(pokračuje Tomio Okamura)

189.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a poté proběhne jejich losování.

Teď tedy zde máme interpelace, takže na pořad jednání 30. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo 32 odpovědí na vznesené interpelace – to už jsme říkali, ano – s nimiž poslanci nebyli spokojeni a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace.

Jako první zde máme interpelaci na ministra životního prostředí Igora Červeného. Odpověděl na interpelaci poslance Petra Hladíka ve věci zálohování obalů. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 128. Projednávání této odpovědi bylo opakovaně přerušeno, naposledy dne 2. července 2026, do přítomnosti ministra životního prostředí.

Ministr životního prostředí přítomen není, takže... (Výkřiky ze sálu.) Je? Jo, tamhle. Aha, pane ministře, vy jste se posadil do lavice. Pardon, tak ano, jistě, takže pokračujeme tedy v přerušené rozpravě. Ptám se poslance, zdali si přeje vystoupit? Pan poslanec Hladík. Pan ministr je přítomen, protože sedí v lavici poslanců, nikoliv v lavici ministrů, aby to bylo ve stenozáznamu, takže tak. Pane poslanče, prosím.

Já vás poprosím o klid v jednacím sále. Není nás tady úplně plno, takže prosím o klid.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné dobré dopoledne. Vážený pane ministře, vy jste mi odpověděl 23. února – a chápu, že to bylo úplně na začátku vašeho mandátu – ve věci zálohování obalů. V té odpovědi... Já jsem se vás ptal, jak Česká republika vlastně přistoupí k tomu systému zálohování obalů. Ptal jsem se vás na tu formulaci, kterou máte obsaženou vlastně v tom vašem vládním programovém prohlášení, protože vy vlastně říkáte ve vládním programovém prohlášení, že budete se zabývat zavedením zálohování nápojových obalů a musí to být vlastně vhodné a výhodné, nebo takhle nějak jste to formulovali. To se prokázalo. To se prokázalo už v minulém volebním období na základě celé řady studií.

Samozřejmě vy moc dobře víte, že je schválena evropská směrnice, která říká, když to zjednoduším, pokud členské státy nedosáhnou v roce 2026, tedy letošní rok, systému sběru, třídění a recyklace u samostatných položek nápojových PET lahví a samostatných položek plechovek, a to v obou dvou těchto segmentech, pak členská země musí k 1. 9. 2029 zavést povinné zálohování. Pokud dosáhne v obou dvou těchto parametrech, pak může požádat o výjimku a musí sdělit, jak dosáhne toho cílového stavu 90 procent v roce 2029. Není to tedy automatické, je tam požádání o výjimku.

Vy jste mi odpověděl, že vlastně už není možné si nastavit svůj systém, což jsem já prosazoval v minulém volebním období, protože už je schválena ta směrnice PPWR. Já bych byl rád, abychom nediskutovali o celé směrnici, protože tím bychom se tady mohli zabývat celé dopoledne. Já bych se rád specificky zeptal tak, jak jsem měl obsažené v té své otázce k zálohování obalů. Vy jste mi odpověděl, že to bylo účinné již 11. února 2025. To je pravda, ale vy už dneska sám víte, že sice to bylo platné, ale nabylo to účinnosti až 12. 8. letošního roku, tedy do toho data jsme to stihnout mohli.

Já jsem hnedka po volbách sem znovu předložil ten zákon, bohužel Sněmovna se mu nevěnovala. Tedy je pravdou, že teď už si svoje řešení nastavit nemůžeme. Musíme přijmout to méně výhodné evropské. Ale já se vás tady ptám, vy už v  té věci jste teďka zkušenější po těch měsících, tak jak tedy Česká republika bude dělat další kroky? Protože evidentně nedosáhneme 80 procent ve vybraném PETu a 80 procent v nápojových kovových obalech. To je nereálné. Všichni experti se na tom shodují, to víme všichni. Tak jak vlastně k tomu přistoupíte dál? Jestli konečně začnete něco v této věci dělat, jestli pošlete sem nějakou legislativu, začnete ji projednávat, anebo tedy budete strkat hlavu do písku a způsobovat obrovské problémy hospodářskému sektoru v České republice? Chci jenom připomenout, že nápojový segment má už v současné době povinnost přimíchat recykláty do svých obalů a tyto recykláty jsou stále vyváženy z České republiky. Naopak v těch zemích, kde zavedeno zálohování je, tak se uzavírá cirkulární smyčka a materiály a jejich cena je tedy nižší, tak fungují v lokální ekonomice. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan ministr Igor Červený. Tak prosím, pane ministře, máte slovo. (O slovo se hlásí poslankyně Peštová.) Máte faktickou? Jo. Pardon. Omlouvám se, pane ministře. Ano, paní poslankyně Peštová, faktická poznámka. Prosím, tak vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se omlouvám, že jsem na vás takhle pokřikovala, ale...

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ne, ne, úplně v pohodě, protože tady na mě mluvili, tak já jsem...

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem si opravdu dala faktickou poznámku. Pane exministře Hladíku, je krásné, že se teďka ptáte, ale mě by třeba zajímalo, co jste dělal vy jako ministr, když my jako minulá vláda před vámi jsme si vyjednali výjimku na recyklaci hliníku, a to do roku 2029, že můžeme mít 35 procent recyklace a v roce 2034 50 procent. Proč si myslíte, že jsme si tu výjimku jako Česká republika vyjednali za mě? Proč si to myslíte? No, protože jsme věděli, že to nevytřídíme. Co jste dělal vy, když se přijímalo nařízení PPWR, které opomíjelo to, že my tu výjimku máme vyjednanou, a vůbec jste toto nezareflektoval a neprosazoval zájmy České republiky a neřekl: my jako Česká republika, tu pozici jsem si četla, vy jste to tam vůbec nezdůraznil a neřekl: my jako Česká republika zásadně nesouhlasíme s tím, abychom museli splnit obé, to znamená oba dva cíle jak v PETu, tak v tom kovu, to znamená v tom hliníku, protože máme vyjednanou výjimku na recyklaci. Proč jste toto nezdůrazňoval a říkal, že zásadně nesouhlasíme s tím, jak jsou nastavené cíle, protože my tu výjimku máme a proč jsme si ji asi vyjednávali? Vy jste to nechal a vyloženě jste náš stát hodil do toho, kam jste ho hodil. Takže ne že byste tady měl grilovat pana ministra Červeného, ale vy byste měl mít odpovědnost. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní je přihlášen pan poslanec Petr Hladík a připraví se pan ministr Igor Červený na faktické poznámky. (Ministr Červený nesrozumitelně mimo mikrofon.) Přesně. Tak, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Paní Peštová, já myslím, že nemusíte pana ministra chránit, že nemusíte tady předtím, než on vystoupí, tak tady prostě vystupovat. Tak si to pojďme říct. Já se vás, dámy a pánové, ptám, je správně, že Česká republika nerecykluje kovové obaly? Je správně, že to železo se nevrací zase do oběhu? Je správně, že to stále zavážíme na skládky? Já si myslím, že ne. To, co jste si vy vyjednali za tu výjimku, tak je naprostá blbost pro hospodářství. Ta vaše výjimka nás jenom poškodila jako Českou republiku. A vy dodneška nerozumíte tomu, že to jsou dvě kategorie. Vy jste si vyjednali výjimku pro kovové plechovky. I to si myslím, že je špatně, protože je lepší, kdyby se ten kov vrátil zpátky do hospodářství, a pak tady budete nadávat, že nemáte prostě šrot pro naše železárny. Ale nápojové kovové obaly jsou jiná kategorie, jiné číslo. 11 000 tun hliníku, dámy a pánové. 11 000 tun hliníku Česká republika v hodnotě stovek milionů korun uloží na skládky. Přijde vám to normální? Přijde vám to odpovědné? Přijde vám to jako něco, co bychom v cirkulární ekonomice měli dělat?

Paní Peštová, vy se styďte za tu vaši výjimku. To bylo naprosto špatně. Vždyť tenhleten materiál prostě nefunguje v ekonomice. Nezlobte se. Já jsem hrdý na to, že jsme se snažili tady prosadit ten nejlepší systém zálohování pro Českou republiku, pro občany, pro firmy, pro obce. Bylo to výhodné pro všechny. Vy jste to zablokovali, vy jste tady nechtěli, dělali jste kolem toho neprosto velké brykule. Teď se ukazuje, jaký problém to je pro českou ekonomiku, že ten materiál prostě chybí. A když nám nechybí, tak odtéká do zahraničí, protože prostě podnikatelé v tom segmentu odpadovém, tak jej prodávají ekonomicky na celém evropském trhu, tam kde je to pro ně evropsky výhodné. Ale to je problém... (Předsedající: Čas.) ... pro naše lokální firmy.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas. Tak nyní faktické poznámky: pan ministr Igor Červený, Berenika Peštová a Pavel Růžička. Prosím, vaše 2 minuty.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Dobrý den, pane Hladíku, tak předevčírem jste říkal, Igor Červený miluje Petra Hladíka. Já když se tedy dívám na většinu vašich mediálních výstupů, komentujete vy mě. Takže to je takové zajímavé. Ale dobře, buďme k sobě náklonni, jak říká bůh a bible: miluj bližního svého.

K vašemu tématu. Vy jste tady řekl zase zásadní nepravdu. Vy jste řekl, že nezvládáme vybírat PET. V PETu máme 82 procent. Takže ta výjimka, kterou zajistila předchozí vláda, byla naprosto adekvátní. U hliníku máme 30 procent a musíme se zlepšit. Přátelé, a teďka zprávy z Dublinu. Bavím se s paní ministryní životního prostředí Rumunské republiky. Bavíme se společně ohledně cirkulární ekonomiky a ohledně odpadového hospodářství. Rumunsko na tom bylo skutečně špatně, stejně jako Slovensko. To znamená, že běžným způsobem bez systému zálohování vybrali toho PETu zpátky kolem 20 procent. Potom, co zavedli zálohování, se jim to zvedlo jenom na 60 procent. My díky dědictví od devadesátých let, kdy jsme pomocí učení společnosti EKO-KOM, který přenášel behaviorální vzorce do domácností, se u toho PETu zvedli na 82 procent. Zálohování a ten celý systém, který by stál stovky milionů korun, by zvýšil tohleto o necelých osm procent. Ale to, co vám tady pan Hladík neřekl, on nemá zájem o společnosti, ale o jednu konkrétní společnost, která by ten PET chtěla, aby s ním mohla obchodovat. Ale zapomněl říct to podstatné. Ekodvory. Žijete v malých obcích, žijete v municipalitách. Tak Česká republika má zázrak funkční celé odpadové hospodářství i na té nejnižší úrovni. A kdybychom ten PET převedli na tuhletu společnost, tak co by se stalo? Ten systém by se zhroutil. Takže ano, panu Hladíkovi je opravdu na blaho pouze jedna společnost, ale ne ta České republiky, ale ta společnost firemní(?).

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuju za slovo, pane předsedající. My se nemáme za co stydět, pane Hladíku. My jsme udělali maximum, co jsme mohli udělat. To, že vy jste toho nevyužil a že vy jste prosazoval jenom zálohování a vůbec vás nezajímalo, že tady máme i jiné komodity, jo, že vaše motivace byla úplně někam jinam, to je váš problém. Vy byste se měl stydět. To zaprvé.

A za druhé, my když jsme odcházeli z ministerstva, tak jsme zavedli jednu krásnou věc díky samozřejmě EKO-KOMu a díky samosprávám, že můžou do žlutých popelnic společně s plastem dávat i ten hliník. Proč jste v tom nepokračovali? Kde jste měl tu edukaci? Proč za mnou chodili občané a ptali se mě, kam můžou dávat ty plechovky? Proč jste nebyli vidět? Proč jste nepokračovali v tom, co my jsme začali? Tak bychom nebyli na těch 35 procent nebo 30 procentech, co jsme teď. My bychom byli úplně někde jinde.

Vy jste ty čtyři roky promarnil a místo toho jste tady jel jenom jednu jedinou mantru: zálohování, zálohování, zálohování, zálohování. To nebylo nic jiného než zálohování. Proč jste neprosazoval na té Evropský unii, respektive v komisi to, že máme právě tu výjimku na recyklaci, že je logické, že nemůžeme zrecyklovat, proto tu výjimku máme, když nevytřídíme. Ale děláme všechno pro to, abychom ty cíle zvedli nebo abychom zvedli tu vytříděnost. Proč to tam nezaznělo? Místo toho jste pro všechno zvednul ruku. Vás vůbec nezajímalo, že už v PETu to dosahujeme a vůbec jste neprosazoval – my to nechceme, aby to byly cíle oba dohromady. My chceme, aby to bylo rozděleno. To znamená, jestliže členský stát to splní v PETu, tak v PETu nemusí zavádět zálohování. Ale pokud to nesplní v tom kovu nebo respektive v hliníku, ať si zavede zálohování. Ne. Vy jste tam seděl a vám to hrálo do karet. Vy jste prosazoval obé. Proč jste tam nezvedl ruku jako Česká republika a neřekl: my máme zásadní nesouhlas.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas.

Tak nyní přečtu tři omluvy: Kovářová Věra od 11.30 se omlouvá z osobních důvodů, Mašek Jiří celý jednací den – zdravotní důvody, Pikora Vladimír do 11 hodin – pracovní důvody.

Tak nyní faktické poznámky – pan poslanec Pavel Růžička, Petr Hladík, ministr Igor Červený.

Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, pane předsedo. Je zajímavé, že pan bývalý ministr životního prostředí neví, že my tady máme nějaké zařízení k výkupu kovového odpadu a já za rok recykluju desítky tun hliníku. To víte, on by to chtěl každý zadarmo. My to od těch občanů vykupujeme a recyklujeme to, jo. Vy to nevíte takovouhle informaci, že tady říkáte takové nesmysly? Já nevím, jste spadnul z měsíce.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní pan poslanec Petr Hladík a připraví se pan ministr Igor Červený, stále faktické poznámky. A po panu ministrovi pan poslanec Bohuslav Niemiec také faktické poznámky.

Tak prosím, máte slovo 2 minuty. Ano.

 

Poslanec Petr Hladík: Já začnu reakcí na pana ministra. No, pan ministr má zájem o blaho jedné firmy, ve které sedí a vlastní ji politička Motoristů, lídryně teďka v Praze. Naštěstí vás Andrej Babiš zastavil.

Tak teďka pojďme trochu věcněji, jo. Pane ministře, Česká republika nikdy nedosáhla vytříděnosti v PETu 80 procent. Posledních 15 let se pohybujeme kolem 75 procent – 2024, 73 (procent), loni 77. Co je zásadní – jsou to data EKO-KOmu. Česká republika nemá možnost, ani ministerstvo, si je ověřit.

A teď vám prozradím jedno takové sladké tajemství. Bude to takové detailní a technické. Když si vezmete petku – támhle vidím, že pan poslanec (pokyne k místu poslance Trojana) jednu PET láhev má – tak vy ji dáte na trh, ta PET láhev obsahuje obal a v ní nápoj. Když ji hodíte do žlutého kontejneru a tam má nějakou hmotnost, takže uvedete na trh nějaké tuny. Počítá se jenom ta PET láhev v tunách bez toho víčka. Jo? Když ji dáte do žlutého kontejneru, tak ji dáváte s víčkem, což je hmotnost zhruba tři procenta HDPE, ne PETu, ale do statistik se nám promítá PET, a s velkou pravděpodobností ji tam nedáte úplně stoprocentně prázdnou, protože tam většinou něco málo z toho nápoje zůstane.

Tedy sám EKO-KOm uvádí, že to množství v tunách, a to procentech, je ovlivněno mezi třemi a sedmi procenty toho, že těch 77 loňských procent může být reálně v tunách spíš 70, protože jsou tam ta tři procenta víček, to je HDPE, ale máme je tam v PETu, a může tam být ten zbytkový nápoj.

Já to nerozporuju, tohleto je spíš metodologie. Ale jenom chci říct, že jsme nikdy 80 procent nedosáhli, tak tady to prosím... Nakládejme trošku obezřetně s těmi čísly, jsou to čísla EKO-KOMu. A na paní Peštovou se ještě přihlásím. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou poznámku pan ministr Igor Červený. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Tak pane kolego, já začnu s tím, co jste řekl vy. Já... Žádné štěstí nebylo. Společnost Dekonta, na kterou narážíte, s Ministerstvem životního prostředí pracuje x desítek let. Shodou okolností i vy jste jí dával velký tendr.

Co se týká těch zakázek na daném území Národního parku Šumava, tak Dekonta tam pracovala v roce 2020, 2021 a 2023. To jsem já ještě ani nevěděl, že skončím v politice, natož, že budu ministr životního prostředí.

Ale k tomu se dneska společně pověnujeme v televizní debatě. Mám to pro vás nachystané, včetně všech těch základních údajů. Všechno jsem si nechal vyjet do posledního detailu.

Teďka k tomu, co jste řekl vy pěkně na začátku vaší promluvy. Řekl jste: Je tady zákon, PPWR, ale nechci se k němu vracet, chci si vzít jeden konkrétní bod Zálohování. No já se nedivím, že se k tomu nechcete vracet. Co jste dělal ty dva roky? Totiž to je holistický problém. To není jako vytáhnu si jednu věc, která je lobbisticky zajímavá, a to je ten PET, protože tady je jedna společnost, která s ním chce obchodovat, a naruším celý ten systém těch ekodvorů. Tomu rozumím, to je zajímavý byznys, chápu vás.

Druhá věc je – já jen doplním k tomu hliníku. My se o hliník, pane Hladíku, samozřejmě staráme. Hospodářská komora už má strategie, jak se postupně vypracuje taky na 80 procent, a ba co víc, já v tom hliníku hodlám spustit testovací projekt, který by neměl zatěžovat celkově ty obchody, ale měli bychom se k tomu dostat. Jsou to stovky nalitých milionů korun do systému kvůli zálohování, které nebude mít ten efekt. My nejsme na území Slovenské republiky a nejsme na území Rumunska. Lidé zde dlouhodobě ten PET vracejí, máme obří síť žlutých popelnic, jednu z největších Evropské unii. A když jsem se bavil, pane exministře, s paní eurokomisařkou Jessikou Roswall za (?) , tak konkrétně přímo ohledně toho sběru PETu mi řekla – když byla ještě ministryní Švédské republiky, tak se inspirovala v České republice – řekla, že my tady máme neskutečné bohatství, kterého oni si váží a nechtějí nám ho zničit nějakými regulemi. (předsedající: Čas) Takže eurokomisařka sama řekla, že to tady děláme dobře.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas. Tak pan poslanec Bohuslav Niemiec a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová a následně Petr Hladík, stále faktické poznámky.

Prosím, vaše 2 minuty.

 

Poslanec Bohuslav Niemiec: Dámy a pánové, já vás taky všechny zdravím. Dovolím si reakci k paní ctěné předsedkyni, prostřednictvím pana předsedajícího. Já nerozumím té emoci. Já bych chápal tu věcnost, pojďme se vrátit zpátky k věcné debatě. Já chápu, že vy jste to dělali nejlépe, my to děláme úplně špatně, nebo my jsme to dělali úplně špatně. Ale já si myslím, že na všech těch postupech jsme schopni najít to, co bylo dobře, to, co bylo špatně, je třeba si k tomu sednout a diskutovat o tom, posouvat ty věci dál.

Co mě ale zvedlo ze židle, to bylo (to), co tady povídal pan ministr: Vypouštíme, jedna firma, jedno něco. Pojďme být opravdu věcní, pane ministře. My tady vypouštíme něco do pléna, já jsem tady celkem věcně reagoval na Heřmanickou haldu, ta Dekonta působí zvláštním způsobem, dobře, pana ředitele ČIŽPu jsme taky chtěli vidět, tak snad ho uvidíme, snad přijde. To, že kandidoval – dobrý, ale to, co se děje, to je velmi zvláštní, protože celý ten postup odebrání ČIŽPu, rozhodnutí na MŽP, rychlé rozhodnutí o Heřmanické haldě, další postup... To mě bude zajímat, to jsou věci, které opravdu působí velmi zvláštním způsobem.

Já tady nebudu předjímat nějaké finální řešení, ale chci od vás slyšet jasný názor. Pojďme prosím vrátit tu debatu do věcné roviny, ne do emocionální a pojďme se o těch věcech bavit. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou poznámku paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se Petr Hladík. Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak já bych chtěla zareagovat na svého kolegu ctěného pana poslance Niemie... Niemiece? Abych to řekla správně? (Poslanec Niemiec na souhlas dává palec nahoru.) Víte, že já jsem věcný člověk, nebo respektive když reaguju, tak reaguju věcně. Ta emoce, která tady vznikla, tak to bylo právě nastoupení vašeho ctěného kolegy, kdy tady začal okamžitě v uvozovkách útočit na ministra. A já tím, že teďka v současné době právě se zabýváme tím PPWR, a tím, že tady máme nějaké nařízení, které nám tady platí od 12. srpna a nejsou k tomu delegované akty a obrací se na nás... To nejsou jednotky, to jsou celé organizace, jo, kdy se na nás (obrací) Hospodářská komora, Svaz průmyslu, Potravinářská komora a všichni, všichni křičí, že to je prostě špatně, jak jsme to mohli nechat dotáhnout takhle daleko. A my říkáme, (že) my to jenom hasíme, my se vám snažíme pomoct. To my ne, to my ne.

Proto jsem tady vystoupila a řekla jsem to, co (jsem) řekla. A ještě chvíli pan Hladík na mě bude dělat tohle (gestikuluje), tak sorry, já se omlouvám a možná, že se neudržím. Já jsem docela takový razantní člověk, ale tohle (opakuje gesto) na mě nikdo dělat nebude teda jako, jo? Když mluvím.

Takže pokud chcete věcnou diskusi, tak bez těchto krásných (opakuje gesto) pomůcek. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní pan poslanec Petr Hladík na faktickou poznámku a připraví se pan ministr Igor Červený.

Tak prosím, vaše 2 minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuju moc. Já zareaguju na paní kolegyni Peštovou.

