Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A teď možná to rozvinu, abychom si taky řekli nějaký kontext a historické souvislosti. Když po roce 1989 - a o tom jsem se bavil s lidmi, kteří v tu dobu v devadesátých letech byli ve Federálním shromáždění a následně v Poslanecké sněmovně - se nastavovaly podmínky pro osoby samostatně výdělečně činné, pro živnostníky, tenkrát byl politický konsensus na tom, že se opravdu vytvoří velmi nízké odvodové prostředí, aby se ten stav mohl rehabilitovat. Aby ti lidé mohli znovu začít obnovit své rodinné tradiční podnikání nebo začít úplně nově. A byla dohoda, že zhruba po deseti letech se ten stav začne upravovat, aby nebyl tak obrovský rozdíl mezi výší odvodů zaměstnanců, zaměstnavatelů vůči osobám samostatně výdělečně činným, protože ten rozdíl je opravdu hodně velký.

Já jenom připomenu zase ta velká čísla, ať si to i veřejnost trošku nějakým způsobem zasadí do kontextu. A to teda říkám jako osoba, která začala jako OSVČ ve druháku na výšce a 11 let před vstupem do politiky jsem byl OSVČ. Vím, jak je to náročné, jaká je zodpovědnost, jak je těžké například zaplatit státu DPH z neuhrazených faktur a podobné věci. Tím vším jsem si prošel.

Dneska na pojistném zaměstnavatelé a zaměstnanci platí 93 procent. OSVČ odvádí 7 procent na pojistném, z toho OSVČ jako plátců z celkového počtu je 13 procent. Když se potom podíváme v detailu i na to, jakým způsobem vlastně na důchody OSVČ přispívají právě odvody zaměstnanců zaměstnavatelů, je tady vidět poměrně velký nepoměr. Proto jsme vlastně ve třech letech postupně zvyšovali je ten minimální odvod na pojistném pro OSVČ. Bylo to konsenzuální rozhodnutí, abychom to nikoliv srovnali, ale alespoň trochu přiblížili.

A vy teď přicházíte (v?) situaci, ta právní úprava už je platná, účinná, že tady se nejedná o nějaký krok, který by tady byl předtím, než se ta výše odvodů upravila, ona už je upravena od ledna tohoto roku a ty samotné odvody, které se zvyšují pro OSVČ v odvodu na čistě důchod, jsou ve výši 686 korun měsíčně. V tom modelovém příkladu, který já tady uvádím, to znamená, že pokud by takto ten živnostník odváděl ten minimální odvod, doba pojistná 45 let, tak by jeho důchod byl o 1 652 korun vyšší. Teď v současné situaci pro modelový příklad. A ten rozdíl mezi tím odvodem měsíčním a tím vyšším důchodem, který by ten živnostník získal, je 966 korun. To je to opravdu efektivní zhodnocení.

A vy vlastně přicházíte, těm lidem sice říkáte, jak tady paní ministryně v tom úvodním slova slově řekla, chceme podpořit, a proto chceme snížit tu výši toho minimálního odvodu. Ale nikde jste v té větě neřekla ten důsledek, že těm lidem budou ty důchody sníženy.

A samozřejmě, často jsem slýchal argument, že přece vlastně ti lidé mají třeba jinou strategii na to zabezpečení ve stáří a podobně. No jo, ale ta zkušenost je taková, že potom tito lidé opravdu s těmi nízkými důchody a jeden z důvodů, proč má určitá skupina osob velmi nízké důchody, tak je právě to, že výraznou část života nebo celý život byli pouze OSVČ s odvody minimálních záloh na pojistném na důchodové pojištění. A pak nám ti lidé přepadli do sociálního systému, který už zase platí všichni poplatníci v České republice.

Kdyby tam byla možnost toho rozhodnutí, té plné zodpovědnosti, kdyby ten člověk řekl: Ano, já budu odvádět minimální pojistné, vím, jakou dostanu výši důchodu a nikdy nepřepadnu do sociálního systému; pak by to byla varianta, která by byla v zásadě do určité míry svobody a zodpovědnosti fér. Ale ta není. Ti lidé, pokud opravdu mají ty nízké důchody, nemají jinou strategii zajištění ve stáří, tak nám přepadávají do toho sociálního systému výplaty jiných forem podpory, dávkové podpory.

Tak já před tím krokem opravdu varuju, protože je prostě nesystémový. Pořád ty odvody na pojistném budou velmi, ale velmi nižší oproti tomu, kolik odvádí zaměstnavatelé a zaměstnanci. Prosím pěkně, zvažte to a ten krok ještě případně revidujte. Je to ročně minus 3,5 miliardy korun v rozpočtu tohoto státu, 3,5 miliardy korun, které si budete muset půjčit, každý rok minus 3,5 miliardy korun. A myslím si, že v této debatě by stálo za to říct, pozastavme to, promysleme to, nezkracujme lhůty a zamysleme se celkově nad systémem nejenom minimálních záloh a nad systémem, když se to potkává následně v podobě paušální daně a brutálně se rozevírají nůžky nejen v oblasti odvodů, ale i daní. A pak řešíme dopady a systém švarcsystému, to nejde nikdy vyřešit těmi kontrolami. Pokud bude tak diametrální rozdíl v tom, jestli budu jako zaměstnanec dělat například účetní a mzdovou agendu u firmy, anebo to bude dělat na OSVČ s využitím všech paušálů a minimálních odvodů, tak tato země bude mít v průběžných systémech do budoucna obrovský, obrovský problém.

