Proto taky, když minulý týden přijela ta delegace Evropské komise, tak víte, kdo na tom jednání byl? Byl na tom pan ministr Havlíček. Byla na tom paní ministryně pro místní rozvoj. Nebyl tam nikdo z MŽP. Oni tam nikoho nevzali, protože je to dneska kompetence Ministerstva pro místní rozvoj a vlády nakonec, aby tam, kde to bude vhodné - a já jsem vždycky říkal, že bychom akcelerační zóny dělali jenom tam, kde bude soulad s municipalitami - aby to schválila vláda. A ano, ten termín je do konce srpna letošního roku.

Mluvím o tom schválně, protože tam opravdu hrozí, že tady paní ministryně nedostane 10 miliard, se kterými v rozpočtu jistě počítá.

Poslední věc, ono někdy možná by bylo dobré zase nešetřit úplně na všem. Vy prý nepošlete do Bruselu pana ministra Červeného, že prý tam pojede Filip Turek. Pan ministr Červený prý slíbil debatu s panem prezidentem Pýchou z agrárního svazu. To je určitě dobře, že se ministr životního prostředí potkává se zemědělci. A oni jsou tak nějak jako v Česku, tak se určitě s nimi může potkat ne v úterý, ale třeba ve středu, ve čtvrtek, nebo v pátek. Nevím, jestli se někdo bude bavit s jedním z poslanců na Radě ministrů. Víte, ta Rada ministrů, tam je celá řada bodů, všechny jsou neveřejné, ale všechny jsou důležité, jedna z nich je třeba pokračování emisních povolenek, je tam bioekonomika a další.

Veřejný je jenom jeden jediný bod. Víte, jaký bod to je? Přehodnocení emisí CO2 u aut se spalovacím motorem. To jediný veřejný bod, který tam je. Víte, o čem to je? To je to zrušení zákazu v roce 2035. To je ten návrh, který prosadila naše vláda a teď se to v tom soukolí Evropské unie dostalo na řešení.

Já už vidím pana Filipa Turka - mluvím o tom naprosto záměrně tady - že si bude příští týden točit videjko, jak něco prosadil nebo někoho přesvědčil. Ono je to domluvené, ono je to prosazené, ono je to totiž nachystané od naší vlády. Tak já na to jenom upozorňuji, že tam bude jeden jediný veřejný bod, ale ten je domluvený, takže tam už vlastně je úplně zbytečné něco říkat. Ale ty neveřejné body budou mnohem důležitější. Tam se totiž bude lámat chleba, co se během roku 2026 nakonec projedná a schválí, a mně tam fakt chybí legitimní ministr životního prostředí, aby se konečně potkal se svými partnery, aby s nimi diskutoval a ty věci projednal.

Vaše vláda se holedbala tím, že toho uděláte spoustu v tom Bruselu, ale když si potom čtu autentický citát pana ministra Červeného, který obhajuje, že místo toho, aby jel na Radu ministrů, tak - já jsem to dělal tak, že jsem třeba jel den dopředu, večer jsem se ještě potkal s kolegy, s některými ministry, třeba i na platformě Evropské lidové strany, která je nejsilnější evropskou stranou a měl jsem tam celou řadu bilaterálních jednání - tak pan ministr pojede na akci Zemědělského svazu. On na to řekl: Ministr dodal, že považuje za daleko důležitější, než jet na své první podívání se do Evropské unie, účastnit se zmíněné akce. V té unii a v tom Bruselu se ti ministři nejezdí dívat - to tam můžete jet někdy na výlet nebo na dovolenou, podívat se na čůrajícího chlapečka - ale je tam mnohem důležitější být a mluvit s těmi lidmi, telefonovat si s těmi lidmi a prosazovat zájem vlády.

Tak já jsem toto chtěl tady zmínit, protože ty dopady v rozpočtu jsou o tom, jak se vyjedná třeba po roce 2030 úprava emisí jak toho prvního tak druhého typu. Začne se s tím právě už teď, příští týden 17. března.

Asi nepřekvapím na závěr, že KDU-ČSL a nikdo z klubu nemůže podpořit předložený rozpočet, protože v něm vidíme celou řadu chyb a problémů. Nejenže nemyslí na naši bezpečnost a obranu, nejenže nemyslí na budoucnost ochrany přírody, zároveň v něm vnímáme celou řadu problémů, děr a nedostatků a z toho důvodu KDU-ČSL bude hlasovat proti tomuto rozpočtu. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Nyní předávám slovo pro faktickou poznámku paní poslankyni Berenice Peštové. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane exministře. Já jsem to nemohla vydržet. Buďte rád, že jsem si vzala prášky na tlak, jinak by to se mnou švihlo. Vy neskutečně lžete, ale opravdu lžete. Teď vám řeknu jednu krásnou věc. Vy ve své podstatě jste roztočili kola na Státním fondu životního prostředí ohledně Nové zelené úsporám a moc dobře jste věděli, že nemáte k tomu krytí. Moc dobře jste to věděli.

Tadyhle máme přesně, jak my jsme dělali Novou zelenou úsporám. Ano, my jsme administrovali v řádech desetitisíců. Ano, udělali jsme třeba 19 000 žádostí za rok, ale měli jsme to pokryto. Jeli jsme je do nějakých 4 miliard. Kdežto vy, když jste nastoupili, tak jste roztočili kola a vy jste se dostali s žádostmi až na 150 000 žádostí za rok. Věděli jste, že trajektorie příjmů emisních povolenek vám jde dolů, a místo toho, abyste zatáhli za brzdy - věděli jste, že nebudete už mít 20, 30 miliard, že se budete pohybovat možná někde kolem 14 miliard - tak jste prodrbali 30 miliard a vybrali jste všechny rezervy, které tam byly.

Dneska státní fond nemá na vodovody a kanalizace, které jsou zasmluvněné na 7 miliard. Takže to, co tady krásně říkáte lidem - prostě jste to projedli. Peníze nejsou a ty predikce jste řekl správně. Na tento rok je predikce za emisní povolenky 4,4 miliardy, na příští rok je predikce 1,2 miliardy. Ale vy, i když jste ty predikce věděli, že to přijde, tak jste stále roztáčeli kola pětiletky. Vy jste měli přijít se střednědobým plánem, s nějakou vizí, jak to zastavit a teď budete této vládě vyčítat, že se v tom projektu snaží pokračovat dál a hledá řešení? Ne, vy jste to řešení měli udělat před třemi roky. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Petr Hladík a připraví se paní poslankyně (ministryně?) Zuzana Mrázová. Prosím.

 

Poslanec Petr Hladík: Paní poslankyně, já vám tu tabulku dám. My jsme obchodované emisní povolenky vůbec nepoužívali. Vždyť to víte - 87 miliard - Modernizační fond, 21 miliard - Národní plán obnovy. Ani koruna z obchodovaných emisních povolenek. Nepleťte si ty jablka s těma hruškami. Takže, přestaňme si tohleto říkat. Všech 450 000 domácností, které dostaly podporu, peníze mají na účtu. My jsme neudělali žádný dluh, ani zářez.

Na vodovody a kanalizace - to je dobře, že to dělají - přišlo o 10 miliard víc projektů. Já jsem přesvědčil vládu a ta udělala závazek - vládu Petra Fialy - že to zaplatíme. Je na to usnesení vlády, že se to zaplatí z tohoto anebo ze státního rozpočtu. Na to je usnesení vlády.

Poslední věc - a není to dobře. Tak vy na jednu stranu říkáte - my chceme bojovat proti emisním povolenkám - a teďka brečíte jak malé děti, že z nich nemáte výnosy. Ano, zastropovaly se. Je menší cena, máme tam tržní stabilitu. To znamená, dekarbonizovalo se v Evropě, jsou menší výnosy. Předfinancovává se ETS 2, takže Němci, Francouzi a všech 19 států, kteří už sociální fond mají, tak odebírají z těch obchodovaných emisních povolenek, předfinancovávají. To je všechno pravda. Tak tady těm lidem zase úplně neblbněte hlavy. Vím, že to je trochu složité, ale my dva tomu rozumíme. Já totiž vím, že vy tomu rozumíte.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Faktická poznámka, paní ministryně Zuzana Mrázová. Připraví se Berenika Peštová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Zuzana Mrázová: Děkuji. Já bych chtěla říct bývalému panu ministrovi Hladíkovi, prostřednictvím pana předsedajícího, já se jmenuji Mrázová. Je smutné, že nevíte, jak se jmenují členové vlády a neumíte moje příjmení tady v podstatě říct. Já jsem viděla, i když jsem tady nebyla, jak jste o mně mluvil.

Ráda bych se vyjádřila ke schůzce, o které jste tady mluvil, která se konala 3. 3. Byla vyžádána ze strany Evropské komise. Pro toto pracovní setkání jsme měli předem daný formát, který si vyžádala Evropská komise. Nebyla to schůzka, kterou by organizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, ani Ministerstvo pro místní rozvoj. Měli jsme omezený počet lidí, kteří se mohli schůzky zúčastnit a byli tam s námi naši odborníci. Schůzky se tedy účastnil jak pan ministr Havlíček a vicepremiér naší vlády, tak já jako ministryně pro místní rozvoj.

Chtěla bych vás ujistit, že jsme se s Evropskou komisí pracovně setkali, ujistili jsme Evropskou komisi, že veškeré milníky, které máme Národním plánem obnovy dány, plníme. Já bych vás prosila, abyste tady přestal strašit a abyste se přestal vyjadřovat ke schůzkám, na kterých jste nebyl. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní paní poslankyně Berenika Peštová. Zatím poslední faktická poznámka, takže se připraví pan poslanec Jan Bureš. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Řekl jste to hezky, no. Peníze nejsou a vy jste si dali nějaké usnesení, že to zaplatíte z rozpočtu. My jsme minus 310, vy tady skáčete. Takže ještě dalších 10 navíc, jo? To myslíte vážně? Když už se na těch projektech dělá, tak tam ta sekyra prostě je na ty vodovody a kanalizace.

Když už jsme u těch emisních povolenek. Ano, řekl jste to dobře - já tomu rozumím - jsou aukční a bezplatné emisní povolenky. Bezplatné do toho nepočítám. Těch je zhruba nějakých 43 procent, aukčních je 57 procent. Aukční emisní povolenky, než k nám doputuje výnos z nich, tak samozřejmě musíte uspokojit jednotlivé fondy, co tam jsou. Ať je to tržní stabilizační fond, ať je to fond sociálního klimatu.

Ale to je právě ten sociálně klimatický fond, který si měl platit z té ETS dvojky, která není, tak se platí z ETS jedničky. Takže o to dostáváme míň těch peněz.

Pak tam máte Repower, který zaplaťpánbůh teď končí a pak tam máte námořní dopravu, která nám tam skočila, protože se nám nevrátily peníze za emise, takže my to platíme. My platíme emise námořní dopravy. Moc dobrý! A když všechny tyhlety fondy... Jo a teď přišla ještě komise s tím, že bychom mohli dát 20 až 30 procent z těch výnosů na její spotřebu. Ještě nedefinovala, co to ta její spotřeba bude. Takže nakonec možná ještě nebudeme mít ani ty 4,4 nebo 1,2 v příštím roce a budeme mít ještě míň, protože potom z toho, co zbude, z toho, co se takhle jednotlivě odkrojí do těch jednotlivých fondů, se rozdělí mezi jednotlivé členské státy a těch je 27. My máme, řekl jste to správně, zhruba nějakých 5 procent z toho, co zbude, je našich.

Ale říkám, vy jste měl už zatáhnout za brzdu před těmi dvěma, třemi lety, protože jste věděl, že ta trajektorie těch výnosů pro náš členský stát nebo pro náš stát jde dolů. Takže jste věděl, že ten přínos (Předsedající: Čas.) nebo respektive výnos takový nebude (Předsedající: Čas, prosím.), a přesto jste to neudělali.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka, pan poslanec Petr Hladík. Stále je připraven pan poslanec Jan Bureš. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Já už to nechci extendovat, omlouvám se. My jsme reagovali Novou zelenou úsporám Light na energetickou krizi. Myslím, že to bylo naprosto správně, naprosto přesně a naprosto dobře investované peníze. Tak se podívejte těm 450 000 domácnostem do očí a řekněte, že jsme to udělali špatně. Já si myslím, že ne.

Druhá věc, kdybychom těm obcím nedali na ty vodovody a kanalizace, tak vy v opozici byste byli první, kteří byste křičeli: Jsou tady obce, mají nachystané projekty, dejte jim peníze na ty vodovody a kanalizace! My jsme to udělali, tak já myslím, že to je, že to bylo dobře.

Poslední věc, vy technicky velmi dobře popisujete to, co se děje na evropské platformě, ale vy už jste pár měsíců vláda, tak vy za to máte odpovědnost. Tak tam neposílejte prostě jako tady pana Turka, pošlete tam ministra nebo někoho s těžkou váhou, ať tam teda ty věci začne dojednávat. A nestěžujte si v českém parlamentu na něco, co nemůže už ovlivnit Hladík, ani nikdo jiný, ale můžete ovlivnit vy. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Jan Bureš a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, pane předsedo. Nejprve by chtěl reagovat na paní ministryni, myslím paní ministryni Mrázovou. Paní ministryně, s těmi příjmeními já si užívám docela své. Takže omlouvám se, někdy se to prostě tady stane, že se někdo přeřekne. Tak to, prosím, nebuďte tak zlá na pana exkolegu.

Potom možná na Bereniku Peštovou, prostřednictvím vás, pane předsedající, protože je to kolegyně poslankyně a musím na ni mluvit takhle přímo. Nerad bych, aby si musela vzít další prášek, aby se jí ten tlak zvednul, ale myslím si, že by bylo velmi jednoduché řešení pro Novou zelenou úsporám, Státní fond životního prostředí převádí celkem 4,2 miliardy korun do rozpočtu jiných rezortů, 2 miliardy do rozpočtu Ministerstva zemědělství a 2,2 miliardy do rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj. Tyhle finanční prostředky by se třeba na Novou zelenou úsporám daly použít a případně by se daly s tím řešit situace, která by nemusela být, přes půjčky domácnostem, jejich větší zadlužování a transferu finančních prostředků bankám místo toho, aby šly domácnostem.

Paní ministryni Schillerové jsem chtěl potvrdit, že opravdu tady včera zaznělo od pana ministra Červeného, že jej donutila k tomu, aby seškrtal finanční prostředky a musel, tlačil tedy na to, aby se z rezortu propouštělo. Takže opravdu to tady zaznělo. Potvrzuji to, co tady říkal pan kolega Hladík.

Nyní relativně možná 8 - 4 plus 4 - celkem jednoduchých a ne až tak finančně náročných pozměňovacích návrhů, které jsem si dovolil s kolegy připravit a jsou vloženy v systému a které bych si tady dovolil odcitovat nebo poprosit o vaši podporu. Ten první pozměňovací návrh má číslo 565 a je to částka 12 milionů korun, které navrhuji se svými kolegy převést z kapitoly Všeobecná pokladní správa do kapitoly Ministerstva životního prostředí jako příspěvek pro zoologické zahrady. Je to částka, o kterou byly zoologické zahrady zkráceny oproti rozpočtu roku 2025. Předpokládáme, že toto navýšení by mělo zajistit schopnost zoologických zahrad plnit zákonné úkoly v oblasti ochrany biodiverzity, péče o zvířata, CITES a environmentálního vzdělávání v situaci rostoucích provozních nákladů.

Druhý pozměňovací návrh má číslo 566. Je to také částka, která je v uvozovkách pouze v milionech, je to 19,4 milionu korun. I tyto prostředky navrhujeme převést z kapitoly Všeobecná pokladní správa do rozpočtu Ministerstva životního prostředí a chceme, aby se tyto finanční prostředky převedly na Český hydrometeorologický ústav. Cílem je kompenzovat drastické snížení příspěvku pro tuto klíčovou organizaci, která zajišťuje monitoring klimatu a varovné systémy. Má stabilizovat provozní rozpočet ČHMÚ, který je zatížen plošným navýšením platových tarifů i výpadkem příjmů z povolenek.

Třetí návrh, ten má číslo 567. Je to 10,3 milionu korun, o které byla zkrácena Česká geologická služba oproti loňskému roku. A i tyto finanční prostředky navrhujeme, aby se převedly z Všeobecné pokladní správy. Tohleto navýšení umožní organizaci nadále plnit zákonem svěřené úkoly v oblasti hydrogeologie, surovinové bezpečnosti a správy geologických dat.

Čtvrtý pozměňovací návrh má číslo 568. Jedná se o částku ve výši 5 milionů korun a tyto finanční prostředky navrhujeme převést také do rozpočtu ministerstva, respektive ne tedy Ministerstva životního prostředí, omlouvám se za to přeřeknutí, ale do kapitoly 348 Český báňský úřad a jde o posílení investiční části rozpočtu této důležité instituce. Jenom pro vaši informaci a doufám, že i tahle informace vám pomůže v tom, abyste tento pozměňovací návrh podpořili - Český báňský úřad po škrtech má na investice pouze 3,2 milionu korun. Těch 5 milionů korun je pro ně dost důležitá částka, která pomůže téhleté instituci, která vykonává státní správu v oblasti báňského úřadu právě zajistit jejich fungování a i tu investiční částku.

Ty samé návrhy, které jsem tu teďko odcitoval a které jsem také se snažil vás požádat o jejich podporu, tak máme analogicky ještě ne tedy z Všeobecné pokladní zprávy, protože tam asi těch pozměňovacích návrhů je také spousta, ale alternativně jsou ty samé návrhy, tedy jak 10,3 milionu korun pro Českou geologickou službu, 19,4 milionu pro Český hydrometeorologický ústav a 12 milionů korun pro zoologické zahrady plus 5 milionů korun pro Český báňský úřad, které jsme v předchozích odůvodněných tedy návrzích brali z Všeobecné pokladní zprávy, tak v těch dalších pozměňovacích návrzích, jejich čísla vám tu hned za chviličku řeknu, tak navrhujeme vzít z kapitoly Ministerstva zemědělství.

Ty pozměňovací návrhy mají čísla 571, 572, 573 a 574. Prosím, kdo si nejste jistý, mrkněte se na ty pozměňovací návrhy nebo mi dejte vědět, rád vás s tím ještě seznámím. Prosím vás tedy o jejich podporu.

Byl jsem, snažil jsem se být stručný. Děkuji vám za pozornost a může vystoupit někdo další v rozpravě. Díky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Martin Baxa a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobrý den, já si dovolím možná spíš jako učitel geografie, než poslanec podpořit ty pozměňovací návrhy. Není zde pan ministr životního prostředí, ale je zde uživatel ministerské kanceláře.

Pane poslanče Turku, prostřednictvím pana předsedy Poslanecké sněmovny, opravdu zvažte ty pozměňovací návrhy třeba k tomu Českému hydrometeorologickému ústavu a České geologické službě. Jsou to opravdu unikátní instituce, které mají vedle toho, že naplňují všechny funkce, které jim prostě náleží ze zřizovacích listin a podobně, také velký význam vědecký poskytují mimořádná data. Skutečně mi připadá vlastně už jako nevysvětlitelné, nechci říct ani ne neobhajitelné, nevysvětlitelné prostě bránit několika desítkám milionů korun ve prospěch ČHMÚ a České geologické služby. Tak teď spíš jako možná kdysi expert v této věci věcně než jako poslanec vysílám tento apel. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Jiří Horák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající kolegyně, kolegové veřejnosti. Já si dovolím na úvod, abych tu věc stihl, načíst legislativně technický návrh ke svému pozměňovacímu návrhu pod dokumentem číslo 432, a tedy úpravu takovou, aby v tabulce pod číslem 12, kterou je pozměňovací návrh k vládnímu zákona o rozpočtu České republiky na letošní rok, a to následovně:

V bodě 2 se nahrazují slova "vládní rozpočtová rezerva" slovy "odvody do rozpočtu Evropské unie". Děkuji. To je technická věc.

Nyní, vážená paní ministryně, vážení kolegové, my tady dneska řešíme ve třetím čtení před hlasováním návrh zákona o státním rozpočtu, kdy nejde jenom o schodek, nejde jenom o tabulky, nejde o rozporné pohledy na to, jak má vypadat ekonomika, národohospodářský pohled na řízení státu, ale řešíme zde také to, jestli Sněmovna, vláda, koaliční většina hodlá dodržovat zákony České republiky, anebo ne, a jestli tady platí právní stát, protože právní stát se právě pozná podle toho, jestli vláda paragrafy nejenom cituje, ale jestli je vláda opravdu v praxi dodržuje, a to i v situaci, kdy to pro tu vládu nemusí být vždycky úplně výhodné a komfortní. A jestli Česká republika je demokratický stát, a já doufám, že se na tom shodneme a že je stále právní stát, tak si myslím, že opravdu by tady měl být respekt k tomu, že jsou tady platné zákony, včetně zákona o rozpočtové odpovědnosti, a není možné schvalovat rozpočet roku 2026, což je zákon, v rozporu s jiným platným zákonem.

Čl. 42 Ústavy jasně říká, že návrh zákona o státním rozpočtu podává vláda, tedy odpovědnost za zákonnost státního rozpočtu neleží ve vzduchu, ale leží jednoznačně na vládě. Ústavní soud k tomu už kdysi dávno řekl přesně to, co by dnes mělo v této síni zaznít nahlas, a já to říkám. V nálezu pléna Ústavního soudu 21/01 připomněl, že státní rozpočet je nejdůležitějším nástrojem státní politiky a výrazem odpovědnosti vlády za správu státu, a v nálezu pléna Ústavní soud pod číslem 55/10 řekl ještě podstatnější věc: Každá vláda má při sestavování návrhu státního rozpočtu vycházet z platných právních předpisů. Znovu opakuji, z platných právních předpisů. Chceme-li jiné parametry, musí nejprve změnit zákon. To není moje interpretace. Citoval jsem tady schválně nález pléna Ústavního soudu. Nejdřív zákon, platný zákon a až potom politika a nějaké výroky.

Co máme na stole dnes? Národní rozpočtová rada 10. února 2026 výslovně konstatovala, že návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun je v přímém rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Podle rady činí zákonný limit 246 miliard korun a vládní návrhy překračuje o 64 miliard korun. A rada k tomu dodala ještě tvrdší větu: "Jde o první případ za dobu platnosti zákona, kdy je samotný vládní návrh státního rozpočtu už předem, ex ante v explicitním nesouladu s maximálními zákonnými limity." To není drobná technická chyba. To je rozsvícená červená kontrolka na palubní desce veřejných financí. Navíc se to děje v situaci, kterou sama Národní rozpočtová rada popsala jako bezprecedentní. Poprvé v dějinách samotné České republiky byl původní návrh rozpočtu vrácen k přepracování ve chvíli, kdy mezitím proběhly volby a změnilo se složení Poslanecké sněmovny. Právě v takové mimořádné situaci měla vláda postupovat o to opatrněji, o to přísněji a podle zákona. Místo toho ale přišla s postupem: čím mimořádnější situace, tím volnější výklad pravidel, a to je přesně špatně. Bezprecedentní situace není omluva pro bezprecedentní výklad zákona.

Teď si připomeňme ještě jednu politicky mimořádně důležitou věc. Původní rozpočet schválený minulou vládou 30. září 2025 počítal se schodkem 286 miliard korun. Nová vláda jej 26. ledna 2026 přepracovala na 310 miliard korun. To znamená jediné: současná vládní většina schodek nezmenšila, ale zvýšila a přitom se dnes tváří jakoby jen opravovala cizí chyby. To je docela zvláštní druh opravy - přepsat rozpočet, přidat 24 miliard schodku a ještě říkat, že odpovědnost za to nese někdo jiný.

Paní ministryně mimo jiné tvrdila, že v rozpočtu chybí 95,9 miliardy korun na povinné zákonem předepsané a investiční výdaje. Ve veřejných vystoupeních jste, paní ministryně - nepřítomná, mluvila o tom, že na kapitole MPSV chybí nejméně 32 miliard korun, v SFDI 32,7 miliardy korun, v kapitole dopravy dalších 8 miliard korun, ve školství 7 miliard korun a v zemědělství kolem 7 miliard korun. A dál jste tvrdila, že reálný schodek je už vlastně 381 miliard korun. To byla vaše tehdejší rétorická rozpočtová apokalypsa, to byla vaše vlastní slova.

Teď to nejlepší. Když jste dostala Ministerstvo financí do ruky, tak vaše vlastní lednová revize rozpočtu podle oficiální tiskové zprávy přidala na MPSV 17 miliard, do dopravy 26 na krytí deficitu SFDI a 0,8 na jízdném, do zemědělství 6 a do školství 2,5 miliardy místo 7. Tedy na hlavních veřejných jmenovaných položkách jste sama doplnila 52,3 miliardy korun, a ne 95,9 miliardy korun. Výsledný deficit jste nezvedla na 381, ale 310. To znamená, tenkrát jste strašila, nebo jste lhala, nebo jste měla špatné informace, nebo v čem pramení ten rozpor? Každopádně obojí - obojí je špatně. A ještě z toho jste schopni vinit vládu Petra Fialy, ministra Zbyňka Stanjury a říkat, že to je jejich deficit, jejich rozpočet a podobné nesmysly.

Chci připomenout, že ten, kdo přinesl návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti, ve kterém se jasně definuje postup vlády, ve kterém se jasně definuje, jak se má dělat rozpočtově odpovědná politika, jak se mají snižovat schodky státního rozpočtu, který jasně definuje i roli Národní rozpočtové rady, tak tento návrh zákona přinesl ve vládě Bohuslava Sobotky v roce 2015 ministr financí Andrej Babiš a tento zákon a jeho mechanismy se spustil za vlády Bohuslava Sobotky, kde hnutí ANO bylo koaličním partnerem.

Sama jste, paní ministryně, přišla také v roce 2020 s novelou zákona o rozpočtové odpovědnosti v mimořádné situaci a sama jste říkala: Ano, v mimořádné situaci potřebujeme upravit deficit, potřebujeme reagovat na období covidu, ale napřed jste změnila zákon o rozpočtové odpovědnosti, pak jste přišla a upravovala rozpočet a jeho výši deficitu. Proč, když jste sama už jednou takto postupovala, proč úplně stejně nepostupujete znovu?

Vy tady porušujete zákon, který jste sama za vaší koaliční spolupráce uváděla v život, který nastavil mechanismy, pojistky pro to, aby tady v České republice byla předvídatelná rozpočtová politika. Kde je výhled na roky 2027, 2028? Když jsem se tady minule ptal, ať mně řekněte, jaký bude deficit příštího roku, tak jste mlžila a řekla jste, já to nevím, já nechci tady věštit z křišťálové koule. Když byl platný zákon - nejenom platný, ale vymahatelný zákon o rozpočtové odpovědnosti, tak my jsme uměli ve vládě říct, jaký bude deficit na příští rok, přespříští rok. Od toho byla nastavena ta pravidla, aby prostě pravidla dávala předvídatelnost, stabilitu. Vy to všechno bouráte, to znamená, je tady jediný důvod porušit zákon, vyhnout se pravidlům, disciplíně, mantinelům, které jste sami nastavili a spustit ten rozpočtový mejdan. Kdybyste měla schopnost vidět ty věci reálně, smysluplně, že máte nějakou vlastní vnitřní disciplínu, tak vystoupíte a řeknete ne na miliardu přesně, ale řeknete, jaký deficit ve vztahu k HDP případně chcete plánovat na rok 2027.

Chci jenom říci do závěru: Stát není hospoda, kde si většina odhlasuje, že ode dneška se platí až zítra. Stát je právní řád. Stát musí stát na dodržování zákonů; zákonů, které dodržují občané, firmy, ale samotní politici včetně koaliční většiny a vlády. Právní stát nejde obcházet nesmyslným rozhodnutím většiny. Ukažte mně v jednacím řádu Sněmovny, že usnesení Sněmovny přijaté většinou nahrazuje jakoukoliv právní normu. Nenajdete tam žádné takové odůvodnění.