Tak prosím říkejte správná čísla a prosím komentujte ty věci tak, jak jsou, paní kolegyně. Vy jste prosadili multikomoditu a je to tak správně. Já jsem jako tehdejší náměstek v městě Brně okamžitě zareagoval. Město Brno bylo jedno z prvních měst, které začalo multikomoditu využívat. Do žlutých popelnic už od roku 2020 dáváme v Brně plechovky. Jsme jediné město spolu s Ostravou, které postavilo funkční třídící automatickou linku, která to dokáže vytřídit. Víte vy moc dobře, že to je v zákoně a v autorizaci, že odpovědnost za propagaci a prezentaci má EKO-KOM, protože jsme to na něj přenesli, dokonce na to má mít svůj vlastní budget.

Paní kolegyně, nezlobte se, hrotíte tu debatu úplně zbytečným způsobem.

Začněme si tady říkat fakta. Nesbíráme ani přes možnost multikomodity, prostě obalové, hliníkové... Nebudu komentovat vašeho pana kolegu – ten tomu vůbec nerozumí – protože se jednalo o sběr od lidí, ne vybírání ve vztahu k výkupnám kovového šrotu.

Chci ještě zareagovat na druhou záležitost, na to PP2R. Cíle jsou naprosto správné. Nařízení je naprosto správné. Ten problém – a vy jste to tady pojmenovala správně – jsou delegované akty. Já jsem – vy to moc dobře víte – v pozici České republiky, když si vytáhnete moje vyjádření na Radě ministrů, kam jsem vždycky, na rozdíl tady od ministra Červeného, jel – tak jsem kritizoval, že tam nejsou delegované akty, že nevíme jejich obsah. Kritizoval jsem a cituji sám sebe tehdy, v angličtině, teď vám to řeknu v češtině: Kdybych do českého Parlamentu přišel s návrhem zákona, odkazoval se na celou řadu vyhlášek a neměl popsáno, čeho se ty vyhlášky budou dotýkat, tak mě s tím Parlament vyhodí. Koalice i opozice. Tohleto se ale v Evropě schvaluje a je to špatně.

Takže my se tady v tomhletom shodneme. Já jako ministr jsem tlačil na ty delegované akty. Tak tady o tomhletom si nemusíme povídat, protože tady máme shodnou pozici a vždycky jsme ji shodnou měli. (Předsedající: Čas.) To nařízení je správně. Problém jsou delegované akty, které nejsou. (Předsedající: Čas, pane poslanče.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan ministr Igor Červený, prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Já jenom velice velice stručně ke kolegovi, který otevřel úplně jiné téma. To je Heřmanická halda. Myslím, že k tomu by bylo asi dobré si sednout. Jen můžu za sebe jako ministr říct, že to je správní řízení. Do toho jsem nezasahoval, ano? Takže momentálně to řeší zpátky DIAMO. Všechna naše data jak ČIPŽu (?ČIŽP) tak Ministerstva životního prostředí jsou předávány Ministerstvu průmyslu a obchodu. Ale říkám, pojďme se vrátit k tomu, co je tématem dnešního dne, a to je zálohování v kontextu PP2R.

Pan Hladík řekl, že cíle jsou PP2R správně. No, protože to nejsou cíle PP2R, že ano? PP2R je přejímá a tyto cíle jsme nikdy nenapadali. Pan Hladík řekl, že celá směrnice je bezchybná. Pane Hladíku, to není pravda. (Poslanec Hladík vyjadřuje nesouhlas.) Ne, ne, pozor. (Nesrozumitelné.) o delegovaných aktech. K tomu se dostanu. Bavím se o té směrnici. Ta směrnice je špatná minimálně v jedné věci. To jsme se dozvěděli přímo od chemického svazu. Víte, že se momentálně nesmí používat některé chemické látky pro výrobu obalů pro potraviny? To je logické. Nechceme se otrávit. Víte, že v rámci recyklace už se na to nebude dbát? To je zásadní zjištění. Na to nás přesně upozornil chemický svaz a my jsme tuto informaci opět přenesli obratem rychle do Evropské unie.

Je hezké, že jste si tam jednou vystoupil a řekl jste... Mimochodem, já do té Evropy lítám taky dost často. Proto jsem se potkal s Jessikou Roswall. Proto jsem byl v Dublinu a podobně. Základní problém je v tom, že říct jenom něco na plénu nestačí. Co dělala Česká republika od března, když jsem nastoupil? Jednoznačně jsme aktivovali všechny svazy napříč Evropskou unií. Sháníme partnery jako další státy a je to naše aktivita. Já jsem se osobně setkal s paní Jessikou Roswall dvakrát. Jednou v Bruselu, podruhé jsem ji pozval sem do Prahy a při všech těch jednáních jsme jí říkali konkrétně, co je špatně. Nebylo to ideologické. Šli jsme čistě po věcné stránce.

Co udělala Evropská komise? Na základě České republiky a naší aktivity se to celé teďka opravuje. To je výsledek této vlády, ne jednoho vystoupení a jedné věty. (Předsedající: Čas.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku paní poslankyně Berenika Peštová. Připraví se pan poslanec Petr Hladík a následně pan ministr Igor Červený. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. No, vy jste to řekl dobře, pane poslanče Hladíku. V roce 2020, když jste byl v Brně, tak jste zaváděli... To bylo za nás, protože my jsme s tím začali. No, ale pak už se nepokračovalo. Vy jste možná jako Brno pochopili – to je fajn – ale ostatní města ve své podstatě v tom nepokračovala, protože už to nikdo needukoval. Nikdo netlačil za to ministerstvo to, co my jsme začali v tom roce 2020, když jsme právě s tím EKO-KOMem přišli, aby se do těch žlutých popelnic mohl dávat i hliník. Nikde jsem neviděla, že by ministerstvo bylo akční a tlačilo na ten EKO-KOM – začněte víc edukovat, ta města to neví. Neví to občané, nás se ptají.

Mě se doteďka ptají, kam můžou dávat hliníkové plechovky, protože opravdu to neví. Já říkám – dávejte to do žlutých popelnic, vždyť to tam máte i nakreslené. No ne, opravdu, to myslím vážně. Prostě edukace přestala. Ten silný tlak, aby ty lidi si zase tak, jako jsme začali s těmi barevnými popelnicemi před 20 lety, tak měl být stejný tlak na to, aby pochopili, že to můžou dávat do těch žlutých popelnic. Proto nám to končí v těch černých popelnicích.

Jestli nechodíte vynášet odpadky a netřídíte, tak já se občas koukám, co kam kdo hází a vidím, že tam stále plechovky končí v té černé a mají končit v té žluté. Právě proto, kdyby se v tom pokračovalo, tak jsme teď úplně u jiných čísel. Tak se k těm cílům přibližujeme. Bohužel, čtyři roky se tady jelo jenom zálohování. Vždyť to všichni už prostě musí vědět. Vy jste to dotáhl do takové dokonalosti, že ve své podstatě se proti vám postavila Hospodářská komora, Svaz průmyslu, Svaz měst a obcí. Vy jste dokázal sešikovat všechny proti vám, protože každý pochopil, co by tím tratil a jak by se mu ten systém zhroutil. (Předsedající: Čas.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Jinak požádám, aby se poslanci vzájemně oslovovali prostřednictvím předsedajícího. Jinak tedy přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Karpíšek Pavel celý jednací den z pracovních důvodů a Volfová Jitka celý jednací den – zdravotní důvody.

Nyní tedy na faktickou poznámku pan poslanec Petr Hladík. Připraví se pan ministr Igor Červený. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Prvně zareaguju na paní kolegyni, prostřednictvím pana předsedajícího, Peštovou a potom se vrátím k té Heřmanické haldě, protože to je zásadní. Paní kolegyně, já se moc omlouvám. Já jsem si dodneška myslel, že ten systém znáte. Ale v České republice je 6 600 různých systémů sběru a třídění odpadu, protože za to, jakým způsobem se třídí a vybírá, je odpovědná obec. Například tady v Praze se do žlutých kontejnerů plechovky nedávají. Oni tady mají prostě šedé. Je to rozhodnutí pražského zastupitelstva. Může si každé zastupitelstvo říct, jaké typy zvolí. Je tohleto napsáno v zákoně a v tom zákoně jste to, paní kolegyně, dala vy. Ono to tam je prostě od toho roku 2020.

Takže, některé to pochopili, některé ne. Někde prostě třídí více komodit do jedné a mají systém třídiček, nebo nemají. Dokonce je to tak, že my 80 procent odpadu sebereme v 500 největších obcích, tedy městech. Víte, co je zajímavé? Že po komunálních volbách 2022 v těchto městech jste většinu starostů měli vy jako hnutí ANO, v těch orpových. Tady máme některé kolegy, Vsetín a další. Máme tady primátory, máme tady hejtmany. To je zajímavé, že to netlačili oni tedy. Tak si projeďte ta velká města, orpová, kde máte starosty, a podívejme se, kdo z nich – na rozdíl od Brna, které to dělá – tu multikomoditu používá.

Teď ještě k panu ministrovi. Pane ministře, Heřmanická halda, to je naprosto zásadní. Vy jako ministr máte jednu pravomoc. Vy to správní řízení, které vaše ministerstvo ukončilo, ta dvě správní řízení, můžete vrátit zpátky. Já se vás – teď vážně – ptám. Uděláte to, vrátíte zpátky ta dvě správní řízení o udělení pokut a nápravné opatření? Bude tady zase zpátky narovnán právní vztah k tomu, aby, pokud se prokáže, že prohoří ta halda, tak aby se mohla vést k odpovědnosti soukromá firma? (Předsedající: Pane poslanče, čas.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Klidně se přihlaste znovu. Pan ministr teďka dvě minuty.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Já samozřejmě chápu pana exministra Hladíka, že rád utíká od tohoto tématu PP2R, protože si je moc dobře vědom jedné zásadní věci. Kdybychom my jako Česká republika a tato vláda s tím skutečně nezačali něco dělat, tak by to celou Evropskou unii stálo 56 miliard euro. To znamená pro každou domácnost během následujících tří let mezi 8 až 12 korunami ročně, bez naprostého důvodu. Nepomůže to ekonomice, nepomůže to cirkulární ekonomice, nepomůže to životnímu prostředí.

Na váš dotaz. Moc dobře jste slyšel mě i pana vicepremiéra Havlíčka, že jsme řekli, že momentálně doprobíhá šetření, jestli materiál té stěny je skutečně hořlavý, nebo není. V případě, že by se ukázalo, že by skutečně ta stěna byla špatná, samozřejmě budeme všichni okamžitě konat. To je teďka jasný úzus na vládě mezi Ministerstvem životního prostředí a ministerstvem MPO, pod které spadá DIAMO, že se teďka došetřují vzorky. Už by to mělo být během následujících pár týdnů došetřeno. Na základě toho se bude konat dál. Ministerstvo životního prostředí skrze ČIPŽ (?ČIŽP) je jenom pouze partnerem šetření DIAMO a policie.

Mimochodem, pane Hladíku, mám jednu zásadní otázku. Jsem hrozně rád, že vnímáte, že Heřmanická halda je prioritou. Můžu mít jeden zásadní dotaz? Proč ČIPŽ (?ČIŽP) pod vaším vedením dva roky nekonal? Já, kdybych byl ministr a někdo mi řekl, je tady velmi kritická situace, začněte s tím něco dělat, tak bych každý týden na té poradě vedení – jak jste sám řekl 28. února 2026, že jste skvělý manažer, který to jistě prokázal během tří let, kde měl pod sebou kompetentní lidi – tak každý týden bych se ptal ČIPŽu (?ČIŽP): Jak daleko jste s tímto případem?

Dva roky s tím ČIŽP nic téměř nedělal. Dva roky! Chápete to? Ta firma nás napadla za to, že nekonáme. Dva roky! Dva roky se nekonalo. Ale já říkám, vraťme se, prosím, k tomu tématu, co tady máme na stole, zálohování a PPWR.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas. Ano, děkuji za dodržení času. A nyní paní poslankyně Berenika Peštová. Dále přečtu tedy faktické poznámky, teď to nějak naskočilo. Takže Berenika Peštová, Jan Bureš, Petr Hladík, Bohuslav Niemiec a ministr Igor Červený. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuju za slovo, pane předsedající. Pane Hladíku, prostřednictvím pana předsedajícího. Já tedy nevím, 6 600, vy jste se tady usmíval. Jako 6 600 systémů třídění, když máme 6 258 obcí? Jako sorry, to si tam někde dělají jako dvakrát? Nebo já tomu nerozumím, jako když jste se tady takhle smál a usmíval se, že já tomu nerozumím. Jenom bych chtěla říct, že podle zákona, co se povinně podle zákona musí třídit, je papír, plast, sklo, kov, biologický odpad, nebezpečný odpad, textil a objemný odpad. Takže jestli tady někdo něčemu nerozumí, tak já to asi nebudu, protože jsem ten zákon dělala. Říkal jste to správně.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Bureš. Přečtu jednu omluvu mezitím. Majerová Zuzana od 11 hodin z pracovních důvodů. Takže pan poslanec Bureš a připraví se Petr Hladík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuju, pane předsedo. Já tady opravdu velmi pečlivě poslouchám tu diskusi, už probíhá skoro tři čtvrtě hodiny. A já jsem se nedozvěděl zatím to nejdůležitější tedy, co bude dál, jo. Já tady pořád celou dobu poslouchám, kdo všechno udělal něco v minulosti, jakým způsobem k tomu tedy přistupuje Evropská unie, kdo byl špatný ministr, kdo bude lepší ministr a tak. Ale co tedy se bude dít dál? A to bych asi poprosil pana ministra, aby se konečně dostal k tomu meritu. Pojďme se věnovat Heřmanické haldě třeba na výboru pro životní prostředí, kam to určitě patří. Sledujme to všichni, je to důležitá věc. Ale vraťme zpátky ten míček na to hřiště, to znamená na to hřiště té písemné interpelace. A já tady tedy prosím, všechny zainteresované, pojďme se věnovat tomu, co bude dál. Protože občany ta minulost asi už poměrně moc nezajímá, možná některé strašně, ale já si myslím, že většinovou společnost asi ne. Ti chtějí vědět tedy, co bude zítra, co bude za rok, co bude za pět let. Takže jakým způsobem se k tomu bude stavět ministerstvo.

A malé edukativní okénko. My ten úžasný skvělý systém máme, já ho uznávám, byl jsem 12 let starosta a myslím si z vlastní zkušenosti, že ten systém funguje především proto, že to lidé pociťují na vlastních peněženkách. My jsme u nás ve městě jednoduše říkali lidem, když ten papír, sklo, plast, petflašku a tak dále nehodíte do té popelnice, tak za ni nezaplatíte. Můžete ji hodit do té žluté, modré, zelené popelnice, do toho iglů, tam vás to nic nestojí, jo. A tím pádem budete mít menší objem odpadu. Protože u nás ve městě, u nás, v Ostrově se vždycky, už od devadesátých let platilo za popelnici, ne za hlavu, protože platit za hlavu je naprosto demotivující systém. Má se prostě platit za ten odpad, který se odkládá do těch popelnic. To znamená za ta kila v tuto chvíli, dřív tedy za ten objem té popelnice. (Předsedající: Čas.) Protože jenom to bude fungovat.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní pan poslanec Petr Hladík a připraví se pan poslanec Bohuslav Niemiec. A potom pan ministr Igor Červený. Tak, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Pane ministře, není to ČIPŠ, ale ČIŽP, Česká inspekce životního prostředí. (Reakce mimo mikrofon.) Pane ministře, správní orgán, jehož odvolacím orgánem je ministerstvo, tak nemá být na poradách ministra. Váš ředitel Straka sedí na poradě ministra. Přitom lidé, kteří sedí vedle něho, jsou odvolací orgán. To je zvláštní, ne?

Heřmanická halda, a to bych chtěl slyšet, některé věci si můžeme říct jenom v jiném režimu, za prvé. Za druhé, budu rád, když si to třicátého zařadíme jako bod na výbor a tam si to řekneme, co můžeme, veřejně, když přijdete i s ředitelem České inspekce životního prostředí, a doufám, že přijdete.

Co je ale zásadní, přece správní orgán nemohl rozhodnout do doby, než byly ty posudky. Já jsem byl u toho, když jsme je zadávali a když bývalý ředitel České inspekce životního prostředí zadal TÚPu. (Reakce mimo mikrofon.) Tak se zeptejte ČIŽPu, kdy zadal TÚPu tuto zakázku. Teď už máme devět měsíců, kdy nejsem ministr, je to zhruba před rokem a devíti... Nebyla náhodou Česká inspekce životního prostředí jenom dny nebo týdny od toho, aby vydala rozhodnutí? Nevzalo si to v tom květnu nebo v dubnu Ministerstvo životního prostředí těsně předtím, než by Česká inspekce životního prostředí rozhodla? Já si myslím, že tam hledejme tu pravdu o tom správním řízení.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní vystoupí pan poslanec Bohuslav Niemiec a připraví se pan ministr Igor Červený. Tak, prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Bohuslav Niemiec: Já se moc omlouvám. Já opravdu nechci odbíhat od tématu, které tady řešíme, ale dovolím si jenom reakci na pana ministra. Česká inspekce životního prostředí konala, konala standardně, konala podle mého dobře, a přišla atrakce (?) těsně před rozhodnutím. V tom časovém úseku, kdy se to řešilo, tak Česká inspekce životního prostředí mluvila s oběma dvěma stranami. Jedna strana sporu si vyžádala znalecké posudky, vyžádala si přímo přítomnost těch znalců na tom jednání. A to byl ten proces, který zdržoval to rozhodnutí. To, že někdo z účastníků sporu to zdržuje, není problém České inspekce životního prostředí, to v tom procesu prostě bylo. A dle mého názoru to mělo být tak, že se mělo nechat rozhodnout ČIŽP o tom, jakým způsobem, co se tam vlastně stalo. Ale to jenom jako zpátky věcně.

A ještě k ctěnému kolegovi Burešovi, prostřednictvím předsedajícího. Výborná myšlenka, já se potom přijdu poradit, jak to udělat u paneláků, velkých popelnic a kontejnerových stání. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní pan ministr Igor Červený, prosím, vaše dvě minuty, nicméně nikdo další není přihlášen, tak to záleží na vás, jestli využijete faktickou, nebo můžete...

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Tak já využiju normálně... Samozřejmě zareaguji na to, co bylo... (?)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: ... v obecné, právě jsem si to myslel, takže v obecné rozpravě prostě.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Tak já to potom dopovím kolegům, protože teď dodržím to, co řekl pan kolega z ODS, a já s tím naprosto souhlasím. Je zbytečné odbíhat u konkrétního tématu k dalším padesáti tématům, protože pak se člověk ureaguje k smrti a vlastně z toho nic není, protože máme každý jen dvě minuty.

Takže v prvé řadě, Ministerstvo životního prostředí samozřejmě tu danou problematiku řeší nepřekvapivě, řeší ji na dvou místech. Jak jistě víte, už to zmiňovala sama paní poslankyně Peštová, máme výjimku do roku 2029. Naší snahou je, za prvé, a to je i na základě vlastně strategie, kterou nám předložila Hospodářská komora, aby se zvedl ten sběr toho hliníku. Ano, tam je Česká republika na tom špatně, mezi 30 – 35 procenty, to jsme nikdy nerozporovali. A dokonce z tohoto důvodu budeme spouštět v Moravskoslezském kraji i pilotní projekt testovací, jak by šel ten PET, pardon, ten hliník sbírat tak, abychom nezatěžovali celý ten systém.

Existuje totiž mnoho podpůrných mechanismů, kdy můžeme stávající popelnice využít tak, aby byly schopny evidovat a vracet dokonce zálohované. Už to běží běžně ve světě. To znamená, připravujeme testovací projekt pilotní, jestli se jakoby osvědčí, není důvod na hliník nezavést sběr jako v podobě zálohování, to znamená tohleto konkrétně řešíme.

Co se týče PET, jak jsem zmiňoval, my zatím netoužíme a nechceme zavádět zálohování na PET. Není k tomu důvod. Tak jak tady řekl velmi správně pan kolega, máme skutečně velké dědictví v podobě vlastně těch ekodvorů. A je to přesně z toho, že se to těm lidem dá vysvětlit. Za prvé, šetří vám to peníze, protože si svoji popelnici nezaplňujete. Za druhé, pomáhá to tomu systému.

Počátkem devadesátých let lidé ze začátku vůbec nechápali, proč mají vlastně třídit odpad. Vždyť to je přece na těch odpadových společnostech, já za to přece platím, tak se o to starejte. A myslím si, že právě EKO KOM udělal v této věci neuvěřitelnou věc a dokázal pomocí vzdělávání obzvláště dětí na prvních stupních mezi třetí a pátou třídou měnit behaviorální vzorce těch domácností a napříč celou českou společností, jak vlastně velká města, střední, tak i malé obce.

 

Ty děti to přenášely do domácností a ony to pochopily. Začaly chápat, ty domácnosti – tak pojďme využívat ty různé popelnice pro daný konkrétní odpad. Funguje nám to. O toto dědictví nesmíme přijít, protože kdybychom my udělali zálohování na PET, a to je právě to, kdy já jsem slyšel, a to byla úplně shodou okolností náhoda, když jsem ještě pracoval na akademické půdě a právě jsem vlastně participoval na jednom z velkých projektů v oblasti předcházení plýtvání potravinami, tak jsme na fóru, které probíhá standardně každý rok v Praze, Waste Food (Food Waste?) a waste jako takové, slyšeli poprvé – tehdy ještě od pana ředitele – zmínit, že vlastně se uvažuje skutečně o tom, že se zavede zálohování. Prezentoval tam dokonce plochy, že prodejna musí mít 70 metrů čtverečních.

A tehdy se zvedla ta nevole. Zástupkyně Svazu měst a obcí se ptala tehdy vedení Ministerstva životního prostředí: Když tam zálohování zavedete, jak nám to budete kompenzovat? Kde vezmeme peníze? A proč to mají být prodejny s rozlohou 70 metrů čtverečních? Protože ve slovenském zákoně, který tehdy už začal platit – nebo byl před vlastně svojí působností, bylo 200 metrů čtverečních.

Tehdy pan ředitel řekl – já jsem u toho byl účasten a poslouchal jsem – že se počítá, že se dává 70 metrů – na začátku – čtverečních z toho důvodu, že se počítá, že bude druhé a třetí kolo připomínkového řízení, tak se to začne postupně jakoby navyšovat, tak aby se nezačalo s 200 a neskončilo se na 300.

