Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.10 hodin)
(pokračuje Michal Kučera)
Ty ohrožené sektory ale ovšem stále mají ten zásadní problém. Já možná připomenu, o koho se jedná. Samozřejmě je to především silniční kamionová doprava, autobusy, různí kurýři. Tam je třeba říct, že ta cena pohonných hmot nebo respektive pohonné hmoty jako takové tvoří 30 až 40 procent provozních nákladů, což je, jak jistě sami uznáte, vysoká část těch nákladů jako takových. Samozřejmě jsou to už typicky zemědělci, kteří mají teď, vlastně je očekávají právě ty podzimní práce na polích a vysoká cena nafty je pro pro ně skutečně dramatická a velmi limitující.
Já možná bych připomenul, že v tom minulém volebním období jsem na zemědělském výboru vítal jednu delegaci za druhou, která skutečně měla obrovské problémy právě s cenou nafty, která byla vysoká, nicméně byla řádově nižší, než je teď. Řešilo se, jakým způsobem se bude právě pomáhat těm vybraným sektorům, ať už to jsou samozřejmě dopravci, to jsme řešili na hospodářském výboru, tak na zemědělském výboru jsme řešili právě ty zemědělce jako takové. A nějaké řešení se našlo. Samozřejmě je mi jasné, že vláda nemůže tento cenový vývoj nějakým způsobem výrazně zlomit, ale takovou tou cílenou pomocí může nějakým způsobem prospět. Tehdy dnešní ministryně financí, tehdy opoziční poslankyně paní Schillerová, ale zejména Karel Havlíček, přicházeli s celou řadou nápadů, jakým způsobem můžeme snížit cenu pohonných hmot, pomoci těm vybraným sektorům. Bombardovali nás tady v Poslanecké sněmovně, na sítích. Účastnili se demonstrací, které tehdy pořádaly různé zemědělské svazy a další agrární komory. Tehdy přicházel Karel Havlíček, Alena Schillerová s celou řadou nápadů, jakým způsobem bychom měli cenu nafty snížit. Já bych chtěl požádat a dát jim prostor v tom novém bodu, který tady navrhuji, aby tyto návrhy, které tehdy měli, tady představili, aby řekli, jakým způsobem budou snižovat cenu nafty, jakým způsobem pomohou těmto ohroženým sektorům a aby tyto nápady, které měli v tom roce 2021, 2022, aby přetavili do praxe, a konečně pomohli dopravcům, zemědělcům, stavebníkům a dalším, pro které cena nafty je skutečně vysoká.
Takže proto si dovoluju zařadit tento bod, který dá dostatečný prostor, aby vysvětlili Poslanecké sněmovně, jakým způsobem bude vláda postupovat, a samozřejmě těm dotčeným, aby vysvětlili, jaké konkrétní kroky poskytnou a jakým způsobem ty nápady, které měli v roce 2021, 2022 přetaví v konkrétní činy. Proto si dovoluju zařadit bod, který má název Vysoké ceny nafty a pomoc ohroženým sektorům. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Já vám přeju krásné poledne, vystřídali jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat. Další přihlášený k bodu programu je pan poslanec Jakub Krainer. Tak prosím, vašich 5 minut.
Poslanec Jakub Krainer: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi navrhnout zařazení nového bodu na pořad této schůze s názvem Oslabení společenské odolnosti v Národním a regionálním partnerském plánu. Vysvětlím, proč si myslím, že to nemůže počkat napříště.
Minulé pondělí 24. srpna vzala vláda na vědomí dokument, který rozhodne, na co půjde v letech 2028 až 2034 zhruba 21,4 miliardy eur, tedy přes 500 miliard korun z evropských fondů. Národní a regionální partnerský plán poprvé nahrazuje desítky operačních programů jedním dokumentem s předem danými prioritami. Podle nových pravidel Unie platí, že co se do plánu nedostane teď, na to bude následujících osm let jen velmi obtížné sehnat financování. Ministerstvo pro místní rozvoj, které je gestorem plánu, poslalo na jaře do připomínkového řízení verzi, jež počítala s rolí občanské společnosti při budování odolnosti.
