Neautorizováno!

Ty obecné fráze, to už o vás víme, že k těm se nehlásíte. To jsou pro vás jenom slova, papír snese všechno a to už vám nikdo nevěří. Ale, vážený pane ministře nebo ministři, vážená vládo, v tom programovém prohlášení píšete i jeden závazek, který je přesně vyčíslitelný.

Já vám ho teď, pane ministře Juchelko, slovo od slova přečtu: „Veřejné finance České republiky budeme udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí 3 procent deficitu požadované Paktem stability a růstu.“ Pane ministře, vy jste před cca 9 měsíci slíbili této Poslanecké sněmovně, když jste žádali tuto Poslaneckou sněmovnu o důvěru pro svoji vládu, tak jste slíbili, že budete udržovat veřejné finance, jejich bilanci, bezpečně pod 3 procenty hrubého domácího produktu. Střih, uběhlo pár měsíců, máme tu váš návrh státního rozpočtu. Kolik je deficit veřejných financí? Je bezpečně pod tříprocentní hranicí? No, ani náhodou! Podfoukli jste nás, podfoukli jste všechny občany České republiky. Jste podfukáři, kteří lhali této Poslanecké sněmovně, všem poslancům, od kterých jste žádali důvěru pro svoji vládu, protože už v prvním rozpočtu, který jste připravili, který jste sestavili a který budete muset zanedlouho poslat do Poslanecké sněmovny, je ten deficit 3,5 procenta hrubého domácího produktu, čili ne nic bezpečně pod 3 procenty, ale bezpečně nad 3 procenty – 3,5 procenta, a to znovu říkám, během těch 9 měsíců se nestalo v České republice nic mimořádného ani ekonomicky, ani v rámci zdravotního systému, ani v rámci žádné přírodní katastrofy.

Prostě žijeme si relativně ve stabilní době s velmi pozitivním, rychlým ekonomickým růstem, který bude v příštím roce a který mimo jiné přinese do státního rozpočtu desítky miliard korun navíc, aniž byste se o cokoliv museli snažit, protože prostě vyšší ekonomický růst přináší vyšší daňové příjmy, a vy přesto navrhujete deficit, astronomický deficit, ve výši 389 miliard korun. Jak může vláda, která před pár měsíci přednesla programové prohlášení, kde se zavázala hospodařit s bilancí veřejných financí pod 3 procenta, jak může po několika měsících, kdy se v té zemi nic mimořádného nestalo, přijít s návrhem rozpočtu, kde ten deficit je navrhován ve výši 3,5 procenta? To je prostě podfuk, milá vládo! To je podfuk a vy už lžete sami sobě. Vždyť vy už ani nevíte, co jste těm lidem slibovali. Motoristé slibovali pohlídat Andreje Babiše, pan ministr Havlíček sliboval otevření prostoru soukromému sektoru a zmenšení státu a nic z toho se neděje. Děje se pravý opak.

Já si myslím, že když dneska byla debata jednotlivých opozičních stran, že usilují a budou usilovat o hlasování o důvěře této vládě, což si myslím, že je namístě, tak já jsem přesvědčen, že poté, co jste přišli s návrhem rozpočtu, kde navrhujete deficit ve výši 3,5 procenta, že byste to měli být vy, kteří si přijdou nově pro novou legitimitu této Poslanecké sněmovny, protože dramaticky v druhé kapitole programového prohlášení po 9 měsících ve funkci dramaticky porušujete svůj hlavní slib z programového prohlášení, na základě kterého jste získali důvěru. Ne opozice, vy, milá vládo Andreje Babiše, vy jednotliví ministři, kteří jste nebyli schopni splnit svůj slib sestavit rozpočet do 3 procent hrubého domácího produktu, což jste vepsali do programového prohlášení, vy byste tady měli být první a žádat o důvěru novou, protože ten slib zkrátka neplatí. To je první věc, ke které jsem se chtěl vyjádřit.

Druhá věc, ke které jsem se chtěl vyjádřit a která podle mého názoru nesmí zapadnout, jsou ty neuvěřitelné výroky pana premiéra Babiše, které řekl o víkendu. Já nevím, jestli to myslel vážně, nebo to bylo jenom v nějakém stresu před televizním studiem, kde ho oslovovali novináři, ale věty o tom nebo respektive útok na soukromé školství v České republice považuju opravdu za neuvěřitelný, za vážný a chtěl bych jasně říct, že ODS stojí za soukromými školami, stojí za profesory a učiteli, kteří na soukromých školách učí, stojí za studenty, kteří na soukromé školy chodí, a považuje soukromé školství za potřebný, užitečný doplněk, který máme ve vzdělávací soustavě České republiky, za doplněk, který nějakým způsobem pomáhá i státnímu veřejnému školství k tomu, aby se mělo s kým porovnávat, aby tam existovala nějaká konkurence a aby nakonec ten vzdělávací proces byl kvalitní a vycházely z něj vzdělanější, zkušenější děti. Útočit na soukromé školy je v této době prostě úplný nonsens a je vidět, jaké zabarvení tato vláda po těch pár měsících má.