To znamená, zákony platí, i když si v daný okamžik většina mysli něco jiného ve Sněmovně, demokraticky fungující stát udělá napřed to, že to ta většina demokratickými procesy změní, upraví zákon a pak podle toho postupuje a ne, že si mění pravidla hry, upravuje hřiště, mantinely, čáry, podle toho, jak se jí to hodí a nerespektuje nic. Jak potom může chtít po občanech, po firmách, aby dodržovali platné zákony České republiky? Nemůže. A já to říkám i s vědomím toho, že ty argumenty jsou důležité i pro případný přezkum u Ústavního soudu. Děkuju za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Nyní bych vás chtěl informovat o dohodě všech poslaneckých klubů, že budeme pokračovat bez pauzy. Nyní bych dal ale prostor, mám tady speciální žádost od paní poslankyně Němcové ještě k hlasování, takže paní poslankyně Němcová, týká se to včerejšího hlasování, takže já dám jenom prostor na jednu větu. Prosím, máte slovo a my budeme pokračovat.

 

Poslankyně Irena Němcová: Ano, děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, při včerejším hlasování číslo 94 u bodu číslo 8 sněmovního tisku 69 jsem hlasovala pro, ale na sjetině mám, že jsem hlasovala proti. Nezpochybňuji hlasování, uvádím to jen pro stenozáznam. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Jiří Horák a připraví se paní poslankyně Eliška Olšáková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Horák: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se již naposledy vyjádřím k problematice dostupného nájemního bydlení. Já jsem přesvědčen o tom, že ta nízká podpora dostupného nájemního bydlení nás dožene. Když se podíváme, tak minulý rok jsme na příspěvky na bydlení, český stát, vyplatili 23 miliard korun. Každý rok dáváme teda víceméně 20 miliard na hašení ohně, ale tomu, abychom předešli tomuto problému, vlastně věnujeme minimální pozornost.

To, že je to problém, ukazují nejenom různé sociologické průzkumy, nejenom různé studie, ale i tvrdá data. Na průměrný byt potřebuje průměrný Čech 15 průměrných celoročních platů, a to je v podstatě nejvíc z celé Evropské unie. Když se podíváme na Belgii, tam je to třeba kolem sedmi, to je v podstatě polovina, takže je to velký problém a to, že to vyřeší neviditelná ruka trhu, tak to je vítězství naděje nad zkušeností, protože v žádném evropském státě bez výrazné státní podpory se tento problém nedá řešit. A v žádném evropském státě bez výrazné státní podpory tento problém nebyl vyřešen.

Někteří mohou argumentovat, a já jsem byl minulý týden jako někteří z vás na summitu dostupného bydlení, kde hovořil pan ministr Havlíček. A ano, on tam samozřejmě řekl, že je potřeba zrychlit stavební řízení, na tom se zde všichni shodnou, to je samozřejmě pravda, nicméně taktéž řekl, že problematiku dostupného bydlení by měly řešit města a obce, a s tím si dovolím nesouhlasit. Když se podíváte, někteří argumentují tím, že města a obce mají našetřených hodně prostředků, ale to je argumentace podobná tomu, kdybychom řekli, česká společnost je obecně bohatá, takže se nemusí řešit parciální problémy. Češi mají obecně peněz dost. Tak to je velmi zjednodušené i ve vztahu k městům a obcím. Města a obce mají mnohdy našetřené prostředky na dlouhodobé investice, čističky, kanalizace, opravy škol a tak dále.

Když se podívám ve své obci, sedmitisícové město, tak když pomineme nějaké kvazi mandatorní výdaje, provozní a tak dále, tak nám zbude 30 - 40 milionů na investice. Kdybychom postavili 10 - 20 bytů za tyto prostředky, tak nám v podstatě nezbydou prostředky na vůbec nic jiného.

A jak říkám, opakuju, šetření z celé Evropy ukazují, bez státní pomoci tato problematika řešit nejde. Já si myslím, že ty prostředky, které na to jdou nyní, jsou malé, ale tím, jak tento problém bude narůstat a on bude narůstat bez toho, aniž by to řešil stát, tak stejně dříve nebo později budeme dohnáni k tomu, aby ten stát začal ty prostředky na to dostupné bydlení investoval. Jsem o tom zcela přesvědčen. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a prosím paní poslankyni Elišku Olšákovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážení kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřila k pozměňovacím návrhům, které jsem tady podala ve druhém čtení k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu. Já jsem podala čtyři. Tři z toho se týkaly vlastně implementace zákona o podpoře bydlení. O tom bych ale já hovořit úplně nechtěla.

Já bych vás tady chtěla požádat o podporu pozměňovacího návrhu, který je pod sněmovním dokumentem 504 a číslo pořadové má 63. A tento pozměňovací návrh se týká financí na úhradu vlastně zvýšení platů pracovníků v sociálních službách, které nastává od 1. dubna 2026. Zvýšení platových tabulek pro pracovníky v sociálních službách je určitě správné a je důležité, protože pomáhá nejen udržet kvalitní pracovníky v sociálních službách, ale taky přispěje k tomu, že se budou hlásit další zájemci o tuto práci, což bude velmi dobře, protože my všichni víme, že je nedostatek pracovníků v sociálních službách a také je nutné, aby adekvátní finanční ohodnocení odpovídalo té jejich velmi náročné práci a odpovědnosti, kterou nesou vůči zranitelným skupinám obyvatel. A vyšší platy zároveň přispívají ke stabilitě služeb a taky ke kvalitnějším službám.

Ale kraje i poskytovatelé sociálních služeb již dnes upozorňují, že původně stanovený objem finančních prostředků nebude stačit k zajištění dostupnosti sociálních služeb v zákonném rozsahu. Na toto upozorňuje i Asociace poskytovatelů sociálních služeb, což je vlastně největší profesní sdružení v oblasti sociálních služeb, a ti na základě dat, která posbírali v území, říkají, že bude chybět 2,8 miliardy korun na pokrytí nákladů.

Pozměňovací návrh, který jsem dala spolu s kolegy, tak řeší navýšení o 1,5 miliardy. Já vím, i moji kolegové jsme si vědomi, že nám to nepokryje všechny náklady, ale je to takový odpovědný přístup a odpovědný kompromis s ohledem na to, v jakém stavu jsou veřejné finance.

Tento návrh, který byl předložen pod číslem sněmovního dokumentu 504 a je v řádku 63, má podporu jednak Asociace poskytovatelů sociálních služeb a tato podpora, dopis od pana prezidenta Horeckého, vám šel všem do vašich mailů, všem kolegyním poslankyním a kolegům poslancům, a zároveň jsme se touto problematikou zabývali na komisi rady Asociace krajů pro sociální záležitosti, kde bylo přijato usnesení, kterým vyzýváme Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby státní rozpočet v průběhu roku 2026 zohlednil zvýšené náklady na zajištění financování krajských sítí.

Vážení kolegové, sociální služby nejsou volitelným výdajem. Jsou zákonnou povinností krajů a zároveň základním předpokladem sociální stability státu. A pokud stát ukládá nové povinnosti a finanční závazky prostřednictvím zvýšení platových tabulek, je nezbytné zajistit i odpovídající finanční krytí.

Pozměňovací návrh, který jsem podala se svými kolegy, nenavyšuje schodek státního rozpočtu, respektuje fiskální odpovědnost a pomáhá předejít přenesení finanční zátěže na kraje a poskytovatele sociálních služeb. Já budu velmi ráda, pokud tento sněmovní dokument pod číslem 504, tento pozměňovací návrh, v současném třetím čtení podpoříte, přestože panem zpravodajem bylo už na začátku zmiňováno, že ani jeden pozměňovací návrh nedostal podporu na rozpočtovém výboru. A já bych se chtěla obrátit na své kolegy z koalice, na své kolegy, kteří pracují v krajských samosprávách, protože to budou právě kraje, které, pokud nedojde ke zvýšení tady této položky kapitoly 313, budou muset doplatit ze svých rozpočtů na úkor svých projektů již schválených v rozpočtech na letošní rok, například třeba na úkor nějakých investičních věcí.

Děkuji vám za případnou podporu i za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. Dalším přihlášeným je pan poslanec Benjamin Činčila. Nevidím ho, nepřichází, takže ho přesouvám. Dalším, kdo je v pořadí, tak je pan poslanec Jiří Vojáček. A ten tu je. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Vojáček: Dobrý den, pane předsedající, děkuji za slovo. Dobrý den, vážené dámy a pánové, páni ministři, paní ministryně.

Já bych chtěl jenom stručně okomentovat ten rozpočet - já k němu mám několik zásadnějších výhrad nejdříve obecně. Mám za to, že ten náš rozpočet současný má několik zásadních vad a ta úplně nejzásadnější vada je to, že je málo orientovaný na budoucnost, protože ta trajektorie neblahá našeho rozpočtu státního už začala někde těsně po covidu v době, kdy se zrušila superhrubá mzda a od té doby se ty schodky neustále zhoršují. Řekl bych, že ta situace se nelepší a ten poslední rozpočet je dokonce v rozporu se zákonem o udržitelných rozpočtech s tím, že ten zákon o rozpočtové odpovědnosti není samoúčelný, ale má být brzdou a má být nějakou kotvou k tomu a upozorněním na to, že ten rozpočet se vyvíjí špatným způsobem a že to míří ke špatné budoucnosti.

To, co nejvíc trpí v tom rozpočtu, mám za to, že to je věda, bezpečnost, mládež a investice do odolnosti - tím se rozumí na obranu - a tak podobně. Tenhle náš rozpočet, který máme dneska, tak řekněme, by neobstál ani v dobrých časech s tím, že v tuhletu chvíli se zdá, že nás čekají hodně špatné časy, protože svět je poměrně hodně turbulentní - máme válku na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě, mění se docela radikálně ceny pohonných hmot a tak podobně a tak podobně. Dramatické změny očekáváme na trhu práce v souvislosti s umělou inteligencí a tak podobně.

Hlavně chci teda plédovat za svůj pozměňovací návrh, který jsem dal ve druhém čtení, a to je ten pozměňovací návrh, který přidává prostředky na institucionální podporu vědeckých institucí v kapitole školství. A právě je to takové místo, které je výrazně orientované směrem na budoucnost, protože si neumím představit, že by právě tyhlety instituce jako je CERN nebo ESA nedostaly podporu.

Prostřednictvím pana předsedajícího, se chci obrátit na zde nepřítomnou Alenu Schillerovou coby ministryni financí a chci ji poprosit - podobně jako říká, že musí zalepit v našem rozpočtu spoustu věcí, tak bych chtěl, aby našla sílu i zalepit tuhletu malou díru, která spočívá v té sebrané podpoře institucionální vědeckých institucí, protože se mi jeví, že to je věc naprosto zásadní, která nás bude vystavovat i hloupému tlaku a hloupé pověsti, že nedostáváme svým závazkům, a která vážně poškodí naši vědeckou komunitu, která pracuje na věcech, které jsou výrazně orientované na budoucnost. Takže děkuji velice za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Bohuslav Niemiec. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Niemiec: Vážený pane předsedo, děkuji vám za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se na počátek možná vrátím k tomu, co už tu padlo.  Můj ctěný kolega Jirka Horák tady mluvil o dostupném bydlení - nebudu to opakovat, ale podporuju každé jeho slovo a dovolím si také zareagovat na tu rozsáhlou debatu, která tady proběhla, sérii faktických poznámek na téma Nová zelená úsporám. Ano, jsem rád, že se neruší tento projekt a ta forma nějakým způsobem pro mě není úplně přijatelná, protože zas tu spotřebu odsouváme v čase, ale dobře.

Dámy a pánové, stojíme tady před závěrečným schvalováním nejdůležitějšího zákona tohoto roku. Státní rozpočet není jen o tabulkách a číslech, je o vytvoření, o vyjádření našich priorit. A dnes chci mluvit o prioritě, která (je) často málo viditelná, dokud se neobjeví problém - o bezpečnosti našich regionů a nápravě škod, které na naší krajině zanechala desetiletí těžby, a také o oblasti životního prostředí a o škrtech v této oblasti.

Chci se zaměřit teďka na počátek - na kapitolu Ministerstva průmyslu a obchodu, konkrétně na financování státního podniku DIAMO. Nevím, jestli víte, ale státní podnik DIAMO opravdu vykonává dobrou činnost, sanuje a stará se o staré zátěže. A můj názor je ten, že nesmíme podcenit financování tohoto podniku. Celkový objem financí v delším časovém horizontu klesá. Rozpočet Diama se v posledním období snížil z nějakých 6 miliard někde ke 4 miliardám, přičemž dochází k postupnému nárůstu úkolů které jsou Diamu svěřovány. Rozpočet není jednolitý, dělí se na několik klíčových pilířů; například právě sanace těžby uranu - což tvoří, dejme tomu, 1,5 až 2 miliardy z celkového rozpočtu Diama - a dlouhodobý program ve Stráži pod Ralskem - jde o technologicky velmi náročný postup a o velmi odbornou záležitost, kterou prostě potřebujeme dělat, aby nedošlo ke kontaminaci podzemních vod a zachovali jsme úroveň životního prostředí a krajiny - dále je to útlum těžby uhlí. A ten největší rozpočtový nárůst právě probíhá od roku 2021, kdy pod DIAMO přešly doly jako Lazy, Dukla, Staříč nebo Darkov a náklady spojené s likvidací rostly.

Jsou to také ekologické zátěže, které jsem již tady zmiňoval - sem patří třeba v minulosti ostravské laguny, dneska heřmanická halda, anebo právě sanace v Hustopečích nad Bečvou, o které budu dál hovořit. Zde je financování často nárazové a je podle aktuálních prací definované. O heřmanické haldě by se dalo mluvit opravdu hodně dlouho. Problém je ale to, že to téma se vždycky vytahuje před volbami a po volbách téma heřmanické haldy padá - ale také budiž. A já myslím, že i tady jsme schopni nalézt společné řešení.

Ale o čem chci hovořit dneska hlavně je sanace ekologické škody vzniklá v důsledku havárie cisternového vlaku převážejícího benzen v Hustopečích nad Bečvou. Při této mimořádně závažné havárii unikly do půdy a podzemních vod stovky tun vysoce toxických látek, což vedlo k rozsáhlé kontaminaci území a nutnosti dlouhodobé sanace životního prostředí. Odborné odhady potvrzují, že práce na odstranění havárie budou probíhat po dobu několika let a zahrnují zejména dekontaminaci půdy, ochranu podzemních vod a povrchových vod a zamezení dalšího šíření znečištění v dotyčném území. Sanace je nezbytná k ochraně zdraví obyvatel, zemědělské půdy a vodních zdrojů a představuje opatření ve veřejném zájmu, které nelze odkládat.

A proto právě s kolegy navrhujeme posílení kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu právě v investiční dotaci pro státní podnik DIAMO o 200 milionů korun. DIAMO v této věci má unikátní postavení, protože disponuje technologiemi, lidskými zdroji a znalostí problematiky, a proto navrhujeme navýšit tyto finanční prostředky.

Při druhém čtení zazněla řada pozměňovacích návrhů. Slyšeli jsme, že je potřeba šetřit - souhlasím. Šetřeme, šetřeme na provozu státu, šetřeme na byrokracii, nešetřeme na sanaci krajiny, ve které žije mnoho našich spoluobčanů - ať už se jedná o Moravskoslezský, Ústecký, Liberecký nebo Jihomoravský kraj.

V druhé části svého vystoupení bych chtěl podpořit pozměňovací návrhy, které předkládáme s kolegy z opozice v oblasti životního prostředí - je to například zachování provozu a vzdělávací činnosti domů přírody. Navrhované navýšení prostředků je určeno k zachování provozu právě vzdělávací činnosti domů přírody, které plní významnou roli v oblasti environmentálního vzdělávání veřejnosti. Slouží zejména školám, rodinám s dětmi i široké veřejnosti a patří mezi vyhledávaná a návštěvnicky oblíbená centra v regionech.

Domy přírody také představují prevenci negativních dopadů, podporu turismu a podporu lokality celého území. Stát na jejich fungování se podílí částkou zhruba 500 tisíc korun ročně a je to pouze dofinancování, to znamená, to navýšení, které by bylo dokryto, není nějakým způsobem zásadní a velké, a proto vás chci požádat o podporu toho návrhu.

Další oblastí, které se věnujeme, je navýšení prostředků v oblasti materiálně technického zabezpečení. V návrhu státního rozpočtu došlo ke snížení finančních prostředků určených na obnovu majetku, což omezuje možnost průběžně zajišťovat jeho nezbytnou obnovu a udržení provozuschopnosti. Navrhuji proto posílení, aby Ministerstvo životního prostředí a jeho příspěvkové organizace mohly řádně vykonávat svoji činnost.

Dále mi dovolte zmínit zachování podpory neziskových organizací působících v oblasti ochrany přírody. Navrhované navýšení prostředků je nezbytné pro zachování podpory neziskových organizací působících v oblasti ochrany životního prostředí, environmentálního vzdělávání a péči o krajinu. Ministerstvo životního prostředí v minulých letech poskytovalo na tyto aktivity prostředky z dotačního titulu každoročně více než 20 milionů korun. V návrhu státního rozpočtu na tento rok je však pouze 6 milionů korun. Takto výrazné snížení ohrožuje realizaci projektů, které se staly dlouhodobě využívanými k naplnění svých cílů v oblasti environmentálního vzdělávání, praktické ochrany přírody, dobrovolnictví a v péči o krajinu. Nestátní neziskové organizace přitom tyto činnosti zajišťují efektivně s významným zapojením dobrovolníků a za spolufinancování z dalších zdrojů. A proto vás žádám o podporu.

Zajištění kontinuity Podpory obnovy přírody. Další program, prostřednictvím kterého byla dlouhodobě realizována opatření zaměřená na obnovu přírody a podporu biodiverzity, není v návrhu státního rozpočtu zajištěn v rozsahu umožňujícím pokračovat v těchto aktivitách. Z toho důvodu je navrhováno, nebo navrhujeme zřízení nového programu obnovy přírody jako investičního programu, který bude na uvedený nástroj navazovat a umožní pokračování opatření směřujících k obnově krajiny, zadržování vody a k podpoře biodiverzity.

Dále bych si dovolil zmínit zajištění provozní stability příspěvkových organizací Ministerstva životního prostředí. V tomto případě se jedná hlavně o národní parky a jejich dostatečné financování. Tuto debatu jsme již vedli na výboru a myslím si, že byla dostatečně výživná a dlouhá.

Poslední věcí, ke které bych se rád přihlásil, je zachování podpory zoologických zahrad. Zoologické zahrady, a už to tu mí kolegové předřečníci zmiňovali, plní významnou funkci v oblasti ochrany přírody. Stabilní podpora přispívá k zachování aktivit i (plnění?) mezinárodních závazků České republiky v ochraně životního prostředí. Zoologické zahrady zároveň se podílejí významnou částí na zajištění odborné péče o živočichy, nebo o zabavené živočichy podle mezinárodních úmluv. A pokud tady v této oblasti nedojde k dofinancování a zajištění dostatečné podpory, tak hrozí to, že tyto závazky nemusíme plnit.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci vás požádat o podporu všech těchto návrhů, protože věřím, že jsou potřebné pro naši zemi a pro naši společnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče, a nyní prosím pana poslance Martina Baxu. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové. Já toto své vystoupení už nechci pojmout tak, jak to bylo ve druhém čtení, tedy že bych podrobně odůvodňoval své pozměňovací návrhy, které ostatně byly řádně podány, ale chtěl bych toto své vystoupení pojmout jako cosi, co bych nazval posledním apelem.

Posledním apelem proto, že teď vlastně zbývá reálně už několik málo hodin na to, aby konkrétně pan ministr Klempíř změnil svůj názor na to, jak vypadá návrh rozpočtu jeho ministerstva a požádal paní ministryni financí a kolegyně a kolegy z vládních stran o to, aby podpořili pozměňovací návrhy, které směřují k tomu, aby se navýšil rozpočet Ministerstva kultury reálně, ale spíše o to, aby rozpočet Ministerstva kultury pro rok 2026 umožňoval dobré, předvídatelné a funkční fungování české kultury, zejména v té neziskové sféře.

Říkám záměrně zejména v neziskové sféře proto, že ten můj návrh v tom svém jádru směřuje ke dvěma významným položkám, a to je 200 milionů korun na navýšení položky Kulturní aktivity, to jsou tedy reálně dotace pro neziskové organizace působící ve všech oborech české kultury, a to chci zdůraznit, ve všech oborech české kultury, a 100 milionů korun na Program státní podpory divadel a orchestrů, tedy na podporu kultury v regionech.

Poslední apel je to proto, že už bylo mnoho vykonáno na tom poli, aby vláda vzala zpět své podle mě nesprávné rozhodnutí o škrtech v rozpočtu Ministerstva kultury. A znovu chci tady připomenout, že v některých jiných případech vláda Andreje Babiše, pan premiér a paní ministryně financí tento svůj návrh, tento svůj původní názor přehodnotili. O 800 milionů korun se navyšuje rozpočet na sport, o 100 milionů korun se navyšuje rozpočet na adiktologické služby, o 50 milionů se navyšuje rozpočet na činnost mládežnických organizací. Skoro bych řekl s jistou nadsázkou, že mi rozum nebere, proč se tedy nemůže najít těch 300 milionů korun k tomu, aby se podpořila kultura v České republice.

Stojí za to také zdůvodnit, jak vlastně ta částka 300 milionů korun vznikla. Já neporovnávám návrh rozpočtu pana ministra Klempíře se schváleným rozpočtem Ministerstva kultury na rok 2025, a to z toho důvodu, že ten rozdíl by byl dramaticky větší z důvodu částečně mimořádných peněz, které jsme ještě v roce 2025 měli, když jsem stál v čele Ministerstva kultury. Byl to poslední rok fungování projektu Národního plánu obnovy, a také tam byly 2 miliardy korun, které jsem tehdy vyjednal po debatě s panem ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a které akceptovala vláda na posílení některých částí rozpočtu Ministerstva kultury, převážně v investiční oblasti, a v té době jednoznačně vědomě jednorázově. Já porovnávám ten návrh pana ministra Klempíře se svým návrhem rozpočtu, který schválila vláda Petra Fialy 30. září loňského roku, kde ten rozdíl byl zhruba 1,1 miliardy. To znamená, že o 1,1 miliardy korun byl rozpočet Ministerstva kultury větší.

A my se pohybujeme ve sféře, kde desítky milionů korun hrají roli, a když se bavíme o desítkách milionů korun, tak 100 milionů korun, 200, 300 milionů korun může znamenat zásadní rozdíl mezi dobrým fungováním a mezi rozpočtovými škrty. Proto já tady na to takto naléhám, a proto jsem rád, že přišel pan ministr kultury, pane ministře, vyzývám k tomu, co já říkám, poslední apel k té poslední příležitosti, abyste oslovil paní ministryni financí a poslankyně a poslance vládní koalice, a aby se akceptoval ten návrh, který může znamenat v součtu 300 milionů korun z hlediska státního rozpočtu, nechci říct drobné, ale je to částka, která rozhodně nezakývá veřejnými financemi, ale která na druhou stranu bude znamenat výrazně lepší fungování podpory české kultury v naší zemi.

Byli jsme dnes svědky veřejného vystoupení studentek a studentů uměleckých vysokých škol. Já bych zde přednesl, nebo se odkázal na těch pět základních bodů, které se v tom vystoupení objevily. Vrácení rozpočtu Ministerstva kultury do té původně navrhované výše. To já považuju za věc, která je obsažena v mých pozměňovacích návrzích jako zásadní. A jenom podotýkám to, že i za situace, kdy se zapojí některé rezervy Ministerstva kultury, které nejsou příliš velké, tak stejně prostě ty peníze navíc jsou zapotřebí.

Za druhé, respektování priorit uvedených v programovém prohlášení vlády, posílení nezastupitelné role kultury, výrazné zvýšení platů v kultuře - ke zvýšení platů už pan ministr přistoupil, to bezpochyby důležité je - je ale také třeba říct, že platy se týkají státních příspěvkových organizací. Téma odměňování kultury je mnohem širší a také dostupná kultura pro všechny. Připomenu při této příležitosti, že naše vláda na sklonku svého působení schválila státní kulturní politiku. Státní kulturní politika nebyla výrazem nějaké naší ,už vůbec nechci říct svévole... (Řečníka ruší dva bavící se ministři.) Jenom jestli můžu poprosit, pane místopředsedo, děkuju. (Pokračuje v řeči.) ...nějaké naší svévole, vznikla velmi obsáhlým participativním způsobem, podle mě s mimořádným zapojením kulturního sektoru a obsahuje priority, které nenesou punc žádného politického proudu. Ta státní kulturní politika je psaná tak, že obsahuje priority, které jsou podle mě akceptovatelné pro jakoukoliv politickou reprezentaci v naší zemi, která považuje kulturu za důležitou a pro niž je podpora, rozvoj české kultury, zásadní. Takže bod 2, státní kulturní politika. Jenom připomenu v této souvislosti znovu to, že naše veřejná diskuse o roli kultury ve společnosti nemá být omezena jenom na to, co se tradičně o roli kultury a umění nebo co se s rolí kultury a umění spojuje, to znamená přinášení nějakých zážitků, zábavy, reflexe, ale že má také velmi zásadní role jiné. Kultura spojuje, kultura má velmi významnou roli v sociální soudržnosti, to chci podotknout. Je-li kultura přístupná, pak samozřejmě se zlepšuje sociální soudržnost.

Znovu se bavíme o tom, kolik by mohly stát lístky na kulturní akce, kdyby se nejednalo o akce, které jsou podporovány z veřejných zdrojů, a pak si můžeme říci, že mnoho takových akcí by bylo nedostupných. Kultura hraje velkou roli v bezpečnosti, ve vnímání nějaké odolnosti společnosti a v neposledním bodě je důležitá i z hlediska nějaké, řekl bych hrdosti a komunitní pospolitosti. Já se vyhýbám tomu, abych používal terminologii, jíž jsme tady byli svědky při minulém jednání. Terminologie, která je vylučující, ale naopak to, co nás spojuje.

Třetím bodem tohoto prohlášení je respektování komisí dotačních řízení. Chci podotknout, že veškeré peníze, které Ministerstvo kultury rozděluje na dotace, pocházejí z dotačního řízení, které je zakotveno v právních předpisech. Není to nějaké svévolné rozdělování. Pan ministr kultury to bezpochyby ví, ale toto jednání je veřejné, je důležité, aby to zaznělo i takto veřejně, žádná dotace nemůže být poskytnuta jenom tak, že si ministr kultury nebo někdo z jeho okolí řekne, že někomu dotace dá. Všechny dotační peníze procházejí systémem, který vychází ze zákona o rozpočtových, takzvaných velkých rozpočtových pravidlech, tedy zákona o 218/2000 sbírky, z nařízení vlády o poskytování dotací, dotační komise tvoří klíčový pilíř tohoto poskytování dotací. Jejich doporučení má být respektováno, a to neznamená, to chci zdůraznit, že se vždycky s názory dotačních komisí o tom, jaké mají být parametry rozdělování dotací, má vedení Ministerstva kultury shodnout. Já si dokonce myslím, že to ani není možné, aby k nějaké finální shodě o podobě dotačních řízení mělo dojít. I já jsem během svého působení absolvoval debat mnoho o tom, jak má být nastaveno dotační řízení.