Pro vaši představu: Když máte malou prodejnu, tak byste tam samozřejmě PET nesbírali, měli byste tam drtičky. Ty drtičky něco stojí. To znamená, že veškerou síť malých obchodů byste zatížili něčím, co ani v Evropě není standardem. Opakuji: co v Evropě není standardem. Navíc by celý systém stál opravdu do toho promítnout nemalé finanční zdroje, přes stovky milionů korun. Ale to nejcennější: Nechodily by finanční zdroje z plastu, z PETu, z ekodvorů do obcí, aby jim ekodvory fungovaly.

Dlouhou dobu byly obce zvyklé, že mohou ekodvory využívat finančně efektivně, například u textilu. Bohužel, textil, změnila se legislativa a pro ně se vlastně, v uvozovkách, stal textil finančně toxický. To znamená, tohle se naštěstí bude v brzké době měnit, mezi lety 2028 až 2030, kdy se začnou zálohovat – nebo budeme platit dopředu už při nákupu oblečení stejně jako dneska platíme recyklační poplatek u elektroniky. Takže obce dostanou zpátky alespoň část finančních prostředků za to, že s textilem nějakým způsobem zachází správně dle zákona. Kdybychom jim zavedli zálohování a nevymysleli, jak k nim dostat peníze zpátky do oběhu, tak jsou jen dvě možnosti: Ty obce to budou dotovat z vlastních peněz, anebo to přestanou plnit.

Je stávající systém EKO-KOMu naprosto dokonalý? Není, přátelé. To byla jedna z prvních věcí, kterou já jsem řešil, byl to březen, duben, kdy jsme měli setkávání s různými organizacemi, velké kulaté stoly na Ministerstvu životního prostředí, kde jsme konkrétně diskutovali o tom, že i EKO-KOM se musí změnit, že bude poskytovat plnohodnotné údaje, že obce nebudou vyplňovat dvoje informace – jednou EKO-KOMu, jednou do systému, který spadá pod Ministerstvo životního prostředí – je to nesmysl, je to duplikování práce, práce s daty. Bavil jsem se se Svazem měst a obcí – ocenili to, oni s tím sami přišli. To znamená, EKO-KOM se také musí změnit a změní se, bude víc otevřený vůči těm, s kterými participuje.

A teď to nepodstatnější. Všechny z vás, co to zajímá: Na výboru pro životní prostředí máme v průběhu příštího týdne velký kulatý stůl. Tak (nesrozumitelné) potom to tam s námi řešit, budete tam mít zástupce všech stran. Přijďte, pojďte s námi diskutovat. Tohle není, v uvozovkách, na dvacet, třicet minut tady v tomhle sále – to je opravdu velká debata. A právě z toho důvodu, aby ten, v uvozovkách, pozměňovací návrh paní poslankyně Peštové mohl tady potom projít klasickým způsobem, tak se udělal velký kulatý stůl. To znamená, přijďte, prosím, budeme to diskutovat příští týden ve středu. Jsme tady, budeme připraveni na vaše otázky, rádi vám všechno odprezentujeme, vysvětlíme. A věřím, že na výboru to bude víc věcná debata než politická debata, abychom se dostali k jádru pudla. Nicméně správně řekla paní poslankyně Peštová, protože já jsem v té místnosti byl v Praze na Pankráci, když Svaz měst a obcí řekl, že tak s touto podobou nesouhlasí, že je to likvidační podoba – ano, může vám... lidé, kteří na tom participovali, řeknou: No, byla myšlenka, že z určité části finančních zdrojů, které jsou v tom zálohování, které by se v tom daném roce nevyplatily, tak by se část poslala obcím. Ale ta částka – už se nyní moc dobře ví – je nedostačující.

Někdo vám řekne, že zálohování přiměje člověka – krásná kampaň – neházejte PET láhve v národních parcích. Já věřím, že žijeme v 21. století, dokonce v druhé čtvrtině, a toto by měl být standard. Bohužel každá lidská společnost – to není o nás, Češích – má prostě Gaussovu křivku. Pivo je taky zálohované a překvapivě v národních parcích nacházíme i láhve od piva. Takže dávat jako za: nikdo už nikdy nevyhodí PET láhev v národním parku, protože bude zálohována na 3 koruny – neplatí, protože Gaussova křivka je bohužel ve společnosti neúprosná.

My nejsme v situaci jako je Slovensko nebo Rumunsko. My nejsme v situaci, kdy sběr PETu je na dvaceti, třiceti procentech. Ne, my jsme rozvinutá, velmi udržitelně prospěšná společnost, lidé běžně už ví, že se odpad má třídit a má se vyhazovat, a proto tam dosahujeme mezi 75 až 80 procenty – to je prostě fakt. Naše společnost je prospěšná v této věci. Proč to ničit? Proč nepodnítit ještě víc třeba školení nebo nějakých doplňků, abychom to číslo zvedli? To já jsem pro. Pojďme se bavit, jak dosáhneme těch 5 procent navíc, jsem naprosto pro. Ale my nejsme v situaci jako u hliníku, kde jsme kolem 30 procent. Ano, u hliníku to má smysl, proto se Ministerstvo životního prostředí v tento moment zabývá tím pilotním projektem, abychom byli schopni využívat širokou síť, kterou tady zmiňoval i pan kolega, máme. To znamená, vy budete mít hliník, nebudete ho muset odnášet do obchodu, aby vám vrátili 3 koruny, ale použijeme stávající systém, který budeme modernizovat, tak aby vám ty 3 koruny píply třeba v telefonu, tím, že to hodíte správně do žluté popelnice, tak jak to běží už v některých evropských státech. Nemusíte tím pádem vůbec ohrožovat jakoby ten trh jako takový. Máme funkční dědictví, které máme povinnost rozvíjet a ne ho osekávat.

Mohlo by se stát, že by nám klesly ty cíle. Tohle jsem přesně vysvětloval paní eurokomisařce, že sice (?). A ona se mnou v té věci dokonce souhlasila, protože, jak jsem zmiňoval předtím v krátké noticce, když ona byla ještě ministryně životního prostředí své země, ve Švédsku, a hledali tam právě systém, jak zavádět tady ten sběr, tak Česká republika byla jedna ze tří zemí, kde se inspirovali. Ve sběru PETu jsme třetí, jsme mezi prvními třemi nejlepšími na území Evropské unie. My se tady nebavíme o tom, že my něco nenaplňujeme, jsme v té věci katastrofální, musíme to změnit – chápete to? To je ta podstatná část. Proto k tomu musíme přistupovat obezřetně, abychom to nezabili, to je ta jediná myšlenka.

Takže Ministerstvo životního prostředí to – nepřekvapivě – řeší, řeší to globálně i (?) v kontextu PPWR. Měli jsme asi za posledních 14 dní tři nebo čtyři setkání s různými asociacemi, protože EKO-KOM říká: Ano, to už tady běží v rámci těchto zákonů, musíme ještě opravit tyhlety věci. Takže my na to nahlížíme holistickým přístupem, nevybrali jsme si jenom zálohování, ještě navíc jenom dvou komodit – holistický přístup. A tyhlety informace předáváme dokonce zpět do Evropské unie, předáváme je nejenom (?), ale svazům, svazům společností jako je EKO-KOM, jako je Hospodářská komora, jako je Potravinářská komora, jako jsou výrobci plastů. Za námi stojí, za Českou republikou, v tento moment přes 600 předních společností napříč Evropskou unií a jsou to velké společnosti, máme je sepsané. Když chceme ukázat paní eurokomisařce (Ukazuje materiál.) na tom papíru sepsané – tak tady poprvé eurokomisařka vnímala, že říkáme něco velmi závažného, že to nejsou čeští kverulanti, tahleta vláda, jako v uvozovkách, před těmi čtyřmi lety, která furt na něco jen nadávala. Ne, my jsme byli faktičtí. Sepsali jsme požadavky, opravovali jsme jim jejich teze a ukazovali jsme, (co?) za námi stojí.

A jenom pro zasmání – ono je to tedy spíš tragické – Evropská komise předpokládala v rámci zákona PPWR pro obalové materiály v oblasti potravinářství, že se strečová fólie bude moci používat znova. Tak jsme jim ukázali opravdu, že (Gestikuluje.) ji napneme a že se nám zpátky už nevrací. Takže tam před námi seděli a začali to přepisovat. V takovém stavu je momentálně Komise. To je prostě fakt. To je bohužel historka z natáčení. Já to dávám pro dokreslení.

A bohužel se na nás řítí stejným způsobem nová směrnice, nové nařízení v oblasti cirkulární ekonomiky, kde jsme prosili Evropskou komisi už v tento moment: Prosím, pojďte to nejprve vydiskutovat, pak to nařízení implementujme. Protože pan Hladík měl v jedné věci pravdu, co dneska řekl: Není samotný problém tak velký v té směrnici PPWR, problém je v samotné implementaci. Já už jsem to zmiňoval několikrát – (Gestikuluje vpravo.) tady pan kolega zmiňoval PET láhev – když se na ní dneska podíváte, máte tam trojúhelníček s určitým číslem. Tohle už se tam 12. 8. nemělo ukazovat, aby se v únoru vrátilo zpátky. Jedna matrice stojí mezi 20 až 35 miliony korun. Tohle si může dovolit Coca-Cola to takhle (Gestikuluje.) otočit dvakrát za jeden rok a (nesrozumitelné) za půl rok. Ale co ti malí výrobci, ti malí a střední? A to množství té administrativy?

My máme novou tezi Evropské komise ohledně konkurenceschopnosti, že máme snižovat byrokracii a podporovat obchod. Víte, kolik vznikne nových dokumentů? Paní prezidentka Potravinářské komory to řekla na Země živitelce krásně: Vy jako občan máte tři základní dokumenty: rodný list, občanský průkaz, případně pas. Na základě těchto tří dokumentů fungujete ve společnosti. Když budete malý prodejce jogurtu, tak k obalu, který jste si samozřejmě nevyrobili, to vám tam dovezou, budete (Ukazuje materiál.) potřebovat šest těchto rodných listů, které si ještě budete navzájem přeposílat, protože nebudete vědět, kdyby to náhodou někdo po vás chtěl. A největší ironie je, že to dokonce musí přeposílat ten, co to převáží.

To znamená, tady máte výrobce toho obalu, tady jste vy, výrobce toho jogurtu a normální by bylo, tedy dobře, těch 6 dokumentů pošlete rovnou mně, jako tomu výrobci toho jogurtu. Ne, to se ještě pošle i tomu člověku, co vám to doveze. Pak se to pošle tomu člověku, co to doveze do toho obchodu a pošle se to ještě tomu obchodu, naprosto zbytečně.

Stejně jako v případě odlesňování, kdy se pomocí různých států osekala administrativa o 75 procent, tak teďka děláme na tomhle. Ten cíl není špatný. My musíme skutečně přistupovat k těm zdrojům na území Evropské unie obezřetně, obzvláště k tomu, co se děje kolem nás. Ale nemůžeme k jednomu jogurtu vytvořit 6 dokumentů, to ty firmy zabijeme. Takže já doufám, že jsem to hlavní řekl. To znamená PET i hliník řešíme. A já vás prosím, co vás to skutečně zajímá, přijďte příští týden ve středu na výbor pro životní prostředí, bude tam dlouhá a vášnivá debata. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Tak pan poslanec Petr Hladík se hlásí.

Jenom prosím, já využiju chviličky. Z pracovních důvodů se celý jednací den omlouvá pan poslanec Michal Ratiborský.

Vyměnili jsme se při řízení schůze. A máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuju, děkuju, pane ministře, za za váš komentář. Já jenom pár poznámek k tomu. No pivo se vrací s účinností... zálohované na pivní láhve se vrací s účinností 98 procent. Takže ta pravděpodobnost, že některá skončí v přírodě, je řádově nižší než u plechovek, které se vrací s účinnosti 30 procent. Ale to je, (Ministr Červený reaguje mimo mikrofon.) Vím, vím. Chci jenom říct, že cíl není 80 procent, ale cíl je 90 procent v roce 2029. A vy jste neodpověděl na tu cestu, jak dosáhneme těch 90 procent, protože tu já tady stále prostě nevidím.

Třetí poznámka. Švédsko zálohuje plechovky od roku 1984, to jsem se narodil. A PET láhve od roku 1994 a mají účinnost přes 90 procent. Jenom pro vaši... Je pravda, že Švédsko se inspirovalo v Česku u jiných typů, ale ne u plechovek a PETek. Já jsem mluvil i s paní bývalou ministryní i současnou ministryní. Ona je nejdéle sloužící ministryně, paní ministryně Švédska. Je to Romina, je stále nejmladší ministryně a na Radě ministrů byla s miminkem. Bohužel když zavedete systém jenom pro ty plechovky, jak vy teďka naznačujete, tak vy vlastně na čtvrtinu objemu materiálu budete mít stejné provozní náklady. To já provážu. Tohle je vlastně ten jako zásadní, zásadní problém, jo. Pilotní testování už se zkoušelo. Já teďka nebudu říkat ty řetězce, vy je víte na ministerstvu, tak můžete tu zpětnou vazbu těch řetězců získat, tak vám ji samozřejmě klidně dají.

Nicméně já se přiznám, že nejsem uspokojen tou vaší odpovědí, proto navrhuji Poslanecké sněmovně, aby vyslovila nesouhlas s tou odpovědí pana ministra Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak samozřejmě můžete reagovat ještě, ještě není ukončená rozprava.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Já budu reagovat velmi rychle a věcně. Já jsem ohledně národního parku, ať jsem tady nezmiňoval plechovky, u těch jsem jasně řekl, že to problém je, že ho řešíme. Zmiňoval jsem to vůči klasickému PETu, to za prvé.

Za druhé. Ano, vy zmiňujete ten systém, kdyby to na sebe převzaly ty řetězce. Já jsem zmiňoval tu věc, že tady máme velké bohatství v podobě těch žlutých popelnic a že se s tím dá pracovat i pro sběr toho PETu. A pardon, pro sběr zálohování pro ty plechovky, to je ten zásadní rozdíl. Takže v téhleté věci jsem vám zásadně nelhal. O tom, že jste se s paní Jessicou Roswell(?) Potkal, nezpochybňuju. Já jsem se jí neptal, jestli se s vámi setkala, takže to beru za vyřešené.

A co se týče samotného problematiky, říkal jsem, prosím, přijďme všichni, které to zajímá, příští týden ve středu na výbor pro životní prostředí, probereme to tam do posledního detailu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak já děkuji. Máme zde, prosím, ještě někoho, kdo se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím. A pokud se to nezměnilo, tak pan poslanec Petr Hladík navrhuje nesouhlasné usnesení.

O tomto návrhu je potřeba hlasovat. V případě přijetí návrhu je interpelovaný člen vlády povinen vypracovat novou odpověď ve lhůtě 30 dnů. Tak máme tady požadavek na odhlášení? Není. V tom případě... (Ťukání karet do lavic.) Je požadavek o odhlášení, dobře. Všechny jsem vás odhlásil, přihlaste se prosím opět Vašimi hlasovacími kartami.

Tak vidím, že se nám ustálilo. Tak nyní ještě jednou prosím, o čem hlasujeme. Hlasujeme o návrhu na nesouhlasné usnesení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro nesouhlasné usnesení? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti nesouhlasnému usnesení?

Hlasování číslo 39, přihlášeno 92 poslanců, pro 43, proti 49. Návrh na nesouhlasné usnesení nebyl přijat. Děkuji.

 

A nyní se přesunujeme k další písemné interpelaci, která je opět nebo která byla opět na pana ministra životního prostředí Červeného. Ministr životního prostředí Igor Červený odpověděl na interpelaci poslance Karla Haase ve věci potřebné vyhlášky č. 169/2023 Sb., snížení omezující hranice výkonu energetického zdroje z 20 megawattů na 5 megawattů s cílem větší možnosti pro městské teplárny využívat energetickou hodnotu paliv z odpadu vyhovujících evropským technickým normám. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk číslo 148. Projednávání této odpovědi bylo opakovaně přerušeno, naposledy dne 2. července 2026 do přítomnosti ministra životního prostředí. Pan ministr je tady, pokračujeme tedy v přerušené rozpravě a ptám se pana poslance Haase, zda si přeje vystoupit? Vidím, že stojí, že je připraven. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, má interpelace, my jsme ji i trošičku předjednávali s panem ministrem, je ryze apolitická, je odborná a směřuje k omezení z mého pohledu, a to je obsah té interpelace, kterou ve stručnosti, ve velké stručnosti shrnu, tak směřuje k omezení jedné nedůvodné regulace, která dopadá primárně nikoliv na podnikatelský sektor, nikoliv na občany, nikoliv na fyzické osoby, ale primárně nejen ale primárně dopadá na obce a města. V České republice máme vyhlášku Ministerstva životního prostředí, je to vyhláška 169/2023. Pro objektivitu uvádím, že skutečně byla vydána ještě za předchozího vedení ministerstva s tou hodnotou, kterou za chvilku zmíním a jde pouze o jednu hodnotu, která určuje vlastně podmínky, za kterých se tuhý odpad stává palivem, které je umožněno spalovat v tepelných zdrojích. A ta vyhláška kromě jiných naprosto legitimních požadavků – množství spalin na měřících bodech a tak dále, tak stanovuje, že tuhá paliva, tuhé odpady nebo palivo z tuhých odpadů, takhle, palivo z tuhých odpadů může být spalováno pouze ve zdrojích o minimálním výkonu alespoň 20 megawatt.

Já rozumím tomu, že při přijetí té vyhlášky... (Ministr Červený reaguje mimo mikrofon.) Dvacet, dvacet, 169/2023, pět bylo v návrhu a skutečně ještě jsem to raději, pane ministře, ověřoval, teď je aktuálně pořád dvacet nastaveno, pět navrhovalo Ministerstvo životního prostředí v tom roce 2023, což byl podle mého názoru správný návrh Ministerstva životního prostředí. Nicméně po připomínkovém řízení nakonec ta vyhláška byla publikována s tou hranicí pro tepelné zdroje na úrovni 20 megawatt. A vlastně jádro té mé interpelace je v tom, zda by Ministerstvo životního prostředí neiniciovalo uplynulých 3 roky od nabytí účinnosti té vyhlášky, tak si myslím, že se ministerstvo může odborně, ta věc skutečně ryze odborná, nemá nic společného s politikou, tak by se mělo a mohlo podívat na novelizaci té vyhlášky, rozběhnout veřejnou debatu.

Protože ta hranice 20 megawatt je vlastně nedůvodná, nemá žádné environmentální odborné odůvodnění, byla nastavena v zásadě jako výsledek nějakého kompromisu všech aktérů a to nezpochybňuju, všech aktérů legislativního procesu, ale nemá opodstatnění v tom, že když to řeknu úplně polopatě, jestli máte městskou teplárnu o výkonu 15 megawatt nebo 21 megawatt, tak pokud máte stejnou technologii spalování, tak z pohledu dopadů na životní prostředí je to prostě ten tepelný výkon jedno.

A ta má prosba k aktualizaci a k odstranění tady té nedůvodné regulace je vedena tím, že jsem u ERÚ, u Energetického regulačního úřadu, zjišťoval, kolik komunálních, primárně komunálních tepelných soustav a jsou to v zásadě menší města, městyse, obce v zásadě do 20 000, 30 000 obyvatel, tak kolik těch tepelných soustav, které jsou někde v intervalu v zásadě mezi 4 a 20 megawatty a nevejdou se nad ten limit stanovený tou vyhláškou, tak kolik jich je. A je to téměř 500 licencovaných, normálně standardně licencovaných, provozovaných za splnění všech podmínek, téměř 500 licencovaných soustav. A v zásadě jsou to opravdu menší teplárenské soustavy pro vytápění sídlišť, pro vytápění nějakých lokalit rodinných domků, pro vytápění třeba služeb jednotlivých měst. Mohu vést příklady: Lovosice, Turnov, Volary, Sedlčany, Postoloprty, Trhové Sviny a tak dále. Nebudu to všechno číst.

Takže závěrem mé interpelace vlastně shrnu prosby a nebudu uvádět všechny tři dotazy, které jsem kladl. Ten první dotaz je, zda na Ministerstvu životního prostředí probíhá nějaká odborná iniciativa, platforma, která by vedla k novelizaci této vyhlášky a která by směřovala ke snížení té hranice tak, abychom tuhle nedůvodnou regulaci, která skutečně nespočívá v kvalitě té spalovací technologie, nedotýká se nijak složení toho paliva, které vzniklo z tuhého odpadu, tak zda na Ministerstvu životního prostředí probíhá nějaká odborná iniciativa, která by po třech letech účinnosti vedla ke snížení té hranice.

Já navrhuju v té interpelaci snížení té hranice na 5 megawatt. Je to samozřejmě na odborné debatě. Proč navrhuju těch 5 megawatt? Není to nějak vycucáno z prstu, pane ministře, ale my máme nebo Ministerstvo životního prostředí, tím pádem Česká republika má obdobný prováděcí právní předpis vlastně pro paliva z kapalných a plynných odpadů. A v obou těch právních úpravách je vlastně, ony jsou pozdější a je nastavena hranice 5 megawatt. To znamená snížením hranice na 5 megawatt bychom vlastně nastavili stejný limit, stejný limit pro paliva ze všech typů odpadů, jak z tuhého, kapalného, tak z plynného.

Takže to je vlastně moje prosba a je iniciovaná, jak uvádím, několika stovkami samospráv, primárně komunálních. Vím, že jsme probírali a za to moc děkuju za to, že jsme to nějak neformálně probírali, že tam byl, řekněme, věcný odbor ze strany Asociace krajů, ale tady si myslím, že by větší slovo a ministerstvo by mělo popřát většího sluchu primárně obcím, protože ty teplárenské soustavy v zásadě až na naprosté výjimky nejsou provozovány kraji, ale opravdu dominantně jsou provozovány obcemi. Takže tolik obsah té mé interpelace a mnohokrát děkuju za vaše vyjádření.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Ještě než se bude mít šanci vyjádřit pan ministr – a zmizela faktická poznámka, ztratila se, takže pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Dobrý den. Jménem pana předsedajícího, pane poslanče Haasi, já s vámi naprosto souhlasím. Já se skutečně domnívám, že těch 20 megawattů je zbytečně vysoké číslo. Vzešlo ale bohužel z mezirezortního řízení, kde obzvlášť kraje apelovaly na to, že nechtějí dávat nižší čísla. Ale já si dokonce myslím, že podle těch dat, co jste mi ukázal, a já když jsou ta data věcná, tak já neposuzuji člověka, jestli je v koalici nebo v opozici – vaše data byay naprosto věcná a já si myslím, že bychom měli dokonce jít pod těch pět. Protože jak jste mi ukázal, spousta těch tepláren má spíš výkon nedosahujících pěti, mez 4,5 až 4,7, takže já bych se klidně potom v rámci té debaty dostal na číslo 4, abychom to množství těch obzvlášť tepláren, které mají to centrální vytápění pro ty obce, dostali a pomohli jim.

