Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.30 hodin)
(pokračuje Boris Šťastný)
Prostě tady zásadním způsobem dlouhodobě chybí zákon o dlouhodobé péči a tato vláda a tato Sněmovna se bude muset této věci skutečně intenzivně věnovat, protože právě zákon o dlouhodobé péči a jasné zakotvení vlastně toho zdravotně sociálního pomezí dokáže tuto věc řešit, a to nejenom organizačně, ale především finančně.
Já bych na závěr svého projevu chtěl říct jednu strašně důležitou věc, na kterou bychom neměli zapomínat, a je potřeba skutečně tuto věc ohlídat a my ji ohlídáme. Tady se za dotace z Národního fondu obnovy staví neuvěřitelně nehospodárně. Je potřeba se na to podívat. Jako jednoduchý příklad chci říci, že nedávno, bylo to v prosinci 2025, se například ve středočeských Poděbradech otevřelo nové pobytové zařízení sociálních služeb, odlehčovací služba, která nabízí nových 11 míst, a to právě je z fondu obnovy, čili z prostředků, které jsou tady díky této interpelaci zmiňovány. Náklady na těchto 11 lůžek včetně nějaké drobné rekonstrukce ještě dalšího zařízení ve městě dosáhly 125 milionů korun, přičemž ta dotace byla 73 milionů, 45 milionů byla půjčka města. Čili když si to přepočítáte, tak to jedno lůžko za normálních okolností, pokud by tam nebyla ta rekonstrukce toho druhého pavilonu, tak by byla 11 milionů korun za lůžko. Pokud bych bral i tu rekonstrukci, tak je to 4,3 milionu korun za lůžko. Čili my se pohybujeme někde mezi pěti a deseti miliony korunami za jedno vybudované lůžko z těchto dotací. Ano? Já jsem se této věci věnoval dlouhá léta a já vám garantuju, že v současné době normální obvyklá cena v naprosto maximálním standardu je milion a půl korun na jedno lůžko vybudované v pobytovém zařízení sociálních služeb.
To znamená, tento fond, tyto veřejné prostředky byly čtyři až desetkrát, desetinásobně vlastně předraženy ty náklady na vybudování takového zařízení. Já bych na to chtěl upozornit právě proto, že to souvisí s tímto zákonem, souvisí to právě i s těmi materiálně technickými standardy a souvisí to s naprostou nehospodárností, jakým způsobem v minulosti se tyto prostředky tady vynakládaly a jak neexistovala veřejná kontrola. A to musí skončit.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Teďka jenom pořadí. (Ministr Juchelka se chystá vystoupit, o slovo se hlásí poslanec Jurečka.) Pardon, pane ministře. Pan ministr Aleš Juchelka s přednostním právem, a potom bývalý ministr Marian Jurečka. Takže pane ministře, máte přednostní právo, tak pojďte, anebo pustíte... Tak, pan ministr vás pustí.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuju, děkuju moc. Vážím si toho. Dobrý den, dobré ráno. Vážený pane předsedající, členové vlády, já, protože to je ještě na tabuli jako interpelace na mě, tak chci k tomu také stručně pár bodů říci. Já vlastně jako vnímám to, že nový ministr Aleš Juchelka celou tuhle oblast má jako jednu z priorit a tady si myslím, že je to klíčová věc, se kterou se prostě nepopasuje jenom MPSV a nejenom Ministerstvo zdravotnictví o spolupráci, ale i další ministerstva.
Když tady vystoupil pan ministr Boris Šťastný, tak já jenom chci vás požádat - ta data, která jsou zpracována, a pan profesor Dušek k nim má několik set slajdů, tak kdybyste si na to společně dokázali sednout, a myslím, že i pro pana premiéra by to byl jako hodně zajímavý pohled, protože tam vlastně se nám ukazuje nejenom ta potřebnost budování kapacit pobytových, ale budování kapacit nepobytových služeb. To je jedna rovina, o které se tady bavíme a všechny ty věci s tím související - podpora neformálních pečujících, změny v zákoníku práce, budování těch kapacit, investice do nich a tak dále.
Ale teď se obracím na pana ministra Šťastného a pana ministra Vojtěcha. Je tam vlastně jedna důležitá věc, která z toho vyplývá, nutnost výrazně více se zabývat otázkou kvality zdraví populace. V těch datech je vidět, jak se nám to trendově ale zásadně zhoršuje. Tam vidíme nárůst invalidit, vidíme tam nárůsty dočasných pracovních neschopností, vidíme, že se nám to promítá do daleko dřívější věkové struktury, a to je opravdu velký problém. A my v těch predikcích dneska říkáme, ano, budeme potřebovat tady o nějakých 30, 40 000 lůžek do necelých deseti let navíc, ale za předpokladu, že ta trajektorie nebude horší. Ale my v zásadě jako tipujeme, že spíše bude horší. To znamená, co s tím můžeme dělat v rodinách, jak podporovat, aby opravdu děti se nám hýbaly, aby měly prostě lepší zdravotní kondici, co s tím můžeme dělat v systému školství, co s tím můžeme dělat v systému zaměstnavatelů a zaměstnanců, jak můžeme podporovat firmy různými motivacemi, aby s tím oni dokázaly něco dělat. A pak, co s tím můžeme dělat individuálně.
