Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Jiří Barták)

51.
Žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry

Budeme pokračovat v přerušené rozpravě. Dne 15. 1. 2026 byl ve svém vystoupení v rozpravě přerušen poslanec Jan Lipavský.

Tak ještě než budete mít, pane poslanče, možnost mluvit, máme tady další omluvu. Omlouvá se z osobních důvodů do 18.30 pan poslanec Jiří Pospíšil. Pane poslanče, pardon.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pane poslanče, prosím, máme tady přednostní právo.

 

Poslanec Jan Lipavský: A já už hovořím, takže. (Předsedající: Dobře.) Děkuji. Já jsem naposledy ve svém projevu hovořil o tom, že naše vláda udělala důchodovou reformu. Reformu, která nebyla populární, ale byla to skutečná reforma, která odvrátila to letadlo, které se tady řítilo k zemi.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jenom, pardon. Dovoluji si požádat o klid v jednacím sále. Pokračujeme v rozpravě k bodu číslo 51 a slovo má pan poslanec Lipavský.

 

Poslanec Jan Lipavský: A i přesto vzrostl průměrný důchod o necelých 6 000 korun, což je tedy více, než o kolik důchody rostly za celé vládnutí Babišova kabinetu.

Přesto, že jsme procházeli řadou krizí, tak jsme investovali a investovali jsme nejenom do infrastruktury a já jsem tady dlouze vyjmenovával všechny ty projekty a počty kilometrů dálnic, ale také jsme investovali do bezpečnosti. Když si poslechneme Andreje Babiše nebo Tomia Okamuru, tak víme, že bezpečnost a armáda nezajímá. Pan premiér Babiš se jednou jel podívat na speciální síly, ale jinak mi skoro přijde, že všechny věci, které se pořizují pro armádu, považuje spíš za předražené hračky, které mu brání v tom, aby měl více na sociální dávky nebo na dotace...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ještě jednou prosím, prosím o klid!

 

Poslanec Jan Lipavský: ...na kupování hlasů od voličů. A je to pravda. Bezpečnost není zadarmo a rozhodně není samozřejmá, proto vláda Petra Fialy, naše vláda zahájila program největšího přezbrojení armády v české historii, protože jsme byli připraveni a investovali jsme do našeho bezpečí. A jsou to stíhačky páté generace F-35, které mají obrovský technologický náskok, je to pořízení tanků Leopard 2A8, bojová vozidla pěchoty CV 90, doplňovala se munice do skladů, nové transportní letouny C390 a také naše vláda dokázala plnit závazek 2 procenta HDP na obranu. A byli jsme připraveni jít na 3,5 procenta tak, abychom naplnili těch Trumpových 5 procent. A já tedy od nastupující vlády slyším, že nebude chtít plnit tento závazek, že nebude chtít dát dostatek prostředků na obranu, že to zarazí na těch 2 procentech, a to mi tedy přijde velmi nebezpečné, a samozřejmě ty peníze v tom rozpočtu, který vy jste smetli ze stolu, připraveny na dvě celá, tuším, tři procenta HDP byly a teďka ta 0,3 procenta HDP - uvidíme tedy, jaký přesně rozpočet předložíte - se prošustrují jinde.

Peníze, které měly být investovány do obrany, nebudou využity na bezpečnost této země. A já bych chtěl říct, že silná a moderní armáda nemá být politická volba. Má to být to, na čem se shodneme, aby tento stát vůbec mohl existovat, abychom měli jistotu, že Česko zůstane svobodné, bezpečné a respektované. Nemělo by to být předmětem politikaření.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ještě jednou prosím o klid, o snížení hladiny hluku! Děkuji.

 

Poslanec Jan Lipavský: A my jsme splnili, jakoby předchozí vláda, i jiné sliby. Zavedli jsme korespondenční volbu, tady se z toho stal strašák opozice, dnešní vláda to dlouze blokovala. Já myslím, že mohu říct i jako bývalý ministr zahraničních věcí, že korespondenční volba dopadla na výbornou, že ten úřad ji zvládl. Samozřejmě je potřeba udělat nějaké změny technického charakteru, organizačního charakteru, ale jako myšlenka je to správná. Občanka v mobilu, převod auta on-line, řidičák od 17 let s dozorem, fungující eRecepty, rušení formulářů pro firmy, zrušení pracovnělékařských prohlídek, zrušení potravinářského průkazu, prostě odebírání byrokracie. To jsou konkrétní věci pro české občany, které my jsme udělali. Zavedli jsme třeba on-line přihlášky na střední školy a tak dále a tak dále. To všechno jsme zvládli v době, kdy zuřila energetická krize, Babišova vysoká inflace, kterou tady rozpoutala předchozí vláda těmi šílenými schodky a vrtulníkovými penězi, samozřejmě Putinova válka proti Evropě, proti Ukrajině, hybridní válka proti nám, koneckonců i doznívající covid.

Přesto všechno předáváme Česko v dobrém stavu a nyní tady před námi stojí nová šestikoaliční vláda, která když tu krizi nemá, tak si ji musí vyrobit, musí to svést na Babiše, Stanjuru, Lipavského, tady vidím paní ministryni, na kohokoliv si zrovna vymyslíte. Krize si vymýšlíte, abyste si je pak sami mohli vyřešit. To není odpovědná politika, to je blábolení. Tak já prosím občany, aby to té vládě, která tady žádá o důvěru, nevěřila, protože je to jenom Babišova a Okamurova nenávistná rétorika.

A co tedy ten slepenec, krom toho, že to je koalice moci a bezpečí před spravedlností, co vlastně představuje? Tak uvidíme bezpochyby socialistické rozhazování a nakupování hlasů, všude všechno všem. To si myslím, že je typické pro ANO a SPD, i když tady před sebou vidí Motoristy, kteří naopak vyhráli se slibem, že stát bude menší, že se bude šetřit. Tak jsem zvědav, jak bude vypadat ten rozpočet. Strávili jste mnoho měsíců tím, že jste kritizovali ten rozpočet, abyste mohli zvýšit zadlužení, abyste mohli zvýšit výdaje, a můžeme se pak dívat na to, jestli ty peníze jdou do investic, anebo na sociální programy. Ale samozřejmě návrh rozpočtu uvidíme až za několik týdnů. Do té doby se o tom můžeme jenom teoreticky bavit. Já si myslím, že sekat ty dluhy je daleko jednodušší, než hospodařit odpovědně.

Stojí před námi vláda, která je geopoliticky dezorientovaná, stojí před námi vláda, která pustila do zahraniční politiky extremismus, vyvolávání nenávisti a ruskou propagandu, ať už je to nenávist k Ukrajincům, nebo třeba zpochybňování faktu, že teroristický akt ve Vrběticích způsobila ruská tajná služba GRU, či zpochybňování členství České republiky v Evropské unii, nebo dokonce v NATO. To jsou síly, které tvoří vaši stoosmičku, to jsou síly, které oslabují postoj České republiky v zahraničí. A já, když slyším některé politiky ANO hovořit o zahraniční politice, hovořit o tom, že máme být členy Evropské unie, že máme být členy Severoatlantické aliance, já s tím nemám problém. Já myslím, že v tom my se shodneme. Ale lidé z SPD, z Trikolóry nebo z PRO Jindřicha Rajchla nemají tyto postoje. A výsledkem je takový kočkopes nebo dezorientovaná politika, mlčící nebo nemlčící ministr, já jsem ho tady na to interpeloval, neochotná účast v koalici ochotných, prapodivná tedy otočka v otázce muniční iniciativy, za kterou ale já jsem rád, protože muniční iniciativa je dobrý projekt a já jsem rád, že v ní budete pokračovat. Ale zároveň přijde pak to sobectví, že už nedáme ani korunu. Pan premiér to pravidelně opakuje, že už nedáme ani korunu, ani euro, ani dolar Ukrajině na to, aby se mohla bránit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás přeruším a poprosím všechny, tentokrát zejména v levé části poslaneckého sálu, aby se ztišili a přenesli své hovory prosím do předsálí. Moc prosím i členy vlády, aby se ztišili, a pokud chtějí spolu mluvit, aby se přemístili do předsálí. Ta intenzita hluku je tady natolik vysoká, že panu poslanci je složitě rozumět, a pevně věřím, že chápete, že i on chce vystupovat v relativně slušných podmínkách. Tak ještě jednou poprosím, abychom se ztišili, a pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji. Výsledkem toho je, že premiér Andrej Babiš se pak tváří, že zahraniční politika není důležitá. Pro mě to symbolizuje výrok z jednoho vida, které jsem nedávno měl možnost zhlédnout na sociálních sítích. Parafrázoval bych to: Jaké Grónsko? Mě zajímá obchvat u Břeclavi!

V otázce podpory tím pádem převládá politika prázdných slov o míru, ale pak už nejsou ty činy, protože nastoupilo to sobectví. Problém je v tom, že s takovouhle politikou v dnešním geopoliticky rozbouřeném světě Česko nemá šanci uspět. Do obrany i do partnerství musíme dokázat investovat. Ale v situaci, kdy Andrej Babiš musí vládnout s extremisty, tak se nemůže chovat jinak, než že tedy strčí hlavu do písku, bude se tvářit, že ruská hrozba neexistuje. Ten pštrosí algoritmus si ale opravdu v době, kdy Rusko Vladimíra Putina vede koloniální válku proti Ukrajině a hybridní válku proti nám a těmi imperialistickými požadavky ohrožuje celou Evropu, tak ten pštrosí algoritmus, tedy to, že strčíme hlavu do písku a tváříme se, že problém neexistuje, to si dovolit nemůže. A tím, že opustíme jasně...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak ještě jednou, pane poslanče, vás přeruším a znovu poprosím poslance a poslankyně, kteří nechtějí věnovat pozornost diskusi před hlasováním o důvěře vládě, aby opustili jednací sál a přesměrovali své hovory do předsálí či přilehlých prostor.

 

Poslanec Jan Lipavský: A tím, že opustíme jasné a konkrétní pozice v bezpečnostní a zahraniční politice, tak vypadneme z toho klubu úspěšných a přirozeně se zařadíme nebo budeme zařazeni do skupiny neúspěšných evropských zemí - ekonomicky, politicky i společensky. Kdybych to měl na něčem symbolizovat, tak ty neustálé zmínky o V4, která v tuhle chvíli není relevantním jaksi evropským hráčem, jsou toho důkazem.

A přitom naše vláda ukázala, že Česko má na to stavět koalice s těmi nejsilnějšími a nejúspěšnějšími evropskými zeměmi, ať už mluvím o otázkách migrace, konkurenceschopnosti, anebo třeba konkurenceschopnosti automobilového průmyslu. Máme na to. Jsme respektovaným partnerem, můžeme být respektovaným partnerem, ale musíme se podle toho umět chovat.

Poslední věc, která spojuje vládu Andreje Babiše a Tomia Okamury a těchto šest nesourodých subjektů je nejenom tedy touha po moci, ale i ochrana před spravedlností a oslabování obecně institucí tvořících českou demokratickou společnost, mluvím třeba o veřejnoprávních médiích nebo o neziskovém sektoru.

Přitom česká společnost, aby byla úspěšná, aby čeští lidé byli úspěšní, potřebují silné a nezávislé demokratické instituce, tak aby se naše společnost, lidé, firmy dokázali dovolat svých práv, aby dokázali chránit své majetky, činit správná a informovaná rozhodnutí. Občané potřebují více, nikoliv méně svobody.

Poslední věc, kterou bych chtěl zmínit a která je něco, o čem také přemýšlím, je, jakým způsobem vlastně premiér Andrej Babiš chce v naší zemi vládnout. Bezpochyby, když se podívám na 30 let českého demokratického polistopadového vývoje, tak musím uznat, že zde není jiný politik, který by dokázal obhájit svoji premiérskou funkci a podruhé do ní nastoupit. To je bezpochyby určitý fenomén. Nejsem si ale jistý, jestli je to dobrá zpráva pro Česko. Já někdy mám pocit, že Andrej Babiš totiž řeší úplně vše a zároveň vlastně nemůže řešit vůbec nic. Jednou slyšíme, že řeší zahraniční politiku, potom řeší digitalizaci a umělou inteligenci, pak se dozvíme, že řeší onkologii, potom řeší bezpečnost v restauracích před požáry. Mám pocit, že vlastně řeší úplně všechno, okolo čeho projde. A to vytváří takový dojem, jako by tu byl jenom ten Andrej Babiš, jako bychom tady nebyli my ostatní občané České republiky, jako bychom my neměli nárok rozhodovat o tom, jakým způsobem se budou věci odehrávat. Jako to byl jenom on, kdo rozhodne o tom, kdo dostane a nedostane dotace, jako by to byl jenom on, o tom, kdo bude rozhodovat, jaké budou obsazeny funkce nebo na koho se má zakleknout nebo kde stát zase má přimhouřit oči. (Hluk v jednacím sále.)

A já si myslím, že o tom nemá být vládnutí v České republice. Česko je země, kterou obývá velmi šikovný český národ, plný pracovitých lidí, kteří chtějí vést své životy, žít ve prospěch svých rodin a svých milovaných. A nemyslím si, že to, co přichází, tedy vláda normalizačního zahnívání, této zemi prospěje, a proto tato vláda moji důvěru nedostane. Děkuji za slovo. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju, pane poslanče, že jste dokázal i přes ten hluk svůj projev přednést. A nyní se s faktickou poznámkou hlásí paní poslankyně Táňa Malá. Paní poslankyně, jestli vás budou kolegové slyšet, tak můžete dvě minuty mluvit.

 

Poslankyně Taťána Malá: Bude určitě mě slyšet, já kdyžtak zakřičím. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já mám procedurální návrh. S ohledem na to, že je tam ještě 11 přihlášených a existuje tady jakási dohoda, že bychom dnes měli tento bod určitě dokončit, tak bych si dovolila navrhnout jednání po 21. hodině. Prosím, nechte o tom hlasovat.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Vnímám váš procedurální návrh. Mezitím jsem zagongoval, aby se kolegové mohli vrátit na svá místa. Zeptám se, zda je jiný procedurální návrh, který by měl být případně hlasován. Nikoho takového nevidím.

 

Tak ještě jednou pro ty, co dorazili z předsálí, budeme hlasovat procedurální návrh, který přednesla paní poslankyně Taťána Malá, abychom pokračovali v našem jednání i po 21. hodině. Tak.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový procedurální návrh? Ať stiskne tlačítko ano a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 39 bylo přihlášeno 189 poslanců, pro hlasovalo 122, návrh byl přijat.

 

Ještě než se vrátíme k diskusi, tak načtu jednu omluvu paní poslankyně Činčila Benjamin se omlouvá od 9 hodin do 11 hodin z pracovních... (pobavení v sále) ...pan Činčila Benjamin se omlouvá z pracovních důvodů od 9 do 11 hodin. (Hluk v jednacím sále zesiluje.)

Tak a vrátíme se k diskusi, bude pokračovat paní poslankyně Sedmihradská. Paní poslankyně Sedmihradská, jestli mohu poprosit. (Poslankyně Sedmihradská stojí za řečnickým pultíkem a čeká, až bude moci hovořit.)

Tak a než paní poslankyně začne přednášet svůj projev, tak opravdu poprosím, kolegyně, kolegové, abyste.... (Předsedající použil zvonec.) Kolegyně, kolegové, jsme v diskusi před hlasováním o důvěře vlády. A tady je takový hluk, že nelze pronášet jakýkoliv projev. Prosím vás, aby ti, které nezajímá to jednání, aby opravdu opustili sál a umožnili důstojný průběh naší diskuse. (Někteří poslanci postupně odcházejí z jednacího sálu do předsálí.) Ještě není dostatečný klid. Paní poslankyně, klidně vydržte. Já věřím, že kolegové, kteří se baví, nejsou ve svých lavicích a podobně, že se během pár vteřin odeberou k diskusi mimo sál a vy budete moci v klidu pokračovat.

Tak, děkuji všem za zklidnění. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Také děkuji. Přeji pěkný večer. Vážené paní ministryně, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, také bych se zde chtěla vyjádřit k blížícímu se hlasování o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše.

Celý svůj profesní život se věnuji veřejným financím a o udržitelnost našich veřejných financí mám při čtení programového prohlášení velké obavy. Tato vláda totiž slibuje vše, co slíbit lze. Mezi slibovanými výdaji a navrhovanými změnami v oblasti daní je však zásadní nesoulad. A tak je na místě položit si hned dvě otázky, kde na to vezmeme a kdo to všechno zaplatí. Paní ministryně financí slibuje, že se vše zaplatí z omezení šedé ekonomiky a hospodářského růstu. To však bohužel nevychází. Ani úspěšné potlačení šedé ekonomiky a výjimečný hospodářský růst nemohou pokrýt všechny sliby z programového prohlášení. Takže budeme žít na dluh. Na dluh, za který platíme vysoké úroky a který jednou zaplatí naše děti. A to opravdu není fér. Z těchto důvodů důvěru vládě dát nemohu.

Na závěr si zde dovolím připomenout známý Saint-Exupéryho citát. "Zemi nedědíme po předcích, nýbrž si ji jen půjčujeme od našich dětí." Vážení členové vlády, myslete na to prosím při nakládání s českými veřejnými financemi. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji a nyní vystoupí paní poslankyně Černochová, připraví se pan poslanec Sokol.

 

Poslankyně Jana Černochová: Krásný podvečer. Já jsem to nechtěla říkat na mikrofon. Řešila jsem to s vaší paní předsedkyní klubu, s paní Taťánou Malou, jestli by bylo možné, aby u mého vystoupení tady seděl pan ministr obrany Zůna, protože já hovořím k němu a samozřejmě částečně hovořím i k panu premiérovi. Takže jestli - nechci přerušovat tu schůzi, klidně mě můžete odsunout na konec té fronty a dávám přednost tedy kolegům, kteří jsou za mnou. Jenom prosím, aby ta moje přihláška nepropadla, aby byla zařazená na konec.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak bezvadné. Tak poprosím - já tady odkliknu - paní poslankyně Černochová je na konci v tuhle chvíli a může vystoupit pan poslanec Sokol.

 

Poslanec Petr Sokol: Vážený pane předsedající, přítomní vicepremiéři, drahá vládo, já budu hovořit k problematice, které se tady v Poslanecké sněmovně věnuji, to znamená, k zahraniční a evropské agendě v první řadě.

Co se týče zahraniční politiky, tak zatím vystoupení vlády v těch prvních dnech, která jsou sice krátká - ale vzhledem k tomu, co se děje ve světě, tak jsme viděli celou řadu jejich kroků - mně osobně připomíná princeznu Koloběžku. Na druhou stranu musím říct, ale - než si to někdo vezme osobně - že mám vlastně z té princezny Koloběžky radost, protože jsem si představoval, že to může být ještě mnohem horší. Jako příklad té koloběžkové politiky uvedu muniční iniciativu, kde na jedné straně dostal pan ministr obrany zaracha od své strany, která ho nominovala do vlády, na druhou stranu musím pochválit ministra zahraničí, který odjel do Kyjeva, jako by naše politika vůči Ukrajině pokračovala. Na druhou stranu zase, aby to bylo všechno smíchané dohromady, tak tam s sebou vzal jednoho z našich kolegů, který tam říkal věci o tom, jak NATO způsobilo válku na Ukrajině, což tak určitě není.

Kritický jsem na jednu stranu i k tomu, jak vypadá programové prohlášení v oblasti zahraniční politiky. Chybí tam třeba slovo Rusko a já jsem zavnímal tu obranu, kterou zmínila vládní šestikoalice, že tam přece nebudeme jmenovat nějaké jiné státy. Tak jsem si to jednou přečetl, našel jsem tam zmínku o Spojených státech, zmínku o Izraeli, ty tam jsou. Zase k mé radosti, ale nechápu, proč tam není zmíněno Rusko.

Bod, který mě nejvíc zarazil v zahraniční politice, je pasáž, která mluví o tom, že budeme mít dobré nebo aspoň korektní vztahy se všemi hlavními globálními hráči v zahraniční politice. Znamená to, že budeme mít dobré vztahy s Čínskou lidovou republikou, pokud nedej bože napadne Tchaj-wan? Nebo znamená to, že budeme mít dobré vztahy s Ruskou federací? To je pro mě velká otázka.

Přeskočím to, že podle mého názoru se trochu přeceňuje význam Visegrádu, ale to je na větší diskusi. Přesunu se k evropské politice, tam zase jsou věci, které bych já si dokázal představit jako pozitivní.

Já sám nejsem někým, kdo by podporoval tu současnou podobu Green Dealu nebo by neviděl, že určitá část migračního paktu není správná, ale když chceme s tím něco dělat, tak určitě není možné, aby se tyhle věci zrušily usnesením české vlády. To každý ví, že evropská legislativa se tímhle tím způsobem měnit nedá.

Kromě těch oblastí, které jsem zmiňoval, to znamená zahraniční politiku a evropskou agendu, tak v tom programovém prohlášení a ve složení vlády je celá řada dalších problematických bodů.

Já jsem si nesouhlasnou vlnovkou určitě podtrhl zřízení ministerstva sportu. Já mám sport moc rád, vždycky jsem chtěl být sportovním komentátorem, ale myslím si, že to ministerstvo nepotřebujeme a zvlášť teda ho nepotřebujeme, aby se zřídilo pro koaliční stranu, která říkala, že zavede vyrovnaný rozpočet. Ale ono podobných slibů, které tam najdeme, v oblasti třeba zvyšování platů pro ledaskteré profese, tak to je taky podle mě proti těm původním slibům, které jsme slyšeli.

