Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dámy a pánové, je 9 hodin. Dovoluji si zahájit třetí den 5. schůze Poslanecké sněmovny. Vážené poslankyně a vážení poslanci, vážení členové vlády, všechny vás tady vítám. Poprosím o utišení.
Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím, všechny. To udělám teď. A prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. Adam Vojtěch bude hlasovat s náhradní kartou číslo 1.
Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: Věra Adámková do 9.30 - pracovní důvody, Václav Pláteník do 11 hodin - zdravotní důvody, Barbora Urbanová celý jednací den - zdravotní důvody.
Dnešní jednání zahájíme bodem 67, je to naše premiéra, Odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Po jejich projednání bychom ihned pokračovali v projednání bodu 51, což je žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry. Upozorňuju, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a poté proběhne jejich losování.
67.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
V této chvíli se tedy dostáváme na písemné interpelace. Na pořad jednání 5. schůze Poslanecké sněmovny byly předloženy celkem dvě odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslankyně nebyly spokojeny a z toho důvodu požádaly o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuju všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu, které zní: není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko, ani o ní nejedná.
Nyní přistoupíme k projednání odpovědí na písemné interpelace. Jedna se týká na předsedu vlády Andreje Babiše, ta druhá na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslankyně Olgy Richterové ve věci Kdy splníte svůj slib a zařadíte trvalé zvyšování rodičovského příspěvku.
Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk číslo 80. Já zahajuji rozpravu v této věci. Předpokládám, že se... (K řečnickému pultíku přichází poslankyně Richterová, o slovo se z vládní lavice hlásí premiér Babiš.) ...ano, hlásí paní poslankyně Olga Richterová a pak pan premiér Andrej Babiš. Paní poslankyně, máte slovo. (Poslankyně Richterová gestikuluje, že nemá zapnutý mikrofon.) Pardon, já vám musím zapnout mikrofon. Ano, tak.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně, pane předsedající. Dobré ráno všem. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové a členky vlády, vážení občané, ta interpelace, tedy písemný dotaz jménem našich voličů, se týká obrovského tématu pro naši zem, protože téma podpory rodin a obavy vyplývající z rapidního poklesu porodnosti je něco, co si myslím zmiňují úplně všechny politické strany. A jedna z těch věcí, co rodiče malých dětí řeší, je, že trvale hodnota rodičovského příspěvku klesá. A já zde mám několik alarmujících grafů, na kterých bych ráda opět velice jasně ukázala, proč je to téma tak důležité a proč je s ním potřeba urychleně něco dělat.
Ta první věc je skutečně východisko. (Poslankyně Richterová ukazuje plénu graf.) To, kolik lidé mají dětí. Porodnost klesá mnohem rychleji, než statistici předpokládali. Je to obří věc. Tam, kde v ročníku ještě v roce 2019 bylo 112 000 narozených dětí, ještě v roce 2021 111 000, tak rapidní pokles v roce 2023 na 91 000, v roce 2024 na 84 000 a odhad v roce 2025 na pouhých 76 000, je snížení v tom jednom ročníku o mnohem víc než o čtvrtinu v průběhu pouhých pěti let.
To je obří věc. Takže to je východisko, proč to řešíme. Bude to mít i obrovské nejenom demografické, ale i ekonomické dopady, vznikne obrovský propad, obrovská mezera. Je to něco, čím bychom se měli prioritně zabývat. Jak rodiny podpořit, aby naplnily svoji svobodnou volbu a měly tolik dětí, kolik si opravdu přejí. Tak to jsou první čísla, která předávám panu premiérovi. Ta porodnost. (Poslankyně Richterová předává graf premiéru Babišovi do vládní lavice se slovy mimo mikrofon: Prosím, pane premiére, jenom abyste měl ten podklad. Prosím. Super.)
Druhá věc, co rodiče vnímají a co vidí, jsou výdaje na výplatu jiných dávek státní sociální podpory a výdaje na rodičovský příspěvek, a to, že vlastně to setrvale klesá. První je to porovnání, podíl výdajů státního rozpočtu. Opět ukážu jasný graf. (Poslankyně Richterová ukazuje plénu graf.) V roce 2010 byl rodičovský příspěvek 2,4 procenta toho objemu státního rozpočtu a důchody 29,3 procenta. V roce 2022 rodičovský příspěvek, ta přímá podpora rodin, byl 1,7 procenta, důchody narostly na 30,8 procenta státního rozpočtu. A v roce 2024 už rodičovský příspěvek tvořil pouhé více než jedno procento, 1,3, ale méně než 1,5, takže jenom 1,3 procenta státního rozpočtu a 31 procent státního rozpočtu šlo na důchody. Na tom je vidět samozřejmě už přímo ta demografická změna, pokles těch populačních ročníků, pokles porodnosti, ale i absolutní pokles hodnoty té podpory rodin.
Na tomhle vidíme ty neblahé trendy v jejich plnosti. A samozřejmě, že je v pořádku a stát to vždy má garantovat, protože jsme vždy říkali, že se mají valorizovat důchody o inflaci, že mají mít tu stabilní hodnotu, to je naprosto v pořádku. Na co upozorňujeme, je tohle; pokles podpory rodin s nejmenšími dětmi. Tak to je druhý graf vytištěný také pro pana premiéra. (Poslankyně předává graf premiérovi.)
(Poslankyně Richterová ukazuje plénu další graf.) A třetí graf jsou ty konkrétní výdaje v absolutních číslech, to, co bylo předtím vyjádřené podílem. Takže v roce 2010 šlo 28 miliard korun na rodičovský příspěvek a 339 miliard na důchody. V roce 2022 o 12 let později už pouhých 33 miliard - navzdory tomu obrovskému časovému oknu - na rodičovský příspěvek a 588 miliard korun na důchody a v roce 2024 pokles další i té absolutní nominální hodnoty na 29 miliard u rodičovského příspěvku.
Ta zpráva pro naši zemi je nejen, že procházíme obrovskou demografickou změnou, ale že máme prostě tuhle obrovskou mezeru a problém v podpoře rodin. (Poslankyně Richterová předává graf premiérovi do vládní lavice.) A když tedy nyní víme, že v roce 2010 rodičovský příspěvek tvořil 33 procent průměrné mzdy a byl tak i velmi blízko podílu k důchodům, ty důchody byly prostě také na podobné hodnotě, a dnes rodičovský příspěvek měsíčně je zhruba 22 procent průměrné mzdy, to, co lidé běžně pobírají, a důchody jsou 43 procent, a to je dobře. ***
