(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Chce pan ministr reagovat? Ne, dobře, děkuji vám.
Nyní tedy vystoupí se svou interpelací pan poslanec Aleš Juchelka. Interpeluje ministra práce a sociálních věcí pana Mariana Jurečku. Ten není přítomen, je omluven z pracovních důvodů, tak já vás, pane poslanče, poprosím, jestli přečtete interpelaci, bude vám odpovězeno ústně (písemně?). A připraví se pan poslanec Martin Exner. Prosím, máte slovo.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Proto budu případně reagovat samozřejmě na odpověď od pana ministra Jurečky, kterého chci interpelovat právě ohledně vyhlášky 505, to je úhradová vyhláška na sociální služby.
Je samozřejmě známo, že úhradová vyhláška nebyla navyšována osm let, že je potřeba, aby například stravné v rámci pobytových služeb i cena za pobytové služby navýšena byla. Nicméně co je opravdu jakoby velmi nebezpečné pro všechny ty, kteří jsou v domácí terénní péči, je návrh na navýšení právě pečovatelské a asistenční služby u péče terénní. Minulá Sněmovna po dlouhých letech navýšila příspěvek na péči ve III. a IV. stupni příspěvku na péči, poněvadž se nezvyšoval několik let a tento příspěvek byl velmi nízký. Mnoho lidí tak skončilo v ústavní péči, poněvadž tu terénní zkrátka neufinancovali. Na to reagovala Sněmovna a Senát enormním navýšením příspěvku na péči, aby se tento rozdíl co nejvíce snížil, a pečujícím rodinám se tak odlehčilo.
V tuto chvíli je na stole ale navýšení úhradové vyhlášky, a to už od března tohoto roku. I kvůli tomu, že pan ministr nekomunikoval s handicapovanými, se konala demonstrace před Ministerstvem práce a sociálních věcí a alespoň se podařilo snížit navýšení z 20 na 10 %. Při navýšení úhradové vyhlášky přijde podle důvodové zprávy od všech klientů navíc 1 miliarda korun a já se ptám, jestli je to opravdu potřeba. I přesto, že navýšení zhruba o 10 % se může zdát malicherné, ale pro ty, kteří jsou odkázáni na péči druhých, kterým se zdraží v tuto chvíli energie, potraviny, nájmy, kteří jsou skutečně ti nejzranitelnější, může jít o fatální problém.
Ještě minulá vláda od roku 2014 navyšovala pravidelně dotace v rámci sociálních služeb. V roce 2014 to bylo ze státního rozpočtu necelých 8 miliard korun (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.), a v roce 2021 už skoro 22,5 miliardy. Takže se chci zeptat, jakým způsobem to pan ministr myslí a zdali skutečně bude navyšovat úhradovou vyhlášku v sociálních službách i pro služby terénní. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Martin Exner, který interpeluje pana ministra vnitra Víta Rakušana, a připraví se pan poslanec Karel Havlíček.
Poslanec Martin Exner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, v posledních měsících jsme všichni v tomto sále vystaveni velkému množství dotazů a připomínek od našich občanů, zejména ohledně pandemie a třeba i okolo volebního zákona. To je samozřejmě naprosto v pořádku, od toho jsme tady, ale nelze si nepovšimnout, že jisté vzorce a podněty, opakující se v těch e-mailech, které se k nám dostávají, jsou úspěšným výsledkem působení dezinformačních webů a řetězových e-mailů a podobných záležitostí. Jsme přímými svědky toho, jak nám Rusko a různí trollové se snaží destabilizovat naši zemi a mást naše občany. Já bych se proto rád zeptal pana ministra vnitra Rakušana, jaké kroky plánujete, pane ministře, podniknout pro zachování bezpečnosti naší země, pro ochranu našich občanů před živou propagandou a dezinformacemi a jakým způsobem chcete komunikovat jednotlivé kroky boje s dezinformace v médiích. A v neposlední řadě, zaručíte zároveň občanům z celého politického spektra, že boj proti dezinformacím a hybridním hrozbám neohrozí svobodu slova?
