(pokračuje Tomio Okamura)

4.
Návrh zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů
/sněmovní tisk 189/5/ – vráceno Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 189/6. Informace k pozměňovacím návrhům vám byla rozeslána elektronickou poštou.

Vítám mezi námi senátora Tomáše Třetinu. A prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. (V sále je hluk.)

Tak paní ministryně, prosím, máte slovo a já požádám Poslaneckou sněmovnu o klid, aby se mohla paní ministryně vyjádřit. Tak prosím o klid, ještě jednou prosím o klid, tak ještě prosím o klid, zazvoníme.

Tak prosím o klid. Tak paní ministryně, máte slovo a prosím o klid opravdu. Tak prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Mám vypnutý... Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, Poslanecká sněmovna se dnes znovu zabývá zákonem o evidenci tržeb, který je jednou z hlavních priorit naší vlády a který poslanci schválili před necelými dvěma měsíci. Senát, v němž mají většinu opoziční strany, předlohu bohužel vrátil se čtyřmi změnami. Část z nich přitom vychází z návrhů, které jsme již podrobně projednali a odmítli během předchozího projednávání ve Sněmovně. Rozhodnutí Senátu a jeho ústavní právo vrátit zákon plně respektuji. Tento respekt však neznamená, že s jeho věcným obsahem souhlasím. Navržené změny nepovažuji za technické zpřesnění zákona ani za skutečnou pomoc podnikatelům.

Jejich společným jmenovatelem je oslabení jednotlivých pravidel a snížení účinnosti celého systému. Ve výsledku by podle senátních návrhů vznikla evidence, která by sice byla formálně zavedena, ale v praxi by nedokázala v plném rozsahu naplnit svůj hlavní účel a důvod, proč s EET 2.0 přicházíme, tedy omezovat šedou ekonomiku, narovnávat podnikatelské prostředí a chránit poctivé podnikatele.

Dnes se proto rozhodne o tom, zda bude mít Česká republika funkční evidenci tržeb nebo systém oslabený výjimkami ještě před jeho spuštěním. Jsem přesvědčena, že většina této Sněmovny chce stejně jako já účinnou a spravedlivě nastavenou evidenci tržeb. Proto vás žádám, abyste změny navržené Senátem odmítli a setrvali na původním sněmovním znění, které prošlo Sněmovnou 15. července. Nyní mi ale dovolte vyjádřit se konkrétně ke změnám, se kterými Senát zákon Poslanecké sněmovně vrátil.

Za prvé jde o vypuštění bezhotovostních plateb z evidence. Tuto změnu považuji za nejzásadnější ze všech senátních návrhů. V době, kdy lidé běžně platí kartou, mobilním telefonem, chytrými hodinkami, prstenem nebo QR kódem, by se evidence vztahovala prakticky pouze na hotovost. Systém zaváděný v roce 2027 by tak už v okamžiku svého spuštění neodpovídal běžným platebním návykům. EET 2.0 je postavena na jednoduchém principu. Pokud zákazník stojí u obchodníka a platí na místě, nemá být rozhodující, zda použije bankovku, kartu nebo mobilní telefon. Neexistuje rozumný důvod, proč by platba tisícikorunovou bankovkou měla evidenci podléhat, zatímco stejná platba uskutečněná mobilem či hodinkami nikoliv. Podotýkám, že běžné převody mezi účty, úhrady faktur nebo jiné platby na dálku se evidovat nebudou.

Návrh proto rozlišuje mezi kontaktními a bezkontaktními platbami, což je jednoduché, srozumitelné a technologicky neutrální. Senátní změna by tento princip narušila. Vypuštění bezhotovostních kontaktních plateb by navíc výrazně omezilo schopnost Finanční správy porovnávat údaje o jednotlivých segmentech podnikání a odhalovat šedou ekonomiku. De facto by znemožnilo její analytickou činnost a elementární kontrolu dodržování EET 2.0.

A co je obzvlášť důležité říci, některé platby by se staly obtížně dohledatelnými. Jde například o platby zasílané na účty jiných osob, platby zpracované zahraničními poskytovateli nebo případy, kdy obchodník dostává více plateb souhrnně bez rozlišení jednotlivých transakcí. Senátní změna by tak nepomohla poctivým podnikatelům, ale vytvořila by další prostor pro obcházení pravidel.

Víte, od opozičních poslanců často slýchám, že elektronické platby jsou pro Finanční správu přeci snadno dohledatelné a tím pádem je jejich evidence zbytečná. To může říci snad jen někdo, kdo se s daněmi setkává jednou za rok při vyplňování daňového přiznání. Ne, nemám ambici oslabovat postavení Finanční správy tím, že budu tuto pro ni de facto příznivou premisu nějak konkrétněji rozbíjet.

Je vlastně možná dobře, když si to veřejnost myslí. Zákonodárci by ale měli dokázat přemýšlet komplexněji. Napovím. Elektronické peněženky, jednorázové bankovní účty, účty příbuzných či účty třetích osob, účty ve třetích zemích. Ne, Finanční správa opravdu nemá automatický přístup do vašeho bankovnictví. Finanční správa České republiky v roce 2027 a dál v době exploze digitálních platebních služeb a jejich naprosté decentralizace zkrátka elektronickou evidenci tržeb alarmujícím způsobem potřebuje.

To říkám jako člověk, který strávil velkou část svého profesního života v oblasti daní. To říkám jako člověk, který je s odborníky na výběr daní v intenzivním kontaktu. To říkám jako člověk, který něco o daňovém procesu ví.

Opoziční poslanci, jejichž strany a hnutí mají v Senátu většinu, se v této souvislosti opakovaně odvolávají na nález Ústavního soudu. Je proto třeba připomenout, co Ústavní soud skutečně konstatoval. Evidenci tržeb, ani evidenci bezhotovostních plateb za protiústavní neoznačil. Naopak potvrdil ústavnost samotného EET a kritizoval nesystematické rozlišování jednotlivých platebních metod. Z tohoto důvodu jsme při přípravě nového zákona vycházeli právě z rozhodnutí Ústavního soudu. Rozhodující proto není konkrétní platební metoda, ale to, zda zákazník platí při osobním kontaktu s podnikatelem. A senátní návrh by nás tak vrátil právě k rozlišování, které Ústavní soud kritizoval.

Druhý návrh senátorů spočívá v požadavku na vypuštění přirážky spojené s režimem EET OFF a její nahrazení plošnou výjimkou pro podnikatele v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy do 1 milionu korun. Pojďme si, prosím, nejprve připomenout, jak EET OFF funguje. Je to řešení pro nejmenší podnikatele. Je to řešení jednoduché a je to řešení dobrovolné. Kdo splní stanovené podmínky, může si vybrat, zda bude své kontaktní tržby evidovat nebo využije režim EET OFF.

V takovém případě tržby evidovat nebude a uhradí pevně stanovenou daň z příjmu ve výši 1 500 korun měsíčně spolu s povinnými odvody. Podnikatel si tak může zvolit variantu, která mu lépe vyhovuje, aniž by se narušilo spravedlivé nastavení systému vůči ostatním. Senát tuto možnost volby nahrazuje plošnou výjimkou navázanou pouze na účast v paušálním režimu. Takové řešení nepovažuji za spravedlivější ani jednodušší. S každou další výjimkou se systém stává méně účinným a vznikají nové rozdíly mezi podnikateli. Naším cílem jsou naopak jednoduchá pravidla, minimum výjimek a stejné podmínky pro všechny.

Dovolte mi uvést konkrétní příklad, jak by takové řešení celý systém EET 2.0 narušilo. Je to něco podobného, jako kdybyste vyhlásili, že kontrola dodržování rychlostních limitů na silnicích a dálnicích se netýká toho, kdo si nalepí na automobil samolepku, že jezdí maximálně 30 kilometrů za hodinu.

Taková samolepka neboli deklarace pomalé jízdy by vás osvobodila od otravných radarů i hlídek. S kulatou třicítkou na kapotě byste si svištěli v padesátce 120 a na rozdíl od všech ostatních, kteří samolepku nemají, by si na vás nikdo jen tak nepřišel. Tak s takovou spravedlností by nás, dámy a pánové, podnikatelé právem poslali do patřičných mezí. Ne, výjimka z EET opravdu nemůže být vázána na to, že někdo prohlásí, že má tržby do milionu, a basta. To je s prominutím úplný nesmysl.

Za třetí, jde o Senátem navrhovanou novou výjimku pro přímý sezonní prodej vlastních zemědělských produktů přímo v místě jejich produkce. Malým zemědělcům samozřejmě pomoci chceme, a proto jim nabízíme bezplatnou aplikaci, jednoduchá pravidla i možnost využít režim EET OFF. Zákon však nelze nastavovat tak, že pro každý jednotlivý obor vytvoříme zvláštní výjimku. Takový postup by vedl k postupnému rozmělňování pravidel a k nerovnému postavení jednotlivých skupin podnikatelů.

Senátní návrh navíc zavádí pojmy, jejichž výklad nemusí být v praxi jednoznačný. Není například jasné, jak přesně vymezit sezonní prodej, kde končí místo produkce, nebo jak posuzovat situaci, kdy zemědělec prodává vlastní výrobky společně s dokoupeným zbožím. Tyto nejasnosti by mohly vést ke sporům, rozdílnému postupu finančních úřadů a dalším možnostem obcházení zákona. Právní úprava musí však být jasná, předvídatelná a srozumitelná pro podnikatele i správce daně.

Za čtvrté, jde o zrušení limitu pro osvobození zdravotních benefitů. Na první pohled může tento návrh působit jako pomoc zaměstnancům. Je však třeba posoudit, komu by ve skutečnosti přinesl největší výhodu. Současný limit je vysoký, každoročně se automaticky zvyšuje a většina zaměstnanců jej ani zdaleka nevyčerpá. Jeho úplné zrušení by proto nejvíce pomohlo zaměstnancům s nejvyššími příjmy, kteří již dnes čerpají nejvyšší a nejdražší benefity. Pro většinu běžných zaměstnanců by byl praktický přínos minimální – pro vysvětlení, pro ty z vás, kteří přesně nevíte, o čem mluvím, aniž bych se vás chtěla dotknout.

Za vlády Petra Fialy se zavedl limit 50 000 korun na zdravotní benefity. Strop 50 000 korun ročně jako daňově uznatelný. Nevím, kolik zaměstnavatelů poskytuje zdravotní benefity a komu nad tuto hranici. Ten návrh ze Senátu říká, odstropujte těch 50 000, je to málo. Komu by to tak sloužilo? Pro koho by to odstropování vedlo? Který zaměstnavatel zaplatí dělníkovi u pásu nad 50 000 zdravotní benefity? Kam by to vedlo? Wellness pobyty a tak dále. Nebudu dále uvádět žádné příklady.

Takže říkám ne. Říkám tomu jasné ne. Neomezené osvobození proto nepovažuji za spravedlivě zacílenou daňovou podporu. Zároveň by otevřelo prostor pro účelové zařazování drahých lázeňských wellness, rehabilitačních nebo různých nadstandardních programů do daňově zvýhodněného režimu. Chceme podporovat zdraví zaměstnanců a prevenci. Nevidíme však důvod, aby stát z peněz všech daňových poplatníků bez omezení zvýhodňoval nadstandardní služby určené převážně úzké skupině lidí.

Pozor, v tom zákoně je změna, kterou jsme tam navrhli společně s mým ctěným kolegou, ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, a je tam dneska zakotveno, když projde tedy definitivně zákon ve znění Poslanecké sněmovny, že na nehrazené screeningy, například u kardiovaskulárních rizik, onkologických screeningů nad rámec veřejného zdravotního pojištění či nadstandardní preventivní prohlídky nehrazené z veřejného zdravotního pojištění nebude podle našeho návrhu limit žádný. Pracovali jsme na tom s Ministerstvem zdravotnictví. Skutečné a podstatné zdravotní benefity tak zastropovány nebudou. Takže vám jenom vysvětluju, co navrhuje Senát ve svém čtvrtém pozměňovacím návrhu, kam to má mířit a pro koho.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, EET 2.0 není pouze o evidenci tržeb, ale je součástí vyváženého balíčku, který na jedné straně zlepšuje výběr daní a chrání poctivé podnikatele, na druhé straně přináší konkrétní pomoc lidem i podnikatelům. Snižujeme proto DPH na nealkoholické nápoje podávané v gastronomii na 12 procent.

Zavádíme jasná pravidla pro dobrovolné spropitné, které bude až do výše 7 procent tržeb osvobozeno od daně i pojistných odvodů. Právě na tuto část zákona podle mého názoru senátoři i opoziční poslanci ve své kritice často zapomínají. Spropitné má totiž zůstat lidem, kteří si je svou prací zasloužili – číšníkům, servírkám, barmanům, kuchařům a dalším zaměstnancům v gastronomii. Tito lidé pracují večer, o víkendech i o svátcích a jejich náročná práce si zaslouží konkrétní podporu.

Opozice se proto musí rozhodnout, zda podpoří opatření, které těmto zaměstnancům zvýší příjmy a například i přístup k hypotékám. A nelze tvrdit, že stojíte na straně pracujících, a současně odmítat konkrétní pomoc lidem, kteří každý den pracují v gastronomii. Náš postoj je jasný: dobrovolné spropitné má patřit zaměstnancům, případně umožnit jejich zaměstnavateli, aby o ně svým lidem zvýšil mzdu. Je to fér. Gastronomie si to zaslouží, volala po tom dlouho a velmi jí to pomůže.

Stejný princip platí také u dalších opatření, která jsou součástí zákona. Díky lepšímu výběru daní můžeme lidem vrátit slevy, které jim předchozí vláda vzala. Obnovujeme proto školkovné i slevy na studenta a pomáháme tak rodinám s dětmi i mladým lidem při studiu.

Vedle legislativního projednávání věnujeme na Ministerstvu financí velkou pozornost také informování podnikatelů. Na začátku září jsme proto spustili oficiální web EET.GOV.CZ, na kterém najdou všechny důležité a ověřené informace na jednom místě. Dozvědí se, koho se evidence týká, které platby budou evidovat, jak postupovat při výpadku internetu, jak to bude s účtenkami, zda mohou nadále používat svou stávající pokladnu, nebo jak se přihlásit k režimu EET OFF.

Základní informace jsme shrnuli také do této – omlouvám se, já jsem si potřebovala podat informační brožuru, pane předsedo – základní informace jsme shrnuli také do této informační brožury, kterou zde držím v ruce. (Ukazuje čtvercovou brožuru s nápisem EET 2.0.) Na každé stránce je jedno téma s tím nejdůležitějším a u něho QR kód odkazující přímo na příslušnou část webu, kde podnikatelé najdou ještě podrobnější a průběžně aktualizované informace.

Současně jsme spustili také speciální infolinku Finanční správy na čísle 953 109 109, opakuji 953 109 109. Podnikatelům na ní radí proškolení zaměstnanci finančních úřadů. Naším cílem je poskytovat srozumitelné informace a praktickou pomoc, a to děláme, jak nejlépe umíme. A bohužel u toho musíme čelit i mýtům, polopravdám a chimérám, které někteří neinformovaní politici vypouštějí do éteru s kadencí rotačního kulometu.

A samozřejmě nezůstáváme u webu a infolinky. S podnikateli budeme mluvit také osobně v rámci naší Roadshow k EET 2.0. Ta startuje už příští týden ve čtvrtek 17. září v Praze, kde se uskuteční první velký seminář pro podnikatele a živnostníky, který pořádáme ve spolupráci s Asociací malých a středních podniků a živnostníků České republiky. Již nyní je na něj přihlášeno více než 150 účastníků. Tento zájem potvrzuje, že podnikatelé nechtějí politické strašení, ale ověřené informace, konkrétní odpovědi a dostatek času na přípravu.