Tak já, prosím pěkně, ze zkušenosti těch čtyř let, kdy jsme se tím opravdu detailně zabývali, myslím, že je logické, co řekl Tom Philipp. Pošleme to do druhého čtení, zamysleme se ještě nad tím, jakým způsobem to upravovat, jak to řešit. Udělali jsme minule úpravu pro ty, kteří nově začínají podnikat jako OSVČ. První rok nemusí platit ty minimální zálohy. Až ten rok uzavřou, tak potom je zaplatí.

Já jsem to sám tenkrát prožil, (když) jsem byl zemědělec. Tam čekáte třeba na peníze 12, 13 měsíců. Zasejete něco v srpnu, v červenci dalšího roku sklízíte, než vám to někdo zaplatí, máte 12, 13 měsíců od toho, co vkládáte nějakou investici, než vám vůbec dojdou peníze. Já chápu, že v čele řadě specifických odvětví a profesí má smysl umožnit odložení třeba placení těch minimálních povinných záloh. To jsme udělali společně. Určitě. Můžeme se bavit i o tom, když jsou některé typy živností s velmi nízkým příjmem, ty souběhy, které tady zazněly od paní kolegyně přede mnou, o tom se určitě bavme. Ale pro pana Jána nedělejme tento paušální krok, protože to bude problém nejenom pro ten systém, ale bude to problém pro ty konkrétní lidi. Vy jim to neříkáte, vy jste účelově řekli jenom tu jednu část toho příběhu, neřekli jste ty důsledky pro ty osobní příběhy těch lidí. Neřekli jste je, co bude v budoucnu.

Tak já, prosím pěkně, především pana ministra také i zodpovědného za agendu důchodového systému, pana ministra Juchelku, zkuste se nad tím ještě zamyslet. Zkuste nějakým způsobem... Já chápu to silné prohlášení, které jste tady před volbami napsali jste to do hesel, do letáků, na billboardy. Tomu jako politik rozumím, ale teď tady sedíte s tou zodpovědností. A třeba nebudete vládnout čtyři roky, třeba budete vládnout osm let, co potom budete dělat s těmi dopady vašich rozhodnutí v těch veřejných rozpočtech? Ono to je hrozně jako jednoduché, udělat celou řadu rozhodnutí, které vlastně rozpočtově dopadnou za rok 2029. Není to (jen toto), jsou to jiná rozhodnutí. Ale přece ten stát musí spravovat taky trošku jako nějak jinak, promyšleněji, vidět ty souvislosti, proč to tenkrát vzniklo, že tenkrát byla nějaká dohoda, už na ni nedošlo. Tu úpravu jsme dělali po 23 letech od té doby. Tak prosím pěkně, zkuste nad tím takto přemýšlet. Děkuju vám mockrát za pozornost.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní s přednostním právem vystoupí ministr Aleš Juchelka a připraví se s přednostním právem, se stanoviskem klubu, poslankyně Lucie Šafránková. Prosím, pane ministře.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji. No, já to hodím ještě do jiných jakoby souvislostí. A myslím si, že i tady pro tento návrh našeho poslaneckého zákona s paní kolegyní Schillerovou, který jsme připravili, by měli hlasovat i ti, kteří jsou, bych řekl, pravicověji nastaveni v rámci Poslanecké sněmovny. Vy jste... a to bylo ta hlavní message od paní kolegyně Schillerové, paní ministryně financí, že jste to zvedli vlastně již potřetí v řadě. A zvedli jste vlastně ty zálohy v té bych řekl nejméně stabilní době, kdy se Česká republika potýkala s navyšováním díky konsolidačnímu balíčku sektorových daní, díky tomu, že se třeba navýšily daně z nemovitostí, že jste zvýšili, nebo že tady byla nejvyšší cena, která se týká energií, že jste to prostě zvýšili třikrát za sebou. A tím pádem jste samozřejmě i některé živnostníky, kteří byli na OSVČ, odradili od toho, aby dále podnikali. Protože hlavně ti, kteří mají tady tento příjem jako vedlejší, tak poté se nemohli vyrovnat se všemi těmi věcmi, které jste v rámci konsolidačního balíčku, v rámci inflace, v rámci sektorových daní, tak, jak jsem to tady uvedl, s tím mohli vyrovnat.

To navýšení je v tuto chvíli 1 079 korun oproti roku 2025. U paušální daně je to okolo 1268, tuším, korun. To znamená, že to je víc než 15 000, které musí ten živnostník zaplatit více oproti roku 2025 v tom roce. Ten dopad se tady liší. Tedy pan zpravodaj, můj ctěný kolega Havránek, říkal, že to je 6 miliard korun, pan ministr nebo exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka teď řekl 3,5 miliardy, naši experti to vypočítali okolo 2 miliard korun. To znamená, že nám jde hlavně o ty, kteří budou platit více i přesto, že vydělávají stejně, anebo dokonce i méně. Tak a teď ten kontext s těmi důchody. ***