Neautorizováno!

Na druhý den premiér stejné vlády, ve které ona sedí, přijde a říká: Jo, my vážně zvažujeme, že bychom 40 procent podílu Letiště Praha poslali na burzu. Děláte si z těch lidí opravdu dobrý den? Nebo jste takoví amatéři, že nemáte sladěno, co vlastně chcete v té vládě dělat?

Nebo jak to dopadlo s Explosií? Ještě před třemi měsíci jste nám říkali, premiér říkal, že Explosii je super nápad prodat. Že proč by to vlastnil stát, když si to může koupit francouzský stát, který říkal, že by to koupil. Dává vám tohle vládnutí logiku? Rozprodej státního majetku, klíčových podniků této země, klíčové infrastruktury, kterou chcete rozprodávat proto, abyste zaplatili své nesmyslné předvolební sliby?

Tak jak to bude, paní ministryně? Půjde to letiště Praha Václava Havla na tu burzu, nebo nepůjde? Už jste si to vyříkali, nebo nevyříkali? Mají pocit lidé, kteří vás sledují, že jste normální, příčetní politici, kteří ví, co budou dělat za den, za týden, za měsíc, za rok, za čtyři nebo dokonce ve svých rozhodnutích za pět nebo deset, dvacet let pro tuto zemi? To nesvědčí moc o vaší příčetnosti, o selském rozumu, o racionalitě.

Do stejného vedení letiště posíláte lidi, kteří stáli v minulosti za obrovskými finančními problémy. Odbory se proti tomu bouří, říkají: To není normální. Vy ho obhajujete, jak je to skvělý manažer, a pak tedy, aby ho někdo pohlídal, tak se tam pošle bývalá tisková mluvčí Agrofertu. Ty vado, to je tedy kompetentní politika jako hrom.

Já bych byl rád, abyste se k tomu vyjádřili, protože to tady zaznívalo v posledních pěti, šesti týdnech, když nejednala Sněmovna. Tak přijďte a řekněte tady, jak to je tedy s tou Explosií. Prodáte, neprodáte nebo jste si dělali z lidí srandu? Jak je to s Letištěm Praha? Půjde na tu burzu, nebo nepůjde na tu burzu? Nemůžete takovým způsobem jako politici přece fungovat, pokud jste aspoň trošku zodpovědní.

Musím říct, že mě minulý týden zaujala jedna věc. Část z nás politiků jsme byli v Českých Budějovicích na Zemi živitelce. Děkovali jsme tam zemědělcům, potravinářům, lidem, kteří pracují na polích, starají se o to, abychom měli co jíst. Ve stejném čase vyjde video – já vím, že trošku staršího data – jak váš koaliční partner, toho času pozastavený vládní zmocněnec pro změnu klimatu, je schopen házet jogurty. Já jsem vždycky byl vychován k tomu... Ještě na památce. Jsem byl vychován k tomu, že k chlebu, potravinám máme úctu. U nás doma když spadl chleba, tak se chleba zvedl a políbil se. A vy máte ve svých řadách člověka, který takovým způsobem opovrhuje prací všech těch lidí, kteří každý den vstávají, v tvrdých podmínkách starají se o to, aby tato země měla co jíst. Takovéhoto člověka jste pověřili tím, že je vládním zmocněncem, teď tedy takový pozastavený, nepozastavený. Ani se neví vlastně, jak to s ním je. Evidentně se ukáže, že vlastně nikomu nechybí a nic ani nedělal. Ale proč to říkám? Nikdo z vás neřekl: To je tedy úplně mimózní přešlap. Je to neúcta vůči všem, kteří v potravinářství a zemědělství pracují. Přešli jste to.

Tady jste byli schopni tepat kdekoho z minulé vládní koalice, když něco řekl nepřesně, špatně a podobně, ale že by se někdo z vás chodíval omluvit i třeba za to, že premiér se neumí chovat k ženám. X-krát jsme slyšeli z řad kolegyň současné vládní koalice, že je něco neuctivé, jak se má někdo chovat a vyjadřovat. Já s tím souhlasím. Máme se chovat v mezích slušnosti, máme být tvrdí v argumentech, to buďme. Přesvědčujme se silou argumentů, čísel, ale nemáme nikoho zesměšňovat ani urážet. Jestli mně něco na vaší vládní koalici vadí, na některých členech této vlády, na premiérovi, že zesměšňují a urážejí lidi.

Všimněte si prosím pěkně, jak se část této vládní koalice chová vůči novinářům, vůči veřejnosti, když mají odpovídat na nepříjemné otázky. Premiér, ten nechodí prakticky nikam, kde je v diskusi nějaký jiný partner. Bojí se, nás opozice. Rozjel si svoji show v neděli ráno ve svých videích, kde je schopen naprosto nepokrytě lhát, ale není schopen chodit pravidelně do diskusních pořadů, kde by čelil relevantním otázkám, které mu nebudou říkat: Jak jste tak skvělý, pane premiére? Jak to tak skvěle děláte? Bojí se jít do debaty, kde by seděl někdo z nás z opozice, a když na to náhodou přijde a přijde mu některý novinář nebo novinářka na tiskovou konferenci po vládě, tak si všimněte, okamžitě přejde do osobního útoku, buďto na toho novináře nebo novinářku, nebo vůči tomu médii, za které tam ten novinář je.