Další zastávky připravujeme například v Liberci, Pardubicích, Jihlavě, Karlových Varech, Plzni, Brně a Chebu. Na jednotlivých setkáních budeme odpovídat na dotazy podnikatelů a věnovat se jejich konkrétním situacím. Ráda bych proto využila i tohoto vystoupení a všechny podnikatele a živnostníky, kteří se chtějí o EET 2.0 dozvědět více, na tato setkání osobně pozvala. Přesné termíny, místa konání, informace o registraci najdete na již zmíněném webu eet.gov.cz. Právě tato osobní setkání podle mě nejlépe ukazují rozdíl mezi naším přístupem a přístupem opozice, která tu dříve vládla. Zatímco opozice o podnikatelích často pouze mluví a šíří kolem EET obavy, my s nimi vedeme přímý dialog, vysvětlujeme jim připravované změny a pomáháme jim s přípravou na nový systém.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, věřím, že jsem jasně vysvětlila, proč změny navržené Senátem nepovažuji za zlepšení zákona a proč Česká republika EET 2.0 potřebuje. Přijetí senátních návrhů by oslabilo účinnost evidence, rozšířilo počet výjimek a vytvořilo další nerovnosti mezi podnikateli. Nenechme z moderního systému udělat evidenci postavenou na pravidlech, která neodpovídají současným platebním návykům. Odmítněme proto senátní změny a potvrďme původní znění schválené Poslaneckou sněmovnou. Podpořme poctivé podnikatele, lepší výběr daní bez jejich zvyšování i konkrétní pomoc gastronomii a jejím zaměstnancům. Občanům jsme slíbili, že EET 2.0 vrátíme a tento slib plníme. Pomozte nám od 1. ledna 2027 spustit moderní a jednoduchý systém, který přinese tolik potřebné prostředky do veřejných rozpočtů. Příští rok, stejně jako v letech dalších. Kroky jako EET 2.0 jsou totiž nejen pro nás, ale i pro budoucí generace. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se ujal senátor Tomáš Třetina, a následně se dotáži, zda se k usnesení Senátu chce také vyjádřit zpravodaj garančního výboru poslanec Vlastimil Hebr. Tak prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Tomáš Třetina: Krásný dobrý večer, dámy a pánové. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, předstupuji před vás jako pověřený zástupce Senátu, abych vám představil a odůvodnil pozměňovací návrhy, se kterými vám vracíme vládní návrh zákona o evidenci tržeb.

Návrh zákona jako celek senátoři nezamítli, ale chceme v něm opravit koncepční chyby, odstranit zbytečnou byrokracii a ochránit ty skupiny, které mají ze zavedení EET obavy právě z důvodu byrokratické zátěže, například drobné živnostníky nebo rodinné farmáře. Jak jste z horní komory zvyklí, naše úpravy jsou věcné, praktické a vedou k lepšímu a spravedlivějšímu funkčnímu právnímu prostředí.

Dovolte mi stručně vysvětlit čtyři klíčové změny, které Senát do zákona včlenil a o jejichž podporu vás dnes žádám. První a zásadní změnou je úplné vyjmutí plateb kartou a jiných bezhotovostních převodů z povinnosti evidovat tržby. Důvod je zcela jasný. Opírá se o dřívější nález Ústavního soudu. Bezhotovostní transakce za sebou zanechávají naprosto jednoznačnou a nezpochybnitelnou bankovní stopu. Stát má k těmto datům v případě potřeby přístup. Nutit podnikatele hlásit platby kartou je jako chtít po člověku, aby vám poslal esemesku, že s vámi právě telefonuje. Platby prokazatelně probíhají přes bankovní domy. Stát musí ctít zásadu, že po občanech vyžaduje jen ty informace, které si sám nedokáže obstarat jinak.

Druhým klíčovým bodem je zrušení nesmyslného finančního stropu pro osvobození zdravotních benefitů a jeho nahrazení jasným seznamem výjimek. Vládní návrh přinesl absurdní situaci. U volnočasových benefitů, jako jsou lístky do kina nebo zájezdy, limit pro osvobození zcela zrušil, ale u péče o zdraví, rehabilitaci či preventivních prohlídek chtěl ponechat roční strop ve výši průměrné mzdy. Jinými slovy, zaměstnavatel může poslat člověka bez limitu na zájezd, ale u preventivní prohlídky mu musí vést evidenci. Nevím, kdo tenhle žebříček hodnot sestavoval, ale k lékaři asi moc nechodí. Sledovat tento limit pro každého jednotlivého zaměstnance zvlášť by navíc představovalo pro firmy tak obrovskou administrativní zátěž, že by tyto benefity raději přestaly nabízet. Senát tento nepoměr narovnal. Limit rušíme a otevíráme cestu soukromým penězům zaměstnavatelů do prevence a péče o zdraví našich občanů, což v důsledku ušetří miliardy veřejnému zdravotnímu pojištění. Abychom však zabránili zneužívání systému, doplnili jsme do zákona konkrétní a jasný seznam služeb, které pod toto osvobození nespadají a spadat nebudou. Jde o čistě estetické zákroky bez lékařské indikace, jako je estetická a plastická chirurgie a dermatologie, běžné kosmetické služby, neověřené experimentální metody a komerční rekreace v lázních. Zdravotní benefity tak budou sloužit výhradně k tomu, k čemu mají, tedy zdraví a prevenci.

Třetí změna se týká zjednodušení podmínek pro nejmenší živnostníky, kteří mají mít možnost vyjmout se z on-line evidence. Původní návrh nutil drobné podnikatele s příjmy do 1 milionu korun podávat složité žádosti a registrovat se k takzvané přirážce k paušální dani. Senát tuto byrokratickou překážku zrušil. Navrhujeme, aby možnost vynětí z evidence tržeb byla automaticky provázána s registrací v prvním pásmu paušální daně. Tím ušetříme práci jak živnostníkům, tak samotným samotným úředníkům Finanční správy, kteří by jinak museli tisíce těchto žádostí ručně zpracovávat a schvalovat.

Čtvrtým bodem je úplné osvobození přímého prodeje vlastních zemědělských produktů. Sadař má v sadu hledat zralá jablka, ne signál pro finanční úřad. Sadař s tabletem není digitalizace. Je to vtip, který ze zákona chceme odstranit. Chceme ochránit naše venkovské pěstitele, chovatele, farmáře, kteří prodávají své výpěstky a produkty přímo ze dvora nebo z pole konečnému spotřebiteli. Jejich činnost nepředstavuje žádné daňové riziko, naopak je symbolem soběstačnosti a péče o krajinu, kterou musíme podporovat, nikoliv dusit další regulací.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, Senát vám nevrací zákon s cílem jej zablokovat. Vracíme vám ho s řešeními, která odstraňují zbytečné úřední překážky, zjednodušují lidem život a chrání zdraví zaměstnanců i existenci drobných podnikatelů. Tyto změny mají širokou podporu napříč senátorskými kluby i odbornou veřejností. Chci vás proto jménem Senátu požádat o věcné posouzení, o velkorysost vůči politickým sporům a o podporu a schválení tohoto návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů postoupených Senátem. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců STAN a TOP 09.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano a nyní se tedy ptám, jestli pan zpravodaj garančního výboru poslanec Vlastimil Hebr, jestli – nemá zájem vystoupit. Takže otevírám rozpravu. A nyní tedy přednostní práva. Já přečtu to pořadí, takže předseda klubu TOP 09 Jan Jakob, předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, potom stanovisko klubu Vendula Svobodová za Piráty, potom místopředseda klubu zmocněný k vystoupení Michal Kučera a stanovisko klubu Vojtěch Munzar. Takže to jsou přednostní práva.

A přečtu dvě omluvy ještě, pane předsedo. Jan Jakob nevystupuje tedy? (Z pléna: Ne.) Tak toho stahujeme. A jenom: paní poslankyně Ferčíková Konečná Irena od 19 do 21 hodin se omlouvá z pracovních důvodů a pan poslanec Petr Hladík od 19 do 20 se omlouvá z pracovních důvodů.

Tak pane předsedo, máte slovo, prosím.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo. My jsme se s panem předsedou Jakobem dohodli, že to zkrátíme na jedno moje vystoupení s pozicí poslaneckého klubu TOP 09.

Dámy a pánové, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, my jsme před několika týdny jako TOP 09 tady ve třetím čtení vysvětlovali, proč návrat elektronické evidence tržeb nepovažujeme za správnou cestu. Položili jsme tady pět konkrétních dotazů. Jaký problém roku 2026 řešíme nástrojem z roku 2016? Kolik tento návrh skutečně přinese? Kolik bude stát i podnikatele? A proč mají být znovu evidovány bezhotovostní platby, které už mají digitální stopu? A proč vláda nejdříve nevyužije data a nástroje, kterými už dnes běžně disponuje? Na těchto otázkách se od té doby vůbec nic nezměnilo. Stejně tak se nezměnil náš základní postoj. TOP 09 nepovažuje návrat EET za modernizaci státu. Nepovažujeme jej za náhradu kvalitní analytické práce Finanční správy a nepovažujeme jej ani za rozpočtovou reformu.

Senát svými návrhy ten původní bezpochyby zlepšil. To připouštíme. Odstranil některé z jeho nejhorších chyb a za to si zaslouží uznání. Ale lepší verze špatného návrhu ještě není návrhem, pro který můžeme hlasovat. Odpovědná politika neznamená automaticky zvednout ruku pro každou méně špatnou možnost. Znamená posoudit, zda zákon jako celek překročil hranici, od které si naši podporu už zaslouží. Tento návrh ji nepřekročil. Proto poslanecký klub nepodpoří ani senátní vratku. A pokud senátní verze neprojde, nepodpoříme ani původní sněmovní znění. Nebudeme hlasovat pro návrat EET v užší ani širší podobě.

Považuji ale za poctivé nejprve přesně říci, co Senát opravil a proč tyto změny samy o sobě nestačí. První senátní oprava: Senát vyřazuje z evidence bezhotovostní převody, tedy zejména běžné platby kartou a okamžité bankovní nebo QR převody provedené při nákupu. To je zásadní změna. Ano. Ve třetím čtení jsme právě takový pozměňovací návrh předložili. Sněmovní většina jej odmítla. Senát se k této věci vrátil a podstatu našeho návrhu převzal. Udělala se tedy přesně ta oprava, o kterou my jsme tady v Poslanecké sněmovně žádali od začátku. A proč na ní tolik záleží? Protože platba kartou není anonymní hotovostní operace. Zanechává nezpochybnitelný záznam u banky, poskytovatele platební služby obchodníka, dokonce i v účetnictví. Stát může tato data za zákonných podmínek normálně získat. Nemá smysl nutit podnikatele, aby tutéž informaci posílali ještě jednou do dalšího systému. To se nám nezdá jako digitalizace, to je spíše nějaká digitální duplicita.

A to nejde tady jenom o nějaký náš politický názor. Ústavní soud už v roce 2017 zrušil ustanovení, které bezhotovostní převody do EET zahrnovalo. Konstatoval tehdy, že když tyto tržby jsou poměrně dobře dohledatelné a není tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci. Použil přitom důležitý pojem: informační sebeomezení státu. To je princip, který by měl moderní stát respektovat. Jen proto, že stát dokáže další data sbírat, ještě neznamená, že je sbírat má. Jestliže stejného cíle dosáhneme z informací, které už existují, nemá občanům ani podnikatelům ukládat další povinnosti. Senát tento princip u bezhotovostních plateb respektoval. Sněmovní verze jej nerespektovala. A tuto konkrétní opravu Senátu beru a děkuji za ni. Ale z návrhu mizí pouze digitální duplicita u bezhotovostních převodů. Plošná evidence hotovostních tržeb ta tam zůstává. Nový systém zůstává. Nové povinnosti zůstávají. A vláda stále nevysvětlila, proč stejného cíle nelze dosáhnout cílenější kontrolou a lepším využitím dat, které už má normálně k dispozici. Jedna správná oprava proto nemůže být důvodem k podpoře chybně postaveného celku.

Druhá senátní oprava: Senát ruší placený režim takzvaného EET OFF. Sněmovní verze nabízela části podnikatelů zvláštní úlevu. Mohli se vyhnout evidenci tržeb, pokud byli v prvním pásmu paušálního režimu, splnili příjmový limit a přihlásili se k nové přirážce. A za tuto údajnou úlevu měli státu platit 1 400 korun měsíčně. To je 16 800 korun ročně. A řekněme si otevřeně, co to znamenalo? Stát nejprve vytvoří novou povinnost a potom podnikateli nabídne, že si může za peníze koupit výjimku. To se mi nezdá jako zjednodušení. To je poplatek za to, že vás stát nebude zatěžovat povinností, jejíž přínos neumí spolehlivě doložit. Senát tento mechanismus ruší. Výjimka má vzniknout přímo ze zákona fyzické osobě v prvním pásmu paušálního režimu, pokud její příjmy ze samostatné činnosti v předchozím roce nepřesáhly 1 milion korun. Bez přihlášky, bez měsíční přirážky, bez ročního vypořádání a bez nové vrstvy formulářů a kontrolních postupů. To je lepší řešení, než byla ta sněmovní verze. Současně ale tato výjimka odhaluje základní problém celého návrhu. Jestliže stát sám uznává, že u velké skupiny drobných podnikatelů není evidence přiměřená, proč ji vůbec tedy nejprve ukládá? Proč má rozhodovat právě hranice 1 milionu korun? Proč podnikatel těsně pod ní evidovat nemusí, zatímco podnikatel těsně nad ní ponese plnou povinnost? Senát odstranil absurdní poplatek za výjimku. Neodstranil však systém, který potřebu takové výjimky vytváří.

Třetí senátní oprava: Senát doplňuje výjimku pro přímý prodej vlastní zemědělské produkce v místě výroby, typicky tedy prodej ovoce, zeleniny, vajíček nebo dalších vlastních produktů přímo ze dvora. A já rozumím argumentu, že právě zde by plošná elektronická evidence často znamenala nepřiměřenou povinnost vzhledem k rozsahu a povaze prodeje. Podpora místní produkce a krátkých dodavatelských řetězců, to jistě dává smysl. Současně ale ani tato výjimka není napsána bez problémů, není omezena obratem a není omezena ani velikostí výrobce. A může vznikat spor, co je ještě zemědělský produkt z vlastní výroby a co už je samostatně zpracovaný výrobek. Především ale znovu vzniká otázka rovnosti. Zemědělec prodávající vlastní produkt v místě výroby bude osvobozen, ale malý obchodník prodávající obdobné zboží o několik ulic dál už evidovat bude. Je to rozumné zmírnění dopadu zákona na jednu skupinu. Ale současně je to další důkaz, že plošná regulace velmi rychle vytváří potřebu dalších a dalších výjimek.

Čtvrtá senátní oprava se týká zdravotních benefitů. Senát navrhuje zrušit roční nominální strop pro osvobození nepeněžitých zdravotních benefitů. Současně ale zavádí seznam plnění, na která se osvobození nevztáhne. Nemá se tedy vztahovat například na čistě estetické zákroky bez zdravotního důvodu, běžné kosmetické služby, neověřené metody nebo nehrazené ubytování, stravování nebo wellness třeba při lázeňském pobytu. Větší prostor pro skutečnou zdravotní prevenci a péči o zaměstnance můžeme považovat za pozitivní. Jistě. Nemůže se ale stát návnadou pro schválení celého návratu elektronické evidence tržeb.

Dámy a pánové, je fér uznat, že Senát ve čtyřech oblastech návrh zlepšil. Stejně fér je ale říci, že naše zásadní výhrady neodstranil. První výhrada je nejzákladnější. Senátní verze vrací elektronickou evidenci hotovostních tržeb. Stále vytváří nový plošný systém. Stále ukládá poctivým podnikatelům novou povinnost, přestože vláda nepředložila přesvědčivou odpověď, proč nelze stejného cíle dosáhnout cílenější kontrolou a lepším využíváním již existujících dat. Senát EET zužuje, neruší ho. A právě o návratu EET jako celku, o tom tady budeme dnes především hlasovat. Plošná evidence není náhradou za moderní a analyticky řízenou finanční správu.