To je celostátní rovina. Já si dovolím ještě několik krátkých poznámek ke kraji, který tady zastupuji, to znamená k Olomouckému kraji, tam mě bere trochu úzkost - a není to teda klimatická úzkost - hned z několika prvních kroků vlády nebo z toho, jak někteří ministři doposavad mluvili o svých rezortech. Mě už na jaře zarazilo, když současný ministr školství mluvil o tom, že je třeba nějak zredukovat, racionalizovat, já se bojím, že pak trochu i rušit víceletá gymnázia. My máme jich v okrese Prostějov hned několik a myslím si, že to by byl opravdu špatný krok.

Pak je tady samozřejmě záležitost soudu v Jeseníku. Já chápu, že je třeba strukturu státu nějak racionalizovat, ale když se podíváte na Jesenicko, které je prostě tak geograficky položené, jak je, tak já doufám, že tam tyhle ty kroky Ministerstva spravedlnosti nedojdou. Pro Přerovsko zcela zásadní věc, stále tady panují pochyby, zda se bude pokračovat v budování vysokorychlostních tratí. Takže když shrnu všechny tyhlety věci, ty pochyby u mě převažují a z tohoto důvodu musím hlasovat proti návrhu na vyslovení důvěry. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. A nyní se přihlásil s přednostním právem pan ministr Tejc. Takže já mu dám slovo. Pan kolega Slovák ještě musí počkat. Tak prosím, pane poslanče.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Už tady padlo poněkolikáté, Okresní soud v Jeseníku, a asi se sluší, abych se, byť jsem nechtěl zdržovat ctěnou Sněmovnu, a ta svá vyjádření jsem medializoval, vyjádřil k tomu, co tady ještě padlo a co by padnout mělo.

Já se přiznám, že když jsem - a dlouho jsem uvažoval o tom, jestli vůbec přijít s nějakou racionalizací té soudní mapy tak, abychom nevytápěli budovy, které jsou poloprázdné, tak, abychom neměli předsedu, místopředsedu a ředitele správy na soudech, které mají osm nebo deset soudců - tak jsem váhal, ale čekal jsem popravdě, že největší potlesk nezaznamenám z řad koaličních poslanců, ale těch opozičních. Čekal jsem, že právě pravice řekne, no, konečně, konečně se bude šetřit tak, aby to bylo chytře, aby to dávalo smysl. Uznávám, že je třeba se o tom bavit, bavit se o tom důkladně, o tom, kde to smysl dává a taky v mých prvních vyjádřeních v médiích, ještě, než vůbec začala debata o programovém prohlášení vlády, jsem jasně zdůraznil, že kritérium úspor nesmí a nebude to jediné, o kterém budeme uvažovat.

A na konkrétní otázku, jestli se to bude týkat - to zrušení - určitě soudu v Jeseníku, tak jsem řekl, že tam zrovna já si to moc představit nedovedu, že o tom budeme debatovat. Takže já jsem rád za tu debatu a myslím si, že určitě se k ní vrátíme, vrátíme se k ní ve výborech. Já bych rád, aby pokud ty změny provedeme, aby měli nějakou dlouhou životnost, aby to bylo minimálně na 15-20 let. A vzhledem k tomu, že těch soudů dnes, které nesplňují ten parametr, těch alespoň 25 soudců, což je takový optimální parametr, je asi 60 procent, tak si myslím, že rozhodně lze uvažovat o významné redukci a budeme se pohybovat možná někde mezi 25-30 procenty, protože musíme se dívat nejenom na to, jaká je dostupnost toho soudu, musíme se dívat na to, jestli tam třeba nemáme opravenou novou ideální budovu, naopak v jiném místě, kde ta budova je zchátralá, tam naopak můžeme o té redukci uvažovat.

A jenom zdůrazňuji, nejde o redukci počtu soudců, to znamená, nezhorší se - nesníží se rychlost řízení.

Koneckonců - a zmiňoval to tady - trošku to byla taková výtka pana poslance Pospíšila včera, abychom na to pamatovali, na tu délku řízení. Tady bych chtěl říct - a patří ten dík všem vládám té minulé, předminulé a k těm dalším, že se Česká republika řadí k těm, které mají justici skoro nejrychlejší v Evropě. Patří k těm rychlejším. To snad, samozřejmě neznamená - a to je určitě ta věc, kterou si beru na svá bedra teď v těch příštích měsících, že nesmíme zapomínat na to, že jsou případy bohužel, které dopadají na konkrétní lidi, konkrétní firmy, kdy se ta řízení táhnou a tam to musíme řešit, ale obecně ta rychlost je poměrně slušná a my ji určitě nebudeme tou změnou soudní mapy snižovat, my ji budeme buď zrychlovat, protože specializace ji zrychlí, anebo udržovat. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní teda přichází chvíle pro vystoupení pana poslance Slováka, pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem ze Zlína, tak začnu Baťou, který opakovaně hovořil o tom, že můžete buď bořit, anebo tvořit. Tak my jsme připraveni vás nechat tvořit a když se vám něco povede, tak vás mile rádi pochválíme, dokonce vám zatleskáme. Ale vláda moji důvěru nemá a momentálně ani mít nemůže, zejména z důvodu té zahraničně-bezpečnostní dezorientace, tak, jak o ní tady předtím mluvil pan bývalý ministr a poslanec Lipavský.

Co se týká oblasti, které já se věnuju, tak to je oblast zdravotnictví, tam se sluší hned na úvod pana ministra Vojtěcha pochválit. Myslím si, že programové prohlášení vlády v oblasti zdravotnictví je dobré, není možná nejlepší. Našly by se v něm nějaké chyby, ale když to půjdeme krok za krokem, tak myslím, že ten tlak na elektronizaci, na rozvoj primární péče je určitě správný z pohledu toho programového prohlášení, ale i to programové prohlášení za mě obsahuje takové jako lehce až komické body - to je to, že nebudete přenášet žádné kompetence na WHO. Já si myslím, že ani nic takového nikdy nebylo ve hře, že by se nějaké kompetence přenášely. Plus teda již zmiňovaná nulová daň - dépéháčko, DPH, z léků.

Tak tam si myslím, že o tomhle kroku se možná někteří, včetně pana premiéra, dozvěděli až z televize. Tak to si myslím, že je takový trochu zbytečný populismus k těm lékům.

Kdybychom šli ještě dál, tak co si myslím, že je trochu v rozporu s tím programovým prohlášením, tak je již předložený sněmovní tisk číslo 70, týkající se přerozdělení 8 miliard z VZP na ty ostatní zdravotní pojišťovny. Myslím, že se o něm budeme bohatě bavit během zítřka, případně následujících jednacích dnů. Už tady velmi trefně o něm hovořila moje ctěná kolegyně Zdeňka Němečková, takže myslím, že k tomu už všechno zaznělo.

Velmi stručně. Já jsem velmi rád připraven spolupracovat na budování českého zdravotnictví. Nemyslím si, že by to bylo apolitické téma, protože všechna témata, která se v téhle Sněmovně řeší, jsou politická. Ale rád budu pokračovat v tom, aby se vám ta část programového prohlášení, kterou jsem pochválil, podařila splnit. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji. Nyní se do diskuse v pořadí přihlásila paní poslankyně Krutáková Jana. Já ji poprosím o vystoupení. Prosím, máte slovo. Děkuji.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Dobrý večer, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové. Za uplynulé tři dny tady bylo řečeno již mnohé. Mí předřečníci uvedli důvody, proč nemůžeme této vládě vyslovit důvěru. Nebudu se tedy opakovat, ale zaměřím se na krátkou část programového prohlášení, které popisuje plány nastupující vlády v oblasti zemědělství a životního prostředí.

V programovém prohlášení chybí pozitivní závazky, jako je péče o českou, moravskou či slezskou krajinu nebo účinné zadržování vody. Vláda neplánuje pokračovat v úspěšných programech na úspory energie. Otevírá prostor pro zásahy do národních parků a ruší stávající ochranu půdy před erozí. Dokument mlčí o ochraně národních parků a předpokládá omezení bezzásahovosti v lesích. To může v praxi znamenat zásahy a kácení v nejcennějších částech národních parků, které jsou právě založeny na samovolném vývoji přírody.

Programové prohlášení také předpokládá zrušení stávající ochrany půdy před erozí. V zájmu lidí a přírody je spíše posílit ochranu úrodné půdy tak, aby nedocházelo k jejímu úbytku, aby obce byly chráněny před záplavami bahna při přívalových deštích, které následně znečišťují zdroje pitné vody či před důsledky větrné eroze, které mohou přejít tak jak před téměř pěti lety až v tornádo. Česko přitom každoročně přichází o desítky milionů tun ornice. Podle analýz Výzkumného ústavu monitoringu ochrany půdy je více než 60 procent zemědělské půdy ohroženo vodní erozí a více jak 30 procent erozí větrnou. Škody z eroze jsou každoročně vyčíslovány v miliardách korun. Smysluplným řešením by tedy byla podpora krajinných prvků, mezí, alejí, pestré krajiny, změna způsobu hospodaření v krajině a nikoliv rušení ochranných opatření.

Kolegyně a kolegové, tato vláda zcela rezignovala na řešení krajiny jako celku i přesto, že pan ministr životního prostředí její ochranu akcentoval na tiskové konferenci při svém uvedení do úřadu. Například o komplexních pozemkových úpravách není v jejím programovém prohlášení ani zmínka. Přitom právě komplexní pozemkové úpravy pomáhají krajině komplexně, jak už vyplývá z názvu, řešit prostorově funkčně uspořádání pozemků, zceluje pozemky, zpřístupňuje a řeší také majetkové vztahy, a to pak umožňuje provádět účinná opatření pro ochranu půdy nejen před erozí, ale zároveň ochranu vody zajištěním její retence, obranu před povodněmi či naopak suchem a zároveň také zlepšuje podmínky pro hospodaření a rozvoj venkova, čímž adaptují krajinu na klimatické změny.

Dámy a pánové, i toto je jeden z důvodů, proč nemohu vyslovit důvěru této vládě, která zčásti sedí za mnou. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak nyní vystoupí paní poslankyně Langšádlová. A jak mě správně upozorňuje, tak vládní lavice jsou poměrně vyprázdněné. Tak já opakuji to, co už zaznělo při prvotním vystoupení paní poslankyně Černochové, jestli by mohla zbývající část vlády dorazit do jednacího sálu, tak, abychom nemuseli přerušovat naše jednání a mohli jsme pokračovat.

Paní poslankyně, máte slovo. Věřme, že kolegové z vlády dorazí.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené, paní poslankyně, páni, poslanci, přítomní členové vlády, často opakujete, že česká vláda má odpovědnost především za české občany. S tím já naprosto souhlasím. K odpovědnosti však patří také to, vidět i rizika a hrozby, kterým čelíme, ne před nimi zavírat oči, ne je zlehčovat, či dokonce stát na straně nepřítele.

Uvědomění si rizik není strašení, ale je základním předpokladem pro to, abychom ve výzvách, které jsou před námi, uspěli, obstáli. Několik set kilometrů od nás již čtvrtým rokem probíhá válečný konflikt. Rusko napadlo suverénní stát Ukrajinu. Naše nová vláda se rozhodla o rizicích ze strany Ruska mlčet. Váš přístup mě velmi znepokojuje, mnozí z vás opakovaně říkáte, vy strašíte. Já říkám, vy tato rizika zásadně podceňujete a více věříte Vladimírovi Putinovi než našim spojencům, kteří před riziky ze strany Ruska dlouhodobě varují.

V této souvislosti mi, prosím, dovolte několik věcných poznámek k Ukrajině. V roce 1994 se Rusko zavázalo v budapešťském memorandu poté, co se Ukrajina vzdala jaderných zbraní, garantovat kromě jiného územní celistvost této země. A co se stalo? V roce 2008 Putin říká, že Krym není sporným územím Ukrajiny a že otázka rusky mluvících obyvatel je vnitřní záležitostí Ukrajiny. A co se stalo? Jak to dopadlo? V roce 2013 Vladimír Putin řekl, Rusko rozhodně neplánuje vyslat vojska na Ukrajinu a všichni víme, jak to dopadlo. V roce 2014 Vladimír Putin řekl, že po anexi Krymu neplánuje další rozdělení a zásahy na Ukrajině. A konečně v roce 2019 Vladimír Putin řekl, je nesmysl, že by Rusko v budoucnu plánovalo na někoho útočit. Výsledky známe. Je to krvavý konflikt na Ukrajině, anexe Krymu, východních území.

Vy opravdu věříte současnému Rusku? Vy opravdu věříte, že pro nás není hrozbou a nechce nás dostat zpět pod sféru svého vlivu, že nechce uspořádání, které tady bylo před naším vstupem do Severoatlantické aliance a dostat se před rok 1997, jak o tom samo Rusko často mluví?

Někteří z koalice dokonce opakují ruský narativ, že konflikt na Ukrajině byl vyvolán rozšířením NATO. Nebyl. Nerozšiřování NATO nikdy nebylo Rusku přislíbeno. Ale v době rozšiřování o země našeho regionu bylo Rusko součástí Partnerství pro mír a jeho důstojníci se pohybovali v centrále NATO v Bruselu. Ne, neprotestovali.

Oceňuji, že ministr Macinka navštívil Ukrajinu, i to, že bude pokračovat muniční iniciativa, byť bez naší finanční účasti. Ukrajinci se ruské agresi statečně brání a nebýt jejich statečnosti a pomoci spojenců, ruská armáda mohla být asi o 800 kilometrů blíže ku Praze. Opravdu byste se cítili bezpečněji?

Já také doufám v uzavření míru, také doufám v ukončení tohoto strašného konfliktu. Ale pokud nebude spravedlivý a dlouhodobý, bude jen časem, než ruský medvěd nabere síly a bude pokračovat ve své imperiální politice. Tak to přece bylo v minulosti se všemi agresory.

Ano, bohudíky, nejsme v tuto chvíli vystaveni agresi, jak ji zažívají Ukrajinci. Ale také, žel, nemůžeme říct, že se nás agrese Ruska netýká a neohrožuje nás.

Krom výše uvedeného jsou Česká republika a další země v Evropě dlouhodobě vystaveny ruským hybridním útokům. Rusko v Evropě dlouhodobě provádí své vlivové operace, včetně informačních. Vystavuje nás kybernetickým útokům. Posílá do Evropy agenty k páchání například žhářských útoků.

Budu konkrétnější. Rusko se snažilo ovlivnit volby do Evropského parlamentu. To je prokázáno. Rusové posílali výhrůžné e-maily do českých škol. To všechno jsou hybridní útoky. Rosatom se pokoušel získat zakázku v Dukovanech a ohrožovat naši energetickou bezpečnost. A navíc v České republice máme zkušenost s aktem státního terorismu ze strany Ruska ve Vrběticích. A takto bych mohla pokračovat. Ten výčet je opravdu dlouhý.

Ne, tyto hrozby konvenční ani hybridní nezmizí tím, že je budeme popírat, že před nimi budeme zavírat oči. Za této situace je povinností vlády si tato rizika uvědomovat a investovat do naší obrany a odolnosti tak, abychom i do budoucna byli svobodnou a demokratickou zemí. Jenom tím, vážení členové vlády, můžete prokázat, že jako česká vláda máte odpovědnost především českým občanům, jak často sami rádi říkáte.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Krainer. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Krainer: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, až dnes vláda získá důvěru Poslanecké sněmovny, začneme schvalovat zákony a možná přes ty dílčí priority každého ministerstva a každého poslance zapomeneme na ten celek. Zapomeneme na tu základní otázku, jak hospodaří český stát a v jakém stavu a v jaké kondici si vlády předávají státní rozpočet.

Vy tu odpověď znáte a znají ji i naši spoluobčané mimo tento sál - v ne moc dobré. A přitom, a to je mi záhadou, se svými vlastními prostředky umíte nakládat všichni zde přítomní velmi dobře, někteří jste dokonce velmi bohatí. A když vyjdeme před Sněmovnu a budeme zastavovat náhodné kolemjdoucí, zjistíme, že drtivá většina lidí v tomto státě umí hospodařit. Přinesou domů výplatu, zaplatí složenky, kroužky dětem a teprve z toho, co zbude, si mohou něco dopřát. Ideálně ještě ušetřit na horší časy nebo na investice.

A já se ptám, kde přesně se politikům tahle schopnost hospodařit s rozpočtem vytratí? Je to okamžikem zvolení?

Věřím, že je dobrý čas začít hospodařit jako průměrná česká domácnost. Je trošku smutné, že domácí hospodyně a hospodáři to dokážou lépe než zvolení poslanci, ale je to tak.

Každý dobrý rodič chce dětem předat více, než dostal on sám. A my teď máme jedinečnou šanci předat našim dětem zemi a státní rozpočet v lepší kondici. A proč je to jedinečná šance? Inu proto, že v opozici nezůstal nikdo, kdo by zahodil veškeré zábrany a pro zisk nějaké budoucí funkce torpédoval rozumnou fiskální politiku. Nevidím tu dnes žádnou paní Konečnou, ani paní Maláčovou, nevidím nikoho, kdo by vás, nastupující vládo, kritizoval zleva. Je tu unikátní příležitost najít společně s opozicí konsenzus a zvrátit trajektorii veřejného zadlužování.

Sedí tu v sále řada ekonomů, je tu nově omlazená sestava plná nadějných poslankyň a poslanců. Využijme toho. Sedět tu jenom proto, abychom voličům rozdali více dárečků? To by tu mohl sedět náhodně vylosovaný občan a zvládl by to lépe. Lidé si nás zvolili, abychom zabezpečili chod státu, abychom zajistili bezpečnost jeho fungování a předali jej dalším správcům.

Tvrdíte o sobě, že jste konzervativní koalicí. A já bych rád připomenul, že základní konzervativní hodnotou je předávat spravovaný majetek budoucím generacím v lepším stavu.

Za čtyři roky tu nemusíme být ani na světě, natož v Poslanecké sněmovně. Dělejme proto, prosím, každé rozhodnutí s vědomím jeho dopadů za dvacet let. V té době už tu sedět určitě nebudeme, budou tu sedět vaše děti, vaše vnoučata a budou nás zpětně hodnotit podle míry odvahy a správných rozhodnutí.

Minulá vláda se o konsolidaci snažila. Vy máte v programovém prohlášení dokonce vyrovnaný rozpočet. Tak se těším, jak nám to půjde.

A končím svůj projev zvoláním - nezvyšujme, prosím, zadlužení budoucích generací. Děkuji vám. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Nejsou žádné faktické poznámky. V této chvíli je na řadě Libor Vondráček.

Jinak přeju pěkný večer. Zatím jsme se vystřídali nakrátko v řízení této schůze. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Libor Vondráček: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, rád bych zde citoval Karola Nawrockého, který před několika dny řekl, že stát má svobodu zaručovat, ne omezovat. A proto bych chtěl ocenit, že součástí programového prohlášení vlády na mnoha místech je ochrana svobody slova. Myslím si, že si to zaslouží.

Myslím si, že to není náhoda. A nelíbí se mi, že tady mnozí karikovali tyto pasáže z programového prohlášení vlády a že zpochybňovali, že je skutečně v tomto čase potřeba svobodu slova chránit.

Kdyby si to někdo nepamatoval, zavedení § 318a, vypínání webu na žádost ministra vnitra, zavedení Stratkomu, zavedení policejního KRITu, schvalování DSA, schvalování EMFA a rozjíždění nejrůznějších plakátovacích nebo mediálních kampaní ve stylu, v jakém to nebylo obvyklé. Toto všechno jsou důvody, proč myslím, že opravdu je na místě - a ještě jednou díky za to, že svoboda slova je něčím, čím se tato nastupující vláda chce zabývat.

A proto pochopitelně jako předseda Svobodných a také jako předseda stálé komise pro ústavu tuto vládu ocením tím, že ji vyjádřím důvěru. Děkuji za to. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Poprosím nejprve Karla Haase a připraví se Michal Zuna. Tak, pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec Karel Haas: Vážený pane místopředsedo, děkuju mnohokrát. Já určitě budu kratší. Já už jsem ve svém dnešním vystoupení, když jsem komentoval kapitolu programového prohlášení vlády Právo a spravedlnost a snad jsem ji komentoval věcně, některé body velmi pozitivně, některé negativně, tak nejvíc negativní bod - pan ministr spravedlnosti tady byl u toho - tak jsem říkal, že tam je jedna lež. (Poslanec Libor Vondráček z lavice: Ne!) A ta lež a já jí, pane kolego Vondráčku - vy jste právník - odcituji prostřednictvím pana místopředsedy. Ta lež zní: Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Nic takového se v České republice neděje. Vy to víte, ví to každý v tomto sále, ví to každý v tomto sále. Řekněte mně jeden jediný případ, kdy represivní složky této země někoho postihují za jeho názory nebo veřejné postoje. Žádný takový případ neexistuje. Je to lež! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím Michala Zunu a dvě minuty. (Poslanec Ševčík volá z pléna: Bednářová!) Poprosím nepokřikovat.