Dnešní jednání tedy sledují někteří kulturní aktéři, s nimiž jsme se ne vždycky shodli na podobě dotačního řízení na kritériích, parametrech, ale je povinností ministra kultury a vedení Ministerstva kultury, toho politického i toho úřednického, vést s tím sektorem debatu o tom, jak takové peníze mají být rozdělovány, protože ani ministr, ani kdokoliv z Ministerstva kultury nerozděluje svoje peníze, rozděluje veřejné peníze, jejichž rozdělování má být jasně definováno předem danými pravidly. A já myslím, že je v tom velmi důležité i ten samotný způsob, kterým se o tom dotačním řízení mluví, vést tak, aby bylo zřejmé, že ten mechanismus respektování dotačních komisí a jejich názoru je expertní a důležitý pro to, aby vše mohlo fungovat.

Bod čtvrtý, vnímání kultury jako investice a nástroje pro podporu odolné společnosti. Přiznávám se, že já nemám úplně ve zvyku tento argument dávat na čelní místo, říkat, že se veřejná kultura vyplatí, protože když na jednu korunu, kterou do kultury stát, obec, kraj, město vloží, tak se získá x korun jiných. Je to argument relevantní. Já myslím, že kultura má být ale podporována sama o sobě, ale je třeba to tady zdůraznit i v této části, koneckonců obsahuje to i to prohlášení. Byl jsem primátorem v době, kdy se připravoval projekt Plzeň, evropské hlavní město kultury 2015. Byl jsem náměstkem primátora zodpovědný za tu dobu nebo v té době, kdy jsme evropským hlavním městem kultury jako město Plzeň byli a ty výsledky byly zcela zřejmé, nejenom umělecké, ale i, když se tady hovoří o investici, o tom, co kultura může znamenat ekonomicky.

A za páté, respektující debata bez podněcování k nenávisti, sexismu, homofobie a diskriminaci menšin. Já jsem, pane ministře, vám tady dával radu při tom druhém čtení, abyste si zacpal uši, koneckonců měli jste to na plakátech, ve chvíli, kdy mluvil váš kolega Matěj Gregor a kdy tady velmi dehonestujícím způsobem hovořil nebo způsobem, ze kterého vyplývalo, že to není jako myšleno hezky, o některých projektech, které se týkaly problematiky LGBTQ+ menšiny a projektů, které patří do kultury, stejně jako dalších jiných.

Já jsem to tady chtěl zdůraznit proto, že dnes tady zazněl veřejně silně hlas, který je současně respektující a současně naléhavý, který je vlastně expertní a já ho tady zprostředkovaně využívám proto, abych podtrhnul to, co svými pozměňovacími návrhy chci docílit. Přál bych si, aby podpora kultury z rozpočtu Ministerstva kultury v roce 2026 zhruba odpovídala té podpoře loňské a nedělám to z nějaké ješitnosti. Dělám to proto, že podpory roku 2025 prostě ukázaly, že česká kultura je potřebuje a současně, že všechno to, co se odehraje, když takové podpory, dotace přišly, je opravdu velmi úctyhodné, prospěšné, užitečné, nachází si to svoje příjemce ve všech sociálních vrstvách v Česku i v zahraničí a že toto je důležité pro nás všechny.

Součástí mých pozměňovacích návrhů jsou i pozměňovací návrhy, které směřují ke kulturnímu dědictví, je tam 200 milionů korun na podporu obnovy památek, movitého kulturního dědictví a také je tam malý pozměňovací návrh, 10 milionů korun na podporu digitalizace unikátního fotoarchivu ČTK, které má, nebo které dosud zajišťovala, kterou, tu digitalizaci, zajišťovala Národní knihovna, což se v současné době neděje.

Podtrženo, sečteno. Těchto několik set milionů korun v rozpočtu, jehož schodek je 310 miliard, který je významně vyšší, než byl v naší vládě, v celkových výdajích státního rozpočtu, které výrazně přesahují 2 biliony korun, tak 200 milionů korun není kapka v moři, ale je to malá částka, která ale zásadně může pomoci. A proto, pane ministře, kolegyně, kolegové, poslankyně a poslanci vládních stran, dávám tento svůj poslední apel na to, abyste pozitivně zvážili hlasování o pozměňovacích návrzích na posílení rozpočtu Ministerstva kultury o těch 300 milionech korun směřujících na živou kulturu a 200 milionů korun na podporu kulturního dědictví, protože v posledku to bude prospěšné nejenom pro českou kulturu jako takovou, ale pro nás všechny. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A nyní je přihlášená paní poslankyně Monika Brzesková a další potom v pořadí je pan poslanec Marek Ženíšek. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Brzesková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi krátce promluvit k pozměňovacímu návrhu, který jsem spolu s kolegy lidovci předložila ke státnímu rozpočtu. Tento návrh směřuje k navýšení prostředků do podpory dostupného bydlení prostřednictvím programu Státního fondu podpory investic o 3,5 miliardy korun. Dostupnost bydlení dnes patří mezi největší problémy, se kterými se potýkají obce i města napříč republikou. Města a obce mají připravené konkrétní projekty nájemního bydlení, které mohou být realizovány poměrně rychle. Musí být však k dispozici finanční prostředky s náležitou podporou státu. Je důležité zdůraznit, že bydlení budované obcemi není určeno pro obce, ale především pro jejich občany, pro mladé rodiny, seniory, samoživitele, učitele, zdravotníky či policisty.

 

A bez těchto lidí se fungování místních komunit prostě neobejde. Jde o stabilní a dlouhodobě dostupné nájemní bydlení v místech, kde lidé žijí a pracují. Vláda si navíc ve své nové hospodářské strategii stanovila cíl, aby se do roku 2030 každoročně zahajovala výstavba deseti tisíc veřejných bytů. Pokud to ale myslíme vážně, musí tomu odpovídat i reálná podpora ve státním rozpočtu a ta dnes této ambici bohužel neodpovídá.

Zkušenosti z posledních let zároveň ukazují, že zájem obcí o program dostupné nájemní bydlení výrazně převyšuje dostupné prostředky. Řada kvalitně připravených projektů dnes čeká pouze na zajištění financování.

A dovolte mi ještě jednu osobní poznámku. Jako starostka sedmitisícové obce mohu říct, že obce chtějí stavět, připravují si projekty, ale bez patřičné podpory státu je jednoduše stavět nebudou, anebo jen ve velmi omezené míře. Pro mnoho samospráv je to bez státní pomoci finančně téměř nemožné. Navýšení prostředků proto umožní tyto projekty skutečně spustit. Podpoří stavebnictví, místní ekonomiku a zároveň pomůže řešit jeden z klíčových problémů české společnosti, a to je nedostatek dostupného bydlení. Není náhodou, že podporu těmto našim lidoveckým návrhům vyjadřuje také Sdružení místních samospráv České republiky, které zastupuje stovky obcí v celé zemi. Proto vás chci požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu číslo 415. Je to konkrétní krok, který může obcím pomoci stavět byty a lidem pomoci bydlet. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní poslankyni a dalším v pořadí je pan poslanec Marek Ženíšek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu velmi stručný. Chci zmínit pouze čtyři body, které považuji za velmi důležité, a nesmí v té debatě v rámci třetího čtení zapadnout.

Za prvé, je podle mého názoru naprosto absurdní, že tato vláda od samého počátku, co představila návrh rozpočtu na tento rok, se snaží veřejnosti namluvit, že je to rozpočet, který je snad dědictvím té vlády minulé. Není. Je to rozpočet této vlády, ta za něj má plnou odpovědnost a ta pro něj bude hlasovat a ta ho zde v Poslanecké sněmovně předkládá.

Za druhé. Ono se to v těch číslech, když si člověk projíždí ty jednotlivé sešity, tak se to ztrácí nebo snadno to zapadne, ale je třeba zdůraznit, že jsme svědky rezignace na prestiž, chcete-li České republiky v zahraničí. Rezignovali jste totiž na humanitu, solidaritu a škrtáte v takových oblastech, jako je třeba tolikrát zmiňovaná humanitární pomoc v zahraničí. Nejen, že to je dle mého názoru docela hanebné, ale je to také sobecké a zcela jistě se nám to v budoucnosti vymstí. A co víc, nechcete plnit závazky vůči NATO. Ona to není jenom taková suchá holá věta, která se tady často opakuje, ono je to naprosto zásadní a otáčí to kormidlo České republiky úplně opačným směrem. Ignorujete bezpečnostní situaci v Evropě a reálně hrozí kvůli této vládě, že budeme na samém chvostu celé aliance, co se výdajů na obranu v poměru k HDP týká. To je ostuda a je to vážné ohrožení a bezpečnostní riziko České republiky. A proto také předkládáme pozměňovací návrhy, které to mají alespoň částečně nějakým způsobem napravovat.

Za třetí. Když si vzpomenu, když jste byli v opozici, na vaši kritiku nebo kritiku z vaší strany a porovnám ji s vaším vlastním vládním prohlášením, nelze nezmínit například i výdaje na vědu a výzkum. Ty, které dnes vy navrhujete, jsou nejnižší za poslední roky. A krátíte přesně tam, kde se rozhoduje o budoucí konkurenceschopnosti naší země. A opět, proto předkládáme pozměňovací návrhy, které by to měly nějakým způsobem alespoň napravit.

A konečně za čtvrté. Tento rozpočet není vizí do budoucna, tak jak se nám snažíte často ve vašich komentářích namluvit. Je to rozpočet alibismu, výmluv a promarněných šancí a priorit a všichni tady, jak sedíme, si ho budeme pamatovat jako rozpočet, který je v rozporu se zákonem, jako rozpočet, co nemyslí na naši budoucnost, nepovažuje obranu za prioritu a bere přes 3 miliardy korun výzkumu, ale zato přidává pochopitelně na dotacích pro agroholdingy ve slepém fondu, který je tak slepý, že jeho děti velmi dobře uvidí ty miliardy. Takhle jednoduché to je a děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A nyní je přihlášen pan poslanec Jiří Havránek. Nevidím ho, tak ho přesouvám. Pan poslanec Karel Haas. Toho rovněž nevidím. Další je pan poslanec Vojtěch Munzar. Toho rovněž nevidím. Dostáváme se k poslanci Michalu Kučerovi a ten je. Pane poslanče? Ne, vracíte se zpět ještě... Tak. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych se stručně vyjádřil nejen k tomuto rozpočtu, ale i k pozměňovacím návrhům, které jsme jako TOP 09, tak samozřejmě já jako poslanec za TOP 09 předložili, a s dovolením bych požádal o podporu těchto pozměňovacích návrhů, což je myslím teď ve třetím čtení potřeba.

Dámy a pánové, jak už celá řada mých předřečníků tady zmínila, státní rozpočet je vlastně ten nejdůležitější zákon, který Poslanecká sněmovna schvaluje v roce, který každý rok přijímá, a nejde pouze o nějaký součet příjmů či výdajů. Je to rozhodnutí o tom, jaké má Česká republika priority a jakou budoucnost chceme pro naši zemi a samozřejmě pro všechny, kteří v naší zemi žijí.

Tento rozpočet na rok 2026 má schodek 310 miliard. 310 miliard si musí stát půjčit, aby financoval své priority. Proto je to třeba v této Sněmovně vnímat s velkou vážností, protože každý schodek znamená jediné. Stát si musí tyto peníze půjčit a budoucí generace je budou splácet. Takže třeba vidím na galerii celou řadu studentů, tak vy těch 310 miliard prostě budete splácet. Ani vám to moc nezávidím.

Je to legitimní se ptát, na co si těch 310 miliard vlastně půjčujeme. Pokud si stát půjčuje na strategické investice do infrastruktury, energetiky, inovací nebo na odolnost krajiny, lze to ještě považovat za investici do budoucnosti. Pokud si ale stát půjčuje na běžný provoz, pokud si stát půjčuje na slevy na jízdném, pak jen odsouváme problémy této země na další roky dopředu. Právě to je podle mého názoru hlavní slabina tohoto rozpočtu. Navíc, a už to tady dnes mnohokrát zaznělo, podle Národní rozpočtové rady tento zákon překračuje zákonný limit vyplývající ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. A to je velmi vážné upozornění. Jinými slovy, stát si půjčuje více, než kolik podle vlastních pravidel rozpočtové odpovědnosti připouští. Jako člen hospodářského a zemědělského výboru bych očekával, že rozpočet bude mnohem silněji orientován na oblasti, které rozhodnou o budoucnosti české ekonomiky. A samozřejmě bych tady zmínil moderní infrastrukturu, energetickou transformaci a samozřejmě odolnost krajiny. Bez moderní infrastruktury nebude česká ekonomika konkurenceschopná, bez stabilní energetiky samozřejmě nebude průmysl investovat nebo nebude odolný přicházejícím krizím.

A samozřejmě bez zdravé krajiny nebude zdravá česká společnost.

Rozpočet by měl být nástrojem, který tyto strategické priority posiluje, ale není tomu tak. Proto TOP 09 navrhuje konkrétní úspory a ta výše úspor, které navrhujeme, je 64 miliard. A přitom jasně říkáme, že bezpečnost a budoucnost naší země není jen prioritou TOP 09, ale musí být prioritou celé vlády. Proto jsme v TOP 09 připravili celou sadu pozměňovacích návrhů. A zejména bych chtěl zmínit ty, kdy TOP 09 přesouvá prostředky do strategických priorit. A to 21,34 miliardy korun do obrany a bezpečnosti, 1,5 miliardy přesouváme nebo respektive navrhujeme přesunout do vědy a výzkumu, 1,2 miliardy potom do péče lůžkové, to znamená do zdravotnictví, což je samozřejmě taky důležitá a nezbytná oblast.

Nicméně já bych se zde chtěl zmínit o konkrétních dvou pozměňovacích návrzích, ke kterým jsem se přihlásil ve druhém čtení a které považuji za velmi důležité. To, že 300 milionů korun dáváme na ochranu přírody a krajiny, to samozřejmě zapadá do celého toho konceptu investice do budoucnosti a do odolnosti naší společnosti. Protože každá odpovědná vyspělá společnost musí chránit přírodu a krajinu, je to znakem, jedním z největších znaků pro vyspělé a kulturní společnosti.

V tom pozměňovacím návrhu, o kterém já hovořím, navrhujeme posílit rozpočet národních parků, a to samozřejmě se jedná o Krkonošský národní park a o šumavský národní park o 70 milionů korun, to znamená 35 milionů korun pro Krkonošský národní park a 35 milionů pro šumavský národní park. Myslíme si, že to je naprosto správná a důležitá záležitost. Je to znakem vyspělé společnosti, vyspělé demokratické společnosti, že o takováto území pečuje.

Já bych chtěl tady zmínit, už jsem, myslím, o tom kdysi hovořil, že první národní park byl založen ve Spojených státech amerických, byl to Yellowstonský národní park a zřídil ho tehdy republikánský prezident Grant, což byl předtím vrchní velitel armády Unie.

A proč to říkám? Protože to se jednalo o republikánského prezidenta. Takže kdo obviňuje ty, kteří mají zájem a pečují o přírodu, nechtějí dopustit její devastaci a chtějí naopak tu přírodu odkázat v lepším nebo ve stejném možná lepším stavu, než ji zdědili zase dalším generacím, tak odmítám obviňování z nějakých aktivistických či levicových úchylek. Naopak právě péče o přírodu a odpovědnost ke krajině je čistě konzervativní téma. A to ostatně dokládá i to, že jsem tady zmiňoval, že první národní park na světě zřídil republikánský prezident Grant.

Já jsem slyšel víceméně v debatách, že ty peníze, které národním parkům chybí, budou dorovnány z rezervy. Tohleto musím jednoznačně odmítnout. Já jsem tu dobu, kdy, a to byla, tuším, první vláda hnutí ANO a ČSSD, kdy se skutečně z těch rezerv financoval, respektive se vypomáhalo na financování rozpočtu, ten rozpočet skutečně byl dotován právě z rezerv jednotlivých podniků a organizací zřízených státem a nebylo to v pořádku. Ony samozřejmě rezervy nejsou určeny k tomu, aby šly do spotřeby. Ty rezervy jsou určeny buď nějakým mimořádným situacím, anebo aby třeba spolufinancovaly investice, ale ne rozhodně pro to, aby se v tu danou chvíli projedly.

No, co bude za rok, za dva? No tak nebude žádná rezerva a nebude ani žádná úspora, protože ta rezerva zmizí, zmizí ve spotřebě. Debata o tom, zda ty peníze jsou uloženy na těch rezervách, jestli jsou uloženy správně v bance - no, tak prosím pěkně, to se dá snad vyřešit poměrně jednoduše, nastavit vhodné financování v bance, vhodné úročení, případně nějaké kumulace, to je poměrně jednoduchá záležitost. A my třeba v Ústeckém kraji jsme to zřídili pro všechny příspěvkové organizace. Funguje to výborně a myslím si, že dokonce se do toho zapojili i starostové jednotlivých obcí, takže se využívá těch synergických efektů a jsou spokojeni s tím, že ty peníze, které mají na svých účtech, jsou velmi dobře úročeny a velmi dobře zhodnoceny na bankovních účtech, se kterými pomáhá právě Ústecký kraj. Myslím si, že pokud by stát potřeboval poradit, tak se může inspirovat právě u nás. Dělalo se to v minulém volebním období a funguje to velmi slušně.

Jako poslední věc, nebo respektive jako ten druhý pozměňovací návrh bych chtěl zmínit pozměňovací návrh, ke kterému jsem se taky přihlásil, nicméně je dílem poslanců TOP 09, a to je zahraniční vysílání rozhlasu, kterému se taky berou peníze. Věřím, že se to právě zhojí tak, že poslanci dnes podpoří tento pozměňovací návrh, protože služba rozhlasu je dlouhodobě významným nástrojem veřejné diplomacie České republiky. Jeho role spočívá v tom, že poskytuje objektivní informace o dění v České republice, přispívá k šíření demokratických hodnot a principů, přispívá také proti boji proti dezinformacím a cílené propagandě. Udržuje kontakt s krajany, podporuje dobré jméno České republiky v zahraničí. A na tom snad všichni máme zájem, jak tady sedíme. Takže tento pozměňovací návrh jistě podpoříme.

V době zvýšeného geopolitického napětí, o tom jsem tady již mluvil a o informačních kampaních namířených proti demokratickým státům je zachování stabilního zahraničního vysílání nezbytné. Snížení rozpočtu by mohlo vést k jeho omezení, k omezení jazykových mutací či redukci obsahu či technickému oslabení distribuce, což by mělo přímý dopad na schopnost České republiky komunikovat své postoje a hodnoty v zahraničí. Prosím pěkně, v dnešní době si všichni uvědomujeme, jak to je nezbytné, aby Česká republika bojovala proti dezinformacím a právě jedno z nich je to zahraniční vysílání Českého rozhlasu v českém jazyce.

Dámy a pánové, rozumím tomu, že sestavit rozpočet v dnešní ekonomické situaci není jednoduché. Ale právě proto bych očekával více strategického přístupu a méně krátkodobých politických kompromisů. Rozpočet ve výši 310 miliard korun by měl být především rozpočtem investic do budoucnosti. Ale tomu tak není. V předložené podobě tomu tak podle mého není a rozpočet, který překračuje vlastní pravidla rozpočtové odpovědnosti, není dobrá vizitka fiskální politiky státu. Tento rozpočet není ani dobrá vizitka této vlády.

Proto já i se mnou celý klub TOP 09 tento návrh rozpočtu nemůžeme podpořit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ano, děkuji, pane poslanče, prosím o snížení hladiny hluku v sále. A já vidím, že tady je pan poslanec Munzar, ale já musím to vzít po řadě. Takže další v pořadí je pan poslanec Jiří Havránek, nepřítomen. Pan poslanec Karel Haas nepřítomen. A přichází nám pan poslanec Vojtěch Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, přiblížilo se k nám hlasování o státním rozpočtu na tento rok. Jsem jeden z posledních vystupujících, takže můžu, myslím, některé věci shrnout. Co se o tom rozpočtu dá stručně na konci říct? Tento rozpočet a prostřednictvím něj vláda rezignuje za prvé na uzdravování veřejných financí, za druhé rezignuje na dobrou ekonomickou budoucnost naší země a za třetí rezignuje na naši vnější bezpečnost a tím na důvěryhodnost vůči našim zahraničním partnerům. Trošku rozvedu ty své teze, ty své tři teze.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane poslanče, opravdu prosím o klid v sále! Ta hladina hluku je tu opravdu velká. Čím je nás tady méně, tím se to více rozléhá. Děkuji.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Proč vláda rezignuje na uzdravování veřejných financí? Respektive proč to tak hodnotím? Každý hlas, který tady zvedne pro tento rozpočet ruku, obzvláště ten, který před volbami kritizoval vysoké schodky, vlastně popírá sám sebe. Protože dneska to bude hlas pro zvyšování tempa zadlužování. Státní rozpočet je v naprostém rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Nejde ani tak o nějaký formalismus, jako jde o to, že v tomto zákoně byla nastavena cesta, jak snižovat tempo zadlužování, jak snižovat schodky našich veřejných financí, našeho státního rozpočtu.

A byla to nastavená cesta k uzdravování veřejných financí, aby budoucí generace nemusely tolik platit naše dnešní dluhy. A hlas pro tento rozpočet tuto snahu hodí do koše. Já přiznávám, že mi také nebyly po chuti vysoké deficity minulých let, přesto v posledních čtyřech letech se podařilo otočit trend, výdaje rostly pomaleji než příjmy na rozdíl od předchozích let, a to vedlo ke snižování tempa zadlužování z nějakých 5 procent ročního zadlužení veřejných rozpočtů vůči HDP v roce 2021 na nějakých 2,1 procenta v minulém roce. A tímto rozpočtem, vládní koalice, tímto rozpočtem oba dva trendy otáčíte. Zvyšujete tempo zadlužování, protože výdaje rostou opět pod vámi rychleji než příjmy. To si plánujete. Rychlejší tempo zadlužování povede k rychlejšímu nárazu na dluhovou brzdu. Povede ke zvyšování podílu obsluhy státního dluhu na celkových výdajích státu. Jinými slovy, každý rok díky tomu z peněz daňových poplatníků se bude brát více peněz na úroky, a tím bude zbývat méně peněz na ostatní důležité výdaje státu a na jejich investice, jako je do škol, do dálnic a podobně.

Za druhé. Řekl jsem tady na začátku, že tento rozpočet rezignuje na dobrou ekonomickou budoucnost naší země. Rozpočet totiž není jenom finanční plán, finanční bilance, souhrn toho, co chtějí jednotlivá ministerstva. Rozpočet je jeden z nejdůležitějších a klíčových nástrojů fiskální hospodářské politiky. My se dnes nacházíme v solidní ekonomické kondici jako naše země. I paní ministryně říkala na sjezdu hnutí ANO, že hrajeme Ligu mistrů. Máme jeden z nejvyšších ekonomických růstů v Evropě, máme nízkou inflaci, máme velmi nízkou nezaměstnanost. A teď je na místě otázka, zda je ospravedlnitelné, aby v době ekonomického růstu se zvyšovalo tempo zadlužování, a tedy prostřednictvím tohoto rozpočtu mít takzvaně expanzivní fiskální politiku. Právě tlak na zvýšení deficitu je tlakem na zvýšení expanze ve fiskální politice. Neznamená to nic jiného totiž než zalévání ekonomiky vrtulníkovými penězi na dluh.

My slyšíme ve veřejné debatě, i tady jsme to slyšeli, že musíme vyššími výdaji nastartovat ekonomický růst, který ale je, že se zkrátka můžeme prodlužit k vyšší prosperitě. Ale ten účet zaplatí budoucí generace a ekonomicky to také nefunguje. V době ekonomického růstu, v době, kdy naše ekonomika je na hranici svého potenciálu, se mají uzdravovat veřejné finance, ne jim více podrážet nohy a v takovém případě každá koruna na dluh nezvýší ekonomický růst, každá koruna na dluh zvýší proinflační tlak a ekonomickou nerovnováhu, protože mít expanzivní fiskální politiku na dluh v době ekonomického růstu je ekonomický nesmysl. Ukazuje to na ekonomickou nekompetenci a ignoraci ekonomických pravidel. Tím nemyslím zrovna právní řád, ale zákony ekonomiky, které jsou platné podobně jako přírodní zákony. Nedají se překřičet, nedají se přemluvit, ani se nedají uplatit. A vlastně tím, že stát chce žít na dluh i v době prosperity, tak vlastně tím učí lidi, že se dá žít na dluh, že stát všechno dokáže zaplatit, dát všechno všem. Ale to tak přece nefunguje! Stát nemá nekonečné zdroje, nedokáže se o všechno postarat a nedokáže vše zaplatit, protože ve finále stát hospodaří pouze s tím, co vybere od daňových poplatníků. A vy tímto způsobem vedete naši společnost k vytváření a prohlubování nárokové společnosti. A i tomu dneska chcete dát svůj hlas.

Za třetí. Tento rozpočet rezignuje na bezpečnost a tím na důvěryhodnost vůči našim zahraničním partnerům. Už to tady bylo několikrát dnes řečeno. Prostřednictvím rozpočtu totiž vy, vládní strany, ukazujete své priority. To, co není prioritou, se škrtá, tedy výdaje na obranu například, a naopak se zvyšují výdaje na podporu agrárního sektoru, na dotace velkým agronomickým podnikům. V době nejistot, rizik, napětí a konfliktů na mezinárodní scéně krátit výdaje na obranu je hloupost a nezodpovědnost sama o sobě. Riziko, že při nezapočtení výdajů na dopravní infrastrukturu do obranných výdajů, které jsou tam obsaženy, a budeme čekat, zda je NATO započte, nebo ne, nedosáhneme minimálního závazku NATO 2 procent obranných výdajů vůči HDP. Budeme v očích našich zahraničních partnerů za černé pasažéry, za ty, kdo se chtějí jen vézt, budeme za Švejky, ale tak se přece důvěryhodný partner nechová! A když my po někom chceme, aby plnil své závazky vůči nám, i my bychom měli chtít, abychom my plnili naše závazky vůči ostatním.

Proto jsme jako ODS představili několik pozměňovacích návrhů. Já tady nebudu všechny představovat, máte je ve svých podkladech, zmíním se jenom o některých. Navrhujeme, abychom se tolik nezadlužovali. Máme pozměňovací návrh, který snižuje výdaje napříč jednotlivými rezorty o 27 miliard korun. Chceme toto dát na splátku státního dluhu, aby to vláda neutratila, ale na konci roku byl o to případně menší deficit. Proto například, protože jsem tady mluvil o obranných výdajích, navrhujeme navýšení obranných výdajů o 21 miliard korun. Vlastně vrátit to, co navrhla Fialova vláda, abychom skutečně dostáli našemu závazku vůči našim partnerům, a není to jenom o závazcích, je to hlavně o naší vlastní odpovědnosti a naší chuti zabezpečovat bezpečnost našich občanů a naší společnosti.