Druhá výhrada se týká daňových výjimek, které ve sněmovním znění zůstaly a které Senát neodstranil. Zůstává zvláštní daňový režim spropitného v gastronomii, zůstává obnovení slevy na studenta, zůstává školkovné, zůstává jednorázová sleva na evidenci tržeb až 5 000 korun, zůstává snížená sazba DPH na podávání nealkoholických nápojů ve stravovacích službách a zůstávají i další změny zaměstnaneckých benefitů. O některých z těchto opatření lze jistě vést legitimní a poctivou politickou debatu, ale každé z nich má být projednáno samostatně, s jasným odůvodněním a s jasným vyčíslením dopadů.

Nemá být přibaleno k EET jako součást daňového balíku, ve kterém si každý najde jednu úlevu a přehlédne několik dalších problémů. Daňový systém se nemá skládat jako mozaika politicky atraktivních výjimek.

Má být jednoduchý, má být neutrální a má být předvídatelný. Právě proto jsme ve třetím čtení navrhovali vypuštění nových daňových výjimek, zvláštního režimu spropitného i selektivního snížení DPH. Tyto naše návrhy Poslanecká sněmovna nepřijala. A Senát tuto část zákona bohužel neopravil. Třetí výhrada se týká rovnosti pravidel. Vláda celý návrh obhajuje narovnáním podnikatelského prostředí. Jenže čím více výjimek vytváříme, tím méně rovné prostředí pochopitelně vzniká. Paušalita těsně pod stanoveným limitem bude mimo EET. Podnikatel těsně nad limitem bude mít tedy plnou evidenční povinnost. Zemědělský výrobce bude při prodeji v místní výrobě osvobozen bez ohledu na obrat. A jak jsem říkal, malý obchodník prodávající stejné zboží o několik ulic dál, ten už evidovat bude.

V gastronomii vytvoříme zvláštní režim spropitného, který jiné služby nemají. To není rovné prostředí, to je systém stále nových hranic a každá hranice přináší nový výklad, novou optimalizaci a nový spor se správcem daně.

Čtvrtá naše výhrada je rozpočtová. Vláda spojovala návrat EET s příslibem vyšších příjmů veřejných rozpočtů. Už u sněmovní verze jsme upozorňovali na to, že odhady stojí na velmi nejistých podkladech. Koneckonců nebyli jsme v té kritice sami. Zapravdu nám dává řada nezávislých ekonomů. Senátní verze okruh evidovaných plateb výrazně zužuje, rozšiřuje bezplatné výjimky a současně přidává další daňové osvobození u zdravotních benefitů. Lze proto očekávat nižší rozpočtový přínos než u sněmovní verze, zatímco se zvyšuje riziko dalších výpadků příjmů. Kolik bude nový systém stát? Kolik skutečně vybere? Kolik příjmů ztratíme kvůli jednotlivým daňovým úlevám a jaký bude čistý výsledek po započtení všech nákladů státu i podnikatelů? Na tyto otázky stále nemáme přesvědčivou odpověď a senátní verze je méně zatěžující, ale nikdo by neměl vydávat za spolehlivý nástroj rozpočtové konsolidace právě takovou změnu.

A nyní k otázce, která je pro dnešní hlasování rozhodující, proč nepodpoříme senátní znění? Když otevřeně říkáme, že je lepší než to původní znění sněmovní. No, protože my dnes nehodnotíme jednotlivé senátní pozměňovací návrhy, odděleně. Hlasujeme o zákonu jako celku a hlas pro senátní znění by byl hlasem pro návrat elektronické evidence tržeb. To, že jsme navrhli vyřazení bezhotovostních plateb, neznamená, že po přijetí této opravy musíme podpořit všechno ostatní. Znamená to pouze, že jsme se pokusili škodlivý návrh zlepšit. Senát jednu z našich nejdůležitějších připomínek převzal. Tím potvrdil oprávněnost naší kritiky a našich návrhů tady v Poslanecké sněmovně. Neodstranil však důvody, pro které návrat EET jako celek odmítáme. Ano, pokud tedy senátní znění neprojde, bude se hlasovat o původním sněmovním znění. K jeho opětovnému přijetí je potřeba nejméně 101 poslaneckého hlasu.

Ani to ale není důvod, abychom hlasovali pro zákon, se kterým nesouhlasíme. Senátní znění nepodpoříme a sněmovní znění nepodpoříme také. Kdo chce vrátit EET v její širší podobě, musí pro ni zvednout ruku sám a převzít za to ale pak plnou politickou odpovědnost. Naše hlasy k tomu nedáme. Praktická odpovědnost neznamená, že opozice musí vybrat jednu ze dvou variant, které považuje za špatné. Jednu za špatnou, druhou za menší zlo. Praktická odpovědnost znamená také umět stanovit hranici. Říci ano, toto už je nepřijatelné. A co tedy přijatelné není? Co přijatelné ještě je? Senátní změny snižují škodu, bezesporu. Ale nesnižují ji natolik, abychom se stali spolutvůrci návratu plošné evidence tržeb. Podpora senátní vratky by navíc mohla být vydávána za širokou politickou shodu na návratu elektronické evidence tržeb. A taková shoda tady neexistuje.

TOP 09 na návrat EET názor nezměnila. Není důvod tento jasný postoj rozmazávat hlasem pro zákony, pro zákon, jehož základní princip odmítáme. A co se tedy má stát? Za prvé, obě verze tohoto návrhu mají být odmítnuty. Za druhé, vláda má přestat vydávat EET za všelék na daňové úniky. Podotýkám, že Česká republika má jednu z nejnižších šedých ekonomik v Evropě. Finanční správa musí pracovat s analýzou rizik, propojovat již existující informace a zaměřovat kontroly tam, kde existují konkrétní pochybnosti. Za třetí, pokud vláda chce předložit nový nástroj proti daňovým únikům, musí nejprve ukázat jeho čistý rozpočtový dopad. Nejen nějaký hrubý politický odhad výnosu, ale bilanci příjmů, výdajů a administrativních nákladů státu i administrativních nákladů podnikatelů. A musí vysvětlit, proč stejného výsledku nelze dosáhnout méně zatěžujícím způsobem.

Za čtvrté daňové změny, které s EET nesouvisejí, mají být předloženy samostatně, každá má mít vlastní důvodovou zprávu, každá má mít vlastní vyčíslení a každá má projít poctivou politickou debatou. Dobrý návrh nepotřebuje být přivázán ke špatnému zákonu, aby mohl být přijat. Já myslím, dámy a pánové, že moderní stát nesbírá více dat, ale lépe využívá ta data, která už má. Vracím se na začátek, protože na tom trvám. Senátní vratka jde u bezhotovostních plateb správným směrem. Ruší povinnost znovu evidovat transakce, které jsou už dohledatelné. Odstraňuje absurdní placenou výjimku a zmírňuje taky některé nepříjemné dopady na malé podnikatele a zemědělce. Já to všechno uznávám, my to uznáváme jako TOP 09, ale dnešní hlasování není poděkováním Senátu za jednotlivé opravy, je rozhodnutím, zda se EET vrátí jako celek.

Před námi jsou dvě varianty téhož chybného principu. Jedna je širší a škodlivější, druhá je užší a méně škodlivá. Ani jedna ale neodpovídá tomu, co považujeme za moderní, účinnou a přiměřenou správu daní. Méně špatný zákon není pro nás automaticky zákonem hodným podpory. Jak jsem říkal, proto nebudeme hlasovat ani pro jednu variantu, ani pro tu senátní, ani pro tu původní, protože by to znamenalo návrat EET do českého podnikatelského prostředí a to TOP 09 dlouhodobě konzistentně od začátku odmítá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nacházíme se stále v otevřené rozpravě. Já, abyste měli trošku přehled jak to nyní bude pokračovat. Nyní tedy by měla vystoupit paní poslankyně Vendula Svobodová, po ní potom pan poslanec Michal Kučera, potom pan poslanec Vojtěch Munzar, to jsou ti s přednostním právem. A ti, kteří nemají přednostní právo, tak vidíte na tabuli úplně všichni. A já vám, paní poslankyně, předávám slovo.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane senátore, paní ministryně, dneska se tady opět vracíme k EET a máme na stole tu senátní vratku, o které už tady tedy byla řeč a byla představena. Ona ta senátní vratka zohlednila některé ty výhrady.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jenom pardon, než začnete úplně mluvit prosím kolegy, kteří se hlasitě vyjadřují ve Sněmovně, aby ten hlas snížili, děkuji.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Taky děkuji. Takže kde jsem skončila? Tak, že zohlednila některé ty výhrady, které tady padly, padaly v minulosti... (V levé části sálu se ozývá hudba z mobilu.) Já to nepotřebuji s hudbou, jo? Díky. Takže zohlednila ty výhrady, které tady padaly už v minulosti a na které jsme upozorňovali. Nicméně nezohlednila všechny. To, co zohlednila, tak jsou právě ty bezhotovostní platby. Vyjmula podnikatele do příjmu 1 milionu korun, pak je tam vyjmutý ten prodej ze dvora právě bez limitu v místě produkce. Ale to, co opět vynechává ta senátní verze, je vedlejší činnost podnikajících a je to něco, na co já jsem tady podávala pozměňovací návrh už pro tu senátní verzi, kdy by vlastně šlo, aby právě tito podnikající na vedlejší činnost nemuseli se zapojovat do EET. A to je pro nás vlastně ten zásadní problém, protože to je obrovský dopad na ty nejmenší.

A samozřejmě už tady padlo, že kdo nechce do EET vstupovat, tak se může takzvaně vykoupit. Nicméně to by znamenalo vstoupit do režimu paušální daně a připlatit si k tomu těch 1 500 výkupného. A navíc ještě platíte samozřejmě za to, že jste v té paušální dani, v tom prvním pásmu, ve výsledku to pak dělá kolem 11 000 korun, což ale pro některé ty podnikající už je velká část toho, co si vůbec za ten měsíc na tu vedlejší činnost vydělají. Takže to pro ně prostě výhodné není. Tohle těm lidem nepomáhá. A typicky právě kdo podniká na tu vedlejší činnost?

jsou to třeba pečující matky nebo jsou to nějaké seniorky, senioři, kteří jsou lidi, kteří vaří marmelády, kteří dělají nějakou drobnou rukodělnou výrobu (hluk zleva.).

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nyní budu adresnější. Prosím, aby se z mého pohledu levá část Poslanecké sněmovny ztišila a mohli bychom pokračovat. Pokud máte opravdu něco pro projednání, prosím, řešte to v předsálí. Děkuji.

 

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji. Jsou to ty matky podnikající, jsou to seniorky, jak jsem říkala, vyrábí různá mýdla, vaří marmelády, ty pak prodávají kdesi na trzích, kde ne vždycky je taky signál, aby všechno zadali do té evidence, takže se k tomu pak musí vracet někde po večerech a právě pro ty tohle výkupné z toho systému nedává smysl, protože by je vyšlo na velkou část toho jejich výdělku, prostě by jim velkou část toho výdělku ukrojilo. A tyhle lidi mají pak dvě možnosti. Buď se tou byrokracií prokoušou, dají ještě zbytek nějakých svých kapacit po večerech tomu, že budou něco zadávat nebo se tomu budou věnovat, budou se to učit a nebo je jednoduše z toho podnikání vyženeme a oni s tím podnikání prostě seknou, protože na to ty kapacity nemají. Ty zahraniční data, které máme k dispozici právě k EET, tak je tam studie z roku 2019 a ta říká na příkladu Maďarska, že zavedení elektronické evidence má likvidační dopad zejména na reportované tržby těch nejmenších subjektů a u těch velkých hráčů ten vliv je prakticky nulový. A my právě tento klacek házíme pod nohy těm drobným podnikatelům, těm lidem, občanům v Česku, kteří se snaží přidat do toho rodinného rozpočtu něco navíc.

Já jako členka Mladé vlády Pirátů a na pozici ministryně prosperity a chytrých investic nechci, aby se lidem, kteří si chtějí a umějí si vydělat, házeli tyhle klacky pod nohy. Já nechci, aby se z podnikání vyháněli, protože tihle lidé dělají ten trh v Česku barevnější, kreativnější, zvyšují jeho přidanou hodnotu. A tihle lidé by si rádi přivydělali, udrželi si třeba pocit užitečnosti nebo prostě vylepšili ten rodinný rozpočet, jak jsem říkala. A navíc víme, že u mladých rodin se ty peníze okamžitě vrací zpátky do ekonomiky. Oni zas tak neušetří, protože ty výdaje rodin jsou skutečně velké a už jsme tady i dříve mluvili o tom, že skutečně spotřeba domácností je velkým tahounem české ekonomiky.

Takže ono není úplně potřeba tyhle lidi vyhnat z podnikání, nahnat je všechny třeba do Vodňanského kuřete a tam je udržet a zašpuntovat. Já chci, aby tihle lidé si mohli vydělat, pokud vědí, jak na to a umí to a neměli bychom jim házet tyhle klacky pod nohy. Takže z výše uvedeného my nemůžeme podpořit ani tu senátní verzi návrhu zákona, ani tu sněmovní verzi, protože my jako Piráti potřebujeme, aby se při změnách zákonů myslelo na všechny, ale tedy i na ty nejmenší, na ty, kteří nemají kapacity se ozvat nebo se nemohou prostě vlámat do dveří ministerstva, aby tohle všechno uměli komunikovat a někde prezentovat. Takže proto my nepodpoříme ani tu senátní vratku, tu senátní verzi toho zákona, ani sněmovní. Děkuji za pozornost. Některým.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a prosím opravdu, abychom stále zachovávali klid. Nyní je na řadě pan poslanec Michal Kučera. Máte slovo

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji paní stínové ministryni pro prosperitu a chytré investice za tu úvodní řeč, protože v mnohém se shodujeme, nicméně já bych tady v té mé řeči nejdříve řekl stanovisko poslaneckého klubu TOP 09, už ho tady tlumočil náš předseda Matěj Havel, takže já navážu taky i na něho a tady samozřejmě jednoznačně chci říct, že poslanecký klub TOP 09 bude hlasovat proti senátnímu znění a pokud senátní verze podporu nezíská, budeme hlasovat také proti původnímu znění schválenému Poslaneckou sněmovnou a hlavně, na koho chci navázat kromě paní stínové ministryně a na našeho předsedy strany, chci reagovat na vystoupení paní ministryně financí Schillerové.

Ona tady v té své úvodní řeči zopakovala celou řadu důvodů, proč EET by mělo fungovat. To už je víceméně chronicky známo, protože ty důvody se tady opakují skutečně už mnoho a mnoho let. Já s nimi nesouhlasím, ale samozřejmě je beru jako legitimní, protože to je jeden pohled na to, jakým způsobem se má řešit rovnost podnikání. Nicméně já bych chtěl upozornit na jeden zásadní rozpor, který tady paní ministryně Schillerová řekla. Ona se tady výrazně vymezila vůči té senátní verzi a vůči těm výjimkám, které senátní verze obsahuje, a to je třeba ta výjimka na prodej ze dvora, aby současně, možná ještě v tom samém odstavci, podpořila celou řadu výjimek, kterou právě to vládní EET zavádí. A tady vidím jako fakt velký zásadní rozpor vymezit se proti prodeji ze dvora a současně tady zavádět slevu na studenta ve výši 4 020 korun, školkovné za umístění dítěte, Jednorázovou slevu na evidenci tržeb ve výši 5 000 korun, zvláštní daňový režim pro spropitné v gastronomii, snížení DPH na nealkoholické nápoje podávané v restauracích z 21 na 12 procent, tiché víno, a tak dále.

Tak na jednu stranu ty výjimky tady jsou, které ještě ani vůbec nesouvisí s elektronickou evidencí tržeb, a na druhé straně se paní ministryně Schillerová vymezí proti těm nejmenším, nejdrobnějším živnostníkům, kteří v našem podnikatelském prostředí vůbec existují, a to jsou ti, kteří prodávají své výpěstky ze dvora. To mi přijde skutečně nefér, přijde mi to nefér a přijde mi to taky jako věc, která skutečně je spíše, že ti malí zemědělci, drobní zemědělci, ti farmáři, jsou skutečně obětí toho celého systému než cokoliv jiného. Já jsem vyjmenoval ty podmínky, vláda se tady celou dobu ohání takzvanými rovnými podmínkami a přitom opravdu ten samotný zákon obsahuje dlouhý seznam subjektů a tržeb mimo evidenci, A ty subjekty, které jsou mimo evidenci, kam nemohou patřit ti drobní zemědělci, ti, kteří prodávají skutečně ze dvora tu mrkev a kedlubny a někdo možná i brambory, tak ty subjekty, které jsou mimo tržeb a evidenci, tak patří stát, samozřejmě státu se to netýká, takže když si stát otevře, respektive samospráva, obec otevře hospodu, tak ta samozřejmě nemusí být v té elektronické evidenci.

