Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.30 hodin)
(pokračuje Štěpán Slovák)
Tak tam si myslím, že o tomhle kroku se možná někteří, včetně pana premiéra, dozvěděli až z televize. Tak to si myslím, že je takový trochu zbytečný populismus k těm lékům.
Kdybychom šli ještě dál, tak co si myslím, že je trochu v rozporu s tím programovým prohlášením, tak je již předložený sněmovní tisk číslo 70, týkající se přerozdělení 8 miliard z VZP na ty ostatní zdravotní pojišťovny. Myslím, že se o něm budeme bohatě bavit během zítřka, případně následujících jednacích dnů. Už tady velmi trefně o něm hovořila moje ctěná kolegyně Zdeňka Němečková, takže myslím, že k tomu už všechno zaznělo.
Velmi stručně. Já jsem velmi rád připraven spolupracovat na budování českého zdravotnictví. Nemyslím si, že by to bylo apolitické téma, protože všechna témata, která se v téhle Sněmovně řeší, jsou politická. Ale rád budu pokračovat v tom, aby se vám ta část programového prohlášení, kterou jsem pochválil, podařila splnit. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Nyní se do diskuse v pořadí přihlásila paní poslankyně Krutáková Jana. Já ji poprosím o vystoupení. Prosím, máte slovo. Děkuji.
Poslankyně Jana Krutáková: Dobrý večer, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové. Za uplynulé tři dny tady bylo řečeno již mnohé. Mí předřečníci uvedli důvody, proč nemůžeme této vládě vyslovit důvěru. Nebudu se tedy opakovat, ale zaměřím se na krátkou část programového prohlášení, které popisuje plány nastupující vlády v oblasti zemědělství a životního prostředí.
V programovém prohlášení chybí pozitivní závazky, jako je péče o českou, moravskou či slezskou krajinu nebo účinné zadržování vody. Vláda neplánuje pokračovat v úspěšných programech na úspory energie. Otevírá prostor pro zásahy do národních parků a ruší stávající ochranu půdy před erozí. Dokument mlčí o ochraně národních parků a předpokládá omezení bezzásahovosti v lesích. To může v praxi znamenat zásahy a kácení v nejcennějších částech národních parků, které jsou právě založeny na samovolném vývoji přírody.
Programové prohlášení také předpokládá zrušení stávající ochrany půdy před erozí. V zájmu lidí a přírody je spíše posílit ochranu úrodné půdy tak, aby nedocházelo k jejímu úbytku, aby obce byly chráněny před záplavami bahna při přívalových deštích, které následně znečišťují zdroje pitné vody či před důsledky větrné eroze, které mohou přejít tak jak před téměř pěti lety až v tornádo. Česko přitom každoročně přichází o desítky milionů tun ornice. Podle analýz Výzkumného ústavu monitoringu ochrany půdy je více než 60 procent zemědělské půdy ohroženo vodní erozí a více jak 30 procent erozí větrnou. Škody z eroze jsou každoročně vyčíslovány v miliardách korun. Smysluplným řešením by tedy byla podpora krajinných prvků, mezí, alejí, pestré krajiny, změna způsobu hospodaření v krajině a nikoliv rušení ochranných opatření.
Kolegyně a kolegové, tato vláda zcela rezignovala na řešení krajiny jako celku i přesto, že pan ministr životního prostředí její ochranu akcentoval na tiskové konferenci při svém uvedení do úřadu. Například o komplexních pozemkových úpravách není v jejím programovém prohlášení ani zmínka. Přitom právě komplexní pozemkové úpravy pomáhají krajině komplexně, jak už vyplývá z názvu, řešit prostorově funkčně uspořádání pozemků, zceluje pozemky, zpřístupňuje a řeší také majetkové vztahy, a to pak umožňuje provádět účinná opatření pro ochranu půdy nejen před erozí, ale zároveň ochranu vody zajištěním její retence, obranu před povodněmi či naopak suchem a zároveň také zlepšuje podmínky pro hospodaření a rozvoj venkova, čímž adaptují krajinu na klimatické změny.
Dámy a pánové, i toto je jeden z důvodů, proč nemohu vyslovit důvěru této vládě, která zčásti sedí za mnou. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak nyní vystoupí paní poslankyně Langšádlová. A jak mě správně upozorňuje, tak vládní lavice jsou poměrně vyprázdněné. Tak já opakuji to, co už zaznělo při prvotním vystoupení paní poslankyně Černochové, jestli by mohla zbývající část vlády dorazit do jednacího sálu, tak, abychom nemuseli přerušovat naše jednání a mohli jsme pokračovat.
Paní poslankyně, máte slovo. Věřme, že kolegové z vlády dorazí.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené, paní poslankyně, páni, poslanci, přítomní členové vlády, často opakujete, že česká vláda má odpovědnost především za české občany. S tím já naprosto souhlasím. K odpovědnosti však patří také to, vidět i rizika a hrozby, kterým čelíme, ne před nimi zavírat oči, ne je zlehčovat, či dokonce stát na straně nepřítele.
Uvědomění si rizik není strašení, ale je základním předpokladem pro to, abychom ve výzvách, které jsou před námi, uspěli, obstáli. Několik set kilometrů od nás již čtvrtým rokem probíhá válečný konflikt. Rusko napadlo suverénní stát Ukrajinu. Naše nová vláda se rozhodla o rizicích ze strany Ruska mlčet. Váš přístup mě velmi znepokojuje, mnozí z vás opakovaně říkáte, vy strašíte. Já říkám, vy tato rizika zásadně podceňujete a více věříte Vladimírovi Putinovi než našim spojencům, kteří před riziky ze strany Ruska dlouhodobě varují.
V této souvislosti mi, prosím, dovolte několik věcných poznámek k Ukrajině. V roce 1994 se Rusko zavázalo v budapešťském memorandu poté, co se Ukrajina vzdala jaderných zbraní, garantovat kromě jiného územní celistvost této země. A co se stalo? V roce 2008 Putin říká, že Krym není sporným územím Ukrajiny a že otázka rusky mluvících obyvatel je vnitřní záležitostí Ukrajiny. A co se stalo? Jak to dopadlo? V roce 2013 Vladimír Putin řekl, Rusko rozhodně neplánuje vyslat vojska na Ukrajinu a všichni víme, jak to dopadlo. V roce 2014 Vladimír Putin řekl, že po anexi Krymu neplánuje další rozdělení a zásahy na Ukrajině. A konečně v roce 2019 Vladimír Putin řekl, je nesmysl, že by Rusko v budoucnu plánovalo na někoho útočit. Výsledky známe. Je to krvavý konflikt na Ukrajině, anexe Krymu, východních území.
Vy opravdu věříte současnému Rusku? Vy opravdu věříte, že pro nás není hrozbou a nechce nás dostat zpět pod sféru svého vlivu, že nechce uspořádání, které tady bylo před naším vstupem do Severoatlantické aliance a dostat se před rok 1997, jak o tom samo Rusko často mluví? ***