A zmíním se na závěr ještě o jednom pozměňovacím návrhu, který je spíše menší, je spíše symbolický. Stát každý rok někdy přímo ze státního rozpočtu, někdy prostřednictvím Úřadu vlády podporoval takzvané paměťové organizace; organizace, které zachovávají odkaz například prvního, druhého a třetího odboje, zachovávají naši historickou paměť na hrůzy a neštěstí obou totalit, připomínají důležitost naší svobody a to, že nebyla zadarmo a že naši předci za ni zaplatili vysokou cenu. Protože jak se říká, kdo nezná svoji minulost, je odsouzen ji zopakovat. A nás bude velmi zajímat, zda poslanci stran nové koalice tento pozměňovací návrh podpoří, nebo zda pro tyto paměťové organizace ve státním rozpočtu nechají čistou nulu. Bude nás velmi zajímat, zda budete chtít hodit tyto organizace přes palubu, anebo podpoříte ten náš návrh, který je ve výši 12 milionů korun na jejich podporu. Opravdu z hlediska státního rozpočtu marginální, malá částka. Je to opravdu symbolická částka, ale bude to i symbolické hlasování, zda se přihlásíte jako nová vládní koalice k důležitosti svobody a připomínání nebezpečí totalitních režimů, anebo ne. Za chvilku budeme hlasovat, počkáme si na to. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Nyní mám přihlášeného pana poslance Benjamina Činčilu a může se připravit pan poslanec Jiří Havránek a potom jako poslední pan poslanec Karel Haas. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dobré odpoledne. Dobrý den, paní ministryně. Já už jsem tady hodněkrát vystupoval ke státnímu rozpočtu, tak myslím, že to moje vystoupení bude poměrně krátké. My jsme se na klubu domluvili, jak budeme hlasovat u pozměňovacích návrhů. Začnu u těch pozměňovacích návrhů, které připravila vládní koalice. Tam budeme pro, protože je fakticky opsala od nás, od lidovců a od ostatních opozičních stran, a u ostatních pozměňovacích návrhů budeme také většinou pro, akorát nepodpoříme pozměňovací návrhy, které berou peníze rodinám. To je věc, kterou určitě nikdy jako lidovci nepodpoříme. To je za nás nepřekročitelná hranice. Takže u většiny budeme pro, akorát u těch, které berou peníze rodinám, tam ty podpořit nemůžeme.

To, co mi chybí u současného státního rozpočtu, tak je slovo odpovědnost. To je to, co vlastně celé chybí tomu, že zadlužujeme naši budoucnost. Odpovědnost za předložení protizákonného rozpočtu, odpovědnost za to, že současná vládní koalice nepředložila střednědobý a dlouhodobý výhled na rok 2027 a 2028. Odpovědnost za to, že se mají také sestavit nějaké priority, za bezpečnost našich občanů, tedy investice do obrany. To zcela v tom rozpočtu chybí.

Odpovědnost za péči o děti a mládež, za prevenci a investici do sportu, také odpovědnost za regiony a venkovské kraje, jako je moje Vysočina, kde třeba investice do vysokorychlostní železnice mohou posunout region na vyšší úroveň; odpovědnost za podporu vědy a výzkumu - to je jediná cesta k moderní ekonomice; odpovědnost za efektivní výdaje za adresnou politiku a ne plošné rozdávání; odpovědnost za generace; odpovědnost za řešení krize stárnutí populace; odpovědnost za naše děti, za naše rodiny, za naši budoucnost. Tahle vláda svým rozpočtem jde proti budoucím generacím, a proto (?) já ani lidovci nemůžeme podpořit jimi navržený státní rozpočet. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče, a zároveň děkuji za silný hlas, neboť jsem tentokrát nemusel nikoho napomínat. A nyní v pořadí pan poslanec Jiří Havránek. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Havránek: Já děkuji za slovo, kolegyně, kolegové, a zároveň si dovolím omluvit se za to, že moje původní přihláška propadla podobně jako kolegy Karla Haase, protože jsme měli jednání poslaneckého klubu, mimo jiné i právě k tomu, co zde v tuhle chvíli projednáváme. Nicméně sledovali jsme celé dnešní jednání, a proto já se chci vyjádřit, byť to není přímo k rozpočtu, ale samozřejmě zaznělo to zde při rozpravě a zaznělo to taky s ohledem na to, že by to mělo dopady do státního rozpočtu pro tento rok, tak k tomu, co se týče našeho návrhu snížení spotřební daně, protože přiznám se - a vlastně mě to zarazilo, protože mi přišlo, že opravdu tady dochází k tomu, že jsme byli svědky neznalosti, ať už samotného návrhu, což zde paní ministryně - a děkuju za tu férovost - přiznala, samotného návrhu, který jsme předložili, ale i toho, jaká je vlastně roční spotřeba benzinu a popřípadě samotné nafty v České republice, protože já sice nemám za sebou, ani v tuto chvíli ani nějak jinak, aparát Ministerstva financí, ale trojčlenka mi nějakým způsobem ve škole šla - a když si opravdu vezmu, jaký je objem spotřeby v miliardách litrů benzinu, popřípadě nafty, přepočtu to na čtyři měsíce, tak mi opravdu nevychází, že by při té koruně sedmdesát měly být náklady ve výši, která tu byla avizovaná, naopak - a to opravdu opomíjím i možné pozitivní dopady do toho, že ve chvíli, kdy snížíte cenu nafty, popřípadě benzinu, tak opravdu lidé neomezí svou spotřebu a budou i v těch letních měsících pokračovat v cestovní aktivitě, projíždět benzin, je to pozitivní věc opravdu pro motoristy, jak s velkým M, tak s malým m, a myslím si, že tohle je tady opomenuto. A pokud se (?) čistě trojčlenkou, tak maximální výdaje, kdybych nepočítal s jakýmikoli pozitivními dopady, by byly někde opravdu v řádu 4 miliard - a vycházím z čísel spotřeby benzinu a nafty v České republice za posledních dvanáct měsíců.

Čeho jsme ale byli svědky také při tom, když jsme přicházeli do práce? A teď vás prosím (Otáčí se vlevo.), podívejte se všichni nahoru na galerii, protože teď tam vidíte opravdu zástupce kulturní sféry. Těší mě, že to je i můj oblíbený divadelník Rosťa Novák, kterého tímto zdravím, protože to, co předvádí ve svých Jatkách, je něco, co není obvyklé ani v Evropě, natož v České republice - a díky za vaši práci. Pro mě - ale proč to říkám? Čeho jsme byli svědky: Přišli jsme sem do Sněmovny a viděli jsme demonstraci, která se týkala právě financí, které směřují do kultury. Nedemonstrovali tito lidé jenom za toto, ale zaznívá, zaznívá už i to, že by měl podat demisi ministr kultury Oto Klempíř. A mě vlastně mrzí, že my jsme ani neměli tu odvahu v tento den zařadit na dnešní jednání bod, který by se této věci týkal. Považuji to za škodu a těší mě, že tito lidé se přišli podívat právě na schvalování rozpočtu a třeba i na to, jak se postavíte k některým pozměňovacím návrhům, které právě situaci v kultuře řeší.

Přecházím ke druhé části svého projevu a co s tím dělat. No, tak nejdřív k té spotřebce. Vláda může nečekat 30 dnů a přijmout k našemu návrhu stanovisko. (Hluk v sále.) A když bude negativní, což tak nějak očekávám, tak se můžeme vrátit opravdu k debatě založené na datech o tom, jaké dopady do státního rozpočtu by případně tento náš návrh přinesl. Já vlastně - a tady chválím současnou vládu - děkuju za to, s jakou rychlostí jste přistoupili ke kontrole - nikoli marží, ale celkově růstu cen na benzínových stanicích, a už opravdu neřeším to, jakou kritiku to přinášelo směrem k nám v minulém volebním období právě po invazi na Ukrajinu, v roce 2022 zejména. (Hluk v sále neustává.) Ale vlastně chválím, že opravdu jste k tomu přistoupili rychle. Nicméně teď tu máte opravdu možnost poměrně rychle přistoupit k tomu druhému opatření - (Otáčí se k předsedajícímu.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte. Promiňte, pane poslanče. Prosím pravou i levou stranu Poslanecké sněmovny, aby snížila hladinu zvuku, případně si své rozhovory šla vyřizovat do předsálí. Děkuji.

 

Poslanec Jiří Havránek: Necítím úplně, že by došlo ke změně, ale respektuji to, vážený pane předsedající, a děkuju vám za alespoň snahu zjednat pořádek. U té spotřebky opravdu - já mám pocit, totiž i vlastně i v tom, jaká tu zaznívala čísla - jste se trošku inspirovali tím, co jste navrhovali před těmi čtyřmi lety, a to sáhnout k nulovému DPH. Tam by potom ta čísla, která zde zaznívala od Aleny Schillerové, v podstatě seděla - prostřednictvím pana předsedajícího, pardon - ale opravdu u té spotřebky samotné ne.

No a co udělat s tím, s tou kulturou a s tím, co jsme opravdu zažili ve chvíli, kdy jsme přicházeli dneska do práce? Přijmout pozměňovací návrhy, které naleznete pod čísly 487 nebo 488 nebo 489, které opravdu na tu neutěšenou situaci rozpočtu, respektive částky, která směřuje k podpoře živého umění, reagují. Jsou to pozměňovací návrhy kolegy Martina Baxy a spolu s Martinem Baxou já jsem je zde před týdnem odůvodňoval. (Neustávající hluk v sále.)

Čím tomu předejdeme? Za prvé, destrukci živé kultury, no a za druhé také dehonestaci milého ministra Oty Klempíře, za prvé, oprávněného od kulturní obce (Zvuk zvonku.) a které já znovu děkuji za to, že opravdu sem dorazila, není to nijak plánované a věřte mi, že kdybych tam nepoznal jednoho ze svých oblíbených divadelníků, možná bych na to ani já nepřišel, ale také k dehonestaci podobné, kterou zažil kolega Boris Šťastný, který je dneska určitě šťastný s ohledem na to, že s největší pravděpodobností bude přijat pozměňovací návrh navyšující výdaje na sport o 800 milionů korun, ale já mám takový trochu strach, že - a je to správně - že občanská společnost se staví za kulturu, může za čtrnáct dní, za měsíc přijít opravdu Andrej Babiš a říct: Oto Klempíř si nedokázal vyjednat dostatečný objem financí pro kulturu. A proto já vám tady znovu podávám podanou ruku, pojďme tomu předejít a pojďme znovu přijmout pozměňovací návrhy, ať už buď 487, 488 nebo 489.

Teď opravdu už v rychlosti k dalším drobným pozměňovacím návrhům. Nejprve ke skupině, která řeší mandatorní výdaje Senátu, dlouhá diskuse - vidím tady mnohé milé kolegyně a kolegy z rozpočtového výboru - o tom, zda opravdu těch 8,75 milionu korun, které nejsou pokryty na straně mandatorů. Můžeme to napravit, je zde celá řada pozměňováků, ať už z dílny kolegů z mé domovské ODS či z dalších stran, já to považuji za správné, protože mandatorní výdaje jsou výdaje, které jsou dány zákonem. A znovu opakuji, 8,7 milionu korun v dvoubilionovém rozpočtu, věřím, že opravdu prostor na přesun tu je, a dokonce dáváme několik možností a variant.

Potom skupina návrhů, které se týkají Bezpečnostní informační služby, NÚKIBu, no v podstatě vnitřní bezpečnosti. Úplně na rovinu se přiznám, že byť tomu nerozumím, nechápu a je to pro mě ideologicky nepřijatelné, tak jsem nějak schopen a ochoten respektovat, že někteří kolegové z politického spektra to mají jinak a říkají, že výdaje na vnější bezpečnost, na obranu nemají růst. V pořádku, ale potom neříkejme, že přece chceme, aby rostly výdaje na vnitřní bezpečnost a nějakým způsobem tady opomíjíme NÚKIB a Bisku jako opravdu základní jednotky celého spektra vnitřní bezpečnosti.

A vrátím se i k výdajům na obranu, protože - a teď já fakt nevím, já opravdu nevím, jak chcete směrem k zahraničním partnerům vysvětlovat, že není využito zákonné výjimky, kterou my jsme plánovali v původním návrhu rozpočtu. Zaznělo tu, tuším, od paní ministryně financí, prostřednictvím pana předsedajícího: věřím slovům Donalda Trumpa. Tam to bylo ve spojitosti s tím, že opravdu válka, respektive útok a vojenská operace Spojených států a Izraele směrem k Íránu, ke které jsme nebyli schopni jako Poslanecká sněmovna přijít (?) usnesení, s tím, jak se k tomu vlastně jako Česká republika stavíme, ale v pořádku, že brzy skončí a že tím pádem reakce, které jsou na trhu s motorovými oleji, respektive s naftou, opadnou.

No, tak, ale prosím, věřme těm slovům Donalda Trumpa i v dalších oblastech, protože tam potom nám je přece naprosto jasné, že kromě té reálné částky, která směřuje na obranu a která roste, musí růst i to procentuální vyjádření směrem k HDP, protože přesně tak zní naše závazky směrem k našim zahraničním partnerům. Vychází to nejenom ze slov Donalda Trumpa, nejenom z těchto našich závazků, ale z těch našich závazků, a omlouvám se za to, vychází i to, jaké vybavení má mít Armáda České republiky. Možná, kdyby se kolegové, kteří jsou dnes ve vládních lavicích a mnoho z nich tady bylo už v minulém volebním období, účastnili té schůze v režimu tajné Poslanecké sněmovny, kde opravdu jsme slyšeli, v čem všem musíme dohnat naše resty, tak by ta situace dneska taky vypadala jinak, ale tady už je pozdě plakat nad rozlitým mlékem. A já opravdu nechci, abychom kroky, které dnes uděláme a můžeme je stále ještě napravit hlasováním, se vydaly cestou, jakou se vydalo Španělsko. A já opravdu nestraším, ale pokud říkáme, že věříme slovům Donalda Trumpa, tak jim, prosím, věřme, i tam, kde se nám to například úplně nehodí.

A proto se vás tu kolegyně, kolegové ještě naposledy snažím přesvědčit a poprosit o to, abyste sundali ten pomyslný šátek z vašich očí a vnímali tato slova, vnímali naše závazky a podpořili tedy pozměňovací návrhy, které směřují k navýšení výdajů na obranu. My jsme od prvního čtení říkali o tomto návrhu rozpočtu, že je ignorantský, protože ignoruje zákon, to platí, ignoruje obranné závazky, platí to, ale můžeme to napravit a taky ignoruje to, co to celé může znamenat právě pro budoucnost České republiky, a to souvisí se vším, o čem jsem tu mluvil.

Dovolím si ještě poslední poznámku k pozměňovacím návrhům. Dlouhá, dlouhá diskuse v televizi, na plénu Poslanecké sněmovny o tom, jak je to s těmi hasiči. Nevidím tu pana kolegu Metnara, ale rád bych podotkl, že ano, došlo k výraznému navýšení investičních výdajů. Souhlasím, jsem s tím v pohodě. Můj pozměňovací návrh by byl rád, pokud by tam s ohledem na to, co se objevuje v jednotlivých závazcích a bavili jsme se například i s kolegou Krňanským z Motoristů, jak je složité pro jednotlivé města a obce vysoutěžit ty Tatry a další možné stroje. Proto jsem tam navrhl navýšení ještě o dalších 40 milionů, nějakých 10 procent oproti původní částce. Ale pořád tady, a to už jde za vládou Petra Fialy i předešlou vládou Andreje Babiše, zapomínáme na to, že ty jednotky sboru dobrovolných hasičů vykonávají nějakou spolkovou činnost. Tam k nárůstu nedošlo po dobu 10 let, stejně tak nedošlo k nárůstu tomu, co se těm jednotlivým dobrovolným hasičům platí za jejich výjezdy a za celou obnovu, tedy tu neinvestiční, jejich vybavení, popřípadě jejich školení. A proto vás prosím, podívejte se i na tento pozměňovací návrh, protože bohužel i v těch médiích se ta diskuse scvrkla na to, že došlo k nevyčerpání výdajů, které směřovaly na ty cisterny. Ten můj pozměňovací návrh není jenom o tom, vedli jsme o tom diskusi s panem docentem Ševčíkem a panem náměstkem Salivarem v České televizi a tam jsme se shodli, že opravdu cestou je právě navýšit i tyto neinvestice. Proto vás prosím, neignorujeme i tuhletu skutečnost, že opravdu po více než 10 let nedošlo k navýšení této neinvestiční části.

Dnes opravdu při hlasování máme poslední možnost některé z těch věcí, které jsme tu prostřednictvím vládní koalice ignorovali v průběhu těch dvou čtení. A já vás, milé kolegyně, kolegové, prosím a vlastně i děkuju těm, kteří má slova vyslyší a budete hlasovat tedy pro zmiňované pozměňovací návrhy. A děkuju vám za vaši pozornost. A ještě jednou tleskám z tohoto místa směrem ke kolegům z kulturní obce.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. My jsme se vystřídali při řízení schůze, přeju vám pěkné odpoledne. Mám tady jednu faktickou poznámku, jestli platí - Martin Kolovratník, tak Martin Kolovratník, faktická poznámka. Jinak se připraví Karel Haas, Jan Bartošek a Lucie Bartošová. Tak, pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Platí a ani ty dvě minuty nevyužiju. Povím dvě věci. První rychlá reakce na kolegu Havránka k té debatě o té spotřební dani, DPH, o pohonných hmotách, ono to teď běží v těchto dnech v médiích. Tak jen zopakuji nějaký kontext k tomu, co nám vy jako opozice vracíte, to období toho našeho návrhu tehdy jako opoziční vlády, tak on to byl balíček nějakých 12 návrhů protiinflační a ten rámec, ten kontext je takový, že v té době byla opravdu ta inflace celková vysoká. Tohle bylo jedno z možných opatření, které si vaše vláda, nebo jsme nabízeli, aby si ho vybrala nebo nevybrala, vy jste se tak nerozhodli. A jenom doplním a už to také tady zaznívalo, že samozřejmě tu situaci vláda teď sleduje a myslíme si, že prostě teď je zatím brzo. Tak to rychlá reakce.

Druhá věc, kterou jsem chtěl rychle povědět, je konkrétní k jednomu z pozměňovacích návrhů, aby to na stenozáznam bylo jasné. Je to číslo sněmovního dokumentu 424 - pozměňovací návrh týkající se Energetického regulačního úřadu. A tam povím to, že my jsme původně na hospodářském výboru chystali a vlastně podali společný pozměňovací návrh s kolegy z opozice, a s mým jménem v tom smyslu, aby bylo navýšeno do ERÚ, aby splnil své zákonné povinnosti. Nakonec jsme se rozhodli v koordinaci s Alenou Schillerovou a Karlem Havlíčkem jinak, že zatím ho dávat nebudeme a řeknu jen technicky, v tom dokumentu nebo v tom sněmovním systému moje jméno u tohoto pozměňovacího návrhu je, ale nebudu pro něj hlasovat a formálně tedy ten podpis nebo to spoluautorství pro pořádek stahuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Vaše vystoupení vyvolalo další faktickou poznámku. Poprosím Vojtěcha Munzara. A vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já na pana kolegu Kolovratníka, vaším prostřednictvím. On tady teďko zmínil tu spotřební daň, my to skutečně předkládáme, protože za poslední týden vidíme dramatický nárůst cen pohonných hmot a samozřejmě ceny pohonných hmot vstupují do veškerých nákladů firem, do nákladů občanů, ovlivňují celou ekonomiku. Stejně jako před čtyřmi lety, to navrhujeme na čtyři měsíce. A já si dobře vzpomínám, že když tehdy s tím naše vláda přišla, tak vy, kteří jste se fotili u těch stojanů, dávali jste to na sociální sítě, tak jste nám tady říkali, měli jste to udělat dřív, moc dlouho jste vyčkávali, děláte to pozdě. Paní ministryně dnešní financí, paní ministryně Schillerová, tehdy řekla, že je to krok správným směrem, ale nedostačný. A dokonce jste navyšovali delší prodloužení. Já jenom na tom chci ukázat, že když jste v opozici, tak nás za všechno jste kritizovali, když jste v koalici, tak říkáte, není to potřeba.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Faktická poznámka - Ivan Bartoš. Tak, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuju, já děkuju za slovo. Já bych tady před tím varoval, já bych zareagoval na pana kolegu Munzara, vaším prostřednictvím. My jsme sice v tom začátku války útoku Ruska na Ukrajinu tohleto opatření udělali, akorát mělo být dočasné a pak se na vládě tohleto prodloužení, snížení spotřební daně schválilo snad ještě třikrát, jo, jestli si pamatujete u tý spotřebky, ale jenom tak, můžeme se k tomu vrátit.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Žádná faktická není. Poprosím tedy Karla Haase, Karel Haas není přítomen, tak Jana Bartoška, ten je přítomen. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, víte, v Poslanecké sněmovně, tady na půdě parlamentu jsme při přijímání zákonů zvyklí na ledacos. Už jsme si zvykli, že tady od pultíku jsou slyšet různé argumenty, pseudoargumenty, lži, polopravdy a někomu to tady nebrání, aby u pultíku ze sebe udělal vyloženě pitomce. Ale bohužel to, co je součástí diskuse, je, že při řadě argumentů se na jejich pravdivost nebo zda jsou vylhané, vůbec nehledí. I to je součástí parlamentní demokracie. Dokonce i v předvolebních slibech můžete naslibovat tolik věcí, které zaplatíte, že mohou být i v rozporu s ústavou, protože to prostě nejste schopni zaplatit. Každopádně každý volič v okamžiku, když zjistí, že mu politická strana ve volební kampani lže, tak většinou už vám ten hlas podruhé nedá.

 

Každopádně z voleb, ať už v nich slíbíme cokoliv, vzešly naše mandáty. A náš mandát máme používat ke prospěchu lidí této země, ale určitě nesmí směřovat k porušování zákonů. Tady bych chtěl upozornit na pravidelně judikovaný princip legitimního očekávání a důvěru v právo. Podle tohoto principu nesmí zákonodárce svévolně měnit a tím méně obcházet právní řád. A ještě zde chci citovat jeden judikát, a to je to, že parlament, respektive jeho obě komory nemohou při přijímání zákonů postupovat libovolně, nýbrž jsou vázány právem.

Možná se mě ptáte, proč to říkám? Říkám to z jednoho prostého důvodu, a to je ten, že se můžeme bavit o všech pozměňovacích návrzích tohoto zákona. Ale je to vlastně úplně jedno, protože tento návrh zákona o státním rozpočtu porušuje zákon o státním rozpočtu a v případě peněz na obranu porušuje zákon, který jsme přijali a týká se výdaje na obranu České republiky.

Já zde přečtu ústavní slib ministrů a i poslanců. Slib člena vlády zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení." Stejně tak zní i slib poslance a senátora. Já vám ho tady ocituji: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

A tady je třeba říct, že zákon na rok 2026 je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. A je potřeba říct, že v případě členů vlády i poslanců se jedná o porušení ústavního slibu. Vy všichni, kteří pro tento zákon o státním rozpočtu budete hlasovat, tak zcela vědomě porušujete poslanecký slib, protože hlasujete v rozporu se zákonem. A je třeba říct, že přinejmenším v případě poslanců tento stav může mít důsledky ve vztahu k ústavnosti zákona o státním rozpočtu jako takovém. A je potřeba s tím případně i do budoucna počítat. To znamená, jestliže vy, poslankyně a poslanci podpoříte návrh tohoto zákona o státním rozpočtu, porušujete ústavní slib a může to pro vás mít, nebo pro Českou republiku, pro tuto vládu právní konsekvence.

O co se jedná? Ústavní slib zakládá právní povinnost a nikoliv pouhou veřejnou deklaraci. Když skládáte ústavní slib, není to, že říkáte některé věci do větru, ale je to ústavní slib. A poslanec je vázán všemi zákony včetně zákona o rozpočtové odpovědnosti. A vědomé hlasování pro zákon, o kterém je prokázáno, že porušuje již platný zákon, tak to představuje podle mě porušení čl. 23 odst. 3 ústavy. A skutečnost, že zákonodárci hlasovali nebo budete hlasovat pro zákon s vědomím jeho rozporu s platným právním řádem, může být relevantní okolností pro případné řízení před ústavním slibem. Možná to pro vás není až tak zásadní, ale porušení slibu zakládá politickou zodpovědnost poslance vůči jeho voličům.

Tedy pro vás všechny, kolegyně a kolegové, bez ohledu na to, jakým způsobem budou nebo nebudou přijaty pozměňovací návrhy, samotný vládní návrh zákona o státním rozpočtu zákon porušuje. Budete-li pro něj hlasovat, porušujete ústavní slib. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. V této chvíli je na řadě paní poslankyně Lucie Bartošová. Připraví se Karel Haas, už je tady. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, dnes tedy nechci mluvit o tom, že rozpočet porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, to už všichni víme. To je prostě holý fakt. Já se dneska chci ve svém projevu naopak věnovat oblasti kultury.

Včera jsme tady měli ve Sněmovně den lidových krojů. Byl to krásný úkaz toho, jak je Česká republika rozmanitá a že tradice a kultura v ní stále žijí, že jsou to hodnoty, které musíme zachovat i pro následující generace a máme na ně být patřičně pyšní a hrdí. Ve stejné budově hned o den později projednáváme návrh státního rozpočtu, který ale ukazuje, že strany vládní koalice tvrdí pravý opak.

Já dnes cítím nutnost na plénu Poslanecké sněmovny připomenout výňatek z programového prohlášení vlády k rezortu kultury. Ten je nejdůležitější právě dnes, kdy jednáme o státním rozpočtu na tento rok. Vláda v něm uvádí, cituji: "Budeme usilovat o posílení nezastupitelné role kultury, která nás činí jedinečnými v evropském i světovém kontextu." A já si k tomu kladu otázku, jestli opravdu je snižování peněz právě v rozpočtu kultury o více než 17,6 miliardy korun cesta k tomu posilování nezastupitelné role kultury, ke kterému se vláda zavázala.

Navíc se hned v dalším odstavci zavazuje ke zvyšování platu pracovníků v oblasti živé kultury, k podpoře, ochraně a obnově památek a podpoře institucí, které drží českou kulturu. Mimochodem toto není jenom výčet priorit vlády v oblasti kultury, ale shodou okolností také výčet všech oblastí v kultuře, kterých se zmíněné vládní škrty týkají úplně nejvíc. A právě tady je ten největší rozpor.

V původním návrhu, který předkládal můj kolega, bývalý pan ministr Baxa, bylo jasně řečeno, že stát má dlouhodobý dluh vůči svým kulturním institucím a že je potřeba postupně napravovat historické podfinancování. Týká se to 30 příspěvkových organizací Ministerstva kultury, tedy institucí, které tvoří skutečnou páteř české kulturní sféry - od Národního divadla, Národní galerie a Národního muzea přes Národní knihovnu a Národní památkový ústav až po památník Terezín, Muzeum romské kultury nebo Národní ústav pro lidovou kulturu. Tohle nejsou nezbytné výdaje. Tohle jsou instituce, které nesou naši paměť i naši vzdělanost.

Stejně tak je fér připomenout, že část meziročního poklesu, jak už pan bývalý ministr Baxa a dnes stínový ministr naší Občanské demokratické strany to také dnes zmiňoval, proti rekordnímu roku 2025 byla vysvětlována koncem Národního plánu obnovy a dočerpání mimořádných jednorázových výdajů. To znamená, že i tehdy bylo zřejmé, že některé mimořádné zdroje skončí. O to důležitější ale je držet stabilitu v klíčových oblastech kultury. A přesně to se teď neděje. A vláda místo toho posílá do kulturní obce signál nejistoty.

Dnes tady před budovou Sněmovny na Malostranském náměstí demonstrovali studenti, kteří nejsou spokojeni s tím, jak tato vláda právě ke kultuře přistoupila, s tím, že musíme sledovat, že politická kultura v této zemi není jedinou kulturou, která se stává terčem současné koalice. Já bych jim chtěla vyslat jasný vzkaz, že i v této budově stojí nejeden člověk, který není spokojený s tím, že posíláme kulturu na vedlejší kolej místo její ochrany a rozvoje.

A je úplně pochopitelné, že tato nejistota vyvolává odpor, protože kultura není jen součet čísel v rozpočtové kapitole. Za těmi čísly jsou konkrétní divadla, orchestry, sbory, muzea, galerie, festivaly, památky i lidé, kteří v těchto institucích pracují. Jsou za nimi také velké investice, které měly pokračovat, jako je rekonstrukce Nové scény Národního divadla, nový depozitář Národní galerie v Jinonicích, rekonstrukce Invalidovny nebo dostavba depozitáře Národní knihovny.