Nepatří tam banky, nepatří tam pojišťovny, nepatří tam penzijní společnosti, nepatří tam provozovatelé hazardních her. Já to pořád srovnávám s těmi chudáky, tou paní či pánem, kteří prodávají tu mrkev, ti tam teda být musí. Nepatří tam některé energetické společnosti, nepatří tam veřejné toalety, nepatří tam předvánoční prodejci sladkovodních ryb a bohužel patří tam ten prodej ze dvora, protože pravděpodobně ta senátní verze neprojde a je mi líto. Já bych možná čekal, že by tady paní ministryně řekla, hele, my jsme tento segment trhu, jestli si to můžu vůbec takhle dovolit říct, segment trhu, protože to je opravdu pidi segmentíček trhu, my jsme ho opomněli, my sice teďka tu senátní vratku nepodpoříme, ale uděláme nějakou rychlou novelku, na které jsme opomněli, tak je tam zařadíme, třeba ten prodej ze dvora. Já bych byl rád, kdyby to takhle dopadlo.

Já jsem to tady trošku jako kdyby odlehčil, ale byl bych rád. Já předpokládám, že dneska tato evidence tržeb projde, že na to určitě tady nějaká vládní většina se najde, ale kdybychom tam ty výjimky, když už teda ty výjimky tam jsou v tak velké míře, tak kdybychom je tam zařadili a právě ten prodej ze dvora tam dali. Opravdu se za to tady velmi přimlouvám a myslím si, že zrovna tento segment bychom tam měli dát.

Já se tady dotknu ještě některých věcí, které už se tady často u nich tady mluvil,. Nicméně já musím je tady připomenout a zejména bych připomenul to, co tady Senát si odpracoval a co skutečně se snažil na tomto návrhu zlepšit. A díky senátorům, díky tady panu senátoru Tomáši Třetinovi, že si s tím dali tu práci a snažili se aspoň ten nepříliš dobrý návrh, který tedy vláda předložila, nějakým způsobem vylepšit. Samozřejmě ta první změna se týká bezhotovostních plateb, kterou Senát z evidence vyjímá. To je pro mě velmi důležité. Platba kartou nebo QR kódem už jako zanechává dohledatelnou stopu v bankovním systému a další hlášení stejné transakce finanční správě by jenom zajišťovala jakousi duplicitu.

A my jsme si už opakovaně řekli tady ve Sněmovně i na hospodářském výboru, respektive na výborech, že tohleto skutečně není třeba.

Druhá změna odstraňuje takzvanou konstrukci označovanou jako EET OFF. Původní sněmovní verze nabízela části podnikatelů v paušálním režimu osvobození od evidence za měsíční navýšení platby o 1 400 korun, v součtu nějakých 16 000, za klid (?) od nové administrativy, Senát tuto přirážku ruší a při splnění stanovených podmínek zavádí osvobození přímo.

Třetí změna pomáhá právě těm zemědělcům, o kterých jsem mluvil, kteří prodávají vlastní, upozorňují vlastní - paní ministryně tady zmiňovala, že když někdo nakoupí a prodává a tak dále, vlastní znamená vlastní – vlastní rostlinné nebo živočišné produkty konečným spotřebitelům přímo v místě výroby. To je ta definice toho prodeje ze dvora. Jako člen zemědělského výboru samozřejmě vítám tuhletu úpravu a znovu apeluji na to, že pokud dnes projde ta sněmovní verze, aby tato výjimka se dostala v nějaké krátké novelce...

Samozřejmě jsou také zdravotní zaměstnanecké benefity, Senát ruší jejich strop.

Senátoři za ODS a TOP 09 nejprve navrhovali zamítnutí celého zákona. Potřebná většina se pro tento postup nenašla. Následně podpořili alespoň odstranění několika problematičtějších částí. Takže toto je samozřejmě pozice Senátu. Pozici poslaneckého klubu TOP 09 jsem už tady tlumočil.

To, že zátěž dopadne hlavně na poctivé, o tom si tady taky říkáme celou řadu... Zásadní problém leží samozřejmě v účinnosti tohoto nástroje. Elektronická evidence tržeb zachytí tržbu, kterou podnikatel do systému odešle. Dohoda na platbě bez dokladu zůstane. To znamená, chce-li někdo platit bez dokladu, bude platit bez dokladu. EET to nezachytí a nemá šanci aby tato evidence respektive tato tržba byla evidována.

To, že elektronická evidence tržeb může přispět právě k navýšení této takzvané platbě (počtu těchto plateb?) na dohodu, to znamená - paní, máte to bez dokladu za dva tisíce, ta známá věta, nebo pane, máte to bez dokladu za dva tisíce, s dokladem za 3 600, tak já se obávám, že tato věta bude zaznívat podstatně častěji, než zaznívá teď. Právě ta elektronická evidence tržeb k tomu napomůže, takže ten efekt může být úplně opačný.

Tady musím říct, že Nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že finanční správa využila data z EET v letech 2017 až 2019 k doměření daní z příjmů a DPH v celkové výši 652 milionů korun. Zavedení a provoz systému stálo Ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství a Generální ředitelství cel v roce 2015 až 2023 celkem 2,24 miliardy korun. To je trochu nepoměr, že, 652 milionů a 2,24 miliardy. Tato čísla samozřejmě pokrývají odlišná časová období a nejde je nějak mechanicky sčítat či odečítat. Takže tady bych velice, s otazníkem a s podtrženou vlnovkou 14,4 miliardy každý rok... Nechme se překvapit, ale myslím si, že to je velmi ambiciózní až nerealistický cíl. Budu mile překvapen, pokud se to bude blížit aspoň zespoda k tomuto číslu.

Samozřejmě mluvil jsem o tom, že ty platby jako takové, které budou takzvaně bez dokladu, pravděpodobně budou navýšeny. A myslím si, že tyhlety nástroje nevedou k tomu, že by měly navýšit celkový výběr daní.

Moderní správa daní má přesnější nástroje. O tom jsme si tady také několikrát říkali. Český daňový systém už poskytuje státu kontrolní hlášení, daňová přiznání, údaje z bankovního systému, data z digitálního účetnictví a stále výkonnější analytické nástroje. Finanční správa může vybírat podezřelé subjekty podle konkrétních rizik a zaměřovat kontroly tam, kde existují skutečné indicie daňového úniku. Kapacity státu mají směřovat k lepšímu propojování existujících dat, k odhalování řetězových podvodů na DPH, fiktivních faktur a velkých organizovaných úniků. Plošná evidence každé hotovostní tržby drobného podnikatele spotřebuje čas lidí i pracovní kapacitu finanční správy.

TOP 09 drží v této věci stejnou linii více než deset let. Nebo víc? Možná ještě víc. Podporujeme řádný výběr daní, cílené kontroly a postih skutečných podvodů. Odmítáme plošný dohled, který zatěžuje především poctivé živnostníky a jehož rozpočtový přínos vláda staví na optimistických odhadech.

Závěrem bych chtěl říct, že Senát odstranil několik zbytečných nebo nespravedlivých prvků. Za tyto změny mu patří uznání. Podstata povinné elektronické evidence tržeb však zůstala zachována. Proto poslanecký klub TOP 09 nepodpoří senátní verzi. Po jejím případném zamítnutí nepodpoříme ani původní sněmovní verzi, budeme hlasovat proti oběma těmto návrhům. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak, děkuji, a nyní zde máme poslední stanovisko klubu, se kterým přichází pan poslanec Vojtěch Munzar. A ještě než začne, tak já bych přečetl omluvu, od 20.30 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Václav Pláteník. Nyní máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážený pane senátore, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych také já přednesl tady stanovisko našeho klubu. A nebude asi pro vás překvapením, že začnu tím, že pro nás, pro ODS byla elektronická evidence tržeb vždy symbolem nedůvěry státu vůči svobodnému a soukromému podnikání. Symbolem, že stejné povinnosti neznamenají automaticky stejné podmínky pro všechny.

Symbolem toho, že stát si sám pro sebe ulehčuje život na úkor podnikatelů a živnostníků, kterým nakládá to, že si sami musí zajistit a zaplatit svoji vlastní kontrolu sami na sebe, je EET. Je tady zkrátka nová digitalizace staré nedůvěry vůči podnikatelům, kterou od začátku odmítáme. Prosperující ekonomika a přátelské podnikatelské prostředí nestojí na tom, že stát vidí a kontroluje každou transakci. Nestojí na tom, že stát reguluje, trestá a dává jeho podnikatelům novými pokutami (a trestá podnikatele novými pokutami?). Stojí na tom, že lidé mají chuť podnikat a stát jim v tom nepřekáží víc, než je nezbytně nutné. Naopak vytváří svobodné prostředí, protože silná ekonomika stojí na tom, že lidé mají chuť podnikat, investovat, riskovat, zaměstnávat, pracovat a vytvářet hodnoty. Za těmito lidmi ODS stojí a každou novou povinností, kterou stát na ně ukládá, chuť těmto lidem do podnikání bere. A v tom je asi základní odlišné vidění světa mezi námi, mezi stranami vládní koalice a ODS.

My nepovažujeme za rovné prostředí to, že se zvyšují povinnosti, které dopadnou nerovnoměrně do podnikatelského prostředí. Nová povinnost z logiky věci zatíží více menší podnikatele než ty větší. Náš spor není o tom, zda stát má, nebo nebo nemá bojovat proti šedé ekonomice. Samozřejmě že má. Spor je o tu přiměřenost. Spor je o to, zda stát bude k aktivním lidem přistupovat s důvěrou, nebo preventivní nedůvěrou. Stát má mít účinné nástroje proti podvodnému jednání, ale nesmí, nikdy nesmí z poctivých lidí udělat preventivně podezřelé a kontrolované osoby.

A já chci ocenit, že nám Senát novelu vrátil. Senát totiž udělal přesně to, co má druhá komora dělat. Vrátil se k místům, která Sněmovna odmítla opravit, a část z nich napravil. Senát působí. pane senátore, jako ústavní pojistka a pojistka proti tomu, kdy Sněmovna nedostatečně například reflektuje závěry Ústavního soudu. Zástupci vládní koalice by měli být dnes ti první, kteří by tady měli Senátu děkovat za to, že novelu vrátil a vyjmul z ní bezhotovostní platby. Vládní koalice by měla první hlasovat pro senátní verzi, aby se vyhnula dalšímu zkoumání EET u Ústavního soudu.

Nález Ústavního soudu je ve vyjmutí bezhotovostních plateb zcela jednoznačný. Je úplně jedno, že máme nové formy bezhotovostních plateb, třeba takzvané QR kódy. Jedná se o to, že každá bezhotovostní platba má digitální stopu, která je při kontrolní činnosti buď s většími nebo s menšími obtížemi pro stát dohledatelná. Paní ministryně tady řekla, že je rozdíl mezi takzvanou kontaktní platbou, paní ministryně, a takzvanou bezkontaktní.

My jsme se nedozvěděli, paní ministryně, jaký je vlastně tak hluboký podstatný rozdíl pro placení daní, jestli platí člověk kartou v e-shopu nebo přes internet nebo v kamenném obchodě. Jaký je rozdíl, když někdo zaplatí kartou přede dveřmi nebo za dveřmi? Protože vy z toho tady děláte zásadní rozdíl. Tak mi, paní ministryně, řekněte, jaký je mezi tím rozdíl? Když někdo zaplatí přede dveřmi vzdáleně přes internet, tak se to neeviduje. Když někdo zaplatí stejnou formou, kartou, po tom, co přijde do obchodu, tak vy to chcete zatížit evidencí. Jaký je ten zásadní rozdíl mezi těmito dvěma platbami, co se týká šedé ekonomiky a co se týká daní? (Na galerii pro hosty přichází zahraniční delegace.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pane poslanče, promiňte, malá přestávka ve vašem projevu. Dovolte, abych na galerii pro hosty přivítal delegaci zahraničního výboru Velkého shromáždění Turecka, kterou vede pan Fuat Oktay. (Potlesk v celém sále.) Takže, vážení kolegové z Turecka, nyní jste součástí našeho zasedání. Prosím, aby pan poslanec Munzar pokračoval.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane místopředsedo. Paní ministryně, vy jste mně vlastně tady překvapila ve svém úvodním slově. Vy jste tady mluvila o placení telefonem, hodinkami nebo prstenem. Ale proč se tím telefonem, prstenem a hodinkami dá zaplatit? No, protože si tato zařízení spárujete s kartou, která patří k vašemu bankovnímu účtu. Proto těmito zařízeními můžete zaplatit. To nejsou nějaké nové formy placení. To je pořád stejné zařízení bezhotovostní platby.

Já si dovolím – nechci to číst celé – ale dovolím si přece jenom ocitovat několik vět z nálezu Ústavního soudu, právě té části o bezhotovostních platbách: Smyslem evidence tržeb totiž podle Ústavního soudu není a nemá být, aby správce daně měl co možná nejširší přehled o uskutečněných platbách. Neobstojí tedy ani případný argument vlády v jejím vyjádření, že evidence plateb napomůže úplnosti analytických informací zpracovaných správcem daně. Druhá citace druhé věty: Stát tak sám musí dodržovat jisté informační sebeomezení, může-li jím zajištěné funkce zabezpečit i jinak. Tímto prizmatem musí být posuzovaný zákon nahlížen a aplikován i v budoucnu. To slovo „v budoucnu“ a to slovo „musí“ je velmi důležité i pro naše rozhodování a mělo by být důležité, kolegyně a kolegové, i pro vaše hlasování.

Jinými slovy, Ústavní soud řekl: Nezatěžuj státe podnikání dalšími povinnostmi pod hrozbami pokut jen proto, aby si sám stát zjednodušoval život. Notabene u typu plateb, které mají digitální stopu a jsou tedy z logiky věci dohledatelné. To, že úředník nemá k dispozici tyto informace jedním kliknutím, je totiž jen dobře. Vy jste se totiž nijak nezabývali ve svém návrhu ochranou těchto dat, které by stát tímto způsobem získal a bude získávat.

Platba kartou má elektronickou stopu, QR platba má také elektronickou stopu, bankovní převod má rovněž elektronickou stopu. Stát zde nevytváří dohledatelnost novou. Vytváří druhou evidenci již dohledatelné platby. Vláda může namítat – paní ministryně tady namítala – že kompletní data usnadní analytiku a cílení kontrol. Ale pohodlí správce daně samo o sobě nemůže být důvodem pro novou povinnost statisíce podnikatelů. Prakticky každá informace může být pro stát někdy užitečná. Pokud přijmeme tuto užitečnost jako jediný test a jediný důvod pro jejich sbírání, žádná skutečná hranice sběru dat nezůstane. Víte, dámy a pánové, jak pomalinku končí postupná svoboda tím, že předáváme více a více informací o sobě státu?

Paní ministryně tady vyjmenovala formy plateb, které mohou být pro Finanční správu těžko dohledatelné. Elektronické peněženky jste řekla, paní ministryně, zahraniční účty, účty třetích osob. Je tedy s podivem, že jste nijak nezdůvodnila, proč jste tady ve třetím čtení nepodpořili naše pozměňovací návrhy, které zachovávaly evidenci u těchto plateb. Ale podle nálezu Ústavního soudu jsme chtěli vyjmout z evidence vlastní české účty i platební karty k českým účtům, protože argumentace paní ministryně tuto věc naprosto, zcela opomíjí. Nejde totiž ani tak o boj proti šedé ekonomice. Je to naplnění hladu, úřednické touhy po neustále nových a nových informacích o spotřebitelském chování veřejnosti.

