(pokračuje Patrik Nacher)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 145/ – třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele místopředsedkyně vlády, ministryně financí Alena Schillerová. Paní ministryně, poprosím, a zpravodaje garančního výboru, poslanec Vladimír Pikora.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 145/3, který byl doručen 26. června 2026. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 145/4. Nyní se táži paní ministryně jako navrhovatelky, jestli chce vystoupit před otevřením rozpravy? Ne? Takže v tom případě otvírám rozpravu k tomuto bodu.

Nejprve přečtu omluvu. Pavel Outrata celý jednací den – pracovní důvody. Teď zde mám přednostní práva. Já vás poprosím o klid. Na přednostní právo mám vystoupení Aleny Schillerové, pak se mi hlásí zpravodaj, pak se tedy hlásím i já. Pak poprosím pana místopředsedu, aby mě tady vystřídal, protože tam mám, protože mám tady nějaké pozměňovací návrhy. Takže v této chvíli poprosím... Paní ministryně, já jsem teďka nerozuměl. (Odpověď ministryně mimo mikrofon.) Ano. Ne, mám tady přednostní právo na vystoupení. Takže teď je prostor pro vás. Pak vystoupí zpravodaj Vladimír Pikora. A pak jsou přihlášeni ti, které vidíte na obrazovce. Mezi nimi se nějak přihlásím já, až mě tady pan kolega vystřídá. Paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, předkládám vám k projednání ve třetím čtení novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Hlavním cílem tohoto návrhu je převést do českého práva novou evropskou směrnici o spotřebitelských úvěrech. Návrh zákona jsem podrobně představila v prvním a ve druhém čtení. (Ministryně se kvůli hluku obrací na předsedajícího se slovy – to je peklo tady.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já rozumím. Kolegyně, kolegové, já vás poprosím o ztišení tady napravo. Počkejte, paní ministryně. (Ministryně: Určitě.) Já myslím i tady jako na té ministerské úrovni, aby byl klid. (Ministryně: Jo, už to půjde.) Předseda Poslanecké sněmovny také, já to mám padni komu padni. I vlevo poprosím. Jestli můžu poprosit o klid, zbytečně se zdržujeme. Jestli máte něco k projednání mimo tento zákon, tak prosím mimo tento sál. Děkuji. Paní ministryně, máte prostor.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju, pane místopředsedo. Návrh zákona jsem podrobně představila v prvním a ve druhém čtení. Detailně byl návrh projednán jak rozpočtovým výborem, tak podvýborem pro ochranu spotřebitele a podvýborem pro bankovnictví, pojišťovnictví, finanční trhy a další finanční záležitosti.

V rámci druhého čtení bylo k návrhu zákona předloženo několik pozměňovacích návrhů, které jsme všechny velmi pečlivě zvážili. A dovolte mi, abych se k některým z nich stručně vyjádřila.

Hojně diskutovaným tématem byla úprava soukromoprávních důsledků při neposouzení úvěruschopnosti. Na základě intenzivních jednání vznikl kompromisní pozměňovací návrh, který řeší dvě otázky. Za prvé, zachovává stávající platné znění § 87, které díky judikatuře Nejvyššího soudu není potřeba měnit. Tato judikatura jasně mluví o materiálním pojetí posuzování úvěruschopnosti, tedy že má být chráněn ten spotřebitel, který úvěr vůbec neměl získat, protože na jeho splácení objektivně neměl, a ne ten spotřebitel, který na splácení úvěru měl, ale poskytovatel úvěru udělal chybu při posouzení jeho úvěruschopnosti.

Za druhé, přidává vyvratitelnou právní domněnku úvěruschopnosti spotřebitele pro většinu splacených úvěrů a pro splacené hypotéky. Tento pozměňovací návrh tak řeší i problematiku byznysu se splacenými úvěry, tedy nevhodné praktiky některých advokátů, kteří se snaží zneplatňovat již splacené úvěry s cílem získat zpět všechny zaplacené úroky.

V souvislosti s rozšířením působnosti zákona i na úvěry zdarma jsme řešili téma prodeje zboží na splátky, typicky například mobilních telefonů. Výsledkem jsou dva pozměňovací návrhy.

První z nich upravuje zjednodušený postup při posuzování úvěruschopnosti při prodeji zboží na splátky zdarma. Druhý pak odkládá účinnost nových pravidel pro dosud neregulované úvěry zdarma, a to od 1. února 2027. Věřím, že oba tyto návrhy budou mít vaši podporu. Jedním z klíčových prvků návrhu je potom zastropování ceny spotřebitelských úvěrů.

Zvažovali jsme různé způsoby řešení. Výsledkem je strop pro standardní úvěry na úrovni 48 procent roční procentní sazby nákladů, který vychází z platné judikatury v souladu s dobrými mravy a na kterém je shoda většiny trhu i neziskových organizací.

Tato úprava zabrání nepřiměřeně drahým úvěrům. Současně pak nepovede k omezení dostupnosti legálních úvěrů pro rizikovější klienty. Zde považuji za důležité setrvat na vládním návrhu zákona.

Na závěr ještě považuji za vhodné stanovit přiměřenou legisvakanci tak, aby měli poskytovatelé úvěrů dostatečný čas na přizpůsobení se novým pravidlům. Proto tak v rámci rozpravy navrhnu opravu účinnosti zákona, a to v souladu se zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv od 1. ledna 2027. Ráda bych také připomněla, že lhůta pro transpozici směrnice o spotřebitelských úvěrech již uplynula, a proto je nutné schválit návrh zákona co nejdříve. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní ministryně. Protože už jsme v otevřené rozpravě, mám tady jednu faktickou poznámku. Jiří Svoboda... (Předsedající se rozhlíží po sále.) Tak nevím, tak to byl asi omyl. Pokud není faktická poznámka, pana Jiřího Svobodu odmažu. A s přednostním právem vystoupí zpravodaj pan poslanec Vladimír Pikora, pak se připraví tedy Karel Haas, já ho pustím. A pak já bych se kdyžtak, já tady stejně nemám nikoho, kdo by mě vystřídal v této chvíli, takže takové bude pořadí. Tak pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Dobrý den, dámy a pánové. První čtení proběhlo 22. a 23. dubna 2026 na 14. schůzi Poslanecké sněmovny. Návrh zákona byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Lhůta k projednání výborem byla zkrácena na 30 dní. Garanční rozpočtový výbor projednal návrh zákona a vydal dne 30. dubna 2026 usnesení doručené poslancům jako tisk 145/1. Garanční rozpočtový výbor projednal návrh zákona a vydal dne 20. května 2026 usnesení doručené poslancům jako tisk 145/2. Ten obsahuje pozměňovací návrhy.

Ve druhém čtení byl Poslaneckou sněmovnou návrh zákona projednán 25. června 2026 na 24. schůzi. Podané pozměňovací návrhy, kterých bylo celkem 17, byly vydány jako tisk 145/3, který vám byl rozeslán také 26. června 2026 v 10.37. Rozpočtový výbor vydal usnesení garančního výboru, které bylo 1. 7. 2026 doručeno poslancům jako sněmovní tisk 145/4. Ten obsahuje proceduru a stanoviska výboru k návrhům.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju. My jsme se tady radili, protože kolega Karel Haas je tam dvakrát na té obrazovce, tak se omlouvám. On je teďka tedy na řadě. Připraví se Jan Papajanovský. A já se tam nějak mezi vás nebo po vás vsunu. Tak pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu nijak dlouhý, to vystoupení, protože padají tradiční otázky, odhaduji na 10 až 15 minut, velmi hrubým odhadem.

Druhá poznámka. Úvodem budu opravdu ryze odborný. Ta debata má být odborná. Tohle je odborný návrh, takže budu ryze odborný. Teď to říkám s úsměvem a láskyplně, tu správnou politickou debatu, a každý z našeho úhlu pohledu, jsme si s paní ministryní odbyli u EET ve středu. Takže dnes, paní ministryně, se nemusíte nijak bát těch věcí, které budu uvádět, já vím. Takže opravdu to bude ryze odborná debata a řekl bych, že nebude střetová, bude spíš o správném nastavení vlastně dvou klíčových institutů, které byly i předmětem debat na těch odborných fórech, která vy jste shrnula.

A poslední věc, kterou chci říct úvodem, než se dostanu k tomu prvnímu klíčovému bodu z návrhu zákona, je velké poděkování. A ono směřuje jak na současné vedení Ministerstva financí, tak na předchozí vedení Ministerstva financí, protože všichni aktéři, a kdo z vás, vím, že to nejsem zdaleka sám, kdo pocházíme, pracujeme s lidmi z finančního sektoru, a teď ze všech jeho součástí, tak ta debata i s trhem, a tak to má být, trvala, teď zaokrouhluji, téměř dva roky. Přesně tak. Tak jsme u toho počátku, a můžu to potvrdit, a ta debata byla i tím trhem vnímaná velmi pozitivně. Bylo nasloucháno. To, že se nakonec ta platforma třeba neshodne na jednom řešení, tak takový svět je. Takže velké poděkování za tu velmi dobrou a hlubokou diskusi odbornou i s trhem.

Ty klíčové body, které chci nějakým způsobem nasvítit, chci o nich tu debatu rozproudit, tak v zásadě jsou dva. Jeden, ten naprosto správně akcentovala i paní ministryně, posouzení úvěruschopnosti zákazníka, spolu související paragrafy 86, 87. Já nepřekvapím nijak asi odborné kolegyně, kolegy, kteří zůstali tady v sále, na toto odborné téma.

