58. schůze Sněmovny bude pokračovat v úterý 29, září

18. 9. 2020

Jednání bude pokračovat podle schváleného pořadu:

Místa na zpětný odběr elektrozařízení, která dosloužila, budou muset jejich výrobci asi zřídit v každé obci nad 2000 obyvatel. Vláda navrhovala, aby takovéto místo muselo být v obcích nad 10.000 obyvatel. Zvýšení počtu míst schválili poslanci v rámci nového zákona o výrobcích s ukončenou životností. Normu nyní dostane k posouzení Senát.
Výrobce automobilových pneumatik, baterií nebo akumulátorů bude povinen zřídit nejméně jedno veřejné místo jejich zpětného odběru v každé obci s pověřeným obecním úřadem a v případě územně členěných statutárních měst v každém městském obvodě nebo městské části. K novinkám zákona patří zavedení principů takzvané ekomodulace. Znamenají, že výrobky by byly zatíženy recyklačním příspěvkem podle míry svého dopadu na životní prostředí. Cílem je ekonomicky zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.

 

Konec skládkování odpadu se zřejmě posune o šest let na rok 2030. Zároveň se budou zvyšovat poplatky za ukládání odpadu. Předpokládá to vládní návrh zákona, který v pátek 18. září s s některými úpravami schválila Sněmovna.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) řekl, že se k zákonu vyjadřovaly stovky lidí z různých zájmových skupin. "Není možné všechny zájmy vyřešit a všechny potěšit, protože mnohé ty zájmy jsou zcela antagonistické. Jsou skupiny, které by rády ukončily skládkování v roce 3227, jsou skupiny, které by to rády udělaly zítra odpoledne, a mezi tím je nějaká realita," zdůraznil ministr.
Předloha má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu. Sněmovna v této souvislosti přijala pozměňovací návrh Jana Schillera (ANO), který umožní ukládat část odpadu na skládku za nynějších 500 korun za tunu. Příští rok by to bylo 200 kilogramů na obyvatele, váha by se postupně snižovala na 120 kilogramů v roce 2029. Až nad tuto hmotnost by poplatek činil příští rok 800 korun za tunu odpadu, každoročně by rostl na 1850 korun za tunu v roce 2029. Úprava podle Schillera zmírňuje dopady růstu poplatku za ukládání odpadů na obce a nepřímo na jejich obyvatele a motivuje je k výraznému zlepšení třídění.

 

Vlastníci pozemků v okolí jezů budou mít povinnost nechat vodáky přenášet lodě. Poslanci ji dnes při závěrečném schvalování vložili do novely vodního zákona. Sněmovnu o to žádaly vodácké a turistické organizace. Poslanci při závěrečném hlasování schválili i přes nesouhlas ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) pozměňovací návrh poslanců ODS Ilony Mauritzové a Jakuba Jandy, který vodákům vychází vstříc.

"Často se na řekách objevují situace, kdy se přijede po veřejné vodní cestě k příčné překážce, kterou nelze nijak překonat, a to ani po břehu. Oplocení díla obvykle zasahuje až do vody a znemožňuje výstup, případně opětovný nástup a ještě je doplněno cedulemi Zákaz vstupu. Co má ale dělat vůdce plavidla, pokud přijede po veřejné vodní cestě?" uvedl již dříve předseda Asociace vodní turistiky a sportu Petr Ptáček. Asociace zastupuje na 685.000 osob z organizací Junák - český skaut, Klub českých turistů, Český svaz kanoistů, Svaz vodáků ČR a další. Poslanci vyšli vstříc i další výzvě vodáků a v poslaneckém pozměňovacím návrhu schválili, aby měly malé vodní elektrárny na řekách povinnost během dne v sezoně nechávat část průtoku řek pro vodáky.

 

O opatřeních v době sucha by mohly v budoucnu rozhodovat komise obdobně, jako je tomu při povodních. Mohly by například zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Vládní novelu vodního zákona, která to má umožnit, schválila Sněmovna.
Sněmovna přijala návrh zemědělského výboru, aby k jednání krajské komise museli hejtmani přizvat dotčené uživatele vody významné pro dané území uvedené v plánu pro sucho a mohli přizvat zejména zástupce dotčených obcí.
Komise pro sucho budou moci omezit nebo zakázat odběry povrchových vod obecně, ale i u firem, které to mají od úřadů povolené, omezit užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu. Komise dále bude moci nařídit vlastníkům vodního díla manipulování s vodou více, než dovoluje schválený manipulační řád, upravit minimální zůstatkové průtoky či nařídit mimořádná sledování množství vod.
S podporou Sněmovny se setkal návrh poslance Pirátů Radka Holomčíka, který má podpořit snazší využití takzvané šedé vody v budovách. Jde o vodu třeba z umyvadel nebo sprch. Pokud se hygienicky upraví, bude možné ji využívat pro splachování, úklid nebo třeba mytí aut.