Věřím, že nová vláda se této důležité agendě bude věnovat mnohem více a lépe, než vláda minulá. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám, pane poslanče, děkuji, i za dodržení času. A prosím, aby se slova ujal pan ministr vnitra. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členky a členové vlády, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, moje odpověď bude mít několik rovin. Za prvé budu odkazovat na oficiální materiály, které už v této věci existují, a tady zcela otevřeně řeknu, že mnohé z nich vznikaly i za vlády minulé. V roce 2016 vznikl Audit národní bezpečnosti, kde se rozhodně a jasně hovoří o nebezpečí hybridních hrozeb a dezinformací. Stejně tak v roce 2021 vznikla Národní strategie čelení hybridnímu působení.
Na druhou stranu zůstalo tak trochu u slov. Ten materiál z roku 2021 popisuje potřebu strategické komunikace státu, takové komunikace, která bude profesionální a bude schopna podchytit, klasifikovat, čelit, třídit nejrůznější typy dezinformací a hybridního nebezpečí a ty potom předávat odborným týmům k tomu, aby byly schopny připravit jasnou strategii pro doslova a do písmene boj s dezinformacemi a hybridním nebezpečím. Doporučení existovala, systémově je ovšem popravdě potřeba říci, že nemáme koncepční, organizační, personální, procesní, právní dostatečné nástroje, aby bylo možné v české prostředí hybridním hrozbám a dezinformacím čelit.
V programovém prohlášení naší vlády je závazek vybudování strategické komunikace při Úřadu vlády a zároveň vytvoření pozice poradce pro národní bezpečnost, rovněž při Úřadu vlády ČR. Mohlo by se zdát, že tady vzniká nějaká nová pozice, která je snad zbytečná, a je to nějaký nárůst úřednických míst, jak teď tak často od naší opozice slyšíme. Ale tohle je pozice, tohle je místo, které je doporučováno všemi odborníky právě proto, aby na vládní úrovni existovala osoba, která bude mít zákonem dané kompetence pro to, aby koordinovala činnosti například i tajných služeb a aby schopna jménem našeho státu řídit i strategickou komunikaci v oblasti bezpečnosti.
V současné době chybí v dané oblasti koordinace, chybí dostatečné mechanismy a chybí i spolupráce mezi jednotlivými subjekty bezpečnostní politiky. K tomu právě bude zřízena pozice poradce pro národní bezpečnost. Zároveň brzy představím vládě materiál, jehož pracovní název je Analýza připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně. V tomto materiálu připravíme konkrétní doporučení a představíme i celou platformu a strukturu toho, jak chce nová vláda dezinformacím jako takovým čelit. Zároveň si ale uvědomujeme, že je to situace aktuální a pozice poradce pro národní bezpečnost nevznikne dříve než za rok. Vyžaduje to legislativní proces, který jistě ve Sněmovně ani v Senátu nebude úplně jednoduchý. Optimistická predikce je, že od 1. 1. příštího roku tuto pozici máme. Nejzazší termín, který jsme si stanovili, je polovina příštího roku.
Do té doby vznikla pracovní skupina při Ministerstvu vnitra, která obsahuje analytiky z více rezortů, ad hoc zveme ty, kterých se třeba nějaká konkrétní dezinformační kampaň týká. V té skupině jsou zastoupeni i profesionální komunikátoři, jsou tam lidé, kteří ovládají PR takovým způsobem, aby byli schopni vytvářet i krátkodobé či dlouhodobé kampaně, které by byly schopny ty největší dezinformace uvádět na pravou míru a účinně jim čelit a bojovat s nimi, nikoliv pouze popisovat, ale přicházet z té defenzivy do ofenzivy. A na to se ta skupina jako taková teď intenzivně připravuje. Je trochu škoda, že jsme zaspali, protože v té pandemické covidové vlně by se nám určitě účinná strategie boje s dezinformacemi hodila.
Covid tady stále ještě je. My se pokusíme alespoň v té poslední vlně postihnout ty nejzásadnější dezinformace, které co se covidu týče - doslova a do písmene mohou stát lidské životy. Tedy vláda se připravuje a doufám, že nejdéle na konci našeho volebního období bude jasné, že toto považujeme za zásadní bezpečnostní riziko České republiky. ***