Já vlastně shrnu ty body, které jsem uváděl primárně na podvýboru kolegy pana místopředsedy Patrika Nachera, jeho prostřednictvím. Já jsem tady chtěl poprosit, a dobře vím, že vznikl pozměňovací návrh, na kterém je křehká kompromisní shoda. Nicméně já jsem chtěl poprosit, jestli by pořád ještě paní ministryně a ministerstvo nezvážilo to, že já jako opoziční poslanec prosím o to, abychom setrvali na tom vládním návrhu, tak jak přišel, paní ministryně, od vás z ministerstva, to znamená na tom nulovém sněmovním tisku. Velmi zjednodušeně řečeno na tom, že jsme v tom § 87, který popisuje důsledky nesprávného posouzení úvěruschopnosti, měli raději tu část věty za středníkem, která vyjadřovala materiální pohled na ty soukromoprávní důsledky posouzení úvěruschopnosti. Proč to říkám? Všichni, kdo jsme v té odborné debatě ponořeni, tak skutečně známe to, řekněme klíčové rozhodnutí Nejvyššího soudu, kdy Nejvyšší soud České republiky skutečně potvrdil, že ten přístup k posuzování toho - a občas se zapomíná na to, co je tím soukromoprávním důsledkem – to je vlastně nejtvrdší důsledek, který soukromé právo zná. To znamená vyslovení absolutní neplatnosti celé té smlouvy a rolování všeho nazpátek, to znamená vracení veškerých ...... ?, poskytnutých plnění a protiplnění.

Tak můj první argument je ten, že to jedno rozhodnutí Nejvyššího soudu, které já považuju za správné, ještě neznamená stoprocentní jistotu do budoucna, z následujících důvodů. Kdo jsme praktikující právníci a advokáti, právníci v jakýchkoliv pozicích, já vždycky jsem hrdý na to, že jsem 23 let dělník práva, tak víme, že judikatura českých vysokých soudů není neměnitelná, není neměnná a může se v budoucnu změnit. To je ten první nejzásadnější důvod. To znamená jedno rozhodnutí Nejvyššího soudu, byť ho považuju za správné, byť s ním ministerstvo správně argumentuje, tak já pořád bych raději nastavil to materiální hledisko posouzení důsledků úvěruschopnosti do zákona. To je ten nejjasnější důvod, který pro to uvádím. Druhá věc, kterou uvádím, je to, že zatím se ono zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu nepropsalo, a já to za chviličku řeknu, ty počty.

A o tom, že ten problém je opravdu jako kapacitně velmi robustní, tak se nepropsalo úplně jednoznačně do rozhodovací praxe finančního arbitra. My jsme měli paní finanční arbitryni na všech těch platformách, na kterých to odborné jednání probíhalo. Skutečně jsme s paní finanční arbitryní, ona je velmi odborně zdatná na té své pozici, jsme tuto problematiku věcně probírali i z pohledu toho, jak jednotlivá rozhodnutí finančního arbitra ve věci posuzování úvěruschopnosti spolu ladí nebo neladí, jak ladí právě na toto klíčové rozhodnutí Nejvyššího soudu, jak rozhodovací praxe finančního arbitra ladí nebo neladí i na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, který je právě v posuzování úvěruschopnosti také velmi aktivní. A skutečně v tuto chvilku, a potvrdila to vlastně na těch odborných fórech i v debatě na dva páry očí, paní finanční arbitryně, že skutečně ta doposud publikovaná rozhodnutí finančního arbitra nejsou úplně jednoznačně souladná s tím rozhodnutím Nejvyššího soudu.

To je druhý důvod, proč prosím o podporu úplně prvotního sněmovního tisku, to znamená, té nulové verze, která přišla z Ministerstva financí.

Třetí důvod, proč prosím o podporu té nulové verze, to znamená zákonné zakotvení materiálního přístupu k posuzování úvěruschopnosti, tak třetí důvod je – už jsem to malinko nakousl – rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie. České vysoké soudy mohou rozhodovat, co chtějí. Finanční arbitr může rozhodovat, co chce. Třeba by i rozhodovaly v tomto trendu, takto do budoucna správně. Ale když nám bude soudní dvůr Evropské unie rozhodovat jinak a otázka spotřebitelských úvěrů je harmonizovaná na evropské úrovni, proto koneckonců implementujeme CCD dvojku směrnici, tak když nám Soudní dvůr Evropské unie bude rozhodovat jinak v té věci, a přiklonil-li by se Soudní dvůr Evropské unie k formálnímu pojetí úvěruschopnosti, to znamená, když to zase přeložím do lidštiny, k vyslovení neplatnosti celé smlouvy o spotřebitelském úvěru pouze na základě formálních pochybení, a já jinak neomlouvám toho poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak pokud by se nám touto cestou vydala rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, tak by české vysoké soudy, finanční arbitr, mohly dělat, co chtějí a nepřetlačíme to.

Nepřetlačíme to. A zákonná opora to samozřejmě také nepřetlačí. To bych byl pokrytec, kdybych tvrdil něco jiného. Ale rozhodně budou mít české vysoké soudy při jasné zákonné opoře v českém právu mnohem silnější pozici pro to, řekněme, správné rozhodování. A z mnoha – teď tady nebudu zdržovat, já bych mohl ten výčet udělat včetně citací, ale nebudu zdržovat, ta debata je odborná, tak si myslím, že kdo zůstal v tomto sále, tak ta klíčová nosná rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věcech posouzení úvěruschopnosti zákazníka, znáte, tak dobře víte, že ta rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie také nejsou jednoznačná.

Takže tolik tři konkrétní důvody, proč prosím o to, aby parlament, paní ministryně, setrvaly na tom nulovém tisku, to znamená na tom z ministerstva doručeném znění § 87. A to, že to není drobný, zanedbatelný problém, ale je to naopak robustní otázka, tak já to uvedu na posledních publikovaných počtech sporů u finančního arbitra. To totiž dokresluje to, že ten problém je robustní a snaha, a teď mluvím proti vlastní právnické profesi, snaha některých advokátů o to svézt se na slibech pro zákazníky – my vám uděláme spotřebitelský úvěr zadarmo, prosoudíme u finančního arbitra neplatnost a dokážeme vám vrátit veškeré řeknu zaplacené úroky a tak dále. Tak prostě to, že si z toho někteří advokáti, z mého pohledu predátoři na tom trhu, udělali živnost u finančního arbitra, tak to já tedy považuji za velmi kritikyhodný přístup. A počet těch řízení. Je to z výroční zprávy finančního arbitra za poslední uzavřený kalendářní rok, za rok 2025. V roce 2025 bylo u finančního arbitra zahájeno celkem 12 050 řízení a z toho 11 386, z 12 050 řízení 11 386, bylo zahájeno ve věci spotřebitelských úvěrů. To znamená, ten poměr je absolutně vysoce přes 90 procent.

A já, abych dokreslil to, že ty predátorské praktiky, a teď nemluvím proti finančnímu arbitrovi, nemluvím proti ministerstvu, mluvím proti těm predátorským praktikám některých právníků - to se vůbec ještě nebavím o vinklářích, kteří si na právnickou advokátní profesi jenom hrají a ještě na ni parazitují, – tak ten nárůst je možná ještě markantnější od roku 2023, a teď už se bavím jenom o té podmnožině, 11 386 řízení ve věcech spotřebitelských úvěrů v roce 2025, ještě více alarmující.

Dramatičtější je nárůst počtu těch řízení poslední 3 celé kalendářní roky. Rok 2023 ve věci spotřebitelských úvěrů 2 097 zahájených řízení oproti 11 386 o 2 roky později, v roce 2024 – 5 187 řízení ve věcech spotřebitelských úvěrů a více než stoprocentní nárůst jejich počtu v roce 2025 – 386. Takže to je vlastně nikoliv právní argument, ale řekněme kvantitativní početní argument o tom, že ten problém je opravdu značný a podle mého názoru bychom na ten problém měli reagovat tím, že dáme do zákona jasnou zákonnou stopku a jasné pravidlo a tak to říká původní vládní návrh, kterého se z opozice zastávám, že posuzování úvěruschopnosti zákazníka ve věci spotřebitelských úvěrů je materiální.

Takže tolik, řekněme, 3 právní argumenty primárně směřující na judikaturu a 1 kvantitativní argument k té části A, za mě je to největší část, kterou chci zmínit, takže už jsem určitě za polovinou svého vystoupení k posouzení úvěruschopnosti zákazníka.

