Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Mě by fakt zajímalo asi zejména od Ivana Bartoše, prostřednictvím paní předsedkyně, zda do akceptace jednotlivých komponent dodávaných těmi dodavateli a hodnocení dodané služby participovali odborní pracovníci Ministerstva pro místní rozvoj z jednotlivých sekcí. Protože je mnohé znám osobně, tak si fakt neumím představit to, že by o tom, co běželo od 1. 7., řekli, že je to OK a že to je to, co oni mohou akceptovat, a že je to, co vlastně úředníci v těch jednotlivých městech, obcích a krajích mohou využívat bez problémů, aby naplňovali to, co právě tito vedoucí úředníci z Ministerstva pro místní rozvoj po nich vlastně chtějí.

Nicméně i zde bych rád požádal nejen pana exministra Bartoše, ale vlastně i současného pana ministra Kulhánka o vyjádření toho, co ten audit tedy přináší, a tohoto konstatování. Opravdu, kolik lidí se tomu projektu věnovalo, ať už to bylo na analytické bázi, ale i na tom samotném zadání toho, co mají ti dodavatelé vytvořit, a opravdu, jestli to bylo konzultováno právě s těmito odbornými pracovníky. Protože když ve svém domě, myšleno tím ministerstvu, máte stavební úřad, tak si myslím, že tady máte hned celou řadu těch, kteří se systémy pracují, znají ty jednotlivé postupy a jsou vám schopni nejenom vytvořit zadání, ale následně oponovat i do dané služby, u kterých mě vlastně zaráží, že všechny byly, alespoň podle toho, co zaznívá v těch uniklých informacích z toho auditu, přijaty bez výhrad od těch dodavatelů. Takže shazovat vinu na dodavatele v tuhletu chvíli je naprosto nemožné.

S tím vlastně souvisí další důležitá otázka, kdo byl při neobsazení projektových rolí odpovědný za celý ten projekt? Já se přiznám, že přestože jsem docházel na všechna koaliční jednání formátu K5 i K10, tak vlastně doteď nevím, kdo za to byl odpovědný. Je to pan Klán, který byl vlastně několikrát podepsán, respektive několikrát se podepsal pod jednotlivé dodávky a další smlouvy? Nebo to byl pan náměstek Černohorský? Opravdu, já to nevím a hrozně by mě to zajímalo, protože to je asi pravděpodobně i ten člověk, který bude mít problémy se zjištěními, která se objevují v těch auditech.

Protože je důležité, co bude - řekl jsem to zde už asi třikrát - tak bych rád poprosil takovou informaci, jak je vedení tohoto projektu nastaveno dnes. Vím, že proběhla celá řada výběrových řízení, doplňuje se tým pracovníků "odborů" digitalizace na Ministerstvu pro místní rozvoj a je pro mě klíčová a důležitá právě tato informace, jak do budoucna bude tedy postupováno a jací lidé za toto nesou přímou odpovědnost, aby se neopakovala skutečnost, u které tu stojíme dnes, že vlastně nevíme, kdo kromě té politické odpovědnosti, tak tu faktickou odpovědnost, kdo tedy na Ministerstvu pro místní rozvoj měl.

Nicméně mnozí novináři, veřejnost a další lidé se nás ptají, proč jsme vlastně ten Bartošův nástroj zastavili a nerozvíjíme ho? Proč je třeba začínat znovu, i když Ivan Bartoš říká - i dnes to vlastně zopakoval v jednom z rozhovorů - že to vlastně funguje. No, je to jednoduché. Protože to nefunguje. Protože to neumí to, co po tom systému chce zákon, a neplní to hlavní úkol digitalizace, to je zjednodušení práce, ať už těch, kteří žádají o stavební povolení nebo a zejména těch lidí na těch stavebních úřadech. Při vší úctě, taky to tu zaznělo tento týden, to fakt nevytrhnou nové monitory. Opravdu to, že nových monitorů bylo třeba, aby si mohli pracovníci na stavebních úřadech otevřít celé ty velké projektové dokumentace, je naprosto správně, ale není to tak klíčová věc pro plnou digitalizaci stavebního řízení. Nicméně byly tam taky nefunkční prvky a funkce, které měly být samozřejmé, ale ony tam prostě nebyly.

Já se tady omlouvám - sáhnu do druhého podkladu - a opravdu zkusím vyjmenovat ty základní, alespoň z toho, co se objevilo tedy v těch uniklých informacích. Pokud se podíváme na funkcionality, tak co se týče Portálu stavebníka, tak je konstatováno, že neplnil hlavní účel, neplnil zákonnou povinnost a neumožňoval činit digitální úkony vůči stavebnímu úřadu, minimálně na začátku svého fungování. Formuláře po dobu běžení tohoto systému až po bypassové řešení nebyly vždy funkční a nebylo možné vložit dokumentace, které byly větší než pět GB, nebo bez současného podání žádosti. Chyběla také klíčová funkcionalita přihlašování přes eIdentitu, pokud se nepletu. Důsledkem toho je, že tedy portál neumožňoval občanům a firmám využívat digitální služby ve stavebním řízení tak, jak vyžadoval zákon.