 

Poslanec Michal Zuna: Já vám děkuju, pane předsedající. Vážený poslanče Vondráčku, prostřednictvím předsedajícího, to snad nemůžete myslet vážně. Vy mluvíte o svobodě slova a přitom je to vaše vládní koalice, byť tedy z hnutí SPD, které zatím jediné omezuje vlastní ministry v tom, aby říkali, co si myslí a aby říkali svůj vlastní názor. Je to předseda Sněmovny a je to předseda hnutí poslaneckého klubu SPD, který zatím svobodu slova v rámci svého ministra důrazně omezuje. A navíc kroky, které vy jste zmínil, tak možná líbivě můžete pojmenovat, že jsou na ochranu svobody slova, ale jediné, čeho tím docílíte, je to, že jsou to kroky, které usnadní šíření ruské propagandy a usnadní nebezpečí kybernetických nebo hybridních útoků v rámci té situace, ve které - ve válce s Ruskem aktuálně se nacházíme. To znamená, není to jen o svobodě slova, ale je to úplně o něčem jiném - je to o rizicích spojených s bezpečností České republiky. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Máme před sebou ještě dvě faktické poznámky. Nejprve poprosím Helenu Langšádlovou a připraví se Miroslav Ševčík. Paní poslankyně, spouštím vám stopky.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se chtěla také zásadně ohradit proti tomu, že tady dochází k omezování svobody slova - to je hodnota, na které naše demokracie stojí - a zkrátka nedochází. A jestli tady jste zrušili strategickou komunikaci státu, tak vás upozorňuji na to, že ta byla zřízena na základě doporučení a usnesení, dokumentu, který posiluje odolnost proti hybridním hrozbám, který přijala vláda (Otáčí se do vládních lavic.) zde sedícího pana Andreje Babiše. Tak to zkrátka je. A všechny vyspělé státy v této situaci právě kvůli hybridním hrozbám, vlivovým operacím dnes budují strategickou komunikaci. A my jsme dobře zažili - a já se k tomu snad nechci vracet - jak nestrategická komunikace fungovala v době covidu. A já jsem přesvědčená, že to tady vedlo k úmrtí i tisíců lidí. Opravdu, tohle je vážné. A jestli považujete Velkou Británii za zemi, která omezuje svobodu slova, tak ta systém strategické komunikace má už téměř sto let! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Vaše vystoupení vyvolalo další faktické poznámky, v této chvíli Miroslav Ševčík, připraví se Boris Šťastný. Pane poslanče, máte dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Ševčík: Dámy a pánové, já se musím smát jenom, prostřednictvím pana předsedajícího (Předsedající: Můžete se smát i napřímo, klidně. Smích a potlesk v sále.) Stačí říct jméno Bednářová. Vy jste museli vyměnit soudce, aby byla odsouzená za to, co říkala. Pane Haasi, vy to víte velmi dobře, je to hnusné, co se tady děje. A já bych nemusel říkat ani Bednářová. (Otáčí se.) Kde je předseda Poslanecké sněmovny Okamura? Za co ten má být vydán? Za to, že řekl pravdu, že ukázal pravdu, co se tady děje v souvislosti s migrací? Prosím. Nechtěl bych, abychom dopadli tak jako v Německu. A buďme trošku, trošku buďme spravedliví. Pane Haasi, pane doktore, vždyť vy jste tak chytrý člověk, hele, vy to sám vidíte. (Předsedající: Mým prostřednictvím v tomhletom.) - (Otáčí se k předsedajícímu.) Vaším prostřednictvím, ale já mu to říkám napřímo, že chytrý člověk. To můžu, ne? Nenadávám mu. (Předsedající: I pochválit musíte mým prostřednictvím.) Ježíš, tak pochválím ho vaším prostřednictvím. Bednářová - pamatujete si to slovo? Bednářová. (Při odchodu od pultíku: 0.50.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. A Poprosím Borise Šťastného, připraví se Karel Haas. Vaše dvě minuty, pane ministře.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Dámy a pánové, strategická komunikace, jak tady bylo řečeno a byly dávány příklady z Velké Británie a tak dále, by určitě nebyla problém, pokud by předchozí vláda v České republice neinstalovala strategického komunikátora, který občany této země nazýval sviněmi.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím Karla Haase, připraví se Václav Pláteník. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju vám mnohokrát, pane místopředsedo. Já za prvé děkuji panu docentu Ševčíkovi vaším prostřednictvím za ten polibek smrti, protože kolegové z naší opozice - teď se tedy omlouvám, že mě pan docent Ševčík pochválil, úplně mě to radost neudělalo - ale ne, teď vážně - druhá věc, tedy ještě taková podprahová - nevím, jestli by si vládní koalice neměla udělat nějak pořádek, protože jestli budete pouštět pana docenta Ševčíka k pultíku, tak já asi budu muset reagovat. Tak takhle tu důvěru dneska večer nedojedeme.

A teď opravdu vážně. Vy jste zmínil kolegu Tomia Okamuru - asi prostřednictvím pana předsedajícího. Prosím vás, pan Tomio Okamura je v tuto chvilku trestně stíhán, soud není nijak ukončen - a on není ale stíhán v souvislosti se svobodou slova, on je stíhán za úplně odporné, rasistické, xenofobní plakáty, které vystavil na Václaváku. Je to podezření, to podezření řeší česká justice a se svobodou slova nemá rasismus a xenofobie vůbec nic společného. Víc se k tomu říct nedá. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času a pokračujeme dál ve faktických poznámkách. Poprosím Václava Pláteníka, připraví se Radim Fiala a Helena Válková. Vaše dvě minuty. Pane poslanče.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju mockrát, pane předsedající. Já děkuju za vystoupení panu ministru Šťastnému, ale dovoluji si tady položit jeden návrh, nikoliv procedurální. Tak pokud není správné nazývat spoluobčany sviněmi, podle mě není ani správné je nazývat pošuky. Buď platí obojí, nebo neplatí ani jedno. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji i za dodržení času. Poprosím Radima Fialu. Vaše dvě minuty, pane předsedo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, když se tady hovoří o svobodě slova, já myslím, že tady kolegové po mé pravé straně mají velmi krátkou paměť. Vy si nepamatujete, jak se zastavovaly weby, kolikrát nám zrušili naše názory na sociálních sítích, a to na všech platformách, abychom náhodou neřekli něco, co by si někdo jiný mohl přečíst. Když už jsme byli poslanci, tak nás přestali úplně mazat ze sociálních sítí, to už jim asi vaše neziskovky řekly, ale dávali nám takové tiché bany, že když jste napsali názor, tak to viděli jenom dva nebo tři lidi, když předtím to viděly tisíce lidí. To jsou prostě věci, které se tady děly. A já vám řeknu ještě jednu věc. To není jenom náš pocit, že tady není svoboda slova tak, jak by měla být, ale když přijel J. D. Vance, viceprezident Spojených států amerických, do Mnichova, tak řekl: Je to jeden z hlavních problémů Evropy, svoboda slova, a musíte na tom zapracovat, protože je to prostě katastrofa. Takže to není jenom náš pocit, i Spojené státy se na nás dívají jako přes brýle, přes tmavé brýle, protože se tady nemůže mluvit. Díky.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli poprosím Helenu Válkovou, připraví se Helena Langšádlová a Veronika Kovářová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Budu se snažit rychle - tři věci. Za prvé, poprosila jsem, požádala jsem tiskové oddělení, aby opravdu pro nás pro všechny ještě jednou rozmnožilo doporučení mandátového a imunitního výboru o etickém chování, kultivovaných jejich projevech a podobně poslanců naší Sněmovny. Takže všichni to dostanete. Za druhé, myslím si, že příští týden je výbor mandátový a imunitní, který se bude zabývat těmito věcmi, to znamená žádostmi o vydání jak poslance pana Andreje Babiše, tak poslance pana Tomia Okamury a není tedy na místě, abychom se tímhle momentálně do hloubky zabývali. A za třetí, tady zrovna studuji rozsudek, který byl potvrzený městským soudem, ten rozsudek je někdy z února, tuším, 2025 a byl potvrzený někdy v listopadu 2025; je to civilní rozsudek, kde soud konstatuje, že porušení práva na ochranu pověsti žalobce došlo tím, že žalobce byl v souhrnné zprávě označen žalovaným jako xenofobně zaměřená populistická skupina a byla mu přisouzena dominantní role při projevování předsudečné nenávisti. A ten žalobce byl tedy... Právě bylo SPD, takže vidíte, že všechno má různé facety a tady vždycky říkáme - nezávislost soudů, soudy budeme respektovat, tak respektujte, respektujme je. Tady třeba v tomhle rozsudku, který nabyl právní moci na podzim 2025 se konstatuje, že to, co mu přisuzovalo Ministerstvo vnitra v té zprávě, není pravda. Že je to xenofobní, ještě jednou to řeknu xenofobně zaměřená populistická skupina, která má dominantní, hraje úlohu při projevování předsudečné nenávisti. (Upozornění na čas.) Nabylo to právní moci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Paní poslankyni Helenu Langšádlovou poprosím k mikrofonu a spouštím vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuju za slovo. Já budu mluvit velmi stručně a vím, že to bude i na jiných platformách, že je to začátek debaty a dnes bychom měli hlasovat o důvěře vládě. Ale je to opravdu závažná věc, kdy na jednu stranu máme tady absolutní svobodu slova, která se podle mě dodržuje a je limitovaná pro české občany pouze tím, co je v trestním řádu, kde máme verbální trestné činy: šíření poplašné zprávy, hanobení, hanobení skupin osob a tak dále. To nechci vyjmenovávat. A proti tomu jsme tady v situaci, kdy opravdu hybridní útoky nejsou nějakým výmyslem. To je realita. Je to jedna z forem, skrze které proti nám kromě jiného Rusko útočí. To je realita. Prokazatelná. Je to informační válka a my musíme na jednu stranu zajistit svobodu slova pro naše občany a na druhou stranu si musíme být vědomi, že tady proti nám je vedena informační válka s ne dobrými úmysly. A jako ve chvíli, kdy si toho nebudeme vědomi a nebudeme posilovat odolnost naší společnosti, tak nás to opravdu poškodí a poškodí nás to všechny. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Poprosím Veroniku Kovářovou. Než přijde k pultíku, mám tady jednu omluvu, která se bere zpět. Martin Šmída bere zpět svou omluvu od 14 do 15.30 z pracovních důvodů. Teď vám dávám vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Poslankyně Veronika Kovářová: Děkuji. Budu stručná. Mně stačí jedna věta. Šíření ruské propagandy není názor. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dnešní nejkratší faktickou poznámku a poprosím Petra Sokola, jestli to platí.

 

Poslanec Petr Sokol: Pane předsedající, dámy a pánové, já naprosto souhlasím s tím, co říkala paní předsedkyně Válková, že je třeba ctít nezávislost soudu, ale vzpomeňme si, že před chvílí tady pan poslanec Ševčík říkal, že předcházející vládní koalice někde vyměnila soudce. Tak já bych chtěl vidět, jak to jde, které soudy to umožňují, které zákony to umožňují. To je přece pohádka, tak začněme tady u toho. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. V této chvíli jsme vyčerpali faktické poznámky. Já bych tedy požádal o vystoupení Lucii Bartošovou a poté s přednostním právem vystoupí místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lucie Bartošová: Děkuji za slovo. Vážený předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, hlasování o důvěře vládě není formalita, je to ústavní okamžik, kdy se rozhoduje, jestli vláda dostane mandát řídit v zemi a zároveň, jaké mantinely jí Poslanecká sněmovna, které je vláda odpovědná, nastaví hned na začátku. A právě proto dnes nemůžu mluvit jen o jednotlivých bodech programového prohlášení a mediálních kauzách a kuriozitách, které, a jejich absurdnost nemá hranic, a které nejen její jmenování provázely v posledních dnech a stále provází.

Budu mluvit o celé vládě jako celku. O tom, jestli jde o kabinet, který přináší předvídatelnost, srozumitelný plán a respekt k institucím, nebo o kabinet, který jede metodou nějak to dopadne a detaily se vyřeší později. Jenže v životě to takhle nefunguje, že to nějak dopadne. A ve vládě už vůbec ne. Tedy pokud nám jde o dobrý život našich občanů ve fungující a bezpečné zemi.

Takhle nevypadá odpovědná politika. Jedna z oblastí, kde je tenhle problém vidět úplně nejostřeji, jsou veřejnoprávní média. A proto právě tomu se chci věnovat dnes jako členka mediálního výboru. V programovém prohlášení vláda slibuje tři věci - kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu přes NKÚ, zachování jejich nezávislosti a zároveň zrušení poplatků. Kontrola hospodaření přes nezávislý kontrolní národní kontrolní úřad (Nejvyšší kontrolní úřad?) je legitimní, transparentnost veřejných peněz je správná a já jsem připravena podpořit opatření, která budou jasně zaměřená na finance, nikoliv na obsah a redakční práci.

Přesně tohle je hranice, které se musíme držet. Jenže nová vláda zároveň říká, že zruší koncesionářské poplatky, ale to, jak by financovala veřejnoprávní média, to už nám někdo z členů vlády neříká, anebo se uvnitř koalice odkazují jeden na druhého. A tady už nejde o detail, tady jde o samotný mechanismus nezávislosti, kolem kterého se i nadále a jako obvykle mlží. Když veřejnoprávní média začnou být financována přímo ze státního rozpočtu, vzniká přímý vztah nezá... Závislosti na tom, kdo zrovna drží rozpočtový kohoutek. A žádná věta - naší prioritou je nezávislost - to sama o sobě nevyřeší. Navíc zde vyvstává další otázka, která, řekla bych, je pro koalici už určitě oblíbená: kde na to, milá vládo, vezmete ty miliardy ve státním rozpočtu? A k tomu slyšíme další signály, že kontrola NKÚ má být první krok a pak se uvidí a budou se hledat, kde se budou dělat úspory a co jsou duplicity a tak dále.

A teď položím pár základních jednoduchých otázek, které dnes musí padnout nahlas, protože se týkají svobodného fungování veřejnoprávních médií této země. Za prvé, z čeho přesně budou Česká televize a Český rozhlas financovány, pokud poplatky zrušíte? Bude to každoroční položka v rozpočtu? Bude to víceleté financování? Bude existovat nějaký automatický předem daný klíč, který bude, nebude možné politicky škrtat podle nálady? Za druhé, jaké pojistky dáte do zákona, aby nebylo možné veřejnoprávní média vyhladovět? Tedy nejdřív jim sebrat stabilní příjem a pak je držet pod tlakem při každém rozpočtovém vyjednávání. Za třetí, co přesně znamená aktualizace definice veřejné služby? To je legitimní debata, ale musí vést k jasnému vymezení a ne k vládním formulacím, které umožní politické zásahy podle toho, kdo zrovna vládne. Za čtvrté, co přesně znamená odstranění duplicitních nákladů? Protože to může být modernizace a efektivita, anebo to může být jenom zástěrka pro účelové škrty, rušení pořadů a kanálů, anebo dokonce sloučení obou médií bez odborné diskuse a bez konsenzu.

A teď to hlavní - veřejnoprávní média nejsou firma, nejsou luxus, jsou pojistka. Pojistka proti zneužití moci, pojistka pro pluralitu, pojistka pro regiony a pro menšiny, pojistka pro chvíli krize, kdy lidé potřebují důvěryhodné informace. Pro mě jsou veřejnoprávní média jistotou, svobodou, spojením se světem. Jsou pro mě institucí demokracie, svobody slova a právem na přístup k informacím. Veřejnoprávní média vnímám jako bohatství, které si naše společnost musela vybojovat a vytrpět. A právě proto jsou tak moc důležitá. Ano, veřejnoprávní média se musí umět obhájit kvalitou, hospodárností a službou veřejnosti. A ano, kontrola hospodaření je správná. Ale pokud vláda zároveň udělá krok, který z nich udělá rozpočtovou kapitolu závislou na politické většině, tak to je zásadní zásah do jejich nezávislosti. Je zde hranice, kdy by média už nebyla veřejnoprávní ve prospěch občanů, ale ve státní prospěch vlády. A zvlášť v situaci, kdy sama koalice před veřejností přiznala, že nemá hotový plán. Co s tím?

Jako opoziční ODS jsme připraveni jednat konstruktivně. Pokud vláda chce modernizovat definici veřejné služby, zvýšit transparentnost, financování a činit další kroky, které povedou k lepšímu fungování nebo zlepšení vnímání těchto médií pro část veřejnosti, tak to jsou třeba oblasti, na kterých já ráda budu spolupracovat. Ale vláda dnes žádá o důvěru s tím, že nemá konkrétní plán a odpovědi na naše otázky.

Žádá o důvěru bez dohody mezi koaličními partnery, kdy u takhle citlivé oblasti říká, že zrušíme poplatky a zbytek je na základě analýzy. To není plán, to je otevřený šek. A důvěra se nedává na sliby, které jsou v rozporu. A už vůbec ne na sliby, které nemohou snadno skončit politickým tlakem na instituci, která má moc reportovat o jakémkoliv dění v zemi a ptát se politiků na příjemné, ale hlavně na nepříjemné otázky.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, toto je jen pár z mnoha důvodů, proč já důvěru této vládě dát prostě nemůžu a říkám jasně, budeme podporovat transparentnost a kontrolu hospodaření, pokud nebudou zneužitelná jako záminka k ovládnutí obsahu, ale budeme vládu a její kroky pozorně sledovat a jednat proti každému kroku, který udělá z České televize a Českého rozhlasu závislé instituce na aktuální politické většině a tím oslabí jednu z klíčových pojistek demokratického státu. Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já děkuji, paní poslankyně. V této chvíli se s přednostním právem přihlásil, se přihlásil místopředseda Jan Skopeček. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Vážený pane předsedající, pane premiére, členové vlády, vážené kolegyně, kolegové a přeji vám hezký podvečer. Já jsem váhal, jestli v této pokročilé době ještě vůbec vystupovat, protože je zcela zřejmé, že ať už tady budeme vystupovat jakkoliv dlouho, tak poté, co diskuse skončí, tak vláda zcela jistě dostane důvěru Poslanecké sněmovny, všech 108 poslanců nové vládní koalice. Není to nic překvapivého, je to logické vyústění voleb a povolebních jednání. Nicméně je to jeden z nejdůležitějších okamžiků v rámci celého volebního období, střídání vlád k té demokracii patří, a proto se stojí u toho zastavit, přesto, že víme, jak to hlasování skončí. Minimálně je podle mého názoru si dobré říci, v jaké situaci nová vládní koalice naši zemi přebírá, v jakém stavu naše země je po předcházející končící vládě. A také je dobré si projít to, s jakými vizemi či opatřeními nová vláda do svého funkčního období vstupuje, a jakým způsobem a jakými nástroji chce Českou republiku posunout.

Když se zastavím u toho prvního bodu, tedy, abychom si řekli ten stav, v jakém je dneska Česká republika a v jakém nastupuje nová vláda Andreje Babiše, tak dopředu zmíním, a asi to ode mě není překvapivé, že budu říkat data, která potvrdí to, že se naší ekonomice v poslední době daří poměrně slušně a že neplatí ty katastrofické scénáře, hodnocení, která šířily zejména strany nové vládní koalice před posledními volbami.

Začněme hrubým domácím produktem, respektive vývojem hrubého domácího produktu. A podle posledních zveřejněných dat ze strany Českého statistického úřadu rostl ve třetím čtvrtletí roku 2025 hrubý domácí produkt o 2,8 procenta, mezikvartálně to bylo o 0,9 procent. Meziroční růst tak byl ve třetím čtvrtletí nejvyšší od třetího čtvrtletí roku 2022 a díky tomu kvartálu poslednímu, který předčil očekávání analytiků, se dá očekávat, že za celý rok 2025 by mohl hrubý domácí produkt vzrůst o 2,5 procenta. V roce předcházejícím, v roce 2024 rostl HDP o 1,2 procenta a v letošním roce je podle predikcí očekávaný růst ve výši 2,2 procenta meziročně, a to jsou čísla, která, když srovnáme s řadou dalších evropských zemí, s eurozónou, s Evropskou unií, tak jsou to čísla poměrně nadprůměrná a čísla, která samozřejmě pomáhají té ekonomice v celé řadě věcí, jako je spotřeba domácností, jako je nízká nezaměstnanost a podobně. Tento slušný hospodářský růst, v rámci kterého vám předáváme naši ekonomiku, byl tažen jak domácí, tak zahraniční poptávkou, přitom k němu velmi výrazně přispěly i výdaje na konečnou spotřebu domácností.

Tím se také potvrzuje pozitivní sentiment ohledně ekonomického vývoje ze strany občanů, ten je nedán tím, že také rostou reálné příjmy domácností. Po zvládnutí té vysoké míry inflace, na kterou zadělala vláda hnutí ANO v covidovém období poměrně masivní fiskální expanzí, spolu se zavřením velké části ekonomiky se inflace vrátila ke svému cíli a mohly začít růst i reálné příjmy domácností. Připomenu, že průměrná hrubá, reálná měsíční mzda rostla v roce 2025 o 4,3 procenta, v roce 2024 rostla reálná průměrná mzda o 4,7 procenta a v letošním roce se očekává její růst o 3,4 procenta.

Když už jsem zmínil vývoj inflace, tak se krátce zastavím u tohoto důležitého ekonomického ukazatele, ta podle posledních dat České národní banky za prosinec loňského roku zůstala na úrovni 2,1 procenta, čímž jsme prakticky na cíli vzhledem k mandátu, který má k cenové hladině Česká národní banka.