Druhý bod a také ho nasvítila paní ministryně, nasvítila ho správně a nasvítila ho s respektem, je otázka stropů na úvěrové náklady pro zákazníka, lidově řečeno si, řekněme, strop na RPSN nebo strop na procentní náklady, které mohou být se spotřebitelským úvěrem spojeny. Já nejvíce podporuju a teď jenom vysvětlím, nejsem pokrytec. Já nejvíce podporuju ten dojednaný kompromis s trhem, to znamená ty stropy tak, jak jsou nastaveny opět ve vládním návrhu. To znamená, horuju tady za to, abychom i ve věci stropů nákladů hlasovali všichni, jak koalice, tak opozice v této odborné věci pro ten kompromis, který je obsažen ve vládním návrhu. Načetli jsme s panem kolegou Munzarem a jsem pod tím podepsán, načetli jsme vyšší hranici stropů, načetli jsme ji, já se k tomu hlásím a teď to vysvětluju, proto ten bod tady zmiňuju, protože až do posledního okamžiku jsme nevěděli, zda nebude poptávka po tom, aby se ty stropy snižovaly, aby se ty stropy snižovaly. A to je cesta do pekel. Já hned řeknu, proč je to cesta do pekel. Jsou země kolem nás, které pod rouškou populismu si nastavily stropy nižší. A k čemu to vede? Takhle jednoduchý ten argument je. Podívejte se na Slovensko, jakákoliv regulace, jakákoliv regulace stropů úvěrů vede k čemu? To, že sice zregulujeme tu špičku ledovce, to, že zregulujeme špičku ledovce u úvěrů, které poskytuje regulovaný segment, které poskytuje regulovaný trh, ale nikdy nezregulujete jakýmikoliv stropy to, co se děje v šedé zóně nebo dokonce v černé zóně, protože lichva je mimo jiné trestný čin, ale velmi obtížně prosazitelný a data, statistická data ze zemí, které šly ve stropech extrémně nízko, tak k čemu to vedlo? Příklad Slovenska, a teď budu dokonce lokální, zejména některé komunity na středním Slovensku, na východním Slovensku a tak dále jsou plné lichvářů, kde se poskytují úvěry dokonce za stovky procent, ručené samozřejmě nejlépe materiálními statky velmi hodnotnými a v zásadě poskytované v černé, lichvářské, nijak neregulované zóně. To znamená, byl bych velmi rád, abychom u stropů nákladů nepodléhali žádnému populismu a nehnali stropy nějak nízko. To je druhý bod, který jsem chtěl zmínit.

Třetí – jenom má prosba na paní ministryni a samozřejmě ta stanoviska znám, jestli by nechtěla, a u jednoho toho pozměňovacího návrhu, paní ministryně, (Vystupující se obrací směrem k ministryni Schillerové.) můžu takovou prosbu?Já budu akcentovat, já ty stanoviska znám, ne, to já si nemyslím, že byste debatovali o něčem jiném. Ale teď je to taková osobní prosba. Já u jednoho pozměňováku mám snad kladné stanovisko předjednáno (nesrozumitelné) a u jednoho ne. Já mám 2 nebo máme s kolegy, omlouvám se, máme s kolegy 2 pozměňováky a to je odborné pojmosloví, v zásadě opravdu správný slovesný tvar informování.

A pak druhá věc je pozměňovák, který škrtá český gold plating. Je tam malý gold plating CCD dvojka směrnice u spotřebitelských úvěrů ve formě kontokorentu. Směrnice tomu říká přečerpání, ale myslím, že všichni Češi to znají pod pojmem kontokorent, tak směrnice CCD dvojka výslovně nepožaduje odbornou způsobilost. Samozřejmě i u kontokorentů směrnice požaduje všechny odborné povinnosti s výjimkou požadavků na odbornou způsobilost těch zákazníků. Tak teď slyším to... (Ministryně Schillerová reaguje mimo mikrofon.) Tak v tom případě moje prosba je vyslyšena už v průběhu debaty, tak to děkuju, protože škrtnutí tady toho malého českého gold platingu, to znamená škrtnutí požadavku na odbornou způsobilost v zásadě zaměstnanců bank, kteří zcela standardně a dneska to asi máme každý téměř u svého běžného úvěru máme možnost přečerpání, takzvaný kontokorent, tak tam by ten požadavek na odbornou způsobilost byl nad rámec směrnice.

A poslední bod, ve kterém budu velmi citlivý, ale přesto ho tady chci zmínit, a to je právo být zapomenut. Právo být zapomenut při posuzovaní tak citlivé věci jako je absolvovaná onkologická diagnóza u klientů, kteří čerpají spotřebitelský úvěr a třeba ještě k tomu mají jako standardní službu pojištění nesplacení toho spotřebitelského úvěru. Vím, že jsou tady pozměňovací návrhy, které nastavují jednotnou pevnou časovou linku. Jsou tady pozměňovací návrhy na šest, na sedm let na právo být zapomenut. Já vůbec to právo být zapomenut nezpochybňuju, jenom varuju před dvěma věcmi.

Za prvé, pokud nastavíme tu linku takhle paušálně, tak je to jenom zprůměrovaná hodnota. Kdežto tvrdá data pana profesora Duška z ÚZISu jasně ukazují, že léčba a zaplaťpánbůh za to, přeju to ze srdce všem onkologicky nemocným, tak ta léčba, to úplné vyléčení je u různých onkologických diagnóz z logiky věci jiné. To znamená vlastně nastavení jedné paušální hranice práva být zapomenut je nespravedlivé vůči těm onkologickým pacientům s těmi diagnózami, které jsou vyléčené rychleji, než je ta jednotná zprůměrovaná hranice. To je jeden důvod lidský vlastně pro ty onkologické pacienty, kteří jsou plně vyléčeni rychleji. A druhý důvod, ten směřuje z trhu, je to prosba. Už od roku 2023, píše se rok 2026, to znamená, není to něco o tom, kde by trh, pojistný trh začal konat až na základě tady poptávky od politiků. Existuje samoregulační standard České asociace pojišťoven. Ten samoregulační standard byl projednán s Ministerstvem financí, byl projednáván s Českou národní bankou, byl projednáván s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a ten samoregulační standard je individualizovaný právě směrem k jednotlivým onkologickým diagnózám.

Takže ten samoregulační standard je za a) vlastně ve prospěch onkologických pacientů spravedlivější. To je jedna věc, proč horuju proti tomu, abychom nebo nehoruju, to není tak silný důvod. To se za to slovo omlouvám. Proč si nemyslím, že zprůměrovaná jedna hodnota časového limitu pro právo být zapomenut je správná.

Tak za prvé tím znemožňujeme tu individuální spravedlnost ve prospěch onkologických pacientů. A za druhé – teď to řeknu velmi zjednodušeně, když trhu už podruhé jako politici řekneme, my nevnímáme vaše snahy o samoregulaci a přece vždycky bychom měli nejprve jít cestou samoregulace teprve když samoregulace nefunguje, tak máme jít cestou zákonné úpravy, inflaci práva podle mě podporovat nemáme, tak když trhu vyšleme signál, nerespektujeme vaši samoregulaci, kterou jste přijali už v roce 2023, tak podruhé tomu trhu podrážíme nohy. A proč říkám podruhé? Touto Sněmovnou z mého pohledu bohužel jsme úplně stejně shodili, já jsem hlasoval proti, nicméně ty hlasy nestačily, jsme v minulém volebním období shodili samoregulační standard u obmyšlených a oprávněných osob pouze na základě a z mého pohledu populistického návrhu Senátu a myslím si, že pokud jakékoliv části sektoru, nejen finančnímu sektoru, budeme podrážet nohy v tom, že nebudeme ctít jejich samoregulaci, no tak ten trh přestane být k jakékoliv samoregulaci motivován a myslím, že ten postup by měl být opačný.

Trhy mají se samoregulovat v citlivých věcech. Má se v tom trhu nechat volnost, aby k té samoregulaci dospěl, a nemáme podporovat inflaci práva, to znamená přijímání zákonů tam, kde trh k té samoregulaci sám a správně dospěl. Tolik ty 4 body za mě, tak věřím, že jsem ho tolik nepřetáhl. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. Došlo ke změně řídícího schůze neboť pan kolega Nacher bude vystupovat, proto jsem řízení převzal já. A máme tady jednu faktickou poznámku, se kterou přichází pan poslanec Milan Brázdil. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já děkuji za dvě minuty. Já bych chtěl reagovat a vlastně obhájit právo být zapomenut. Všichni jak tu jsme, jednoho dne padneme v zapomnění, ale tady je to v dobrém slova smyslu. Onkologicky nemocný člověk, který ukončí svou léčbu, tak dneska se ví, že jenom pět procent po tom sedmém roku vlastně buď ten člověk umře, anebo znovu musí zahájit léčbu. To jsou data.

A z toho vychází ten můj pozměňovací návrh, který říká, že to je maximální jenom sedm let, bude nahlíženo maximálně na toho pacienta tak, že bude mít třeba jiné, nebude na něho hleděno jako na zdravého a může mít ty podmínky pojištění toho viru (?) prostě jiné. Čili z patnáct let to dostávám nebo ten můj návrh je na sedm. A proč sedm? Protože ještě jednou, protože právě jenom pět procent těch onkologicky nemocných umře anebo potom zahájí znovu tu léčbu. Čili za mě to jsou data, to není jako, že bych si to vycucal z prstu a já proto si myslím, že to je správné. Ne, aby na něho nahlížely 15 let ty pojišťovny a mohly si dělat, co chtěly, ale jenom sedm. Pan kolega Haas mě neposlouchá. Samozřejmě, oni můžou i po šestém po čtvrtém, můžou míň a to je na nich. Ale jenom to dávám, není to nic špatného. Dělají to i jiné státy v Evropě, dokonce jdou pod tuto úroveň. Dokonce návrh kolegů z ODS bylo i šest. No já doufám, že projde ta pětka. A budu za to rád. A proto vás za to prosím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji A dalším v pořadí je pan poslanec Jan Papajanovský. Tím myslím v pořadí s vystoupením v rozpravě. Než přijde, tak máme tady další omluvu. Pan poslanec Karel Tureček celý jednací den z pracovních důvodů. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych tady v poměrně stručném projevu přednesl několik stanovisek našeho klubu k tomu, jak se stavíme k projednávanému tisku. V prvé řadě chci říct, že zákon jako celek jsme připraveni podpořit, protože ho považujeme za přínosný a domníváme se, že to řešení, které Ministerstvo financí ve většině případů zvolilo, je vhodné. Zásadním principem toho zákona, který směřuje k ochraně spotřebitelů, je zavedení té úpravy, která vlastně stropuje spotřebitelské úvěry, kde, byť v obecné rovině jsme příznivci toho, aby ceny stanovoval trh, nikoliv aby byly dány nějakou regulaci nějakým nařízením, tak v tomto konkrétním případě se domníváme, že jde o vhodné řešení, ke kterému mělo dojít už dávno, protože opravdu v těch historických dobách se tady ten byznys na pomezí lichvy a slušného podnikání rozmohl natolik, že bude velmi těžké dostat z něj všechny lidi, kteří do těch dluhových pastí spadli. A to je úkol, kterému se budeme muset věnovat a tomu se poté také budu věnovat v druhé části svého projevu.