Paní ministryně Schillerová, přijde vám normální, aby premiér na tiskovce říkal novinářce Zdíšo? Paní ministryně, přijde vám to normální? (Obrací se k ministryni Schillerové.)

Přijde vám normální, že ministr zahraničí některé novináře cíleně na tiskovku nepouští? Pane ministře Juchelko, přijde vám to normální? Lustrujete vy novináře na MPSV, kdo tam smí anebo nesmí?

Nikdy jsem to nedělal. Nikdy jsem nedělal to, že bych zakázal nějakému novináři přístup na tiskovku, protože povinností nás politiků je odpovídat na všechny otázky, odpovídat na nepříjemné otázky, dokonce někdy odpovídat i na blbé i paranoidní otázky, ale prostě naší povinností je ty odpovědi dávat. O tom je vymezení těch rolí, co dělá politik, co dělají média, co dělá parlament, co dělá parlamentní opozice. Ale váš premiér se toho bojí, váš premiér před tím utíká, váš premiér přejde do slovního útoku. Odvádí okamžitě pozornost od toho, co je podstatou té otázky. To považuju za něco, co je nefér, a je to jedna z věcí, která prostě tady normální nebyla, a proto je tady pojmenováván.

Je hrozně fajn, že pan ministr Havlíček, pan ministr Juchelka, pan premiér jdou na Lysou horu. To znamená vždycky nějaký sportovní výkon, ale možná kdyby šli na heřmanickou haldu, tak by to bylo lepší, protože by se mohli přímo na místě seznámit s problémem, který tam tíží lidi, a mohli by třeba odpovědět na otázku, proč jejich kolega z vládní koalice, ministr životního prostředí, pozastaví vyšetřování toho, kdo tam navezl materiál, který tam nemá co dělat a je nebezpečný. Vám to přijde v pohodě, členové vlády, že váš vládní kolega to zamete pod koberec? Fakt vám to přijde normální, že opravdu jeden z největších ekologických problémů současnosti necháte zamést pod koberec? (Obrací se k ministryni Schillerové.) Sklopená hlava, dívá se tady paní mistryně do mobilu. Byl bych rád, kdyby třeba... Někdy tady normálně, když chtějí ti ministři, tak nás tady zezadu oslovují, komunikuji s námi i mimo jednací řád. Já bych byl rád, kdyby někdo z vás tady dneska přišel, abyste na to odpověděli. To je kauza posledních týdnů, že váš ministr životního prostředí, který by měl hájit zájem životního prostředí, ochrany životního prostředí a ochrany lidí před nebezpečnými vlivy, tak že něco takového nezamete (zamete?) pod koberec. Vy k tomu mlčíte, nikdo z vás se k tomu nevyjádří a ticho po pěšině.

Pak tady ještě pár věcí, které taky zazněly za poslední zhruba dva měsíce. Já nechápu, proč vláda upravuje jednací řád vlády. Proč se má zveřejňovat informace z jednání vlády až po nějakých dvaceti nebo třiceti letech? To jsme fakt jako za bolševika? Čeho se tato vládní koalice a vláda bojí? Přece vždycky byla informace o tom, jaký byl minimální poměr hlasování. Vy se bojíte říct, jaký byl poměr hlasování? Ano, nikdy se nezveřejňovalo přesně, jak který ministr hlasoval, ale alespoň byla známá informace, jaký byl poměr, jestli to bylo těsně o jeden hlas, anebo jestli to pro to hlasovali všichni, nebo jeden nebo dva se drželi. Proč to chcete tajit? Proč měníte pravidla po třiceti šesti letech? Žádná předchozí vláda neměla ambici tajit, jakým poměrem se na té vládě hlasovalo, a strčit do trezoru na třicet let zápis z jednání vlády. Tohle mně fakt normální nepřijde. To, že tady omezujete transparentnost, svobodu slova, přístup informacím, to je prostě něco, co tady děláte od začátku vašeho nástupu. K tomu jako opoziční představitelé fakt mlčet nebudeme.

Pak jsou tady některé jako zajímavé věci, které... Teď se dostáváme k tomu, co budeme projednávat za pár hodin, a to je to veto pana prezidenta. To jsou ty rozpočtové věci. Mě zaujalo to, že vlastně tady ta vládní koalice, byť tady má většinu, tak asi se bojí o to, jak to bude v budoucnu, tak prostě vypíná ty standardní mechanismy, které tady dlouhé roky byly. To znamená, aby tady byla daleko větší kontrola Sněmovny přes rozpočtový výbor vůči přesunům v jednotlivých rozpočtových kapitolách, aby v době mimořádných situací to nebyla Sněmovna, ale byla to vláda, která si dá takovou tu obezličku, že jí to schválila Bezpečnostní rada státu, na které tedy hlasují pouze členové, vybraní členové vlády. ***