Stát na jedné straně říká, že chce kulturu rozvíjet, ale na druhé straně rozpočtem (nesrozumitelné) důvěru ve své závazky, jestli myslí opravdu vážně. Vyspělost společnosti se totiž pozná také právě podle toho, že neměří svoji vyspělost jenom růstem HDP, což je samozřejmě také důležité, ale vyspělá společnost se pozná také podle vzdělanosti, společných hodnot a schopnosti přemýšlet a diskutovat. Právě toto všechno jsou věci, které kultura v této zemi plní, a je to důvod, proč si zaslouží naši finanční podporu.

Opravdu mi záleží na tom, aby Česká republika byla řazena právě mezi tyto vyspělé země, které si připomínají prostřednictvím třeba kulturních památek a lidových tradic svou minulost, které jsou hrdé na svou kulturní scénu a umí ji podpořit i finančně a které podporují rozvoj, aby se mohla nadále rozvíjet a držet prst na tepu doby.

A právě proto považuji za správné podpořit pozměňovací návrhy Martina Baxy, konkrétně pozměňovací návrh číslo 484 ohledně digitalizace ČTK, pozměňovací návrhy číslo 485 a 486, které se týkají podpory kulturního dědictví, a pozměňovací návrhy číslo 487, 488, 489, které se týkají podpory živé kultury. Tyto návrhy, pokud budou podpořeny, vrátí peníze tam, kde mají skutečný smysl, ať do živé kultury, do péče o památky a do fungování institucí, které drží českou kulturu pohromadě. Protože jestli sama vláda ve svém programovém prohlášení říká, že kultura má nezastupitelnou roli, pak to musí být vidět i ve státním rozpočtu. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za vaše vystoupení. Mám tady jednu faktickou poznámku, poprosím Andreu Hoffmannovou. Vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Andrea Hoffmannová: Dobré odpoledne. Já bych prostřednictvím pana předsedajícího ráda poděkovala paní Lucii Bartošové za její přednes, stejně jako panu Baxovi za pozměňovací návrhy, které my, Piráti, podporujeme. A ráda bych explicitně ještě dodala k vašemu proslovu nebo k tvému proslovu, nezapomínejme na nezřizovanou kulturu, nezapomínejme na živé umění a nezřizovanou kulturu, protože opravdu jejich platy a jejich projekty nikdo nepodpoří. Škrtáme 3,9 miliardy korun, takže těch 300 milionů nebo 500 milionů, které bychom přidali, respektive těch 300 milionů do toho živého umění, je opravdu minimum.

Já jsem tady ráno četla otevřený dopis, bohužel se můj podnět nedostal na plénum, takže aspoň tímto bych ráda podpořila tento pozměňovací návrh a poděkovala za aktivity v kultuře, za zřizovanou i nezřizovanou kulturu, protože prostě bez kultury tato společnost zhyne.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Mám tady ještě jednu faktickou poznámku, pane poslanče Haasi, ještě chvilku počkejte, František Talíř, a spouštím.

 

Poslanec František Talíř: Tak děkuju za slovo, hezký dobrý den i ode mě. Já navážu na své kolegyně. Měly pravdu v tom, co říkaly, a měli pravdu také ti demonstranti. Já jsem vlastně s nimi byl, prošel jsem i tím průvodem a velmi, velmi rozumím jejich obavám, protože je paradoxní, že my se všichni rádi jako prsíme a chlubíme tou českou kulturou nebo právě často zapomínáme na to...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pardon, já vám pak ještě nastavím, jo, není tady slyšet. Já poprosím o klid.

Můžete pokračovat.

 

Poslanec František Talíř: Nemám problém mluvit víc nahlas, ale abychom se slyšeli, řeknu to, co jsem říkal. Ti demonstranti měli pravdu. Měly pravdu moje předřečnice. My se tady všichni chlubíme kulturou, jsme na ni hrdí a je to tak správně, ale potom, když dojde fakticky na hlasování o rozpočtu, tak si musíme položit tu otázku, jestli tedy za tou kulturou ve výsledku stojíme, anebo jestli o ní jenom rádi mluvíme. My za tou kulturou stojíme, já také, společně s mými kolegy z KDU-ČSL ty návrhy pana Baxy samozřejmě podpořím a doufám, že všichni, kdo tady chodili v krojích a jsou hrdí na naši kulturu, že udělají to samé. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času, i přes to přerušení. A nyní pozvu jako posledního řečníka bez přednostního práva, abych to upřesnil, Karla Haase. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Viděli jste, že si nesu tlustou složku s mnoha samolepkami. Ne, nebudu vás nějak strašit. Padaly na mě dotazy, jak to budu mít dlouhé, abyste si dokázali ve svých klubech to naplánovat. Já raději neřeknu větu, kterou jsem se minule nachytal, bude to krátké. Ne. Takže můj realistický odhad je kolem 10 minutek.

Tak teď už k věci. Nejprve čtyři rámovací poznámky. Jsme ve třetím čtení nejdůležitějšího zákona roku, státního rozpočtu v jakékoliv demokracii, tak si myslím, že snad čtyři rámovací poznámky si můžu dovolit.

První poznámka. Je to rozpočet koalice ANO, SPD a Motoristé. Protože slyšíme ve veřejném prostoru stokrát opakovanou lež, která doufá v to, že se stane pravdou, že to je rozpočet předchozí vlády, tak jako stokrát ta lež zní, tak já ji budu na všech fórech, včetně tohohle pultíku, včetně médií, vyvracet. Je to rozpočet současné vládní Koalice ANO, SPD. Motoristé, která vyhrála volby. Do toho rozpočtu propisuje své politické priority. Teď tomu nedávám žádné samolepky, ale ta opakovaná lež mně opravdu vadí, takže proti té lži se vymezuju.

A druhá věc. Kolegové, když tu lež používáte, tak nejenže to je nepravda, ale je to podle mě zbabělé a alibistické. Když proběhly volby v roce 2021, tak tehdejší koalice, která také vzešla z vítězných voleb, řekla: Nám se ten předchozí připravený návrh nelíbí, my máme politicky jiné směřování, šli jsme do rozpočtového provizoria, předložili jsme, tehdy se schvaloval také v březnu, návrh státního rozpočtu, o kterém jsme se nevymlouvali, že není náš, naopak jsme se k němu hrdě hlásili. Tak bych možná poprosil ty z vás, kteří nejste alibisté, kteří nejste zbabělci, abyste se k tomu vašemu návrhu státního rozpočtu přihlásili.

Za druhé, to už tady řekla spousta lidí, ale je to, myslím, taky velmi důležité, protože se to stalo po prehistorii České republiky. A já to dám pak zase do toho kontextu, který k tomu přidáváte vy. Rozpočet je poprvé v historii České republiky v rovině toho samotného návrhu protiprávní, je protiprávní v explicitně vyčíslitelné částce 64 miliard korun. To si myslím, že je v odborné veřejnosti jednoznačně známo, v rozporu s pravidly rozpočtové odpovědnosti.

To, co vy k tomu dodáváte, no jo, ale ten černokněžník Zbyněk Stanjura špatně odhadl tu a tu položku, tu a tu položku podcenil. Rozpočet SFDI jste předložili s několikadenním zpožděním nebo s několikatýdenním. Já to nezlehčuju. Máte v této kritice pravdu, ale jestli někdo srovnává to, že rozpočet, a v každém rozpočtu za celou historii České republiky, ne za minulé, předminulé a tak dále volební období, vždycky nastalo to, jenom v menší nebo větší míře, že se odhad těch rozpočtovaných položek ať na straně příjmů nebo výdajů, nevyplnil. Od toho to je rozpočet.

Takže já nezlehčuju tu kritiku, která směřuje ke správnosti nebo nesprávnosti odhadu jednotlivých částek. Asi nejsem nadšený a nebudu chválit, ať nejsem za pokrytce, časový nebo procedurální přístup k návrhu rozpočtu, k jeho předložení, včetně všech příloh, zejména ta klíčová příloha návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Ale z vaší strany, a vy to dobře víte, srovnáváte takovéto porušení zákona s takovýmto z vaší strany. Kdybych použil slova jednoho z ekonomů a věřím, že respektovaných, věřte, že to není ekonom, který by stál nějak na straně naší koalice, Dominik Stroukal to hodnotil tak, Zbyňkovi Stanjurovi bych za první tři rozpočty dal dvě minus, za poslední rozpočet bych mu dal trojku, ale zkoušku by u mě udělal. Alena Schillerová by vysokoškolskou zkoušku se svým rozpočtem nesplnila.

To je přesně ta míra rozdílu porušování pravidel rozpočtové odpovědnosti a porušení rozpočtových pravidel.

Za třetí, a to bylo dnes v té debatě taky zcela explicitně řečeno, prostřednictvím pana předsedajícího oslovuju pana předsedajícího, bohužel je to dnes, já se fakt snažím tady na sále poslouchat, Patrik Nacher. Další taková vaše koaliční výmluva je, vy jste předložili rozpočet se schodkem 286 miliard, my se schodkem 310 miliard, protože jste tam nezahrnuli SFDI, tak jste vlastně předložili rozpočet s větším deficitem, jenom byl skrývaný. Tak prosím vás, férové srovnání dvou srovnatelných částek, ať nesrovnáváme jablka s hruškami, ale ať srovnáváme srovnatelné se srovnatelným, je 237 miliard našeho rozpočtu a pozor, ne 310 vašeho, ale 301 miliard vašeho rozpočtu. Proč to říkám? Protože v našem rozpočtu i ve vašem rozpočtu jsou částky, které mají výjimku z evropských i národních pravidel. V našem rozpočtu to bylo 18+31 miliard, Dukovany a obrana, ve vašem rozpočtu těch 9 miliard, které také jsou pod výjimkou, je obrana. Čili prosím vás, ten rozdíl v deficitech je opravdu značný. A byli jsme výrazně pod vámi.

Takže prosím vás, a už jsem ho oslovil, už jsem i řekl, že to je jeho vlastním prostřednictvím, Patriku, pokud srovnáváš 286 a 310, tak srovnáváš jablka s hruškami a navrhuju ti to do další kapitoly dvojího metru. Klidně se ti nabízím, že rád přijdu debatovat i se svým politickým konkurentem.

A poslední poznámka, ta rámovací, dnes to neprojednáváme, ale vy sázíte na to, že protáhnete - a stane se to, já dobře vidím s tou smyčkovou většinu na vaší straně - protáhnete to rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. Jinými slovy - tím se spousta vašich opatření stane legálními, sice ex post, ale stanou se legálními. Ta debata tady na plénu (je?) o tom mnohem zásadnějším. Já dokonce to rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti považuju za důležitější, než je ten rozpočet na jeden rok - a ty věci, které tam navrhujete, jsou fakt nebezpečné - 10 procent výdajů při 2,3 bilionech výdajů této země, 230 miliard bez kontroly parlamentu, vláda nebo z jejího pověření ministr financí? To opravdu myslíme pro tento stát, ať tady bude vládnout kdokoliv, fakt myslíme tohle vážně? Gold-plating nad únikovými doložkami Ministerstva financí - paní ministryně dobře ví, o čem mluvím. Tak nezapomínejme při projednávání návrhu státního rozpočtu. Fakt to není umělé košatění, že na pozadí zatím trošku skryto za tím rudým právem a za paní kolegyní Šichtařovou a tak dále, se dějou opravdu zásadní věci negativní pro tuto zemi.

A čtyři položky, kde jsem chtěl poprosit o podporu a vlastně skoro jedno, protože je to průnik různých pozměňovacích návrhů různých stran, takže já budu mluvit ne, teď jmenovitě, abych tady někoho chválil. 21 miliard korun na obranu - už to tady padlo.

Všichni se zaklínáme závazky z Haagu, ale občas slyším výmluvy - naposled včera v televizním duelu, vaším prostřednictvím, pane předsedající, mimo jiné s kolegou Rajchlem, tam občas zaznívá, jak kdyby ty závazky z Haagu byly něco imaginárního. Tak prosím vás, doufám, že mě poslouchají exministryně, ministr obrany je tady... Ty závazky z Haagu, já doufám, že je vyjmenuju přesně, nepůjdu do té velké míry (?). Je opravdu o tom, že pokud jsme členem toho 35členného klubu, který nás chrání, tak do toho klubu musíme dodat úplně konkrétní kapacity a ty kapacity jsou: těžká brigáda; mechanizovaná brigáda; ženijní prapor; protože jsme země ve středu Evropy, to znamená tranzitní země, tak kompletní logistická základna tady v České republice; navýšení počtu profi vojáků z 24 000 na 37 000 - to máte o víc než o 50 procent - a protiraketová protivzdušná obrana. Jinými slovy, ta dvě procenta a 3,5 za 10 let, který máme naplnit, není něco imaginárního.

Pane kolego Rajchle, jak jsme si to včera vyměňovali. To byla vaše slova - my to na ty granáty dávat nebudeme - to nejsou granáty. To jsou naše závazky, protože jsme členem a zaplaťpánbůh za ten klub, který nás chrání. Druhá položka...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pardon, pane poslanče, za prvé - mým prostřednictvím - a za druhé, ta hladina hluku se tady zvýšila, opět.

 

Poslanec Karel Haas: Já se snažím zesilovat.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já poprosím poslance o klid, hovoří váš kolega.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju vám mnohokrát, pane místopředsedo. Vážím si toho. Druhá položka, kde by chtěl poprosit o podporu - občas se traduje, že vlastně v rámci těch procesů schvalování státního rozpočtu už ve třetím čtení tím, že z prvního čtení jsou schváleny příjmy a výdaje, nelze navrhovat úspory. Jde to, to je teda návrh mých ctěných čtyř kolegů z rozpočtového výboru a představoval ho tady dopoledne místopředseda Sněmovny, vaším prostřednictvím, Honza Skopeček, že 27 miliard se skutečně dá ušetřit - dá se ušetřit tím, že to vezmete a tím motivujete k reálnému úspornému chování v provozu, ve výdajích, v dotacích - tomu bychom měli všichni tleskat, jednotlivá ministerstva - a přesunete to na obsluhu státního dluhu, jestli máme - a nová koalice se tím zaštiťuje, někde se o to i reálně snaží, že chcete spořit v úspoře státu. Při představování návrhu to byla jedna z hlavních message - paní ministryně při té tiskovce, kdy představovala návrh státního rozpočtu, provozní úspora na straně státu, tak byste tento návrh měli jednoznačně podpořit, protože směřuje k tlaku na provozní a dotační úspory na jednotlivých ministerstvech.

Třetí položka zase - projevuje se v několika pozměňovacích návrzích - je součet dvou čísel: 300 milionů na Bisku a 43 milionů na NÚKIB. V době, kdy ty války kolem nás - a já neříkám válka u nás - kdy ty války ve světě se z velké části vedou hybridně, vedou asymetricky, tak prosím vás, jestli chceme... (Zvuk zvonku.) Děkuju moc. Jestli chceme Českou republiku chránit, tak to musíme mít nejen v té tvrdé síle, ale musíme to mít i v té měkké síle. A pokud - já nejsem členem, ale snažím se studovat věci, o kterých budeme hlasovat - výbor pro bezpečnost, a tam má koalice většinu, k usnesení, které od příštího roku - ale bohužel až od příštího roku - směřuje k podpoře přesně těchto položek - to znamená podpora Bisky - tak k tomu směřuje.

A poslední má prosba je prosba podpořme - je to průsečík toho opsaného, neopsaného pozměňovacího návrhu jak ze strany vlády, tak dvou návrhů ze strany opozice - navyšme prosím vás prostředky na sport. Já se snažím a teď to odůvodním jednou jedinou rovnicí - dalo by se o významu sportu mluvit dlouhodobě, ale data Světové zdravotnické organizace, data OECD tady v České republice, opakované studie opravdu respektovaných apolitických ekonomických institucí - ať už studie KPMG, ať už studie Deloittu - potvrzují, že 1 koruna investovaná do podpory sportu rovná se 4 koruny úspor ve zdravotním systému v souvislosti s náklady, které jinak vynakládáme na léčbu těch diagnóz, které mají přímou souvislost s nedostatkem pohybové aktivity a současně generuje ta samá koruna investovaná do podpory sportu plusové 2,4 koruny v reálné ekonomice.

Takže touto jednou rovnicí vás moc, moc prosím o to, abychom podpořili ty pozměňovací návrhy, které navyšují sport. Já tady budu vlastně hájit pravého pana ministra v tom, že zlehčování sportu ve veřejném prostoru, to jsou taková ta odsuzující tvrzení a odsuzující nálepkování - ministr dřepů nebo ministr rozcviček - tak já proti tomu budu vždycky bojovat, protože význam sportu je naprosto nepochybný. Za mě vše. Děkuju vám mnohokrát za pozornost a věřím, že jste si všichni v rámci těch mých plus minus 10 minut všechny politické kluby stihli pozvat sem do sálu. Děkuju moc.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju za vaše vystoupení, které vyvolalo jednu faktickou poznámku, a poprosím Radima Fialu. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo a použiju slova Patrika Nachera - já jsem vážně nechtěl vystupovat dneska, jak on vždycky říká. Ale pan kolega Haas mě k tomu vyprovokoval, protože ono se říká, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. A já nebudu komentovat všechny ty věci, které jste tady říkal k tomu rozpočtu. Mě zajímá jediná věc, a to je deficit státního rozpočtu. Vy jste říkal, že vy jste měli 286 miliard, my jsme nad tím, my jsme daleko horší. Je to lež, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, se vám prodlužuje nos, protože vy jste jednoduše ty dluhy nechali na těch ministerstvech, na těch barácích. Jsou to mandatorní výdaje, které jste měli sepsat jako dluh do toho rozpočtu a zvýšit o to deficit, ale vy jste to neudělali, abyste nebyli špatní, a proto my jsme ten rozpočet udělali pravdivý, my jsme nemohli dělat nic jiného. Vy jste dlužili daleko víc, nám to vyšlo. Chybělo vám 37 miliard na BPSV (?), chybělo vám 40 miliard na dopravě, chybělo vám 8 miliard na Ministerstvu zemědělství, a to samozřejmě se všechno mělo dát do toho deficitu, protože buď si to musíte někde půjčit, anebo musíte někde ty peníze najít. Takže myslím si, že je to lež jako věž a to, že je to lež jako věž, tak o tom svědčí, že se vám ta konsolidace veřejných financí, kterou jste slibovali, nepovedla a že místo toho, aby to šlo k lepšímu, tak to šlo do kytek. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Já bych zase chtěl zareagovat na pana předsedu Fialu a zastat se svého kolegy. Pane kolego, nelhal. Prostě 310 je více než 286, když si uvědomíte, že během té doby, kterou jste měli na přípravu státního rozpočtu, se vylepšila makroekonomická predikce, čili dostanete více do rozpočtu, je ještě ta bilance horší. Když si uvědomíte, že v těch 286 byla půjčka na Dukovany, která by nezvyšovala státní zadlužování, protože by se vrátila v budoucnu do rozpočtu, tak je to ještě větší deficit. Já chápu, je to pro vás složité, ale nenechte si navěšet od paní ministryně bulíky. Ten rozpočet je tragický a to zadlužování zvyšujete dramatickou rychlostí. A každý, kdo pro to bude hlasovat, se pod to podepíše. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, děkuji za dodržení času. S přednostním právem mě ještě požádal o slovo ministr kultury. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, vládo, hosté, já rozumím. Rozumím tomu, proč dnes studenti uměleckých škol, umělci stávkovali. Pro spoustu z nich to je a pro spoustu z nich to bude daleko víc, nežli zaměstnání. Je to pro ně celý život a je to pro ně poslání. Situace dnes není jednoduchá, šetřit musí každý rezort, nejenom Ministerstvo kultury, ale já chci tady jasně slíbit, že budu hledat cesty, jak financování kultury doplnit. A jestliže se budete ptát, jak to udělám, udělám to pomocí nespotřebovaných výdajů z minulých let, a to s laskavou pomocí paní ministryně financí Aleny Schillerové. V nejbližších dnech mě čekají jednání s asociacemi, s profesními asociacemi, odbory a koaličními partnery. Je pro mě osobně velmi důležité, abychom spolu mluvili a hledali řešení, jak posunout skutečně kulturu dál v jejím pravém slova smyslu, nejenom tím, že se o tom budeme bavit tady u pultíčku jako politici. Věřím, a udělám pro to maximum možného, abychom našli společnou cestu a společné řešení, jak ty prostředky, které tam patří, kultuře vrátit. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Vaše vystoupení volalo jednu faktickou poznámku. Já poprosím pana poslance Vlastimila Válka. Připraví se Jiří Havránek. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Vážené členky a členové vlády, vážené ministryně a ministři, kolegyně a kolegové, já to tady beru jako spíš edukativní, protože nejsem odborník na ekonomiku, a proto mám dotaz, vaším prostřednictvím, na pana předsedu poslaneckého klubu SPD, který tady říkal, že ten rozpočet předchozích vlád byl špatný proto, že byl vnitřní dluh na ministerstvech, jestli jsem to správně pochopil. Nicméně pan ministr kultury říká, že z nespotřebovatelných nákladů pokryje to, co kultuře chybí. Tak teď se nějak nechytám. Buď teda byl vnitřní dluh na ministerstvech a chyběly tam peníze na provoz a na všechno, pak nechápu nespotřebovatelné náklady, nebo ta ministerstva měla relativně dost peněz, jsou nespotřebované náklady, které se dají využít. Obojí nemůže být pravda. Já pevně věřím, že B je pravda a že to, co říkal pan ministr, který bezesporu ví, jak vypadá hospodaření Ministerstva kultury, tak jak já jsem věděl během pár týdnů, jaké jsou nespotřebovatelné náklady na Ministerstvu zdravotnictví, že ty peníze budou použity tak, jak tady slíbil. Při vší úctě, vaším prostřednictvím, pane předsedo, mu v tomto případě věřím víc, omlouvám se, než vám. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, děkuju za dodržení času. Poprosím Jiřího Havránka a spouštím stopky.

 

Poslanec Jiří Havránek: Ještě jednou krásné odpoledne, kolegyně kolegové. Já budu reagovat na ctěného pana ministra Otu Klempíře, protože konstatování, které zde zaznělo, aby se peníze do kultury vrátily, znamená, že tam chybí, že tam nejsou. Můžeme to napravit podporou pozměňovacích návrhů. A znamená to jen to, že si řekneme, co je prioritou, jestli opravdu navyšovat výdaje například na Ministerstvu zemědělství, tak jak říká jeden z těch pozměňovacích návrhů, nebo jinde.

Milý Oto, známe se roky. Tak, omlouvám se teď, prostřednictvím pana předsedajícího, napůl přejdu do tykání. Já si opravdu přeju, aby došlo k naplnění toho, co zde zaznělo, aby se hledala cesta k tomu, že opravdu se tam ty peníze objeví. Ale jak říká Andrej Babiš, vážení spoluobčané, a teď mluvím opravdu do té kamery, moc vás prosím, protože vy jste opravdu ti, kteří v tuhle chvíli můžou podpořit kulturu. Choďte do divadel, choďte do muzeí, protože to je to, co každý den ty lidi nejenom drží při životě po stránce toho, že to naplňuje jejich životy, jejich práci, ale taky to naplňuje jejich kasu, když na to bohužel zapomíná vláda. Díky ještě jednou za to, co děláte. A znovu prosím kolegyně v Poslanecké sněmovně a taktéž kolegy, aby podpořili ty zmiňované pozměňovací návrhy, které chtějí už nyní vrátit peníze, které do podpory živé kultury směřují. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuju za dodržení času. Poprosím o klid, už je tady zas ta hladina hluku příliš vysoká. Já nechci do toho vstupovat těm, co mají faktickou poznámku. Na řadě je Benjamin Činčila, připraví se Petr Hladík. Tak, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl navázat na kolegu pana Havránka. Vážení spoluobčané, prosím vás, pište. Pište panu premiérovi, my jsme to udělali jako lidovci u Nové zelené úsporám. Vy jste občané, firmy, posílali jste panu premiérovi, že vám to chybí, že to je chyba, že tam je nula korun na Novou zelenou úsporám. Pan premiér přišel, a jelikož Motoristé jsou páté kolo u vozu, tak se tam ty peníze doplnily. Tak to udělejme znovu, udělejme to i u kultury. Prosím, pište panu premiérovi. Kromě toho, jak správně ctěný kolega Jiří Havránek říkal, ať podporujeme kulturu tím, že aktivně se jí účastníme, tak taky pište panu premiérovi, ať se ty peníze do té kultury doplní, ať ji můžeme podpořit. Děkuji vám za slovo. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. V této chvíli sem pozvu Petra Hladíka na jeho faktickou poznámku. A spouštím vám dvě minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: No, já totiž navážu na mého ctěného kolegu Vlastu Válka. Já bych chtěl také, prostřednictvím pana předsedajícího, od pana předsedy Fialy slyšet, jak to teda je. Vy jste začal takovou hláškou, možná bych řekl, podle sebe soudím tebe. Ale vy jste nám neodpověděl. My jsme tady vedli diskusi a já jsem řešil životní prostředí. Tam se snížilo 500 milionů a pan ministr v druhém čtení argumentoval domy přírody, zoo a tak dále. My tam máme přebytky, tak my z některých věcí prostě jako, až bude rozpočet, tak z těch nespotřebovaných nároků se to doplní. Paní ministryně Schillerová, mám takový dojem, že někde uvedla, že 40 miliard je všude ve všech rezortech, na nespotřebovaných výdajích. Tak jestli tam zbylo 40 miliard ve všech rezortech, tak kde je ten vnitřní dluh? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, děkuju za dodržení času, pane poslanče. V této chvíli tady nevidím žádnou faktickou, ani se nikdo nehlásí, takže v této chvíli rozpravu končím a poprosím o závěrečná slova navrhovatelky a zpravodaje. Paní ministryně bude mít závěrečné slovo, prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Bezesporu, pane místopředsedo. Tak, děkuji za slovo.

Vážené dámy, vážení pánové, nevím, kde začít. Já bych tady teď mohla mluvit hodinu a pokusím se ty věci nějakým způsobem shrnout. Poslouchala jsem dnes velmi pozorně, ostatně jako všechna tři čtení, vaše projevy. Asi se sluší, abych řekla, že za ně děkuji. Ať už byly jakékoliv, byly převážně věcné a byly převážně slušné, což je asi to nejdůležitější. A to, že politicky se lišíme, a to, že prostě máme jiné priority, a to, že prostě jsme dospěli k nějakým jiným závěrům, které teď rozeberu, to už je věc druhá, takže to bych chtěla uvést.

Jsem i překvapená, že končíme v relativně rozumnou dobu, což se o prvním ani druhém čtení říci nedalo. Ale to je věc Sněmovny. Já jsem byla připravena tady sedět klidně i mnohem déle. Ale i to považuju za korektní.

Já bych tu vaši kritiku rozdělila s dovolením do několika oblastí. Jednak jste kritizovali výši schodku, to byla první věc. Pak jste měli strach o investice, řada z vás tady říkala, aby bylo na to či na ono. Pak následovaly obavy, ty se táhly jako červená nit, o výdaje na obranu a potom se nám zase vrátila diskuse o tom, zda je zákon, myslím zákon o státním rozpočtu, v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Potud nic nového, co by nezaznělo v prvním čtení ve druhém čtení, na rozpočtovém výboru, samozřejmě v médiích. K tomu ale jedna, troufnu si říci mystifikace pana místopředsedy Jana Skopečka ve věci nákladů na dluhovou službu. A já se k tomu postupně teď vyjádřím, tak jak jsem uvedla strukturu těch věcí, o nichž budu hovořit.

