Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Pokud v kapitole MPSV řešíme to, že nám někde v říjnu, listopadu může chybět 7 až 12 miliard korun, tak jenom, prosím pěkně, zase pro veřejnost, bavíme se zhruba o 1 procento, bavíme se o jednotkách promile. A ano, v některých kapitolách nebo v některých podkapitolách MPSV zase i ty peníze přebývají a přeposíláme si ty peníze. Vždyť se to dělá každý rok. Každý rok se tyto operace dějí. Pokud bychom, ať to převedu ještě do srozumitelného jazyka, pokud bych přistoupil na to, že řeknu: všechno, co mně ti úředníci napíší, já tam propíši, a budu trvat na tom, že to tam bude, tak ve finále si během toho roku Ministerstvo financí ty peníze musí půjčit, musí mi je dát na účet České národní banky a musíme za to platit náklady v rámci dluhové služby. Musíme z toho platit úroky. A pak se divíme, že na konci roku, a to zase diváci neví, veřejnost to neví, míváme pravidelně posledních 10 let nespotřebované nároky všech rezortních kapitol zhruba někde mezi 100 a 160 miliardami korun. Jsou profilující, neprofilující, nechci tím dopodrobna unavovat, ale to jsou peníze, které ta ministerstva do toho konce roku, do toho účetního období, do toho zhruba 15. prosince, kdy se zavírá státní pokladna, prostě neutratila. Ale ty peníze jsme si půjčili a platíme z nich ty úroky a tu dluhovou službu a ty náklady na obsluhu státního dluhu.

Přece zodpovědný politik se snaží kromě toho dělat politiku úsporně, efektivně, smysluplně, tak také ji dělat rozumně z pohledu cash flow. A vždycky, já si pamatuji, i za té Sobotkovy vlády se řešilo, co, kdo, kde od toho září, října na těch ministerstvech opravdu bude potřebovat, nebo nebude potřebovat. To není nic mimořádně nového. To není nic mimořádně nového!

Tak já to tady jenom chci pojmenovat, aby tomu rozuměla veřejnost, aby tomu rozuměla média, protože vy jste tady přišla a říkala jste v nějakém svém mediálním vystoupení: nebudou peníze na důchody. Co to je za nesmysl? To se nikdy v životě nemůže stát. Tento stát má mandatorní a kvazimandatorní výdaje, které prostě musí zaplatit. Přijde ptačí chřipka. Nikdo tam nepíše na ptačí chřipku nebo na africký mor nebo na jiné nákazy 500 miliard korun, 100 miliard korun. Napíše se tam částka třeba 40 milionů, pardon, ne miliard, ale milionů, ale pak když ta situace nastane, tak se ty položky musí vykrýt a třeba se pět let nevykrývaly.

Tak já jenom vysvětluji pro tu veřejnost, jakým způsobem se dá manipulativně vykládat, že na něco nebude, když je to mandatorní výdaj. To se nikdy stát nemůže. A ten politik musí prioritizovat. A teď vyděláte krok, kdy říkáte, my chceme ten rozpočet vrátit vládě. Tak zase přeložím to do češtiny. Říkáte: Příjmy, výdaje, deficit vládního návrhu my odmítáme, protože o nic jiného v prvním čtení nejde. V prvním čtení jde o to, jestli souhlasíme s příjmy, výdaji a deficitem. Cokoliv dalšího si můžete ve druhém čtení podle priorit vaší vlády už upravovat. Tak to upravujte!

Takže vy nám říkáte, vrátíme to, chceme to do 20 dnů, tak já si přeji, aby do těch 20 dnů už to byla vaše vláda, budete mít ten váš položkový rozpočet, který Andrej Babiš má v Průhonicích doma, vám ho neukázal, přinese ho na tu vládu, vy ho schválíte a budete to mít vyřešeno. Ne? Nebude to tak, prostřednictvím pana předsedajícího? Já se omlouvám. Nemívám ve zvyku být ironický, ale já se snažím ukázat, jak bizarní je ten krok, kdy vy říkáte napřed, máme svůj rozpočet, pak chceme rozpočet vlády Petra Fialy, pak vlastně zjistíme na koaličním jednání, že vlastně nevíme, jak z toho ven, tak jim to vrátíme. A je dost možné, že za těch 20 dnů tam budete sedět vy a budete ten rozpočet posílat vy už. Bude stále platný zákon o rozpočtové odpovědnosti, takže jaké budou jiné příjmy, jaké budou jiné výdaje, jaký bude deficit, když se pořád bavíme o prvním čtení? Cokoliv v těch kapitolách si můžete předkládat tady v návrhu vlády Petra Fialy. Takže vy sami dost dobře vlastně nevíte, jak z té situace teďka ven.

