Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.10 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Článek 61 finančního nařízení Evropské unie říká, že kdokoliv, kdo se podílí na plnění rozpočtu Unie, nesmí být ve střetu zájmů. A tím kdokoliv se myslí, samozřejmě i předseda vlády. A ještě tam u té definice střetu zájmů je to docela dost široké, nejde jen o to, jestli někdo třeba vlastní nějaké akcie přímo, ale i o rodinné vazby, hospodářské zájmy, o jakýkoliv osobní zájem, který může ovlivnit to nestranné rozhodování, to nestranné rozhodování ve prospěch celku. O to totiž má jít.
Řekněme si tedy upřímně, když předseda vlády profituje z miliardových dotací, ze zakázek pro svůj holding, taková pochybnost je prostě nevyhnutelná. A tenhle pojmenovaný, popsaný, právně ukotvený střet zájmů má taky finanční důsledky. V okamžiku, kdy jsou dotace přidělovány v rozporu s těmito pravidly, vzniká nesrovnalost.
A co pak Evropská komise může říci? Ty a ty výdaje České republice neproplatíme. A to se už v případě Agrofertu stalo. Takže důsledkem je, že náš stát firmě tu dotaci zaplatí, ale Unie peníze proplatit odmítne. Ten rozdíl uhradí ho kdo? To hradí čeští daňoví poplatníci. V tom je ten trik, jde to k tíži českého státního rozpočtu. A naopak, kdo inkasuje tu dotaci? No, to je ten koncern, koncern spojený s předsedou vlády. A když pak nejsou peníze na jiné věci, třeba na bydlení, no tak těžko říkat, kde by se to dalo vzít jinde, ne. To je přesně ten důvod, proč to má jít i právě z těch neoprávněně vyplacených dotací a nezákonných veřejných zakázek.
Proto Piráti téma střetu zájmů Andreje Babiše řeší posledních sedm let systematicky, důsledně a Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Ivana Bartoše bylo vlastně první a zatím jediné, které nejenom zahájilo vymáhání těch dotací vyplacených v rozporu se zákonem o střetu zájmů, ale které to i dotáhlo k pravomocnému rozsudku. A ten rozsudek říká výslovně ano, Andrej Babiš byl ve střetu zájmů, ano, ty dotace byly poskytnuty nezákonně a ano, mají se vrátit. Takže to se podařilo, vymoci nebo ukončit dotační smlouvy v hodnotě 43 milionů korun.
Na první pohled to je malé číslo ve srovnání s těmi miliardami, o který zde mluvíme, ale je to průlom. Úřad, když chce, tak umí jednat, ministerstvo, když má podporu svého ministra, tak může uspět u soudu. Nemusí všichni jen krčit rameny a složit ruce do klína. Takže na základě aktivity Pirátů se podařilo, že velké zemědělské koncerny musely vrátit do státního rozpočtu přes 24 milionů korun a z toho Agrofert téměř 6 milionů. Proč? Protože jsou to peníze, které jsou určené pro malé a střední zemědělce, pro lidi z venkova, pro malé farmáře, ty, kteří prostě vnímají, jak nespravedlivé to je, když se právě k těmto penězům určeným pro to, aby se vůbec dalo tímto způsobem na venkově hospodařit, dostaly ty veliké koncerny. Tak to nebylo zamýšlené. A není proto divu, že když lidé vidí střet zájmů premiéra, tak si říkají, že tady pravidla fakt neplatí pro všechny stejná. A právě proto ty tři čtvrtiny veřejnosti říkají, že politici ve střetu zájmů do funkce nepatří, pokud to včas a jasně nevysvětlí předem.