Nicméně bohužel v tom předchozím mezirezortním připomínkovém řízení v roce 2023 bylo příliš mnoho těch iniciátorů a těch účastníků toho řízení, kteří dávali prostě negativní stanoviska. Ale já jsem se domluvil s paní předsedkyní výboru pro životní prostředí, že na toto téma uděláme v brzké době velký kulatý stůl, kde bychom pozvali všechny ty zúčastněné strany a začali bychom s nimi skutečně diskutovat.

Za prvé, máme zde vyhlášku, evropskou směrnici, která nám jasně říká, že od roku 2030 nelze mít skládkování. To je prostě fakt.

Druhá věc je, a to víme, protože jsme vycházeli vstříc Ministerstvu průmyslu a obchodu, že jsme zajistili, že dneska už můžete spalovat, například jak jste řekl vy, některé typy odpadů, které jsou ale nebezpečné, například jako jsou pražce, za velmi specifických situací. To Ministerstvo životního prostředí dovolilo, jenom když jste ta teplárna nebo elektrárna, tak bohužel musíte požádat o novou EIA. Což je ironie, protože například v Drážďanech mají teplárnu, elektrárnu, teda ty pražce spaluje. U nás ta elektrárna na druhejší straně, která už dokonce i za kontroly AOPK a České inspekce životního prostředí má výborné výsledky, ale to řízení EIA aby zabralo x měsíců, takže bohužel řeší, jak se k tomu postavit.

Ale za mě s tím naprosto souhlasím, pokud toto zařízení splňuje po té technické stránce veškeré nutné parametry a vzhledem k tomu, že musíme pomoci, aby to teplo a energie byly levnější a na druhé straně, co budeme dělat s tím odpadem, který už nepůjde skládkovat – naprosto s vámi souhlasím. Já osobně budu navrhlovat číslo 4, abychom to klesli až na 4 megawatty, abychom pomohli co největšímu množství obcí. A domluvím se s paní předsedkyni výboru, abychom v brzké době k této věci svolali velký kulatý stůl, kam samozřejmě zveme všechny, které vás to zajímá. Pozveme tam všechny ty partnery, kteří tam byli v tom roce 2023, a pokusíme se všechny přesvědčit, aby tentokrát našli tu vhodnou střední cestu k tomu, abychom to mohli aplikovat.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji, pane ministře. Máme tady dvě faktické poznámky. S první přichází paní poslankyně Berenika Peštová, s druhou potom pan poslanec Karel Haas. A než přijde paní poslankyně, tak od 10 hodin do 12.30 hodin z pracovních důvodů je omluven pan poslanec Tomio Okamura a od 11 do 13.30 z pracovních důvodů pan poslanec Vladimír Pikora.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak já děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěla zareagovat věcně tedy, nebojte se Karle, prostřednictvím pana předsedajícího, tam jde spíš o to, že v současné době už ten zákon o ovzduší hovoří o 50 megawattech, kde je to vlastně povinnost a měří se tam všechno, co se nejčastěji měří, jsou to NOxy, je to CO2 a tak dále. Pak se samozřejmě hovoří o kategorii od 20 nebo od 30 do 50 megawatt, kde jsou povinnosti právě u těch pevných a kapalných. A potom se dostáváme na těch 20 megawatt a jakmile půjdeme ještě níž, tak tam už ta povinnost legislativně ukotvena není.

A já rozumím té diskusi, která vznikla v rámci toho mezirezortu a tak, jak jsem se kolegů ptala na ministerstvu, tak byla velice výživná, protože opravdu některé skupiny, ať třeba já nevím, Svaz průmyslu chemického nebo Hospodářská komora a tak dále se snažily právě se dostat níž, ale tam naráželi na tu legislativu. Oni to dostali do vyhlášky. Nejdřív samozřejmě se dělá vyhláška o tuhých alternativních palivech a tady se bavíme o vyhlášce o kapalných alternativních palivech. Tam oni to zakomponovali do toho, i když možná to občas je takové až na hraně. Možná že by to mělo být některé věci v těch tuhých, ale samozřejmě potom tam dochází k určitým chemickým procesům, takže oni to nějak odůvodňovali.

Ale říkám, problém potom nastává u toho, že ta malá zařízení nemají ty povinnosti ze zákona, co všechno mají kontinuálně měřit. A mohlo by se stát, že se nám do toho ovzduší budou dostávat věci, které bychom sami nechtěli. A teď ještě záleží, druhá věc, jestli vůbec ta zařízení dokážou a jsou schopna spalovat to, co jim tam bude naváženo a bude řečeno, že už to není odpadem a stává se to vlastně výrobkem, který může být spálen právě na těchto zařízeních. Takže já si myslím, že to nebude jenom o té vyhlášce, že asi se bude muset sáhnout i do zákona o ovzduší, protože tam se to musí taky ukotvit. A abychom potom zase nenarazili, když máme zase ne ambice, (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) ale musíme snižovat určité zatížení emisní, tak abychom tam nenarazili.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Karel Haas. Tak pouštím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát. Já opravdu jenom velmi stručně.

První – poděkování panu ministrovi. Opravdu i včera jsem to říkal v rámci jiné debaty, že žiju v neparanoidním světě a lidem věřím, to znamená, pokud jsem tady od pana ministra slyšel nějakou trajektorii a v zásadě z mého pohledu standardní kulatý stůl je formou rozběhnutí nějaké veřejné debaty, pak je pánem té vyhlášky samozřejmě ministerstvo, tak pokud tady slyším dneska příslib nějaké trajektorie a cesty k tomu, že bychom tu vyhlášku upravili a ten limit posunuli níže, tak já určitě nebudu navrhovat nesouhlas. Bylo by to z mé strany nekorektní. Takže já věřím slovům pana ministra, že tu debatu odbornou rozběhneme. To je ta první poznámka.

A k paní kolegyni Peštové, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, já potvrzuju, že se v té debatě skutečně může objevit a minimálně já jsem to určitě neprojednával se všemi těmi zhruba 500 komunálními teplárenskými soustavami, ale opravdu s několika zástupci, řeknu, obcí jsem to probíral, které ty menší teplárny provozují. A ony jsou v zásadě připravené na to, že samozřejmě pravděpodobně s případným posunem limitů by se jim zpřísnily právě ty spalovací podmínky měření, když to řeknu jednoduše: jako měření na komíně, by se jim zpřísnily prostě na úroveň těch v současnosti větších zdrojů. Prostě chtějí-li spalovat, tak v zásadě musí splnit prakticky stejné podmínky na komíně jako mají dneska ty větší zdroje. Takže s tím počítám. A může se objevit v rámci té veřejné debaty i požadavek na úpravu samotného zákona.

Tolik za mě faktická. A nenavrhuju nesouhlasné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní zde máme další dvě faktické poznámky: s tou první přichází pan poslanec Roman Kubíček, s druhou potom pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já velmi vítám ten kulatý stůl. My jsme si prošli nějakým procesem v Českých Budějovicích cestou k ZEVO, které už se bude stavět. A na podmínky jednotlivých obcí jsme narazili. Na začátku to všechno brali jako své bohatství v té obci, které by rádi využili. Pak se dostáváme k těm legislativním podmínkám a ono to není tak jednoduché. Ono to je totiž velmi finančně náročné. A musíme si uvědomit, jaké typy těch malých tepláren fungují v těch obcích. Když je to třeba štěpka, tak je to docela jednoduché.

Ale bacha, my se začínáme bavit o tom směsném odpadu a bavíme se i o nebezpečném odpadu. A jak pan ministr dobře ví, u nás bude docházet kapacita těch spaloven nebezpečného odpadu, takže ta legislativa by měla měřit i tímto směrem, zda by to i malým zdrojům pomohlo s financováním, že by získaly prostě tu možnost spalovat i některé nebezpečné odpady. A nebavíme se úplně o těch malých zdrojích, o těch čtyřkových, tam asi není, ale třeba ty 20gigawattové zdroje s nějakým přídavným spalováním už by to dokázaly.

Takže není cesta než toho kulatého stolu, protože co člověk, to bude názor. Pamatuju si to velice dobře. Ale opravdu ta debata v tomto je věcná a měla by nás posunout dále do 21. století. A za to děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A s další faktickou poznámkou přichází pan poslanec Petr Hladík.

 

Poslanec Petr Hladík: Krásné dobré dopoledne ještě jednou. Já myslím, že to je velmi dobré téma, které pan kolega otevřel. Myslím si, že bez širších provazeb a debat vlastně s lidmi, jak na úrovni jednoho i druhého ministerstva, tak samozřejmě v kontextu jiných předpisů to nepůjde. A jsem rád, že pan ministr vlastně se tomu chce věnovat.

Tam ještě možná jenom upozorním na jeden aspekt, který tady dneska nezazněl. Co se týká komunálního odpadu, my dneska spalujeme asi 12 procent komunálního odpadu. Jenom bacha, my můžeme spálit maximálně 25. My jsme tam limitovaní vlastně tím. Takže prosím, zaměřujme se jako na obé: jak na systém třídění – pořád jsme stále v systému manuálních třídících, dotřiďovacích linek, kromě Brna a Ostravy, Praha jim nefunguje, tak prostě tam nikde není automatika nebo poloautomatika. Tohle je velký problém.

My potřebujeme zvýšit vytříděnost a fakt dostat do výmětu jenom těch zhruba jednu čtvrtinu a tu pak samozřejmě spálit, ať už v tapu nebo ve spalovnách. My vlastně za naší vlády, a myslím, že tohleto je nepolitický materiál, tak existuje plán odpadového hospodářství. Plán odpadového hospodářství popisuje, jak by se měl komunální odpad v jakých lokalitách zhruba spalovat. Je to na Moravě víc v tapu, v Čechách víc ve spalovnách. Zrovna jižní Čechy jsou na to, řekněme, takové – až moc toho tam plánovali, byť v Písku to zřejmě nepostaví, jestli jsem to dobře pochopil, protože tam neproběhlo, tedy referendum to zakázalo.

Takže debata o výších parametrů je určitě vhodná. Jenom bych nezapomněl na to celkové číslo, abychom tady nenastavili zařízení, a pak tady byl boj o odpad, protože vlastně by se z toho stal poklad, který by vlastně tady nikdo neměl, protože prostě byste neměli ty tuny na to pálení. Tak jenom na to upozorňuju. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak v tuto chvíli tady nemám žádnou faktickou poznámku. Rozhlížím se po sále, jestli chce ještě někdo vystoupit. V tom případě, že se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

A teď se táži tedy pana poslance Haase, protože říkal, že nebude navrhovat nesouhlasné usnesení, leč musíme mít návrh buď na hlasování o souhlasném usnesení, anebo ukončení tohoto bez návrhu usnesení. Tak poprosím vás, abyste nám řekl, čemu se máme věnovat.

 

Poslanec Karel Haas: Velmi rychle, pane místopředsedo. Omlouvám se za tu nepřesnost. Já jsem tím, když jsem panu ministrovi avizoval, že nebudu navrhovat nesouhlasné stanovisko, tak jsem myslel, že tento bod ukončíme bez jakéhokoliv usnesení, protože beru na vědomí ten příslib pana ministra, že jsme na začátku nějaké trajektorie vedoucí snad ke změně těch parametrů. Děkuju mnohokrát.

Čili navrhuju, jestli to teď je dost srozumitelné pro stenozáznam, ukončit tuto písemnou interpelaci bez jakéhokoliv usnesení.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tím pádem ukončujeme projednávání této interpelace.

Máme zde další interpelaci a je to na ministra vnitra Lubomíra Metnara. Ministr vnitra Lubomír... (Pracovnice organizačního odboru upozorňuje, že přeskočil jednu interpelaci.) Já mám tady ale... Aha, tak to se omlouvám, protože došlo k přehození podkladů.

Tím pádem se jedná o interpelaci, která je na ministra dopravy Ivana Bednárika. A vzhledem k tomu, že pan ministr dopravy není, to znamená, že v této interpelaci budeme pokračovat v době, kdy na příštích interpelacích pan ministr bude přítomen.

A nyní tedy k avizované interpelaci na pana ministra vnitra Lubomíra Metnara. Ministr vnitra Lubomír Metnar odpověděl na interpelaci poslankyně Ireny Ferčíkové Konečné věci financování právního poradenství pro žadatele o mezinárodní ochranu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 177. Projednávání této odpovědi bylo opakovaně přerušeno, naposledy dne 2. července 2026, do přítomnosti ministra vnitra.

Pokračujeme tedy v přerušené rozpravě a ptám se paní poslankyně, zda si přeje vystoupit. Vzhledem k tomu, že vidím, že stojí, tak touto nevrbální komunikací nám sdělila, že vystupovat bude. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Děkuju. Dobré ráno, kolegové a kolegyně. A dobré ráno, pane ministře, protože jsme se dlouho neviděli a tahle interpelace už je velmi dlouho očekávaná a řekla bych, že ty věci se posunuly velmi velkým... (Ministr: Dobrým směrem.) A právě proto jsem zvědavá, co mi na to odpovíte a jaký update mi ohledně problematiky dáte.

Jenom pro ostatní kolegy a kolegyně uvedu trošku kontext, čeho se moje interpelace týkala. Týkala se poskytování právních služeb žadatelům o azyl, protože v minulém období tyhle služby byly poskytovány duplicitním způsobem, byly poskytovány jednak advokátními kancelářemi skrze zakázku a ta druhá cesta byla projekt, který je spolufinancován z prostředků AMIF Evropské unie.

V současné době nebo pan ministr se tedy rozhodl, že tuhle situaci přehodnotí a vzhledem k těmhle publicitám tedy se snažil vymyslet nebo vlastně vyhodnotit, jakou cestou se vydá, zda bude pokračovat cestou veřejné zakázky, anebo cestou grantu nebo poskytování příspěvků, které jsou přímo alokovány i v rámci prostředků AMIF Evropské komise. Pan ministr se tedy rozhodl, že nepodpoří grantovou výzvu a že půjde cestou veřejné zakázky.

Ta moje interpelace se vlastně týkala důvodů. Jednak toho důvodu, že cesta veřejné zakázky je dražší. Veřejnou zakázku prostředky Evropské komise z programu AMIF zkrátka podpořit nemohou. Tyhle prostředky jsou určené pouze neziskovým organizacím prostřednictvím grantového řízení. Tyhle prostředky taky nejsou alokovány ve výši 100 procent, jsou alokovány ve výši 75 procent.

A já jsem se ptala pana ministra, proč tedy preferoval tuhle dražší variantu vzhledem k tomu, v jaké situaci jsme, momentálně se diskutuje schodek státního rozpočtu, ministryně financí i s ostatními ministry hledají cesty, jak ušetřit. Takže doufám, že tu debatu trošku posuneme i tady tímhle způsobem, protože ta klíčová pointa je v tom, že finance, které by se na tohle právní zastupování poskytovaly v rámci unijního grantu, by nás vyšly podstatně levněji, v podstatě by šlo o alokaci nějakých 5 milionů korun.

Pan ministr vnitra mi také argumentoval, že Česká republika nemá povinnost poskytovat právní poradenství, což není úplně pravda. Jednak tahle povinnost vyplývala už z předchozího nařízení nebo ze směrnice z roku 2013, nicméně teď 12. června, jak jistě víme všichni, vstoupil v platnost migrační pakt a v rámci nařízení 1348 z roku 2024 o zavedení společného řízení o mezinárodní ochraně tohle nařízení v prvním stupni stanovuje povinnost zajistit na žádost přístup k bezplatnému právnímu poradenství.

Tady je takový menší detail, jde o nařízení. To znamená, je to unijní předpis, který je přímo platný. My tady vlastně v české legislativě jen upravujeme to, jakým způsobem tenhle předpis bude aplikován.

Nicméně chci se vrátit k tomu argumentu, že Česká republika nemá povinnost poskytovat právní poradenství, který se opírá o řekla bych nepřesný překlad tohohle ustanovení, kdy právní poradenství, což je v čl. 16 toho daného nařízení, je do českého zákona přeloženo jako poskytování právních informací.

Já tady nechci vést debatu o tom, jaký překlad je správný nebo není správný. Každopádně v principu chci říct, že ta povinnost pro Českou republiku tady je. Nicméně když už nám Evropská unie nařizuje poskytovat tohleto právní poradenství, tak nám Evropská unie i nabízí finanční prostředky. Ty finanční prostředky byly alokovány. Pan ministr si tedy vybral cestu, že na tyhle finanční prostředky nesáhne, tedy odmítl 20 milionů z Evropské unie na právní poradenství žadatelů o azyl a zvolil cestu veřejné zakázky, to znamená čerpání prostředků přímo ze státního rozpočtu.

Nevím, zda je to projev solidarity vůči ostatním EU zemím, protože tyhle prostředky jsou přímo určené jenom na právní poradenství, tudíž zřejmě budou alokovány možná Španělsku, které teď čelí bezprecedentní migrační krizi, anebo Německu. Ale je to škoda, že jsme si nesáhli na tady tyhlety finanční prostředky.

Případně budu velmi ráda, když mi zodpovíte, jestli tedy máte nějakou jinou strategii, zda jste přesvědčil Evropskou komisi, že tyhle prostředky budete používat na jiné služby, ale pokud jaké informace mám, je, že ty prostředky jsou přímo určené na právní poradenství.

Tady tohle tenhle krok má samozřejmě taky nějaké jako další konsekvence, protože neziskové organizace, které poskytují právní služby jak v oblasti azylového řízení, tak cizineckého práva, jsou poměrně etablované, mají velmi silný odborný background a poskytují často celý komplex služeb.

Nejde jenom o právní poradenství, často je to doprovázeno sociálními službami, psychologickým poradenstvím, ale taky referování těch lidí do dalších služeb. A v podstatě opravdu plní velmi zásadní roli i v případě integrace cizinců. A já nechci, aby tady ve Sněmovně znělo, že integrace cizinců je něco, co tady nechceme, protože to přece je podpora cizinců, a to my nechceme.

Integrace cizinců je poměrně zásadní služba, která plní i nějakou ochrannou funkci pro naši společnost, protože problémy, které vidíme na Západě a které jsou, a já je nepopírám, ohledně problematiky integrace cizinců do společnosti, jsou přesně o tom, že tyhle problémy jsou v nejpalčivějších místech marginalizovaných lokalit nebo skupin a vyloučených lokalit.

A to je vlastně ta role, která možná je neviditelná, kterou tyhle neziskové organizace dělají. Ony nejenže poskytnou právní službu, ale poskytnou třeba i nějaké psychologické sociální poradenství. A neúčtují si tak jak advokátní kanceláře jednu intervenci podle nějakých tabulek, ale jdou nad rámec. A tohle je vlastně služba pro celou společnost. My si musíme uvědomit, že ty organizace nejenže informace poskytují, ale ony mají přístup i k velmi cenným informacím.

A já bych si dovolila i pana Metnara vyzvat, aby skutečně s těmi organizacemi komunikoval, byl s nimi v kontaktu, spolupracoval, protože jenom tak budeme mít jednak přehled o tom, co se děje tady v té oblasti integrace cizinců a my víme, že ta problematika je velmi komplikovaná. Spojuje se s tím problematika obchodování s lidmi, převaděčství, nucené práce, vykořisťování. A tyhle organizace jsou přesně ty organizace, které přístup k informacím mají. A my potřebujeme nejen ty informace samotné, ale vlastně jsou ty informace důležité proto, abychom byli schopni implementovat politiky, které jsou efektivní.

Takže pane ministře, já opravdu budu velmi ráda, pokud mi vysvětlíte, zda jste nepřehodnotil své rozhodnutí, a to i ve světle toho velkého schodku plánovaného na příští rok, protože tak jak jsem se nechala slyšet od právě neziskových organizací, tyhle organizace vám dokonce nabídly, že tu nezbytnou částku 5 milionů, která je potřeba ke kofinancování prostředků z Evropské unie, jsou schopny saturovat na základě vlastního fundraisingu. To znamená, ty služby neziskových organizací skrz tuhletu státní zakázku, která zprostředkovává peníze z Evropské komise, by stály Českou republiku 0 korun. A to je minimálně v této situaci poměrně pádný argument. A já vlastně moc nechápu, proč se rozhodujete pro variantu, která je nepoměrně dražší.

Já jsem se vás tam vlastně v interpelaci ještě ptala taky na to, a bylo to trošku rýpnutí a jízlivá otázka, protože kvalita služeb těchhle organizací se dá poměrně dobře vyčíst i z úspěchů řízení, která vedou před správními soudy. Ta úspěšnost těchhle organizací je poměrně velká, ale vlastně co je na tom jako trochu smutné je to, že soudy opakovaně upozorňují Ministerstvo vnitra, že nedodržuje vlastní legislativu a není schopno dodržet literu vlastního zákona.

A tady v tomhle ohledu já to trošku vnímám, že to je trest právě pro tady tyhle organizace, protože jejich služby jsou natolik kvalitní, že dokážou v rámci správního řízení poukázat na trhliny v implementaci vlastní legislativy odboru, který tu legislativu jak připravuje, tak implementuje, tak ji má nějakým způsobem revidovat.

Takže já opravdu bych apelovala na to, aby organizace, které poskytují velmi vysoké a velmi kvalitní služby, nebyly za tuhle práci tímhletím způsobem trestány.

Tak to je jako na závěr a já budu velmi ráda, když mi pan ministr odpoví. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji paní poslankyni a než tentokrát ústně odpoví pan ministr vnitra Lubomír Metnar, mám tady dvě omluvy. Do 11 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Štěpán Slovák a od 10.15 do 11 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Gabriela Svárovská. A nyní, pane ministře, máte prostor.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Děkuji, pane předsedající za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, na úvod já musím jasně odmítnout, že by Ministerstvo vnitra nedodržovalo legislativu nebo zákony a budu držet určitou diplomatickou, řekněme linii, protože to, že my bychom porušovali zákon nebo že bychom šli nějakou cestou, která by byla netransparentní, to absolutně odmítám. Chtěl bych také na úvod říct, že nevím z jakých informací a z jakých právních zdrojů paní poslankyně čerpá, ale my, co se týče našich soudních sporů, které v této oblasti samozřejmě i s cizinci jsou, my poměrně velkou část vyhráváme. Ale tady to je téma, o kterém se bavíme, je o přístupu státu, je o hospodárném přístupu státu a v rámci nakládání finančních prostředků, kterými disponujeme, a to, že jsou to unijní prostředky, to jsou prostředky našich řekněme občanů. Takže já teď budu konkrétní, budu se držet věcně tématu.