Naopak nejsme připraveni podpořit pozměňovací návrh kolegy Haase, Munzara a dalších, který navrhuje zvýšení toho stropu na pětinásobek, protože se domníváme, že ten čtyřnásobek, tak jak je v tom původním návrhu, je správný, protože nakonec vychází i ze stávající judikaturní praxe a nebyli bychom si jistí tím, nakolik je správné se od té praxe odchylovat. Takže v tomto ohledu stojíme za tím původním řešením, se kterým přišlo Ministerstvo financí.

Další dva pozměňovací návrhy, které bych zde chtěl okomentovat, jsou pozměňovací návrhy 1149, což je pozměňovací návrh, který nějakým způsobem zjednodušuje posuzování úvěruschopnosti v případě těch bezúročných plateb, takových těch odložených splátek a tak podobně. Tak my na jednu stranu vítáme, že se tyto platby dostanou vůbec do předmětu té regulace, ale na druhou stranu vnímáme, že v případě, že by byly pod tu regulaci podřazeny v plném rozsahu, tak by to mohlo vést k poměrně výrazným komplikacím při jejich poskytování. Takže souhlasíme s tou cestou určitého zjednodušení a tento pozměňovací návrh jsme připraveni podpořit.

Stejně tak jsme připraveni podpořit pozměňovací návrh pod číslem 1150, což je pozměňovací návrh, který je kompromisem, který nějakým způsobem jaksi upravuje tu změnu v posuzování úvěruschopnosti oproti tomu původnímu ministerskému návrhu. Vnímáme to tak, že je to opravdu velmi odborná technická debata a že ten návrh, který je představován tím pozměňovacím návrhem 1150, je nejlepším možným výstupem z té debaty v tom smyslu, že pro největší skupinu odborníků, odborných organizací, asociací a tak dále je takovým nejlépe přijatelným průsečíkem, takže jsme ho připraveni podpořit.

Co se týká pozměňovacích návrhů, které upravují to právo být zapomenut, pokud se nepletu, tak to jsou pozměňovací návrhy pod číslem 1063 a 1081, tak tam jsme připraveni podpořit oba tyto pozměňovací návrhy, protože souhlasíme s tím návrhem a jsme tedy připraveni hlasovat pro oba z nich. Uvidíme jak se to hlasování vyvine a který z těchto návrhů bude přijat. Měl bych nicméně dotaz na váženou paní ministryni, protože byť ten návrh jako celek podporujeme a považujeme ho za přínosný, tak se chci zeptat, protože vážená paní ministryně, v okamžiku, kdy se ten zákon projednával v prvním a v druhém čtení, tak tady padaly dotazy na to, zda bude Ministerstvo financí nějakým způsobem řešit i ty takzvané zastřené podnikatelské úvěry, případně peer to peer úvěry. Takže se chci otázat, protože Ministerstvo financí avizovalo, že návrh zákona, který by toto řešil, by měl být předložen do konce letošního roku tak, aby mohl být Sněmovnou projednáván v začátku příštího roku, tak se chci otázat, zda tento harmonogram platí. Zda stále Ministerstvo financí ve svém plánu legislativních prací počítá s tím, že návrh, který by tuto problematiku řešil, bude předložen do konce letošního roku, protože to je pro nás jako pro Starosty naprosto klíčové, protože regulace spotřebitelského úvěru už jsme tady měli dodnes, tady byla regulace spotřebitelského úvěru. A je pravda, že ta regulace je tímto tiskem zpřísněna, vylepšena, ale zároveň tím klíčovým problémem nejsou ty úvěry, které už dneska jsou regulovány. Tím klíčovým problémem jsou ty úvěry, které dosud vůbec regulovány nejsou a tam je potřeba, aby ta úprava byla předložena co nejdříve. Takže budu rád, pokud se k tomu paní ministryně vyjádří a potvrdí ten závazek, který tady dříve padnul.

Poté se chci věnovat ještě jednomu tématu, které souvisí se spotřebitelským úvěrem. Je to tak, že ta legislativa, kterou dnes projednáváme, a zároveň ta legislativa, kterou věřím Ministerstvo financí brzy předloží, pomůže jaksi preventivně předcházet tomu, aby se občané v České republice dostávali do těch dluhových pastí. Nicméně co si budeme povídat, my jsme tady měli po jistou dobu takový Divoký západ, co se týká těch spotřebitelských úvěrů. No a máme tady bohužel a teď budu citovat z odborných odhadů například Národní ekonomické rady té předchozí vlády, ale věřím, že ty odborné odhady jsou přesné a dobře zpracované a že stále platí – máme tady zhruba 400 000 lidí, kteří jsou v neřešitelných mnohačetných exekucích. To jsou lidé, kterým ta stávající legislativa, kterou dneska projednáváme, už moc nepomůže.

Ano, ta legislativa pomůže dalším lidem, aby se do těch mnohačetných, neřešitelných exekucí nedostali. Ale není to něco, co by řešilo situaci těch 400 000 lidí. Podle statistik víme, že zhruba 20 000 lidí ročně vstupuje do oddlužení. Nikoliv všichni to oddlužení úspěšně dokončí, takže prostým jednoduchým výpočtem lze říci, že těch 400 000 vícečetných, neřešitelných exekucí by se v tom stávajícím tempu vyřešilo možná za 25, 30 let, což určitě není něco, co by pro nás jako pro zákonodárce mělo být uspokojivým tempem.

No a problém v této oblasti jsou absolutně podfinancované sociální služby, kdy ti z vás, kdo jste starostové nebo komunální politici a zřizujete ve svých obcích například občanskoprávní poradny, zřizujete oddlužovací poradny, tak víte, jaká ohromná práce je vždycky zajistit financování těchto poraden a těchto služeb na následující půlrok, na následující rok.

Například u nás v Ústeckém kraji, ze kterého já pocházím, síť sociálních služeb je zavřená už asi sedm let, jestli se nepletu. A znamená to, že nemůže vzniknout jakákoliv nová sociální oddlužovací poradna, aniž by byla financovaná z evropských fondů.

Takže já se chci zeptat vážené paní ministryně na druhou otázku, protože to je téma, které je v gesci Ministerstva financí, zda uvažujete o tom, že byste reformovali financování sociálních služeb například přechodem na víceleté financování tak, aby bylo možné začít financovat vznik nových sociálních služeb tam, kde je to potřeba, aby bylo možné začít financovat vznik nových oddlužovacích poraden, vznik nových občanskoprávních poraden? Například u mě doma v Ústeckém kraji. Protože bez toho nevyřešíme problém těch 400 000 osob v těch mnohačetných neřešitelných exekucích.

Je pravda, že o té reformě se tady mluví dlouho. Mluvila o ní předchozí vláda. Myslím, že o ní mluvila i ta vláda předtím. Ale bohužel ta reforma tady pořád není. A máme-li řešit problém exekucí v České republice a problém předlužených osob v České republice, tak pak skutečně potřebujeme reformu financování sociálních služeb, protože to je druhá stránka jedné mince, a bez toho, aniž bychom ji vyřešili, se dopředu nepohneme.

Takže budu rád, pokud paní ministryně bude na moje dotazy reagovat. A jsem připraven na další diskusi o tomto tématu. Děkuji vám, kolegyně, kolegové, za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní zde máme faktickou poznámku – pan poslanec Karel Haas. A s přednostním právem se může připravit pan místopředseda Nacher.

 

Poslanec Karel Haas: Velmi rychlá jenom faktická i v debatě, kterou tady možná vnímáte, že vedeme napříč sálem, ti z nás, kdo se o to téma odborně zajímají.

Já jsem se to snažil vysvětlit už v tom svém hlavním vystoupení, ten náš přístup ke stropům. Já podporuju na prvním místě, a považujeme ho za správné nastavení, ten náš pozměňovací návrh, to znamená vyšší hranici stropů. Podle nás je v souladu s českou judikaturou, která se týká lichvy, která se týká spotřebitelských úvěrů a tak dále. A je bezpečnější, že v našem nastavení stropu udržíme více lidí v té regulované zóně.

Nicméně tím svým vystoupením, proto jsem tam myslím použil slovo, že nechci být pokrytec a chci to vysvětlit, dokážeme žít, považujeme naše řešení za lepší, ale dokážeme žít i s tím nastavením, které je kompromisní ve vládním návrhu.