 Veřejnost získá přístup zdarma k závazným technickým normám. Umožnit jí to má takzvaný sponzorovaný přístup, za který budou České agentuře pro standardizaci (ČAS) platit ministerstva nebo úřady. Uživatelé, kteří se musí ze zákona řídit technickými normami, k nim pak budou mít bezplatný přístup na internetu. Novelu zákona o technických požadavcích na výrobky, která to má umožnit, Sněmovna schválila v pátek 18. září.
Novinka se bude týkat nejen velkých firem nebo živnostníků, ale třeba i projektantů a kohokoli, kdo si normu potřebuje nastudovat. Vláda uvádí, že pravidla evropských a mezinárodních normalizačních organizací neumožňují kvůli ochraně autorských práv zajistit veřejnosti zcela bezplatný přístup k technickým normám. Umožňují ale zavést takzvaný sponzorovaný přístup. Jde o model, kdy normu pro uživatele zakoupí například státní úřad. Tento přístup zavádí i předložená novela.
České agentuře pro standardizaci (ČAS) budou platit poplatek ty úřady a ministerstva, která mají danou normu ve své působnosti. Paušální částka bude činit nejvýše 23 milionů za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Výši platby stanoví vyhláška. Odvíjet se bude od počtu stran příslušné technické normy a počtu požadovaných přístupů.

Správcem databáze s technickými normami bude agentura pro standardizaci. Náklady za přístup budou hradit ministerstva a úřady ze svých rozpočtů. Důvodová zpráva uvádí, že náklady není možné předem stanovit. Stát již nyní však využívá neformální možnost přístupu k normám prostřednictvím smlouvy za úplatu, protože jejich poskytování zdarma je vyloučeno.

Poslanecká sněmovna přijala ve čtvrtek 17. září následující usnesení k podpoře soukromých subjektů v živé kultuře:         

  1. žádá ministra kultury a ministra průmyslu a obchodu, aby upravili podmínky čerpání
    z programu COVID – Kultura tak, aby zohlednili specifika provozu kulturních institucí;
  2. II.      žádá ministra kultury, aby připravil rychlé nástroje podpory soukromých subjektů v živé kultuře pro případ budoucího nutného omezování kulturní produkce;
  3. III.   vyzývá vládu urychleně připravit a začít v praxi realizovat dotační program COVID – Kultura 2, který finančně podpoří soukromé subjekty podnikající v oblasti živé kultury
    a umožní vyčerpat celkovou alokovanou částku 900 mil. korun na podporu živé kultury
    do konce roku 2020, přičemž je zcela zásadní, aby nárok na tuto finanční pomoc měly
    i subjekty, pro něž je podnikání v oblasti živé kultury ve smyslu příslušné legislativy tzv. vedlejší činností a které tvoří nejpočetnější skupinu v rámci subjektů postižených omezujícími opatřeními v důsledku pandemie koronaviru v kulturní oblasti.

 

Ve středu 16.9 byl schválen zákaz klecových chovů slepic od roku 2027. V doprovodném usnesení pak Sněmovna podpořila celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030. Zastánci zákazu argumentovali tím, že nosnice v klecích mají nevyhovující podmínky. Uváděli, že lidé už sami dávají přednost vejcím od nosnic v halách nebo z volných chovů a že obchodní řetězce se tomu přizpůsobují. Odpůrci zase poukazovali na to, že zákaz poškodí české chovatele vůči ostatním v EU a umožní dovoz levných vajec zejména z Polska a Pobaltí. Sněmovna zákaz schválila poměrně těsně hlasy 53 ze 101 přítomných poslanců.
V rámci novely o ochraně zvířat proti týrání schválila Sněmovna odškodnění majitelů zakázaných kožešinových farem, zákaz drezury lidoopů, šelem a dalších druhů volně žijících zvířat v cirkusech a podobných zařízeních a zdvojnásobila až na jeden milion korun pokuty za týrání zvířat v návaznosti na zpřísnění trestů vězení za tyto zločiny.

V rámci debaty  o vývoji epidemie nového koronaviru ve středu 16. září odpoledne Poslanecká sněmovna vyjádřila poděkování všem lékařům, zdravotním sestrám, dalším nelékařským pracovníkům, medikům, pracovníkům v sociálních službách a všem dalším lidem a organizacím, kteří se podílejí na řešení současné krizové situace spojené s pandemií koronaviru na území České republiky a na zajišťování péče o obyvatelstvo.