Na úvod bych chtěl říct, že je třeba opravdu zdůraznit, že přístup k právní pomoci pro žadatele o mezinárodní ochranu zůstává plně zachován. Jde především, tak jak i tady paní poslankyně říkala, jde o ukončení duplicity, nikoliv o rušení systému. Do března letošního roku právní poradenství zajišťovaly souběžně dva subjekty, a to advokátní kancelář, kdy tam byla alokována částka 19 milionů korun, a nestátní neziskové organizace financované z toho Azylového, migračního a integračního fondu, zkratka AMIF. Tento duální systém generoval prokazatelně duplicity přinášející jak právní, tak i praktické problémy, které jsme řešili. Tento problém byl na Ministerstvu vnitra poměrně dlouho řešen a odborníci, kteří se touto problematikou zaobírají, tady tento problém chtěli už konečně vyřešit, protože nehospodárný přístup v rámci nakládání s finančními prostředky jim opravdu vadil. A nové řešení tyto duplicity jasně odstraňuje. Dojde tímto řekněme novým přístupem nebo již došlo k finanční úspoře nikoliv prodražení. To rovněž musím jasně odmítnout. Celkové veřejné výdaje klesají z 36 milionů, což byl ten souběh obou systémů, maximálně na 23 milionů korun u nově uzavřené smlouvy, přičemž reálné výdaje budou odpovídat skutečně vyčerpaným hodinám a té pomoci cizincům. A mohou být i dokonce ještě výrazně nižší. Argument o nepoměrně dražším řešení – tedy toto neodpovídá opravdu skutečnosti a prostředky, jak již jsem říkal, jsou veřejnými prostředky daňových poplatníků. Advokátní kanceláře, což je velmi podstatné, protože tady zazněla slova o kvalitě a řekněme o tom přístupu, advokátní kanceláře, které tuto pomoc zajišťují, navíc podléhají registraci u České advokátní komory, etickému kodexu a sankčnímu mechanismu. Tyto záruky kvality a odpovědnosti u pracovníků nestátních nevládních organizací poskytujících toto právní poradenství absentují, aniž bych se jakkoliv chtěl dotknout řekněme kvality jejich práce. Jde především o záruky kvality a o kontrolní mechanismy.

Právo EU, to také zde zaznělo, právo EU nevyžaduje bezplatné poradenství ve správním řízení ani jeho realizaci nevládním sektorem. To bych chtěl zdůraznit. Volba poskytovatele je plně v kompetenci členského státu. A nový model, tak jak tady zaznělo, citování právních norem, migračního paktu a dalších, a náš nový model plně odpovídá a naplňuje unijní legislativu.

Dovolte mi na závěr opravdu vás všechny ujistit, že Ministerstvo vnitra počítá s alokováním uvolněných prostředků z toho AMIFu ve prospěch cizinců, a to na další věci, to znamená na integraci, na sociální podporu, kde financování zcela chybí anebo je nedostatečné. Toto přesměrování bude projednáno s monitorovacím výborem operačního programu AMIFu rovněž za účasti neziskových organizací. A ještě bych rád dodal, že mimo jiné my plánujeme alokovat finanční prostředky do právního poradenství cizinců v rámci boje, co teď zjišťujeme, což je poměrně ožehavé téma, v boji proti pracovnímu vykořisťování.

Takže tady vidíte na těch číslech, jak to je jasně dané. Tady jsme dostali písemnou interpelaci, na kterou bylo odpovězeno. Paní poslankyně nám poslala i stošestky, kde jsme jí poskytli smlouvy, jednotlivé faktury a poskytli jsme veškerá data. Já nechci spekulovat, paní kolegyně, o motivaci řekněme na funkčnost a hospodárnost tohoto systému. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Máme zde dvě faktické poznámky. S tou první přichází pan poslanec Hubert Lang, s tou druhou potom paní poslankyně Ferčíková Konečná. Já bych si prosím jenom dovolil upozornit; při projednávání tohoto bodu můžeme narazit na hranici, kterou je jedenáctá hodina. V tu chvíli projednávání tohoto bodu přerušuji až do další schůze, která bude mít v sobě vložené písemné interpelace. Takže v 11 hodin skutečně budu muset přerušit. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Já samozřejmě v těch dvou minutách – asi to bude na nějakou delší debatu, na které se můžeme tady utkat s paní kolegyní a s opozicí. Já to cítím tak, jak říkal pan ministr. On mi vzal vítr z plachet, protože celou řadu věcí tady řekl. Já bych chtěl jenom připomenout, že vy jste necitovala úplně přesně. Vy jste si prostě z toho vypíchla určité věci. A když se jenom vrátíme k tomu, že vy jste říkala, že vlastně jaksi to právo Evropské unie v té oblasti azylu nevyžaduje, aby bylo poskytované bezplatné právní poradenství v správním řízení ELVIS. Není vyžadováno, aby bylo realizováno nevládním sektorem. Vy jste neřekla to B, a to je ten nevládní sektor. Vy jste původem, paní kolegyně, vyšla z nevládního sektoru, takže prostě já také se můžu domnívat, jestli tam nejsou nějaké určité takové ty zájmy, které vás provázely vlastně vaším předchozím profesním životem. Já paradoxně jsem zase z toho druhého ranku, protože já jsem se celoživotně zabýval tou represí. A samozřejmě jsme se vždycky utkávali s vámi jako s nevládkami v těch záchytných zařízeních pro umístění cizinců, kde vy jste poskytovali ty své služby a my mnohdy jsme se jako represe, a to není nic proti vám konkrétně, jsme se divili, že tam až nad rámec nevládní organizace mnohdy poskytovaly prostě těm cizincům takovou pomoc, která šla jakoby až proti, nebo tak jsme se domnívali aspoň my a je to můj názor, proti jako našemu státu, a přitom jste byli placeni ze státního rozpočtu.

To, co tady říkal pan ministr; my jsme si velice vědomi toho, že finančních prostředků není nadbytek. A jestliže tady zaznívá, vy jste opět řekla jenom polovičku té pravdy, jestliže opravdu ten celkový souběh toho duálního systému byl v rozsahu 36,6 milionu korun a nyní vlastně, kdy jsme vysoutěžili nebo bude to poskytovat renomovaná právní kancelář a jaksi ten neziskový sektor z toho byl vyndán, bude to za 23 milionů korun, tak tam už je výrazná úspora.

To, co tady pan ministr opět řekl a zase je to tady podloženo v té interpelaci, kterou jste obdržela, a myslím si, že byla zpracována pro vaši potřebu velice kvalitně, tak ta advokátní kancelář, která je vysoutěžená, tak oni opravdu podléhají ti advokáti registraci u České advokátní komory. (Předsedající: Čas.) Ještě se přihlásím jednou.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Já bych jenom požádal, aby poslanci mezi sebou komunikovali prostřednictvím předsedajícího. Tak, vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Děkuju panu ministrovi i kolegovi, prostřednictvím pana předsedajícího, který pracoval pro cizineckou policii, a to je strašně zajímavé. Já se domnívám, že jednak to B jsem řekla. Já jsem řekla, že povinnost poskytovat právní služby nebo právní poradenství tam je, za b) Evropská komise na tady tohleto alokovala finanční prostředky. Nicméně ty nemohou být využité právě prostřednictvím veřejné zakázky. To bylo to B, to byla součást toho sdělení. Já jsem nehodnotila, jestli splňuje nebo nesplňuje. Já jsem jenom reagovala na interpelaci, kde bylo napsáno, že Česká republika nemá povinnost poskytovat tyhle služby.

 

 

Takže to byla jenom faktická reakce. Já chci jenom říct, že, pane ministře, velmi si cením toho, že k diskusím ohledně změny účelu operačního programu zvete i neziskové organizace. Myslím si, že boj proti pracovnímu vykořisťování je velmi relevantní, a jsem ráda, že to říkáte, protože na to jsem taky mířila tyhle informace o tom, co se opravdu děje – a děje se zvěrstvo, dějí se...

(Jeden z poslanců přichází k ministru Metnarovi a hovoří s ním.) Pane kolego, prosím vás, nerušte mě a pana ministra. Já s ním teďka konverzuji.

A dějí se. Tak to je přesně ten důvod, proč je třeba spolupracovat s neziskovými organizacemi, protože mají opravdu exkluzivní přístup do těch komunit a mají exkluzivní přístup do toho modu operandi, kde se dějí nejhorší formy vykořisťování.

Ještě k tomu počítání a k tomu faktickému 36 milionů versus 23 milionů. Ano, to je jedna věc. Druhá věc je ta... (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Tak já se přihlásím pak ještě.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Čas. Tak máme zde faktickou poznámku, pan poslanec Hubert Lang.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane předsedající. Tak pro paní kolegyni, prostřednictvím vás, pane předsedající, možná by bylo dobré na to udělat nějaký kulatý stůl, protože tady v těch 2 minutách moc toho mezi sebou si nevyříkáme, protože máme určitý názor i za Ministerstvo vnitra, vy máte určitý názor, protože lobbujete za ten neziskový sektor.

Já bych chtěl jenom doplnit tu předchozí informaci – a říkal to i pan ministr – že opravdu ten komorový systém a ta advokátní kancelář, která je jakoby vysoutěžená, tak tam je (padni) komu padni. Protože oni kdyby neplnili ty svoje povinnosti, tak tam mají nějaký kontrolní, stížnostní a sankční mechanismus. A v té odpovědi od Ministerstva vnitra na tu vaši interpelaci jasně zaznívalo, že tyto prvky u poskytovatelů právního poradenství s nevládní organizací zcela chybí.

A uvědomte si, že dneska nastala nějaká situace, nějaká částečná změna, kdy my dneska máme názor a právní názor takový, že některé ty neziskové organizace neplní úplně ten účel, který mají. Já nezpochybňuju vůbec, že to, co jste tady rozvinula – to byl celý vějíř, proto říkám, že by bylo dobré možná na to udělat kulatý stůl – že neziskový sektor při pomoci integraci a adaptaci cizinců není potřeba. To já vůbec nezpochybňuju, protože mají tam nějakou nespornou roli. Ale v těch správních řízeních, která právě probíhala od toho některého nezisku – a to byly právě ty věci, které se dotýkaly těch zajištěných a zadržovaných cizinců v těch našich záchranných zařízení pro umístění cizinců – tak my jsme tam mnohdy absolutně nechápali vůbec ten přístup těch nevládních neziskových organizací, které šly až jakoby proti našemu státu a proti našim národním zájmům. Tak to prostě je, já to takto cítím a takto jsem to celou dobu vnímal.

A poslední věc, kterou v té půl minutě ještě mám, tak bych chtěl říci, že opravdu o ty prostředky z toho operačního fondu nebo z programu Evropské unie nepřijdeme. Opět, jak to tady říkal pan ministr, znovu bych to připomněl, že ty uvolněné finanční prostředky budou alokovány právě na jiné potřebné aktivity na pomoc cizincům. To znamená, (že je) nespolkne ten systém, nepřevedeme si to někam jinam, ale bude to sloužit pro potřeby těch cizinců.

Děkuju za slovo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další faktickou poznámkou přichází paní poslankyně Ferčíková Konečná.

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Já navážu, protože navážu na to, s čím jste skončil, a budu pokračovat (tam), kde jsem skončila já. To znamená alokace nebo realokace těchhle prostředků.

Já vám to strašně přeji (obrací se k ministru Metnarovi), kdyby se vám to opravdu podařilo vyjednat. Ale jak už jsem říkala, jsou to finanční prostředky, které jsou účelově alokované na poskytování právního poradenství. Pokud se vám to podaří a o ty prostředky nepřijdeme, tak je to v pohodě, tak s tím nemám problém. Problém je v tom, že se obávám, jestli ta Evropská komise bude vůbec ochotná a schopná ty finanční prostředky realokovat.

A druhá věc, která se týká té poznámky, že neziskové organizace jdou proti státu. Neziskové organizace primárně se snaží o dodržování naší existující legislativy. A pan Metnar taky ve své odpovědi zmiňuje, že se mýlím v tom, že Ministerstvo vnitra, respektive OAMP, porušuje legislativu. Já jenom si s dovolením tady odcituju rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které adresuje právě odbor migrační a azylové politiky: „Je tak zřejmé, že se nejedná o ojedinělé selhání, ale o systémový nedostatek, který je zjevně projevem neochoty respektovat rozhodnutí správních soudů, která u stěžovatele (tedy Ministerstva vnitra) přetrvává již několik měsíců.“ Je to rozsudek z roku 2025. Dále: „Nejvyšší správní soud považuje za nanejvýš žádoucí, aby stěžovatel (tedy Ministerstvo vnitra) promítl závěry judikatury kasačního soudu do své praxe a namísto množství opakujících se kasačních stížností ukončil nezákonné zásahy do práv jednotlivců.“ Tak jenom k tomu. A mám k tomu podklady, myslím si, že je má i neziskový sektor, který tady tyhlety služby poskytoval. A domnívám se, že pakliže neziskové organizace se snaží pouze o dodržování práva (Předsedající: Čas, paní poslankyně), tak nejednají proti státu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní o slovo požádal pan ministr. Pane ministře, jenom upozorňuji, že máme posledních pět minut, takže vás možná budu muset přerušit v 11 hodin. Máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Opět děkuji za slovo, pane předsedající. Já tady musím stále zopakovat jednu věc, že odmítám ty argumenty, které paní poslankyně tady uvádí, protože jsou opravdu zavádějící. Ale v čem má pravdu, to tady já nezpochybňuji rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, to máte pravdu. Ale také jste tam dodala ten rok, kdy to bylo, jak postupovala předchozí vláda a za předchozího vedení. Dneska opravdu já vám garantuju, že tyto věci tady nejsou, my řešíme ty věci. A to jste správně zmínila a také jste usvědčila, že ne ve všem předchozí vláda a Ministerstvo vnitra postupovalo v souladu, ale to tak je. Ale nevylučuju, protože od toho je soud, aby rozhřešil a řekl svůj názor na ty věci, jak de facto to vidí on. My s tím nemusíme souhlasit, ale musíme to respektovat. Ale to jste necitovala žádné rozhodnutí, které bylo učiněno za působení naší vlády.

Dále bych chtěl opravdu zopakovat, že veřejné zakázky, otevřená soutěž opravdu není dražší a peníze z AMIFu jsou opravdu peníze České republiky, které můžeme využít, jak jsem vám zde říkal. A individuální právní poradenství není povinné. Povinné je z tohoto předpisu jen poskytnutí právního poradenství, právní informace. A v tomto opět se domnívám, že neříkáte pravdu. Já bych chtěl říct, že tyto peníze nám opravdu zůstanou a my je chceme nechat v té oblasti pomoci cizincům, akorát v oblasti té právní pomoci se chceme chovat hospodárněji. Nechceme dvakrát financovat a nehospodárně se chovat při poskytování těch právních služeb.

Co se ještě týče těch žadatelů, (tak) u nás jich zase není řekněme příliš – jsou to ročně stovky. Jedna třetina tady z těch stovek žádostí de facto využívá své komerční advokáty. A toto se netýká řekněme populace cizinců jako takové, když se snažíte ten problém generovat.

A další věc je, jak se říká, naroubovat to na vyjednávání rozpočtu. To opravdu z toho děláme na základě tohoto konkrétního tématu bramboračku, která bude potom pro posluchače absolutně nepřehledná.

Když to shrnu, tak opravdu jde o to, že poskytování právních služeb cizincům bylo dvěma směry – advokátními kancelářemi, neziskovými organizacemi. My jsme se rozhodli, že to budeme dělat pouze právními advokátními kancelářemi, o otevřené soutěži jsme vysoutěžili takovouto advokátní kancelář za běžné hodinové sazby – uvidíme, kolik bude čerpáno. A jenom tady vidíte, že jenom tady tímto krokem jsme ušetřili jednotky milionů, které budou využity na další oblasti, jak již zaznělo, což je integrace, sociální podpora a na boj proti vykořisťování řekněme od těch dryáčnických agentur, které se ne vždy chovají korektně k těm našim cizincům. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Já vás přeruším i v rámci vaší faktické poznámky.

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Já bych to právě chtěla ukončit. Místo technické jestli bychom to mohli uzavřít, abychom to nepřetahovali do další... (Předsedající: Dobře.)

Děkuju, pane ministře. Já si především cením vaší garance, kterou jste nám tady na plénu dal ohledně toho, že odbor azylové a migrační politiky již nadále nebude porušovat vlasní legislativu. Beru vás za slovo a budu velice ráda, když tohleto ohlídáte.

Ale na závěr bych chtěla navrhnout usnesení. Já tedy dám souhlas, ale chtěla bych ho podmínit uspořádáním kulatého stolu, jestli je to vůbec procedurálně možné? Není to možné. Tak, pokud to nebude součást usnesení, tak to bude muset záležet na naší dohodě s panem ministrem. Já bych jenom byla ráda, kdyby kývl, že bude souhlasit s uspořádáním kulatého stolu s opozicí a koalicí. (Ministr Metnar: Ano.) Jo? Dobře. Tak tedy dávám souhlasné stanovisko. Děkuju a budu se těšit na kulatém stole.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dámy a pánové, je 11. hodina a nyní jsme úplně na hraně. Abychom mohli uzavřít tento bod, museli bychom hlasovat buď o souhlasném usnesení, což navrhla paní poslankyně, nebo to hlasování nechat na příští schůzi. Je prosím zde někdo, kdo je proti tomu, abychom nyní hlasovali o souhlasném usnesení? Je někdo proti? Není. V tom případě... (Zájem o faktickou poznámku v sále.) Faktická už je pryč, ta už padla. Takže není nikdo proti? Dobře.

 

Dámy a pánové, nechávám tedy hlasovat o souhlasném usnesení.

Kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. (Nefunguje hlasovací zařízení.)

Aha, nejde nám hlasování, dobře. V tom případě všechny odhlašuji. Prosím, přihlaste se znovu vašimi hlasovacími kartami. Vidím, že se všichni přihlásili.

 

Ještě jednou tedy dávám hlasovat o souhlasném usnesení k interpelaci na ministra vnitra Lubomíra Metnara.

Kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 40, přihlášeno 99 poslanců, pro 82, proti žádný. Souhlasné usnesení bylo přijato.

 

Ještě jednou děkuji všem poslancům Sněmovny za vstřícnost, že jsme mohli tento bod ukončit.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní bychom se měli věnovat pevně z řazeným bodům 161, volební bod – Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny a bodu 16, sněmovní tisk 246 – Novela zákona o pozemních komunikacích, druhé čtení. Poté bychom případně projednali další body dle schváleného pořadu schůze, tedy body z bloku Zákony druhé čtení. Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 190, což jsou ústní interpelace.

Nyní zde mám vystoupení poslanců ke změnám pořadu schůze s tím, že Pirátská strana stáhla pana předsedu Hřiba. Máme zde s přednostním právem přihlášku paní předsedkyně Táni Malé, potom paní předsedkyně Olgy Richterové, potom pana předsedy Jurečky a potom dalších x přihlášek těch, kteří nemají přednostní právo. Já bych tím pádem dal slovo paní předsedkyni Malé s přednostním právem. Máte slovo, paní předsedkyně. (Předsedkyně Malá se vzdává slova.) Ne. Takže paní předsedkyně Malá se vzdává přednostního práva. Potom je tady přednostní právo paní předsedkyně Olgy Richterové.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuju pěkně. Já budu stručná, ale ráda bych navrhla, abychom jednali o tisku číslo 4, o bodu číslo 47. Je to takzvaný rodinný balíček, jinak také novela zákona o daních z příjmu. Řeknu, proč bych ráda, aby se tímto Sněmovna zabývala. Opakovaně to tady bohužel hnutí ANO odmítlo, ale přitom alarmující situace týkající se toho, jak lidé naplňují svoje přání mít děti, je téma, které se objevuje v médiích i v debatách politických neustále. My si jako Piráti myslíme, že jestli chceme mít někdy v budoucnu vyrovnaný rozpočet a funkční šlapající ekonomiku, tak se prostě máme zabývat tím, jestli lidé, kteří chtějí, aby měli děti, si to fakt mohou dovolit. Jestli tedy pro rodiny naše ekonomika vytváří takové podmínky, aby to fungovalo.

Stručně připomenu, co je obsahem rodinného balíčku, který jsme za Piráty předložili. Hnedka po volbách už tady tedy leží téměř rok. Jde samozřejmě o debatu o slevě na poplatníka, úplně stejně jako u rodičovského příspěvku. Tam chceme valorizaci. To, aby se zachovávala její hodnota, aby sleva na poplatníka pro normální pracující lidi neklesala. Chceme se o tom bavit, protože to je věc, která dopadá na běžné lidi.

Co se týče potom daňového zvýhodnění prvního vyživovaného dítěte, tak je tam zase veliký nepoměr vůči dětem dalším. Rodiny to cítí. Chceme se vyloženě komplexně bavit o tom, jak lidem, kteří mají děti, stát dneska nevychází vstříc, ztěžuje jim situaci, že se prostě musí něco změnit, aby to v naší ekonomice dlouhodobě fungovalo a aby demografický propad nebyl tak obrovský. Zdůrazňuju, je to klíčová věc pro budoucnost.

Z dalších témat, co v tom rodinném balíčku jsou, je samozřejmě i, kde na to vzít. Otázky, jako je daň ze spotřeby tichého vína. To tady ve Sněmovně vždycky bylo takové ožehavé téma, ale už se to začíná konečně stávat normálním, že když je to alkohol, tak to má být zdaněné jako alkohol a nemáme se tvářit, že takzvané tiché víno je nějaké víno, co unikne stejnému zdanění jako jiné druhy alkoholu.

Co se týče zdanění alkoholu, tak je to obecně zdanění neřestí. Zase, v těchto dnech je obrovská debata o rozpočtu a my jenom říkáme. Pokud chcete menší schodek, proč už jste dávno nenarovnali tyto nerovnosti? Zdanění tichého vína je dlouhodobé téma české politiky, které si nezaslouží zdaleka tolik pozornosti. Zaslouží si prostě vyřešit. Tak to v rodinném balíčku také navrhujeme.