Tolik jenom dovysvětlení. To znamená na prvním místě považujeme za správnou tu o něco vyšší hranici stropů na náklady, které máme v našem pozměňovacím návrhu. Nicméně dokážeme žít i s tou výší, která je kompromisní ve vládním návrhu. Tolik jenom to dovysvětlení. A on to zmiňoval právě, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, i pan kolega Papajanovský. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane poslanče. A nyní tedy s přednostním právem místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji za to, že jste si tam sedl nahoru místo mě. Vážená paní ministryně, dámy a pánové, já bych na tomto místě nejprve chtěl shrnout a poděkovat jak paní ministryni, tak úřadu, ministerstvu, tak opozičním politikům, koaličním, předsedovi rozpočtového výboru, protože to si myslím, že tohleto je typický příklad, kdy byť třeba na to stropování můžeme mít rozdílný názor, tak tady docházelo k pravidelné komunikaci, k projednávání na podvýborech pro bankovnictví, pro ochranu spotřebitele, dělali jsme ne kulaté stoly, ale dělali jsme taková odborná sezení tady, u mě v kanceláři, na ministerstvu, všude. A myslím si, že tohleto jsme probrali skutečně zleva, zprava. Zrovna třeba ten pozměňovací návrh 1150, kde jsme podepsáni jako dva Patrikové, já – moje maličkost – a Patrik Pařil, tak byla prosím pěkně 42. verze. Takže skutečně jsme na tom, musím říct, zamakali.

A já bych chtěl znovu fakt jako poděkovat. Takhle by ta legislativa se měla tvořit. Neznamená to, že tam je souhlas koalice opozice ze sta procent, nebo dokonce souhlas i v koalici, nebo i v rámci opozice, jak jsem teďka poslouchal, ze sta procent, ale že jsme si opravdu poslední půlrok vyměňovali v tomhletom ty názory a argumenty.

Já začnu tím zastropováním. Těch 48 procent PA, mně přijde, že to je nějaký kompromis, který se tady vlastně začal tvořit ještě za předchozí vlády, co si pamatuju. Skutečně jsme o tom rok tady jako debatovali. Dovedu si představit, že by to mohlo být klidně trochu výš, možná trochu níž. Teď je otázka, kde hledat tu hranici. Příklad Slovenska je extrém, kde to je extrémně nízko. Na druhou stranu, když se podíváte, těch 48 procent je spíše vyšší průměr v rámci Evropské unie. Kdyby to bylo 50, já bych se jako nerozčiloval, nezlobil, ale těch 48 mně přišlo, že nakonec je to po těch kulatých, hranatých a já nevím jakých stolech nějaký kompromis, který vlastně, jsou s ním, jak se říká, v míru jak poskytovatelé, ti seriózní, finančních institucí, tak i spotřebitelské organizace.

A pak tu máme dva pozměňovací návrhy, ke kterým bych se chtěl vyjádřit a o kterých mluvila i paní ministryně. Nejprve ten, na kterém si myslím, že je shoda napříč, to je ten pozměňovací návrh, kde je připodepsán i Vojtěch Munzar, který teďka zrovna, když ho chválím, nedává pozor. (Jmenovaný si povídá s kolegou z ODS.) A to je vlastně zjemnění těch podmínek pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele pro ty, kteří poskytují vlastně podle nového pohledu Evropské unie i úvěr, ti, kteří vlastně dávají něco na splátky, poskytují, to znamená, je to poskytnutí, já bych řekl, je to úvěr bez navýšení, je to bez úroku, typicky mobilní operátoři.

V momentě, kdybychom to nějakým způsobem nevyřešili, tak v té chvíli by nastal problém, že ti, kteří dneska jsou zvyklí, že dostanou ten mobil na splátky, tak bychom to těm mobilním operátorům zkomplikovali, vlastně bychom z nich udělali kvazi banky, a pak by vlastně ta větší ochrana paradoxně dopadla, že by to zhoršila spotřebitelům. Pod tímto pozměňovacím návrhem jsou podepsáni zase dva Patrikové, Vladimír Pikora a Vojtěch Munzar, abych to přečetl všechno.

A vlastně je tam ten důležitý § 86, ta změna je ten odst. 7, který popisuje to zjemnění, co všechno oni potřebují vědět v rámci zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, a vlastně se to pro ně zjednodušuje. Já to tady citovat a číst nebudu. Víte, že nerad jakoby čtu. Kdyby to někoho zajímalo, tak jsou tam prostě tři písmena A, B, C, údaje ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení, informace o platebním účtu, údaje z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti – prostě úplně nějaké základní věci. Nechceme to komplikovat těm, kteří nejsou ve skutečnosti banky. Ale vlastně bohužel ta evropská legislativa se na ně dívá, jako že to je poskytnutí úvěru. Takže tolik tahleta problematika.

Pak je tam ta druhá, a to je to, jak jsme se s tím potřebovali popasovat. O tom mluvila paní ministryně i Karel Haas mluvil o té judikatuře, o tom rozhodnutí. To jsou, řekněme, ty šikanózní žaloby, kdy někdo něco splácí, nebo dokonce splatil, a přesto je chycen nějakými advokáty, že mu vymůžou zpátky ty úroky a bude platit tu jistinu podle svých možností. To je to zkoumání té bonity postavené na nějakém formálním pochybení na začátku. To znamená, ten člověk by byl a je úvěruschopný, ale ta finanční instituce se třeba někam nepodívala, nebo nevyžádala nějaký dokument, a na této formalitě by se to mohlo shodit a najednou vlastně člověk, který splácí, tak splácet nemusí.

Já jsem se schválně díval, mě inspiroval Karel Haas, do výroční zprávy finančního arbitra. A je faktem, že skutečně jako důkaz toho, že to takhle je, jsou ty počty. Ty jsou úplně neuvěřitelné. Když se podíváte, tak ta témata se spotřebitelským úvěrem, to je to posouzení té úvěruschopnosti, tak ta narostla úplně neuvěřitelně. Ještě v roce 2020 tam bylo 781 podání v rámci tématu spotřebitelského úvěru, zákona, 2021 – 1 286, 2023 – 2 097, a teď pozor, 2024 – 5 187, to je dvouapůlnásobek, a loni 11 386. To znamená každý poslední rok se ten počet podnětů před finančním arbitrem zdvojnásobil. Zdvojnásobil!

A když se podívám na ostatní položky, jako platební služby, abyste měli ten poměr, tak tam je 294 podání, stavební spoření 11, směnárenská činnost 2, životní pojištění – to není úplně jako snadná záležitost – 244 podání. To znamená, ten spotřebitelský úvěr úplně převálcoval všechna ostatní témata.

Tak a jak my jsme se s tím popasovali? To je § 87. Já doufám, že na tom bude shoda, byť Karel Haas říkal, že by tam chtěl vrátit tu původní verzi. My jsme to pojali tak, že se má za to, že spotřebitel byl v době poskytnutí spotřebitelského úvěru úvěruschopný, pokud – a tam jsou ty vyvratitelné domněnky, protože my jsme chtěli zároveň zabránit šikanózním žalobám, ale zároveň neoslabit postavení spotřebitele. A spotřebitelský úvěr zcela splatil, nejde-li o spotřebitelský úvěr podle § 116 odst. 3, to jsou ty mikroúvěry, zjednodušeně řečeno, do 1 roku a do 20 000, aby bylo jasno pro diváky, pro občany, pro spotřebitele. To znamená, že ho splatil. Tak když to někdo splatil, byl pravděpodobně úvěruschopný nebo byl úvěruschopný. To, že to třeba splatil tím, že si vzal nějaký jiný úvěr, to se na mě nezlobte, ale to je normální, to je refinancování úvěru – tam já si už myslím, že jakoby naše role končí, to už bychom rovnou mohli tedy lidi vychovávat.

Bod b) – nebo část b) tohoto paragrafu: vyvratitelná domněnka druhá. U spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) splácel sjednané splátky alespoň po dobu 18 měsíců – neboli rok a půl. Já, když se podívám, tak jde o to, že ty hypotéky, to riziko nesplácení je 6 z tisíce – 6 promile – 6 z tisíce. U těch malých úvěrů je to 43 z tisíce. To znamená, je to násobně, násobně víc tam, to riziko.

Takže my jsme těmito vyvratitelnými domněnkami vlastně, já bych řekl, upřesnili to, co vlastně v tom rozhodnutí Nejvyššího soudu ten soud popsal, (?). A dokonce rozhodl vlastně obráceně, že jo. On řekl: My jsme jako soud rozhodli, že ten člověk není úvěruschopný ne proto, že ta finanční instituce něco formálně neudělala, my jsme proto rozhodli proto, že on nebyl ve skutečnosti opravdu úvěruschopný a neměl mu být poskytnut úvěr. Jinými slovy, byla to ta materialita, jak říkáte vy, právníci, takže už to tam je – ano, je to nějaká judikatura, z toho nevyplývá, že to takhle bude natrvalo, proto mám pocit, že tenhleten bod, to znamená, § 87 odst. 2 a ty dvě vyvratitelné domněnky, že to je nějaký kompromis, který reaguje na situaci na tom trhu, zároveň nepoškozuje spotřebitele, ale zároveň jasně ukazuje, kde jsou limity toho, aby se nezneužíval zákon, který má chránit spotřebitele před predátorskými poskytovateli úvěrů, ne před někým, kdo poskytl (úvěr?) řádně a možná třeba formálně něco na začátku pochybil.