Tím se dostávám k tomu druhému, pro nás zásadnímu problému, k nerovnoměrnému dopadu této povinnosti na malé podnikatele. Zastánce EET tvrdí, že stejnou evidencí vytvářejí stejné podmínky pro všechny. To je chybná premisa. Stejná zákonná povinnost neznamená stejný ekonomický dopad. Velká firma má účetní, IT, právníky, administrativní aparát. Malý živnostník je současně řemeslník, současně obchodník, současně účetní, současně administrativní pracovník. Další regulace tak relativně posiluje výhodu velkých vůči těm malým. Stejná povinnost pro všechny není rovnost, pokud její váhu velká firma téměř necítí a malý podnikatel si ji nese sám. Stát zavádí jednu novou povinnost a malý podnikatel nevidí jen tu jednu novou povinnost. Vidí další povinnosti navrch k těm všem, které už dnes musí zvládnout sám.

Vláda místo toho, aby přemýšlela, jak skutečně narovnat prostředí například pro ty nejmenší, tak si vymyslela výjimku nikoliv pro malé a drobné podnikatele, ale výjimku pro jeden speciální daňový režim, paušální daň do 1 milionu korun, a to za cenu, v uvozovkách, takového moderního odstupku ve výši 1 400 korun za měsíc. To není výjimka. Skutečně, to je odpustek.

Senát převzal jeden z našich pozměňovacích návrhů a stejně jako my chce tuto přirážku škrtat. Nám se ta přirážka, ten odstupek nelíbí, protože skutečnou motivací pro její zavedení bylo znepříjemnit, využít výjimky pro ty nejmenší. Paradoxně ti nejmenší nemohou tuto výjimku využít, protože paušální daň nemohou využít ti, co podnikají ke svému zaměstnání jako vedlejší činnost.

Většina živnostníků navíc nevyužívá paušální daň, ale používá daňové výdajové paušály. To je ta rovnost před zákonem, když máte stejného živnostníka, který vykonává stejnou činnost, vydělává stejné (?množství) peněz, a jenom proto, že má jiný daňový režim, tak jeden musí evidovat a druhý nemusí? To je ta vaše rovnost podnikatelského prostředí, kterou se tady oháníte? To není žádná rovnost podnikatelského prostředí.

Naopak. Čím vyšší jsou náklady legálního drobného podnikání, tím více roste motivace činnost vůbec nepřiznat nebo s podnikáním skončit. Zákon tak může posílit přesně tu šedou ekonomiku, proti které má oficiálně bojovat, a poškodit tak drobné podnikání. Zkrátka, někteří živnostníci ukončí živnost, protože už na to nebudou mít chuť. Možná začnou chodit na melouchy a přesunou se tak do šedé ekonomiky. To nikdy žádná EET nezkontroluje.

Tím se dostávám k závěru. Senát odstranil několik problematických prvků původního návrhu. Musím říct, že za klub ODS to oceňujeme. Základní filozofii EET však žádným pozměňovacím návrhem odstranit nemohl. Proto ODS nepodpoří zavedení EET ani ve sněmovní ani v senátní verzi. Ne proto, že bychom chtěli rezignovat na výběr daní, ale proto, že plošná kontrola všech není správnou odpovědí na pochybení některých. Nemá se totiž nechávat po škole celá třída, protože zlobil jediný žák.

EET nenarovnává podnikatelské prostředí. Naopak, více zatěžuje malé živnostníky, více než ty velké firmy. Poctivý podnikatel nemá být podezřelý jen proto, že podniká. Proto EET odmítáme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. V tuto chvíli není přihlášený nikdo s přednostním právem, a proto prosím pana poslance Karla Haase, aby se ujal slova.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane místopředsedo. Dobrý večer, dámy a pánové, paní ministryně, pane senátore, na úvod zcela vážné poděkování senátorům za snahu vylepšit těmi čtyřmi pozměňovacími návrhy, které byly mnohokrát popsány, a za opravdovou snahu vylepšit EET 2.0, nicméně i pro klub ODS a koneckonců to shrnul kolega Vojta Munzar, prostřednictvím pana místopředsedy, že ty změny jdou správným směrem, ale nejsou dostatečné k tomu, abychom mohli EET podpořit.

Já ve svém příspěvku – někdo se ptal, abych signalizoval jeho délku, odhaduju 10 až 15 minutek – tak já to mám rozděleno na tři části. Za prvé, ta bude úplně nejkratší, ale snad nejdůležitější: o čem celá debata o EET 2.0 principiálně je; pak pět klíčových důvodů, které nenapravily ani pozměňovací návrhy Senátu, pro které skutečně EET 2.0 podpořit nemůžeme; a pak třetí, ten jsem tam přidal až v průběhu, ten bod nebo tuto část, a to je reakce na dva dnešní výroky, dvě dnešní věty paní ministryně – ale k tomu se dostanu.

Tak o čem EET 2.0 principiálně je? Postoj ODS, postoj všech odpůrců EET 2.0 se dá přece vyjádřit do dvou vět. My, odpůrci EET, věříme v byznys, věříme v podnikatele, věříme v normálně fungující svět, nejsme paranoidní, nevidíme lupiče za každým rohem – to je ta první věta. A druhá věta, kterou k tomu říkám: Věříme v malý stát, ne ve šmírovací stát. Takhle jednoduché to je. Zastánci EET – a teď mě mrzí, že jsou i mezi opozičními stranami, ale je to jejich legitimní volba – tak to je přesně opak. Stát má sbírat data, má je sbírat paušálně, má je sbírat defaultně, nikoli (adresně?), nikoli cíleně, protože všichni podnikatelé jsou tak vlastně trošičku sprostí podezřelí, slovy divadelního klasika a filmového klasika, tak abychom nedej bože některého z těch sprostých podezřelých nenechali náhodou podnikat svobodně, tak raději budeme sbírat data o všem a o všech. Tak takhle jednoduché to je a o tom je celá debata EET. Mohl bych vlastně tady skončit, ale chci být věcný, chci být konkrétní. Teď těch pět výhrad a vezmu je v zásadě podle jejich relevance, podle jejich priority.

První – a zmiňovali to tady už mí kolegové, já jsem ten argument na prvním místě používal i ve všech svých vystoupeních, ve všech čteních EET 2.0 – a to je jasná protiústavnost, jednoznačná protiústavnost. Já se ve svém třetím bloku pak dotknu toho, že plenární nález Ústavního soudu 26/16 dneska interpretovala i paní ministryně výslovně, já jsem si ještě kontroloval její slova – a tam paní ministryně určitě neřekla celou pravdu a neinterpretovala ten nález správně – takže evidence bezhotovostních plateb byla protiústavní a je protiústavní i dnes. A proč to říkám? Cituju z bodu 96 odůvodnění plenárního nálezu Ústavního soudu 26/16. Stát tak sám musí dodržovat informační sebeomezení, může jím zajišťované funkce zabezpečit i jinak. Tímto prizmatem – a to je ta klíčová věta – tímto prizmatem musí být posuzovaný zákon nahlížen a aplikován i v budoucnu – dávám tomu já tři vykřičníky, ty nejsou v plenárním nálezu Ústavního soudu. To znamená, tento princip informačního sebeomezení, když tehdy Ústavní soud přistoupil ke zrušení § 5 písm. b) zákona o evidenci tržeb, který právě nastavoval evidenci bezhotovostních plateb, tak jasně Ústavní soud řekl, i do budoucna platí náš závěr o protiústavnosti evidence bezhotovostních plateb – i do budoucna. Takže nepůjdu dál v citacích, rozhodnutí Ústavního soudu bylo v této věci naprosto jednoznačné. Zdůrazňuju: nikoli – a to je umění paní ministryně říct půl pravdy – nikoli k celé evidenci tržeb, ale k evidenci bezhotovostních plateb je závěr Ústavního soudu naprosto nezpochybnitelný.

Za druhé, z mého pohledu druhý klíčový argument je právně i ekonomicky naprosto nelogicky nastavená hranice 1 milionu – a teď ještě samozřejmě s tím detailem režimu paušální platby – ale já teď cílím na tu hranici 1 milionu korun. Právní řád jakékoli země, a to včetně daňového řádu, včetně právních pravidel pro podnikání, to znamená, takového toho právně-ekonomicko-daňového ekosystému, tak má být postaven na jednotnosti, to znamená, aby pro podobné situace se používala pokud možno obdobná pravidla, obdobné parametry, optimálně dokonce totožná pravidla, totožné parametry, totožné hranice. A pokud v České republice máme podle mého názoru osvědčenou, má se samozřejmě v nějakých časových intervalech měnit, tak jak se ekonomika vyvíjí, tak jak se vyvíjí hodnota peněz, hodnota tržeb a tak dále, ostatních ekonomických parametrů, tak samozřejmě má v nějakých časových intervalech, to podléhat přezkumu, ale v tuto chvilku podle mě máme správně nastavenou hranici 2 milionů korun pro podnikatele pro povinnou registraci k DPH; a dále jako hranici pro využití výdajových paušálů a paušální daně.

Proč pro EET, když se paní ministryně zaklíná tím, že nechce výjimky, že nechce odchylky, tak proč od těch dobře nastavených podnikatelským sektorem standardně aplikovaným principům a parametrům 2 milionů korun v EET odporuje, tak to jsem dodneška nepochopil. To znamená, tvrzení o tom, že se snaží jít tato vláda, tato koalice cestou minimalizace výjimek, neplatí minimálně u této klíčové hodnotové hranice 1 milion korun, navíc, zdůrazňuji, ještě s tím zvláštním daňovým režimem, není totéž jako 2 miliony korun pro dépéháčko a pro výdajové paušály.

Třetí, a to navazuje na tu hranici – a teď nevím, který z předřečníků, abych někomu nekřivdil a nikoho nechválil – a padlo to tady a já to řeknu drsnějšími slovy. Já považuju za úplnou nehoráznost z pohledu výkonu státu – a teď ani ne jako právník, principiálně jako člověk – považuju za naprosto nehorázné nastavit z pohledu státu nějakou povinnost a pak si nadiktovat výpalné z té povinnosti. (Gestikuluje před sebe do pléna.) Jo, kývá na mě kolega Vojta Munzar, prostřednictvím pana místopředsedy. Já ten pojem samozřejmě, v uvozovkách, výpalné používám taky, ale nic jiného to není a je to nehorázný přístup státu. Povinnosti máme stanovit pro to, aby je subjekty plnily, můžeme se bavit jestli se nám ta daná povinnost zprava nebo zleva podle toho, kde na politickém spektru jsme, líbí nebo nelíbí, ale nastavit povinnost a nadiktovat si: tak, milý zlatý adresáte práva, ty se můžeš z té povinnosti vykoupit a zaplať 16 800 ročně – no, to není úplně malé výpalné, to si myslím, že možná černokněžníci v Pařížské a někde jinde asi tolik možná ani nevybírají. Takže výpalné nastavené státem za neplnění povinnosti nastavené státem je podle mě opravdu jako nehorázný přístup.

Čtvrtá věc, která mě velmi pálí, dnes tady moc akcentovaná nebyla. Ve druhém čtení načetl a načetl standardně, nikoli na poslední chvíli náš kolega z poslaneckého klubu Petr Bendl, prostřednictvím pana předsedajícího, tři pozměňovací návrhy, které měly ale jednu společnou červenou nit, a to je nastavení jasných zákonných pojistek proti zneužití údajů, které budou nepochybně extrémně byznysově cenné, tak proti zneužití údajů, které v evidenci tržeb 2.0 budou evidovány. Zdůrazňuji, že ty pozměňovací návrhy nebortily princip EET jako takovým nijak EET neškrtaly, nijak EET neomezovaly, prostě jenom nastavily od věcných pravidel toho, kdo a jak může s údaji a pro jaké účely nakládat přes, řekněme, nastavení příslušných přestupků, tak aby neexistovala povinnost bez adekvátní sankce – až po nějakou sadu informačních povinností Generálního finančního ředitelství ve vztahu k tomu, jak s těmi údaji pracuje, proto říkám tři pozměňovací návrhy, ale jejich princip byl společný: Nastavme jasné zákonné pojistky pro to, jak bude s údaji z elektronické evidence tržeb nakládáno, že koalice nechce data v elektronické evidenci tržeb chránit tím, že budou nastaveny zákonné povinnosti.

Já vím, že k těm pozměňovacím návrhům se paní ministryně vyjadřovala, dávala k nim negativní stanovisko, uváděla tady, já jsem si to steno dohledával, že samozřejmě v rámci rezortu Ministerstva financí a jemu podřízené Finanční správy samozřejmě pracují na maximálním možném zabezpečení dat a není to o tom, že bych paní ministryni nevěřil, že na tom nepracují, ale odmítnutí nastavení zákonných pojistek, tak to jsem dodneška nepochopil. Takže to je ta čtvrtá věc z pěti, která je pro mě důvodem, proč EET 2.0 podpořit nemohu.

A poslední bod, ten se vlastně netýká EET 2.0. K EET 2.0 přilepila vládní koalice jednoznačně z pohledu práva, přílepky a z pohledu daňových pravidel této země, a řeknu daňového systému naší země výjimky, jak se zase tyto výjimky, mám na mysli znovuzavedení školkovného, mám na mysli slevu na studenta a teď se nebavím politicky, jestli to je dobře nebo špatně, ale nepochybně to výjimky jsou, tak jak se zavedení a znovu ještě zdůrazňuju nepochybně mající charakter přílepku, raději avizuju, že ústavní stížnost kvůli tomu rozhodně iniciovat nebudu. To by zase bylo to zneužití bazuky ústavní stížnosti na věc, která za to nestojí, ale to, že to můžeme takhle na rovinu pojmenovat, že to přílepky jsou a navíc tedy mající charakter výjimek, tak to je ten pátý, poslední důvod z těch, které chci zdůraznit, proč nelze EET 2.0 podpořit.

A teď ten třetí blok – reakce, paní ministryně, já vás samozřejmě slyším, vás mohu oslovit napřímo, chápu, že se to nelíbí, (Ministryně Schillerová reaguje mimo mikrofon.) tak dovolte opozičnímu, jo, v pohodě. Slyším to a beru to. Ne, tak jsme političtí soupeři, tak povzdech nad H může být a nijak mně nevadí. Tak dnes, dnešní vystoupení odcituju. Paní ministryně uvedla, že chce účinnou a spravedlivou evidenci tržeb bez výjimek a pak opravdu použila v té dnešní argumentaci plenární nález Ústavního soudu 2616 a uvedla, že Ústavní soud elektronickou evidenci tržeb neshodil a potvrdil její ústavnost se zákonem.

A paní ministryně skutečně umí, a teď to říkám bez jakékoliv ironie, je to jedna z cest k tomu politickému, k té politické dráze, kterou má úctyhodnou, tak umí velmi přesvědčivě sdělovat půl pravdy. Takže já začnu od té druhé věci, od té interpretace Ústavního soudu. Paní ministryně samozřejmě nezmínila tu část, kdy Ústavní soud tehdy zrušil § 5 písm. b) zákona o evidenci tržeb pro jeho protiústavnost. Čili tvrdit, že Ústavní soud podržel evidenci tržeb, nedodat tomu, že ji nepodržel v celém rozsahu, tvrdit, že Ministerstvo financí při přípravě EET 2.0 respektovalo nález Ústavního soudu, je prostě a teď, jak se koukáme na tu sklenici, jestli je poloplná nebo poloprázdná, buďto to je nepravda nebo to je půl pravdy, ale rozhodně to není čirá čistá pravda. Prostě paní ministryně vynechala tu klíčovou část nálezu Ústavního soudu, která se týkala protiústavnosti evidence bezhotovostních plateb.

