Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.10 hodin)
(pokračuje Jaromír Zůna)
Jako člen vlády toto usnesení plně respektuji a považuji za součást oficiálního rámce, ze kterého Česká republika ve své zahraniční a bezpečnostní politice vychází.
Zároveň jsem členem vlády, která je připravena aktualizovat strategické dokumenty, aby lépe odpovídaly současné realitě a novým bezpečnostním výzvám a především, aby směřovaly k ukončování konfliktů, nikoliv k jejich další eskalaci. Proto podporujeme hledání mírového řešení konfliktu na Ukrajině, a to i v souladu s mírovými iniciativami a politickými návrhy, které dnes zaznívají ze strany prezidenta Spojených států Donalda Trumpa.
Pokud jde o druhou otázku, považujete Ukrajinu za stát, který má právo se bránit vojenskou silou s materiální pomocí spojenců? Jsem přesvědčen, že Ukrajina má podle mezinárodního práva právo se bránit a že má mít schopnost tuto obranu reálně vykonávat. Právo na sebeobranu je jedním ze základních principů mezinárodního práva a Česká republika je dlouhodobě uznává. Stejně tak považuji za legitimní, aby Ukrajině v této obraně pomáhali její spojenci, a to vždy v mezích mezinárodního práva a mezinárodních závazků.
Je rovněž nutné připomenout, že Poslanecká sněmovna v minulém období svým usnesením jasně vyjádřila politickou podporu Ukrajině. Jistě nemusím zdůrazňovat, že premiér vyjádřil jasný postoj k současné podobě muniční iniciativy. Odmítáme proto, aby další dodávky vojenské munice na Ukrajinu financovali naši daňoví poplatníci. A jsem přesvědčen, že veškeré nákupy by měly být transparentní.
Třetí otázka, souhlasíte s tím, aby Česká republika Ukrajinu v této obraně aktivně podporovala včetně dodávek zbraní a munice? Jak jsem již uvedl v předchozí odpovědi, Česká republika uznává právo Ukrajiny na obranu a možnost pomoci ze strany spojenců v rámci mezinárodního práva. Zároveň však zdůrazňuji, že naše vláda klade důraz především na politické a diplomatické řešení konfliktu. Podporujeme iniciativy, které směřují k ukončení bojů a dosažení trvalého míru, včetně návrhů, již v tomto směru zaznívají především ze strany Spojených států. Naší prioritou není prodlužování konfliktu, ale vytvoření podmínek pro jeho ukončení.
Další otázka týkající se vlády na Ukrajině. Jako ministr obrany považuji za důležité zdůraznit, že Česká republika ve své zahraniční politice vychází z mezinárodního práva a z mezinárodně uznávaných rámců. Ukrajina je mezinárodně uznaným státem a Česká republika s ní v tomto rámci jedná prostřednictvím oficiálních institucí a na základě mezinárodních dohod. Mojí rolí není hodnotit politická vyjádření jednotlivých představitelů politických stran, ale dbát na to, aby kroky Ministerstva obrany České republiky byly v souladu s mezinárodním právem, se závazky České republiky a s cílem přispívat ke stabilitě a bezpečnosti v regionu. V tomto duchu se snažím vést svou práci i svá vystoupení a vedení svých podřízených.
Následovala otázka ohledně nasazení našich vojáků v případě napadení členského státu NATO, například Polska či pobaltských států. Jsem přesvědčen, že v případě takto závažné situace by v souladu s aliančními postupy nejdříve proběhly konzultace mezi spojenci podle čl. 4 Washingtonské smlouvy, pokud by došlo k napadení členského státu NATO, byl by aktivován čl. 5 této smlouvy, který jasně stanoví, že útok na jednoho člena aliance je považován za útok na všechny. Konkrétní forma zapojení České republiky by se vždy odvíjela od společného rozhodnutí spojenců, od konkrétních požadavků napadeného (Předsedající: Čas.) státu a samozřejmě také od reálných schopností České republiky.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas, pane ministře, děkuji panu vicepremiérovi a ministrovi a táži se paní poslankyně, chci-li položit doplňující otázku.