Tak, tolik za mě k novele zákona o spotřebitelském úvěru. Ještě jednou vám všem – paní ministryni, předsedovi rozpočtového výboru, opozičním politikům, kteří se na tom podíleli, velmi děkuji. Kdyby takhle fungovala legislativa a spolupráce – a uvidíte, v hlasování se budeme třeba lišit – tak já bych byl nejšťastnější člověk, protože takhle by to mělo, dámy a pánové, fungovat, mně to (udělalo) úplně radost, tak v pátek s tímhletím zákonem a to, že vlastně to vyústí v nějaký užitečný a smysluplný výsledek. Já vám děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane místopředsedo. A nyní je přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Benjamin Činčila. Máte slovo.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, milí kolegové, kolegyně, já budu – vlastně možná paní ministryně bude překvapená po našich debatách o rozpočtu a ze včerejších interpelací, tak my jako lidovci se chystáme tenhle návrh podpořit. Takže já budu poměrně stručný, protože pro nás sociálně tržní hospodářství, za kterým stojíme, tak v tomhle případě svobodný trh s jasnými pravidly a odpovědností vůči nějakému člověku, rodině, tak u spotřebitelských úvěrů jsme vědomě víc na té sociální straně. Důvod je jednoduchý: V Česku je spousta lidí s exekucemi a samozřejmě nemalá část z nich začala nějakou nesplacenou půjčkou. A když tady nejsme trochu víc ochranářští, tak to potom v konečném důsledku prostě platí celé rodiny a často roky.

Proto – velmi stručně – podporujeme strop na cenu úvěru. Nejde o žádný experiment, většina evropských zemí už tuhle regulaci nějakým způsobem zavedenou má, navíc naše soudy už dávno říkají, že půjčky a násobky bankovních sazeb jsou nezákonné, jen nikdo moc nevěděl, kde přesně ta hranice leží. Takže jasné pravidlo v zákoně může pomoct dlužníkům i poctivým poskytovatelům, a proto nepodpoříme ani tu snahu strop hned na začátku uvolnit, nicméně samozřejmě některá ta rizika tady zazněla a já o nich na závěr budu mluvit taky, tak těch jsme si do jisté míry vědomi.

Návrh má některé možná mezery nebo možnosti pro vylepšení, a proto jsme tam předložili několik pozměňovacích návrhů. Chceme, aby se zákaz řetězení rychlých půjček nedal obejít přes nějakou sesterskou firmu, aby člověk, než mu přijde exekuce, dostal také jasný rozpis, aby věděl, kolik dluh je, kolik budou vypadat pokuty a věděl, kde najde dluhovou poradnu. Myslíme si, že by tam mělo být, v reklamě, na rovinu, aby říkala reklama, že nesplacení může skončit exekucí, a aby na první straně smlouvy stálo, kolik si půjčuju a kolik celkově zaplatím – ostatně, jak to známe třeba u hypotečních úvěrů.

Chceme férové důkazní břemeno. Když spotřebitel doloží konkrétní problém, třeba exekuci nebo nějaký záznam v registru, tak by měl taky věřitel ukázat, že mu půjčit mohl – ostatně věřitel má mnohem lepší data, ne ta rodina, která po letech potom nějak (?) dohledává výpisy.

Na závěr velmi stručně. Vidíme tam i samozřejmě některá rizika. Bylo tady zmiňováno, myslím, kolegou panem poslancem Haasem Slovensko – opravdu je to případ, který ukazuje obrovská rizika, že když se to přežene, tak lidi naženeme do černého trhu, a myslím, že se tady nenajde jediný poslanec nebo poslankyně, který by si něco takového přál. Proto bych chtěl požádat Ministerstvo financí prostřednictvím paní ministryně, aby tu regulaci měřilo, vyhodnocovalo a v případě potřeby, aby ten zákon upravili – prostě pokud teď nastavíme ten limit, tak si myslím, že na něm panuje nějaká nějakým způsobem shoda, nicméně může se ukázat, že může být přísný, a potom je načase, abychom to měřili, vyhodnotili a případně zákonnou úpravu změnili, protože ono to může vypadat líbivě, ale pak v konečném důsledku, pokud naženeme velkou část těch lidí do černého trhu, tak to může mít dopady na jednotlivé rodiny výrazně větší než doposud. Budu budu moc rád, pokud zvážíte podporu našich pozměňovacích návrhů lidoveckých, a jinak vám děkuji i já za spolupráci ohledně téhle zákonné úpravy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče, já už jsem se přesunul tady nahoru zase zpátky. A poprosím, další na řadě je pan poslanec Jiří Horák, připraví se ještě pan Slovák a Vojtěch Munzar. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Horák: Děkuji. Krásné dobré poledne. Pane předsedající, paní ministryně, dámy a pánové, já bych chtěl za tento zákon poděkovat. Zneužívání půjček, lichva, je velkým sociálním problémem. A já musím říct, že za mnou v regionu přichází řada lidí, kteří se dostali do velmi špatné finanční situace právě díky těmto půjčkám.

Velmi často to jsou například mladí lidé nezkušení, například často mladí kluci, kteří upadnou do nějaké závislosti na internetovém sázení a velmi rychle pomocí těchto půjček u těchto společností se pak dostanou k zadlužení stovek tisíc nebo milionů během několika málo měsíců nebo let. A když se bavíte s poradenskými agenturami, tak vám tady tuto skutečnost velmi často potvrdí. A není se čemu divit, když například u takových lichvářských půjček za 20 000 vypůjčených splatíte na úrocích 8 000 navíc jenom za jeden měsíc.

A to je úplná katastrofa. To je opravdu, opravdu těžká lichva. A teď si násobte ty sumy, když to jsou větší finanční částky. A nezávislé agentury tady tyto situace potvrzují. Potom ten nárůst je opravdu šílený a ti lidé jsou v podstatě vyřízení a ne každý má známé ekonomy, právníky, aby ty smlouvy zpochybňovali, ne každý si najde ty nezávislé arbitry, kteří potom by znovu přehodnocovali ty smlouvy. Takže ne každý má tu kompetenci spočítat si ty věci.

Takže, dámy a pánové, chtěl bych poděkovat za tento návrh a my jej určitě podpoříme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za vaše vystoupení a v této chvíli poprosím pana poslance Štěpána Slováka, kterého tady v této chvíli nevidím, tak ho zatím dám dozadu a na řadě je Vojtěch Munzar, který naopak přiběhl. Pane poslanče, máte prostor.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji pane místopředsedo. Já také nebudu příliš dlouhý. Chci říct pár slov k těm našim pozměňovacím návrhům, nicméně na začátku stejně jako paní ministryně, jako pan kolega místopředseda Nacher, jako Karel Haas chci velmi ocenit tu úroveň a kultivovanost debaty, kterou jsme společně nad tímto tiskem a nad tímto návrhem vedli, protože bez ohledu na to, že možná máme na některé dílčí věci odlišné názory, a bude to vidět při hlasování, při jednotlivých pozměňovacích návrzích, tak přesto to je ukázkou toho, že politika přes naše politické půtky a rozdílnost názorů je vlastně ve finále o tom, že se má hledat řešení. A já bych chtěl tady opravdu ocenit jak přístup pana místopředsedy Nachera, který se hodně tímto tiskem zabýval, tak ministryně financí, za tu vstřícnost a za to, že jsme takhle mohli jednotlivé dílčí části, byť ne vždycky se stejným výsledkem, ale mohli jsme takto diskutovat, takže za to opravdu děkuju.

A teď k těm pozměňovacím návrhům. Ten, kde se asi lišíme nejvíce, si nechám úplně nakonec, ale chtěl bych ocenit ten společný pozměňovací návrh, nebudu to protahovat, u kterého jsem připodepsán, kde hlavním nositelem je pan kolega Nacher s panem Pařilem a s panem Pikorou. My jsme se také domnívali, že ta administrativní povinnost, která má sloužit k tomu, aby se skutečně posuzovala úvěruschopnost těch, kteří ty peníze nemají a jdou si pro peníze, nemůže být stejná povinnost na ty, kteří jenom chtějí využívat nějakého bonusu, jako je třeba získat telefon na splátky bezúročně, protože my to považujeme ne za vzetí úvěru, ale za nějaký bonus, a nemá smysl zatěžovat jednotlivé klienty, jednotlivé spotřebitele i ty poskytovatele nějakou zbytečnou administrativou, že budou žádat třeba mobilní operátoři po těch klientech, aby nosili neskutečné množství papírů, jenom aby mohli využít nějaký bonus. Tak jsem rád, že tady je všeobecná politická shoda na tomto pozměňovacím návrhu.

Nesouhlasíme ale s dalším pozměňovacím návrhem. On to tady říkal už můj předřečník a kolega ctěný Karel Haas, a to je to špatné posouzení úvěruschopnosti. My podporujeme to původní vládní řešení. Domníváme se, že zachování dnešní konstrukce, která je pouze doplněna některými vyvratitelnými domněnkami, může trochu ten problém zlepšit, ale nevyřeší ho, protože vlastně cílem té ochrany spotřebitele má být napravovat skutečnou újmu, ale nemá z formální chyby dělat vlastně byznys pro některé právní kanceláře, zatěžovat naše soudy. To je pak zneužití ochrany spotřebitele a my se domníváme, že ten původní vládní návrh, respektive původní text vládního návrhu, tu situaci skutečně řešil a vlastně ta okénka, ty dveře pro zneužívání formálních pochybení na straně posouzení úvěruschopnosti, tak takto vyřešil, protože hledat zpětně formální chyby úvěru, který by člověk jinak bez problémů zvládal, to už opravdu není ochrana spotřebitele, ale je to zneužití vlastně práva. Takže v tomhle se lišíme, proto my nepodpoříme ten pozměňovací návrh pana kolegy Nachera, protože jsme právě pro ten původní text vládního návrhu.