No a ta účinná a spravedlivá evidence tržeb bez výjimek. Já už jsem tady naznačil, že v zákonu je celá řada výjimek, dokonce některé ani ne z EET 2.0, ale z daňové oblasti. Ale já zase chci skončit něčím, co je vlastně smutně úsměvné. Není to pro tuto zemi zásadní, ale mě k tomu přivedlo vyjádření Ministerstva financí. Paní ministryně se vždycky zaklíná tím, jak výborně pracují a to si myslím, že se zaklíná správně, odborníci Ministerstva financí, jak apoliticky pracují. Tak jeden z koaličních poslanců, ať nejsem ad personam, tak navrhl rozšířit výjimky z EET i na prodej vánočních stromků, protože zákon obsahuje výjimku na prodej vánočních kaprů. A ejhle, jaké bylo tedy to odborné stanovisko Ministerstva financí? Teď cituju z té vypořádací tabulky nebo ne ze stanoviskové tabulky k jednotlivým pozměňovacím návrhům. „Není žádoucí rozšiřovat výjimky tohoto typu. Vládní návrh zákona se u podobné výjimky týkající se prodeje vánočních kaprů přidržel toho, že v původním zákoně tato výjimka byla v Poslanecké sněmovně doplněna a bylo vytvořeno legitimní očekávání jejich adresátů jejího zachování. Pro prodej vánočních stromků toto neplatí, naopak k jejich evidování v minulosti již docházelo.“

Takže jaký je výsledek tohoto smutně humorného příběhu? Tak o legislativě, která vznikala před 10 lety, zaokrouhluju, teď mě nechytejte za jednotlivé měsíce, byla po několika letech zrušena, je relativně dlouhou dobu neplatná a neúčinná, tak Ministerstvo financí ti vzývaní odborníci tvrdí, jak tato legislativa zrušená, několik let zrušená vytvořila legitimní očekávání. A mně je vlastně líto těch podnikatelů, jak budou před těmi Vánocemi stát na té ulici, teď většinou ty stromky se prodávají kousek od té kádě s těmi kapry, a jak jedni slovy paní ministryně, máme to spravedlivé, účinné, bez výjimek, tak jedni podléhat budou a jedni podléhat nebudou, jo. Tak prodejci vánočních kaprů a prodejci vánočních stromků, držím vám palce, ať se nepoperete, když máme tak spravedlivý systém a máme ho bez těch výjimek a máme ho bez nedůvodných výjimek. Senát schytal kritiku za ty zemědělce. No ale mně tedy výjimka a závod mezi nebo soupeření mezi prodejci vánočních stromků a vánočních kaprů tedy přijde jako mnohem smutně úsměvnější. Tolik za mě vše. Věřím, že jsem to nijak nenatáhl. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní by měl přicházet pan poslanec Štěpán Slovák a mám tady žádost z místa o vystoupení s přednostním právem pana místopředsedy Jana Skopečka. Po vás, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dobrý večer. Já jsem pečlivě poslouchal tu část k těm zdravotním benefitům, o které paní ministryně hovořila. No a vydal jsem se jménem institutu uvádění věcí na pravou míru některé věci objasnit, které zazněly, protože paní ministryně velmi barvitě hovořila o tom, jak ti manažeři budou jezdit do těch lázní a tam to budou zneužívat to odstropování těch benefitů, Ale když se podíváme do toho senátního, do té senátní vratky, jo, tak tam v té příloze, přece v tom negativním výčtu, na co se to nevztahuje, tak ty lázeňské pobyty jsou explicitně uvedeny. Takže to, co tady zaznívalo k tomu, že manažeři budou jezdit do lázní a budou to zneužívat, prostě není pravda. Prostě tohle je blbost, protože to v té senátní vratce je explicitně vyřešeno v té příloze. Takže tohle prostě argument pro to, proč neschválit zdravotní benefity, není.

Dál se tady rozhořel ten třídní boj, že se to nedotkne toho prostého dělníka u pásu a dotkne se to jenom těch manažerů. Tak já bych chtěl naopak říct, že se to dotkne toho dělníka u pásu, protože právě jako kvůli němu dost často ten manažer toho celého nebude řešit nějaký výpočet, který je pro něho administrativně náročný, jestli to přesahuje nebo nepřesahuje. To znamená, tohle je přímo opatření, které se mohlo dotknout těch v uvozovkách, a já ten pojem nemám rád, ale myslím si, že všichni jsme obyčejní lidé, ale že ten pojem se týká prostě všech lidí, i těch nízkopříjmových zaměstnanců. To znamená, není to jako argument, že tohle se týká jenom těch vysokopříjmových a ti nízkopříjmoví prostě na tohle... těhle se to nedotkne, což podle mě není pravda. Dost často tady řešíme, že do zdravotnictví přilijeme, přilijeme další peníze.

Nejefektivnější forma, jistě může potvrdit pan přítomný ministr, toho, jak má fungovat zdravotnictví a kam mají jít peníze, je do prevence. Tak tady máme obrovskou výhodu, že ty peníze do té prevence by dávali v uvozovkách přímo ti zaměstnavatelé, což mi přijde jako úplně perfektní režim. A pojďme najít jako víc takových příležitostí, když se zaměstnavatelé mohou podílet na prevenci, protože zájmem každého zaměstnavatele je, aby ten zaměstnanec byl v práci, aby byl práceschopný, aby byl zdravý a tohle nám můžou v této věci pomoct zdravotní benefity.

Takže bylo by dobré prostě nejprve si, a nechci vás, paní ministryně, obviňovat, že jste to nečetla, ale podívat se, že tam ti senátoři opravdu tady tu část s  těmi lázněmi vyřešili, že to tam upravené už tohle je, že tady máme efektivní formu prevence z pohledu zaměstnanců i zaměstnavatelů.

A já myslím, že by bylo nejlepší z tohohle pohledu podpořit ten senátní návrh. Ale když se to nepovede teďka, tak já věřím, že když budou otevřené nějaké další související zákony, že se k těm zdravotním benefitům vrátit můžeme, protože pak bych skutečně nechápal tu nelogičnost, že odstropováváme volnočasové benefity a ty zdravotní nikoliv. Já tedy považuju při vší úctě ty zdravotní za mnohem zásadnější. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Nyní tedy s přednostním právem místopředseda Jan Skopeček.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové, milí ministři, vládo, pane předsedající, děkuju za slovo. Já nevím pokolikáté už k elektronické evidenci tržeb budu vystupovat. V tom prvním funkčním období, kdy ho zaváděla vláda hnutí ANO jsme tady sváděli bezpočet bitev. I v tomto volebním období se nám to vrací ze Senátu, jsme tady prožili také nemálo bitev rétorických. Nicméně já si myslím, že to je symbolické, protože ono, a já velmi děkuju kolegovi Karlovi Haasovi, by se mohlo zdát, že hovoříme o nějaké technikálii a teď se tady budeme hádat o to, jestli tam má být limit 1 milion, 2 miliony korun, co má být, co nemá být a utopíme se v technických věcech nebo maximálně se budeme bavit o tom, jestli EET je nevhodnější nástroj, jestli neexistuje nějaký podobný, lepší. Ale ta debata je mnohem obecnější, mnohem závažnější a ukazuje na každé straně toho sporu, jak vůbec my jako politici přistupujeme k ekonomice, k hospodářství, roli státu v naší zemi, k důvěře nebo k nedůvěře v podnikatele, to, jestli podnikatelé jsou vlastně pro tu zemi požehnáním nebo naopak rizikem.

Ta debata je mnohem vážnější, je mnohem více ideová, jakkoliv pak samozřejmě se musíme věnovat a samozřejmě je podstatné, jak ten konkrétní regulační návrh je napsaný. Proto dneska opravdu není ten spor o ničem jiném, než jestli chceme regulovat víc podnikatelské prostředí nebo mu naopak tu regulaci a byrokracii snižovat tak, aby měl větší prostor pro to vytvářet hodnoty, uspokojovat potřeby lidí, kteří s podnikatelem uzavírají svobodně smlouvu a svobodně mu platí za nějaké poskytnutí statku nebo služby.

Je to spor o tom, jestli chceme stát velký, který bude mít spoustu institucí, spoustu nástrojů, spoustu regulací a bude svobodné občany kontrolovat, regulovat na každém kroku, vodit je za ručičku, anebo chceme ten malý stát, který bude zajišťovat jenom pravidla základní, veřejné statky a více důvěřuje té společnosti, podnikatelskému sektoru, že si vystačí sami bez toho státu. Je to spor o tom, jestli chceme orwellovský stát, který nás bude kontrolovat, šmírovat na každém kroku třeba i s vědomím, že se bude v té zemi méně podvádět, že v ní bude méně korupce, že bude koneckonců třeba i bezpečnější. Protože ano, můžeme žít ve stoprocentně bezpečné zemi, kde budeme mít na každém semaforu kamery, kde nás bude na každém kroku hlídat policista, jestli nepřejdeme přes červenou. Ano, takové státy ve světě existují. Je tam určitě větší míra bezpečnosti, ale také tam dramaticky menší míra svobody. A já jsem teda zastánce toho, že chci žít v tom státě, který ty státní instituce má jen v té nezbytně velké míře, v jaké mohou být. A že ten život nechává spíše na tom svobodném jedinci, svobodném jednotlivci a kontroluje dodržování práva práva ne v takovýchto drobnostech a ne do té podrobnosti, jak se navrhuje v této podobě EET, kdy každý podnikatel krom těch, kteří teda mají limit obratu do 1 milionu korun, kdy každý podnikatel musí za to, že podniká, za to, že uspokojuje potřeby lidí, za to, že vytváří zisk a za to, že platí daně v České republice, které my tady přerozdělujeme a přiznejme si, bez podnikatelů bychom tu nestáli, neseděli, nesvítili a nepřerozdělovali bychom peníze, tak ten stát tyto lidi nutí, aby 24 hodin denně on-line dokazovali tomu státu, že vedle té bohulibé činnosti, kdy podnikají, uspokojují potřeby lidí na základě svobodných smluv, tak také nepodvádí.

Tak já se přiznám a rozumím, je to legitimní spor, jsou to legitimní pozice. Já patřím do té skupiny, která hájí občany, podnikatele a svobodné lidi, kteří ten stát chtějí minimální, kteří chtějí jen základní instituce, které jsou se státem spojeny, a nechtějí mít ten stát za krkem v každé životní situaci. O tom a o ničem jiném tato debata je. O tomto a o ničem jiném budeme v případě EET hlasovat. A vy se milí kolegové můžete rozhodnout zda chcete být těmi levičáky, socialisty, kteří budou kontrolovat, kteří budou budovat čím dál tím větší, přeregulovanější stát, nebo se budete ta část politického spektra, která dá více na svobodnou společnost, svobodné podnikání a minimum regulací.

Když se přenesu k té konkrétní regulaci, která je předmětem toho ideového souboje, toho ideového pohledu, tak je to elektronická evidence tržeb. Já bych v krátkosti zopakoval to, co už jsem také říkal mnohokrát – proč si myslím, že elektronickou evidenci tržeb v České republice proto, aby se řádně platily daně, což je samozřejmě princip státu, který musíme držet, daně se mají platit, je to nějaká dávka vzniklá na základě společenské smlouvy, ze které financujeme základní funkce a základní veřejné statky, které stát potřebuje. Proč si myslím, že elektronickou evidenci tržeb v České republice nepotřebujeme?

Nepotřebujeme ji podle mého názoru proto, že už dneska Finanční správa disponuje dostatečnými nástroji, aby poctivě dohledávala nepoctivce, kteří platí menší daně než je jejich daňová povinnost nebo se daním vyhýbají. Není to tak, že Finanční správa by byla slepá, bez nástrojů a čekala by na elektronickou evidenci tržeb. I dneska prostě živnostníci a podnikatelé daně platí. A i dneska Finanční správa, přestože nemáme EET, má nástroje k tomu, aby tyto podnikatele kontrolovala a případně ty, kteří tu daňovou povinnost neplní řádně, vedla k odpovědnosti. Takže Finanční správa má dostatečné nástroje, EET z tohohle pohledu nepotřebujeme.

Nepotřebujeme ji v České republice ani proto, že podíl šedé ekonomiky je u nás v české ekonomice ve srovnání s evropskými zeměmi nízký. Já chápu, že tady byla snaha rétoricky vytvořit zdání v České republice, že jsme taková ta korupční země plná šedé ekonomiky, kde se podvádí, kde se nic nepřiznává. Není tomu tak. Podle celé řady výzkumů, které jsou odborně velmi zdařilé, víme, že podíl šedé ekonomiky v České republice dosahuje zhruba 14 procent hrubého domácího produktu, což je podprůměr vůči zemím Evropské unie, kde to je 17 procent. Takže průměr Evropské unie šedé ekonomiky je 17 procent, v České republice nižší 14 procent. I z tohoto důvodu nemáme palčivý problém, co se týče šedé ekonomiky, na který bychom museli přijímat nějaký mimořádný nástroj v podobě EET.

Jinak pro vaši zajímavost, z 20 členských zemí Evropské unie jsme se v té šedé ekonomice umístili na jedenáctém pořadí. Čili patříme skutečně do té skupiny lepších, do té skupiny s nižším podílem šedé ekonomiky.

Co je ale možná pro budoucnost ještě důležitější a proč si myslím, že bychom neměli hlasovat pro bezhotovostní platbu a je to zase o něco jiný příběh, než když se projednávala EET 1. Ten důvod je takový, že bezprecedentním způsobem roste každoročně podíl bezhotovostních plateb. Jenom v prvním pololetí roku 2026 proběhlo v české ekonomice 1 bilion 1 miliarda 775 milionů (?) bezhotovostních plateb. Je to nárůst o 12 procent meziročně a i ve vyjádření korunovém je to desetiprocentní nárůst oproti minulému roku. Ještě rychleji než platby kartou rostou platby na internetu nebo jiné prostředky bezhotovostního styku.

Co to znamená? Znamená to jediné. Bezhotovostní platby samozřejmě zanechávají elektronickou stopu a pokud zákazník bezhotovostně zaplatí, není možné, aby ten co přijímá platbu, tuto platbu zamlčel, zakryl a vyhnul se daňové povinnosti. A jestliže každým rokem roste podíl těch bezhotovostních plateb o 10 procent, tak se každý rok snižuje potenciál pro to, aby mohli podnikatelé platby nějakým způsobem zakrývat a nezveřejňovat je. (Odmlka, ministryně hovoří u stolku se zpravodajem.) Děkuju pěkně paní ministryně, děkuji.

Podíl bezhotovostních plateb je v České republice v tuhletu chvíli již přes 60 procent, to znamená hotovostní pokrytí je nižší než poloviční. A je-li ten růst každoročně o 10 procent, tak je zřejmé, že ten podíl 40procentních hotovostních plateb bude čím dál tím každý rok nižší a tedy snižuje se prostor pro to podvádět tím, že byste zakryli platbu. A každým rokem tedy bude klesat význam a potřeba elektronické evidence tržeb, do které bude jak stát, tak podnikatelé budou nuceni investovat peněžní prostředky, které by mohli jinak využít na daleko jiné a užitečnější záležitosti. Fiskální přínos z EET je tak pochybný a bude každým rokem, jak porostou bezhotovostní platby klesat.

Jediným smyslem, který já tedy za snahou zavést opětovně EET vidím, je snaha státu získávat podrobné informace o tržbách v jednotlivých odvětvích a regionech, o tom, jak se v čase vyvíjí, o tom, jak se mezi jednotlivými odvětvími a mezi jednotlivými regiony liší. A já to považuju za velmi citlivé informace, které jsou velmi cenné, které mohou být na tom trhu zneužívány silnými ekonomickými skupinami, konkurenty vůči těm, kteří budou pod elektronickou evidencí tržeb, kteří budou muset elektronickou evidenci tržeb akceptovat.

To, že snaha státu získávat tyto cenné informace je silná, tak o tom svědčí i to, že paní ministryně předkládá ten návrh zákona i s povinností evidovat takzvané bezhotovostní platby, jakkoliv to nemá žádnou ekonomickou logiku, protože elektronické platby jsou zkrátka jednou provždy zaevidované a není možné se jim vyhnout. Je to tedy taková alternativa k elektronické evidenci tržeb, což koneckonců konstatoval i Ústavní soud, který v první verzi EET povinnost bezhotovostních plateb, respektive povinnost evidovat bezhotovostní platby vyškrtl.