Poslankyně Jana Bačíková: Pane ministře, já moc děkuju za odpovědi. Přidal jste ji odpověď, kterou jsem nepoložila, ale byli jsme domluveni, takže jste věděl, na co se vás budu ptát, takže vám za to děkuju. Některé ty odpovědi byly trochu ani ryba, ani rak, ale nebudu pokládat žádnou doplňující otázku a děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní dávám slovo poslankyni Věře Kovářové k přednesení ústní interpelace na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku. A může se zatím připravit pan poslanec Výborný.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, také ve vašem případě, stejně jako u pana premiéra, mi jako inspirace posloužilo programové prohlášení vaší vlády, konkrétně ta jeho část, ve které se hovoří o podpoře flexibilních úvazků pro rodiče, seniory a zdravotně znevýhodněné. Jak jsem zde uvedla včera, jsou témata, na kterých se koalice s opozicí určitě shodne a tento cíl mezi ně nepochybně patří. Jak to tak ovšem mnohdy bývá, ďábel se skrývá v detailu. A tak mi dovolte, abych se zeptala, jakým konkrétním způsobem hodláte flexibilní úvazky podpořit, jakým konkrétními cestami, pokud je již máte, nebo případně stačí naznačit. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji, vážený pane předsedající, tady v tuto chvíli je to, bych řekl, jedna z priorit, které my na Ministerstvu práce a sociálních věcí už v tuto chvíli řešíme, protože tam máme například směrnici, která se zabývá platformovým zaměstnáváním a ta souvisí také s flexibilitou vlastně pracovních úvazků i pro všechny tady tyto skupiny, včetně například studentů, kteří mohou být zaměstnáni právě na těch, bych řekl, místech, které platformy vytvářejí, jako jsou rozvozy, různá jídla a tak dále, a tady řešíme právě nejen tu flexibilitu samotnou a jak k tomu přistoupit v rámci transpozice evropské směrnice, ale také, jakým způsobem ochránit vlastně ty platformové zaměstnance proto, aby měli přístup například ke zdravotní péči, pokud se jim něco v tom pracovním procesu stane. V tuto chvíli tady toto hledáme a příští týden velmi konkrétně máme další schůzku, jakým způsobem transponovat například tuto směrnici.
Jinak podpora flexibilních úvazků pro rodiče, seniory a zdravotně znevýhodněné bude patřit do oblasti práce a zaměstnanosti. Je to klíčové téma, jedná se například o oblast, když budu konkrétnější, která se musí upravovat v rámci sociálního pojištění, v rámci důchodového zabezpečení, v rámci pracovněprávní roviny a také třeba u změn v zákoníku práce. My chceme také zvýšit vlastně flexibilitu, která se týká pracujících seniorů. Tady vlastně ta předchozí vláda zrušila za 360 odpracovaných dnů navýšení o 0,4 procenta vlastně u seniorů jejich důchodů. My jsme to měli napočítáno tak, že jsme chtěli zvýšit právě tuto variabilitu na 1,5 procenta za 360 odpracovaných dnů, ale protože budeme mít před sebou a máme před sebou od 1. dubna jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů, tak tam budeme přistupovat, bych řekl, k automatickému modelu počítání u pracujících seniorů den po dni, to znamená, že to bude spravedlivější, transparentnější, může každý vlastně z těch seniorů flexibilně pracovat, jak chce, kdy chce a bude se to počítat vlastně jeden den po druhém, už to nebude takhle u těch 360 odpracovaných dnů a tam také už jsme se sešli jako pracovní skupina na Ministerstvu práce a sociálních věcí a hledáme ten model, jakým způsobem flexibilněji právě u pracujících seniorů počítat ten jejich příspěvek k důchodu, který je velmi důležitý, nejenom to sociální pojištění, které má vlastně být odpuštěno měsíc co měsíc, protože z toho si nikdo nic vlastně jakoby neušetří, není tam ta motivace a pořád má ten důchod stejně vypočítaný, ale takhle my chceme podporovat velmi, velmi pracující seniory, aby se jim to k tomu důchodu počítalo. Že když už nebudou moci třeba dobrovolně v 68, 70 letech pracovat tak, aby neměli stejně vypočítaný důchod jako v těch 65, když třeba do toho důchodu jdou.
A co se týká těch rodičů, tak tam samozřejmě už se to děje v průběhu x let zpátky, že se pořád nejen hledá ten model, který už je najit, ale tam je to o slevě pravděpodobně na sociálním pojištění u zaměstnavatelů. Ale řekněme si upřímně, že například když se podíváme do jakékoliv země, od České republiky na západ, to je například ze dvou polovičních úvazků dokáže vyjít úplně běžně se svými náklady na bydlení, na život a tak dále tříčlenná rodina. ***