Sněmovna v prvním podpořila návrh na poskytnutí příspěvku 5000 korun důchodcům. Předloha zamířila k posouzení do sociální výboru, který ji projedná ve zkrácené lhůtě. Někteří poslanci už avizovali pozměňovací návrhy. Příspěvek by se měl týkat starobních důchodců i lidí s invalidní nebo s pozůstalostní penzí. Příspěvek by mohlo dostat 2,89 milionu lidí. Stát by na něj vydal z letošního rozpočtu celkem zhruba 14,5 miliardy korun. Důchodci a důchodkyně by podle návrhu zákona nemuseli o příspěvek sociální správu žádat. Nárok na mimořádné přilepšení by měli mít ti, kteří v listopadu budou nějakou z penzí pobírat a dál na ni budou mít nárok. Dávku 5000 korun by měli dostat tak jako důchod, tedy na účet nebo složenkou. Příspěvek by nepodléhal případné exekuci a nezahrnoval by se do příjmů. Neměl by tak ohrozit pobírání dávek na bydlení či jiných sociálních podpor.

 Sněmovna v úterý rovněž stvrdila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Do vládního návrhu na zrušení této daně pouze vložila pozměňovací návrh Senátu, který má napravit některé legislativní chyby. Týká se části předlohy, která zachovává možnost odpočtu úroků z hypotéky od základu daně z příjmů, ale předlohu jinak nemění. Pro zrušení daně hlasovalo 91 z 93 přítomných poslanců. Proti nehlasoval nikdo z nich.
Vláda původně spolu se zrušením daně navrhla, aby si u nových úvěrů na bydlení poskytnutých po 1. lednu 2022 nemohli kupující odečítat zaplacené úroky od základu daně z příjmů. Kritizovali to hlavně opoziční poslanci, ale vadilo to i některým poslancům koaličním. Sněmovna poté přijala pozměňovací návrh, který odpočty zachovává. Snižuje však nejvyšší možnou částku odpočtu z nynějších 300.000 korun na polovinu. Senátní pozměňovací návrh kromě jiného stanovuje, že na úvěry poskytnuté do konce letošního roku se bude vztahovat dosavadní limit odpočtu úroků 300.000 korun. Na úvěry poskytnuté od příštího roku se bude vztahovat už jen nový limit 150.000 korun.
Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Nyní rušené zákonné opatření přijal Senát v roce 2013 v době, kdy byla Sněmovna rozpuštěná před předčasnými volbami.
Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března a následně kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, úřad mu peníze vrátí standardním způsobem pro výplatu vratitelného přeplatku, ujistila ministryně. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později. Schválený zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.

Data v centrální evidenci účtů se novelou zákona proti praní špinavých peněz zřejmě rozšíří o údaje o bezpečnostních schránkách a od poskytovatelů platebních služeb. Zákon se kvůli pravidlům EU bude výslovně vztahovat také na realitní zprostředkovatele či svěřenské správce. Změny má přinést novela dvou desítek norem včetně úpravy hazardních her, kterou včera Sněmovna projednala ve druhém čtení a posunula do závěrečného kola schvalování.
Poslanci k předloze navrhli řadu úprav. Opoziční ODS chce v zákoně srovnat pravidla pro poskytování dotací a veřejných podpor s přísnějšími pravidly pro účast ve veřejných soutěžích. Podle Marka Bendy (ODS) by mělo být možné dotaci odebrat při nedodržení podmínek. Změnu podporuje uskupení Rekonstrukce státu. Podobné úpravy včetně ověřování skutečného vlastníka firmy, která žádá o dotace nebo se účastní soutěže, navrhl i pirátský poslanec Jakub Michálek.
Pirát Mikuláš Ferjenčík navrhl zrušit v zákoně o hazardních hrách ustanovení, které ukládá poskytovatelům internetového připojení zakázat přístup na weby uvedené ministerstvem financí na seznamu nepovolených internetových her. Podle poslance je toto ustanovení cenzurní.
Poslankyně STAN Věra Kovářová doporučila, aby za politicky exponované osoby pro účely zákona proti praní špinavých peněz nebyli považováni zastupitelé malých obcí.
Centrální evidenci účtů spravuje ČNB. Obsahuje všechny účty, které vedou české banky a záložny svým klientům. Cílem evidence je boj s daňovými úniky a financováním terorismu. Databáze neobsahuje informace o zůstatcích na účtech. V případě hazardních her návrh zpřesňuje úpravu rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách a také výkaznictví v hazardních hrách. Dále mění podmínky u zásahů do zařízení, prostřednictvím kterých jsou provozovány hazardní hry.

Ve druhém čtení Sněmovna projednala i novelu zákona o rozpočtových pravidlech.



58. schůze Sněmovny bude pokračovat v úterý 29, září (18.09.2020) 58. schůze Sněmovny bude pokračovat v úterý 29, září (18.09.2020)

Navigace sekce Poslanecká sněmovna



ISP (příhlásit)