Takže já velmi prosím, abychom hledali cesty, kdy toto všechno dáme nějakým způsobem dohromady, protože to je jako jedna z cest, jak vůbec ten obrovský nápor, který tady přijde, já jsem o tom mluvil včera, mezi roky 2030, 2035, ale obrovský to bude nápor, jak ho vůbec dokázat zvládnout, protože z toho se stane obrovské společenské téma. Dneska to lidi ještě nevnímají. Ale do tří, do čtyř, do pěti let skoro každý starosta bude chodit a říkat: jedno z nejpalčivějších témat je, když za mnou chodí lidé a říkají, kdo mně pomůže s péčí o moji maminku, tatínka, o někoho mého blízkého. Tak o to moc prosím, ať se opravdu na to zaměříme v obou dvou těch rovinách, nejenom budování kapacit, ale i zdravotní prevence. Děkuju moc.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. (K řečnickému pultíku přistoupil ministr Juchelka.) Pane ministře, moment. Toto vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku. Tak se prosím zase zpátky posaďte do lavic a poprosím Jiřího Maška, který se přihlásil na faktickou poznámku. Pak si to spolu vyřiďte, spouštím vám dvě minuty.
Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající kolegyně, kolegové, já bych rád zareagoval na pana ministra Šťastného a podtrhnul to, co on tady říkal. My budeme potřebovat ohromné lůžkové kapacity v řádu 10 000 lůžek v budoucích pěti, deseti letech. Za 6 milionů a více za jedno lůžko je to nereálné. Já mám obdobnou zkušenost z Královéhradeckého kraje, kde dosud působím a své působení tam ukončím do konce ledna v pozici náměstka pro zdravotnictví. Ale my jsme začali komunikovat se sociálním odborem, což tam dříve nikdy nebylo. A paralelně i tam vidím na té regionální úrovni, že se staví lůžka za 6,5 milionu a více a přitom se někde v nemocnicích omezují kapacity třeba akutní péče. Uvažuje se naopak o prodeji některých pavilonů, které se dají za nízké peníze zrekonstruovat právě tímto způsobem. Já jsem strašně rád, že se propojily registry sociálna a zdravotnictví na úrovni ministerstev a my této problematice nyní věnujeme i regionálně velkou pozornost, protože ty kapacity uvolňované se tam dají využít. A opravdu budovat lůžka za těch 6 milionů jedno, když nás jich čeká 10 000 a možná více, je nereálné a vidíme to úplně všichni.
Takže je to kombinace domácí péče, paliativní péče. Ta domácí péče ve vlastním prostředí je úplně to nejlacinější. Určitě bude potřeba uvažovat o alternativě rodičovské dovolené, taková pečovatelská dovolená na sklonku života těch lidí, kdy se o ně někdo z rodiny postará a ví, že se bude moct někam vrátit zase do práce. Ale v každém případě jde o smysluplné využití té lůžkové kapacity, která se uvolňuje, a ne za každou cenu budovat. Máme zkušenost, že když se buduje za "státní", je to za 6 milionů, a soukromý sektor toto umí do 2 milionů za lůžko. Děkuju.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Poprosím pana ministra Aleše Juchelku s přednostním právem.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: A já ještě to doplním, protože tady bylo několik ještě dalších podnětů a otázek. Takže za prvé je potřeba ty materiálně technické standardy udělat právě kvůli té ceně na jedno lůžko, ale také i kvůli tomu, že my občas, bych řekl, ustupujeme tomu, kolik těch lidí a kdy a kde a tak má být na pokoji, v jakých metrech čtverečních. To strašně prodražuje celou tu výstavbu. Já jsem dokonce byl v jednom domově seniorů před několika měsíci, kde ho rekonstruovali za stamiliony korun a snížili kapacitu o 11 lůžek právě díky tomu, že máme jakoby až iracionální představu o nějakém fungování těch domovů s dlouhodobou péčí. Takže velký důraz prostě klást na kvalitu, ale samozřejmě taktéž na nějakou ekonomickou rentabilitu.
Co se týká těch věcí, s panem ministrem Adamem Vojtěchem jsme byli tři hodiny na setkání s panem Duškem. Bylo to fantastické setkání, velmi osvěžující, kde nám představoval ENZIS. Něco podobného bych strašně rád udělal i v rámci sociálních služeb, kde můžeme dopočítat vlastně nákladovost až na jednoho klienta nebo jednoho opečovávaného, pečujícího v rámci příspěvku na péči. ***