Za celý rok 2025 dosáhla průměrná míra inflace 2,5 procent, což je podobná úroveň jako v roce 2024. A pozor, je to také druhá nejnižší hodnota inflace za posledních sedm let. Jenom připomenu, že když vláda Petra Fialy získala v lednu roku 2021 důvěru tehdejší Poslanecké sněmovny, čili vracíme se zhruba čtyři roky zpátky, meziroční inflace dosahovala už téměř 10 procent. To znamená ve chvíli, kdy tady běžela diskuse před vyslovením důvěry vládě Petra Fialy, tak inflace dosahovala 10 procent, kdy vzrostla z 6,6 procent, kde byla v prosinci roku 2021. Oboje tato čísla násobně překračovala cíl České národní banky ve výši dvou procent a bylo zřejmé, že jde o nezastavitelný trend, na který se zadělávalo již ve zmíněném covidovém období extrémní fiskální expanzí, spolu s velmi výrazně regulovanou a uzavřenou ekonomikou. Nicméně z těchto tří základních makroekonomických dat lze zkrátka konstatovat, že vláda Andreje Babiše přebírá zemi s velmi slušným ekonomickým růstem, s nízkou nezaměstnaností, se zvládnutou inflací na úrovni téměř inflačního cíle České národní banky a s dlouhodobě už rostoucími reálnými příjmy domácností, což se projevuje i ve stále rostoucí spotřebě domácností, která má pozitivní vliv na růst hrubého domácího produktu, který je v této chvíli nadprůměrný vůči evropským ekonomikám.

Co se týče veřejných rozpočtů, protože o těch tady byla diskuse dlouhá a ještě určitě i v tom následujícím období bude, tak zatímco vláda Petra Fialy zdědila rozpočet na úrovni cca 5 procent hrubého domácího produktu, tak my ho předáváme na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu. Strukturální saldo se snížilo na úroveň 1,9 HDP. Jenom připomenu, v roce 2022 bylo ještě na úrovni -2,7 procent. Státní dluh se zvýšil v tomto období, za který nesla vláda Petra Fialy odpovědnost z úrovně 40,3 procenta hrubého domácího produktu v roce 2021, 2022 na 44,5 procent v tom roce uplynulém, čili je tam několik procentních bodů, nárůst, ze kterého určitě nemám radost, ale když to srovnám zase s vládou hnutí ANO předcházející, byť dodávám spravedlivě, že to bylo v době covidu, tak tehdy se státní dluh zvýšil z 28,3 procenta HDP na  40,3 procenta hrubého domácího produktu. Čili vidíte, že to je dvouciferný nárůst státního dluhu vůči hrubému domácímu produktu, než když to srovnáme s vládou Petra Fialy.

Čili ten závěr toho, že ta země přechází do správy vlády Andreje Babiše ve velmi dobré ekonomické kondici, jakkoliv v tom předvolebním období jsme slyšeli úplně jiné věty, úplně jiné teze, tak si myslím, že je jasná. (?)

No, a teď se podívejme na to, co vláda chystá v programovém prohlášení. Přiznám se, že já se budu soustředit jenom na několik vybraných oblastí, respektive obecně se podívám na tu hospodářskou politiku, jakkoliv těch komentářů by tam byla celá řada. Když si to prohlášení přečtete, tak zjistíte, že to není konzistentní text, který by psal nebo dával ve finále dohromady jeden člověk, ale že je to spíše taková slepenina nejrůznějších návrhů, tezí, přání, cílů, slibů, se kterými jednotlivé koaliční strany přicházely a které tam tak bez ladu a skladu do toho programového prohlášení byly asi stylem "control C, control V" dodávány. Ale to programové prohlášení je vnitřně nekonzistentní, neprovázané. Každá ta kapitola má trošku jinou hloubku, jinou délku a není to ucelený dokument, který by programové prohlášení vlády na začátku fungování nové vládní koalice asi zasluhoval (zasluhovalo?).

Nicméně když se podíváme do toho programového prohlášení, tak kdo si ho opravdu přečetl, musí souhlasit, že je to něco jako kolo štěstí Bédi Trávníčka, ve kterém každý vyhrává. Je to seznam slibů, ve kterém se mají najít úplně všichni. Slibují se vyšší důchody, vyšší platy všech státních zaměstnanců, návrat školkovného, infrastrukturní stavby. Více peněz bude, kam se podíváte, nikdo zkrátka nezůstane opomenut.

Při tomto rozsahu slibů by bylo možná efektivnější pro vládu raději shazovat peníze z vrtulníků, než to dělat standardním rozpočtovým procesem. Protože více peněz má jít úplně všude a pro všechny, vyplatilo by se opravdu vládě namísto nějakých složitých úředních rozpočtových postupů opravdu začít shazovat ty pytle s penězi přímo z vrtulníků na území České republiky. Vrtulníkové peníze jsou koneckonců termín, který hospodářská politika zná, takzvaný Helicopter money, který znamená, že se ekonomika zalévá plošně penězi proto, aby nějakým způsobem se stimulovala agregátní poptávka a ta ekonomika rostla s tím, že když ti lidé začnou ty peníze utrácet, tak se to pozitivně projeví i v té ekonomice.

Nicméně jakkoliv já nejsem zastáncem vrtulníkových peněz nikdy, tak určitě se nehodí na případ České republiky a české ekonomiky. Jedna důležitá konsekvence takovéhoto zalévání ekonomiky penězi je v tom, že česká ekonomika se podle všech ekonomů a podle všech uznávaných ekonomických institucí nachází na svém potenciálu. To znamená, že tu neexistuje nějaká nedostatečná agregátní poptávka, kterou bychom měli stimulovat nějakými vysokými fiskálními impulsy, nějakým vyšším utrácením, vyššími veřejnými výdaji, vyššími deficity. Pokud je ekonomika na svém potenciálu a vláda přistoupí k fiskální expanzi a začne utrácet větší peníze a začne zvyšovat veřejné výdaje, tak se to neprojeví v ničem jiném než v tom, že se česká ekonomika bude přehřívat, a pokud se česká ekonomika bude přehřívat, tak se budeme vracet i k riziku návratu vysoké míry inflace.

To není žádné strašení, které by nemělo oporu. Když se podíváte na poslední zprávu o měnové politice České národní banky, ta, když hodnotí prognózu České národní banky, hodnotí to, jakým způsobem se bude vyvíjet inflace, tak mimo jiné vždycky píše a hovoří o tom, jaké faktory jsou proinflační, jaká rizika jsou proinflační, která se, ať už u nás doma, v české ekonomice nebo v zahraničí objevují, a která jsou naopak protiinflační. A světe, div se, Česká národní banka samozřejmě vědoma si toho, že česká ekonomika je na svém potenciálu, že tu není negativní mezera a že měla poměrně velké problémy se s mírou inflace v těch posledních letech vyrovnat, tak jako jedno z proinflačních rizik budoucího vývoje české ekonomiky právě zmiňuje i fiskální politiku, respektive riziko toho, že vláda bude zvyšovat výdaje nad rámec již navrženého a existujícího deficitu, který je plánován na nynější rok.

Je tu tedy obrovské riziko návratu vysoké míry inflace. A pokud nová vláda, a to si věřím, že je společné pro všechny vlády, které si přejí úspěch České republiky, pokud si přeje skutečně vyšší ekonomický růst, než kterého nyní dosahujeme, jakkoliv znovu zmiňuje ekonomický růst nadprůměrný vůči evropským ekonomikám, tak to nelze určitě zařídit tím, že bude vydávat vyšší výdaje, bude dělat vyšší deficity a bude pouštět do té ekonomiky další peníze, pro to (?), abychom ten samotný potenciál české ekonomiky posunuli směrem nahoru, tak musíme dělat něco s přeregulovaností české ekonomiky, s velkým veřejným sektorem, který samozřejmě škrtí aktivitu lidí, firem v tom soukromém sektoru. To je jediná cesta, jak ekonomický růst dlouhodobě v České republice zvýšit, deregulovat, odstraňovat dotace, nechat lidem aktivitu, namísto toho, aby stát zvyšoval svůj podíl na té ekonomice tím, že bude tak, jak plánuje Alena Schillerová, jak plánuje celá vláda, zvyšovat přerozdělování v české ekonomice, zvyšovat veřejné výdaje a vedle toho způsobovat riziko vysoké inflace a dál prohlubovat schodky a negativní hodnocení veřejných peněz.

Když se podíváme na to, co vláda navrhuje nebo s čím přichází v rámci programového prohlášení, co se týče hospodářské politiky, tak můžeme konstatovat, že vláda chystá nárůst přerozdělování v české ekonomice. Poroste tedy růst vlivu a velikosti státu. Místo trhu, na který pevně věřím, alespoň pravicová část politického spektra, včetně Motoristů, by měla sázet, má více rozhodovat stát. Viz plán například na povinné kvóty na domácí potraviny na trhu spotřebitelském. Prostě místo trhu tato vláda chce znovu do toho trhu zasahovat regulacemi, zásahy, a plán na povinné kvóty na domácí potraviny je jen jednou ukázkou, která zase zvýší tu roli státu, zvýší neefektivitu trhu a české ekonomiky. A ještě to povede samozřejmě k růstu cen potravin, které jsou mimo jiné tou nejsložitější položkou ve spotřebitelském indexu, respektive to je ta problémová položka, kvůli které jsme tu inflaci zvládali tak složitě.

Bude to vláda, která bude bezesporu zvyšovat deficity veřejných financí a tedy i dluh a bude tedy zhoršovat zdraví veřejných financí. To, co slyšíme mediálně poslední týdny, jaké další výdaje, do jakých kapitol a do jakých oblastí mají směřovat, jediný možný výsledek je, že ta cesta složité konsolidace z toho pětiprocentního deficitu směrem k těm dvěma procentům se znovu otočí a ta rychlost zadlužování české ekonomiky se bude vracet.

Také si půjčím jednu, a budu parafrázovat jeden název slavného filmu, ale tato vláda chce z naší země udělat zemi, která nebude pro mladé. Proč? Protože vláda chce, a přiznává to ve svém programovém prohlášení, zrušit důležité změny penzijního systému, které zavedla vláda Petra Fialy. My dobře víme, že demografický trend v České republice je neúprosný a že se rodí málo dětí, že díky tomu, že máme kvalitní zdravotní péči a máme se v České republice obecně dobře, tak se zvyšuje doba dožití a česká společnost zkrátka stárne. A stárnutí české společnosti má samozřejmě dramatický ekonomický dopad na několik veřejných systémů. Je to samozřejmě systém zdravotnictví, je to systém penzí a je to systém sociální.

Žádný z těchto systémů jsem si nepřečetl nebo nenašel jsem v programovém prohlášení žádné recepty na to, jakým způsobem chtějí ministři nové vlády zabezpečit to, aby tyto systémy mohly pokračovat i v budoucnu ve stejné nebo alespoň ve stejné kvalitě, v jaké ji máme dneska. Protože čteme-li, že má dále existovat bezplatné zdravotnictví, je určitě hezká teze, se kterou velká část společnosti bude souhlasit, ale když té společnosti vysvětlíme, že budeme-li mít bezplatné zdravotnictví a nebudeme zvyšovat podíl soukromých financí na zdravotnictví, který máme ve srovnání s celou řadou vyspělých zemí jeden z nejnižších, tak se stane to, že se stárnutím populace a tedy i s vyššími nároky na náklady na zdravotní péči to zdravotnictví bude mnohem horší, bude poskytovat svým občanům mnohem méně kvalitní služby a mnohem méně nových technologií, mnohem méně léků, mnohem méně inovací, které samozřejmě stojí velké peníze, na které nebude, protože budeme mít bezplatné zdravotnictví, které bude bezplatně léčit banální choroby, které bychom si mohli zaplatit sami, ale které nebude mít peníze na velmi vážné choroby, které si každý z nás, chce-li se dostat k té nejšpičkovější léčbě, která je dneska v rámci vědeckého pokroku k dispozici, tak na to si nezaplatíme. Viz například onkologické choroby.

Tak já samozřejmě, abych byl spravedlivý, tak s celou řadou věcí souhlasím, jakkoliv je trošku také dobré připomenout, že to mělo svůj vývoj. Tady se možná vrátím k té konkurenceschopnosti a k tomu, co často zmiňuje pan ministr Havlíček, a sice, že chce vrátit racionalitu do energetiky a zrušit ty zelené fantasmagorie, které se v klimatické a následně energetické politice i díky tomu, co se stalo s těmito politikami na úrovni Evropské unie, vrátil do nějakého normálního stavu. V tom já s novou vládou jednoznačně souhlasím. Je to také mimo jiné to, co jsem se snažil říci ve chvíli, kdy jsem mluvil o tom, jak zabezpečit vyšší ekonomický růst v české ekonomice, tak je to bezesporu i o tom, abychom zvyšovali konkurenceschopnost českých firem, které bezesporu dusí zelené politiky, a vysoká cena energií.

Jenom je trošku potřeba připomenout, že o rozšíření emisních povolenek, čili o ETS dva se hovořilo a píše už v takzvaném Green Dealu. Kdo si ho přečte, tak tam najde pasáže o tom, že tento materiál počítá s tím, že se budou rozšiřovat emisní povolenky na dopravu, domácnosti a na topení a další věci. A je to ten Green Deal, se kterým tehdy premiér Andrej Babiš v Bruselu souhlasil a který byl samozřejmě následkem i té zelené politiky, která se tady v minulosti prosazovala za vlády hnutí ANO.

Já si vzpomenu, jak jsme tady s Honzou Zahradníkem neúspěšně bojovali proti takzvané Pařížské dohodě, kterou hnutí ANO spolu se sociálními demokraty prosadil. Čili Pařížská dohoda, Green Deal, zpřísnění cílů emisních na úrovni Evropské unie, to všechno šlo za vládou tehdy hnutí ANO a já pevně doufám, že v tomto směru dostali rozum a budou mít moji podporu, pokud se budou snažit tu zelenou ideologickou politiku vrátit do nějaké rozumné podoby.

Já také souhlasím s tím, že Česká republika není v tuto chvíli připravena na společnou evropskou měnu euro. Myslím si, nebo jsem přesvědčen, že by české ekonomice společná měna neprospěla už jenom proto, že Česká národní banka díky tomu, že mohla na rozdíl od Evropské centrální banky zvyšovat úrokové sazby v době té vysoké míry inflace, tak dokázala inflaci v České republice zvládnout rychleji a úspěšněji, než jak se s tím potýkala Evropská centrální banka, která i díky tomu nebo i kvůli tomu, že nechtěla hodit přes palubu předlužené evropské státy, evropské ekonomiky, tak si tak přísnou měnovou politiku nemohla dovolit.

Takže koruna určitě není nic, co by české ekonomice překáželo, koneckonců i ti čeští exportéři dosahují na evropských trzích obrovské úspěchy a spíše než na evropských trzích potřebujeme, aby byl český export diverzifikován i na jiné trhy, než jsou ty evropské.

Nicméně to je malá pochvala, ale ta bezesporu nevyvrátí ty mé obavy a pochyby z té hospodářské politiky tak, jak jsou touto vládou naplánovány. A já teda uzavřu tím, že tato vláda chystá proinflační hospodářskou politiku, vyšší deficity a vyšší zadlužení, větší přerozdělování státu na úkor soukromého sektoru, více státních intervencí na trhu namísto standardního tržního řešení. A proto taková socialistická vláda nemá a nemůže mít moji důvěru. Děkuju za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak dobrý večer. A s přednostním právem se hlásí první místopředseda Sněmovny Patrik Nacher. A připraví se pan poslanec Jan Bartošek. Tak prosím, máte slovo, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedo. Já jsem pozorně poslouchal svého kolegu, pana místopředsedu Jana Skopečka a dovolím si ta některá čísla dát na pravou míru. Budou to jenom vlastně čtyři poznámky. Ta první, reálné příjmy, ekonomický růst. Ty reálné příjmy, ano, ty se teďka zvyšují poslední rok, ale my to musíme srovnat za celé vaše volební období. Víte, že se vždycky o to přeme v televizních debatách, že vy vezmete tu úsečku toho období, kdy to jde nahoru, ale za celé volební období jsme se nedostali s reálnými příjmy na dobu 2021. Ekonomický růst totéž. Ano, a já to přiznávám, za poslední půlrok, rok je ekonomický růst, který je nadprůměrný v Evropské unii, ale z nižší základny, protože do té doby byl podprůměrný. Je to tak. Za ty čtyři roky. Musíme to brát za celé volební období.

Stejně tak nerozumím tomu, proč neustále říkáte, že jste převzali schodek rozpočtu pět procent a předáváte ho ve výši dvou procent, když vy zase vezmete selektivně jeden rok, ten poslední covidový, to tam neřeknete, u svých rozpočtů samozřejmě zmíníte energetická krize, Ukrajina a podobně, u nás to zapřete, že byl covidový rok a vezmete ten jeden poslední covidový rok a srovnáte ho se svým posledním rokem. Ale už neřeknete, že ty předchozí předcovidové roky buď skončily v přebytku, nebo těsně pod nulou.

A takhle to bylo. Když pak to sečteme celé ty čtyři roky, tak jste zadlužili zemi o 1,2 bilionu. Jo, prostě jenom pojďme to říkat opravdu férově. Vy jste vládli čtyři roky, předchozí vláda Andreje Babiše čtyři roky, srovnáváme celé volební období. Ne jeden rok. Ten nejhorší s nejlepším. Stejně tak nezlobte se na mě, kolegové, já myslel, že jsme si to už tady řekli, peníze z covidu, vrtulníkové peníze. A já to tady říkám celou dobu, i když jsme byli v opozici. Já připomínám, že vy, když jste byli v opozici, kde jste teďka znovu, tak vy jste navrhovali ty kompenzace vyšší, na delší dobu, pro více osob nebo firem. Já jsem to spočetl na 120 miliard. Ten soupis těch pozměňovacích návrhů mám u sebe v kanceláři, můžu ho přinést. Karel Havlíček to spočítal na 150 miliard, tuším, kdybychom tenkrát odhlasovali vaše návrhy, tak ten schodek rozpočtu byl ještě vyšší.

Pokud jde o tu inflaci, tam je to znovu totéž, připomenu, že ta inflace se podařila na konci roku 2021 zkrotit například výší DPH u energií. Ale to už jsme tady také říkali x-krát, tak je jenom potřeba, a já jsem si dovolil tady dát ta čísla do nějakého kontextu volebního období, ne selektivně jednotlivých roků, pololetí nebo kvartálu. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní dvě faktické poznámky. Takže jako první místopředseda Jan Skopeček a připraví se poslanec Vojtěch Munzar. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju za slovo, budu reagovat na pana místopředsedu vaším prostřednictvím. No, neposlouchal jste mě příliš pozorně a příliš dobře, protože kdybyste mě poslouchal, tak byste slyšel, že já jsem ve chvíli, kdy jsem mluvil o hospodaření vaší vlády, tak jsem říkal, že férově dodávám, že to bylo v době covidu. Ale to jste asi opomněl, já to férově dodávám. A na straně druhé prostě nemáte pravdu. Já se dívám na ta čísla v celé šíři.

A to, že třeba tady klesaly reálné příjmy obyvatel, nebylo kvůli tomu, že by nějakým způsobem dramaticky klesaly nominální mzdy. Ten problém poklesu reálných příjmů byl způsoben vysokou mírou inflace. A když se podíváte, kdy ten trend vysoké míry inflace začal, tak znovu kdybyste poslouchal pozorně, tak prosinec 2021, vaše vláda 6,6 procent a už je to trojnásobek vlastně cíle České národní banky. Leden, kdy tady vláda Petra Fialy získávala důvěru, tak už to číslo inflace bylo dvojciferné. A určitě, tak máte ekonomické znalosti, snad nechcete říci, že ve chvíli, kdy se tady Petr Fiala postavil před ten pultík, tak automaticky dokázal působit na tu ekonomiku tak negativně, že najednou zvýšil tu inflaci na dvouciferné číslo. Prostě přebrali jsme zemi, kde ten trend inflace vaší hospodářskou politiku byl nastartován, my jsme to zdědili a já dodávám zejména Česká národní banka a to, co se dělo ve fiskální politice, že se dařilo ty deficity snižovat, způsobilo to, že dneska jsme zpátky téměř na cíli České národní banky a reálné příjmy znovu rostou a rostou druhý rok po sobě. Už v minulém roce ty reálné příjmy obyvatel rostly. Takže to tak není.

Když se podíváte, vy rád říkáte absolutní číslo toho zadlužení, ale když se podíváte na relativní číslo dluh vůči HDP a srovnáte vaši vládu s naší, tak je tam jednoznačně mnohem horší výsledek. Není o čem, stačí (Předsedající: Čas!) se na ta čísla dívat.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Faktická poznámka - pan poslanec Vojtěch Munzar a připraví se pan premiér Andrej Babiš. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já chci také zareagovat na ctěného kolegu Patrika Nachera vaším prostřednictvím. To, co tady říkal kolega Skopeček o inflaci, je pravda. My jsme v roce 2021 zažili enormní růst inflace z nějakých březnových tuším 3 procent na 6,6 v prosinci 2021 a leden 2022 10 procent. A samozřejmě všichni víme, že inflace nezačíná ze dne na den, ale má nějaké zpoždění.

