Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.40 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Stejně tak, abychom co nejlépe a co nejvěrněji odráželi to složení Sněmovny navolené voliči, tak by půl milionu našich voličů mělo být reprezentováno dvěma předsedy výborů právě pro pirátský klub. A my samozřejmě, tak jako jsme zvyklí, budeme pracovat tvrdě, věcně, usilovně a konstruktivně, ale budeme připomínat veškeré fauly, co se tady stanou, tedy i fauly vůči našim voličům.
Chceme, aby bylo možné udržet důvěru lidí v politiku obecně a v demokracii, a to právě tím, že tady budou platit pravidla, bude to tu předvídatelné a budeme jako Sněmovna přinášet viditelné výsledky. Pokud tedy někdo z vás, kdo jste tady a zvažujete, zda mě volit na místopředsedkyni Sněmovny, nejste ještě rozhodnuti, tak garantuji, že k tomuto já budu vždycky přispívat.
Ale teď jsme v bodě, kdy jednáme o volbě předsedy Sněmovny, a já bych ráda zdůraznila, že za pirátský klub je mnohem vhodnějším kandidátem Jan Bartošek, nicméně i k němu máme několik otázek a rádi bychom, aby potom ve svém projevu zodpověděl několik otázek, které položíme, bude to zaznívat napříč i ústy mých kolegů a kolegyň.
Ovšem s pozicí předsedy Sněmovny se skutečně pojí značná pravomoc ohledně ovlivňování chodu celého tohoto našeho domu, této organizace. A mě by proto zajímalo, jelikož Jan Bartošek byl v minulém období v rámci koalice pověřen vedením takové pracovní skupiny ke změně jednacího řádu, tak jak by zhodnotil její působení, to, co se ještě třeba mělo stát, a jaké jsou ty hlavní body, které by býval rád chtěl prosadit. Protože velká škoda za nás, za Piráty, že od toho roku 2018, kdy my usilovně jednáme o nutnosti změny jednacího řádu, tak se to zatím ještě v rozumném rozsahu nestalo.
Druhá věc, která je také otázkou na Jana Bartoška, je, co se domnívá, co si myslí právě o tom dodržování či nedodržování těch třicetiletých tradic demokratického poměrného zastoupení voličů a voliček, konkrétních stran a klubů napříč Sněmovnou. To je druhá otázka, kterou na něj mám. Zajímá mě jeho názor na to, co se tady aktuálně děje a jakým způsobem je ignorováno více než půl milionu voličů.
Poslední věc, která je mou otázkou na Jana Bartoška, jestli třeba zpětně by něco udělal jinak ve svém postoji k zákonu o svobodném přístupu k informacím a o registru smluv, kdy vlastně v roce 2016 vyšel v Hospodářských novinách v on-line sekci právě takový článek Pavla France a Lukáše Krause, který odkazoval na postoje Honzy Bartoška. Ten byl sice signatář prohlášení o podpoře tehdejší Rekonstrukce státu, a tedy podporoval vlastně svobodný přístup k informacím tou svou deklarací a byl tedy na straně toho infozákona o registru smluv. Ale potom vlastně zvažoval nějaké pozměňovací návrhy a došlo k nějaké debatě, a v ní připodobnil Rekonstrukci státu, tehdejší, řekněme, spolek založený na prosazování co nejširší participace občanů na politice a na svobodném přístupu k informacím, tak tento spolek, toto uskupení přirovnal k hnědým košilím, které pomohly nástupu Hitlera k moci. A řekl, že Rekonstrukce státu se pokouší - cituji - o změnu volebního systému a jeho nahrazení něčím, co lze charakterizovat jako diktaturu oligarchismu.
Nu, a jak to viděli tehdy autoři toho článku na webu Hospodářských novin? Viděli to tak, že upozorňovali na snahu znefunkčnit výjimkami jediný zákon na podporu transparentnosti, přijatý tou tehdejší vládou, a to byl zákon o registru smluv. Takže v rámci toho upozorňování měli web zatmívači.cz, který zobrazoval autory těch nežádoucích, těch neblahých výjimek. Nu, a o co šlo? Že někteří poslanci podávali nedotažené nebo zbytečně široké návrhy, které by znovu utajily velkou část toho, co ten zákon o registru smluv odhalil. A proto na ty čtyři nejkřiklavější výjimky upozorňovali, a ano, upozorňovali i na pozměňovací návrh a aktivitu, za kterou stál Jan Bartošek z KDU-ČSL. Jenže tohle bylo prostě občanské uskupení a normální veřejná diskuse o tom, jak má vypadat registr smluv, a nějaké odkazování na hnědé košile, na vrahy lidí, na represivní složky mi nepřijde tedy vhodné ani dnes.
Takže to je ta poslední otázka za mě na Jana Bartoška, jestli třeba zpětně by něco udělal jinak v postoji k registru smluv.
Děkuji za pozornost a velmi bych si přála, aby tato Sněmovna neměla jako svého předsedu Tomia Okamuru. (Potlesk části poslanců.)
Předsedající Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí pan předseda Zdeněk Hřib s přednostním právem, následovat bude pan předseda Tomio Okamura a poté s přednostním právem pan ministr Ženíšek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my tady dnes stojíme před tou volbou vedení Poslanecké sněmovny a je to velice důležité, protože to, kdo tuto instituci povede v následujících čtyřech letech, tak jednoznačně a jasně předznamená, jakým způsobem se bude ta naše demokracie v příštích letech vyvíjet. A to je velice důležité zejména v dnešní době, protože ta doba, do které my se řítíme, je velice, velice komplikovaná.
Dnešní společnost je opravdu hodně rozdělená a my potřebujeme především tu společnost spojovat. Potřebujeme, aby ta společnost byla tak soudržná, abychom se ubránili všem krizím, které se na nás valí, protože přece jenom v momentě, když by už nebylo ani za co bojovat, tak bychom si měli použít (položit?) i tu otázku, proč vlastně bojujeme. A proto je velice zvláštní, že je tady teď na stole otázka, zdali by měl být tím předsedou Poslanecké sněmovny a třetím nejvýznamnějším ústavním činitelem člověk, který se snažil celou svojí politickou kariérou v posledních letech tu společnost rozdělovat.
Já se k tomu ještě dostanu podrobněji dál, ale chtěl jsem tady mluvit i o tom - o té volbě místopředsedů. Já vím, že jsme teďka v návrhu na volbu předsedy Poslanecké sněmovny, ale chtěl bych právě proto, aby tady byl i někdo, kdo tu společnost spojuje, navrhnout - a proto vlastně pirátský poslanecký klub navrhl svým jednomyslným usnesením do té volby místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgu Richterovou. Je to žena, která už tu pozici místopředsedkyně Sněmovny zastávala v tom minulém volebním období. V této funkci Olga Richterová odváděla v těch uplynulých letech skvělou práci, vedla ty schůze s nadhledem, s respektem, s empatií, a vždycky hájila kultivovaný a věcný způsob parlamentní diskuse. A troufnu si tvrdit, že i toto je potřeba, abychom tu společnost skutečně spojovali, a ne rozdělovali. O její kvalifikaci na tuto pozici tedy zcela zjevně nemůže být žádných pochyb.
Ještě bych tady zmínil jednu záležitost, a to je to, že vlastně když se podíváme teď na ty nominace jak na předsedu Sněmovny, tak i na místopředsedy Sněmovny, tak tam, kdyby nebylo nominace právě Pirátů, není žádná žena. ***