Po připomínce Úřadu vlády, a to proti stanovisku samotného gestora, byla tato část zásadně okleštěna. Z plánu zmizela obrana proti dezinformacím, mediální a digitální gramotnost, podpora kritického myšlení i občanská participace. Zmizela i samostatná role nezávislé občanské společnosti. Pojem odolnosti byl zúžen jen na krizovou připravenost. Jde přitom o jedinou oblast celého dokumentu, která byla takto radikálně omezena. Chci zdůraznit, že nejde o spor o formulační detail. Evropská komise loni 12. listopadu představila Evropský štít pro demokracii a strategii EU pro občanskou společnost. Jeden ze tří pilířů štítu se přímo jmenuje Posilování společenské odolnosti a zapojení občanů a zahrnuje přesně to, co z českého plánu vypadlo: mediální a digitální gramotnost, občanské vzdělávání a podporu účasti občanů na demokratickém životě. Česká verze tak vypouští oblast, kterou Komise sama řadí mezi bezpečnostní priority Unie. Nejsem jediný, komu to vadí. Veřejně se ozvali europoslanci napříč politickým spektrem s tím, že úprava jde proti požadavkům, které na obsah plánu klade sama Unie.
Proč o tom chci mluvit právě na této schůzi? Protože jednání o finální podobě plánu ještě neskončilo a protože jde o rozhodnutí na osm let dopředu. Krizová připravenost je nepochybně potřebná a nikdo ji nezpochybňuje. Ale ochrání nás nanejvýš před povodní nebo výpadkem proudu, ne před cílenou dezinformační kampaní nebo pokusem rozložit důvěru ve veřejné instituce. Pokud tahle část odolnosti z plánu zmizí teď, nebude už v celém příštím programovém období šance to napravit. A děje se to v době, kdy hybridní operace, zejména ze strany Ruska, jsou čím dál komplexnější.
Pan ministr vnitra má k tématu co říct. Krizová připravenost, jediná část odolnosti, která v plánu zůstala, spadá právě pod jeho rezort. Chci se ho proto veřejně zeptat, jak stát po roce 2008 zajistí další posilování společenské odolnosti, když z klíčového plánu zmizely nástroje, které k tomu sloužily? Na základě jakých odborných podkladů byl pojem odolnosti takto zúžen a proč z plánu vypadla samostatná role nezávislé občanské společnosti? Navrhuji proto zařadit tento bod na pořad dnešní schůze, aby na tyto otázky mohl pan ministr odpovědět veřejně a abychom se tématem mohli zabývat dříve, než bude o definitivní podobě plánu rozhodnuto. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně, pane poslanče, za dodržení času a v tuhle chvíli poslední přihlášený zatím pan poslanec, jestli se nemýlím, Berki. Ano.
Poslanec Jan Berki: (Reakce v levé části sálu.) Děkuju za povzbuzení. Pane místopředsedo, děkuju za slovo. Milé kolegyně, milí kolegové, já mám tři návrhy, pokusím se být velmi stručný.
Tím prvním návrhem je žádost o přeřazení bodu 126, což je sněmovní tisk 200 a vládní návrh, který se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu. Tento sněmovní tisk je předkládán v § 90 odst. 2. Já už jsem to navrhoval minule. Jenom lehce připomenu, o co jde. V té Příloze I té úmluvy se upravují látky, které jsou považovány za doping. Tato mnohostranná smlouva, respektive její příloha, měla vstoupit v platnost 1. ledna 2026, což tedy pohledem na tabuli jsme jaksi nestihli ratifikovat. Přijde mi, že by k tomu neměla být příliš velká diskuse. Myslím si, že je na tom v zásadě shoda. Ani(?) si myslím, že nemá smysl rozporovat právě to schválení již v prvním čtení. Navíc tedy naše federace a svazy se zavázaly k tomu, že bez ohledu na to, že ratifikace není dokončena, tak ji budou dodržovat. Tak vás jen prosím, abychom tento bod tedy zařadili dnes jako druhý, tedy po změnách ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, a abychom i podpořili projednání v tom zrychleném módu, to je tedy první návrh.
Jestli můžu pokračovat rovnou. (Předsedající: Můžete.) Děkuju. Druhý můj návrh se týká bodu 114, což je sněmovní tisk 118, což je vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o policejní spolupráci, podepsaná dne 6. února 2026 v Bratislavě. ***