Ale já jsem chtěl zreagovat ještě na jednu věc. Patrik Nacher rád kritizuje dvojí metr, ale často používá půl pravdy, a dneska, když mluvil o covidovém roce, řekl také půl pravdy. Když se podíváme na zprávy NKÚ, tak zjistíme, že většina nárůstu výdajů nesouvisela s covidem podle této zprávy NKÚ. A znamená to, že to nebyly jednorázové výdaje, které přišly jenom v covidu, a pak se daly jednoduše škrtnout, ale byly to často výdaje, které zvyšovaly základnu pro výpočet mandatorních výdajů, která se propisovala do dalších let, a další rozpočty se s tím musely potýkat. Takže to je doplnění té vaší informace, vaším prostřednictvím. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan premiér Andrej Babiš na faktickou poznámku a připraví se v obecné rozpravě pan poslanec Bartošek. Prosím, pane premiére, vaše dvě minuty.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pane Skopečku, já vám zkusím vysvětlit tu inflaci. (Předsedající: Oslovujte prostřednictvím předsedajícího.) My jsme v Evropské unii, takže jsme v Eurostatu. Vy jste zapomněl říct tady spoluobčanům, že v listopadu a prosinci naše vláda snížila DPH na elektřinu, teplo a plyn z 21 procent na 0. My jsme měli negativní inflaci a my jsme ji srazili na 5,6 procenta v prosinci. A proč jste měli 10,2 v lednu 2022? Protože vy jste pokračovali v 21 procentech DPH. To je jednoduché. To je základka, kluci, tak nám tu nevykládejte nesmysly! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní v obecné rozpravě pan poslanec Jan Bartošek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Vážený pane premiére, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, tato vláda před nás předstupuje a žádá důvěru a její vyslovení. Je to o tom, že to není pouze o programu, ale je to i o lidech, kteří tuto vládu reprezentují, a je to i o hodnotách, které tyto jednotlivé osobnosti do vlády přináší. Já jsem velmi pozorně sledoval vystoupení jednotlivých ministrů, pozorně jsem si přečetl programové prohlášení vlády a jediné, co mě k tomu napadá, je biblická věta Mene Mene Tekel.

Co z toho, co zde předchozí - nebo nastupující vláda předvedla, je možné konstatovat? Pozitivní zpráva je, že všichni ministři jsou schopni přečíst psaný text z papíru. To je dobrá zpráva pro nás pro všechny. Dále jsme se dozvěděli, že dva členové vlády mluví československy. A jediné, co tato vláda reprezentuje, je odpor k předchozí vládě Petra Fialy a k Evropské unii. A abych nezapomněl, což je poznámka pod čarou, ale také důležitá, dva členové vlády jsou bývalí estébáci, z čehož ministr kultury byl ochoten udávat kámoše za prachy. To je také důležité vědět. V čele vlády stojí premiér, který kdyby respektoval etický kodex vlastního hnutí, tak nejenže nemůže být premiérem, ale nemůže být ani členem hnutí ANO. V podstatě se zde naplňuje krásné orwellovské Farma zvířat, kdy pravidla platí jenom pro někoho a členové jsou si rovní a někteří jsou si rovnější. Myslím si, že to plně odráží respekt a úctu budoucího premiéra k zákonům České republiky, když není schopen respektovat ani vlastní etický kodex, který si schválil.

Je zde potom druhá věc, která je mnohem složitější, a ta se týká bezpečnosti České republiky. Premiér, který chce naši důvěru, tak ještě než si o ni požádal, tak extrémně vystavil Českou republiku bezpečnostnímu riziku, kde naprosto bezprecedentně zveřejnil detaily muniční iniciativy. A to, co z toho vyplývá, je, že budoucí premiér namaloval terč na záda České republiky, některým firmám a jejím občanům. Je to velmi jednoduché. Rusko jako náš protivník si z toho neodnese pocit hanby, že vraždí civilisty, ale odnese si z toho operační data.

Osobně je mi velmi líto, lidsky i profesně ministra obrany, který ještě předtím, než stihnul usednout do křesla ministra, tak ho SPD ponížila naprosto trapnými videi a osobně je mi to líto, že ho tímto způsobem znemožnila.

No, ještě abych nezapomněl, tato vláda má také vládního zmocněnce pro hajlování, kterého s životním prostředím spojuje maximálně moštárna, která je stejně tak falešná jako všechno kolem něho. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.) Bohužel přichází vláda, která má nulové ambice a není schopna reflektovat měnící se bezpečnostně zahraničně politické směřování světa a rizika, které z něj vyplývají. Nemá absolutní ambice ochránit občany tohoto státu, kteří jsou vařeni na sociálních toxicky nastavenými algoritmy, které rozbíjí demokracii a naši společnost a prvočinitele.

Bohužel nastupuje vláda, která není schopna se shodnout ani na naprosto elementárním národním zájmu, jako je naše členství v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, protože v koalici je SPD, jejíž čelní představitelé říkají, že bychom tyto struktury měli opustit, což by v praxi znamenalo ekonomické i bezpečnostní ohrožení České republiky. Proto vzhledem k tomu, že tato vláda nereflektuje alespoň základní elementární bezpečnostní ohrožení, které reálně z toho kouká, všechny diskuse o životním prostředí, ekonomice a ostatní jsou nadbytečné, protože nebude-li Česká republika bezpečná, nebudou fungovat další věci.

Jak se říká v Pelíškách, tak tam je věta: Dávám bolševikovi rok, maximálně dva. A já zde říkám, že dávám této vládě trvání do hlasování o nevydání ke stíhání Andreje Babiše a Tomia Okamury, protože až se tohle stane, tak tato vláda splnila své historické poslání.

K ničemu dalšímu už potřeba nebude. A uvidíte, že poté ta vláda přestane fungovat a budoucnost mi dá za pravdu. Protože tato vláda nemá schopnosti kompetenční, morální ani volní, aby dokázala tuto zemi řídit v dobách, které přijdou. A uvidíte, že budoucnost mi dá za pravdu.

Ale abych nemluvil jenom k nastupující vládě, budu mluvit i k opozičním stranám. Pro nás je to výzva, protože až se tato vláda rozpadne, tak já se ptám, zda my jsme připraveni se postarat o to, abychom tuto hanbu z České republiky sňali. To je otázka, kterou před sebou máme. No, a do té doby já za sebe budu vykonávat mandát, který jsem dostal od lidí, kteří mi věří, že budu hájit jejich zájmy, budu hájit demokracii v České republice, budu pracovat na tom, abychom podporovali transparentnost, demokracii, bezpečnost a nezávislost médií. A z toho důvodu říkám, že jako Jan Bartošek nevyslovím této vládě důvěru, protože to je v zájmu této země, aby důvěru neměla. Děkuji vám. (Potlesk opozičních poslanců.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou poznámku vystoupí pan místopředseda Jan Skopeček a připraví se paní poslankyně Jana Černochová. Tak prosím vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Já jsem nestačil zmáčknout tu faktickou poznámku po vystoupení pana premiéra. Ale jenom mu odpovím, co se týče té metodiky. Mně je úplně jedno, jestli se budeme dívat na metodiku Evropské centrální banky nebo Českého statistického úřadu. Tam jde o trendy, ty jsou stejné v obou časových řadách. Já používám data Českého statistického úřadu, protože jsou to data, která používá i Česká národní banka ve směru toho, jak její mandát jakou inflaci cílí a rozhoduje se podle toho, co naměří nikoliv Evropský statistický úřad, ale Česká národní banka.

Co se týče té inflace, tak je prostě prokázáno, je evidentní, že to byla dominantně poptávková inflace, nikoliv nabídková. Poptávková myšleno tím, že prostě v té ekonomice bylo extrémně mnoho peněz, zatímco ta ekonomika byla uzavřená.

Tím odpovídám i kolegovi Patrikovi Nacherovi prostřednictvím předsedajícího. My jsme nechtěli dávat větší fiskální výdaje, větší subvence. My bychom byli raději, kdybyste méně uzavírali tu ekonomiku, než jste uzavírali. Ale když už jste ji zavřeli a když jste zabránili podnikatelům nakládat s jejich majetkem, tak jsme samozřejmě lpěli na tom, abyste ty výdaje kompenzovali. Ale ten náš hlavní apel byl na to, abyste nezavírali tak přísně ekonomiku, jako jste zavírali. To způsobilo spolu s těmi vysokými schodky veřejných financí tu inflaci. Ta byla dominantně poptávková, ne nabídková, jak říkal pan premiér.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, faktická poznámka, pan místopředseda Nacher. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Já si dovolím také poznámku. Takže znovu, já to zopakuji znovu pro pana místopředsedu Skopečka. Vy jste tady přicházeli po celou dobu, to nebylo jenom na jedné schůzi, s návrhy kompenzací, které měly být na delší dobu pro víc firem nebo občanů a ve vyšší výši. Prokazatelně, znatelně, fakt to trvalo půl roku, rok. To nebyla jednorázová schůze.

Pokud jde o to uzavírání nebo neuzavírání ekonomiky, tak to si přece vzpomínáme, že když ta vláda rozhodla něco otevřít, vy jste řekli, že se to otevírá brzo, když něco uzavřít, že se to zase uzavírá pozdě. Vždycky to bylo špatně, až vás museli potom opravovat vaši hejtmani.

Pokud jde o tu inflaci, tak já připomenu, že ji táhla spíše vysoká cena energií. A my jsme vám říkali od ledna 2022, abyste ji zastropovali, jako to dělaly jiné země. Vy jste říkali, že ne. Dokonce ministr Síkela nás obvinil, že jsme populisti, abyste to pak sami zastropovali v září nebo v říjnu roku 2022, ale už pozdě. Takže vy jste vlastně - a tak si vyberte, vy jste tedy udělali populistické opatření nebo ne? Nemůže platit obojí, protože vy jste to nakonec zastropovali. My jenom říkáme, že pozdě a vysoko. Ale slovy ministra Síkely jste byli populisti. Kdybyste zareagovali ihned, tak se to s tou inflací nemuselo tak rozjet.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní vystoupí paní poslankyně Jana Černochová a připraví se paní poslankyně Barbora Pipášová, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Dobrý večer. Vážený pane premiére, páni ministři, kolegyně, kolegové, možná vás to hned v úvodu překvapí, ale já se tady chci Andreje Babiše zastat, protože Andrej Babiš nezveřejnil informace, které by nějakým způsobem nebyly v té době veřejné z hlediska toho, co jsme zveřejňovali my jako ministři vlády pana premiéra Fialy včetně pana premiéra na tiskové konferenci. My jsme vlastně odtajnili veškerou pomoc Ukrajině, která probíhala za naší vlády.

Na výroku Andreje Babiše byla špatná jedna věc, a to, že řekl, že jsme něco zamlžili v rozpočtu Vojenského zpravodajství. Já vás tady chci všechny ubezpečit, i vás, pane premiére, že jsme nic v rozpočtu Vojenského zpravodajství nezamlžovali. A nezamlžovali jsme to z toho důvodu, že jsme v pravidelných intervalech o všech formách pomoci Ukrajině, o všech finančních prostředcích, které šly na Ukrajinu, pravidelně informovali výbor pro obranu. Je tady mezi námi pan předseda, bývalý předseda výboru pro obranu Lubomír Metnar. Informovali jsme o tom dokonce senátní výbor pro obranu, bezpečnost a zahraniční věci. Informovali jsme o tom pravidelně dokonce i bezpečnostní výbor, kde - a všude v těchto výborech sedí poslanci ANO, že poslanci ANO včetně vašich kolegů pana současného ministra vnitra neinformovali vás nebo paní Schillerovou, protože v Otázkách Václava Moravce tahleta debata byla vlastně diskutována také, to mě mrzí. Ale já s tím opravdu nic neudělám. To si musíte vyřešit vy u sebe v hnutí ANO. Dokonce i váš předseda právě přicházející, bývalý předseda stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství, pan poslanec Králíček, tak debatu o pomoci Ukrajině měl i na stálé komisi pro kontrolu Vojenského zpravodajství a ty informace tam také měli i kolegové v této komisi.

Takže já vás chci, pane premiére, poprosit, neříkejte, že někdo něco mlžil, že někdo něco skrýval. Není to pravda. My jsme tyto informace dávali příslušným poslancům, senátorům naprosto pravidelně, všechny informace měli a měli i ty informace o těch položkách, které v tom rozpočtu byly. Tak, teď to byla reakce tedy tady na tu debatu, a teď zpátky k tomu mému vystoupení.

Kolegyně, kolegové, jsem v politice příliš dlouho na to, abych si myslela, že dnešní nějaký můj projev tady změní názor kolegů, kteří sem přišli nějak hlasovat pro návrh, proti návrhu. Nic takového se neděje. Pokud nedojde na půdě Sněmovny k nějakému přeřeknutí, tak tady opravdu předpokládáme všichni, že odejdete s důvěrou 108 hlasů. Takže berte prostě to moje vystoupení spíš jako nějaké hodnocení těch věcí, které jsou v tom programovém prohlášení vlády a které se jak jinak než vztahují k obraně.

Byla jsem čtyři roky ministryní obrany, takže z logiky věci jsem si připravovala vystoupení, které se týká pana ministra obrany Zůny, kdy v pátek 19. prosince 2025 nám pan ministr představil svou vizi o dalším směřování a ve mně to opravdu vzbudilo velkou vlnu optimismu. Pan ministr Zůna vnímal urgentnost a náročnost nových cílů výstavby schopností NATO. To jsou takzvaná cétéčka25 (CT25) včetně zmínky o tom, že bude pokračovat v nastartované modernizaci armády. Byť jsem třeba nemusela souhlasit úplně se vším, co tam tehdy zaznělo, tak jsem ale nabyla dojmu, že v tom podstatném se opravdu budeme shodovat a bude mezi námi panovat nejenom shoda, ale tolik potřebná kontinuita a stabilita.

A teď to asi ode mě neslyšíte poprvé, že jestli jsem se o něco snažila, i když jsem byla v opozici v tom předminulém volebním období, a snad to může současný ministr vnitra Metnar potvrdit, že jsem se i tehdy jako tehdejší předsedkyně výboru pro obranu snažila ty věci řešit na půdě Poslanecké sněmovny legislativou ve shodě tedy s tehdejším panem ministrem a podařila se nám celá řada dobrých věcí.

Z tohoto pohledu si myslím, že za mě mluví skutky a že snad tohle nikdo upírat nemůže. Bohužel tedy - už to tady zmiňovala celá řada kolegů, já se s tím - já nechci opakovat to, co se stalo potom, že vlastně některá ta slova musel vzít zpátky, to zaznělo vlastně hned ten - v těch následujících dnech, na těch také tady zmiňovaných videích - ještě vlastně na té tiskové konferenci, dokonce pan ministr ocenil námi odvedenou práci a úspěchy v náboru vojáků i vlastně tu skutečnost, že jsme už v roce 2024, pane premiére, pane ministře, zadali vedení armády vypracování vojenského doporučení ohledně budoucího zajištění protivzdušné obrany České republiky. Toto vojenské doporučení měli vojáci odevzdat do konce roku 2025, takže bych se ráda zeptala pana ministra Zůny, jestli se tak stalo. Nemusíme odpovídat - pan ministr na tohle to tady a teď, na to není tady prostor. Je hodně hodin. Ale předpokládám, že když máme v úterý výbor pro obranu, takže tam tohle téma můžeme otevřít.

Co mě trošku mrzí, že tady se dostáváme do pozice, že možná v politice pana ministra Zůny se bude dít to, že něco slíbí, ale pak to odvolá, a to mě tedy znepokojuje a myslím si, že to neznepokojuje jenom mě jako bývalou ministryni, ale že to znepokojuje i příslušníky armády a naše partnery a spojence. A tady bych určitě chtěla říct to, že zahraniční politika jako velmi významná součást práce i ministra obrany, nejenom ministra zahraničních věcí, je tématem jednání - těch multilaterálních jednání, která probíhají ať už na území Evropské unie nebo v některém ze států Evropské unie nebo v Severoatlantické alianci. A mně tedy přijde ne úplně šťastné to, že by ministr obrany Zůna měl zakázáno hovořit o zahraniční politice. Víte, to je asi tak stejné, jako kdybych někomu řekla, že má hovořit v plynulých větách, ale nesmí používat slovesa. Tohle si myslím, že je trošku škoda.

A každopádně já budu panu ministrovi Zůnovi držet palce, aby udržel v nové vládě proukrajinský a protiruský narativ. Čas ukáže, jestli se mu v tom bude dařit nebo ne.

Jaké jsou tedy vlastně plány vlády Andreje Babiše v oblasti obrany? My nevíme. Zatím jsme nějaké zásadnější informace ani v tom programovém prohlášení neviděli. Snad kromě náboru armády a policie a propojování jejich výcviku. Já jsem teda zvědavá na konkrétní detaily tohoto plánu, jak se to vlastně bude uskutečňovat a jak se to bude hodnotit, ale vzhledem k odlišnosti nejenom služby u vojáků a u příslušníků bezpečnostních sborů, tak jsem k tomu trošičku skeptická, stejně jako k vytváření nějakých společných náborových center s bydlením a dalšími službami. Nechci říkat, že ty představy jsou úplně utopické, třeba se mýlím, ale že opravdu s ohledem na předpokládanou dobu na vytvoření takové infrastruktury, na investovanou energii a hlavně na investované finance, takže se to nemůže podařit v jednom volebním období.

Pokud se některé věci nastartují, nebo pokud budete, pane ministře, pokračovat v tom, co jsem tam nastartovala já, mimochodem právě v oblasti Žatecka, kde víte, že máme brigádu rychlého nasazení, tak tam jsem ještě já zadala třeba výstavbu a nějaké jednání s municipalitami ohledně odkupu nebo pronájmu pozemků proto, aby tam mohla někde fungovat bytová výstavba, protože samozřejmě, že chceme, aby i u těch - říkejme tomu posádky - tak tam ti lidé měli nějaké zázemí, takže tohle určitě je dobré téma, ale to společné náborové středisko si myslím, že asi úplně největší highlight není a hlavně, že na to nebudete mít ani kapacitu.

Co se týče vládního prohlášení, tak tam některé ty věty, některé ty pasáže si dokonce protiřečí. Já tady zmíním třeba to, že se hovoří o změně v obranném plánování a jeho soustředění se na národní zájmy a pak na spojenecké závazky, ale naše armáda je ovšem na 1. místě provázána s plánováním aliančním, pane ministře obrany, Zůno, pane generále, Zůno, to vy přece moc dobře víte, takže my jsme s tím plánováním aliančním souhlasili, protože jsme součástí Severoatlantické aliance a tady si opravdu tento bod odporuje. Stejně jako představitelé vlády hovoří o výdajích pouze ve výši dvou procent HDP, nikoliv procentech vyšších. Přitom chcete mít za svoji prioritu protivzdušnou obranu. A já s tím naprosto souhlasím, ale samozřejmě protivzdušná obrana, pokud by se měly realizovat některé třeba i tady zmiňované nákupy panem premiérem Babišem - zmiňoval tady, že on by si přál Patrioty, tak to spolkne několik obranných rozpočtů. To s tím, prosím, počítejte a to, že jste tam zůstali na těch dvou procentech a nemáte vyšší ambice, tak to se vám vymstí, protože na to nebude dostatek finančních prostředků. Nemluvě o tom, že už vlastně nějaké systémy protivzdušné obrany se za vaší vlády - tedy za té vlády, kde byl ministrem obrany pan Metnar - tak se spustily, já jsem je dokončila, nic jsem nerušila a je to prostě vícevrstvá platforma, na kterou vy můžete navazovat, ale asi by bylo teďka nesmyslné jít ještě další cestou a nakupovat úplně jiné technologie odlišné, které by do toho puzzle nezapadly.

Tady mám pro vás, pane premiére, jednu moc dobrou zprávu, váš volební program, který se týká platu nejnižších vojenských hodností ve výši 50 000 Kč, tak jsem splnila. (Premiér Babiš z lavice: No, 1. 7., ale.) Ne, prvního ledna, od prvního ledna nejnižší hodnost - (Premiér stále komentuje z lavice.) - já to dopovídám, nejnižší hodnost, což je svobodník - teda nejnižší hodnost je vojín, ale svobodník, tedy ten, kdo absolvuje už základní výcvik ve Vyškově - tak od 1. ledna, pane premiére - a vsadím se s váma, o co chcete - bude mít 51 000 necelých. Takže opět opakuju, pane premiére Babiši, já jsem váš volební program splnila a ve vašem volebním programu to je tedy nadbytečné a splnila jsem ho ale i díky vám a vy si tady určitě vzpomenete na duben roku 2025, kdy jsem za vámi šla k tomuhle tomu stolu. Seděl jste támhle v té lavici a prosila jsem vás, ať neblokujete devadesátku na zákon 221, protože vy jste původně na klubu se dohodli, že to vetovat budete. Vyšel jste mi vstříc, já vám za to děkuju, nevetoval jste to. A díky tomu, že ta 221 takhle prošla, tak je to splněné.

Takže já vám neupírám nějakou zásluhu, ale napsali jste si něco do toho vašeho programového prohlášení, co už od 1. ledna platí, pane premiére, a opravdu, věřte mi, a zeptejte se v únoru 18., 15. února libovolného vojáka, o kolik se mu zvýšil plat. My jsme to dělali, pane premiére Babiši, ve dvou fázích, ta jedna fáze, ta byla opravdu k tomu červenci roku 2025, to byla polovina z toho, co jsme chtěli udělat, ale ta druhá polovina, se kterou už počítal rozpočet a už to vlastně bylo i v těch interních předpisech po dohodě se státním tajemníkem rezortu Ministerstva obrany, tak to bylo od 1. 1. 2026. A klidně se sám s váma vsadím, o co chcete, anebo myslím si, že vám to potvrdí pan bývalý ministr obrany, současný ministr vnitra Metnar, že platí to, co tady říkám já a že to tam opravdu máte - už máte tam něco tak říkajíc po sezoně.