Je podle mého názoru nehorázné, že stejná ministryně, stejná vládní sestava nebo podobná vládní sestava přichází v novém zákoně se stejnou regulací, kterou už jednou Ústavní soud označil za protiústavní. Považuju to za ne úplně dobrou ukázku toho, jak si vláda váží ústavy a jak si váží ústavních institucí, jako je Ústavní soud.

Dámy a pánové, ještě bych chtěl upozornit na jednu spíše politickou rovinu. EET bezesporu najdete v programovém prohlášení vlády. Jenom je mi líto, že zrovna tuto věc, kterou jste si napsali do programového prohlášení vlády, dokážete takto rychle prosadit. Jsou totiž věci, které sice v programovém prohlášení vlády máte, ale buď se k nim nehlásíte, nebo jdete úplně opačnou cestou.

Vládnete tu téměř jeden rok. Motoristé si stěžují při projednávání státního rozpočtu, že je to těžké, protože ten rozpočet je dominantně o mandatorních výdajích, a že je potřeba přijít s těmi reformami, že je potřeba přijít s těmi změnami zákonů, které budou řešit a snižovat mandatorní výdaje. Měli jste devět měsíců na to, abyste s takovými reformními zákony, s takovými zákony, které budou snižovat mandatorní výdaje v České republice, přišli.

A mohli jste díky tomu dodržet svůj slib, který jste do programového prohlášení dali, a sice že budete dodržovat schodek rozpočtu bezpečně pod 3 procenty hrubého domácího produktu. Ale zatímco na veřejné finance, na deficit, na takovéto velmi důležité makroekonomické věci jste se po pár měsících vykašlali a svůj slib 3 procent jste zmačkali a zahodili do koše, žádné reformy, žádné mandatorní výdaje tady během těch devíti měsíců neřešíte, nepřišli jste s ničím, co by je zmenšilo nebo co by přineslo nějaké strukturální reformy, tak jednu věc, a sice další regulaci, kterou jste v tom programovém prohlášení měli, té se chytáte, tu prosazujete velmi vehementně.

Ukazujete tím, jaký máte přístup k ekonomice, jaký máte přístup ke společnosti. Sobě jste rozvolnili rozpočtová pravidla. Sobě schvalujete deficity. Vy chcete utrácet daleko více než předcházející vlády, daleko více, než si ta ekonomika je schopna vydělat a dovolit. Rušíte si kvůli tomu rozpočtovou odpovědnost, která byla zakotvena v zákonech. A na podnikatele – ty budete brát u úst, na ty budete v uvozovkách, na ty přinesete, na ty nasadíte další regulaci. Takže sobě sekat dluhy, podnikatele brát u úst – to je EET.

Tím, jaké priority tady v té Poslanecké sněmovně přinášíte, tím ukazujete, co je pro vás v této zemi důležité. Pro vás není důležité řešit neudržitelnost penzijního systému, budoucí těžko financovatelný rozsah sociálních služeb. Pro vás není důležitá reforma trhu práce. Vás asi nezajímají výsledky, stále klesající výsledky, které analyzuje správa PISA, co se týče našeho vzdělávání. Tato země má prostě spoustu velmi vážných problémů, má spoustu velmi vážných neekonomických problémů, má spoustu vážných ekonomických problémů, které by zasluhovaly pozornost, které by zasluhovaly řešení. A to tady tato vláda Poslanecké sněmovně nepřináší.

Místo toho věnuje enormní úsilí, nikoliv aby reformovala penzijní systém, nikoliv aby učinila zdravotní systém ufinancovatelný, sociální systém ufinancovatelný. Na to kašlete. Vy přinášíte rozvolnění rozpočtových pravidel, větší deficity, větší přerozdělování v té ekonomice, a podnikatele berete u úst, zatímco sobě otevíráte prostor pro bezedné utrácení. To je filozofie této vlády. Na tom se pozná, co je pro vás v té zemi důležité.

Není pro vás důležitý soukromý sektor. Je pro vás důležitý stát. Nechcete malý stát. Chcete víc utrácet a víc přerozdělovat. Je vám jedno, jakým způsobem budou udržitelné veřejné finance, protože přicházíte s astronomickým deficitem. Sami utrácíte bez jakéhokoliv uzardění, bez jakékoliv západky. A na podnikatele tady chystáte regulaci, která je bude stát dodatečné finanční prostředky, přestože ten přínos pro veřejné rozpočty a ekonomiku jako celek je pochybný.

Nemá cenu o EET více diskutovat. Zazněla tady spousta věcí, co se týče parametrů, proč je špatně, že ten limit obratu je tak nízký, proč je špatně, že tam jsou znovu uvedeny bezhotovostní platby, přestože to Ústavní soud znovu zrušil. A já myslím, že rozhodující je to, co jsem říkal na začátku. Prostě vy jste socialistická vláda, která podnikatelům nevěří, chce mít velký, silný a stále více přerozdělující stát.

Také když se podíváme na to, co tu v Poslanecké sněmovně schvalujeme, to, co vy přinášíte, tak to tímto směrem jde – k větším dluhům, k většímu přerozdělování, k vícero regulacím a braní podnikatelů u úst – a naopak věci, které by tato země potřebovala řešit – ufinancování zdravotního systému, sociálního systému, špatné výsledky ve vzdělávání – ty jsou vám ukradené. To je vaše vizitka vlády. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A máme zde poslední přihlášenou do rozpravy a tou je paní poslankyně Jana Filipovičová. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Filipovičová: Děkuji. Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane senátore, kolegyně a kolegové. K návrhu na opětovné zavedení elektronické evidence tržeb jsem v průběhu jeho projednávání vystupovala opakovaně. Dnes bych proto chtěla připomenout především jeden problém, který podle mě provází tento návrh od samého začátku.

Jedním z hlavních argumentů pro zavedení EET má být narovnání podnikatelského prostředí, jak už tady bylo řečeno, omezení šedé ekonomiky a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. Pokud ale má EET skutečně narovnávat podnikatelské prostředí, měla by podle mě platit jedna základní zásada: stejná pravidla pro všechny. Jenže už samotný návrh zákona obsahuje výjimky a zvláštní režimy pro některé skupiny podnikatelů.

V průběhu projednávání pak byly předloženy další pozměňovací návrhy, které navrhovaly obdobné výjimky pro jiné skupiny. Ty ale schváleny nebyly. A tady podle mě vzniká zásadní otázka, podle jakého klíče rozhodujeme, kdo výjimku mít může a kdo už ne? Nyní se zákon vrací ze Senátu s dalšími úpravami. A já rozumím tomu, proč se také Senát snažil některé jeho dopady zmírnit.

Senátní návrh mimo jiné přidává vynětí pro přímý prodej vlastních zemědělských produktů konečnému spotřebiteli. Nechci zpochybňovat důvody, které Senát k této úpravě vedly. Podle mě to ale znovu ukazuje problém samotného nastavení celého systému. Jestliže má EET narovnávat podnikatelské prostředí, nemůže současně nastavovat rozdílná pravidla podle toho, do které skupiny podnikatel patří. Takto nastavená elektronická evidence tržeb podle mě podnikatelské prostředí nenarovnává, naopak vytváří další nerovnosti. A právě proto tento návrh zákona podpořit nemůžeme. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Vzhledem k tomu, že není již nikdo přihlášen, tak... (Hlásí se ministryně Schillerová.) Se závěrečným slovem, paní ministryně, nebo ještě do rozpravy? Radši v rozpravě. Dobře. Tak rozpravu zatím nekončím. Slovo má s přednostním právem paní ministryně financí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Já vždycky raději...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jenom prosím, než začnete, dámy a pánové, věřím, že příchod v tuto dobu vás nadchl, ale buďme skutečně s tím hlukem dole, ať paní ministryni slyšíme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já raději vždycky v rozpravě, abych nedávala zbytečně náboje kritikům, že nemohli na mě reagovat a tak dále. Nebudu už dlouhá. Jsem tu dneska s EET 2.0, vůbec si netroufám počítat někdy minulost, s EET 2.0 jsem tu počtvrté a samozřejmě k tomu Senát, ale já se bavím o Poslanecké sněmovně. Takže já už s dovolením, dámy a pánové, nebudu reagovat na opakující se, stejné argumenty, které jsem slyšela v prvním, ve druhém, ve třetím čtení a dnes znovu, protože my jsme v nějaké procesní situaci, procedurální, a to víte, pane poslanče Haasi a další, že jsme v situaci, kdy tady máme senátní vratku, a máme jenom dvě možnosti. Buď ji jako vládní koalice se stojedničkou přehlasovat, a bude platit sněmovní verze, kterou jsme tady schválili tuším 15. července, anebo nepřehlasovat, což věřím, že se nestane, věřím svým kolegům, tak prostě už se nebudu vracet do zákona, který je ložen. Tady není jiná možnost. Proto jsem se i ve svém projevu zaměřila na pozměňovací návrhy, které tady přednesl pan senátor Třetina a které schválil Senát. Takže nebudu vám znovu vysvětlovat, jak je to, proč jsem řekla nesouhlasné stanovisko k bezpečnosti údajů. Vysvětlovala jsem to tady x-krát. Vysvětlovala jsem to i v rámci třetího čtení a nebudu to opakovat, protože to je všechno ve stenozáznamech naprosto podrobně, a já si za všemi svými vyjádřeními stojím.

Takže tím se omlouvám všem, abych byla zdvořilá, za to, že nebudu reagovat na věci, které v tuto chvíli jsou irelevantní. Ve hře už jsou jenom 4 pozměňovací návrhy Senátu, abychom si rozuměli, aby se někdo nezlobil, proč tady nereaguji na marmeládu, na výpalné a na další věci, které tady zazněly po x-té. Po x-té. A to říkám prosím s veškerou pokorou.

Pane poslanče Haasi, musím – nechtěla jsem, ale musím, protože vy máte takový zvyk i ve svých veřejných vystoupeních, že vždycky říkáte: vy říkáte půl pravdy a vy řeknete jenom A a neřeknete B, a tak to není a je to takhle jinak. No, není to tak, jak říkáte vy. Tak jak jste manipuloval, a říkala jsem vám to osobně, jak jste manipuloval v České televizi, v Událostech, komentářích, kdy jste tam byl s mým ctěným kolegou Radkem Vondráčkem, vztah mezi § 8 a 32 zákona o veřejných rozpočtech, o kterém jsme spolu hovořili. Vytrhl jste úplně nesouvisející věci, a to mě velice na vás mrzí, protože vím, že jste – myslím si, že jste právník, pokud se nemýlím, a vím, že jste člen ústavně-právního výboru. Já jsem to pak vysvětlovala panu prezidentovi, který se mě na to ptal. Prostě úplně jste nesourodé věci spojil, a to já teda považuji za nefér a u vás dvakrát za nefér, protože jste prostě právník. Takže jste vzděláním člověk na toto zaměřený. Ostatním bych to byla ještě ochotna nějakým způsobem odpustit. A teď děláte to samé.

Já jsem přece vysvětlovala velmi podrobně raz, dva, třikrát, dneska počtvrté a měla jsem to ve svém vyjádření a znova to zopakuji, já jsem interpretovala to rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2017, tak jak bylo. Ústavní soud nezrušil tehdy zákon o EET. Ano, zrušil jeho část – evidenci platebních karet. A my jsme se z toho poučili. Jsme o 10 let později, jsme technologicky úplně někde jinde. Jsme prostě v situaci, kdy jsme postavili poučeni z toho rozhodnutí Ústavního soudu, abychom případně byli schopni obstát, kdyby to někdo k Ústavnímu soudu dal, tak jsme se poučili a postavili jsme to na úplně jiných pilířích, na kontaktu mezi zákazníkem a tím prodejcem nebo tím, kdo poskytuje službu, nikoliv obráceně.

A prosím vás, vy zase jste to tady opakovali poněkolikáté. Ne, opravdu finanční úřad nemá automatický přístup do vašeho bankovnictví, nemá ho ta Finanční správa. Já jsem trošku s nadsázkou říkala, možná dobře, že si to myslíte. Nemá. Ani mít nemůže. Nebo chcete mít 100 000 berních úředníků? Nechceme. My je chceme snižovat, protože automatizujeme. Nemá. A jak vy víte, že ta platba tím telefonem, tím prstenem, to, co jste mě tady teď prostě poučovali, jak vy víte, že odchází na váš, na ten bankovní účet toho poplatníka? Jak to víte, že neodejde kdoví kam? No, nevíte. Neví se to. Proto musí mít Finanční správa, a tam skutečně sedí odborníci a můžete to tady bagatelizovat, jak chcete. Jsou to odborníci. A ta analytika je vysoce pokročilá. Jenom potřebuje ta data. A kus těch dat díky vašemu zásahu, díky zrušení EET prostě dneska v té analytice chybí. A EET je tam zase dodá.

Pak jste hovořili – a znovu, já se znovu opakuji, držím se jenom předmětu těch pozměňovacích návrhů ze Senátu. Vypuštění přirážky spojené s režimem EET off. Výpalné tady někdo řekl, výpalné. To je, to jsem ještě neslyšela. To bylo použito poprvé. Ale to je volba. Ten poplatník má volbu. On buď je v režimu dobrovolně, v režimu paušální daně, splňuje podmínky, rozhodl se pro režim paušální daně, vstoupí do režimu paušální daně, a když v něm je, to je nepřekročitelná podmínka, tak řekne: chci EET off. Já jsem strašně zvědavá, kolik jich bude. Dneska v režimu paušální daně, tady v tomto režimu máme asi 150 000 lidí, tak jsem zvědava, kolik z nich bude chtít mít EET off. A za to je tam prostě to navýšení, protože dnes mají tito poplatníci v režimu paušální daně do 1 milionu korun tu symbolickou stokorunu – platí na dani z příjmu. Samozřejmě k tomu sociální, zdravotní. A ta změna je v tom, že když bude v režimu EET off, tak bude mít 1 500. O 1 400 více. Nevím, co je na tom za výpalné. Anebo zůstane v režimu paušální daně, anebo nebude v režimu paušální daně. To je na něm. Tam není povinnost, tam je jeho rozhodnutí, jeho vůle. Takže určitě kdyby se to nelíbilo tomu poplatníkovi, tak prostě do toho režimu nevstoupí. To je, jak tady vždycky říkáte, myslím pan poslanec Haas to říká, tak jednoduché to je, tak vás budu citovat s tímhle sloganem.

A pak je tady ten přímý sezonní prodej vlastních zemědělských produktů přímo v místě jejich produkce. Já jsem o tom mluvila velmi dlouze, ke každému tomu pozměňovacímu návrhu jsem mluvila poměrně dlouho a chtěla bych připomenout třeba panu poslanci Munzarovi v dobrém, v dobrém, že jsem dala souhlasné stanovisko k jeho pozměňovacímu návrhu, aby takový ten sezonní prodej nebo nejenom prodej, aby se částka rozhodná pro povinnost pro to, aby nebyla nutnost podat daňové přiznání, tak aby se zvýšila z 50 000 korun na 100 000 ročně, podpořila jsem váš pozměňovací návrh, což samozřejmě může dopadnout i tady na ty drobné prodejce s těmi výpěstky, takže to je určitě určitá výhoda.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím poslance a poslankyně v sále, aby opravdu snížili tu hlasitost, a pokud si potřebujete ještě něco vyřídit, tak prosím mimo tento jednací sál. Děkuji.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, se vší pokorou, že jsme tady naposled kvůli EET, tak to ještě vydržte tu chvilku. Já budu fakt stručná. Děkuju vám.

To znamená, že tam to může na ně dopadnout. Samozřejmě mohou se dostat třeba i do toho režimu ETF a tak dále, ale to je nespravovatelné. A vysvětlovala jsem to dlouze. Nespravovatelné takhle, jak je to koncipováno v místě prodeje. Jak se odliší, co je výpěstek, co případně, s čím obchoduje a tak dále. Takže vytvoříme tady nerovné podmínky, nerovný přístup. Není možné, abych něco takového podpořila.