Informační systém stavebního řízení, to známé ISSŘ. Klíčový systém pro celé fungování byl dodán ve třech etapách, přičemž k 1. 7. byla dodána jen verze dvě. V době spuštění tento systém postrádal základní funkce, jako je určení příslušného stavebního úřadu, stanovení dotčených orgánů, integrace na základní registry, ať už to byl ROB, registr obyvatel, ROS, Rúian nebo další tedy registry. Nahlížení do spisů a rozesílání informací všem účastníkům řízení také nefungovalo, byť to byla jedna z těch základních, a je to stále jeden z těch základních prvků, který má ulehčit fungování lidem na stavebních úřadech.

Mohl bych pokračovat po jednotlivých dalších funkčnostech, ale ještě se zastavím na chvíli u informačního systému kompetencí, protože ten byl důležitý pro automatizaci, určení příslušného stavebního úřadu, určení (?) orgánů, a ten byl opravdu dodán vlastně až po spuštění systému v září 2024, a to přestože - proto tu o tom mluvím - že byl samotný ISSŘ jako portál akceptován dříve. To je to, co mě vlastně trápí, že v podstatě u všech těch jednotlivých kroků - a proč o tom mluvím - docházelo - alespoň podle toho, co se píše v auditu - vždy k plným akceptacím toho, co bylo dodáno.

Tudíž toto je asi základní odpověď na to, proč tedy se nyní znovu vracíme po těch vlastně téměř pěti letech od schválení zákona o zeměměřictví a digitalizaci stavebního řízení obsažené v něm pozměňovacím návrhem vracíme zpátky na začátek. Pro mě osobně je to věc bolavá, protože bohužel tehdy jsem se těchto jednání i účastnil - znovu to opakuji, ale věřím, že i Robert Králíček to, prostřednictvím paní předsedkyně, potvrdí - že opravdu to schéma stavebního řízení jsme na jednotlivých konferencích od konference v Hradci Králové, přes Mikulov a další opravdu viděli tisíckrát. 

Dokonce tehdy probíhaly opravdu každotýdenní schůzky na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tehdy ty schůzky vedl Martin Kupka a účastnili se ho jak zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, tak jednotlivých komor a profesních organizací a samozřejmě všichni politici napříč politickým spektrem, a je hroznou škodou, kam to došlo liknavostí - teď je otázka, koho - zejména tehdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Teď je otázkou, kdo jsou tedy ti odpovědní lidé na Ministerstvu pro místní rozvoj, kteří zadávali celý ten proces a ten systém doběhu.

Nyní bych se s dovolením přesunul ještě k části Legislativa, alespoň z toho, co se objevuje v těch uniklých informacích. Celý koncept digitalizace stavebního řízení nenaplňoval to, co zákon ukládal. Na několika příkladech jsem to zde řekl, co přesně nefungovalo, a to je první z důvodů, proč musíme začít znovu od začátku. Pokud ten základní prvek, stavební kámen, toho celého, nefunguje na základě zákona a nebyl vysoutěžen na základě zákona, není možné na něm stavět dále. Já vlastně nechápu, že když dochází ke konstatování toho, že nenaplňuje, co zákon ukládal, tak opravdu pokaždé mohl projít jakoukoliv akceptací. Jak mohl kdokoliv takovou zakázku, respektive dodávku, přijmout tedy jako bezvadnou?

Co se týče další mé otázky asi směrem - protože je to opravdu motivované, ta otázka, tím, že jsem neviděl plný audit, ale zaznělo to tady vlastně i od kolegy Karla Havlíčka v jeho prvním vystoupení, prostřednictvím paní předsedající - jaké další zákony tedy ten systém porušoval? Zaznělo, respektive v mediálních informacích se objevovalo, porušení ze strany GDPR. Asi sám si jsem schopen odvodit z toho, jaké úniky tam byly, že tam muselo docházet ke střetu i se zákonem o kybernetické bezpečnosti. Ale moc bych zde poprosil o informaci, která, věřím, bude obsažena i v tom auditu, jaké tedy další zákony systém nenaplňoval?

No, a třetí věc, která mě ještě tíží v té části legislativní, je to, co bylo na úplném začátku, a to je zásadní porušení zákona o veřejných zakázkách. Protože když se podíváme znovu na to, co se tedy objevilo v médiích, tak vlastně ten první bod a začátek toho příběhu je to, co mě štve a trápí, už jsem to tu řekl, vlastně nejvíce. Protože změna architektury a (nesroz.) těch původních soutěžních dialogů, kdy tedy byly zastaveny MMR, zrušeny tři z roku 2021, ale alespoň podle toho, co se dnes můžeme dočíst, nebylo doloženo, proč bylo nutno měnit tu architekturu, o které jsem tu několikrát mluvil. ***