Tak, muniční iniciativa, už jsme to tady zmiňovali, já možná pro nové kolegy ještě vlastně, abyste také vůbec věděli, jak ta muniční iniciativa funguje. Častokrát se muniční iniciativa zaměňuje za jiné bilaterální dohody, které probíhají mezi některými firmami českého zbrojního průmyslu a konkrétními státy nebo Ukrajinou samotnou.

Tohle všechno je popsáno v dokumentu, který najdete na stránkách Ministerstva obrany, ten dokument jsme tam vkládali, jak říkám, nic jsme před nikým netajili, ale já opravdu si myslím, a já jsem i ráda, že ta rétorika v tomto ohledu, alespoň z hnutí ANO se trošičku změnila oproti tomu, co tady probíhalo před volbami a tady opravdu pro Českou republiku je to zásadní oblast nejenom z pohledu reputačního, ale také z pohledu výsledku války na Ukrajině. Já jsem ráda, že bude pokračovat, očekávala jsem to, považuju to za správné rozhodnutí, protože bez muniční iniciativy by byla od obranyschopnost Ukrajiny vážně ohrožena.

Je samozřejmě trošku někdy humorné sledovat některé ty výrokové veletoče, které tady probíhaly kolem muniční iniciativy z úst některých vládních představitelů, zejména třeba z vašeho hnutí, ale prostě chápu, nacházeli jsme se v nějakém předvolebním boji a prostě bylo to nějaké téma, které v tom předvolebním boji pro vaše hnutí sehrálo roli, takže já vám odpouštím ty výroky o plesnivé munici či přemrštěných cenách, protože nic takového není pravda, nikdy to pravda nebyla. Navíc ty ceny neurčuje Ministerstvo obrany a Černochová ani Fiala, ty ceny určuje trh a stát, který přispívá na muniční iniciativu, tak buďto přijme tu nabídku, která na tom trhu je, nebo ji nepřijme. Naprosto standardní tržní prostředí a rozhodně v tom vůbec nefiguruje jako nějaký určovatel cen rezort Ministerstva obrany.

O rušení kontraktu na F-35 a přeprodání kontraktu Izraeli se už asi nechci vracet, protože už vás nechci zdržovat.

Dobře, jestli hnutí SPD si přeje, aby se muniční iniciativě neříkalo, že je česká, aby voliči SPD to tolik nedráždilo, to samozřejmě je váš boj a můžete tu rétoriku v tomhle si upravit jak chcete. Podstatná je ta podstata toho, že se muniční iniciativa nezrušila. A já vám za to děkuju, protože si opravdu myslím, že není to jenom reputace, ale je to i příležitost pro český obranný průmysl. A na tom přece nic špatně.

To, že i vaše vláda a v různých debatách, ve kterých jsem byla zejména s panem ministrem Havlíčkem, tak tam jsme vlastně společně si přikyvovali a víceméně se shodovali v tom, že chceme, aby obecně průmysl, a já říkám, český obranný průmysl, profitoval, aby se tady na našem území stavěly fabriky, aby byli zaměstnáni lidé, kteří tady potom platí daně, aby se to pozitivním způsobem multiplikačním efektem promítalo do ekonomiky. To všechno je pravda a vy to určitě víte. A myslím si, že je dobře, že to pochopili i zástupci hnutí SPD.

Co mě trošičku mrzí, tak mě mrzí a já jako nechci asi úplně říkat tady nějaké silné výroky, ale je to trošku pokrytectví a možná si to neuvědomujete. Já tady připomenout některé výroky, které tady zaznívaly od pana Okamury a bohužel tedy i od některých kolegů z hnutí ANO. Byl to konkrétně Patrik Nacher, který se tady vyjadřoval k náměstkům na různých rezortech za naší vlády. Tady se jednalo o pozice politických náměstků, kdy vlastně některé rezorty měly víc náměstků než dva. Já tady chci říct, že na Ministerstvu obrany, pane premiére Babiši, jsme celou dobu měli pouze dva náměstky, dva náměstky, takže když jste kritizovali naši vládu, že si dělá někde nějaké trafiky a pašalíky a umisťuje tam tři náměstky, tak to nebyl případ Ministerstva obrany. Tam jsme měli celou dobu dva.

A já si tady dovolím citovat Patrika Nachera, kterého všichni si spojujeme se souslovím dvojí metr. Tak pane Patriku Nachere, prostřednictvím pana předsedy Okamury, tak tato slova jste vy řekl. Cituju: "Já vám řeknu, co mi tam vadí. Mně vadí, že ti vaši političtí náměstci, proto já tomu říkám klidně teplá místečka, se totiž rekrutovali z neúspěšných poslanců. To je ten problém, že to nebyli ti odborníci z těch stran, kteří jsou připravováni na tu politickou kariéru a je to v pořádku, že to je o tom, že vy s někým kandidujete, jste překroužkováni, ten poslanec se sem nedostane a je potřeba mu nahradit nějaké místo, protože byl překroužkován, tak se z něho stane politický náměstek. To je ale přece úplně něco jiného, protože vy jste s nimi počítali jako s poslanci sem, ne jako s náměstky na ministerstvo. Proto se nedivte - cituju dál Patrika Nachera - že nám jako opozici vadí, že subjekt, který má (a zmiňoval Piráty) ve svém klubu několik náměstků."

Já tady chci zmínit to, že já se dočítám a nevím, jak se s tím vypořádá pan Okamura, ten tady říkal vlastně to samé, ještě možná v horším pojetí, ale nechci tady plýtvat vaším časem a citovat pana Okamuru. A teď se vlastně dočítám, že hnutí SPD kromě toho, že má ministra, tak na obraně bude mít ještě náměstka, pana Vícha, a pan náměstek Vích je kdo? No, neúspěšně kandidující poslanec do Poslanecké sněmovny.

Stejně tak jsem se dneska dočetla, že hnutí SPD dává trafiku jiné kolegyni, a to bývalé poslankyni Karle Maříkové, která také kandidovala do Poslanecké sněmovny a nedostala se tady.

Takže o těch pašalících a o těch trafikách, prosím, příště važte trošku slova, protože metodou dvojího metru se vám to teďka přesně vrací.

A já si fakt myslím, že na obraně jsme se nenudili, že jsme tam opravdu té práce měli hodně. A můžu vám úplně zodpovědně říct, že pokud máte dva pracovité náměstky, kteří to mají na full time Job a není to, že by chodili do práce ve středu a v březnu, tak opravdu se to dá naprosto v pohodě zvládnout v tomhletom počtu, a to včetně držení pohotovostí takzvané NGA. To zase ví asi pan ministr, jak současný ministr obrany, tak bývalý ministr obrany, kdy se střídají tři lidé v držení nějaké hotovosti. Takže to si opravdu myslím, že pokud tady vy jste chtěli šetřit a hovoříte o tom, že by se nemělo plýtvat penězi daňových poplatníků, tak prosím, tohle ještě zvažte, protože opravdu si myslím, že přestože my jsme byli pětikoaliční vláda, tak rozhodně jsme těch pět lidí, pět trafik, nikomu nikde nedávali. Ale vy jste si to přepočítávali tak, že chápu, že máte prostě ty požadavky ve vaší koalici na ty lidi asi mnohem větší, ale je to tak, tak to aspoň přiznejte a prosím, aspoň se nám omluvte za to, jak jste tady, ne mě, ale některé kolegy, kteří měli tři náměstky, jak jste je tady za to uráželi a jak jste je tady za to kritizovali. Bylo by to od vás fér.

Tak přestože bych tady mohla mluvit dlouhé hodiny, tak jak říkám, nejsem tak naivní, abych si myslela, že někoho přesvědčím o tom, že dneska bude hlasovat jinak. Já samozřejmě se pro důvěru vaší vládě kladně vyjádřit nemohu a tady bych chtěla určitě popřát panu Zůnovi hodně sil, hodně štěstí a určitě jako člověk, který čtyři roky strávil na rezortu Ministerstva obrany, a teď to je jedno, že jsem nejdéle sloužící ministr obrany, tak mu přeju, aby tam alespoň tedy jedno volební období opravdu v té pozici byl a aby dokázal udělat alespoň to, co jsme tam dokázali za ty čtyři roky udělat my, takže hodně síly, pane ministře.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: S faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Růžička. Tak vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, pane předsedající. Já bych si tady dovolil upřesnit pár věcí k muniční iniciativě. Bývalá paní ministryně má pravdu. Ano, jednali jsme o tom na výboru pro obranu, jednali jsme o tom i na komisi pro kontrolu vojenského zpravodajství.

Bohužel zapomněla dodat, že veškerá tato jednání byla v režimu důvěrné. Takže i když mě ten jazyk svrběl a některé věci bych našemu panu předsedovi velice rád řekl, tak jsem nemohl, protože bych porušil zákon.

A podívejte se na to, všichni poslanci za hnutí ANO, kteří seděli jak ve výboru pro obranu, tak v komisi na kontrolu Vojenského zpravodajství, neřekli vůbec nic, dodržovali totiž zákon. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Další faktická poznámka paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já jenom stručně na kolegu Růžičku. Neporušil byste zákon. A víte, proč byste neporušil zákon? Protože pan Babiš i paní Schillerová i pan Havlíček byli poslanci Parlamentu České republiky, tudíž na ty neveřejné informace, režimové informace měli nárok ze zákona. A dokonce i pan Babiš, a snad mi to potvrdí, tak jednou na Ministerstvu obrany u mě na návštěvě s mými kolegy byl a probírali jsme i s panem Andrejem Babišem, s panem premiérem Babišem, muniční iniciativu. Takže to, co jste, pane kolego Růžičko, řekl, tak není pravda.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí paní poslankyně Barbora Pipášová a připraví se pan poslanec Marian Jurečka.

 

Poslankyně Barbora Pipášová: (Předseda Babiš hovoří z místa mimo mikrofon k poslankyni Pipášové.) Já to tam znám. Pardon. To si pak povíme. (K předsedovi Babišovi.)

Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem se pokusila vystoupit úplně nakonec, aby vás tu bylo co nejvíce, protože budu mluvit úplně k vám všem.

Ráda bych to udělala a využila toho, protože chci mluvit jak ke koalici, ale i k nám, kteří jsme v opozici.

Mám na vás velkou prosbu. Přestaňme, prosím, psychiatrizovat náš jazyk. Přestaňme se ohánět diagnózami. Já jsem s lidmi trpícími duševním onemocněním pracovala, znám řadu rodin zasažených psychiatrickým onemocněním a moc dobře vím, jak to mají těžké. Tím, že diagnózy používáte v diskusích, označujete se navzájem různými diagnózami, tak bohužel nevědomě bagatelizujete osudy zasažených lidí. A oni to bohužel vnímají.

A já jsem během dneška dostala několik vyjádření běžných lidí, kteří mají zkušenost s psychiatrickým onemocněním, že je to opravdu těžké nás poslouchat. A znovu říkám, týká se to úplně nás všech. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak faktická poznámka. Pan poslanec Aleš Juchelka. Pane ministře, vaše dvě minuty, prosím.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji. Já jenom k paní ctěné poslankyni, která tady píše: "Odpoledne se budu ptát ministra Juchelky, které oblasti bude mít v gesci poradce MPSV Jan Gregor." Dostala jste tady odpověď nějakou.

A vy, která tady říkáte, že se nemá nálepkovat psychiatrickými onemocněními, tak jste tady odpověděla té své fanynce: "Díky. Pan ministr má velký problém se zvládáním emocí. Trochu jsem měla strach, aby se mu něco nestalo. Budu podávat i písemnou interpelaci. Nekončím."

Co to je jiného než nálepkování? Prosím vás, přestaňte tady říkat něco, když potom píšete něco jiného vašim fanouškům na sociálních sítích. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Marian Jurečka. (Poslankyně Pipášová protestuje, protože se hlásila s faktickou.) No, jednou to bylo odmazáno, ta faktická, a přihlášena byla znovu ta faktická poté, co už jsem vyvolal pana poslance Jurečku, takže pořadí je zřejmé. To by pan poslanec Jurečka musel dát přednost. (Poslanec Jurečka dává přednost.) Dáte, jo? V tom případě ano.

Tak prosím. Takže na faktickou poznámku paní poslankyně Martínková Španihelová. (Mělo být řečeno poslankyně Pipášová.) Prosím.

 

Poslankyně Barbora Pipášová: Já jsem, prosím, nedávala žádnou diagnózu. Já jsem popisovala emoční stav. To nebyla žádná diagnóza. Nic jsem z toho nevyvozovala. Každý nějak emočně reagujeme. Toť vše.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy vystoupí pan poslanec Marian Jurečka a zatím je to poslední vystoupení, které mám nahlášené. Tak prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý večer, pane předsedající, pane premiére, členové vlády. Já už nebudu mít žádné dlouhé vystoupení. Já jsem vše podstatné, co jsem chtěl říct, řekl včera. Ale protože včera jsem načítal usnesení, které následně bylo ještě drobně upraveno a rozšířeno, tak si dovolím to usnesení doprovodné, které budeme za chvíli hlasovat, kdy vyslovujeme důvěru, či nedůvěru vládě, doplnit o toto doprovodné usnesení. Potom poprosíme, jak jsme se dohodli, aby o každém z těch šesti bodů toho usnesení mohlo být hlasováno samostatně.

Jde tedy o doprovodné usnesení Poslanecké sněmovny k postupu vlády při vytvoření pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Text tohoto usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

za prvé vyjadřuje nespokojenost s postupem vlády při vytvoření pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal a jmenování pana Filipa Turka do této funkce, dáno usnesením vlády České republiky 2026/30;

za druhé konstatuje, že touto formou nelze nahrazovat odpovědnost jednotlivých ministrů za svěřené rezorty, jak ji stanoví Ústava České republiky a příslušné zákony;

za třetí zdůrazňuje, že funkce vládního zmocněnce není určena k nahrazování práce členů vlády, ale k odborné a koordinační podpoře vládních politik;

za čtvrté konstatuje, že pozice vládních zmocněnců nemá být politickou nebo stranickou trafikou, nýbrž nástrojem pro efektivní výkon veřejné služby;

za páté žádá, aby vláda České republiky při obsazování pozic vládních zmocněnců dbala na odbornou kvalifikaci a zkušenosti kandidátů;

za šesté vyzývá vládu České republiky k revokaci předmětného usnesení a jeho přílohy tak, aby jmenování vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal bylo v souladu s právními předpisy České republiky, zejména se zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, konkrétně s ustanovením § 5 odst. 3, respektovalo ústavní vymezení odpovědnosti členů vlády a principy výkonu státní správy."

Vážený pane premiére, já vám to usnesení také ještě osobně předám (předává premiéru Babišovi), abyste to poslal i panu předsedovi Poslanecké sněmovny (premiér Babiš podává předsedovi Okamurovi). A moc prosím, abyste opravdu ty změny v tom usnesení, které jsme schválili v pondělí, provedli. Pokud je chcete naplňovat, já jsem připraven se ptát na Ministerstvu životního prostředí, zdali ta smlouva byla uzavřena, nebo nebyla, zdali je vyplácena odměna, nebo není. A pak případně dělat i příslušné právní kroky. Protože není možné, aby vláda České republiky veřejně či jakkoliv jinak dělala kroky v rozporu se zákony České republiky. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: A nyní mám další zájemce o vystoupení s přednostním právem. To znamená, z místa se mi přihlásil předseda Pirátů Zdeněk Hřib a potom se mi přihlásil ještě z místa do rozpravy pan poslanec Martin Kupka. Tak prosím.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Já děkuji, pane předsedající. Já bych si dovolil tak nějak shrnout, co jsme to tady vlastně viděli v průběhu toho probíhajícího jednání o důvěře vládě. Já možná poprosím, jestli by šlo požádat o klid. (Velký hluk v sále.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, já vás chci požádat o klid.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Já děkuji. No, tak především jsme se nedozvěděli prakticky žádnou odpověď na ty otázky, které my jsme tady kladli, což mě velice mrzí tedy. Já v tom vidím opět to pohrdání Sněmovnou, které tady předvádí slabý premiér Andrej Babiš a jeho populisticko-extremistická parta hajlujících dětí. A této vládě opravdu nelze vyslovit důvěru.

A my ji tedy ani nebudeme legitimizovat mlčením. My budeme hlasitou, konstruktivní a hodnotovou opozicí, která bude bránit bezpečnost a demokracii a budoucnost naší země. Protože tady opravdu nejde jenom o tu jednu důvěru jedné vládě, tady jde o směr naší země, tam, kam se budeme vydávat. A my nechceme, aby to bylo nazpátek. Na to jsme upozorňovali hned první den, že tato vláda nás potáhne zpátky na východ, zpátky do doby, kdy byla normální korupce, normální klientelismus a normální bylo i lhát.

Nechceme se ani vydávat slovensko-maďarskou cestou, a to vidím jako jeden z nejzávažnějších problémů, kterým tato vláda bude ohrožovat naši zemi, protože bohužel s extremismem a autoritářstvím není možné dosáhnout žádného kompromisu. Ano, s demokratickými soupeři samozřejmě lze vést spor, hledat kompromis, ale s těmi, kdo nerespektují pravidla demokracie, s těmi prostě kompromis možný není, protože ustupování povede jenom a pouze k oslabování svobody a právního státu, ostatně to tady vidíme už v osobě pana premiéra i předsedy Sněmovny, kteří se snaží vyhýbat spravedlnosti, a vlastně hlavním pojítkem jednotlivých subjektů v této vládě je především to, že nechtějí být vydány trestnímu stíhání. Připomenu znovu, že korupce nás tady stojí půl bilionu ročně. A tyhle peníze potom chybí, chybí rodinám, chybí v dostupném bydlení, chybí ve zdravotnictví, chybí ostatně i v tom, abychom zaplatili kvalitní odborníky ve státní nebo obecně ve veřejné správě. A bohužel tahle vláda neukázala nic, co by mi umožnilo věřit tomu, že něco se bude snažit dělat s korupcí v naší zemi.

Další věc je, že střet zájmů premiéra zjevně vyřešen není, to ani po uplynutí lhůt. Takže my sledujeme vládu, kde se místo nějaké odpovědnosti ztrácejí dokumenty, které ukazují to, že má vracet premiér nějaké peníze, kryjí se tady kauzy, relativizují se pravidla. A kromě toho tady dochází k ohrožení bezpečnosti a směřování naší zahraniční politiky. Takže tady ve vládě budou sedět teďka lidé, kteří bagatelizují ruský terorismus, přejímají ruskou propagandu, zpochybňují i základní fakta, jako jsou Vrbětice, to je bohužel přímé ohrožení bezpečnosti naší země a i vztahů s našimi spojenci.

No a potom je tady program této vlády, program, který je založený hlavně na tom, že se budou dělat dluhy, dluhy a zase dluhy, a to jenom proto, aby z toho měl benefit Agrofert, případně další firmy Andreje Babiše, který nás chce zadlužit na generace dopředu, s rizikem tvrdých škrtů v budoucnosti, hlavně když z toho bude mít nějaký benefit. Nicméně jak jsem zmiňoval už dříve, Piráti mají jasný plán (Smích z pléna.), který jsme zveřejnili a také načetli do systému Sněmovny. A jedná se zejména o rozsáhlý protikorupční balíček, který přináší přísnější majetková přiznání, nezávislý protikorupční úřad, zákaz anonymních darů politickým stranám, evidenci lobbingu - bez výjimek, tvrdší tresty za korupci. To jsou konkrétní kroky, kterými jde opravit náš systém. A my i z opozice budeme prosazovat pomoc lidem, kterou jsme avizovali. Chceme výstavbu až 200 000 nových bytů, chceme snížení daní pro 90 procent rodin, ne jenom tady pro pana Babiše. Chceme zákony proti drahým potravinám a oligopolům tak, aby nás Andrej Babiš nezdíral z kůže při nákupu potravin, a chceme také konec nekonečných obstrukcí ve Sněmovně. Proto Piráti nemohou vyslovit důvěru této vládě, ale těšíme se na spolupráci na reálných krocích, které pomohou opravdu lidem v naší zemi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a pánové, do rozpravy se hlásí pan poslanec Martin Kupka.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, vystupuji jménem Občanské demokratické strany k debatě o důvěře vládě Andreje Babiše po prvním měsíci její existence. Je to mimořádná příležitost oplatit současnému premiérovi všechna jeho nekonečná vystoupení v předchozím volebním období. Takže se dobře usaďte, opravdu dobře, může to být dlouhé, opravdu dlouhé - ale nebude. Nechci využít prostor jednání o důvěře vládě k proudu urážek, ponižování a vět bez začátku a konce. Beru to na rozdíl od něj s respektem k lidem a k Poslanecké sněmovně. První měsíc nového vládního období lze shrnout třemi slovy: chaos, rozvrat a kabaret, viz poslední tisková konference po jednání vlády. (Hluk v sále.) Po měsíci od představení programového prohlášení je zřejmé, že nejde o strategický plán řízení naší země, nevidíme jasné priority, nevidíme krytí slibů, nevidíme odpovědnost vůči budoucím generacím. Vidíme především souhrn krátkodobých slibů, jejichž společným jmenovatelem je politický zisk tady a teď. Namísto práce pro Českou republiku sledujeme Antifialu, osobní útoky, urážení politických oponentů, karikování novinářů a skládání vět bez obsahu. To ale není politika, to je jenom politický hluk. Pojďme po jednotlivých bodech.