Samozřejmě, když to shrnu, je nám jasné, že jde o nějaký politický pohled na to, jak upravit daňový systém, jak třeba řešit takzvané daně z neřestí a naopak, jak vycházet vstříc pracujícím lidem, lidem, co mají děti, a umožnit, aby ekonomicky se jejich situace tak zásadně nezhoršila, když jsou děti malé, oni nemohou tolik pracovat, jeden člen domácnosti, nejčastěji žena, je s dětmi doma a tak dále.

Tohle je v zásadě zhruba v kostce obsah našeho rodinného balíčku. Obsahuje samozřejmě také pravidelnou, předvídatelnou a stabilní valorizaci rodičovského příspěvku o inflaci. Budu ráda, když se tomu konečně po roce tady budeme věnovat a budeme se bavit o tom, jak skutečně podpořit rodiny v Česku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jenom prosím, vydržte mi chvilinku. Mám tady poznačené číslo bodu 47, sněmovní tisk 4 – Daň z příjmu. Jenom jsem si nepoznačil, na kdy ho navrhujete zařadit.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Navrhuji to jako první bod dnes.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: První bod dnes, děkuji. Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan poslanec Marian Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý den. Děkuju, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já bych chtěl navrhnout bod, který bych chtěl dnes dát jako první bod, který by měl název Tupé škrty Andreje Babiše a Aleše Juchelky. A sice jde o to, že tato vládní koalice navrhuje snížení podpory v nezaměstnanosti, chce šetřit na lidech, kteří si poctivě svojí prací platí odvod na politiku zaměstnanosti a jsou třeba dvakrát třikrát čtyřikrát v životě nějaký krátký čas bez práce. A těmto lidem chce tato vládní koalice v čele s Andrejem Babišem snížit podporu v nezaměstnanosti.

Je to reforma, kterou jsme tady v této Sněmovně prosadili v loňském roce. Hlasoval pro ni i celý poslanecký klub hnutí ANO. Pan ministr Juchelka, pan premiér Andrej Babiš a další tehdy opoziční poslanci pro to hlasovali. A teď přicházejí a říkají, my to zrušíme. A nemají k tomu žádná relevantní data, žádné podklady, žádné věcné argumenty, říkají jenom větu, chceme škrtnout v rozpočtu nějaké výdaje, tak jdeme a škrtneme to.

Ale zapomínají říct, že tenkrát to byla změna, která se týkala celé řady dalších věcí v oblasti zákoníku práce a souvisejících předpisů. My jsme udělali výrazně větší flexibilitu v přijímání i propouštění zaměstnanců, a proto jsme říkali, že když tady děláme tu větší flexibilitu, dáváme také i větší podporu a jistotu, která má logiku. Která má logiku v tom, že člověk, který ztratí práci, tak aby v těch prvních dvou nebo třech měsících měl možnost se rozhlédnout a vzít ideálně tu práci, která odpovídá jeho kvalifikaci, jeho vzdělání a která mu přinese i vyšší výdělek. A my jsme k této změně měli data. Ta data říkají, že pokud ten člověk si opravdu najde tu dobrou práci, tak jeho výdělek vzroste o 8 až 12 procent. To znamená, je to pozitivní pro něj, pro jeho domácnost, pro tento stát na odvodech do veřejných rozpočtů, to znamená pro všechny občany této země.

Zároveň jsme také zpřísnili to, že ten člověk nemůže přijít třikrát čtyřikrát za rok na úřad práce a požádat o tu podporu. Ta podmínka dneska je přísná. Říká, pokud chce někdo získat podporu v nezaměstnanosti, musí z posledních 24 měsíců alespoň 12 měsíců platit pojistné.

Andrej Babiš řekl, no, my to škrtem proto, že těm lidem se nevyplatí pracovat. Nevím, jestli to Andrej Babiš ví, protože on je politik, který nedá na odborníky, data ho moc nezajímají. Ale ze všech nezaměstnaných dneska tu podporu získává pouze 27 procent z nich. Pane ministře Juchelko, vy jste tady, já za to děkuju, prosím pěkně, ale můj dotaz, kdybyste potom někdy mohl zareagovat, třeba i dneska odpoledne na interpelacích, k tomu se také dostaneme, tak jestli jste mu to někdo řekli z té vlády, že jenom 27 procent těch lidí dostává tu podporu v nezaměstnanosti.

Ale premiér to smázne tím, že řekne, práce je dost, každý, kdo dneska může pracovat, tak pracuje. No, tak jednoduché to není, protože kdyby se pan premiér podíval do těch dat, tak by zjistil, že především lidé nad 50 let věku jsou skupinou, u které nám narůstá nezaměstnanost a složitě si hledají tu práci. Dokonce v regionu, kde tak rádi pan premiér a pan ministr Juchelka chodí na Lysou horu, tak zhruba v tom regionu je celá řada okresů, kde ta nezaměstnanost je výrazně, ale výrazně nad průměrem České republiky. Máme tam nezaměstnanost, která přesahuje 8 i 9 procent. Nevím, jestli to pan premiér ví, jestli si toho všiml. Nebo jestli se dívá do dat, že například u žen do 28 let věku vysokoškolsky vzdělaných nám narůstá nezaměstnanost. A přesto ta vláda přichází a říká, my to prostě škrtneme.

A zároveň ta stejná vláda tady přichází, a za chviličku tady máme projednávat bod, který se týká toho, že vláda do příjmů státního rozpočtu chce škrtnout jeden z důležitých příjmů, a to je příjem z poplatků za využívání dálnic a rychlostních komunikací. Je to zhruba 17 korun měsíčně. To jdete, a hrdinsky tady přijdete a řeknete, my ten stát o tyto peníze připravíme. Navrhujete to tady. Přitom ten mechanismus je opřen o to, že ta cena dálniční známky se mimo jiné odvíjí od toho, kolik ten stát, a je lhostejno, jaká vláda vládne, občanům přidá kilometrů nových dálnic. Ten mechanismus mi přijde, že je férově nastaven. Znamená to zvýšení zhruba o necelých 200 korun meziročně. A vy přicházíte a říkáte ne, tady ten stát ten příjem nepotřebuje. Ale zároveň v ten stejný okamžik ta vláda říká, ale těm, kteří poctivě pracují celý život, platí to pojistné ti zaměstnavatelé za ně, tak těm sebereme 4,5 miliardy korun a potrestáme je, jejich domácnosti. Oni budou mít ekonomické a sociální problémy a budou muset třeba chodit potom žádat i o dávky, což stejně ten stát bude něco stát.

Tak já se tady snažím jenom uvést do kontrastu to, co za chviličku tato vládní koalice bude dělat. To znamená další podtrhávání příjmů do státního rozpočtu. Další peníze, které budou chybět na údržbu a rozvoj našich komunikací v České republice. Peníze, které budou chybět v krajích, tak to tady ta vláda chce za pár desítek minut ve druhém čtení projednat a škrtnout.

Tak chci tady, aby občané opravdu vnímali ten kontext, nelogičnost toho, že ta vláda na jedné straně říká, na důležité věci pro lidi v této zemi peníze nemáme, nedáme a škrtneme, tupě škrtneme. Ale pak přichází a říká, no, a tady u těch, kteří mají finanční zdroje, mají auto, jezdí po komunikacích, jezdí po dálnicích, tak tady ty peníze nevybereme, a je to 17 korun měsíčně.

Byl bych rád, aby se k tomu tady potom kolegové, hlavně pan ministr, až přijde, vyjádřil. A musím říct, že mě také mrzí, že pan ministr dopravy už několik měsíců tady nepřijde na vypořádávání písemných interpelací, to se omluvil, a přijde až v 11 hodin, kdy mu začíná bod, který chce projednat. Nevím, co tak zásadního pan ministr měl. Já chápu, že někdy jsou důvody, které jsou důležité. Třeba zahraniční pracovní cesta na jednání Rady ministrů do Bruselu. Ale nechápu, proč je to opakované omluvení, ve čtvrtek přijít a normálně argumentačně odpovědět na písemnou interpelací, kterou jsem tady podal.

Chci poprosit, kdybyste opravdu interpelacím písemným a jejich vypořádání, ale zároveň i těm ústním, které tady vedeme, za tu vládu věnovali větší pozornost. Ta absence, která je ze strany členů vlády, je větší, než bývala v minulosti.

A jedna z věcí, která si myslím, že je opravdu povinností každého člena vlády vůči Parlamentu chodit do Poslanecké sněmovny, když je ve čtvrtek jednací den a vypořádávat interpelace. Za mě ty omluvy mohou být v případě opravdu zahraničního pracovního jednání, evropská agenda, to chápu, neřeknu půl slova nikdy. Ale pokud ten ministr je tady v Praze, je na ministerstvu a nepřijde do té Sněmovny, tak potom ukazuje, že se bojí diskuse a věcných argumentů. Tak bych chtěl požádat, abyste tady opravdu chodili.

Takže to jsou věci, které si myslím, že dneska mají zaznít, občany to zajímá. Stejně jako bych rád také slyšel od premiéra, případně od dalších členů vlády, co ta vláda hodlá dělat s cenami energií. Občané, když dneska tankují, v těchto dnech tankují litr nafty za 49,90. To jsou dneska běžné ceny na pumpách. Vzpomeňme si čtyři roky zpátky, když jste byli vy opozičními poslanci, chodili jste a fotili jste, když tenkrát na těch totemech byly ceny přes 40 korun. Já se ptám, jakou máte dneska odpověď? Tenkrát jste psali, vláda nic nedělá, musí se okamžitě snížit DPH, na nulu jste říkali, říká to i premiér současný, snížit spotřební daň, pomoc těm domácnostem, pomoc těm firmám, pomoc ekonomice.

Co dneska děláte? Podíváme se na ceny elektřiny a plynu na příští rok. Co s tím děláte? Podíváme se naplněnost našich zásobníků a připravenost na zimu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček tady stál v dubnu a říkal, uděláme všechno pro to, abychom šli do zimy s maximálně naplněnými zásobníky. Nás tenkrát tepal, že jsme měli na začátku léta zásobníky někde pod 70 procenty. Přitom jsme nakonec vstupovali do všech těch zim za naší vlády s rekordně naplněnými zásobníky.

Tak já se ptám za občany této země, za firmy: Jak bude tato vláda, tato zem připravena na to, abychom měli dostatek plynu, kdyby se stala nějaká další nepředvídatelná událost, na logistiku? Co jste v té věci udělali? Přijďte tady a řekněte, pane ministře Havlíčku, pane premiére, přijďte a řekněte všechna opatření, která jste udělali proto, abyste zabezpečili nejvyšší naplněnost zásobníků plynu v této zemi. Co jste konkrétně pro to udělali, kromě vašich statusů na sociálních sítích a tiskových konferencí? Jaká konkrétní opatření? Jak jste namotivovali ty firmy, aby to naplnily? Jak jste motivovali ty obchodníky, ať už pozitivně nebo restriktivně? Ticho po pěšině.

Takže ano, vy jste nás kritizovali v celé řadě věcí po právu – já jasně říkám: Ano, byly věci, které jsme mohli udělat lépe, věci, kde jsme chybovali – ale vy jste v té kritice byli neúprosní, tak ty stejné parametry, které jste tenkrát říkali v té kritice dneska uplatňujte sami na sebe. Podívejte se na své sociální sítě dva tři čtyři roky zpátky, co jste tam tenkrát psali, co jste říkali a co dneska děláte, respektive spíš, co neděláte.

Takže máme další den, další možnost o těch věcech mluvit a poukazovat na nelogičnosti. Já to budu dělat, budeme ty věci opravovat, budeme je navrhovat, tak aby nedopadly negativně na občany této země. Když se vrátím zpět k tomu, co jsem říkal v úvodu, určitě uděláme všechno pro to, aby tupé škrty, které navrhujete, ať už na straně výdajů nebo příjmů, touto Sněmovnou ideálně neprošly. Budeme předkládat pozměňovací návrhy, budeme chtít napravit to, co tady vy přilepíte na poslední chvíli, to přinesete na vládu a jdete tady s tím do Sněmovny – bez projednání se sociálními partnery, bez jakýchkoliv dat a analýz.

Já bych bral za fér, kdyby přišel premiér a ministr této vlády a řekl: Minulá vláda udělala reformu v oblasti trhu práce a cíle té reformy se nenaplnily, máme k tomu data. Tady vám je položím na stůl, prostě, Jurečko, experti, kteří jste to dělali, netrefili jste to a je to špatně – a jdeme to opravit. Ale vy žádná data jste na stůl nepoložili. Vy jste neřekli, v čem konkrétně a proč to chcete teďka změnit, když jste pro to sami hlasovali.

Já mohu s vámi nesouhlasit v celé řadě věcí, máme různé politické programy, hodnoty, ideje, ale jestli mě něco opravdu jako politikovi strašně vadí, když politik, který má data, má k nim přístup, tak je úplně ignoruje a vůbec s nimi nepracuje. Já nevím, jestli i ostatní poslankyně a poslanci, třeba hnutí ANO, SPD nebo Motoristů, kdy jsou třeba ve funkci na úrovni představitelů obcí, měst a krajů, jestli tak postupují při správě svých měst, jestli řeknou: My na to kašleme, ignorujeme ta data a uděláme to jenom proto, že prostě potřebujeme někde rychle ušetřit 5 miliard korun proto, protože jsme je někde jinde rozházeli nebo někde jinde jsme rozpočet o ty peníze připravili.

Tak já moc prosím, než se do toho pustíte, protože vy už jste ten proces pustili, tak aby na to první téma jste tady přišli a řekli, proč to děláte – ministr, premiér, kdokoliv z vlády, kdokoliv z poslanců vládní koalice a hlavně ti, kteří jste ještě před rokem a půl pro to hlasovali. Přijďte a řekněte: Jurečko a další z bývalé vládní koalice, v tom v tom a v tom vaše data a prognózy a predikce, které jste s odborníky dali dohromady, nesedí, a proto my to jdeme vrátit zpátky.

A navíc k tomu mám druhý point. Já mám pocit, že vůbec nevnímáte realitu, která se děje v české ekonomice, že vůbec nevnímáte, co přináší AI do pracovního trhu. Jestliže premiér dneska řekne: Nezaměstnanost je stabilní a můžeme jít do tupých škrtů v situaci, kdy odborník, který sleduje data, vidí, jak nezaměstnanost narůstá, hlavně v ohrožených skupinách, hlavně u lidí 50 let plus věku – a máte to meziročně zhruba o 50 000 lidí navíc, tak normální, příčetný politik, aby si pozval odborníky a šel si ten problém rozebrat.

Já fakt chci varovat před tím, abyste to tady nenavrhovali, abyste s tím tady nešli, protože u tohoto já tady budu opravdu silně dávat argumenty a fakta a budu chtít po vás odpovědi, abyste mně vyvrátili. A nespokojím se s tím, že tady bude hluboké ticho a mlčení, a protože šéf zavelel, protože Andrej Babiš Aleně Schillerové řekl: Tady těch 4,5 miliardy škrtnete – nevím, kdo to z vás vymyslel ve vládní koalici – a vy to tupě odhlasujete a jdete proti vlastním lidem. Protože změna na pracovním trhu, která se odehrává, tak bude mít během příštích dvou tří let opravdu dalekosáhlé důsledky na pracovní trh. Budou ztrácet práci lidi, pokud je nebudeme dobře vzdělávat, rekvalifikovat a podporovat jejich vzdělání celoživotní, u kterých jsme si třeba ještě před rokem dvěma nemysleli, že by jejich pracovní pozice byly ohroženy.

A může se vám klidně stát, že slova Andreje Babiše, že trh práce je stabilizovaný, tak mu za rok za dva těžce zhořknou. Já nechci být špatný prorok, ale jestli to takhle budete vést dál, tak reálně nezaměstnanost na konci vašeho funkčního období za tři roky bude někde mezi 7 více procenty – k tomu vy směřujete, přestože je celá řada firem a oborů, které říkají: My nemáme dostatečnou kvalifikovanou pracovní sílu a zoufale ji potřebujeme.

Tak já vás tady žádám a prosím – nakonec pro pana předsedajícího nebudu navrhovat nový bod v tento okamžik, přijdu s tím další týden na začátku jednání Sněmovny v úterý – ale znovu se vracím k tomu: Žádám vás, ať se opravdu podíváte na to, co chcete udělat, protože to byla reforma, která se týkala celé sady opatření, a jestliže k tomu ještě vy vypnete vzdělávání, na příští rok tam dáte zhruba nějakou půlmiliardu korun, tak opravdu během dvou tří let celá řada pozic, třeba v administrativní oblasti, bude rušena.

Sedněte si s odborníky i vy, co jste poslankyně, poslanci sociálního výboru, hospodářského výboru, sedněte si s experty na pracovní trh a rozeberte si s nimi to, co to přináší do české ekonomiky. Řekněte svým voličům, kteří jsou opravdu věku 50 plus dneska velmi zranitelnou skupinu na trhu práce, že jim, přestože celý život pracovali, ztratili práci třeba dvakrát třikrát v životě, že jim škrtnete podporu a že jim nedáváte ani vzdělávání. Rekvalifikační kurzy a digikurzy v první polovině loňského roku s podporou Národního plánu obnovy z evropských peněz celkově podpořilo 65 000 lidí. Polovina z toho byla z Národního plánu obnovy. Já chápu, že on skončil teď, ale proto jsme taky říkali, že je potřeba to nahradit. A vy za první pololetí tohoto roku jste dali podporu v rekvalifikaci a vzdělávání pouze 4 500 lidí, ostatní podpory škrtáte, tupě je škrtáte. Běžte to těm lidem říct do očí: Na vás kašleme, na vás, kteří si potřebujete najít práci, abyste se mohli živit poctivě vlastníma rukama, aby mohli živit ti lidi sebe, své rodiny, svoje děti. Proti těmto lidem jdete.

Ale jinde přicházíte a říkáte: Tady můžeme snížit příjmy do státního rozpočtu, tady to nebudeme vybírat, tady to rozdáme plošně. Vždyť vy jenom rozdáním plošně za poplatky obnovitelných zdrojů jste připravili stát o 17 miliard korun. Já nemám nic proti tomu pomoct těm, kteří to potřebují, ale dělejte to cíleně a adresně, dejte to do domácností a do firem, které to opravdu potřebují. A ještě bych pochopil, že jste to možná udělali první rok takhle plošně, ale že na další rok už to dokážete dát cíleně, a vy v tom chcete pokračovat.

A takhle můžu tady sázet jednotky miliard korun, kterými vy plýtváte z veřejných zdrojů a neumíte je zacelit, neumíte je dát adresně. A pak chodíte a říkáte: A na to nemáme my peníze, tohle nemůžeme podpořit. To přece nedává logiku. Tak já bych chtěl požádat, abyste opravdu za tu svou vládu pracovali s daty, měli argumenty, měli fakta – a pak tady chodili a říkali: Fialova vláda, Jurečka nebo někdo konkrétní z ministrů udělal něco blbě, my to uděláme líp, a proto to tady upravujeme tak a tak a máme k tomu podklady. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Prosím, jenom mám tady pouze jeden nový bod, víc jste navrhoval. (Poslanec Jurečka nesouhlasně gestikuluje.) Ani ten nenavrhujete nakonec. (Gestikulace.) Dobře.

Nyní tedy jsou na pořadu poslanci bez přednostního práva. Abyste měli přehled, jak to bude probíhat, tak, prosím, mám tady 14 přihlášek. Pořadí je následující: pan poslanec Sokol – dvě přihlášky; pan poslanec Bureš – dvě; pan poslanec Munzar – jedna; pan poslanec Berki – tři; paní poslankyně Němečková Crkvenjaš – jednu; paní poslankyně Černochová – tři; pan poslanec Kučera – jednu; a pan poslanec Krainer – jednu.

A já tím pádem mohu pozvat pana poslance Petra Sokola.

A ještě než začne, tak bych splnil omluvy: od 10 do 13.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Jakob; pan poslanec Jiří Pospíšil z pracovních důvodů celý jednací den; pan poslanec Jiří Strýček od 14.30 hodin ze zdravotních důvodů; pan poslanec Filip Turek celý jednací den z pracovních důvodů; a pan ministr Aleš Juchelka od 11.30 do 15 hodin z pracovních důvodů.

A nyní již, pane poslanče, mikrofon je váš.

 

Poslanec Petr Sokol: Děkuji vám, pane místopředsedo. Tento týden by si Poslanecká sněmovna zasloužila projednat celou řadu bodů. Byli jsme svědky toho, jak došlo k bezprecedentnímu útoku na český vzdělávací systém, když předseda vlády začal zpochybňovat soukromé a církevní školství. Teď tady před zraky studentů Gymnázia Jana Amose Komenského v Uherském Brodě musím říct, že je to neuvěřitelné, že by se mělo zaútočit na ten důležitý sektor vzdělávání a na ten samotný princip soukromého podnikání ve vzdělání. Stejně tak bychom si zasloužili, abychom tady projednali nápad vlády začít zdaňovat lidem druhý a další byt, až třeba ten stý, jak říkal pan premiér. I to je opravdu neuvěřitelné. Vláda říkala, že nebude zvyšovat daně a už hledá peníze. Takže třeba člověku, který má 2 byty, tak se bude přemýšlet, jestli mu tam nenapálí nějakou daň. To je opravdu ošklivá marxistická politika. Ale co se dá dělat? Tyhlety body byly zabity už v úterý. Bezpochyby byste je teď vetovali, tak já se budu věnovat dneska něčemu jinému, a to praktické věci, která se týká evropské integrace.