Tak ano, schodek 310 miliard. Já souhlasím s tím, že bych si také představovala nižší číslo, určitě. Jak jako ministryně financí bych měla být spokojena se schodkem 310 miliard, zvlášť, když patřím mezi pouhé tři ministry financí v naší novodobé historii, kteří hospodařili i s přebytkem nebo s vyrovnaným rozpočtem. A vy víte, že jsme byli jenom tři. Byl to Ivan Kočárník, zopakujeme si to, Andrej Babiš a Alena Schillerová. A já věřím, že my dáme ty veřejné finance do pořádku znovu a děláme na tom. Má to tři zásadní pilíře. Hospodářský růst, který bude založen zejména na aplikaci naší hospodářské strategie, je veřejně dostupná a určitě, kdo měl zájem, se s ní mohl seznámit, nebo může. Boj s šedou ekonomikou. To je jasné téma. Dorazí nám ve velice krátké době, teď se blíží konec mezirezortního připomínkového řízení, zákon o elektronické evidenci tržeb a opět budeme tady o něm debatovat, já věřím, že věcně a že prostě už to nebude ta hlavní vlajková politická loď zejména ODS. Budu se snažit vás o tom přesvědčit a jsem připravena, budete-li mít zájem, přijít na každý váš klub se o tom bavit podrobně. Příští týden 18. března podepisujeme memorandum mezirezortní mezi Ministerstvem financí a s ním spojenou finanční a celní správou související, Ministerstvem práce sociálních věcí, s mým ctěným kolegou Alešem Juchelkou a Českou správou sociálního zabezpečení, a Ministerstvem vnitra a cizineckou policií o spolupráci na takzvané, já tomu říkám pracovně kobra, proti nelegální práci. A to je další důležitý krok. Zase jsme připraveni se o tom bavit, byť to samozřejmě bude mít několik pilířů, jeden z nich bude i legislativní. To jsou témata, která si myslím, že se na nich mohlo dávno pracovat. Určitě i za vás byly agentury práce, které tu vyrostly jak houby po dešti, takže se staly normou, jako by to bylo normální, že se tady prostě ti lidé, a mnohdy jsou to třeba i cizinci, kteří nevědí ani, v jaké jsou situaci, že nám tady utíkají desítky miliard na sociálním pojištění, protože oni, když mají vyplácenou tu mzdu, tak je to většinou minimálka, z toho, z těch daní moc nevyberete, ale sociální nám utíká, zdravotní nám utíká a tak dále a není to málo a někdo to prostě musí řešit. To je určitě těžší úkol, než zvyšovat daně, to si řekněme na rovinu, je to těžší úkol, je to nevděčný úkol, bude s tím spojena spousta asi i různé kritiky, ale prostě udělat se to musí, protože tam máme ty příjmy a hlavně prostě tady máme nepořádek v této oblasti.

Provozní úspory. Tady jste mluvil myslím vy, pane poslanče Haasi, pokud se nepletu, o škrtech na provozních výdajích. No tak my jsme škrtli 11,4 miliardy v tom rozpočtu, o  kterém teď budeme hlasovat. Ale vaše provozní výdaje vaší vlády vzrostly za ty čtyři roky, co jste vládli, o 50 miliard. Takže vy vždycky víte, promiňte mi, budu velmi zdvořilá, i když teda trošku to ve mně vřelo, když jsem to poslouchala, ale už jsem se uklidnila, vždycky víte, jak na to, když jste v opozici. Já totiž mám tu výhodu nebo nevýhodu, to už sama někdy nevím, co je lepší, pořád to beru jako výhodu, že já to pamatuju ty vaše rady hraběcí, když jsme vládli, jak máme tu dát, tam, onde a tak dále, jak máme seškrtat tady sociální oblast a tak dále. To pamatuju a to je dohledatelné, ty vaše různé pozměňovací pseudonávrhy. No, ale pak jste vládli a nějak se to rozešlo s těmi plány. Daně jste zvedli, teď je zase chcete snižovat, když už jste zase v té opozici, provozní výdaje chcete teď snižovat, za vás rostly, takže ono to trošku nesedí a je to poměrně nedávno, takže si to všichni ještě pamatujeme.

No a digitalizace, to je velké téma, které jsme zcentralizovali a celou řadu projektů máme připravených. (V sále je hluk. Ministryně se obrací na předsedajícího.) Nebudu dlouhá, slibuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, také už jsem se chystal. Poprosím, kolegyně, kolegové, o klid.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Takže nikoliv tupé škrty a devastace ekonomiky, to opravdu ne. Tři roky jsme se motali kolem nuly hospodářského růstu za vaší vlády. Tak já jenom, aby se na to nezapomnělo, protože jsem dneska po některých těch projevech měla pocit, že to bylo všechno vlastně zalité sluncem a že vůbec jakoby ty čtyři roky nebyly.

Tak a teď mi dovolte, abych se proti té kritice přece jenom ohradila. Věřím, že ... (Předsedající zvoní, v sále je stále ruch.) Opozice, která na letošní rok připravila rozpočet s reálným schodkem 350 miliard korun, přece nemůže kritizovat schodek 310 miliard, prostě tak to je a je to nezpochybnitelné. Tedy pokud samozřejmě nechcete být pro smích. Opozice, která nám předala strukturálně podfinancovaný stát, kde reálné platy klesly o 30 procent, kde byl zdravotní systém na hraně kolapsu - podívejte se na ty rezervy, začali jsme tady schvalovat minulý týden návrh mého ctěného kolegy ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Neříkali jsme vám to tady v roce 2022, nesahejte na ty rezervy, neberte tam ty peníze. Žily z rezervy ty pojišťovny, takže dneska musel přijít Adam Vojtěch se zákonem, aby se převedly z rezerv VZP na ty ostatní. To byl ten výsledek. Ono je potřeba to připomínat, aby se na to nezapomnělo. Vy jste se tady chlubili v tom roce 2022, jak jste snížili ten schodek, abyste tedy za půl roku dělali novelu, to taky se nesmí na to zapomenout, prosím vás. Přesně tak, kdy jste vzali těm pojišťovnám peníze, neměli jste k tomu ani zákon. Vy jste vzali celou řadu peněz, které jste pak v té novele v tichosti vraceli zpátky. Já to sledovala neustále i z opozičních lavic a velice dobře si to pamatuju.

Čtyři roky se nehnulo prstem proti šedé ekonomice. Vrátila jsem se na Ministerstvo financí, tak to vidím. Šedá ekonomika. Samozřejmě finanční správa pracovala v rámci svých nějakých možností, to zas nebudu říkat, že by nic nedělala a tak dále, ale systémově politické zadání nebylo žádné v tomto směru. A já se ptám, proč? Nebo my jsme tak v pohodě? My nevidíme to cash only, my nevidíme ty agentury práce, my nevidíme celou řadu těchto problémů, které slyším na každém kroku, priceing a tak dále. Nevidíme to? Ale vidíme, ale vidět to jsme jednoznačně nechtěli. Ono je jednodušší totiž zvednout daně, to je jednodušší všem.

Tak lidé i firmy se potýkali s nejdražší elektřinou přes kupní sílu v Evropě. Tak to nám nemůžete vyčítat, že jsme jako mávnutím kouzelného proutku měli snížit deficit, který vlastně při všech těch problémech, které jsem tady vyjmenovala, a to jsem určitě na celou řadu zapomněla.

Já to znovu ještě, aspoň ty zásadní položky, připomenu. Takže, revidovaný rozpočet se dokázal vypořádat nejen se 17 chybějícími miliardami na sociální dávky, ale také s chybějícími nekrytými požadavky rozpočtu SFDI za 37 miliard. Dali jsme tam nakonec 26, protože došlo v nějakých případech ke zpoždění, protože se to prostě natáhlo.

Přece, pane předsedo Kupko, vy jste u toho byl jako bývalý ministr dopravy, tak víte, že jste schválili rozpočet SFDI, který nebyl krytý v rozpočtu. To je přece fakt, to je nezpochybnitelný fakt. Takže co nám tady chcete vyčítat? Že jsme to narovnali, že jsme ty stavby, na kterých jste i vy pracovali... Některé jsme začali my, vy jste je dokončili nebo jste je začali vy a tak dále. Prostě navazovalo to na sebe - a to je dobře - takže jsme je nenechali stát, že jsme je nezakonzervovali a ty peníze tam nedali, abychom mohli mít nižší schodek. Já přece říkám fakta. To není lež. To si můžete každý z vás ověřit, a pan předseda to určitě ví.

Když tady pan místopředseda Skopeček - on to pořád opakuje jako kolovrátek, tak já to budu taky opakovat jako kolovrátek - pořád říká: Makroekonomická predikce vám nasypala příjmy. Ano, něco málo přes 15 miliard. To je pravda, protože ekonomický růst podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z  ledna vzrostl, tudíž z toho vypadlo 15 miliard a nějaké drobné. Jenomže jste tam taky nechali díry. Nechali jste tam velké díry - na sociálním 9 miliard a tak dále. Takže, když jsem to polepila, ty vaše díry, na které samozřejmě upozorňoval i výbor pro rozpočtové prognózy, který naopak o našem odhadu příjmů řekl, že je realistický - to všechno máte ve veřejných zdrojích - tak jsem byla ještě v minusu na příjmové straně. To je potřeba si připomínat.

Takže, ano, pane místopředsedo Skopečku - nevím, jestli tady jste, jste, výborně - tak ano, ale použili jsme je na vaše díry, že jste si nadfinancovali příjmy z dividend o víc jak 12 miliard. Vždyť to je něco nehorázného, co jste dělali a ještě jste si celé to vaše rozpočtování na závěr opepřili. Myslím ten poslední rozpočet, kterým se tady dneska chlubíte. Takže výsledkem je deficit ve výši 310 miliard korun. Takže pouze o 24 miliard vyšší, než byl původní nereálný schodek. Ten váš schodek nebyl 286, protože byl nereálný. Znovu to opakuji a budu to opakovat, protože vidím, že to nestačilo.

Navíc to jde kompletně na prorůstové investice. Tam dáváme 26, takže si myslím, že to přece nemůže nikomu vadit. Takže, není to ideální, já z toho nejsem nadšená, ale pořád je to tisíckrát lepší než vylhaná bilance kritizující opozice.

Výdaje na obranu. To se tady opakovalo také několikrát. Relevantní srovnávací základna je rok 2025. Oproti loňsku výdaje na obranu zvyšujeme. Zvyšujeme je v souladu s požadavky Ministerstva obrany, které musí, stejně jako ostatní kapitoly, hospodařit efektivně a hospodárně. My se neubráníme - znovu to opakuji a vím, že se neshodnu, a vím, že tady vystupovala i ve druhém čtení, tuším, paní exministryně Černochová - my se neubráníme se zálohovou fakturou na stíhačky, které dostaneme za 10 let. Takže, když pořád tady vyhrožujete obranou - já to nejsem expert, za mými zády sedí pan ministr obrany - ale přece důležitější je to, že navyšujeme počet vojáků o 1 000 a počet záložníků o 500. To je ta hodnota, na které se obrana stavět dá, a my s tím v rozpočtu počítáme.

Mám tady graf - Výdaje na obranu od roku 2011. (Ukazuje graf do sálu.) Mohu tady ukázat, je určitě dostupný. Chci říct, že Česká republika nikdy nedávala na obranu víc, než bude dávat v letošním roce. To platí zatím jak nominálně, tak i relativně vůči HDP. To je prostě fakt. Že jsme tam snížili částku - myslím, že to tady pan ministr i vysvětloval v rámci druhého čtení - tak ta částka nebyla pod závazky. Je to proto, že si to prostě chce pan ministr prověřit, že se chce skutečně držet těch dvou základních premis, a to je to, co armáda potřebuje a jaké máme úkoly v NATO. Byli jsme prostě také v nějaké rozpočtové situaci.

Obavy o investice tady zaznívaly. No, nevím. Letos chceme jen do dopravy investovat rekordních 169,3 miliardy. Pan ministr tu není, to nevadí. Pro ŘSD je to 81,1 miliardy a pro Správu železnic 72,2 miliardy. Pokud vše půjde podle plánu, tak nové stavby rozjedeme hned v první polovině dubna. To je přece dobrá zpráva. Investujeme rekordně i v celkovém úhrnu. Je to 262,5 miliardy, tedy o 100 miliard více, než v roce 2024, víc než loni. Takže stát ještě neinvestoval víc. Tak to je.

Teď mi dovolte - také jsem to tu říkala v rámci prvního čtení, ale ráda to zopakuji - ještě k tomu schodku samotnému a k otázce souladu našeho návrhu zákona o státním rozpočtu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zejména ve vztahu k výdajovým rámcům státního rozpočtu a státních fondů. Znovu opakuji, že výdajové rámce vyplývající ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti se vztahují pouze na první část procesu sestavení státního rozpočtu v zákonem předvídaných lhůtách. Tedy pro návrh státního rozpočtu, který ministerstvo pošle na vládu do konce srpna a vláda ho schválí a pošle do Parlamentu do konce září.

Je to striktně právně teoretický spor. Rozhodnout by ho mohl jedině nezávislý soud, kam se těžko tento spor dostane. Tento právní závěr opírám o skutečnost - je to expertiza Ministerstva financí, se kterou se ztotožňuju - že příprava návrhu zákona o státním rozpočtu má několik základních fází. První fáze je předparlamentní. Vrcholí předložení návrhu zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně. Následuje fáze parlamentní, při které je návrh posuzován Poslaneckou sněmovnou.

V rámci pokračování legislativního procesu přípravy návrhu zákona o státním rozpočtu je proto nutné obrátit pozornost k jednacímu řádu Poslanecké sněmovny a k jeho ustanovení. V § 102 až 104 jednacího řádu je upraveno první čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. Je stanoveno, že v prvním čtení Sněmovna v obecné rozpravě projedná taxativně vyjmenované základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, a buď je schválí, nebo doporučí vládě jejich změny.

Jednací řád Poslanecké sněmovny neobsahuje žádný odkaz na rozpočtová pravidla, na zákon o rozpočtové odpovědnosti, ani na jiný právní akt, který by upravoval výdajové rámce. (Silný hluk v sále. Ministryně se odmlčuje a čeká, až se poslanci v sále zklidní.) Já vím, že to je nuda pro někoho, ale jsme v Poslanecké sněmovně.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Poprosím obě dvě strany, vlevo i vpravo, jestli by mohly snížit hladinu hluku.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Nebo já zvýším hlas, ale zase nechci, aby se někdo zlobil, že mluvím nahlas. Takže, přepracování návrhu zákona o státním rozpočtu vládou na základě doporučení Poslanecké sněmovny také spadá do parlamentní fáze projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu. Klíčová povinnost stanovit celkové výdaje státního rozpočtu na základě výdajových rámců je podle § 8 odst. 2 rozpočtových pravidel uložena Ministerstvu financí. A contrario tedy touto povinností není vázána Poslanecká sněmovna při formulaci svého doporučení. Tomu odpovídá i doporučení uvedené v 46. usnesení Poslanecké sněmovny ze 3. schůze ze dne 26. listopadu 2025.

Nadto je třeba upozornit na obecně uznávané zásady lex specialis derogat legi generali a lex posterior derogat legi priori, kdy zákon o státním rozpočtu je samostatným zákonem, který je přijímán každoročně a který může při respektování ústavního pořádku stanovit odchylnou úpravu vůči jiným zákonům stejné právní síly. Není tedy možné tvrdit, že by zákon o státním rozpočtu mohl být automaticky považován za protizákonný pouze proto, že se odchyluje od parametrů stanovených jiným zákonem.

Dále musím připomenout kontext, v němž byl návrh státního rozpočtu znovu předkládán. Poslanecká sněmovna v rámci předchozího projednávání formulovala doporučení směřující buď k redukci výdajové stránky rozpočtu, nebo ke zvýšení plánovaného schodku a vláda se tím vážně zabývala, to už uvádím jako podpůrný argument. Takže znovu zopakuji, že jsme snížili nadhodnocené příjmy, řádně započítali uměle podhodnocené výdaje, snížili provozní výdaje o 11,4 miliardy, provedli jsme nezbytné přesuny v rámci kapitol, zapracování lednové makroekonomické predikce. To všechno nám usnesení Poslanecké sněmovny ukládalo. Museli jsme se vypořádat se zmíněnými chybějícími nekrytými požadavky rozpočtu SFDI za 37 miliard nebo nezapočítanými zákonnými výdaji na sociální dávky a tak dále. Museli jsme upravit všechny tyto věci, které kritizoval u vašeho rozpočtu výbor rozpočtové prognózy. Tak jak vidíte, došlo k výrazným úsporám.

Ještě si dovolím jednu poznámku, ani ta částka vám nesedí. Není to 60 nebo 63 miliard. Nesedí. A znovu řeknu proč, protože jste zapomněli, nechci vás podezírat z nevědomosti nebo mluvení nepravdy, tak říkám, zapomněli, že v polovině loňského roku začal platit takzvaný nový fiskální pakt Evropské unie, jehož část ustanovení má přímé účinky do české legislativy, aniž by musely být implementovány, část musí být implementována, část má přímý účinek a právě ten přímý účinek zavádí novou metodu pro výpočet únikových doložek, takzvaná metoda kofok (?). A když bychom se měli přít o částku, jako že pro mě je důležité to, že nedošlo k porušení zákona, tak ta částka by měla bývala být 292, nikoliv to, co říkáte vy, 237 neboli 247. Takže znovu, ani ta částka vám nesedí. Takže kdybychom se měli přít o tu částku, ten rozdíl je nějakých 17 miliard.

Tak nebudu teď zatěžovat už tu debatu diskusí o novele zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, čeká nás ta debata, pane poslanče Haasi, čeká nás na rozpočtovém výboru. Vy sice, myslím, nejste členem rozpočtového výboru, ale účastnit se ho můžete a budeme tam o tom debatovat. Já už jsem nechala zpracovat tabulku rozdílů mezi úpravou, která byla za vás přijata, a úpravou, kterou jsme připravili my. Uvidíte, jestli jsou tam rozdíly nebo nejsou. To, na co jste poukazovali, je zákon rozpočtová pravidla, tam jsou dva zákony a rozpočtová pravidla jsou navržena tak, jak to chtěl navrhnout i váš bývalý ministr financí, ale neuspěl na vládě. A já jsem otevřena. Říkala jsem to naposledy tady i zástupcům lidovců, že jsem připravena o tom debatovat. Ale je to o tom, že kdyby nedejbože k něčemu došlo, myslím nějaký vojenský konflikt, říkám nedej bože, tak abychom mohli rychle zareagovat. Jenom na tyto případy, to znamená, aby tady nemuselo se jít s novelou do Poslanecké sněmovny, což asi by mohlo být někdy pozdě, ale věřím, že ta situace bude krajně hraniční. A jestli se vám nelíbí formulace, pojďme se o ní bavit.

Takže teď nebudu v této debatě pokračovat, protože ta debata nás teprve čeká.

A teď na závěr k mystifikaci pana místopředsedy Skopečka ohledně nákladů na obsluhu státního dluhu. Říkal, že už si všimly ty trhy a že už zdražily a tak dále. Tak výnosy korunových českých státních dluhopisů postupně rostou cirka od srpna 2024 pan místopředseda to bezesporu ví jako ekonomický expert a nově i stínový ministr financí stínové vlády ODS, kdy výnos desetiletého dluhopisu dosahoval 3,7 procenta, to je tento trend. Začal dávno před volbami a probíhá také v ostatních zemích, včetně Německa nebo Spojených států. Od nástupu naší vlády v polovině prosince roku 2025 do období před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě výnos desetiletého státního dluhopisu poklesl ze 4,7 procenta na 4,3 procenta.

Aktuální nárůst, kdy se tento výnos pohybuje kolem 4,8 procenta, to je tedy zcela jednoznačně způsoben zahraničními událostmi. Tento jednorázový výkyv je přitom nejnižší mezi státy našeho regionu neplatícími eurem. Bylo by tedy dobré, chtěla bych vás poprosit velmi zdvořile, pane místopředsedo, abyste nešířil tyto poplašné a nepravdivé informace o finanční politice naší země. Nemáme to zapotřebí. Myslím si, že v této oblasti děláme, co můžeme. A státní služba Ministerstva financí patří k jednomu z velmi excelentních expertních pracovišť. A nakonec my pracujeme tak dobře, myslím úředníci Ministerstva financí, že oni v lednu a v únoru se předzásobili, takže ten nákup nebude až tak velký.

Tak asi jsem na spoustu věcí zapomněla, ale řekla jsem, co jsem měla v tuto chvíli na srdci. Reagovala jsem, předpokládám, i na kritiku, která zazněla. A prosím vás, abyste podpořili zákon o státním rozpočtu na rok 2026. Je to rozpočet, který znamená více investic, levnější elektřinu, nižší odvody pro živnostníky, důstojnější platy pro veřejný sektor. Je to rozpočet, který je po čtyřech letech úplný, pravdivý a reálný. Není atentátem na rozpočtovou transparentnost jako ty předcházející čtyři. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké odpoledne, táži se zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. Ano, takže nyní vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Vladimír Pikora a následně tady mám dvě přihlášky přednostní práva. Pan předseda Kupka, pan místopředseda Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, s procedurou jsem vás již seznámil. Přesto alespoň stručně. V této chvíli eviduji tři legislativně technické úpravy, které budeme hlasovat jako první. Potom budeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích tak, jak byly předneseny v rozpravě. U každého návrhu zazní stanovisko ministryně financí. Po prohlasování všech pozměňovacích návrhů budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku. Po tomto hlasování proběhne hlasování doprovodných usnesení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s přednostním právem předseda ODS Kupka a následně se připraví místopředseda Skopeček. Další přihlášky nemám. Tak prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, já musím reagovat na několik vašich výpadů nemístných, nespravedlivých a nerealistických. A zkusím to vzít systematicky, aby bylo jasné, co se skutečně stalo a jaká byla realita. Skutečně v roce 2022 tehdy vláda snížila váš původní návrh státního rozpočtu, jeho schodek o 80 miliard korun. Pak jsme nutně museli reagovat na ruskou agresi na Ukrajině a došlo opravdu k úpravě toho rozpočtu a jenom díky tomu, že předtím se podařilo snížit ten schodek, tak jsme se vrátili k té původní hodnotě, jinak by ten schodek dopadl mnohem hůř. Vyčítat nám v tomto směru úspory je teda úplně nemístné.

Zaznělo tady, že jsme měli nejvyšší cenu elektrické energie v propočtu vůči paritě kupní síly. To je ale střelba do vlastních řad, protože tu nejdražší cenu elektrické energie jsme měli i v roce 2021 podle dat Eurostatu. To jsou čistá čísla. Ani my s tím nejsme spokojeni, ale to, co je potřeba s tím udělat, je něco jiného, než rozhazovat finanční prostředky na všechny strany, ale nepochybně mířit tam, kde je to nejvíce třeba, tak jak to koneckonců dělají naši sousedi.

Vyčítala jste nám, že ekonomika v předchozích letech nerostla. No, podobně jako také v jiných okolních státech. Ale to, že jsme se na konci loňského roku ocitli nakonec ve významném růstu a že z toho těžíte, to je nesporně pravda a je to dobře. Ekonomická data jasně auditovaná ukazují 2,6 procenta růstu HDP. A právě díky tomu je možné upravovat predikce tak, že vám přinášejí více než 15 miliard do plusu z hlediska právě veřejných příjmů.

Zmiňovala jste, že rostly výdaje státního rozpočtu. Pokud očistíme příjmovou a výdajovou stránku o evropské peníze, tak je potřeba jasně popsat, že v minulém roce se podařilo obrátit ten trend a že příjmy rostly o 8 procent, zatímco výdaje jen o 5,2 procenta. To je přece jasný ukazatel. Tohle ukazuje na reálný obrat a ta výčitka v tomto směru byla opravdu nemístná.

A zmíním ještě jednu důležitou věc. Pokud nám vyčítáte růst provozních výdajů, ale zároveň nám jedním dechem vyčítáte například to, že jsme upravovali valorizační vzorce, to znamená, snižovali ten reálný růst výdajů, tak to si protiřečíte, a to zcela zjevně. A pojďme ukázat zároveň na to, že úspora těch provozních výdajů pak vedla k tomu obratu, o kterém jsem mluvil, v tom, že opravdu příjmy rostly víc než výdaje.

A zaznívá další protimluv, vlastní nepravda Aleny Schillerové ohledně fiskálního paktu. Ten i podle názoru Národní rozpočtové rady, a to je ta autorita, která rozhoduje o tom, jestli návrh státního rozpočtu plní, nebo neplní parametry zákona o rozpočtové odpovědnosti, tak i ona upozorňuje na to, že fiskální pakt určil nezbytné minimum národním státům, ale pokud národní legislativa je přísnější, tak ji samozřejmě neruší. A to je náš případ. Koneckonců i kdybychom tedy vzali tu hodnotu, která se objevila na stránkách Ministerstva financí jako ten výdajový limit pro tedy schodek 292 miliardy korun, tak jestli se nepletu, 310 miliard je pořád víc než 292 miliard korun. To znamená, stejně tak by to znamenalo porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti a je to tedy bohužel návrh, který je v rozporu s legislativou.

Ale to nejpodstatnější, a k tomu se znovu vracíme, přece právě návrh rozpočtu je jasnou známkou priorit. To je to vysvědčení, které říká, co je pro tu vládu stěžejní. Tak když nám vyčítáte relativně vysoký schodek v tom předchozím návrhu, ale ještě ho zvyšujete, a tady nemáte pravdu v tom, že to bylo jenom odpovědí na nějaké záplatování, také jsem ukázal, že i na základě dat, které koneckonců zveřejnil Andrej Babiš, že jsme v loňském roce nakonec skončili s nespotřebovanými nároky ve výši 62 miliard korun, a bylo možné zároveň počítat i se zlepšenou predikcí, tak odpověď na to, abychom dokázali zajistit investice, no, nepochybně bychom to dokázali. A je dobře, že Česká republika investuje a pokračuje v tom trendu růstu investic. To je určitě správně, ale nelžeme si prosím do vlastní kapsy, že úsporný rozpočet může mít 310 miliard korun. To prostě není pravda. To porušuje absolutně všechna pravidla.

A co hůř, a znovu to opakuji, přestože ten deficit roste, tak bohužel klesají výdaje na obranu, a to do nich započítáváme - a s tím souhlasím - i finanční prostředky na investice do dopravy. Na tom panuje shoda. Ale i tak prostě bohužel oproti tomu původnímu návrhu ten rozpočet pro obranu klesá, klesá například i pro Vojenské zpravodajství, a to znamená v téhle složité době vážné ohrožení bezpečí obyvatel. Tak tady já znovu apeluju na to v závěru toho krátkého komentáře, abychom si neprotiřečili. A pokud máme něco za opravdovou prioritu, a to bezpečí občanů je, tak to prosím v tom finálním hlasování pojďme změnit a pojďme vrátit 20 miliard, 21 miliard korun obraně. To je v zájmu České republiky. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení místopředsedu Sněmovny Jana Skopečka, poslední vystoupení v tuto chvíli. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrý den. Děkuju za slovo. Pokusím se být krátký, stručný, nicméně na pár věcí - a budu se snažit reagovat na paní ministryni postupně, tak jak hovořila, zareagovat zkrátka musím. A, paní ministryně, nechlubil bych se kladným hospodařením v uplynulých letech. Když se podíváme, co bylo výsledkem toho, že vámi původně deficitní rozpočty skončily v přebytku, tak to bylo jednak proto, že často jste nedokázali vyčerpat investice nebo realizovat investice tak, jak byly naplánovány. Nemluvím o tom slavném vysátí privatizačního fondu, v rámci kterého jste si pomáhali s penězi ve státním rozpočtu, který pak opticky končil lépe.