Za prvé, veřejné finance a důchody. Vláda jde po krátkodobém zisku, ale způsobí dalekosáhlé škody. Máme vážné obavy z demontáže důchodové reformy. Snaha zvrátit změny, které směřovaly ke stabilizaci důchodového systému, znamená upřednostnění krátkodobého prospěchu před odpovědností. Důstojné stáří a slušný důchod nejsou ale výsadou jedné generace, jsou právem všech generací. Vláda Andreje Babiše krade budoucnost všem mladším generacím. Rozbíjet reformy je snadné, zaplatí to ale všichni, kteří pracují, a také to zaplatí jejich děti. ODS bude bránit stabilitu důchodů a udržitelnost veřejných financí. Pokud by vláda naplnila své populistické sliby k důchodům, znamenalo by to už po roce 2030 navýšení schodků o 170 miliard korun ročně. To je odborný odhad Národní rozpočtové rady, žádné číslo, které by si někdo vycucal z prstu.

Za druhé, provozní výdaje státu. Vláda navrhuje bobtnání místo řízení. Budeme důsledně vystupovat proti zvyšování provozních výdajů státu. Každá koruna vynaložená na populistické sliby a chod státu pak chybí v investicích. Vláda sice říká, jak chce investovat, ale zároveň dělá všechno pro to, aby to nešlo nebo nás to poslalo do ještě větších dluhů. Všechny sliby vlády by stály daňové poplatníky 190 miliard korun ročně, které nejsou kryté. Je pak úplně jasné, proč ministryně financí hrozí, že se jí možná nepodaří navrhnout schodek, který by byl nižší než 300 miliard korun, a to přes vyšší příjmy, které inkasuje díky slušnému ekonomickému růstu - ten je ale výsledkem práce předchozí vlády. Stát se nemá rozrůstat, stát má fungovat a hospodařit odpovědně.

Třetí bod, v oblasti bezpečnosti a zahraniční politiky ukazuje vláda nebezpečné váhání. Vidíme odklon od jednoznačné podpory napadené Ukrajiny, agresorům se ale nesmí ustupovat. Mimochodem, učíme se to všichni od dětství ve všech učebnicích dějepisu. Zpochybňování pomoci, kriminalizace muniční iniciativy nebo účelové otočky podle momentálních nálad uvnitř koalice oslavují bezpečnost České republiky. Zahraniční politiku této vlády chtěl určovat premiér, fakticky ji dnes ale dělá předseda Poslanecké sněmovny a premiér to bagatelizuje tím, že je to jedno, protože ho přece nikdo nezná. Tato Sněmovna měla příležitost napravit alespoň trochu ostudu, ale silou vládní většiny ji odmítla. My to ale nevzdáme. Když se o tom nechcete bavit tady, budeme o tom mluvit v Senátu a vyjádříme tam jasnou podporu dosavadní rozumné, pevné, odpovědné zahraničněpolitické orientaci naší země. Bezpečnost opravdu nemá být téma pro vnitrokoaliční taktizování.

Čtvrtý bod, evropská politika. Tady zatím vláda volí jen výkřiky místo skutečného vlivu. Varujeme před tímto čistě rétorickým kurzem vůči Evropské unii. Izolace České republiky nepřinese žádné výsledky.

Změnit přehnané regulace je legitimní cíl, ale prosazuje se budováním evropských aliancí, ne křikem z okraje. I my chceme zásadní změny Green Dealu. Dokázali jsme vytvořit například koalici států, která prosazuje zrušení zákazu prodeje spalovacích motorů po roce 2035.I my chceme zásadní změny Green Dealu, i my chceme zásadní revizi systému emisních povolenek, i my chceme Evropu, která se dokáže bránit nelegální migraci, ale to se řeší jednáním a vytvářením koalic, ne siláckými řečmi na tiskových konferencích ve Strakově akademii.

Silná země v EU není ta, která křičí. Silná země, je ta, kterou ostatní poslouchají. Pátý bod - ekonomika, konkurenceschopnost a investice. V programovém prohlášení chybí jasná strategie pro ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. Podpora inovací, podnikání a průmyslu je slabá a nekonkrétní. Bez konkurenceschopné ekonomiky, ale nelze dlouhodobě financovat solidární stát.

Šestý bod - doprava, energetika a infrastruktura. Slovy pana premiéra jsem moc rád, že tato vláda bude realizovat projekty a stavby, které my jsme připravili, a stejně tak slovy pana premiéra, že se teď bude chlubit cizím peřím. Ale vážně. Kontinuita při realizaci dopravní infrastruktury je důležitá. Vidím zde podporu pro silniční infrastrukturu, ale hrozí reálně zpomalení důležitých strategických projektů - vysokorychlostních tratí i konvenční železnice, kde máme historické investiční dluhy za desetiletí zpět. Navyšování slev jízdného a tím zatížení rozpočtu o další provozní výdaje považuji za ryzí populismus. Motoristé slibovali, že tohle budou hlídat, ale zjevně se jim to teda naprosto nedaří.

Shrnuto a podtrženo, programové prohlášení této vlády je krátkozraké, fiskálně rizikové a bezpečnostně váhavé. ODS bude bránit reformy, odpovědné hospodaření a pevné ukotvení České republiky v Evropské unii i v NATO. Zároveň říkáme jasně, tam, kde jde o zájem České republiky, jsme připraveni ke spolupráci - v oblasti konkurenceschopnosti průmyslu, obrany, ochrany vnějších hranic i strategických investic.

Musím zmínit ještě jednu zásadní překážku pro vyslovení důvěry vládě. Vážené kolegyně, vážení kolegové, po dnešní, včerejší i předvčerejší debatě o důvěře vládě je zřejmé, že otázka střetu zájmů předsedy vlády nebyla vyřešena. Zaznělo mnoho slov, ale finální krok se neodehrál. ODS od začátku jasně říká, že nejde o osobní spor, jde o důvěryhodnost státu. Požadovali jsme, aby předseda vlády předložil konkrétní a časově ukotvený plán, jak svůj střet zájmů vyřeší. Fakticky se odstřihl od svého vlivu na své firmy, zajistil transparentní a nezávislou kontrolu, odstranil pochybnosti českých i evropských institucí a garantoval, že nebudou ohroženy ekonomické zájmy České republiky.

Debata ale ukázala, že předseda vlády nepředložil žádný konkrétní časový plán, majetkové uspořádání zatím zůstává beze změny, stále nezveřejnil statut svěřenského fondu, nevznikl žádný kontrolní mechanismus, pochybnosti evropských institucí trvají a řešení je jenom nahrazováno mediálními deklaracemi. Střet zájmů se neřeší slovy, řeší se skutečnou ztrátou vlivu. A dokud nebude tato otázka reálně vyřešena, vstupuje Česká republika do jednání o víceletém finančním rámci v Evropské unii oslabená a nedůvěryhodná. A garantuju vám, že právě pro ty možné finanční ztráty i pro ztrátu důvěryhodnosti ODS tuto otázku neopustí.

Závěrem ODS bude pevnou, odpovědnou a odbornou opozicí. Budeme bránit stabilitu země, reformy, bezpečnost i evropské ukotvení České republiky. A všude, kde to bude v zájmu této země, jsme připraveni spolupracovat. Vládu, která vznikla na dohodě o nevydání, ale podpořit nemůžeme a nepodpoříme ji. Nemůžeme podpořit vládu, která před nás předstoupila s vládním prohlášením, které je plné vnitřních rozporů, kde kulatý čtverec je proti tomu vlastně úplně běžná věc. Nepodpoříme vládu, která místo odpovědného řízení země přináší rozklad a chaos. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců z řad opozice.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já tady mám ještě dvě přednostní práva, ale chtěl bych vás poprosit o klid v sále! Já jsem nechtěl vstupovat do řeči panu poslanci Kupkovi, nechtěl jsem mu to přerušovat, ale prosím vás o klid. Není tady skoro slyšet. Takže dalšími vystupujícími, mám dva přihlášené, je předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, pan poslanec Philipp, a připraví se paní předsedkyně STANu, poslaneckého klubu, Šebelová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tom Philipp: Vážené kolegyně, vážení kolegové, hlasování o důvěře vládě není společenská formalita, je to projev politické odpovědnosti, kterou my všichni máme. Poslanecká sněmovna tím předává výkon moci do rukou konkrétního kabinetu se všemi důsledky - pro bezpečnost země, pro veřejné finance a pro důvěru občanů v právo a spravedlnost. A připomínám si, že Česká republika, respektive Československo se zrodilo na Masarykových ideálech - pravdy, mravnosti a služby veřejnosti. Demokracie není jen technika hlasování a přehlasování koalicí, je to morální závazek a ten začíná u těch, kdo vládnou. A tady je naše hranice jasná. Vláda může mít jiný názor než my, ale nesmí zpochybňovat pravdu, rozleptávat důvěru v instituce a dělat z České republiky zemi, která přestává respektovat i sama sebe.

Proto dnes posuzujeme důvěru ze tří pohledů: podle lidí a hodnot, které zastávají, podle reálnosti plánů, které slibují, a podle způsobu vládnutí. K tomu prvnímu bodu - vláda, která žádá o důvěru, musí prokázat integritu. Jasné odstřižení od extremistických vlivů, nulovou toleranci ke střetu zájmů a respekt k tomu, že pravidla platí pro všechny stejně. Pokud má být vládnutí postaveno na beztrestnosti pro vyvolené, nebo pokud se bezpečnostní hrozby relativizují a naše země tím ztrácí důvěru u spojenců, pak to není služba veřejnosti, ale hazard s autoritou státu. K druhému bodu - sliby bez krytí nejsou program. Jsou to účty, které někdo někdy v budoucnu bude muset zaplatit. A budou to naše děti. Nebo můžeme přihlížet tomu, když se zároveň slibují obrovské výdaje bez jasného financování, a to v době, kdy jsou náklady dluhu státu již vysoké a dluhová služba dále roste. Odpovědná politika znamená říct nejen, co chceme, ale kolik to stojí, kde na to vezmeme a jak to bude do budoucna hrazeno. Ke třetímu bodu - nechceme vládu, která oslabuje pojistky demokracie, útočí na nezávislé instituce a hledá cestu k umlčování kritických hlasů. Když se tyto tři pilíře drolí, drolí se i důvěra občanů, že stát je spravedlivý, bezpečný a slouží všem, ne jen vyvoleným.

Vážené dámy a vážení pánové, po více jak 20 hodinách, kdy jsme se snažili společně hledat konsenzus a kdy jsme se my jako opozice snažili vysvětlit koalici, proč nemůžeme tuto vládu podpořit, můžu jednoznačně říct, že důvěru klubu lidovců vláda nedostane. Děkuju. (Potlesk opozice.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem vystoupí předsedkyně klubu STANu paní poslankyně Šebelová. Zatím poslední přihlášený poslanec. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, pane premiére, paní ministryně, páni ministři, kolegyně, kolegové. Více než dva dny tu diskutujeme o budoucí vládě a o její důvěryhodnosti. Důvěra se však nebuduje slovy, ale především činy. A dosavadní činy této vlády a jednotlivých jejích členů bohužel důvěru nebudí. Neuplyne snad jediný den bez nového skandálu. Média už je sotva stačí pokrývat a lidé je bezpochyby ani nestíhají vnímat, což je možná i nějaká zvrácená strategie.

My budeme zanedlouho o důvěře vládě hlasovat. Vím, že to není překvapení, ale poslanecký klub Starostů a nezávislých vládě důvěru nedá a dát nemůže. Proč? Shrnu jenom ty nejdůležitější body.

Za prvé. Vláda bude slabá, bude neakceschopná, nečitelná a nestabilní. Premiér je až do hlasování o vydání či nevydání k trestnímu stíhání vydíratelný svými koaličními partnery, antisystémovým SPD a zcela nepředvídatelnými Motoristy.

Za druhé. Vláda se bude chovat nezodpovědně ve vztahu k budoucnosti této země. Jen na splnění slibů z vládního prohlášení bude potřebovat 110 miliard navíc, přitom neidentifikovala žádný nový zdroj příjmů. A ne dokola opakovaná šedá ekonomika to nespasí, shodují se na tom všichni ekonomičtí experti. Takže porostou deficity, bude se prohlubovat zadlužování, což je průvodním jevem populistického vládnutí. Zaměření na dnešek. Kupování si voličské přízně na úkor naší budoucnosti, protože to je ten třetí důvod.

Vláda ignoruje budoucnost nejen už zmíněným bezhlavým zadlužováním, ale taky tím, že soudě podle jejího programového prohlášení úplně rezignovala na reformy, na modernizaci a na investice do budoucnosti.

Čtvrtým důvodem je rozklad státu a jeho institucí. Příklady jsou tyto: bezhlavé propouštění zkušených, ale z nějakého důvodu politicky nepohodlných státních zaměstnanců a expertů. Výhrůžky zrušením služebního zákona, zpochybňování nezávislosti justice, včetně Ústavního soudu, nevyřešený střet zájmů premiéra, snaha skrze peníze získat kontrolu nad veřejnoprávními médii. To jsou hlavní důvody, proč jsme přesvědčeni, že vláda Andreje Babiše, vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě neprospěje naší zemi a jejím občanům. Nepřinese nám lepší budoucnost, naopak. Bude to vláda stagnace nebo v horším případě destrukce. Takové vládě, my Starostové důvěru dát nemůžeme a nedáme. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, rozhlédnu se, než dám případně možnost na závěrečná slova, tak se rozhlédnu, zdali někdo v rozpravě ještě si přeje vystoupit. Nikoho v rozpravě nevidím, takže rozpravu končím. Táží se, zdali má někdo zájem o závěrečné slovo? Pan premiér Andrej Babiš. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý večer. Já jsem chtěl všem poděkovat za ty tři dny, děkujeme za vaše názory, moc nás to těší. Děkujeme všem, děkuju panu Kupkovi, přeju mu, aby se stal předsedou ODS.

A já se, paní Šebelová, na vás dívám večer na CNN, vy jste tam každý večer. Děkuji, že jsem to mohl zažít teďka přímo. Vám taky přeju všechno nejlepší.

No, a my samozřejmě budeme pracovat, budeme se snažit být vládou pro všechny občany České republiky. A tak, jak jsme to udělali za té první vlády, to je výkaz práce naší vlády, no, tak to budeme dělat i teď a potom v září 2029 uvidíme, jestli ty vaše predikce se naplnily nebo nenaplnily. Takže mě jen mrzí, že, ale já děkuji těm, kteří nás tady, i pan Bartošek, dneska večer jsme byli ve společné vládě a samé urážky. Mrzí mě to, ale dobře. Tak je to vaše rozhodnutí. My samozřejmě, určitě jsme otevření spolupráci. Já jsem se tady obeznámil za tři dny asi vím, kdo je kdo a jak to tady bude čtyři roky probíhat všechno. Nicméně my jsme rádi za ta všechna vaše vyjádření a těšíme se na spolupráci a děkujeme moc za to, že jste se vyjadřovali k našemu programovému prohlášení vlády, které je skvělé a je pro lidi a pro lepší život na planetě. Dobře, že si to pamatujete a opakujete to. Tak děkujeme a držíme palce, pevné zdraví. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Připomínám, že podle § 85 odst. 1 a 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se o návrhu na vyslovení důvěry vládě hlasuje podle jmen. K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Žádám tedy nyní určené ověřovatelky této schůze, kterými jsou poslankyně Barbora Rázga a poslankyně Renáta Zajíčková, aby zaujaly místa u stolku zpravodajů.

Nejprve přistoupíme podle § 74 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny k vylosování jména poslance, od něhož se bude v abecedním pořadí hlasovat. Kontrola lístků se jmény poslanců byla provedena. Takže já to teď vylosuju.

Takže jako prvního jsem vylosoval poslankyni Brzeskovou Moniku.

Připomínám, že podle § 74... (V sále je hlučno.) Prosím o klid. Připomínám, že podle § 74 odst. 4 jednacího řádu se vyvolaný poslanec vysloví pro návrh nebo proti návrhu. Jestliže se zdržuje hlasování, řekne, zdržuji se. Jiný projev poslance se považuje za zdržení hlasování. Tedy ještě jednou. Pro návrh nebo proti návrhu, jestliže se zdržuje hlasování, řekne, zdržuji se.

Prosím, aby každý vyvolaný poslanec své stanovisko řekl dostatečně hlasitě, abych je mohl v souladu s jednacím řádem opakovat, protože to musím ještě pro jistotu zopakovat.

 

Přikročíme k hlasování. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje vládě důvěru." A nyní vás budu vyvolávat a prosím o vyslovení se. Zahajuji hlasování.

Brzesková Monika: Proti návrhu.

Bureš František: Pro návrh.

Bureš Jan: Proti návrhu.

Černochová Jana: Proti návrhu.

Červený Igor: Pro návrh.

Činčila Benjamin: Proti návrhu.

Decroix Eva: Proti návrhu.

Demetrashvili Katerina: Proti návrhu.

Demjanová Jana: Pro návrh.

Doksanský Denis: Pro návrh.

Doležal Tomáš: Pro návrh.

Dražilová Lenka: Pro návrh.

Dvořák Karel: Proti návrhu.

Faltýnek Jaroslav: Pro návrh.

 

Farhan Kamal: Pro návrh.

Ferčíková Konečná Irena: Proti návrhu.

Fiala Petr: Proti návrhu.

Fiala Radim: Pro návrh.

Fialová Eva: Pro návrh.

Filipovičová Jana: Proti návrhu.

Flek Josef: Proti návrhu.

Foldyna Jaroslav: Pro návrh.

Fridrich Stanislav: Pro návrh.

Gajdová Karin: Pro návrh.

Gregor Matěj: Pro návrh.

Haas Karel: Proti návrhu.

Hanzlíková Jana: Pro návrh.

Havel Matěj Ondřej: Proti návrhu.

Havlíček Karel: Pro návrh.

Havránek Jiří: Proti návrhu.

Hebr Vlastimil: Pro návrh.

Helebrant Tomáš: Pro návrh.

Hendrych Igor: Pro návrh.

Hladík Petr: Proti návrhu.

Hlavatý Matěj: Proti návrhu.

Hoffmannová Andrea: Proti návrhu.

Hoppe Libor: Proti návrhu.

Horák Jiří: Proti návrhu.

Hrnčíř Jan: Pro návrh.

Hřib Zdeněk: Proti návrhu.

Hubíková Monika: Pro návrh.

Chochelová Adriana: Proti návrhu.

Jakob Jan: Proti návrhu.

Janda Jakub: Proti návrhu.

Janulík Miroslav. Omlouvám se, Miloslav: Pro návrh.

Juchelka Aleš: Pro návrh.

Jurečka Marian: Proti návrhu.

Karpíšek Pavel: Proti návrhu.

Kasal David: Pro návrh.

Kašparová Zdena: Proti návrhu.

Klčová Jiřina: Pro návrh.

Klempíř Oto: Pro návrh.

Kohoutek Tomáš: Pro návrh.

Kolek Vladimír: Pro návrh.

Kolovratník Martin: Pro návrh.

Koten Radek: Pro návrh.

Kott Josef: Pro návrh.

Kovářová Věra: Proti návrhu.

Kovářová Veronika: Proti návrhu.

Kowanda Petr: Pro návrh.

Krainer Jakub: Proti návrhu.

Králíček Robert: Pro návrh.

Krejčí Miroslav: (Pro návrh.)

Krňanský Vojtěch: Pro návrh.

Kršková Marie: Proti návrhu.

Krutáková Jana: Proti návrhu.

Kubíček Roman: Pro návrh.

Kučera Michal: Proti návrhu.

Kupec Martin: Pro návrh.

Kupka Martin: Proti návrhu.

Lang Hubert: Pro návrh.

Langšádlová Helena: Proti návrhu.

Lipavský Jan: Proti návrhu.

Macinka Petr: Pro návrh.

Mádlová Ivana: Pro návrh.

Majerová Zuzana: (Pro návrh.)

Malá Taťána: Pro návrh.

Martínková Španihelová Lenka: Proti návrhu.

Mašek Jiří: Pro návrh.

Metnar Lubomír: Pro návrh.

Moricová Michaela: Proti návrhu.

Mrázová Zuzana: Pro návrh.

Munzar Vojtěch: Proti návrhu.

Murová Jana: Pro návrh.

Nacher Patrik: Pro návrh.

Nedomová Anežka: Proti návrhu.

Němcová Irena: Pro návrh.

Němečková Crkvenjaš Zdenka: Proti návrhu.

Němec Bohuslav: Proti návrhu.

Novák Marek: Pro návrh.

Oborná Monika: Pro návrh.

Okamura Hayato: (Proti návrhu.)

Okamura Tomio: Pro návrh.

Můj bratr - jsem nezopakoval - proti návrhu, aby bylo jasno, pro zápis. Pardon, protože je to v pravidlech.

Okleštěk Ladislav: Pro návrh.

Olšáková Eliška: Proti návrhu.

Opltová Michaela: Proti návrhu.

Oulehlová Renata: Pro návrh.

Outrata Pavel: Pro návrh.

Ožanová Zuzana: Pro návrh.

Papajanovský Jan: Proti návrhu.

Pařil Patrik: Pro návrh.

Pastuchová Jana: Pro návrh.

Patková Jana: Proti návrhu.

Penc Jiří: Pro návrh.

Peštová Berenika: (Pro.) Pro návrh, ano, je potřeba říct celé. Je tady hluk, já jsem to nezaslechl, omlouvám se. Takže pro návrh.