My máme na programu schůze body 110 a 111, což jsou body, které zařadil výbor pro evropské záležitosti, respektive požádal, abychom je projednali tady na plénu, ale z těch bodů, které jsem četl, vidíte, že jsou to body 110 a 111 a mohlo by se stát to, co se stalo na předcházející schůzi před prázdninami, že ty body nebyly nakonec projednány. Jsou to 2 důležité body. Ten první, ten 110, to je sdělení Komise, jednodušší, jasnější a lépe prosazovaný soubor pravidel EU. Ono to zní, že to je takový unijní eurospeak, ale o tom by se dalo tedy asi s úspěchem diskutovat. Ale jde o to, že tam Komise říká, že přestane už uplatňovat nějakou lhůtu, kdy nebude po státech, které něco implementují pozdě, požadovat pokutu, že ty sankce nastanou hned. Tak já myslím, že to je bod, který bychom tady opravdu měli projednat. Takže já tady ten bod 110, je to sněmovní tisk 225-E, navrhuji zařadit dnes jako druhý bod. Bylo dřív dobrým zvykem, že ty evropské body se zařazovali právě ve čtvrtek, kdy máme specifický program, tak myslím si, že bychom mohli krátce tenhleten bod projednat, aby všem poslancům a poslankyním bylo jasné, že skutečně nám do budoucna v případě implementace hrozí docela problémy. Já jsem se jako předseda výboru pro evropské záležitosti na předsedy klubů obrátil dopisem v tomhletom znění, respektive dopisem, který o tomhle je informuje, ale myslím, že by si to zasloužila celá Poslanecká sněmovna.

Já nebudu zdržovat, takže nevyčerpám celé ty dvě pětiminutovky a přejdu teď hned k tomu druhému návrhu, ten je také ze stejného soudku. Je to evropská legislativa. Je to bod, který má v současnosti v programu bod číslo 111 a jmenuje se 28. právní režim pro společnosti takzvané EU Inc. Je to návrh, který jsme projednali na evropském výboru. Ale vzhledem k tomu, že to je v oblasti prohlubování vnitřního trhu nejdůležitější norma, skoro se dá říct po desetiletích, tak by bylo podle mě správné, abychom si tady také projednali to stanovisko za celou Sněmovnu, protože vládu čeká vyjednávání o téhleté legislativě. Ona je naštěstí docela rozumně navržená, ale stále tam visí otazníky o tom, zda a v tom režimu projednávání někoho třeba nenapadne a evropský výbor se velkou většinou vyslovil proti tomu, ale ten mandát celé Sněmovny by byl větší, aby se tady plíživě do toho zařadily nějaké sjednocování daní. O tom to není, má to být o sjednocení toho, aby zejména pro startupy bylo jednodušší založit firmu v rámci celé Evropské unie. Stačila by vám jedna registrace v tom 28. režimu a potom byste mohli podnikat kdekoliv. Je to něco, co by evropské hospodářství nakoplo, bylo by to velké zjednodušení a myslím si pro zemi jako je Česká republika, která je v té oblasti startupu velmi rozvinutá, tak by pro nás bylo velmi výhodné, abychom se v budoucnu mohli stát zemí, kde se tenhleten sektor ještě posílí, tak abychom v té vnitrounijní konkurenci mohli využívat ten 28. právní režim.

Takže abych se dostal ke konkrétnímu návrhu číslo 2, tak já navrhuji, aby se bod, který je nyní zařazen jako číslo 111, to znamená 28. právní režim pro společnosti, sněmovní tisk 226-E, zařadil dnes jako první bod. Já už jsem tady o tom mluvil. Bylo by dobré, kdyby to evropské okénko bylo vráceno, bylo by to dobré pro Českou republiku. Děkuju, pokud tyhlety 2 návrhy podpoříte.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče, máme poznačeno. A s dalšími návrhy přichází pan poslanec Jan Bureš. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně a vážené kolegyně, vím, že tu dnes s tímto bodem stojím již poněkolikáté a věřte mi, že mě to netěší o nic víc než vás. Znovu vás ale žádám o zařazení sněmovního tisku číslo 103. Ono odmítat rozumné návrhy jen proto, že na sobě zrovna nemají vládní razítko, je totiž luxus, který si tato země prostě nemůže dovolit. Když se podívám na to, jak náš stát dnes komunikuje se žadateli o sociální dávky, připadám si občas jako v nějaké staré dobré české komedii z první republiky. Všude samé papírové spisy, obálky s pruhem, složenky a razítka. Skoro čekám, že zpoza té hromady lejster každou chvíli vykoukne Vlasta Burian a začne to tam s gustem úřadovat. Jenže to, co je vtipné na filmovém plátně, je v reálném státním rozpočtu spíš k pláči. Každý rok takto vyhazujeme stovky milionů korun za papír, poštovné a za lidi, kteří ty obálky lepí a pak marně řeší jejich nedoručení třeba Českou poštou.

Vláda ve svém stanovisku mluví o obavách z možné diskriminace občanů Evropské unie a o technické nepřipravenosti systému. Dobře, tak se tedy o tom bavme. Ale kde jinde si o těchto obavách máme otevřeně promluvit než právě tady na půdě Poslanecké sněmovny v otevřené rozpravě. Nejsme přece hluší k argumentům. Pokud někde hrozí kolize s unijním právem, pojďme to vyřešit ve druhém čtení pozměňovacím návrhem. Pokud Digitální a informační agentura potřebuje víc času, tak upravme účinnost opět třeba znovu ve druhém čtení. Ale proboha neshazujme ten návrh se stolu dřív, než o něm začneme vůbec věcně jednat. Tady jde o základní bezpečnost a pořádek. Neustále tu od kolegů slýcháme volání po přísnější kontrole výplaty sociálních dávek. A tisk 103 je přesně tím praktickým nástrojem, který vnese světlo do komunikace s cizinci, kteří pobírají státní sociální podporu. Povinné datové schránky pro tuto skupinu osob znamenají definitivní konec éry fiktivních adres a nedohledatelných příjemců.

Stát získá garantovaný kanál pro doručování rozhodnutí, výzev i kontrol. Chceme skutečně efektivní kontrolu sociálního systému nebo o ní budeme dál jenom mluvit v předvolebních spotech? Každý měsíc odkladu znamená další tisíce zbytečně odeslaných dopisů a měsíce nepřehlednosti v systému sociální podpory. Proto navrhuji pojďme to vyřešit hned. Navrhuji tedy zařadit sněmovní tisk číslo 103 na pořad této schůze a to na dnešní den jako první pevně zařazený bod. Pojďme ten papírový skanzen konečně trochu zmodernizovat a posunout digitalizaci z programových prohlášení do praxe. Děkuji za pozornost a přistoupím tedy hned k dalšímu mému návrhu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak vydržte vteřinku, já si vás jenom spustím zase na 5 minut. Tak můžete.

 

Poslanec Jan Bureš: Vydržím rád, pane místopředsedo. Děkuji, děkuji za přenastavení času, běží mi tedy těch dalších 5 minut. Znovu si vás tedy všechny dovolím oslovit. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, když se člověk postaví k pultíku se stejným tématem poněkolikáté, hrozí, že sál prostě vypne a přestane poslouchat. Proto vám dnes nebudu opakovat ty přesně stejné argumenty, které už možná znáte nazpaměť.

Všichni víme, že tu sněmovní tisk číslo 129 leží. Sněmovní tisk, který má zrušit ten hloupý zákon, který zakazuje prodávat v některých obchodech navíc ve vybraných státních svátcích.

Zkusme se ale na něj tentokrát podívat trošku z jiného úhlu. Z pohledu tvrdé praxe a elementárního selského rozumu. Fascinuje mě ta legislativní obsese magickou hranicí 200 metrů čtverečních, On totiž tento zákon se neustále tváří jako velký ochránce pracujících, ale ve skutečnosti je to absurdní, byrokratický metr, který bez jakékoliv vnitřní logiky řeže trh na dvě poloviny.

Pokaždé si musím klást otázku, proč se stát tváří, že prodavač na 201 metrech čtverečních potřebuje nutně zachránit před prací o vybraném státním svátku, zatímco kuchař, řidič autobusu nebo obsluha na 199 metrech čtverečních jsou mu úplně ukradení? To přece nedává absolutně žádný smysl. Za těch 12 let, co jsem měl tu čest stát v čele radnice, jsem vedl stovky debat s místními podnikateli i se samotnými zaměstnanci. A víte co z těch debat jednoznačně plyne? Lidé nepotřebují, abychom je z těchto lavic vychovávali. Mnozí zaměstnanci o sváteční směny se stoprocentním příplatkem nebo náhradním volnem vyloženě stojí, protože jim to pomáhá. A pomáhá jim to třeba i finančně a my jim tuto možnost tvrdě a paternalisticky zakazujeme. Tváříme se, že umíme lépe než dospělý a svéprávný občan rozhodnout, co je pro něj a jeho rodinu dobré.

U nás na Karlovarsku, kde jsme bytostně závislí na cestovním ruchu a službách, je navíc tento zákon vyloženě ekonomickou brzdou. Představte si to v praxi. Přijedou k nám návštěvníci, lázeňští hosté, cizinci, chtějí podpořit místní ekonomiku, nakoupit si, utratit svoje peníze. A my je přivítáme zavřenými dveřmi jen proto, že je zrovna v kalendáři to správné datum. Takhle se přece nedá budovat sebevědomý region a stát, který si váží podnikavosti.

I samotná vláda k tomuto návrhu zaujala neutrální stanovisko. Vnímám to jako tiché přiznání faktu, že tento relikt zkrátka nemá věcné opodstatnění. Pojďme konečně sebrat odvahu a tenhle legislativní nesmysl vyškrtnout. Nenechme občany při každém svátku luštit kalendář, aby zjistili, co jim stát zrovna dnes dovolí a co ne.

Proto tedy předkládám tento procedurální návrh. Žádám o pevné zařazení sněmovního tisku číslo 129 na pořad této schůze, a to na dnešní den jako druhý bod hned po sněmovním tisku číslo 103, který jsem vám tu představil před chviličkou. Dejme prosím dnes lidem i podnikatelům svobodu, o kterou stojí. Děkuji vám za pozornost a prosím o vaši podporu při hlasování.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní tedy s přihláškou na změnu pořadu pan poslanec Vojtěch Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuju, pane místopředsedo, za slovo. Já jsem chvilku čekal, jestli mi nastavíte těch pět minut. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, já si dovolím navrhnout bod, který jsem zkoušel už navrhnout tady několikrát, naposledy včera. Považujuho za velmi závažný, proto ho tady několikrát navrhuju. A to je, aby plénum Sněmovny projednalo fiskálně-strukturální plán České republiky. Ten plán není podstatný proto, že se za něj vlastně vládní koalice, vládní poslanci v debatách na veřejnosti, v médiích schovávají, že teď budeme mít vysoký rozpočet, ale oni mají přece schválený plán, který ten deficit snižuje. Ten fiskálně strukturální plán je podstatný dokument, který my jsme prezentovali jako Česká republika Evropské komisi. Je to podstatný dokument, který ukazuje přístup k fiskální politice, jak mají vypadat veřejné finance ve střednědobém výhledu. A je také podstatný právě pro všechny subjekty na trhu, pro investory, pro ratingové agentury, když hodnotí naši zemi.

A ten problém je, že to je plán bez plánu, protože ten plán, ten dokument obsahuje čísla, jak by se měly vyvíjet veřejné finance, ale neobsahuje žádné konkrétní opatření, aby k těm číslům, která tam jsou nakreslená, jak se k nim konkrétně dostaneme? My když jsme projednávali tento dokument na rozpočtovém výboru, tak jsme se ptali velmi konkrétně zástupců Ministerstva financí na tento dokument a byly nám odpovězeny vlastně dvě věty, které z té jejich odpovědi považuju za podstatné.

První věc, ten plán je sestaven tak, aby jej akceptovala Evropská unie. To znamená, ne nikoliv na základě nějaké úvahy, jak se k těm číslům dostat, ale na základě úvahy, co nám Evropská unie odškrtne. To je první věc. První věta. A druhá věta, která zazněla od zástupců Ministerstva financí, opatření, která nás k těm číslům dovedou, zatím nejsou známa.

Myslím si, že tohle je velmi závažné tvrzení na půdě rozpočtového výboru od zástupců Ministerstva financí a my mu přece musíme vědět a zejména tady jde pan ministr za Motoristy, toho se to také týká, protože Motoristé jsou politická strana, která teď se tváří, že by chtěla snižovat deficity veřejných financí, tak bych čekal, že i podpoříte jako Motoristé projednání fiskálně- strukturálního plánu tady na půdě Sněmovny.

A ta závažná věc je totiž o tom, že například na příští rok v tom fiskálně strukturálním plánu my se tváříme vůči ekonomické obci, vůči Evropské komisi jako stát, že budeme mít deficit veřejných financí 2,8 procenta. To je tam napsáno. Ale ve skutečnosti rozpočet, který předložila vláda, je 3,5 procenta deficitu. Takže už nejenom, že neodpovídá ten rozpočet předložený vládou tomu plánu, který si schválila sama vláda v červnu, ale zároveň to neodpovídá tomu, co se prezentuje veřejně jako trajektorie vývoje veřejných financí a neodpovídá to tomu, co jsme poslali Evropské komisi.

Takže vlastně máme plán v uvozovkách, kde jsou vybájená čísla bez toho, aniž by byla nějak podložená, a už při prvním rozpočtu je vláda porušuje. Tak si prosím pojďme říct, jak se k těm číslům vůbec dostat, abychom si tady dlouhodobě nelhali do kapsy a vláda si nelhala do kapsy sama sobě, že má plán, nelhala do kapsy veřejnosti, že má plán, a nelhala do kapsy Evropské komisi, že má plán. Protože žádný plán ve skutečnosti nemá. Proto navrhuji zařazení bodu Fiskálně-strukturální plán aneb plán bez plánu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, pane poslanče, ještě na kdy ho navrhujete?

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za upozornění. Navrhuju ho jako první bod dnešního jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak dalším přihlášeným je pan poslanec Jan Berki, který tedy má tři návrhy. Vidím, že pan poslanec Berki tu není. To znamená, že ho posunuji nakonec. A další přihlášenou je paní poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš a ta tady je. Tak pustím vám vašich pět minut.

 

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Děkuji, pane předsedající, Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi předřadit řekla bych nekonfliktní bod a je to bod 184 této 30. schůze a je to sněmovní tisk 280. Jedná se o zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven na rok 2026. Pro ty, kteří nejste ze zdravotnictví, jenom tady krátce shrnu, že to je v podstatě rozpočet, s kterým zdravotní pojišťovny hospodaří, a ze zákona mají povinnost ho sestavit, předložit Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a musí projít schvalovacím procesem. Ten schvalovací proces končí tady u nás v Poslanecké sněmovně. To znamená, musí ho schválit poslanci .

Do doby, než poslanci schválí zdravotně pojistný plán, tak vlastně pojišťovny hospodaří v provizoriu. Hospodaří se stovkami miliard. Tento rok je to skoro 600 miliard, což možná některým nepřipadá mnoho, když se podívám, jaký je schodek státního rozpočtu, tak je to jenom o něco víc, než je ten schodek. Nicméně za mě to jsou podstatné toky peněz, i když u pojišťovny to provizorium nespočívá v tom, jako u provizoria státního rozpočtu, že jenom jednu dvanáctinu může utratit, tam jede normálně podle toho plánu. Nicméně za mě to je podstatné, protože oslabuje transparentnost a veřejnou kontrolu nad takovým obrovským tokem peněz, a proto si myslím, že by bylo důležité co nejdříve ten zdravotně pojistný plán schválit.

Podotýkám, že tady už i v minulých letech bylo zvykem to odkládat. A v podstatě někdy se stalo, že nebyl schválen zdravotně pojistný plán ani před předložením státního závěrečného účtu, což si myslím, že by se dít nemělo.

A jenom tady podotýkám, že Sněmovna si ve svém usnesení dala povinnost, že ten zdravotně pojistný plán bude schvalovat. Takže myslím, že bychom to měli dodržovat a nenechávat to až někdy na prosinec. A kdybychom to předřadili teďka jako třetí bod dnešního jednání, tak vám budu všem velmi vděčná za tu podporu. Děkuji. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyně. A nyní paní poslankyně Jana Černochová, která tady má tři přihlášky, přičemž tedy dvě se nazývají úplně stejně, jestli to není chyba.

 

Poslankyně Jana Černochová: Ano, ale návrh na program bude mít nějaký konkrétnější název.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dobře, tak děkuji. Pouštím vám vašich prvních 5 minut.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuju, pane místopředsedo. Dámy a pánové, asi tušíte, v jaké věci tady dneska chci vystoupit a požádat vás o podporu zařazení několika bodů, protože pan ministr obrany Zůna zcela pohrdá parlamentní demokracií. Zcela pohrdá tím, aby chodil na jednání výboru pro obranu, aby chodil na plénum Poslanecké sněmovny. Stejně tak vlastně při nějakých diskusích se členy výboru, tak těm se vyhýbá.

My jsme se doteďka nedozvěděli, proč ještě nám nebyl předložený KVAČR, což je Koncepce výstavby Armády České republiky, přestože v květnu ministr obrany Zůna sliboval veřejně i Andreji Babišovi na tiskové konferenci, že v květnu bude Koncepce výstavby Armády České republiky předložena. Dosud se tak nestalo. Je konec září. Je před námi projednávání státního rozpočtu na rok 2027.

Z čeho tedy bude vycházet návrh za Ministerstvo obrany? Z toho našeho KVAČRu? Ten náš KVAČR byl nadčasový, byl dobrý. Mně to určitě nevadí. Jenom mně vadí to, že tady prostě se od května diskutuje to, že nám bude něco předloženo, a nic nám předloženo nebylo.

Mimochodem strategické zakázky, které vlastně jsem já předkládala výboru pro obranu, následně jsem je předkládala vládě, vláda tyto zakázky označila jako strategické. A pak vlastně to jsou zakázky, které jsou v režimu zákona 222 o financování obrany. Tak něco takového nám také pan ministr obrany Zůna nepředložil. A měl to předkládat v květnu. Znamená to, že pod jeho vedením nebude mít Ministerstvo obrany žádné strategické zakázky? To jsou všechno věci, na které je legitimní, abychom se ptali.

A já opravdu se už z čirého zoufalství budu obracet na vedení Sněmovny, na vedení politických stran, protože jenom třeba za devět měsíců, kdy je ve funkci pan ministr Zůna, tak si představte, že se zúčastnil čtvrtečních interpelací pouze dvakrát. To asi nepřijde normální nikomu. Já dneska mám na pana ministra Zůnu připravených 7 interpelací, ale pokud se tady opět dozvím, že je omluvený, tak mám to předkládat do prázdného sálu, ty interpelace? Nebo je podám písemně?

Víte, kdybychom měli tu možnost s ním mluvit na tom výboru nebo kdyby tady seděl a mohla jsem za ním přijít tak, jako celá řada z vás chodila za mnou, když jsem byla ministryně obrany, a vždycky jsem si na vás udělala čas, ať jste byli z koalice, nebo jste byli z opozice, tak bych tady nepostupovala tímhletím směrem, že bych tady dávala 7 interpelací. Prostě bych měla možnost jako poslankyně Parlamentu České republiky ptát se ministra této vlády, která podléhá kontrole této Sněmovny, na věci, které nás zajímají a které zajímají i občany České republiky.

Pan ministr obrany Zůna je nominant SPD. SPD tady celou volební kampaň tvrdilo, jak strašně bude pracovat pro lidi. Pracuje pan Zůna pro lidi, když si z Ministerstva obrany udělal cestovní kancelář? Jako na výboru 1. září nemohl být, protože byl v zahraničí. Pan poslanec Flek, předseda Flek, výbor tedy nesvolal. Řeklo se 15. září, dáme všechny body, pan ministr bude. My se dozvídáme, že 15. září pan ministr nebude, protože má být v Číně. A zároveň se včera dozvím, že pan ministr nebude ani 29. září na výboru pro obranu, protože opět bude v zahraničí. A hádejte, kde je pan ministr dnes? Dnes je pan ministr v Soulu.

Takže opravdu, kolegové, zamyslete se nad tím. Já jsem také jezdila do zahraničí, ale rozhodně jsem se neúčastnila každé konference, které se účastní z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu pan ministr Zůna, místo aby seděl na baráku a pracoval.

Z tohohletoho důvodu si dovoluji navrhnout bod, který se jmenuje: Ministr obrany Zůna pohrdá parlamentní demokracií. A navrhuji ho zařadit jako první bod po pevně zařazených bodech.

Pan ministr Zůna pohrdá parlamentní demokracií – první bod.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak tím pádem vám pouštím vašich dalších 5 minut.

 

Poslankyně Jana Černochová: Ano, moc děkuji. Já toho mám opravdu na srdci hodně. Kdyby tady pan ministr obrany Zůna seděl, tak se ho na to zeptám, a určitě v tom nebudu sama, určitě celá řada kolegů, a tady si dovolím dokonce i připustit, že kolegů nejenom ze současné opozice, ale kolegů i z koalice by se ráda pana ministra obrany Zůny zeptala, z jakého důvodu se rozhodl zakázat cestu na bezpečnostní konferenci současnému náčelníkovi generálního štábu panu generálu Hlaváčovi?

Ta konference, která opravdu je velmi zásadní pro rozvoj schopností i Armády České republiky, tak se koná v Kyjevě. Určitě to není taková destinace, kam by opravdu jako jezdili lidé, když tam jezdit nemusí nebo nechtějí nebo nemají tam nějaké zásadní věci k jednání. Vy víte, že dnes už bývá častokrát i právě bombardovaný Kyjev. Kolega Žáček, který se vrátil teďka z čerstvé cesty, mi ukazoval videa, že vlastně i oni byli svědky toho bombardování. Takže tady opravdu, když bych to řekla lidově, když dám na misku vah cestu pana ministra na týden do Soulu a cestu pana generála Hlaváče, náčelníka generálního štábu, do Kyjeva na bezpečnostní konferenci na pár hodin, tak já v tom tedy vidím podstatný rozdíl.

A přijde mi naprosto nepochopitelné, že místo toho, aby ministr obrany, notabene tříhvězdičkový generál, který dlouhé roky sloužil této zemi a moc dobře zná reálie, které v tom vojenství jsou, tak zatrhne cestu náčelníkovi generálního štábu do země, která je už vlastně čtyři roky zmítaná válečným konfliktem.

Kde se chceme dozvídat informace potřebné pro naše vyzbrojování, potřebné pro naše vojáky, ale kde se i chceme dozvídat potřebné informace třeba pro nějakou podporu ve prospěch Ukrajiny ze strany našeho zbrojního průmyslu? No, právě na té Ukrajině a mně opravdu hlava nebere, že tahleta malost ministra za SPD se promítne do toho, že dá panu náčelníkovi generálního štábu zaracha.