Ještě se podívejme na celková čísla. Ten obrázek je pak ještě silnější. V letech 2017 až 2021 získal koncern Agrofert zhruba 7,5 miliardy korun na dotacích, které byly vyplaceny v rozporu se zákonem o střetu zájmů, a minimálně 12,5 miliardy na zakázkách od Lesů ČR a Čepra. To bylo za vlády Andreje Babiše, Lesy ČR pod Ministerstvem zemědělství, Čepro pod Ministerstvem financí, celkem tedy okolo 20 miliard korun. Právní analýzy říkají, že je potřeba vymáhat zpět přibližně 10 miliard korun. U dotací celou částku, u zakázek alespoň část v rámci vypořádání takzvaného bezdůvodného obohacení. A zase to jsou čísla, to jsou data, která vycházejí z výročních zpráv Agrofertu, ze stanovisek úřadů, a je to přesně ten důvod, proč z těchto oficiálních čísel, z těch závěrek Agrofertu, účetních a podobně, vychází i jasná zpráva: bez dotací by koncern v zisku nebyl.
Ale my přece nemůžeme nechat tyto věci jen tak být. Ano, Andrej Babiš má to jednoduché řešení. Může kliknout na QR kód určený právě pro něj, aby to měl co nejjednodušší a mohl tu částku právě třeba na dostupné obecní bydlení snadno vrátit. To je jedno řešení. Velice doporučujeme ho zvážit, může to být velmi rychle všechno srovnané.
Ale reálně, co se dělo doposud, prostě zareagovalo ministerstvo vedené Ivanem Bartošem. Udělalo svou práci, soud mu dal zapravdu. Ministerstvo průmyslu a obchodu také některé dotace odmítlo, ale často s argumentací, že ne proto, že by šlo o střet zájmů, ale proto, že by pak ty dotace neproplatila Evropská komise ve finále, ale o to jde, že pak ty peníze by šly k tíži českých daňových poplatníků. Nesprávně.
Tedy, co je dobré si uvědomit. Většina veřejnosti se na toto dívá, hodnotí to. My jsme udělali, co bylo v naší zodpovědnosti a v našich silách jako Piráti. Konkrétní peníze jsme vymohli nazpět. A někdo, kdo neoprávněně dostal miliardy z veřejných rozpočtů, je prostě má vrátit. Ne se vrátit do funkce, a pak čerpat další miliardy dál. Tak to fungovat nemá. Stejně tak, jako když někdo prostě udělá třeba i jenom chybu v daních nebo v čerpání nějakých dávek, vždycky to musí doplatit. Vždy se to po něm vymáhá. Jak je možné, že tady by se to vymáhat nemělo? To je ten příslovečný dvojí metr. Ale to pak podkopává důvěru v demokracii, že pravidla platí stejná pro vrcholné politiky a pro běžné lidi, pro normální podnikatele, pro ty malé farmáře, pro ty, na které se nedostaly ty dotace pro rozkvět opravdu zapadlých regionů, kde mají ti malí podnikatelé, malí farmáři ten nejtěžší job.
Pokud stát u Agrofertu nekoná, pokud se tváří, že je to moc složité, tak prostě lidi vidí, dopadá to jenom na někoho. A já jsem si jistá, že to konkrétní řešení, které jsme my, Piráti, představili, má být uplatňováno. Aby do budoucna byla opatření proti korupci a proti střetu zájmů co nejsnazší, připravili jsme celý protikorupční balíček, můžete ho najít ve sněmovním systému. Je to celý soubor opatření, aby prostě nebylo možné schovat skutečného majitele za abstraktní pojem typu ovládající osoba, aby se nikdo neschovával za ty papírové konstrukce. Chceme opravdové nástroje pro Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, chceme možnosti domáhat se nápravy u soudů, přezkoumávat veřejnoprávní smlouvy, prostě zasahovat při koncentraci politické a mediální moci.
A to zpřesnění pravidel pro dotace, to jsme také navrhli tak, aby bylo jasné, že to dopadá i na nárokové dotace, subvence a pobídky. No a v oblasti veřejných zakázek přesouváme v tom návrhu, který si každý může dohledat, zákaz účasti firem, jejichž skutečným majitelem je člen vlády, přímo do zákona o zadávání veřejných zakázek, aby nebylo pochyb. A také je tam zadání pro ÚOHS, aby ten střet zájmů vymáhal. Toto všecko jsou za nás jasné kroky s jediným cílem, aby se už nikdy neopakovala ta kombinace, že předseda vlády je zároveň největším příjemcem zemědělských dotací v Evropské unii a obřím příjemcem státních zakázek. ***