Ze stejného soudku je vyjádření pana premiéra vůči majitelům investičních bytů. Hovořit o tom, kolik má mít majitel, podnikatel, kdokoliv z nás, který si vydělal slušně, slušnou prací, podnikáním peníze a investoval je třeba právě do bytů... Co je komu do toho, do čeho je investuje, jestli je investuje do cenných papírů, nebo do bytů? Ale říkat a pokládat si otázku, jestli jeden byt nebo tři nebo pět už je hodně a jak je to spravedlivé vůči tomu, kdo nemá byt žádný, to je naprosto neuvěřitelná marxistická rétorika, která zní od předsedy vlády v České republice. Já se proti ní chci jasně vymezit, protože jsou to vlastnická práva, je to tržní ekonomika, je to soukromé vlastnictví, na kterém je postavena tržní ekonomika a demokracie v České republice a která přinesla po revoluci v roce 1989 prosperitu do České republiky! Jakékoliv zpochybňování vlastnického práva, soukromého vlastnictví a debata o tom, kdo co může vlastnit a v jakém množství, patří prostě do komunismu! To nepatří do České republiky, do demokratické republiky, do tržní ekonomiky, kterou, doufám, ještě budeme, ale jak sleduju tuhletu vládu, tak je to velmi ohrožená věc! (Potlesk poslanců ODS.)

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane místopředsedo. Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan předseda klubu KDU-ČSL Marian Jurečka.

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý podvečer, vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já musím říct, že tady zaznělo už dneska hodně z toho, co jsem chtěl říkat i já, ale já se na to trošku podívám jinak. Já se na to, o čem budu hovořit, nebudu dívat jenom optikou programového prohlášení vlády, ale protože tady v této vládní koalici jsou členové vlády, kteří rádi čtou a nosí různé noviny, tak já jsem si říkal, že by bylo dobré se podívat na to, co nám tyto vládní, dnes koaliční strany slibovaly před rokem. Já jsem tady vzal jedny noviny, které zhruba před rokem dostávali občané této země do schránek. (Ukazuje materiál.) Já je tady s dovolením dám jedinému zástupci vlády, to je pan ministr Juchelka. (Předává materiál ministru Juchelkovi.)

Pane ministře Juchelko, myslím si, že se můžeme společně do těch novin podívat, protože v těch novinách jsou zajímavé věci, které jste před rokem občanům této země slibovali. Když ty noviny, pane ministře, otevřete, tak hned na druhé straně je taková krásná část, kdy je tam uveden titulek „Žádných 100 dnů hájení a čekání na signály“. Je tady velmi zajímavá pasáž. Já ji odcituji, můžete číst se mnou: „Jsme připraveni převzít odpovědnost od první minuty. Nechceme 100 dnů na rozkoukávání. Nepotřebujeme se vymlouvat na předchůdce. Máme zkušený tým, promyšlený plán a víme přesně, kde začít.“ Pak ten článek pokračuje a ve svém závěru má taky takovou jednu důležitou pasáž, zase cituji: „Stínová vláda ANO není jen parta lidí na fotografii. Je to tým připravený převzít odpovědnost a ujmout se klíčových ministerstev, aby se naše návrhy začaly plnit od první minuty. Máme program, hospodářskou strategii i plán na prvních 100 dnů. Nebudeme se vymlouvat na Fialu, ani na Evropskou unii.“ Podepsán Karel Havlíček, tady v těch volebních novinách na druhé straně. (Ukazuje materiál.)

Můžete mně, pane ministře Juchelko, říct, proč tady 9 měsíců po volbách chodí vaši členové, vy, váš premiér a pořád se vymlouvají – tu na Evropskou unii a tu na předchozí vládu Petra Fialy? Můžete mně vysvětlit, proč tady v těch volebních novinách jste psali, když jste to dali do schránek lidem, že se na nikoho vymlouvat nebudete, že máte kompetentní tým, že se nepotřebujete rozkoukávat a že budete tento váš volební program uvedený v těchto novinách plnit? (Ukazuje materiál.) Proč tady musíme poslouchat, že tady se předávala nějaká zničená země a do toho vaše ministryně financí přijde na váš sněm a říká: Jsem hrdá na to, že jsem tady vicepremiérka, ministryně této vlády, země, která hraje první ligu. Říkala to, nebo neříkala vaše ministryně financí? Že je hrdá na to, že je členkou vlády země, která hraje extraligu, dokonce ona řekla, nebo Ligu mistrů řekla. Pardon, přesně řekla Ligu mistrů. ***