Nakonec jsem si nechal ten bod, kterým se lišíme asi nejvíce, lišíme se jak s vládní koalicí, tak s panem kolegou Papajanovským, který zde, tady vystoupil, a to je právě stropování. Ten problém totiž není to, že je na naší libovůli, jaké procento napíšeme. Prostě potřeba těch lidí, kteří jdou si pro úvěr na nebankovním trhu, tak ta jejich potřeba peněz nezmizí. A pokud se to s tím stropem přežene, tak se stane právě to, před čím varoval tady pan kolega Horák před chvílí, a to je, že naženeme tyto lidi s jejich potřebou peněz ne k nějaké jiné instituci, ale právě do lichvy, do šedé zóny, do černého trhu, do nabídky peněz, kde vůbec neplatí žádné regulace, neplatí tam dohled České národní banky, neplatí tam žádná zákonná ochrana spotřebitele a pak se nebavíme u nich, jestli je správně 48 procent, nebo 60 procent, ale bavíme se o tom, že tam dostanou za velmi tvrdých podmínek třeba 300 procent. A oni ty peníze zkrátka potřebují.

Takže to je naše obava. To není jenom obava naše. My jsme s tím pozměňovacím návrhem nepřišli jenom o své vlastní vůli, ale na nás se stejně jako na vás všechny kolegyně, kolegové obrátily některé občanské společnosti, které pracují s těmi rizikovými klienty, pracují s těmi lidmi, kteří skutečně nemají peníze na to, když se jim rozbije auto, tak aby si ho šli, nechali opravit a musí si získat úvěr, když se jim rozbije pračka v domácnosti, tak si jdou vzít úvěr, protože zkrátka žádné úspory nemají. Je to například Asociace občanských poraden Lighthouse, Poradna při finanční tísni a tak dále. A já si z toho dopisu dovolím odcitovat pro pana kolegu Papajanovského, vaším prostřednictvím, jednu větu, protože ten říkal, že ten původní vládní návrh více odpovídá judikatuře, a já si dovolím odcitovat jednu větu: „Navrhovaný cenový strop ve výši 48 procent RPSN je tak výrazně nižší než to, co je dnes u soudů přiměřené. Máme za to, že aby výsledné sazby skutečně reflektovaly dosavadní rozhodovací praxi a zachovaly dostupnost legální nabídky, je při zachování navrhované konstrukce cenových stropů potřeba, aby strop zůstal v rozpětí 60 až 72 procent, a tedy výsledně RPSN odpovídalo tomuto rozpětí.“ To je dopis těch neziskových organizací, které pracují s těmi s těmi rizikovými klienty.

A proto náš pozměňovací návrh šel tím nižším, dokonce tím nižším rozmezím a tím nižším stropem, který je uveden v tomto dopisu, ale který je vyšší než původní vládní návrh, protože i samotný vládní návrh ve své důvodové zprávě varuje, že když ta regulace bude příliš přísná, tak to znemožní financování, legální financování potřeb těch lidí a nažene je do šedé zóny. Dobrá regulace totiž musí chránit člověka uvnitř legálního trhu. Špatně nastavená regulace, příliš přísný strop ho z té regulace může vytlačit. Proto máme tento pozměňovací návrh.

Chápu, že tady je většina zřejmě, která ho nepodpoří, přesto mi dovolte, abych vás ještě jednou požádal, abyste ho zvážili, protože naším cílem by měla být ochrana spotřebitele, ale ne ochrana taková, která vlastně znemožní to financování, protože samozřejmě pro nás všechny ty úrokové sazby jsou strašlivé číslo, ale je v tom zahrnuto vlastně riziko i rizikovost toho klienta. A ta rizikovost nezmizí tím, že my něco napíšeme do zákona, jenom mu můžeme zavřít cestu a vylít s vaničkou dítě, a to nikdo z nás přece nechce.

Tím bych skončil, tímto apelem a vysvětlením na vás svoje vystoupení. Jenom mi dovolte ještě říct jednu věc. Navážu na paní ministryni, která tady ve své úvodním řeči avizovala, že navrhne logicky prodloužení, respektive protáhnutí nabytí účinnosti na 1. leden 2027. Já, protože mi přijde, že už je pokročilý čas, a to není jenom o těch povinnostech napsaných v zákonech, ale je to o nastavení IT systémů u všech těch podnikatelských subjektů, které se tím zabývají, a samozřejmě každý den je potřeba. Chtěl jsem původně navrhnout 1. července 2027, nicméně po nějaké diskusi bych chtěl požádat, zda by to protažení, a chtěl bych to navrhnout, od 1. února 2027. A vysvětlím proč od 1. února. *

Protože kdyby prošel ten 1. leden, tak máme dvě lhůty účinnosti – dělená účinnost, protože v případě, že projde pozměňovací návrh, který podpořil rozpočtový výbor, to jsou ty bezúročné úvěry, tak tam je účinnost od 1. 2., tak je zbytečné, abychom měli dělenou účinnost, a zároveň když to protáhneme alespoň od 1. února, tak necháme čas všem těm poskytovatelům, aby se na to nejenom legálně, ale prakticky se svými IT systémy připravili. Takže proto bych chtěl navrhnout a avizuji, že to navrhnu při proceduře tak, jak se má podle § 95 odst.2 jednacího řádu – navržení, že tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 2027.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, já vám děkuji, pane poslanče. Bavili jsme se o tom, takže to bude v rámci těch návrhů LEKTECH. V této chvíli opět je na řadě pan poslanec Štěpán Slovák. Jestli, kolegové, on je omluven nebo tady není, já nevím? Tak já ho zase dám dozadu. A v tom případě vystoupí pan předseda Jan Jakob. Připraví se Olga Richterová.

Já předám řízení této schůze. Pane poslanče, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuju oběma předsedajícím. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, k tomuto návrhu jsem vystoupil už v prvním čtení. Upozorňoval jsem na přemíru informačních povinností, na některé neurčité pojmy, na případná rizika špatně nastaveného cenového stropu, na nejasnosti kolem automatizovaného rozhodování a také na to, že pod označením transpozice nesmíme bez rozmyslu schválit každé národní zpřísnění.

Dnes jsme ve třetím čtení. Nebudu samozřejmě opakovat to, co jsem říkal při čtení prvním. Chci říct, co se od té doby změnilo, které úpravy považuji za důležité a proč má po jejich přijetí smysl podpořit zákon jako celek. Hlavní otázka je podle mě jednoduchá. Jak chránit člověka před dluhovou pastí, aniž bychom ho vytlačili z legálního a kontrolovaného trhu? Spotřebitel potřebuje ochranu, poskytovatel potřebuje jasná pravidla, stát musí hlídat, aby jeho regulace skutečně řešila problém, místo aby ho pouze přesunula jinam.

Za prvé – spotřebitel musí rozumět tomu, co podepisuje. V prvním čtení jsem varoval před informačním zahlcením. Tento návrh přidává další formuláře, upozornění a vysvětlení. Jenže počet stran smlouvy není měřítkem ochrany spotřebitele. Člověk může dostat 20 stran textu, všechno formálně potvrdit, a přesto nevědět dvě základní věci – kolik si půjčuje a hlavně kolik celkem zaplatí

Právě proto považuji za správný pozměňovací návrh G5 kolegy Jurečky. Ten požaduje, aby byly na úvodní straně smlouvy zřetelně uvedeny celková výše úvěru a celková částka, kterou spotřebitel zaplatí. To je přesně ten typ informace, který má praktickou hodnotu. Ne další drobné písmo, poznámka pod čarou, ale dvě jasná čísla na místě, které nelze přehlédnout. Stejný návrh doplňuje do reklamy upozornění, že nesplacení úvěru může vést k exekuci. Může to vypadat úsměvně, lze diskutovat o přesné formulaci, nelze ale předstírat, že reklama má ukazovat jen snadno získání peněz a mlčet o nejvážnějším následku jejich nesplácení.

Podobnou logiku má i pozměňovací návrh G4 – před zesplatněním úvěru, před předáním pohledávky k vymáhání nebo před zahájením výkonu rozhodnutí má věřitel spotřebiteli jasně rozepsat, kolik tvoří jistina, kolik řádný úrok, kolik úrok z prodlení, kolik smluvní pokuty a kolik další náklady. Dluh se nesmí zaměnit v neprůhledné číslo, kterému dlužník nerozumí. Jestli chceme, aby člověk svou situaci řešil včas, musí nejprve vědět, co přesně má řešit. Tyto návrhy podporuji. Nenahrazují odpovědnost spotřebitele, dávají mu informace ve chvíli, kdy je může skutečně použít.

Za druhé – cenový strop musí chránit, ale nesmí zavřít legální trh. Evropská směrnice požaduje účinná opatření proti nepřiměřeně vysokým cenám úvěru. Konkrétní vzorec ale nepředepisuje. Je to naše národní volba a za její důsledky poneseme přirozeně odpovědnost my. Vládní návrh pracuje s pohyblivým stropem, při minimální započtené reposazbě činí 48 procent. Pozměňovací návrh F3 kolegy Haase jej v této nejnižší variantě posouvá na 60 procent. Je třeba jasně říct, že jde o strop, nikoliv o doporučenou cenu. Současně ale musíme počítat s tím, že příliš nízká hranice může z legálního trhu vytlačit rizikovější klienty. Jejich potřeba půjčit si tím nezmizí. Jen se mohou přesunout k nelegálním poskytovatelům, kde žádný cenový strop, dohled a hlavně ani ochrana neplatí.