A na závěr z těch pozměňovacích návrhů si nechám ty zdravotní benefity, pane poslanče Slováku. Já vím, že to je vaše téma, vystupujete s tím pravidelně, takže vás to asi tíží. Tak já připomenu, jak to vzniklo, ty zdravotní benefity, protože opakování je matka moudrosti. Zdravotní benefity byly do konce roku 2023, to vládla vaše vláda, ve stejné skupině jako volnočasové a konsolidačním balíčkem vaší vlády se volnočasové benefity zastropovaly na polovinu průměrné mzdy. To teď rušíme tím zákonem. Konsolidační balíček vaší vlády, abychom věděli o čem mluvíme, ve kterém se stropovaly jak sociální, tak zdravotní benefity, byl schvalován také Senátem. Prošel v roce 2023 jako nůž máslem Senátem – konsolidační balíček, prošel také tedy ústavně-právním výborem, já jsem o tom mluvila v Senátu, se závěrem schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Takže bylo to úplně v pohodě.

Po roce zastropování – a pozor, prosím, teď mě poslouchejte, poslouchejte, protože to je prostě zase krásný příklad, komu se nahrávalo za bývalé vlády. Po roce zastropování na polovině průměrné mzdy, takže všem těm zaměstnancům se zastropovaly ty benefity na polovině pracovní doby, těm obyčejným. Došlo k tomu, že zdravotním benefitům byl vylobbován vlastní strop ve výši průměrné mzdy – za vaší vlády, za vaší vlády – a to v rámci novely zákona o zaměstnanosti, byl to zákon číslo 470/2024 Sb., pane poslanče Haasi, kdybyste si to chtěl ověřit, vy jste takový, že si to všechno ověřujete, tak vám to jenom říkám, který zákon to byl, abych vám ušetřila čas, a byly to, pozor, pozměňovací návrhy pánů poslanců Jurečky, Kaňkovského, Bauera Ochodnické a Bernarda. Šup, zdravotnické se šouply na polovinu průměrné mzdy. Takže ono to dokonce nemusí být 50 000 korun, protože ta průměrná mzda nám pravidelně roste. Teď je to už přes 50 000 korun. Tak jsme si to tam pěkně šoupli u těch zdravotnických, ale těm obyčejným zaměstnancům jsme to nechali na polovině. Přece na chudý lid patří přísnost, ne? To je vaše heslo. Tak. Je to tak, že?

Programové prohlášení naší vlády poptávalo jenom odstropování těch volnočasových benefitů. Chci připomenout, že to většinou jsou – vidíte to, když se podíváte do RIA k tomuto zákonu, tak ten dopad není tak velký, je prostě poměrně malý a volali po tom. Když jsme chodili po mítincích, tak jsme byli prostě v různých fabrikách a tak dále. Volali po tom jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé. Dali jsme si to jako hnutí do volebního programu a prosadili jsme to i do programového prohlášení vlády. A podívejte se. S jídlem roste chuť, takže v roce 2023 se prolobbovalo toto a teď je potřeba to prolobbovat, úplně to odstropovat. Tak komu by to asi tak pomohlo? Pane poslanče Slováku, když mě tady zkoušíte z těch lázní, co léčebné pobyty? Tam je velmi tenká hranice s wellness. Estetická chirurgie. Protože uveďte mi příklady, kde by ten zaměstnavatel investoval nad 50 000 ročně do zaměstnanců, nad 50 000 ročně. To jsou tyto příklady, přesně tyto příklady. A vám to není vůbec hanba. Vy jste udělali to, že jste to prostě lidem dali na polovinu průměrné mzdy, zdravotní jste dali na průměrnou mzdu a ještě to potřebujete odstropovat. A my říkáme ne. My nebudeme tady prostě, aby naši daňoví poplatníci, všichni jeden vedle druhého, platili za pobyt, léčbu, regeneraci v soukromých klinikách a tak dále, prémiové pobytové programy. No, pro koho? Pro manažery a samozřejmě pro vysokopříjmové zaměstnance.

Takže to my podporovat nebudeme, ale protože jsme naslouchali vašim argumentům, některým teda jiným, ne zrovna vašim, pane poslanče Slováku, tak jsme se o tom bavili s mým ctěným kolegou ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, za což děkuji, jsme vlastně připravili pozměňovací návrh, který je společný můj a Adama Vojtěcha. A já znovu zopakuji, že jsme byli inspirováni rakouským modelem, to jsem tady říkala ve třetím čtení, možná ve druhém, ve třetím, já už nevím, pořád jsem to říkala dokola, to znamená nehrazené screeningy například u kardiovaskulárních rizik, onkologických screeningů nad rámec veřejného zdravotního pojištění, nadstandardní preventivní prohlídky nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a tak dále. Nebude tam žádný limit. To znamená, když to ten zaměstnavatel zaplatí, může si to uplatnit jako daňově uznatelný výdaj. To je přece fér. A já chci věřit, že na to jste mysleli, když jste to chtěli odstropovat, protože my na to rozhodně myslíme.

A další argumenty pana místopředsedy Skopečka, jako je udržitelnost penzijního systému. Brzy sem dorazí, už to tady leží, před prvním čtením je lepší penzijko. Jsem na vás zvědavá. Moc se těším, kdo tady začne první – na to se nejvíc těším – bojovat proti sníženým poplatkům penzijních společností. Jsem na to zvědavá a moc se na to těším, takže tam to téma si zdvihneme a znovu si připomeneme, kdo tady za koho vlastně je.

A co se týče fiskálně strukturálního plánu, udržitelnosti, pane místopředsedo Skopečku, nemějte péči. Rozpočet sem dorazí, harmonogram se včera schválil a budeme se tomu věnovat dlouhé hodiny a velmi pečlivě, včetně všech výborů.

A my tady nejsme rok, my jsme tady 9 měsíců, aniž bych se vymlouvala, tak vytýkat nám problémy zdravotního systému, sociálního systému a výsledků ve vzdělávání, to je snad hodnocení vaší práce. Děkuji vám. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše vystoupení vyvolalo 4 faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Munzar. Jinak vám přeji hezký večer, vystřídali jsme se v řízení schůze. Tak, pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane místopředsedo. Paní ministryně, já na začátku chci poděkovat, že jste vystoupila a umožnila nám na vás reagovat. Já se budu držet ve své faktické pouze jedné věci, a to je to, co navrhuje Senát – vyjmout bezhotovostní platby. Vy jste nám tady několikrát, uznávám, několikrát říkala a technicky jste popsala, že jste změnili filozofii, že to není bezhotovostní platba, ale platba při kontaktu. Jenomže to je technický popis a my chceme vědět a já jsem se vás na to ptal tady ve všech čteních, ještě jsem nedostal odpověď, tak to zkouším naposled při vratce Senátu, jaký je vlastně rozdíl z pohledu plnění daňových povinností a rizika šedé ekonomiky, když se postavím před obchod, udělám přes internet on-line objednávku a zaplatím to přes bránu kartou před tím obchodem, před těmi dveřmi, protože to nepodléhá evidenci tržeb, ale když vejdu do toho obchodu a zaplatím to kartou při tom kontaktu, vlastně stejným způsobem, tak to evidenci podléhá.

Já nepotřebuju pořád znát to technické vysvětlení, jak to myslíte, že to bude fungovat. To my víme. My chceme znát ten faktický rozdíl, protože pokud nám ho neřeknete, tak samozřejmě my žijeme přesvědčení, že je to jenom k ukojení touhy státní správy po dalších a dalších informacích a nerespektuje to rozhodnutí Ústavního soudu, který říkal ve svém nálezu, že se musí na ty bezhotovostní platby zákonodárce dívat takto, jak on rozhodl, i do budoucna. Vy jste nám ten rozdíl nevysvětlila. Tak mi prosím řekněte, jaký je rozdíl rizika neplacení daní, jestli to zaplatím kartou před obchodem, nebo v obchodě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Kučera, připraví se pan kolega Haas k faktickým poznámkám. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo, pane předsedající. Děkuji taky paní ministryni, že do toho šla čelem, znova otevřela tu rozpravu, že si můžeme některé věci i v tomto širším kroužku tady vyříkat.

Paní ministryně financí tady řekla víceméně na margo toho prodeje ze dvora těch nejmenších živnostníků, že nebude vytvářet nerovné podmínky. Řekla to paní ministryně, která touto novelou, svojí novelou nerovné podmínky vytváří. Celou řadu výjimek přináší naprosto nesystémových, naprosto odlišných, žádné pojítko tam není. Jediné pojítko, které tam můžeme najít, to jsou volební dárečky – dárečky jednotlivým skupinám, které rozdává. To znamená ministryně, která vytváří nerovné podmínky, odmítá zahrnout do tohoto konceptu ty nejmenší živnostníky, kteří by si, když už se ty výjimky vytvářejí, tu výjimku zasloužili. Já předpokládám, že dnes ta sněmovní novela projde, ta sněmovní verze projde. Na to tady ta většina je. Já bych chtěl jenom požádat, a víceméně se obracím i na koaliční poslance, možná i na koaliční členy zemědělského výboru, aby skutečně se zamysleli nad tím a pokusili se připravit novelu nebo možná to dali do nějaké novely jiné toho, aby ti nejmenší, kteří skutečně prodávají ty výpěstky ze dvora, možná, že taky ti, kteří provozují nějakou formu agroturistiky, pronajímají jeden pokoj, tak aby do toho systému EET skutečně nepatřili. Když už ty výjimky rozdáváte, tak je prosím rozdejte i těm, kteří je skutečně potřebují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Haas, připraví se pan poslanec Slovák k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo. Pane místopředsedo. Paní ministryně, nejprve zcela vážné poděkování, to znamená už dvojnásobné za to, že jste vystoupila v rozpravě. To myslím zcela vážně a férově.

Teď už tak příjemný nebudu. Vy jste nám adresovala, a bylo nás víc, jmenovité výtky a obvinění z toho, že používáme nepravdy nebo polopravdy. Byl to takový závod, protože já jsem to tvrdil o vás. Takže teď mám na vás dvě otázky. A před tou otázkou vám ale odcituji dvě věty, které jste pronesla v 18.50 a které byly důvodem toho, proč jsem řekl, že v polopravdách opravdu umíte velmi mistrně bruslit. Teď cituji, zkontrolujte si ve stanu, vaše slova: „Je proto třeba připomenout, co Ústavní soud skutečně konstatoval. Evidenci tržeb ani evidenci bezhotovostních plateb za protiústavní neoznačil.“ Je ta věta pravdivá, nebo není? Za čárkou je určitě nepravdivá. Co Ústavní soud rozhodl v bodu 96 svého plenárního nálezu? Že bezhotovostní platby a jejich evidence je protiústavní. Takže vaše věta je přesně z poloviny nepravdivá. Evidenci tržeb skutečně za neústavní neoznačil, ale evidenci bezhotovostních plateb za protiústavní označil. Takže myslím si, že můj příměr k polopravdě je naprosto adekvátní.

A druhá věc. Vy tady argumentujete tím, jak správci daně nemají přístup k údajům o bezhotovostních platbách. Takže můj dotaz, a vy to samozřejmě víte, protože ve správě daní jste kovaná, co obsahuje § 57 daňového řádu? Přístup všech poskytovatelů platebních služeb včetně institucí elektronických peněz k údajům o účtech, o platbách, o stavu kont a tak dále. Samozřejmě na vyžádání, ne automatizovaně, ale netvrďte tady, že (Předsedající: Čas, pane poslanče!) Finanční správa ty nástroje nemá!

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pan poslanec Slovák vystoupí s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Děkuju, paní ministryně. Taky oceňuji, že máme možnost ještě reagovat, děkuju za ten historický exkurs. Doufám, že mě neobviňujete z toho, že bych u toho byl, ale děkuju za to připomenutí. Jenom vy jste zmiňovala, že se to bude zneužívat pro tu estetickou chirurgii, tak ta estetická chirurgie v téloze, na což se to nevztahuje, stejně jako na ty lázně, je uvedena taky, takže ta estetická chirurgie podle mě taky nebude asi ten nejlepší příklad, protože je taky uvedena v těch výjimkách.

Dost často hovoříte o tom, že jste propodnikatelská vláda, tak já jsem si přečetl to stanovisko Hospodářské komory České republiky, která navrhla podpořit ten původní pozměňovací návrh, který byl tady ve Sněmovně, který trošku upgradovaný o ty lázně právě, o kterých jste hovořila, tak upravili senátoři a posílají nám ho tady zpátky do Sněmovny. Takže my jsme propodnikatelská strana, to znamená, my v souladu i s tím stanoviskem Hospodářské komory tohle podpoříme. Děkuju. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní vystoupí pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já se strašně omlouvám a doufám, že vás neurazím, paní ministryně, a vás, pane ministře, ale berte to tak, že teď tady vystupuji místo profesora Duška, který není poslanec. Prostě fakt není šťastné používat slovní spojení screening a adjektivum, které vy jste k tomu použila. Já už si to nepamatuji. Screening je definován – ne v České republice, ale celosvětově – to je prostě terminus technicus, a buď existuje vyšetření, které je screeningové a splňuje podmínky screeningu, a pak je hyenismus státu, když to není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nebo to není screeningové vyšetření, je to cosi, co si nějaké pracoviště vymyslí, že bude dělat navíc, ale nesplňuje to parametry screeningu, prosím, ať to dělá, ale nemělo by to dělat na úkor standardních screeningů a nemělo by to prodlužovat čekací doby normálních pacientů na screening. To se týká i těch jakoby nadstandardních preventivních prohlídek. My máme jedny z nejvymazlenějších standardních preventivních prohlídek, tak jak je navrhla kardiologická a další společnost, a dokonce za to dostali – a pan ministr to velmi dobře ví – ocenění od Evropské společnosti pediatrické, teda všeobecného lékařství, a podle nás to dělají ostatní země. A to, že existují takzvané manažerské, já jim říkám papalášské prohlídky, kde určitá skupina lidí zaplatí 10, 20 000 ve státních zdravotnických zařízeních, kde ta zařízení místo toho, aby vyšetřovala standardní pacienty, dělala jim preventivní prohlídky a screeningy, tak vyšetřují tady tyto, co si to můžou dovolit, to je věc, která s tím nesouvisí.

Já chápu, že někteří lidé chtějí mít víc, ale není to screening a není to preventivní prohlídka. To je definováno. Je to stejná blbost, jako by někdo použil slovní spojení elektromobil na naftu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. To byl zatím poslední přihlášený k faktické poznámce. Jsme stále v rozpravě. Ptám se, zda se ještě někdo do rozpravy hlásí? Pokud se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není, také neeviduji.

Takže přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Nyní vám přednesu návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat:

„Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů, podle sněmovního tisku 189/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 189/6.“

Ano. Eviduji váš zájem o odhlášení, tak vás všichni odhlásím. Poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami přihlásili znovu. Hlásí se s přednostním právem paní poslankyně Malá.

 

Poslankyně Taťána Malá: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já ještě poprosím o pětiminutovou pauzu na poradu klubu hnutí ANO. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Takže 21.19 hodin. Pětiminutová přestávka. Budeme pokračovat ve 21.24 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 21.19 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 21.24 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Je 21.24 hodin, budeme pokračovat v přerušené schůzi. Ještě jednou upozorním, že jsme před hlasováním.

 

Já raději ještě jednou přednesu to usnesení, o kterém budeme hlasovat. K tomuto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců a ten návrh usnesení zní, že „Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů, podle sněmovního tisku 189/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 189/6“.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, bylo přihlášeno 159 poslanců, pro nehlasoval žádný poslanec, proti 108. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali. Nepřijali jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslanců. Poprosím, aby byl nastaven potřebný počet hlasů. Přednesu vám návrh usnesení, který zní, že „Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 189/5“.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 38, bylo přihlášeno 159 poslanců, pro hlasovalo 104, proti 45. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Tím končím projednávání bodu číslo 4.

Pokud vím, tak je dohoda, že tímto bodem dneska končíme, já tedy, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přerušuju 30. schůzi do zítřka, to je čtvrtka 10. září, a to do 9 hodin. Do té doby vám přeju hezký večer a klidnou noc.

 

(Jednání skončilo v 21.27 hodin.)

Aktualizováno 12. 9. 2026 v 0:51.