Petrtýl František: Děkuju. Pro návrh.

Philipp Tom: Proti návrhu.

Pikora Vladimír: Pro návrh.

Pipášová Barbora: Proti návrhu.

Pivoňka Vaňková Pavla: Proti návrhu.

 

 

 

 

Plaga Robert: Pro návrh.

Pláteník Václav: Proti návrhu.

Pospíšil Jiří: Proti návrhu.

Pošarová Marie: Pro návrh.

Pražák David: Pro návrh.

Rajchl Jindřich: Pro návrh.

Rakušan Vít: Proti návrhu.

Ratiborský Michal: Pro návrh.

Rázga Barbora: Pro návrh.

Richter Jan: Pro návrh.

Richterová Olga: Proti návrhu.

Růžička Pavel: Pro návrh.

Ryba Drahoslav: Pro návrh.

Sadovský Petr: Pro návrh.

Samaš Miroslav: Pro návrh.

Sedláčková Gabriela: Pro návrh.

Sedmihradská Lucie: Proti návrhu.

Schillerová Alena: Pro návrh.

Schrek Vítězslav: Proti návrhu.

Síla Jan: Pro návrh.

Skopeček Jan: Proti návrhu.

Slovák Štěpán: Proti návrhu.

Smejkalová Julie: Proti návrhu.

Sokol Petr: Proti návrhu.

Stojanová Kateřina: Proti návrhu.

Strýček Jiří: Pro návrh.

Stržínek Robert: Pro návrh.

Svárovská Gabriela: Proti návrhu.

Sviták Jan: Proti návrhu.

Svoboda Jiří: Pro návrh.

Svobodová Vendula: Proti návrhu.

Šafránková Lucie: Pro návrh.

Šebelová Michaela: Proti návrhu.

Ševčík Miroslav: Pro návrh.

Šichtařová Markéta: Pro návrh.

Šmída Martin: Proti návrhu.

Šrámková Eva: Proti návrhu.

Šťastný Boris: Pro návrh.

Štolpa David: Pro návrh.

Talíř František: Proti návrhu.

Teleky Róbert: Proti návrhu.

Trojan Václav: Pro návrh.

Tureček Karel: Pro návrh.

Turek Filip: Pro návrh.

Turek Libor: Proti návrhu.

Urbanová Barbora: Nepřítomna.

Válek Vlastimil: Proti návrhu.

Válková Helena: Pro návrh.

Váňa Josef: Pro návrh.

Vesecká Renata: Pro návrh.

Vlček Lukáš: Proti návrhu.

Vojáček Jiří: Proti návrhu.

Vojtěch Adam: Pro návrh.

Volfová Jitka: Pro návrh.

Volpe Samuel: Proti návrhu.

Vondráček Libor: Pro návrh.

Vondráček Radek: Pro návrh.

Vopěnka Otto: Pro návrh.

Vrána Petr: Pro návrh.

Výborný Marek: Proti návrhu.

Weimerová Ester: Proti návrhu.

Wenzl Lubomír: Pro návrh.

Záhoř Martin: Pro návrh.

Zajíčková Renáta: Proti návrhu.

Zuna Michal: Proti návrhu.

Žáček Pavel: Proti návrhu.

Žbánek Miroslav: Pro návrh.

Ženíšek Marek: Proti návrhu.

Adamec Ivan: Proti návrhu.

Adámková Věra: Pro návrh.

Ančincová Hana: Proti návrhu.

Babiš Andrej: Pro návrh.

Babka Ondřej: Pro návrh.

Bačíková Jana: Proti návrhu.

Barták Jiří: Pro návrh.

Bartoň Pavel: Pro návrh.

Bartoš Ivan: Proti návrhu.

Bartošek Jan: Proti návrhu.

Bartošová Lucie: Proti návrhu.

Bauer Jan: Proti návrhu.

Baxa Martin: Proti návrhu.

Benda Marek: Proti návrhu.

Bendl Petr: Proti návrhu.

Beran Karel: Pro návrh.

Berki Jan: Proti návrhu.

Berkovcová Jana: Pro návrh.

Blažej Drahomír: Pro návrh.

Blišťanová Zdeňka: Proti návrhu

Hlasování skončilo. Omlouvám se, ještě dva poslanci z první stránky, protože jsme začínali paní poslankyní Brzeskovou Monikou, a to se teda moc omlouvám, protože ještě tedy

Bouška Jiří: Pro návrh.

Brázdil Milan: Pro návrh.

 

Tak já se zeptám, táži se, zda všichni poslanci byli čteni a zda jsou nějaké pochybnosti k průběhu hlasování. Je někdo, kdo nebyl čten? Takže oznamuji, konstatuji, že hlasování skončilo a já prosím ověřovatelky, aby mi sdělily, jaký čas potřebují ke zjištění výsledku hlasování, prosím.

 

Poslankyně Barbora Rázga: Děkuji za slovo, pane předsedající a poprosím o přestávku v době 15 minut. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Dobře, takže já vyhlašuji přestávku do 21.33 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 21.19 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 21.33 hodin.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak uplynul čas vyhrazený na pauzu, aby ověřovatelky spočítaly hlasy. Prosím o klid v sále. A já tedy prosím o vystoupení určené ověřovatelky paní poslankyně Barbory Rázga.

 

Poslankyně Barbora Rázga: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, vážení spoluobčané, dovolte mi, abych vás seznámila s výsledky hlasování o návrhu na vyslovení důvěry vládě. V dnešním hlasování hlasovalo 199 poslanců, 108 poslanců bylo pro návrh, 91 poslanců proti návrhu.(Potlesk koaličních poslanců, vzájemné gratulace mezi členy vlády.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: A já tedy konstatuji, že Poslanecká sněmovna vyslovila vládě důvěru. (Potlesk koaličních poslanců pokračuje vestoje, poslanci gratulují členům vlády.)

Tak nyní bychom po gratulacích tedy pokračovali a budeme hlasovat o doprovodném usnesení, které navrhl poslanec Marian Jurečka. Tak jak pan poslanec Jurečka řekl, tak by si přál, abychom hlasovali po bodech, takže bychom hlasovali po bodech. Těch bodů je šest.

 

Takže pan poslanec Marian Jurečka navrhuje, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky za prvé - já to přečtu tedy ještě jednou - vyjadřuje nespokojenost s postupem vlády při vytvoření pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal a jmenování pana Filipa Turka do této funkce, dáno usnesením vlády České republiky 2026/30.

Já tedy zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení? Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, přihlášeno 198 poslanců, pro 86, proti 101. Návrh byl zamítnut.

 

Zaznamenal jsem návrh na odhlášení, takže já vás odhlásím všechny. Přihlaste se prosím znovu svými hlasovacími kartami. Poté, co se ustálí počet přihlášených, tak přistoupíme k návrhu bodu číslo 2 usnesení poslance Mariana Jurečky.

 

Poslanecká sněmovna konstatuje, že touto formou nelze nahrazovat odpovědnost jednotlivých ministrů za svěřené rezorty, jak ji stanoví Ústava České republiky a příslušné zákony.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 42, přihlášeno 193 poslanců, pro 88, proti 3. Návrh byl zamítnut.

 

Bod číslo 3 návrhu usnesení poslance Mariana Jurečky. Poslanecká sněmovna zdůrazňuje, že funkce vládního zmocněnce není určena k nahrazování práce členů vlády, ale k odborné a koordinační politice vládních politik.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 43, přihlášeno 194 poslanců, pro 89, proti 2. Návrh byl zamítnut.

 

Bod číslo 4 návrhu usnesení poslance Mariana Jurečky. Poslanecká sněmovna konstatuje, že pozice vládních zmocněnců nemá být politickou nebo stranickou trafikou, nýbrž nástrojem pro efektivní výkon veřejné služby.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 44, přihlášeno 194 poslanců, pro 88, proti 1. Návrh byl zamítnut.

 

Bod číslo 5 návrhu usnesení poslance Mariana Jurečky: Poslanecká sněmovna žádá, aby vláda České republiky při obsazování pozic vládních zmocněnců dbala na odbornou kvalifikaci a zkušenosti kandidátů.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, přihlášeno 196 poslanců, pro 90, proti 1. Návrh byl zamítnut.

 

A poslední bod z návrhu usnesení poslance Mariana Jurečky, bod číslo 6: Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky k revokaci předmětného usnesení a jeho přílohy tak, aby jmenování vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal bylo v souladu s právními předpisy České republiky, zejména se zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, konkrétně s ustanovením § 5 odst. 3 a respektovalo ústavní vymezení odpovědnosti členů vlády a principy výkonu státní správy.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 46, přihlášeno 196 poslanců, pro 91, proti 104. Návrh byl zamítnut.

 

A já končím projednávání tohoto bodu.

Nyní tedy přistoupíme k dalšímu bodu schůze Poslanecké sněmovny a... (Gestikulace předsedů posl. klubů.) Takže tímto tedy na základě dohody poslaneckých klubů přerušuji 5. schůzi Poslanecké sněmovny do pátku 16. ledna do 9 hodin a přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 21.42 hodin.)

(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dobré ráno. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajují čtvrtý jednací den 5. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána vaše účast, nejprve ještě jednou všechny odhlásím a prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty anebo kdo už tu kartu má vydanou. Prosím, všechny odhlašuji. (Odmlka.) Náhradní karty mi byly předloženy od pana poslance Hrnčíře, což je karta číslo 2, a od prvního místopředsedy vlády, pana ministra Havlíčka, což je karta číslo 3.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně - bude to trošku delší - pan předseda Tomio Okamura od 9 do 10 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Eva Decroix do 13 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Eva Fialová celý jednací den z rodinných důvodů, pan poslanec Pavel Karpíšek celý jednací den z pracovních důvodů, paní poslankyně Zuzana Majerová do 11 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Markéta Šichtařová celý jednací den ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Eva Šrámková od 9 do 10.30 z rodinných důvodů, paní poslankyně Barbora Urbanová celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Vlastimil Válek celý jednací den z osobních důvodů, pan poslanec Samuel Volpe celý jednací den z osobních důvodů, paní poslankyně Renáta Zajíčková do 10 hodin z osobních důvodů.

Pan ministr a poslanec Robert Plaga celý jednací den z pracovních důvodů. To by měli být všichni, kteří se do této chvíle omluvili.

Dnešní jednání bychom měli zahájit bodem 64, což je sněmovní dokument 98; následně bychom projednávali bod 66; poté bychom pokračovali v projednávání bodů dle schváleného pořadu schůze. Ve 13.30 bychom se věnovali volebním bodům číslo 38, 37 a 50.

Mám tady přihlášky, nyní je prostor pro změny pořadu. S první přihláškou je zde pan ministr a poslanec Boris Šťastný.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Dobré ráno, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. S ohledem na včerejší večerní dohodu poslaneckých klubů, kdy jsme bod 66 přesunuli z důvodu prodlouženého jednání o důvěře vládě ze včerejšího dne na dnešek, tak bych si dovolil navrhnout předřazení bodu 66 jako první bod dnešního jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další s přihláškou je tady předsedkyně klubu ANO, paní Taťána Malá. (Reakce z pléna.) Ne, dobře, staženo. S přednostním právem je zde předseda pan Philipp.

 

Poslanec Tom Philipp: Dobré jitro, dámy a pánové. Jménem poslaneckých klubů KDU-ČSL, ODS, Starostové a nezávislí, Piráti a TOP 09 vám po odevzdání patřičných podpisových listin předkládáme návrh poslanců na odvolání pana Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a to v souladu s § 31 zákona (č.) 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň žádáme o zařazení tohoto návrhu na pořad právě probíhající schůze jako bod 1 dnešního dne.

Návrh předkládáme v reakci na novoroční projev pana předsedy, v němž z pozice třetího nejvyššího ústavního činitele použil dehonestující a urážlivé výroky vůči ukrajinskému vedení a Ukrajině, včetně označení typu "ukrajinští zloději" či formulací "Zelenského junta". Současně v projevu šířil tvrzení a sugestivní zkratky o tom, že politika Evropské unie vede ke třetí světové válce, čímž poškozuje důvěryhodnost České republiky vůči našim spojencům a partnerům. Jsme přesvědčeni, že takové výroky jsou neslučitelné s rolí předsedy Poslanecké sněmovny, který má reprezentovat celou instituci navenek a přispívat ke stabilitě a důvěryhodnosti zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a mám zde přihlášku pana poslance Bartoše.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dobré ráno, dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Já bych chtěl na dnešní jednání navrhnout zařazení dvou bodů.

Ono to trochu reaguje i na naši debatu, kterou jsme zde vedli k důvěře vlády Andreje Babiše a k vystoupení pana ministra Juchelky. My jsme zde diskutovali pomoc rodinám a jakým způsobem se postavit k tomu, aby lidé měli ve svých peněženkách více peněz, zejména ti lidé, kteří mají rodiny, nebo lidé, kteří nemají úplně vysoké příjmy.

Já bych proto chtěl navrhnout zařazení sněmovního tisku 4 jako bod 2 na dnešní jednání schůze. Jedná se o ten prorodinný balíček, který reaguje na realitu zdražování a nejistoty. Ten balíček má v sobě několik bodů. Jenom v rychlosti... Zvyšuje slevu na poplatníka. Já si pamatuju, že v předchozím období vlády ANO k tomu navýšení došlo. My jsme to prosadili do programového prohlášení vlády minulé. Po našem vyhození z vlády, odchodu do opozice, se však minulá vláda už moc nestarala o to, zda splní programové prohlášení, takže je tam toto opatření. Je tam daňové zvýhodnění na první dítě, aby se rodinám ulevilo každý měsíc, a pak tady je podaná ruka panu ministrovi Juchelkovi. On si sice představuje to navýšení jiným způsobem, respektive nižší, ale tento návrh zákona taktéž navrhuje zvýšení rodičovského příspěvku.

Za Piráty tam samozřejmě obsahuje i tu automatickou valorizaci, ale návrh ve Sněmovně můžeme pozměňovacími návrhy samozřejmě upravovat, takže pokud chceme si dát společně odpověď, kdy by se mohlo třeba toto navýšení stát, tak je zde možnost podpořit zařazení tohoto bodu a projednat ho v prvním čtení, protože to může být dobrý nosič pro úpravy financí, které dostávají rodiny. Je tam i zjednodušení přídavků na děti, aby pomoc přišla včas, srozumitelně, a ne až v případě, že se rodina dostane do nějaké ekonomické krize. Takže sněmovní tisk 4, rodinný balíček - nebudu říkat od Pirátů, aby z toho neměl někdo zase osypky - a zařadit to jako druhý bod, sněmovní tisk 4.

Druhá věc, která si myslím, že je podstatná... My jsme se hodně včera bavili o korupci. Vystupoval tady i premiér Andrej Babiš, hovořil o tom, jak on vždycky vládl bez korupce, jak je dokonce potřeba bojovat proti korupci, jmenoval tady ty největší korupční kauzy historické. Na některé historické kauzy jako by zapomněl, viz třeba deníčky pana Faltýnka a podobně, ale to minulost. My se díváme do budoucnosti. Když se podíváte na statistiky a data, tak korupce, ale i třeba hospodářská kriminalita, ať to všechno neházím pouze na nějaké fixlování s veřejnými zakázkami, odklánění peněz a podobně, tak vyčíslení nákladů na korupci, kolik stojí Českou republiku, kolik v ní odteče peněz někomu do kapes, je zhruba půl bilionu.

Je to důsledek děravých pravidel. My jsme proto připravili protikorupční balíček, slíbili jsme ho i našim voličům v rámci našeho plánu, který představoval Zdeněk Hřib na prvních 100 dní po volbách. My jsme tento tisk předložili, respektive jsou to dva tisky, sněmovní tisk číslo 6 a sněmovní tisk číslo 7. Opět, abyste věděli jenom v rychlosti, co je toho obsahem, sjednocuje roztříštěné agendy pod jeden nezávislý úřad, zpřísňuje financování politiky i pravidla pro střet zájmů, zavádí skutečnou kontrolu majetkových přiznání, jasná pravidla pro lobbing a tvrdší postih tam, kde se o lobbingu lže opakovaně. Dále posiluje ochranu oznamovatelů, protože bez nich se pravda na světlo někdy těžko dostane. Jenom zopakuji, jedná se o dva tisky - sněmovní tisk 6 a sněmovní tisk číslo 7 - protikorupční balíček od Pirátů a navrhuju je zařadit jako bod 3 a 4 tohoto jednání.

Jak už jsem avizoval, tedy předchozí bod, rodinný balíček, bod číslo 2. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Ještě se, prosím, někdo hlásí s návrhem? Pokud ne, budeme hlasovat. (O slovo se hlásí poslankyně Richterová.)

Pardon, paní předsedkyně klubu Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Jenom kratičká poznámka k tomu hlasování, proto jsem se přihlásila v tento moment. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové a členky vlády, vážení občané, to hlasování o odvolání Tomia Okamury nebude jen dnes. Bude tak dlouho, dokud bude Tomio Okamura v čele této Sněmovny. Ty výroky a to chování bylo naprosto nehorázné. Děkuji. (Potlesk zprava. Poslanec R. Fiala se hlásí o slovo.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pardon, máme tady ještě jedno vystoupení.

 

Poslanec Radim Fiala: Dobré ráno, vážené kolegyně, kolegové. Já si to nenechám ujít. To, co řekla paní Richterová, jsem se snažil říct asi ve dvou nebo ve třech televizích, že odvolávání předsedy Sněmovny, odvolávání kolegy Turka z výborů, odvolávání dalších lidí, demonstrace na Václavském náměstí, trhání ústavy, Milion chvilek se stanou běžnou součástí našeho politického života, tak si na to zvykejme.

Ale paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, my to zvládneme. Děkuju. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Přistoupíme k hlasování.

 

Prvním byl návrh pana ministra Borise Šťastného, kdy chce bod číslo 66 dát na první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

(Hlasování číslo 47, přítomno 174 poslanců, pro 101, proti 54.) Návrh usnesení byl přijat v hlasování číslo 47.

 

Tím pádem dochází k posunutí dalších bodů, které byly plánovány na dnešní schůzi.

 

Dalším v pořadí je poslanec a předseda pan Tom Philipp, chce zařadit bod Návrh na odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy. Jdeme hlasovat o tom, jestli tento bod zařadíme na program dnešní schůze. Kdo je pro? Pardon.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 48, (přítomno 175 poslanců, pro 75, proti 100). Zařazení bodu bylo zamítnuto.

 

Dalším návrhem na změnu pořadí dnešní schůze, dnešního jednání, je návrh pana poslance Bartoše. Jsou tam dva návrhy.

 

Tím prvním je nový bod - pardon, ještě jednou se vracím (Hledá v materiálech.) - bod 22, sněmovní tisk 4, což jsou daně z příjmu. Dnes je navrhován jako druhý bod dnešní schůze.

Zahajuji hlasování... Pardon, ještě... Omlouvám se, tím, jak jsem novější tady v tom, někdy nestihnu rychle zmáčknout tlačítko "Zahajuji hlasování", takže ještě jednou, prosím. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

(Hlasování číslo 49, přítomno 175 poslanců, pro 50, proti 101.) Návrh byl zamítnut v hlasování číslo 49.

 

Můžeme se přesunout k návrhu na hlasování dalšího bodu. Můžeme hlasovat, prosím o obou... (Reakce z pléna.)

Pardon, bod byl zamítnut. Hlasovalo celkem 175 poslanců, z toho 50 pro, 101 proti. (Potlesk.)

Dalším návrhem jsou body 24 a 25, je to úřad pro prevenci proti korupci, dnes jako třetí a čtvrtý bod... (Poslanec Bartoš se hlásí o slovo.)

Pardon, pan poslanec Bartoš by chtěl asi doplnit svůj návrh.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já se příště polepším a předsedajícímu rovnou ten návrh ještě vypíšu. Já jsem tam napsal, pod čím se ty tisky obecně nazývají. Je to sněmovní tisk 6 a sněmovní tisk 7, jedno protikorupční balíček, jedno jsou ty agendy. (Reakce z pléna.) Tak ale tady to nebylo správně načteno, jo? Ne, je to sněmovní tisk 6 a 7, navrhoval jsem je jako body 3 a 4. Ty tisky mají svůj název. Já příště i proto, aby to fungovalo líp, tak rovnou ty tisky přednesu, aby to mohl pak předsedající přečíst správně.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji za doplnění. Nyní bychom tedy přistoupili k hlasování. Můžeme prosím hlasovat o obou těch bodech zároveň, společně? Nikdo není proti. (Reakce z pléna.) Ne, nemůžeme.

 

Prosím, bod 24, sněmovní tisk 6 - pardon (Konzultuje mimo mikrofon.) - dnes jako třetí bod.

Zahajuji hlasování... Až jakmile zmáčknu, zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Návrh byl zamítnut. Jedná se o hlasování číslo 50, přítomno 176 poslanců, 55 poslanců bylo pro, 100 poslanců bylo proti.

 

Druhým návrhem je bod číslo 25, sněmovní tisk 7, dnes navrhován jako čtvrtý bod dnešní schůze.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Návrh byl zamítnut. Jednalo se o hlasování číslo 51, přítomno 177 poslanců, pro 55, proti 100.

 

Tímto jsme se vypořádali se všemi návrhy, které byly na změnu pořadí dnešní schůze.

 

Přistoupíme k bodu

Aktualizováno 17. 1. 2026 v 10:06.