Ale prosím pěkně, nesrovnávejte se třeba s panem Kočárníkem, bývalým ministrem financí. Fakt, to si on nezaslouží. Paní ministryně, jestli něco, tak to si fakt nezaslouží. Víte, za jaký schodek ministr Kočárník podával v devadesátých letech, v druhé polovině devadesátých let demisi? Za schodek minus 15,7 miliardy korun. Paní ministryně, za vámi je schodek 419 miliard korun v době covidu! 15 miliard a 419. Fakt se nesrovnávejte s těmito lidmi! Nezaslouží si to.

Další věc, mávnutí kouzelného proutku. Říkala jste, že mávnutím kouzelného proutku nedokážete více snížit deficit státního rozpočtu. Ale my jsme od vás žádné mávnutí kouzelného proutku nečekali. My jsme čekali to, co jste říkali před volbami, že máte připraven státní rozpočet v šuplíku v položkách, který bude lepší než státní rozpočet připravovaný vládou Petra Fialy, který jste kritizovala za vysoký schodek státního rozpočtu. Za vysoký schodek jste ho kritizovala a říkala jste před volbami, že máte lepší, asi s nižším schodkem státního rozpočtu, jenom jste ho nikdy neukázali. Vy jste prostě čtyři roky v té opozici proseděli, na tu vládu jste se nepřipravili, do té Strakovy akademie jste přišli a zjistili jste, že nemáte připravené vůbec nic. Tak se aspoň těm voličům omluvte, když jste jim slibovali, že ten státní rozpočet do té Sněmovny přinesete. Tak se omluvte, že v tom šuplíku chyběl, protože to byla evidentní nepravda jako jedna z mnoha, kterou jste v předvolební kampani šířili. Stejně jako o tom, jak je česká ekonomika na tom špatně, aby se ukázalo, že vám předáváme českou ekonomiku s 2,6 procenty růstu hrubého domácího produktu. Tak špatnou ekonomiku jsme vám předali, paní ministryně! (Potlesk opozičních poslanců.)

To, že se makroekonomická predikce zlepšila, že to zlepšilo vaše příjmy, to je prostě fakt. Proč bych to tady nemohl říkat? Prostě ta lepší predikce vám přinesla vyšší příjmy státního rozpočtu a rozvázala vám ruce v tom rozpočtu se nějakým způsobem pohybovat. Ale nejsou to jenom peníze navíc z důvodu zlepšení predikovaného ekonomického růstu. Vám do toho rozpočtu přibudou i peníze, které nebyly proplaceny ze strany Evropské unie do toho minulého rozpočtu a které ho opticky zhoršily, tak vám ten rozpočet opticky vylepší. Ale je tu i těch 20 miliard korun za ty Dukovany. Tak jestli platilo, že nebyla notifikace a že těch 20 miliard korun té půjčky nebylo potřeba nebo nebylo možné ji využít, tak o těch 20 miliard korun měl být ten schodek prostě nižší. Ale co jste udělali vy? Vy jste těch 20 miliard škrtli a dali jste tam standardní reálné výdaje, které prostě zvýší státní zadlužení. Kdyby tam byly ty Dukovany, tak je to operace, kdy v jednom čase půjčíme ty peníze a v nějakém čase se tomu státnímu rozpočtu vrátí. Čili na státní dluh to nemá v tom delším období vliv. Vy jste to škrtli, škrtli jste peníze, které jste si mohli třeba nechat na to, až ta notifikace bude, mít je připravené a poté je proplatit, tak vy jste škrtli a těch 20 miliard jste využili k tomu, že jste tam nasekali další výdaje navíc, kterými ten schodek prohlubujete.

Takže v žádném případě nelze, paní ministryně, tady srovnávat 286 a 310 a říkat, že to byla jenom malá změna výše deficitu. Není tomu tak. Jak jsem říkal, vyšší příjmy, peníze na Dukovany, peníze z evropských zdrojů - všechno to vám ten rozpočet opticky, respektive reálně zlepšuje a ten schodek je samozřejmě nebo to zhoršení hospodaření je samozřejmě mnohem horší, než jak vypadá podle toho prvotního srovnání.

Vy tady se snažíte namluvit - a to já jsem říkal, že tady bude tuna výmluv - vy se snažíte namluvit, že o protizákonnosti toho rozpočtu je nějaká jako teoretická diskuse jako, ale to je úplný nesmysl, paní ministryně, to je prostě úplný nesmysl. Ten zákon, ten váš návrh je prostě protizákonný. A vy tady tvrdíte, že nezávislá instituce, která má ze zákona na starosti toto konstatovat, tak vy ji považujete za někoho akademického, kdo má jako akademický názor, se kterými úředníci Ministerstva financí nesouhlasí. Vždyť to je úplně absurdní prostě, to není akademická instituce. To je instituce, kterou jsme si zřídili a kterou si platíme proto, aby kontrolovala hospodaření státního rozpočtu a přípravu státního rozpočtu. A když jí prostě vláda připravuje špatně, tak tu má být nezávislá rada, která to konstatuje. A to není žádný názor, to není žádná akademická debata, to je prostě konstatování nezávislé instituce, kterou na to máme ustavenou. Je to úplně absurdní, je to jako kdybyste měla firmu, pozvala jste si tam nezávislý audit, ten audit by vám ten auditor provedl a vy byste pak před daňovým úřadem řekla: no jo, ale já mám trošku jinej názor, než měl ten daňový auditor, já tu pokutu nezaplatím prostě, protože jako ať se se mnou klidně soudí. Vždyť je to úplně absurdní, paní kolegyně, vždyť je to úplně absurdní diskuse, úplně absurdní argumentace.

Čili na závěr: prostě se z toho nevylžete. Vracíte se k tomu svému trendu, k té své praxi zhoršování vývoje veřejných financí, zatímco ty poslední čtyři roky - a v tom já vás možná překvapím a řeknu, že já bych byl přísnější, já bych si na předchozí své vládě přál, aby byla rychlejší v té fiskální konsolidaci, protože si myslím, že měla být rychlejší v té fiskální konsolidaci, ale aspoň nějakou fiskální konsolidaci dělala. Dělala ji pro budoucí generace, dělá ji proto, aby tady bylo na důchody dnešních třicátníků, dělá ji proto, aby tady bylo na investice. Vy přijdete po čtyřech letech do vlády, ukázalo se, že nemáte připravené vůbec nic a ty rozpočty znovu posouváte směrem dolů. Je to špatně, je to špatně a nevymluvíte se z toho. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní se s přednostním právem hlásí předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá. Prosím.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já si dovolím jménem klubu hnutí ANO vzít přestávku na poradu klubu v délce 5 minut.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, takže vyhlašuji pauzu do 16.56.

 

(Jednání přerušeno od 16.51 do 16.56 hodin.)

 

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas přestávky uplynul, vážené poslankyně a poslanci. Já přece jenom zagonguji ještě a dám prostor k tomu, aby se dostavili (?), protože v něm jste nejsou všichni. (Předsedající se odmlčí, poslanci přicházejí do sálu.) Táži se, zdali jsme tady všichni. (Předsedající se odmlčí, další poslanci přicházejí do sálu.) Než přikročíme k hlasování, prosím o nastavení časového limitu 15 sekund. Tímto jste byli všichni automaticky odhlášeni a prosím, abyste se opětovně přihlásili svými identifikačními kartami. (Hluk v sále.)

 

A nejprve budeme hlasovat o navrženém postupu při hlasování o tomto návrhu zákona. Takže já vyzývám zpravodaje, aby nás provedl tedy hlasováním. Prosím o klid v jednacím sále, abychom všichni věděli, o čem hlasujeme. Pane zpravodaji, máte slovo. A ještě jednou prosím o klid v jednacím sále. Pane zpravodaji, prosím, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Takže nejprve budeme hlasovat tři legislativně technické úpravy.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: My nejdřív odhlasujeme proceduru tak, jak byla přednesená. A následně budeme hlasovat o těch třech legislativně technických.

 

Takže nejprve proceduru, kterou jste přednesl.

Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 110 přihlášeno 189 poslanců, pro 178, (na tabuli: proti 1). Návrh procedury byl přijat.

 

Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Takže za prvé. První legislativně technická úprava je od poslankyně Venduly Svobodové a týká se pozměňovacího návrhu pod pořadovým číslem 4. Dochází ke změně v kapitole 322. Původní celková částka 10 miliard se mění na 9,3 miliardy. Specifický ukazatel Podpora podnikání se z částky 2,7 miliardy mění na 2 miliardy. V kapitole 329 se částka 4 miliardy mění na částku 4,7 miliardy.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 111, přihlášeno 190 poslanců, pro 89, proti 12. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Druhá legislativně technická úprava je od poslance Petra Hladíka a týká se pořadového čísla 16 až 22, a to u kapitoly 315 a 398. Jde o zvýšení výdajů, nikoliv příjmů. A dále upřesnil specifický ukazatel v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa na vládní rozpočtovou rezervu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 112, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 11. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Třetí legislativně technická úprava, kterou přednesl poslanec Marian Jurečka, je v tabulce pod pořadovým číslem 12. Specifický ukazatel Vládní rozpočtová rezerva se nahrazuje specifickým ukazatelem Odvody do Evropské unie.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 113, přihlášeno 191 poslanců, pro 70, proti 12. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Tak a nyní přicházíme na hlasování o pozměňovacích návrzích.

Za prvé. Pořadové číslo 1, návrh poslankyně Olgy Richterové, Lenky Martínkové Španihelové a dalších. Přesun mezi kapitolami 319 a 329, částka 1,5 miliardy, řeší prostor pro zvýšení rodičovského příspěvku.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 114, přihlášeno 191 poslanců, pro 63, proti 95. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 2. Návrh podává poslanec Michal Kučera, Jan Jakob a další. Jde o přesun mezi kapitolami 306 a 398, částka 8 750 000.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 115, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 101. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Za třetí. Pozměňovací návrh poslance Michala Kučery. Jde o přesun mezi kapitolami 315 a 329, částka 70 milionů. Jde o péči o národní parky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 116, přihlášeno 191 poslanců, pro 85, proti 88. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 4 podává poslankyně Vendula Svobodová, Veronika Kovářová a další. Přesun mezi kapitolami 317, 322 a 329, částka 14 miliard. Jde o financování politiky dostupného bydlení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 117, přihlášeno 191 poslanců, pro 62, proti 89. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 5 předkládá poslanec Jiří Pospíšil, Jan Jakob a další ve dvou variantách. Jde o velmi rozsáhlý pozměňovací návrh, který jednak obsahuje variantu úsporného balíčku, tedy zvýšení VPS o 43 miliard, dále zvýšení výdajů BIS o 300 milionů, zvýšení Výdajů kapitoly 307 Ministerstvo obrany o 21 miliard, dále zvýšení kapitoly 378 Národní úřad kybernetické a informační bezpečnosti o 43 milionů, v souhrnné výši 64 miliard 343 milionů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 118, přihlášeno 191 poslanců, pro 38, proti 94. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pozměňovací návrh číslo 6, ocitáme se na stránce 10, předkládá Jiří Pospíšil. Přesun mezi kapitolami 334 a 329. Částka 289 450 000. Jedná se o podporu živého umění.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 119, přihlášeno 191 poslanců pro 86, proti 65. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 7, předkládá poslanec Ivan Bartoš. Je to přesun mezi kapitolami 307 a 322, částka 2 miliardy. Jedná se o financování pro koncept chytré a moderní armády 21. století.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 120, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 101. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 8 předkládá poslankyně Michaela Šebelová, Lucie Sedmihradská a další. Jedná se o přesun mezi kapitolami 333 a 398. Jde o částku 20 milionů. A jde o olympiádu dětí a mládeže 2026.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 121, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 12. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 9 předkládá opět poslankyně Michaela Šebelová. Týká se kapitolních sešitů 362 a 322, jde o částku 3 miliardy. Jde o podporu sportu, dětí a mládeže.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 122, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 8. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 10 předkládá poslankyně Michaela Šebelová a další. Jedná se o přesun mezi kapitolami 304 a 322, jde o částku 315 milionů. Jde o financování protidrogové politiky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 123, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 5. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 11 předkládá poslanec Marian Jurečka. Jde o přesun mezi kapitolami 362 a 327, jedná se o částku 800 milionů. Jde o dotace do oblasti sportu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 124, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 12. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 12 předkládá poslanec Marian Jurečka a Monika Brzesková. Přesun mezi kapitolou 313 a kapitolou 398, jedná se o částku 2,8 miliardy korun. Jde o variantní návrh financování sociálních služeb.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 125, přihlášeno 191 poslanců, pro 51, proti 28. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 13 předkládá poslanec Marian Jurečka a Monika Brzesková. Jde o přesun mezi kapitolami 313 a 398, jde o částku 2,8 miliardy. Jde opět o variantu financování sociálních služeb.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 126, přihlášeno 191 poslanců, pro 80, proti 83. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 14 předkládá poslanec Marian Jurečka a Benjamin Činčila. Jde o přesun mezi kapitolami 336 a 329, jde o částku 3,8 milionu. Jde o podporu programu pro dospělé pachatele.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 127, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 97. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 15 je návrh poslance Petra Hladíka a Bohuslava Niemiece. Týká se přesunu v rámci kapitoly 322, částka 200 milionů. Jde o zajištění sanace ekologické havárie u Hustopečí nad Bečvou.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 128, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 91. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 16 předkládá poslanec Petr Hladík a Bohuslav Niemiec a další. Přesun mezi kapitolami 315 a 398, jde o částku 15 milionů. Téma zachování provozu a vzdělávací činnost domů přírody.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 129, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 92. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 17 předkládá poslanec Petr Hladík a Bohuslav Niemiec. Přesun mezi kapitolami 315 a 398, částka 60 milionů. Jde o navýšení prostředků v oblasti materiálně technického zabezpečení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 130, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 100. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 18 předkládá poslanec Petr Hladík, Bohuslav Niemiec a další. Přesun mezi kapitolami 315 a 398, částka 14 milionů. Jde o zachování podpory nestátních neziskových organizacích v oblasti ochrany přírody.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 131, přihlášeno 191 poslanců, pro 70 poslanců, proti 99. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 19 předkládá poslanec Petr Hladík, Bohuslav Niemiec a další. Přesun mezi kapitolami 315 a 398 ve výši 300 milionů. Jde o zajištění kontinuity podpory obnovy přírody.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 132, přihlášeno 191 poslanců, pro 86, proti 99. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 20 předkládá poslanec Petr Hladík, Bohuslav Niemiec a další. Přesun mezi kapitolami 315 a 398, jde o částku 100 milionů. Jedná se o stabilizaci příspěvkových organizací v rezortu Ministerstva životního prostředí.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 133, přihlášeno 191 poslanců, pro 83, proti 90. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 21 předkládá poslanec Petr Hladík, Bohuslav Niemiec a další. Přesun mezi kapitolami 315 a 398, částka 10 milionů. Jde o zajištění provozu záchranných stanic pro volně žijící živočichy.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 134, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 60. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 22 předkládá poslanec Petr Hladík, Bohuslav Niemiec a další. Jde o kapitoly 315 a 398, částka 20 milionů. Jde o zachování podpory zoologických zahrad.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 135, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 71. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 23 předkládá poslanec Vít Rakušan, Josef Flek a další. Je to přesun mezi kapitolami 307 a 322, jde o částku 17 miliard. Prostředky na obranyschopnost státu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 136, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 100. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 24 předkládá poslanec Vít Rakušan, Barbora Urbanová a další. Přesun mezi kapitolami 304 a 329, je to částka 120 milionů. Jde o podporu programu Bezpečné dětství.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 137, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 11. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Návrh číslo 25 předkládá poslanec Vít Rakušan a Barbora Urbanová. Přesun mezi kapitolami 314 a 329, jde o částku 120 milionů. Jde o podporu programu MEDEVAC.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 138, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 19. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 29 (správně 26) předkládá poslanec Vít Rakušan a Barbora Urbanová. Jde o přesun v kapitolách 304 a 329, jde o částku 100 milionů. Jedná se o stabilizaci protidrogové politiky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 139, přihlášeno 191 poslanců, pro 85, proti 45. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 27 předkládá poslankyně Věra Kovářová, Jan Berki a další. Jde o přesun mezi kapitolami 333 a 398, jde o částku 50 milionů. Týká se podpory činnosti v oblasti mládeže.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 140, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 6. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 28 předkládá poslankyně Věra Kovářová spolu s poslancem Janem Svitákem. Jde o přesun mezi kapitolami 327 a 322, jde o částku 6 miliard. Jde o dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 141, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 82. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 29, předkládá poslankyně Hana Langšádlová spolu s poslancem Janem Jakobem a dalšími. Kapitoly, kterých se to týká, jsou 315 a 329. Jde o částku 300 milionů. Jde o podporu ochrany přírody a krajiny.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti ?

V hlasování 142 přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 80. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 30, předkládá poslankyně Hana Langšádlová, Marek Ženíšek a další. Jedná se o navýšení kapitoly 321 o částku půl miliardy, kapitoly 333 o částku půl miliardy, kapitoly 377 o částku půl miliardy a snížení u kapitol 327 a 329. Celkem jde tedy o částku 1,5 miliardy. Jde o financování výzkumu, vývoje a inovací.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 143 přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 78. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 31, předkládá poslanec Jakub Janda spolu s poslancem Jiřím Havránkem a Karlem Haasem. Jde o pohyb mezi kapitolami 362 a 327. Jde o částku 1,35 miliardy korun. Jde o financování českého sportu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

 

Zahajuju hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 144 přihlášeno 191 poslanců, pro 86, proti 68. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 32, předkládá poslanec Jakub Janda, Jiří Havránek a Karel Haas. Jde o přesun mezi kapitolami 362 a 329. Jde o částku 1 miliardy korun. Opět se týká financování českého sportu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 145 přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 56.Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

 

Poslanec Vladimír Pikora: Dalším pozměňovacím návrhem, který je předložen ve dvou variantách, je návrh, který předkládá poslanec Jakub Janda, Vojtěch Munzar a další.

Pořadové číslo 33, varianta jedna. Jde o dotace pro projekty a činnost paměťových organizací. V této variantě jde o přesun v rámci kapitoly VPS 398. Jako zdroj jsou sociální výdaje. Jedná se o částku 12 180 000.

Pořadové číslo 33, varianta dva. Dotace pro projekty a činnost paměťových organizací, opět předkládá poslanec Jakub Janda, Vojtěch Munzar a další. Jedná se o částku 12 180 000 korun. Přesuny v rámci kapitoly VPS 398, ale tentokrát je částka braná z vládní rozpočtové rezervy.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 146 přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 85. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 34, předkládá poslanec Michal Zuna, Jan Jakob a další. Týká se kapitol 305, 307, 378 a dále 313, 322, 327 a 329. Jde o finanční posílení obrany a klíčových bezpečnostních institucí státu v souhrnné výši 21 miliard 343 milionů korun.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak moment, mám tady k hlasování. Prosím, pane poslanče. Jo, jenom prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Já se chci jenom zeptat, my jsme teď dvě varianty hlasovali jedním hlasováním. To mně přijde, že asi v té proceduře úplně nejde.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pane zpravodaji, prosím. Ano, tam byly dvě varianty a byly jedním hlasováním.

Bylo to 33, varianta jedna.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 33, varianta jedna. Jde o dotace pro projekty, činnost paměťových organizací.

Takže revokujeme to starý.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Moment. Tak prosím, vy se hlásíte k hlasování? Prosím.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Já se omlouvám, ale stejná situace nastala u bodu číslo 5. Tam byly taky dvě varianty a hlasovali jsme jenom 5/1 a 5/2 ne.

 

Poslanec Vladimír Pikora: 5/1 je nehlasovatelý, 5/2 je hlasovatelný. (Někteří poslanci tleskají.)

Takže není čemu tleskat.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Moment. Já vyhlašuji pauzu dvě minuty na poradu, takže do 17.28.

 

(Jednání přerušeno od 17.26 do 17.28 hodin.)

 

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Uplynula pauza. Prosím o klid v jednacím sále, budeme hlasovat. Tak, pane zpravodaji, seznamte nás, prosím, s postupem, jak jste se tedy poradili.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Takže pro jednoznačnost se vracíme k bodu 33. Pořadové číslo 33,varianta jedna. Jde o dotace pro projekty a činnost paměťových organizací. V této variantě jde o přesun v rámci kapitoly VPS 398, jako zdroj jsou sociální výdaje, částka 12 180 000 korun.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak pan poslanec Munzar k hlasování.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já se omlouvám panu zpravodajovi, ale on tam uvedl nepřesnou informaci. Není zdroj sociální financování a vládní rozpočtová rezerva. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Stanovisko ministra? Ještě pan poslanec Bartošek. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Pane předsedo, k vašemu postupu - budeme-li hlasovat znovu o něčem jinak, nejprve musíme zrušit předchozí usnesení a teprve potom hlasovat variantně. Platí to v obou případech. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já prohlašuju předešlé hlasování za zmatečné.

Tam nebylo přijato usnesení, protože nebyl přijat pozměňovací návrh.

Tak to hlasování 146, kde jsme hlasovali ten pozměňovací návrh 33 jedna a dva najednou, prohlašuju za zmatečné a tady budeme hlasovat znova. Tak, pane zpravodaji.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Takže jedná se o pořadové číslo 33, varianta jedna, jde o dotace pro projekty a činnost paměťových důchodů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak pan poslanec Bartošek ještě jednou, prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Pane předsedo, jenom k znalosti jednacího řádu - jestliže jsme hlasovali, není možné hlasování prohlásit za zmatečné, musíte ho nejprve revokovat, to znamená, musíme ho zrušit a pak dát znovu hlasovat. Není možné o proběhlých hlasováních prohlásit, že neplatí.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: To máte pravdu. (Potlesk z pravé části sálu.) Tak tady by bylo úplně... Takže my budeme to hlasování... Budeme revokovat to hlasování. Takže pane zpravodaji, budeme revokovat toto hlasování. Takže... Já bych teda...Ideální by bylo, kdyby někdo zpochybnil to hlasování - taky možnost. Ale my budeme revokovat hlasování a budeme hlasovat znovu. Tak prosím.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 147, přihlášeno 191 poslanců, pro 177, proti 4. Návrh byl přijat.

Tak pane zpravodaji, a jdeme hlasovat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Takže pořadové číslo 33, varianta 1, částka 12 milionů 180 tisíc.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 148, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 94. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 33, varianta 2, částka je opět 12 milionů 180 tisíc.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně Schillerová mimo mikrofon: Někdo se hlásí zase tady)

Tak pan poslanec Munzar, prosím. K hlasování.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já bych jenom chtěl poprosit pana zpravodaje, aby v případě i opakovaných hlasování stručně řekl, o čem se hlasuje, nestačí říct varianta dvě. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, souhlas. Tak pane zpravodaji.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Dobře protáhneme to.

Takže pořadové číslo 33, varianta 2, dotace pro projekty a činnost paměťových organizací, opět předkládá poslanec Jakub Janda, Vojtěch Munzar a další, částka je opět 12 milionů 180 tisíc. Přesuny v rámci kapitoly VPS 398, ale tentokrát je částka braná z vládní rozpočtové rezervy.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 149, přihlášeno 191 poslanců pro 88, proti 101. Návrh byl zamítnut. Prosím. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Takže nyní se vracíme ještě k bodu 5, kde hlasujeme o variantě 2, která cílí na shodné kapitoly v souhrnné částce 60 miliard 843 milionů, ale používá jiné zdroje. Je návrh hlasovatelný, tedy budeme hlasovat jen pořadové číslo 5/2.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já bych asi nejdřív revokoval to hlasování zase, protože... (Ministryně Schillerová mimo mikrofon: Ne, to nebylo hlasováno.) No dobře, tak já si říkám, proč jsme to tak zkracovali všechno, no, dobrý. Tak prosím.

Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 150, přihlášeno 191 poslanců pro 47, proti 102. Návrh byl zamítnut. Prosím. (Zpravodaj Pikora mimo mikrofon: Ten bod 34 jsme už hlasovali, nebo ještě ne? Ten jsme jenom načetli... Celý, jo?)

 

Poslanec Vladimír Pikora: Takže pořadové číslo... (Ruch v sále.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak bod 34 . Hlasujeme, jo. (Ministryně Schillerová mimo mikrofon: Tam jsou taky varianty ale.) Budeme hlasovat bod 34.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 34 předkládá poslanec Michal Zuna, Jan Jakob a další. Týká se kapitol 305, 307, 378 a dále 313, 322, 327, 329, jde o finanční posílení obrany a klíčových bezpečnostních institucí státu v souhrnné výši 21 miliard 343 milionů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuju hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 151, přihlášeno 191 poslanců, pro 72, proti 103. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 35, předkládá poslanec Vlastimil Válek, Jan Jakob a další. Přesun mezi kapitolami 335 a 313, částka 437 milionů, jde o podporu stability financování lůžkové péče.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 152, přihlášeno 191 poslanců, pro 69, proti 83. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 36 je návrh poslankyně Zdeňky Blišťanové, Jana Jakoba a dalších. Přesun mezi kapitolami 314 a 329, částka 250 milionů, jde o podporu jednotek sboru dobrovolných hasičů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 153, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 46. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 37 předkládá poslanec Václav Pláteník, přesun mezi kapitolami 336 a 398, částka (je) 1,5 milionu, téma je rozvoj probačních a resocializačních programů pro mladé delikventy.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 154, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 34. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 38 předkládá poslankyně Marie Kršková, jde o přesun mezi kapitolami 317 a 398, částka 40 milionů. Jde o navýšení investičních prostředků pro horskou službu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné)

 

Zahajuju hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 155, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 63. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 39 předkládá poslankyně Marie Kršková a další, přesun v rámci kapitoly 333, jedná se o částku 48 milionů, navýšení prostředků na podporu činnosti v oblasti mládeže.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 156, přihlášeno 191 poslanců pro 51 proti 18. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 40 předkládá poslanec Jiří Horák, Monika Brzesková a další, přesun mezi kapitolami 317 a 322, částka 3,5 miliardy, jde o podporu dostupného bydlení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuju hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 157, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 79. Návrh (byl) zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 41 předkládá poslanec Martin Baxa a Jiří Havránek, jde o přesun mezi kapitolami 334 a 322, jde o částku 300 milionů, jedná se o podporu živého umění.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 158, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 66. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 41 předkládá poslanec Martin - jo, to jsem už četl, to se omlouvám.