Dokonce si i Jaromír Zůna po nástupu do funkce s ukrajinským ministrem obrany telefonoval. Jsou to normální relace, které jsem měla já, které mívají všichni ministři, kteří řeší agendu, která je zapotřebí. A tehdy dostal pozvání na Ukrajinu a ministr Zůna dokonce tu návštěvu Ukrajiny tehdy připustil. Pak ale tvrdě, tvrdou pěstí zasáhlo vedení SPD a Tomio Okamura následně oznámil, že se má pan ministr Zůna držet armády a zahraniční politiku má nechávat na jiných, jako kdyby se to dalo oddělit. Zahraniční politika od té obranné politiky se opravdu oddělit nedá, věřte mi to.

A já jsem ráda, že jsem měla možnost ty čtyři roky právě velmi intenzivně spolupracovat i s mým kolegou, ministrem zahraničních věcí Honzou Lipavským. Když se tohleto stalo, bylo to před kamerami, viděli jsme to všichni, styděli jsme se všichni, Zůna se tehdy rozklepal a slíbil svým páníčkům, že se tedy s ministrem obrany Ukrajiny nesejde, což opravdu je něco, co já nechápu. Na druhou stranu je to politické rozhodnutí, stojí si za tím jako ministr, fajn. Ale proč tohle nedovolí nejvyššímu vojákovi v zemi, když už tam nechce jezdit on? Z nějakého politického důvodu tam nechce jezdit, tak proč to zakazuje náčelníkovi generálního štábu?

To je, pane místopředsedo, tedy důvod, proč si dovolím zařadit další bod, a to Ministr obrany Zůna zakázal náčelníkovi generálního štábu jet na důležitou bezpečnostní konferenci do Kyjeva a prosím, aby tento bod byl zařazený po pevně zařazených bodech a po tom mém bodu, který jsem načetla před malou chvílí.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ministr obrany Zůna zakázal náčelníkovi generálního štábu jet na důležitou bezpečnostní konferenci do Kyjeva.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuju pěkně.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak a máme tady vaši třetí poslední přihlášku.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuju. Opět k tomu řeknu, že kdyby tady pan ministr byl, ptám se ho na místě, nezdržuju vás tady zařazováním bodů na program. Ale pan ministr nebude ani na interpelacích, nechodí do Sněmovny, nechodí na výbory, tak musím postupovat touto cestou.

Nemůžu se jako bývalá ministryně obrany nezeptat, proč pan ministr Zůna hodlá odjet na velmi pochybnou konferenci do Číny, do Pekingu. Víte, minulý týden jsme měli výbor pro bezpečnost, kde se i za zavřenými dveřmi řešila v neveřejné části otázka různých kyberšpionáží, kyberútoků právě ze strany Čínské lidové republiky. Jsou to prokazatelná fakta. Nikdo snad to nemůže zpochybňovat nejenom z členů výboru, ale ani těch z vás, kteří třeba čtete veřejné zprávy od zpravodajských služeb. Určitě máte i ve své paměti nedávné zadržení jednoho z těch čínských občanů právě v důsledku provádění nějaké kyberšpionáže, tady myslím, že čeká na nějaké soudní rozhodnutí, takže nikdo snad tohle nemůže zpochybnit. A na pozadí prostě toho všeho, co víme a jaké vztahy s Čínskou republikou, lidovou republikou, má naše země, tak ministr obrany a vicepremiér této vlády se rozhodne odjet na – jak říkám – Pekingské fórum, naprosto nevýznamné, kde oficiálním tématem je konsenzus pro stabilitu a bezpečnostní, tady prostě nějaké hrozby.

A ano, Ministerstvo obrany zatím ještě tu cestu úplně stoprocentně nepotvrdilo. Já i doufám, že pan ministr Zůna snad to zváží, ještě má na to několik dní, měl by tam odjíždět právě někdy zkraje příštího týdne.

Tohle fórum je zajímavé v tom, že ho pořádají instituce napojené na čínskou armádu. A tady je to vlastně o tom, že nikdo úplně jako nechce přerušovat veškeré vztahy s Čínskou republikou, ale tady je zapotřebí rozlišovat, na jaká fóra má jezdit premiér, na jaká fóra má jezdit ministr obrany a vicepremiér této vlády a na jaká fóra mají jezdit prostě řadoví úředníci, lidé, kteří nějakým způsobem mohou třeba některé ty informace, které třeba jsou i důležité pro Českou republiku, tak získat ve prospěch třeba tohohle státu, České republiky, ale rozhodně ten politický statement nemá být ten, že tam jede ministr obrany a vicepremiér této vlády.

Mimochodem, právě na tuhletu konferenci opravdu západní země standardně posílají nižší úředníky či pozorovatele a podle dostupných údajů se dosud žádný ministr země Severoatlantické aliance nebo Evropské unie takovéhoto fóra neúčastnil. A pokud tedy ministr a vicepremiér Zůna pojede, bude jediným ministrem obrany ze západního společenství.

Já opravdu nevím, jestli tohle je i věc, se kterou souhlasí premiér Andrej Babiš, protože přece premiér Andrej Babiš a tahle vláda chce mít dobré vztahy se Spojenými státy americkými, chce mít dobré vztahy s Donaldem Trumpem, viděli jsme tady všechny v průběhu té kampaně chodit v červených čepicích, a to je jako jedna strana mince, a na druhou stranu posílají do Číny na bezvýznamné fórum, kde by byl jediným ministrem obrany, svého ministra obrany? No, co si asi o tom pomyslí Donald Trump, Andreji Babiši? Uvědomujete si tuhletu konsekvenci, že tady prostě váš vicepremiér vyrazí do Číny a vy si myslíte, že si toho nikdo ze zemí Severoatlantické aliance nevšimne, že to zůstane utajeno a že se toho ututlá? No, to víte, že ne. To víte, že se o tom v té diplomacii bude hovořit a vy to pak budete muset Doníkovi vysvětlovat.

To je důvod, proč zařazuji další bod na dnešní program, a to bod číslo 3, Cestovatel Zůna jede zase do Číny. Prosím, aby tento bod byl zařazen po pevně zařazených bodech jako třetí bod za těmi mými. Děkuju, pane místopředsedo. Cestovatel Zůna jede zase do Číny.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji, mám poznačeno. A tím pádem můžeme přistoupit k dalšímu přihlášenému, což je pan poslanec Michal Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych z důvodu mimořádné situace navrhl k projednání bod s názvem Vysoké ceny nafty a pomoc ohroženým sektorům.

Víme, že se tady opakuje situace, která potkala i naši vládu někdy v horizontu let 2021 –2022, kdy se dramaticky navýšily ceny pohonných hmot a zejména nafty, nicméně v tuto dobu je řádově vyšší ta cenová úroveň, než byla právě v době vlády Petra Fialy. Tehdy se podnikala celá řada opatření. V tuto chvíli se, aspoň podle mých informací, nic výrazného neděje. Ta pomoc, kterou se tato vláda snažila řešit vysoké ceny pohonných hmot, tak ta je v tuto chvíli ukončena.

Ty ohrožené sektory ale ovšem stále mají ten zásadní problém. Já možná připomenu, o koho se jedná. Samozřejmě je to především silniční kamionová doprava, autobusy, různí kurýři. Tam je třeba říct, že ta cena pohonných hmot nebo respektive pohonné hmoty jako takové tvoří 30 až 40 procent provozních nákladů, což je, jak jistě sami uznáte, vysoká část těch nákladů jako takových. Samozřejmě jsou to už typicky zemědělci, kteří mají teď, vlastně je očekávají právě ty podzimní práce na polích a vysoká cena nafty je pro pro ně skutečně dramatická a velmi limitující.

Já možná bych připomenul, že v tom minulém volebním období jsem na zemědělském výboru vítal jednu delegaci za druhou, která skutečně měla obrovské problémy právě s cenou nafty, která byla vysoká, nicméně byla řádově nižší, než je teď. Řešilo se, jakým způsobem se bude právě pomáhat těm vybraným sektorům, ať už to jsou samozřejmě dopravci, to jsme řešili na hospodářském výboru, tak na zemědělském výboru jsme řešili právě ty zemědělce jako takové. A nějaké řešení se našlo. Samozřejmě je mi jasné, že vláda nemůže tento cenový vývoj nějakým způsobem výrazně zlomit, ale takovou tou cílenou pomocí může nějakým způsobem prospět. Tehdy dnešní ministryně financí, tehdy opoziční poslankyně paní Schillerová, ale zejména Karel Havlíček, přicházeli s celou řadou nápadů, jakým způsobem můžeme snížit cenu pohonných hmot, pomoci těm vybraným sektorům. Bombardovali nás tady v Poslanecké sněmovně, na sítích. Účastnili se demonstrací, které tehdy pořádaly různé zemědělské svazy a další agrární komory. Tehdy přicházel Karel Havlíček, Alena Schillerová s celou řadou nápadů, jakým způsobem bychom měli cenu nafty snížit. Já bych chtěl požádat a dát jim prostor v tom novém bodu, který tady navrhuji, aby tyto návrhy, které tehdy měli, tady představili, aby řekli, jakým způsobem budou snižovat cenu nafty, jakým způsobem pomohou těmto ohroženým sektorům a aby tyto nápady, které měli v tom roce 2021, 2022, aby přetavili do praxe, a konečně pomohli dopravcům, zemědělcům, stavebníkům a dalším, pro které cena nafty je skutečně vysoká.

Takže proto si dovoluju zařadit tento bod, který dá dostatečný prostor, aby vysvětlili Poslanecké sněmovně, jakým způsobem bude vláda postupovat, a samozřejmě těm dotčeným, aby vysvětlili, jaké konkrétní kroky poskytnou a jakým způsobem ty nápady, které měli v roce 2021, 2022 přetaví v konkrétní činy. Proto si dovoluju zařadit bod, který má název Vysoké ceny nafty a pomoc ohroženým sektorům. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Já vám přeju krásné poledne, vystřídali jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat. Další přihlášený k bodu programu je pan poslanec Jakub Krainer. Tak prosím, vašich 5 minut.

 

Poslanec Jakub Krainer: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi navrhnout zařazení nového bodu na pořad této schůze s názvem Oslabení společenské odolnosti v Národním a regionálním partnerském plánu. Vysvětlím, proč si myslím, že to nemůže počkat napříště.

Minulé pondělí 24. srpna vzala vláda na vědomí dokument, který rozhodne, na co půjde v letech 2028 až 2034 zhruba 21,4 miliardy eur, tedy přes 500 miliard korun z evropských fondů. Národní a regionální partnerský plán poprvé nahrazuje desítky operačních programů jedním dokumentem s předem danými prioritami. Podle nových pravidel Unie platí, že co se do plánu nedostane teď, na to bude následujících osm let jen velmi obtížné sehnat financování. Ministerstvo pro místní rozvoj, které je gestorem plánu, poslalo na jaře do připomínkového řízení verzi, jež počítala s rolí občanské společnosti při budování odolnosti.

Po připomínce Úřadu vlády, a to proti stanovisku samotného gestora, byla tato část zásadně okleštěna. Z plánu zmizela obrana proti dezinformacím, mediální a digitální gramotnost, podpora kritického myšlení i občanská participace. Zmizela i samostatná role nezávislé občanské společnosti. Pojem odolnosti byl zúžen jen na krizovou připravenost. Jde přitom o jedinou oblast celého dokumentu, která byla takto radikálně omezena. Chci zdůraznit, že nejde o spor o formulační detail. Evropská komise loni 12. listopadu představila Evropský štít pro demokracii a strategii EU pro občanskou společnost. Jeden ze tří pilířů štítu se přímo jmenuje Posilování společenské odolnosti a zapojení občanů a zahrnuje přesně to, co z českého plánu vypadlo: mediální a digitální gramotnost, občanské vzdělávání a podporu účasti občanů na demokratickém životě. Česká verze tak vypouští oblast, kterou Komise sama řadí mezi bezpečnostní priority Unie. Nejsem jediný, komu to vadí. Veřejně se ozvali europoslanci napříč politickým spektrem s tím, že úprava jde proti požadavkům, které na obsah plánu klade sama Unie.

Proč o tom chci mluvit právě na této schůzi? Protože jednání o finální podobě plánu ještě neskončilo a protože jde o rozhodnutí na osm let dopředu. Krizová připravenost je nepochybně potřebná a nikdo ji nezpochybňuje. Ale ochrání nás nanejvýš před povodní nebo výpadkem proudu, ne před cílenou dezinformační kampaní nebo pokusem rozložit důvěru ve veřejné instituce. Pokud tahle část odolnosti z plánu zmizí teď, nebude už v celém příštím programovém období šance to napravit. A děje se to v době, kdy hybridní operace, zejména ze strany Ruska, jsou čím dál komplexnější.

Pan ministr vnitra má k tématu co říct. Krizová připravenost, jediná část odolnosti, která v plánu zůstala, spadá právě pod jeho rezort. Chci se ho proto veřejně zeptat, jak stát po roce 2008 zajistí další posilování společenské odolnosti, když z klíčového plánu zmizely nástroje, které k tomu sloužily? Na základě jakých odborných podkladů byl pojem odolnosti takto zúžen a proč z plánu vypadla samostatná role nezávislé občanské společnosti? Navrhuji proto zařadit tento bod na pořad dnešní schůze, aby na tyto otázky mohl pan ministr odpovědět veřejně a abychom se tématem mohli zabývat dříve, než bude o definitivní podobě plánu rozhodnuto. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně, pane poslanče, za dodržení času a v tuhle chvíli poslední přihlášený zatím pan poslanec, jestli se nemýlím, Berki. Ano.

 

Poslanec Jan Berki: (Reakce v levé části sálu.) Děkuju za povzbuzení. Pane místopředsedo, děkuju za slovo. Milé kolegyně, milí kolegové, já mám tři návrhy, pokusím se být velmi stručný.

Tím prvním návrhem je žádost o přeřazení bodu 126, což je sněmovní tisk 200 a vládní návrh, který se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změny Přílohy I Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu. Tento sněmovní tisk je předkládán v § 90 odst. 2. Já už jsem to navrhoval minule. Jenom lehce připomenu, o co jde. V té Příloze I té úmluvy se upravují látky, které jsou považovány za doping. Tato mnohostranná smlouva, respektive její příloha, měla vstoupit v platnost 1. ledna 2026, což tedy pohledem na tabuli jsme jaksi nestihli ratifikovat. Přijde mi, že by k tomu neměla být příliš velká diskuse. Myslím si, že je na tom v zásadě shoda. Ani(?) si myslím, že nemá smysl rozporovat právě to schválení již v prvním čtení. Navíc tedy naše federace a svazy se zavázaly k tomu, že bez ohledu na to, že ratifikace není dokončena, tak ji budou dodržovat. Tak vás jen prosím, abychom tento bod tedy zařadili dnes jako druhý, tedy po změnách ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, a abychom i podpořili projednání v tom zrychleném módu, to je tedy první návrh.

Jestli můžu pokračovat rovnou. (Předsedající: Můžete.) Děkuju. Druhý můj návrh se týká bodu 114, což je sněmovní tisk 118, což je vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o policejní spolupráci, podepsaná dne 6. února 2026 v Bratislavě.

Tentokrát se jedná ale o druhé čtení. Asi nemusím nikomu příliš vysvětlovat, že přeshraniční spolupráce právě jednotlivých složek IZS je velmi důležitá. Navíc opět se domnívám, že na tomto je v zásadě politická shoda. To znamená – nemusel by to být bod, který by nějak naše jednání protahoval.

Navíc ta změna v té smlouvě vycházela právě z požadavků těch jednotlivých celních orgánů obou stran. Nebudu tady předkládat, čeho všeho se ty změny týkaly. Takže vás také prosím, abychom tento z mého pohledu nekonfliktní bod předřadili před dálniční známky – tedy ho v tuto chvíli navrhuju jako třetí bod dnes. Pokud by neprošel ten předchozí bod, tak ho navrhuju jako druhý bod dnes. (Otáčí se pro souhlas k předsedajícímu, který si zapisuje název bodu.) (Předsedající: Ano.)

A poslední můj návrh se týká bodu 32. Opět se tedy jedná o předřazení. Tentokrát se to týká sněmovního tisku 219, což je vládní návrh zákona o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce a o změně zákona a tak dál. Tady možná ta debata bude nějaká již v prvním čtení. Podle mě je ale velmi důležité tento sněmovní tisk posunout do debaty především ve výboru. Jednak se samozřejmě bavíme o řekněme technikáliích, ale mně se na tom návrhu líbí především to, že do značné míry má zase zatraktivnit především řemesla a to je důležité i pro oblast vzdělávání. Proto potom i v tom samotném prvním čtení si dovolím navrhnout, aby byl sněmovní tisk přikázán vedle hospodářského výboru, který je navržen jako garanční, také výboru školskému.

Tedy navrhuji předřazení bodu 32, sněmovní tisk 219 dnes jako čtvrtý bod. Pokud by neprošel ten můj předchozí, tak jako třetí bod, a pokud by neprošel ani jeden z těch dvou, tak jako druhý bod dnes. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já si zaznamenám třetí bod alternativně jako druhý bod. Tak děkuju, pane poslanče, za dodržení času.

A v tuhletu chvíli já tady nemám žádného přihlášeného v programu a zagonguju, protože se budeme blížit k hlasování.

Tak se zeptám kolegů, jestli se ještě někdo nehlásí k programu? Nikdo takový není.

A budeme tedy o jednotlivých návrzích hlasovat. Kolegy jsem z předsálí gongem přivolal. Ano, eviduju vaši žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím a poprosím vás, abyste se se svými identifikačními kartami opětovně přihlásili.

Tak počet poslanců se pomalu ustálil. Budeme postupovat v pořadí, jak návrhy zazněly.

 

Jako první přednesla návrh paní poslankyně Richterová, která navrhuje, aby bod číslo 47, sněmovní tisk 4, daň z příjmů, byl projednáván jako první bod našeho dnešního jednání.

Já zahajuji hlasování a ptám se: Kdo je pro? Ať si tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, bylo přinášeno 114 poslanců, pro hlasovalo 54, proti 60. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem, (o) kterém budeme hlasovat, je návrh, který přednesl pan kolega Sokol, který navrhuje, aby bod číslo 110, sněmovní tisk 225-E, sdělení Komise, soubor pravidel EU, byl zařazen jako druhý bod našeho dnešního jednání.

Já zahajuji hlasování a ptám se: Kdo je pro? Ať si ten tlačítko zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 42, bylo přihlášeno 123 poslanců, pro hlasovalo 54, proti 68. Návrh byl zamítnut.

 

Tak dalším návrhem je rovněž návrh pana poslance Sokola na to, aby bod číslo 111, sněmovní tisk 226-E, a sice 28. právní režim pro společnosti byl projednáván jako první bod našeho dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se: Kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 43, bylo přihlášeno 126 poslanců, pro hlasovalo 57, proti 69. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh je návrh pana poslance Bureše na to, aby číslo bodu 70, sněmovní tisk 103, poslanecký návrh o elektronických úkonech byl projednáván jako první bod na dnešním jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se: Kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 44, bylo přihlášeno 127 poslanců, pro hlasovalo 57, proti 69. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh pana poslance Bureše je návrh, aby bod číslo 79, sněmovní tisk 129, poslanecký návrh o prodejní době byl projednáván jako druhý bod našeho dnešního jednání.

Já zahajuji hlasování a ptám se: Kdo je pro takový návrh? Ať stihne tlačítka a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, bylo přihlášeno 127 poslanců, pro hlasovalo 45, proti 69. Návrh byl zamítnut.

 

Vstupujeme dál. Další návrh je návrh pana poslance Vojtěcha Munzara na nový bod, který nese název Fiskálně strukturální plán aneb plán bez plánu.

Já zahajuji hlasování a ptám se: Kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 46, bylo přihlášeno 128 poslanců, pro hlasovalo 59, proti 69. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Němečkové Crkvenjaš, aby bod číslo 184, sněmovní tisk 280 Zdravotní pojistné plány 2026 byl projednáván jako třetí bod našeho dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se: Kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 47, bylo přihlášeno 128 poslanců, pro hlasovalo 58, proti 69. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh paní poslankyně Černochové na zařazení nového bodu s názvem Ministr obrany Zůna pohrdá parlamentní demokracií.

Já zahajuji hlasování a ptám se: Kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 48, bylo přihlášeno 128 poslanců, pro hlasovalo 59, proti 68. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh paní poslankyně Černochové je návrh na nový bod s názvem Ministr obrany Zůna zakázal náčelníkovi generálního štábu jet na důležitou bezpečnostní konferenci do Kyjeva.

Já zahajuju hlasování a ptám se: Kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 49, bylo přihlášeno 128 poslanců, pro hlasovalo 59, proti 66. Návrh byl zamítnut.

Dalším návrhem paní poslankyně Černochové je návrh na nový bod, který nese název Cestovatel Zůna jede zase do Číny.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 50, bylo přihlášeno 128 poslanců, pro hlasovalo 57, proti 68. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Kučery na nový bod s názvem Vysoká cena nafty a pomoc ohroženým sektorům.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, bylo přihlášeno 128 poslanců, pro hlasovalo 58, proti 64. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem je návrh pana poslance Krainera na nový bod s názvem Společenská odolnost a Národní a regionální partnerský plán.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 52, bylo přihlášeno 128 poslanců, pro hlasovalo 58, proti 68. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní přichází na řadu návrhy pana poslance Berkiho. První návrh je, aby bod číslo 126, sněmovní tisk 200 – Vládní návrh přílohy k mezinárodní úmluvě o dopingu byl projednáván dnes jako druhý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 53, bylo přihlášeno 128 poslanců, pro hlasovalo 58, proti 66. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrhem pana poslance Berkiho je návrh, aby bod číslo 114, sněmovní tisk 118 – Vládní ratifikace smlouvy mezi Českou republiku a Slovenskou republikou o policejní spolupráci byl projednáván dnes jako druhý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, bylo přihlášeno 128 poslanců, pro 58, proti 67. Návrh byl zamítnut.

 

Poslední návrh pana poslance Berkiho, vlastně poslední návrh všech změn dnešního pořadu schůze, je návrh, aby bod číslo 32 – Vládní zákon o mistrovské zkoušce byl projednáván dnes jako třetí bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení takového bodu, respektive pro změnu pořadí? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 55, bylo přihlášeno 128 poslanců, pro hlasovalo 58, proti 68. Návrh byl zamítnut.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy na změnu pořadu schůze. Budeme pokračovat schváleným programem.

 

Jako první bychom měli otevřít bod číslo

Aktualizováno 12. 9. 2026 v 0:51.