Nicméně když se na to podíváme, co nás čeká, tak nás čeká to, že vlastně si přečte občan programové prohlášení vlády, tak vy říkáte, snížíme daně právnickým osobám. Já když se bavím s podnikateli, kteří opravdu táhnou tuto ekonomiku, tak říkají, my to fakt nechceme. Chceme, ať vláda snižuje deficity, dobře hospodaří a ještě chvíli uneseme ta 2 procenta navíc, která tady přišla. Takže vy snížíte dvě procenta, to je nějakých 22 miliard korun. Čím to nahradíte?

Pak tam máte plejádu věcí, které znamenají obrovské výpadky ve státním rozpočtu. Ano, je potřeba říct, velká část z nich dopadne na daňového poplatníka po roce 2029/30, především v důchodové oblasti. A když jsem se vás ptal v Otázkách Václava Moravce, jestli tedy budete mít na konci vašeho mandátu deficit státního rozpočtu v roce 2029 1 procento minus HDP, což je platný zákon o rozpočtové odpovědnosti, tak jste nedokázala na to odpovědět. Tak jaký je ten váš záměr? Jak budete snižovat zadlužení této země, když jste nás tady kritizovali, že my jsme ho zvyšovali? A premiér tady vysvětlil, jak to je s tím celkovým kumulovaným dluhem a jak to bylo v tom vývoji jednotlivých rozpočtových roků. Tak k čemu se Alena Schillerová jako budoucí ministryně financí zavazuje vůči občanům této země? Jaký bude deficit v roce 2026, 7, 8, 9, ty čtyři roky? Jaký bude ten deficit každoročního rozpočtu? Budou to 2 procenta, 1,8, 2,5? Můžete to říct? Já bych to očekával, když někdo říká, že má položkový rozpočet, že to je schopen říct.

Takže já jsem měl potřebu tady teď jasně pojmenovat věci, které se týkají mé rozpočtové kapitoly, mandatorních výdajů, vysvětlit, jak je to s tím, co jsem tady zmiňoval, rozptylem někde kolem 8 až 12 miliard korun.

Ještě k superdávce chci říct. Vy jste tady říkala, že já si tady někde vymýšlím a podobně. To bylo napsáno v důvodové zprávě toho zákona, který jsme tady přijali, dokonce vy jste pro něj také významným způsobem hlasovali. A my říkáme, superdávka může přinést úsporu 2 miliardy a může přinést navýšení výdajů plus 8 miliard korun. To tam bylo férově popsáno. A čím ta změna může nastat? Úsporu to přinese tehdy, pokud se pozitivně, a já předpokládám, že ano, projeví majetkový test, který část těchto příjemců odradí, neprojdou tím sítem, protože vlastní nemovitosti například. Co může přinést ty zvýšené výdaje? To, že ti lidé budou legálně pracovat v daleko větším počtu, že uplatní pracovní bonus. Díky uplatněnému pracovnímu bonusu v superdávce mohou narůst výdaje státního rozpočtu, což ale přinese příjmy do státního rozpočtu na straně toho, že ti lidé budou legálně pracovat, že budou odvádět daně, sociální a zdravotní. Takže ano, tento rozptyl tady takto je, má svoji logiku. Poctivě jsme ho se schvalováním zákona také pojmenovali.

Takže tolik asi na margo debaty o kapitole MPSV. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk poslanců současné vládní koalice.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji panu ministrovi. My jsme se vystřídali v řízení schůze.

Nyní s přednostním právem přijde na řadu Radim Fiala, připraví se Alena Schillerová. Poté už žádná přednostní práva nejsou, takže pak budeme hlasovat o dnešní schůzi. (Poslanec Fiala avizuje změnu pořadí.) Dobře, pokud jste si dali přednost, tak poprosím Alenu Schillerovou a pak tedy Radim Fiala.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Děkuji panu předsedovi klubu SPD, že mi dal přednost, abych náhodou nevychladla. Tak.

Bylo toho řečeno mnoho, bylo toho řečeno spoustu, ale fakta - fakta, vážení členové vlády v demisi, prostřednictvím pana předsedajícího - fakta nám nějak kulhají. Ta nám nějak chybí. Já jsem si dělala poznámky a budu postupně reagovat na ty věci, na které reagovat nějakým způsobem lze, protože na některé skutečně reagovat nelze.

Víte, jaký byl rozdíl mezi rozpočtem, který jsme předložili v roce 2021, naše tehdy dosluhující vláda, na rok 2022 a rozpočtem vaší dosluhující vlády na rok 2026? No, zásadní, pane premiére! Zásadní. My jsme předložili rozpočet reálný. Ano, byl tam schodek 376,6 miliardy. Byl to ještě poslední nebo respektive skoro poslední covidový rok. Poslední, protože pak už covid v podstatě nebyl, zaplaťpánbůh. A byl reálný. Bylo v něm všechno, co v něm mělo být. Byl řádně vyjednaný, protože my jsme vyjednávali o rozpočtu. Náš ministr financí, nebo to jsem byla já, nestrkala jsem hlavu do písku, neschovávala jsem se před kolegy. Vedla jsem s nimi tvrdé debaty a vyjednávala. ***