Pořadové číslo 42 - jen pro vaši kontrolu, jsme na stránce 22 přílohy - předkládá poslanec Martin Baxa a Jiří Havránek. Jedná se o přesun mezi kapitolami 334 a 327, částka opět 300 milionů, opět podpora živého umění.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 159, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 70. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 43, předkládá poslanec Martin Baxa a Jiří Havránek. Jedná se o přesun mezi kapitolami 334 a 398, částka 300 milionů, podpora živého umění.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 160, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 68. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 44, předkládá poslanec Martin Baxa, Jiří Havránek. Jedná se o přesun mezi kapitolami 334 a 327, částka 200 milionů. Podpora kulturního dědictví.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 161, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 65. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 45, předkládá poslanec Martin Baxa a Jiří Havránek. Přesun mezi kapitolami 334 a 398, částka 200 milionů. Opět podpora kulturního dědictví.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 162, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 65. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 46, předkládá poslanec Martin Baxa. Přesun mezi kapitolami 334 a 398, částka 10 milionů. Jde o digitalizaci fotoarchivu ČTK.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 163, přihlášeno 191 poslanců, pro 69, proti 81. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 47, předkládá poslanec Martin Baxa, Jiří Havránek a další. Jde o přesun mezi kapitolami 315 a 398, částka 19,4 milionu. Jde o dorovnání příspěvku Českému hydrometeorologickému ústavu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 164, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 93. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 48, předkládá poslanec Martin Baxa, Jan Bureš a další. Jde o přesun mezi kapitolami 348 a 398, částka 5 milionů. Jde o dorovnání příspěvků Českému báňskému úřadu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Přihlášeno 165 poslanců, pardon. Hlasování 165, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 99. Návrh byl zamítnut. prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 49, předkládá poslanec Martin Baxa, Jan Bureš a další. Jde o přesun mezi kapitolami 315 a 329, částka 10,3 milionu korun. Jde o dorovnání příspěvku České geologické službě.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 166, přihlášeno 191 poslanců, pro 86. (Opravuje:) Pro 87, proti 99. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 50, předkládá poslanec Martin Baxa, Jan Bureš a další. Jde o pohyb mezi kapitolami 315 a 329, částka 12 milionů. Jde o příspěvek zoologickým zahradám.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 167, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 64. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 51, předkládá poslanec Martin Baxa, Jan Bureš a další. Jde o přesun mezi kapitolami 315 a 329, částka 19,4 milionu. Jde o příspěvek Českému hydrometeorologickému ústavu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 168, přihlášeno 191 poslanců, pro 85, proti 81. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 52, předkládá poslanec Martin Baxa, Jan Bureš a další. Jde o přesun mezi kapitolami 348 a 329. Jde o částku 5 milionů. Jde o příspěvek Českému báňskému úřadu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 169, přihlášeno 191 poslanců, pro 86, proti 99. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 53, předkládá poslanec Martin Baxa, Jan Bureš a další. Jde o přesun mezi kapitolami 315 a 398, částka 12 milionů. Jde o příspěvek zoologickým zahradám.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 170, přihlášeno 191 poslanců, pro 86, proti 74. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 54, předkládá poslanec Martin Baxa, Jan Bureš a další. Jde o přesun mezi kapitolami 315 a 398. Jde o částku 10,3 milionu korun. A jedná se o příspěvek Geologické službě.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 171, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 95. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 55, předkládá poslanec Andrej Babiš, Boris Šťastný a další. Jde o přesun mezi kapitolou 362 a 398. Jedná se o částku 800 milionů. Jde o investiční prostředky na rozvoj a podporu sportu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Souhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 172, přihlášeno 191 poslanců, pro 187, proti 1. Návrh byl přijat. Tak prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 56, předkládá poslanec Andrej Babiš, Lubomír Metnar a další. Jedná se o přesun mezi kapitolami 314, 398. Jde o částku 120 milionů korun. Jde o navýšení prostředků Programu humanitárních evakuací zdravotně postižených obyvatel, MEDEVAC.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Souhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 173, přihlášeno 191 poslanců, pro 187. (Opravuje:) Pro 188, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

A k hlasování paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Hubíková: Dobrý den. Já se omlouvám, já nezpochybňuju hlasování předchozí, jenom jsem hlasovala pro, ale na sjetině je proti. Děkuju vám. (Hlasy: Pozor.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, tak, pane zpravodaji, pokračujeme.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 57, předkládá poslanec Andrej Babiš spolu s poslankyní Alenou Schillerovou a dalšími. Jde o přesun mezi kapitolami 333 a 398. Jde o částku 50 milionů. Jde o podporu činností organizací pracujících s dětmi a mládeže ve volném čase.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 174, přihlášeno 191 poslanců, pro 190, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 58, předkládá poslanec Andrej Babiš. Jde o přesun v kapitolách 304 a 398. Jde o částku 100 milionů. Jde o prevenci před drogami, alkoholem, nikotinem a jinými závislostmi.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: A stanovisko ministra? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 175, přihlášeno 191 poslanců, pro 189, proti 1. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 59, předkládá poslanec Jan Berki, Věra Kovářová a další. Jde o přesuny v kapitolách 333 a 322. Jedná se o částku 500 milionů. Jde o navýšení institucionální podpory na mezinárodní spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a inovací.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 176, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 97. Návrh byl zamítnut. Prosím.

K hlasování., pane poslanče? Prosím.

 

Poslanec Jiří Bouška: Tak hezké odpoledne. U toho předchozího hlasování číslo 175 jsem hlasoval pro, na síti mám proti.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: A nezpochybňujete hlasování. (Poslanec Bouška: A nezpochybňuji hlasování.) Nechci vám napovídat, ale tak. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 60, předkládá poslanec Jan Berki a Jan Sviták. Jde o přesun mezi kapitolami 327 a 322, jde o částku 300 milionů. Jde o železniční spojení mezi Prahou a Libercem.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 177, přihlášeno 191 poslanců, pro 84, proti 95. Návrh byl zamítnut.

A prosím o klid. Ano, pan poslanec Zůna, prosím, k hlasování. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Jenom k předchozímu hlasování 176. Hlasoval jsem pro na sjetině mám proti, nezpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak dobře, prosím, pane zpravodaji, pokračujeme. Jo, tak paní poslankyně Svárovská. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, pane předsedající. Už jsme za polovinou. Já bych vás si dovolila upozornit, že paní Alena Schillerová je ministryně, nikoliv ministr. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, pane zpravodaji. (Rozruch v sále.)

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 61, předkládá poslankyně Eliška Olšáková, Pavla Pivoňka Vaňková a další. Jde o přesun mezi kapitolami 313 a 398. Jde o částku 120 milionů. Jde o financování asistence bydlení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Tak zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 178, přihlášeno 191 poslanců, pro 62, proti 90 a návrh byl zamítnut. Tak prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 62, předkládá poslankyně Eliška Olšáková, Pavla Pivoňka Vaňková a další. Jde o pohyb mezi kapitolami 317 a 322. Jde o částku 365 milionů. Téma financování provozu kontaktních míst pro bydlení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 179, přihlášeno 191 poslanců, pro 63, proti 88. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 63, předkládá poslankyně Eliška Olšáková, Pavla Pivoňka Vaňková a další. Jde o pohyb mezi kapitolami 313, 322 a 398. Jedná se o částku 1,5  miliardy. Jde o platy zaměstnanců poskytovatelů sociálních služeb.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 180, přihlášeno 191 poslanců, pro 85, proti 62. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 64, předkládá poslankyně Eliška Olšáková, Pavla Pivoňka Vaňková a další. Jde o přesun mezi kapitolami 317 a 322, částku 94 milionů. Jde o financování bytových podpůrných opatření.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 181, přihlášeno 191 poslanců, pro 60, proti 89. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 65, předkládá poslanec Matěj Hlavatý, Vít Rakušan a další. Jde o přesun v kapitolách 307, 322, 329 a 327, celková částka 21 miliard, modernizace Armády České republiky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 182, přihlášeno 191 poslanců, pro 85, proti 102. Návrh byl zamítnut. Prosím.

K hlasování pan poslanec Bartošek.

 

Poslanec Jan Bartošek: Vážený pane předsedo, přestože jste byl slušně upozorněn ohledně oslovování paní ministryně, tak to nerespektujete. V tom případě já dávám návrh a chci

abyste hlasoval, protože vznáším protest proti postupu předsedajícího, a abyste svoje oslovování upravil. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak já bych rád upozornil, že jsem byl benevolence sama při vystoupení paní poslankyně Svárovské, protože není otevřená rozprava a máte vystupovat k hlasování pouze. Takže já jsem to vzal jako korektní, řekl bych nadlehčení toho dlouhého hlasování a vy teď k tomu přistupujete takhle. Nezlobte se na mě, jak myslíte, to mi připadá hodně neadekvátní. Takže já jsem dal prostor opoziční poslankyni bez napomenutí, aby odlehčila situaci, přestože neměla právo na tento typ vystoupení. Tak vůbec nevím, o čem je tady řeč. Nezlobte se na mě tedy. (Potlesk.) Takže jestli nevezmete zpět námitku, nechám hlasovat. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bartošek: Já tu námitku zpět neberu, protože se to týkalo hlasování a v tom případě dle jednacího řádu se to hlasovat musí. Můžu vznést námitku proti postupu předsedajícího.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: V pohodě, necháme to hlasovat.Takže budeme hlasovat, pan předseda Bartošek za oslovení ministryně, ministr, navrhuje námitku proti předsedajícímu.

 

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Proti postupu předsedajícího. Kdo je proti?

Hlasování číslo 183, přihlášeno 190 poslanců, pro 44, proti 103. Námitka byla zamítnuta. Pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 66, předkládá poslanec Robert Teleky a Benjamin Činčila. Přesun v kapitolách 349 a 398. Jde o částku 66 954 749 korun. Jde o podporu Energetického regulačního úřadu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 184, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 81. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 67, předkládá poslankyně Kateřina Stojanová, přesun v kapitolách 336 a 329. Jedná se o částku 16 milionů korun. Řeší prevenci korupčního jednání.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 185 přihlášeno 191 poslanců, pro 76, proti 100. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 68, předkládá poslankyně Kateřina Stojanová. Jde o pohyb v kapitolách 336 a 398. Jde o částku 6,8 milionu korun. Jde o podporu boje proti korupci.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 186 přihlášeno 191 poslanců, pro 58, proti 97. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 69, předkládá poslankyně Kateřina Stojanová, Irena Ferčíková Konečná a další. Přesun v kapitolách 336 a 398. Jde o částku 7,1 milionu. Přináší financování programu Ministerstva spravedlnosti pro oběti trestných činů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 187 přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 30. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 70, předkládá poslanec Jan Skopeček, Jiří Havránek a další, kapitola 396 Státní dluh, kde částku snižuje. Částku 27 285 250 793 čerpá celkem z osmi kapitol. Návrh cílí na snížení výdajů státního rozpočtu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 188 přihlášeno 191 poslanců, pro 38, proti 103. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 71 je pozměňovacím návrhem poslankyně Olgy Richterové. Jde o přesun v rámci kapitoly 322. Jedná se o částku 25 milionů korun. Jde o financování spotřebitelské politiky státu.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 189 přihlášeno 191 poslanců, pro 53, proti 104. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Požadavek číslo 72. Pro vaši orientaci jsme na stránce 31 přílohy. Předkládá poslanec Marek Výborný. Jde o přesun v rámci kapitoly 329, částka 250 milionů. Jde o podporu agrárního sektoru.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 190 přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 88. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 73 je návrh poslance Marka Výborného. Týká se kapitol 329 a 398. Jde o částku 150 milionů. Jde o podporu vědy, výzkumu a inovací v kapitole 329.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 191 přihlášeno 191 poslanců, pro 80, proti 76. Návrh zamítnout. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 74, předkládá poslanec Jiří Vojáček, Monika Brzesková a další. Jde o pohyb v kapitolách 333 a 329. Jde o částku 450 milionů. Jde o posílení institucionální podpory mezinárodní spolupráce ve vědě, výzkumu a inovacích.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 192 přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 99. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 75 je návrh poslankyně Hany Ančincové, Lenky Martínkové Španihelové a dalších. Týká se kapitol 313 a 322. Jde o částku 614 milionů. Jde o financování činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálněprávní ochrany dětí.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 193 přihlášeno 191 poslanců, pro 85, proti 20. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 76 předkládá poslanec Štěpán Slovák s poslankyní Zdeňkou Němečkovou Crkvenjaš a dalšími. Pohyb mezi kapitolami 335 a 322. Částka 362 776 429 korun. Jde o postupnou restrukturalizaci části akutních lůžek směrem k následné péči.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 194 přihlášeno 191 poslanců, pro 86 proti 76. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 77, předkládá poslanec Štěpán Slovák, Zdeňka Němečková Crkvenjaš a další. Kapitoly 304 a 398. Částka 350 milionů. Jde o akční plán politiky v oblasti závislostí.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 195 přihlášeno 191 poslanců, pro 85, proti 83. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 78, předkládá poslankyně Jana Černochová. Jde o přesun do kapitoly 307. Vybírá se z kapitol 312, 322, 327, 329, 313. Celková částka 21 miliard. Jde o posílení výdajů na Armádu České republiky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 196 přihlášeno 191 poslanců, pro 70 poslanců, proti 99. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 79, předkládá poslanec Jiří Havránek a Pavel Žáček. Jde o přesun v kapitolách 305 a 327. Jde o částku 300 milionů. Jde o zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 197 přihlášeno 191 poslanců, pro 86, proti 94. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 80 předkládá poslanec Jiří Havránek a Pavel Žáček. Jde o kapitoly 305 a 398. Jedná se o částku 300 milionů. Opět jde o posílení výdajů BIS.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 198 přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 97. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 81 je návrh poslance Jiřího Havránka a Pavla Žáčka. Jde o přesun v kapitolách 378 a 322. Jde o částku 43 milionů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 199 přihlášeno 191 poslanců, pro 86, proti 99. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 82 je návrh poslance Jiřího Havránka a Pavla Žáčka. Jedná se o kapitoly 378 a 398. Částka 43 milionů. Opět řeší podporu NÚKIB.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 200 přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 95. Návrh byl, zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 83 je návrh poslance Jiřího Havránka, Pavla Žáčka a dalších. Jde o kapitoly 314 a 329. Jedná se o částku 90 milionů. Jde o podporu sboru dobrovolných hasičů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 201 přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 28. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 84 předkládá poslanec Jiří Havránek spolu s Pavlem Žáčkem a dalšími. Jde o přesun v kapitolách 314 a 398. Jedná se o částku 90 milionů. Jde o podporu činnosti Sboru dobrovolných hasičů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 202, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 10. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 85 poslance Jiřího Havránka a Libora Turka. Jde o pohyb v kapitolách 303 a 312. Jedná se o částku 8,75 milionu. Posiluje mandatorní výdaje kapitoly 303 Senát.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 203, přihlášeno 191 poslanců, pro 79, proti 98. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 86 předkládá poslanec Jiří Havránek a Libor Turek. Jedná se o přesun mezi kapitolami 303 a 329. Jedná se o částku 8,75 milionu. Opět jde o posílení kapitoly 303 Senát.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 204, přihlášeno 191 poslanců, pro 83, proti 102. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 87 předkládá poslanec Jiří Havránek a Libor Turek. Jedná se o kapitoly 300 a 398. Jedná se o částku 8,75 milionu. Opět řeší výdaje Senátu

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 205, přihlášeno 191 poslanců, pro 78, proti 102. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 88 předkládá poslanec Jiří Havránek a poslankyně Eva Decroix. Jedná se o kapitoly 336 a 398. Jde o částku 1,5 milionu zaměřenou na rozvoj probačních a resocializačních programů pro mladistvé.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 206, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 32. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 89 předkládá poslanec Jiří Havránek spolu s poslankyní Evou Decroix. Jde o přesun v kapitolách 336 a 329 a částku 1,5 milionu. Opět se týká resocializačních a probačních programů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 207, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 53. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 90 předkládá poslanec Jiří Havránek a poslankyně Eva Decroix. Jde o pohyb v kapitolách 336 a 398, částka 1 milion. Jde o podporu práce s rodinami uvězněných pachatelů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 208, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 35. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 91 předkládá poslanec Jiří Havránek a poslankyně Eva Decroix. Jde o kapitoly 336 a 329, částku 1 milion. Podpora práce s rodinami vězněných pachatelů.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování  209, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 57. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 92 předložil poslanec Jiří Havránek, Jan Lipavský a další. Jde o kapitoly 306 a 398, částka 600 milionů. Řeší zvýšení prostředků na humanitární pomoc.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 210, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 98. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 93 předložil poslanec Jiří Havránek, Jan Lipavský a další. Jde o posun v kapitolách 306 a 398, částka 201 679 000. Jedná se o zahraniční rozvojovou spolupráci a program transformační spolupráce.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 211, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 102. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 94 předkládá poslankyně Zuzana Mrázová. Jde o přesun v rámci kapitoly 317, jde o částku 50 milionů, jedná se o podporu bydlení v kapitole  317 Ministerstvo pro místní rozvoj.

 

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 212, přihlášeno 191 poslanců, pro 163, proti 1. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 95 předkládá poslankyně Michaela Opltová. Jde opět o přesun v rámci jedné kapitoly Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, tedy 378, jde o částku 50 milionů, posílení operativního financování.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 213, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 85. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 96 předkládá poslankyně Barbora Pipášová a Andrea Hoffmannová. Jde o přesun v kapitolách 333 a 322, jde o částku 1 miliardy. Řeší financování indexace škol.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 214, přihlášeno 191 poslanců, pro 80, proti 84. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 97 předkládá poslankyně Michaela Moricová. Jde o kapitoly 315 a 322 a částku 53 milionů korun. Řeší financování národních parků.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 215, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 84. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 98 předkládá poslankyně Lenka Martínková Španihelová, Olga Richterová a další. Jedná se o přesun v rámci kapitoly 313 MPSV, jde o částku 120 milionů a jde o financování asistence bydlení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 216, přihlášeno 191 poslanců, pro 63, proti 84. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 99 předkládá poslankyně Lenka Martínková Španihelová spolu s poslankyní Hanou Ančincovou a dalšími. Jde o přesun opět v rámci kapitoly 313, částka 36 milionů. Jde o podporu prorodinných služeb na úrovni obcí.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 217, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 100. Předkládá poslanec Karel Dvořák, poslankyně Lucie Sedmihradská a další. Týká se kapitol 336 a 398. Jde o částku 5,1 milionu. Jedná se o dotační programy Ministerstva spravedlnosti na vězeňskou oblast.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně? Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 218, přihlášeno 191 poslanců, pro 87, proti 68. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 101. Předkládá poslanec Karel Dvořák, Lucie Sedmihradská a další. Jedná se o kapitoly 336 a 398. Jde o částku 4,3 milionu. Téma protikorupční dotační programy.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování číslo 219, přihlášeno 191 poslanců, pro 65, proti 78. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 102. Předkládá poslankyně Andrea Hoffmannová. Přesuny v kapitolách 333 a  322. Částka 1,5 miliardy. Jde o financování vysokých škol, výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 220, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 73. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 103. Předkládá poslankyně Renáta Zajíčková, Lucie Bartošová a další. Jedná se o kapitoly 333 a 327. Částka 298 856 041 korun. Cílí na posílení programu excelence.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 221, přihlášeno 191 poslanců, pro 85, proti 98. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 104. Předkládá poslankyně Renáta Zajíčková, Lucie Bartošová a další. Jde o kapitoly 333 a 327. Částka půl miliardy. Jde o institucionální podporu mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 222, přihlášeno 190 poslanců, pro 87, proti 96. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 105. Předkládá poslankyně Lucie Sedmihradská, Věra Kovářová a další. Jde o kapitoly 303 a 398. Částka 14 471 000.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 223, přihlášeno 191 poslanců, pro 79, proti 91. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 106. Předkládá poslanec Ivan Adamec. Řeší prostředky pro Energetický regulační úřad pro plnění nových úkolů. Jde o kapitoly 349 a 398 a částku 66 954 749 korun.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 224, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 81. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 107. Předkládá poslanec Samuel Volpe. Cílí na posílení kapitol Bezpečnostní informační služby a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Pro kapitolu 305 BIS je to 240 milionů, pro kapitolu 378 NÚKIB je to 91 874 948, tedy celkově částka 331 874 948. To vše na úkor kapitoly 322.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 225, přihlášeno 191 poslanců, pro 86, proti 99. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 108. Předkládá poslankyně Barbora Urbanová, Vít Rakušan a další. Jedná se o přesun mezi kapitolami 306 a 398 s částkou 576 679 000. Jde o humanitární pomoc a rozvojovou spolupráci.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 226, přihlášeno 191 poslanců, pro 88, proti 100. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 109. Předkládá poslankyně Veronika Kovářová, Olga Richterová a další. Kapitoly 317 a 322. Částka 250 milionů. Financování poradenství v kontaktních místech pro bydlení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 227, přihlášeno 191 poslanců, pro 62, proti 92. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 110. Předkládá poslanec Lukáš Vlček. Jde o kapitoly 322 a 398 a částku 23 milionů korun. Jde o podporu spotřebitelských organizací.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 228, přihlášeno 191 poslanců, pro 63, proti 99. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 111. Předkládá poslanec Lukáš Vlček. Jedná se o přesun v rámci kapitoly 322. Jde o částku 500 milionů. Jde o podporu samosprávám pro budování infrastruktury pro dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 229, přihlášeno 191 poslanců, pro 86, proti 80. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 112. Předkládá opět poslanec Lukáš Vlček. Jedná se o pohyb mezi kapitolami, ale jinými. Jde o kapitoly 322 a 398. Částka je opět 500 milionů korun. Jde o podporu samosprávám pro budování infrastruktury zásadní pro dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 230, přihlášeno 191 poslanců, pro 86, proti 79. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pořadové číslo 113. Předkládá poslanec Lukáš Vlček, poslankyně Adriana Chochelová a další. Jde o kapitoly 317, 322 a 329. Jde o částku 7 miliard. Jde o podporu dostupného bydlení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 231, přihlášeno 191 poslanců, pro 84, proti 80. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 114. Předkládá poslanec Jakub Krainer, poslankyně Michaela Opltová a další. Jde o kapitoly 305 a 398. Částka 300 milionů. Jde o navýšení výdajů pro BIS.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 232, přihlášeno 191 poslanců, pro 87 proti 99. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pořadové číslo 115. Předkládá poslanec Jakub Krainer, poslankyně Michaela Opltová a další. Jedná se o kapitoly 314 a 398. Jde o částku 427 161 775 korun. Zvýšení prostředků pro Policii České republiky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 233, přihlášeno 191 poslanců, pro 62, proti 86. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Poslední pozměňovací návrh je pořadové číslo 116 poslankyně Zdeny Kašparové a Adriany Chochelové. Jedná se o kapitoly 361, 321 a 329. Jde o podporu vědy a výzkumu, celková částka 2 miliardy.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 234, přihlášeno 191 poslanců, pro 85, proti 77. Návrh byl zamítnut.

 

Já se táži zpravodaje, že o všech návrzích bylo hlasováno podle toho, co mám poznamenáno. Je to tak? (Zpravodaj přikyvuje.) Ano, takže přikročíme k hlasování. (Poslanec Pikora: Všechny byly odhlasovány.) Ano, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2026 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2026, včetně návrhu rozpočtu všech kapitol, podle sněmovního tisku 94, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou, podle přílohy tohoto usnesení."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 235, přihlášeno 191 poslanců, pro 104, proti 87. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

(Potlesk v sále.) Prosím zpravodaje, aby uvedl návrhy doprovodných usnesení. (Poslankyně Černochová se hlásí o slovo.) Ano, paní poslankyně Černochová k hlasování.

 

Poslankyně Jana Černochová: Omlouvám se, na sjetině mám pro, hlasovala jsem proti. Nezpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Dobře. A nyní tedy bych poprosil zpravodaje, aby uvedl návrh doprovodných usnesení. Měla by být tři? Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, čeká nás poslední fáze, návrh zákona o státním rozpočtu jsme právě odhlasovali.

A nyní se ještě musíme vypořádat s doprovodnými usneseními, které máte ve sněmovním tisku 94/4. Budeme hlasovat o třech usneseních, o každém zvlášť. Výbor pro bezpečnost přijal následující doprovodné usnesení pro Poslaneckou sněmovnu, já vás s ním právě seznámím. A potom domnívám se, pane předsedající, je možné nechat hned o něm hlasovat. Takže: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby jak ve státním rozpočtu pro rok 2026, tak ve střednědobém výhledu zohlednila investiční a provozní požadavky Bezpečnostní informační služby tak, aby nedocházelo ke zpomalení, odložení či zrušení rozvojových projektů."

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro?

Hlasování číslo 236, přihlášeno 191 poslanců, pro 143, proti 7. Usnesení bylo přijato. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Další doprovodné usnesení přednesla ve druhém čtení paní poslankyně Vendula Svobodová. Já vás s ním právě seznámím. A potom domnívám se, pane předsedající, je možné nechat o něm hned hlasovat. Takže: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby při přípravě návrhu státního rozpočtu u výše základních ukazatelů samostatných kapitol Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv a Úřad Národní rozpočtové rady postupovala v souladu s § 8 odst. 4 a 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a tedy respektovala hodnoty schválené rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny v platném termínu do 20. června běžného roku."

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 237, přihlášeno 191 poslanců, pro 86, proti 97. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Další doprovodné usnesení přednesl poslanec Vít Rakušan. Já vás s ním právě seznámím a potom domnívám se, pane předsedající, je možné nechat hned o něm hlasovat. "Poslanecká sněmovna ukládá vládě, aby s ohledem na napjatou geopolitickou situaci a naše závazky v rámci NATO při sestavování rozpočtu na rok 2027 adekvátně zvýšila výdaje na obranu a postupný růst promítla také do přípravy rozpočtu na další roky."

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 238, přihlášeno 191 poslanců, pro 86, proti 27. Návrh byl zamítnut.

 

Pane předsedo, je to všechno?

 

Poslanec Vladimír Pikora: Tím jsme se vypořádali se všemi usneseními a za mne je to vše.

 

 

Předseda PSP Tomio Okamura: A já končím projednávání tohoto bodu.

 

Ještě přečtu omluvu: Zdeněk Hřib se omlouvá od 14.15 do 15.45 hodin z pracovních důvodů.

Protože jsme projednali bod 56, sněmovní tisk 94, státní rozpočet na rok 2026, prosím o vrácení časové dotace při hlasování na 20 sekund. Upozorňuji, že tímto budete opět automaticky odhlášeni a já vás žádám, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. (Poslanci Kupka a Výborný žádají o slovo.) A hlásí se předseda ODS Martin Kupka. (Poslanec Výborný přichází k pultíku.) Pardon. (Hlas mimo mikrofon.) Aha, takže pan předseda Výborný, následně pan ministr Kupka. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Kolegyně, kolegové, jestli mohu velmi krátce. Poslední čtyři roky tady v ten okamžik vystupovala se svými patetickými slovy jistá Alena Schillerová. Já patetický nebudu, já prostě suše konstatuji, že jste teď tady schválili možná poprvé v historii této Sněmovny státní rozpočet, který je schválen v rozporu s platným zákonem. Všichni, kteří pro to zvedli ruku, za toto nesou odpovědnost. Schválili jste rozpočet, kterým jsme se zařadili na úplný chvost, úplný chvost mezi našimi spojenci, pokud jde o výdaje na obranu a bezpečnost. I to je odpovědnost každého z vás, kdo tady teď hlasoval, jak pro celkový rozpočet, tak pro ty pozměňovací návrhy. To je prostě suché konstatování stavu. No a ukázalo se, že ty řeči, když to řeknu slušně, Motoristů o tom, jak budou hlídat Andreje Babiše, vzaly za své po třech měsících. To je smutné.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní pan předseda Okamura.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já jsem neměl možnost se vyjádřit k jednomu hlasování, hlasování číslo 212. Na sjetině mám, že jsem se zdržel, ale hlasoval jsem pro a nezpochybňuji hlasování. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: A nyní pan předseda Kupka.

 

Poslanec Martin Kupka: Stručné zhodnocení toho, co se stalo. Je to plná odpovědnost současné vládní koalice a je to špatně pro Českou republiku. Zrychlujeme zadlužování České republiky, respektuje vládní koalice zrychluje zadlužování České republiky. Motoristé říkají, že to pohlídají, nic takového se nestalo a SPD v tomto směru jenom posloužila vládní koalici a hnutí ANO k tomu, aby hazardovalo s bezpečností českých občanů. To, že se zároveň zvyšuje schodek a zároveň se bere obranyschopnosti České republiky, že se bere kultuře, že se bere bezpečnosti, to je přece zásadně nezodpovědný krok. Je to hazard s bezpečností, je to špatný krok, je to proti občanům České republiky. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Vyskočila mi tady faktická poznámka, ale ta se nedá realizovat. Musím to odmazat.

Ještě prosím, než začnu s dalším bodem, upozorňuji, že se zatím nepodařila změnit - už jo, tak, už máme posunutý čas na hlasování normálně.

Takže prosím, abyste se předtím, než začněme, všichni opět přihlásili, neboť jsem vás odhlásil, aby se mohla změnit doba na hlasování.

 

A máme zde bod

Aktualizováno 12. 3. 2026 v 8:51.