Proto podpořím návrh F3. Považuji za rozumnější pojistku proti tomu, aby dobře míněná regulace nezhoršila postavení právě těch lidí, které má chránit. Vyšší cenový strop však musí být doprovázen účinnými zábranami proti obcházení pravidel. Proto podporuji také návrhy G2 a G3 kolegy Jurečky.

Návrh G2 uzavírá mezeru, která by umožňovala řetězit malé krátkodobé úvěry přes různé společnosti ze stejné podnikatelské skupiny a znovu vybírat paušální část nákladů. Zákaz řetězení musí dopadnout na skutečnou ekonomickou skupinu, nejen na jedno obchodní jméno. Vedle toho návrh G3 u úvěru do 20 000 korun se splatností do jednoho roku stanoví, že celková částka splatná spotřebitelem včetně plateb spojených s prodlením nesmí přesáhnout dvojnásobek jistiny. Náklady soudního nebo exekučního řízení tím dotčeny přirozeně nejsou. To je podle mého srozumitelná krajní brzda. Malá půjčka se nesmí jen součtem úroků, poplatků a sankcí změnit v několikanásobný dluh. Tato kombinace dohromady dává smysl. Cenový strop nesmí zlikvidovat legální nabídku. Současně nesmí zůstat otevřené cesty, jak na zranitelném klientovi vydělat opakováním paušálu nebo nekonečným růstem dluhu.

Za třetí – posouzení úvěryschopnosti nesmí být ani formalita, ani zbraň proti platným smlouvám. Tady jde o jednu z nejcitlivějších částí zákona. Poskytovatel má povinnost zjistit, zda člověk může úvěr splácet. To je základ odpovědného úvěrování. Zároveň ale neplatí, že každá procesní chyba musí automaticky znamenat neplatnost smlouvy, i když byl spotřebitel objektivně schopen splácet. Soudní praxe už dnes zdůrazňuje materiální pohled. Rozhodující není jen to, zda byla odškrtnuta každá kolonka, rozhodující je také skutečná úvěryschopnost člověka v době poskytnutí úvěru. Za asi nejpřesnější řešení považuji návrh G1 kolegy Jurečky – poskytovatel musí prokázat, že úvěryschopnost řádně posoudil. Pokud spotřebitel doloží konkrétní okolnost, která jeho tehdejší úvěryschopnost zpochybňuje, musí poskytovatel prokázat, že úvěr mohl být poskytnut i při řádném posouzení.

To je, myslím, poměrně vyvážené. Spotřebitel nemůže uspět s pouhým obecným tvrzením. Poskytovatel se zase nemůže schovat za formulář, pokud přehlédl exekuci, nějaké další závazky nebo zjevný nepoměr mezi příjmy a splátkami. Pravidlo má chránit poctivého spotřebitele i poctivého poskytovatele, ne toho, kdo informace ignoroval, a ne toho, kdo se po letech snaží účelově zpochybnit úvěr, který byl od začátku zvládnutelný.

Za čtvrté, u nových forem úvěru musí platit přiměřenost. Nová evropská úprava dopadá také na bezúročné odložené platby a nákupy na splátky zdarma. Je správné připomenout, že ani úvěr zdarma není bez rizika. Spotřebitel může mít několik takových závazků současně a problém se objeví až při jejich souběhu nebo při prodlení. Současně však není rozumné posuzovat nákup telefonu na několik bezúročných splátek stejným způsobem jako velký a drahý spotřebitelský úvěr. Proto chápu snahu o zjednodušený režim i o krátké přechodné období.

Podpoříme také technická zpřesnění a návrh F2 týkající se překročení tedy nepovoleného debetu. Pokud evropská směrnice u tohoto zvláštního produktu nepožaduje odbornou způsobilost, nemá český zákon bez dobrého důvodu přidávat širší povinnost. Podpoříme také vyjasnění možnosti odstoupit od smlouvy uzavřené on-line. Spotřebitel má mít možnost využít jednoduchý elektronický postup i u spotřebitelského úvěru, pokud mu zákon právo odstoupit dává.

A k automatizovanému rozhodováním dodám ještě jednu věc. Je správné, že návrh zakazuje využívat citlivé údaje a informace ze sociálních sítí a že dává spotřebiteli právo na vysvětlení a lidský přezkum. Musíme však hlídat, aby vysvětlení nebylo jen další formální větou vytvořenou algoritmem. Právo na vysvětlení má cenu pouze tehdy, když je vysvětlení skutečně srozumitelné.

A konečně za páté, vyléčená nemoc nemá být doživotní finanční trest. Návrh zavádí takzvané právo být zapomenut u lidí, kteří prodělali onkologické onemocnění. Po uplynutí stanovené doby už pojišťovna nebude moci tuto diagnózu zohlednit při pojištění souvisejícím s úvěrem. Vládní návrh zvolil 15 let – to je nejdelší lhůta, kterou evropská směrnice dovoluje. Není to lhůta, kterou by nám směrnice přikazovala. 15 let je velmi dlouhá doba, člověk úspěšně dokončí léčbu, vrátí se do práce, pečuje o rodinu, platí daně, a přesto by měl ještě 15 let nést horší podmínky jen kvůli dávné diagnóze. Podporujeme proto zkrácení lhůty na 6 let, případně na 7 let, pokud ta šestiletá varianta neprojde.

A podporujeme také rozšíření tohoto práva na pojištění související s úvěry na bydlení. Právě u bydlení má tato ochrana největší praktický význam. Není důvod, aby člověk po překonané nemoci mohl získat spravedlivější podmínky u běžné půjčky, ale nikoliv u financování vlastního domova. Nejde o to popřít pojistné riziko, jde o to stanovit okamžik, kdy stará diagnóza přestává být spravedlivým důvodem pro dlouhodobé znevýhodnění.

Ještě mám poslední jeden bod a to je bod Pomoc má přijít před exekucí a ne až po ní, to je pozdě. Vládní návrh zavádí povinnost nabídnout ve vhodných případech přiměřené opatření před zahájením vymáhání. Může jít o odklad splátky, prodloužení doby splácení, snížení úroku nebo jinou změnu splátkového režimu. Zavádí také povinnost odkázat člověka ve finančních potížích na dostupné dluhové poradenství. To považuji za správné. Odpovědná ochrana spotřebitele nezačíná až u exekutora, začíná ve chvíli, kdy lze problém ještě řešit dohodou a kde lze zabránit tomu, aby se jeden nezaplacený závazek změnil v dlouhodobé předlužení.

Pozměňovací návrh G4 tuto logiku posiluje. Nestačí dát kontakt na poradnu někam do smlouvy. Informace musí být viditelná a nestačí žádat jednu konečnou částku. Dlužník musí dostat její srozumitelné vyúčtování.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, některé mé výhrady z prvního čtení drobně trvají. Budeme muset sledovat, zda nové informační povinnosti skutečně pomáhají a zda cenový strop neomezí legální nabídku a zda nové požadavky na algoritmické rozhodování povedou k reálnému vysvětlení (a) nikoliv k další formalitě. Ve třetím čtení však máme možnost zákon výrazně zlepšit. Podpoříme pozměňovací návrhy, které zpřehledňují cenu úvěru brání řetězení malých půjček, zastropují konečný dluh, vyvažují důkazní břemeno a posilují právo lidí po onkologické léčbě na spravedlivé podmínky. Podpoříme také technické úpravy, které odstraňují zbytečné nejasnosti a nepřiměřené povinnosti. Dobrá regulace se nepozná podle počtu paragrafů, pozná se podle toho, zda zabrání dluhové pasti, zda nechá prostor poctivému podnikání a zda člověku dává jasnou možnost rozhodovat se a napravit problém.

Každopádně ve finále zákon jako celek podpoříme. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo.

Opět došlo tedy k vystřídání předsedajícího. O vystoupení s přednostním právem požádal pan místopředseda Jan Skopeček.

Já bych s dovolením předtím ještě přečetl omluvu: od 12.30 hodin bez udání důvodu je omluven pan poslanec Petr Fiala.

Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já děkuju pěkně, pane místopředsedo. Paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já vás dlouho nezdržím. Nicméně protože jsem součástí skupiny poslanců vedle Vojtěcha Munzara, Karla Haase a Libora Turka, kteří předkládají pozměňovací návrh F3, tak bych rád poprosil o jeho podporu.

Já začnu trošku obecněji. Někdy dobré úmysly vedou často do pekel. Ne, že by chtěl nějakým způsobem tady trhat tento zákon na kusy. Osobně si myslím, že samozřejmě ochrana spotřebitele v oblasti financí má svůj velký význam, ale vždycky jde o to, jakým způsobem se ta hranice stanoví. A já mám pocit, že v některých těch případech už jdeme za tu hranici optimální, kdy ta ochrana spotřebitele spíše vede k něčemu, (čemu) říkáme morální hazard, a ta přílišná péče může motivovat některé jedince k spíše nezodpovědnému chování.

Tak to je první věc, na kterou bych chtěl reagovat, když bych uvažoval o zákonu jako celku. Nicméně já jsem podal alespoň jeden pozměňovací návrh, a sice ten, který reaguje, a už to tady bylo zmíněno, na tu maximální cenu, na maximální strop v podobě regulace úroku, který je podle toho návrhu ze strany vlády stanoven jako čtyřnásobek zákonného úroku z prodlení. Já jsem přesvědčen, že to je hranice, strop příliš nízký, který povede k riziku, velmi reálnému riziku toho, že jistá část naší společnosti nebo jedinci, kteří si chtějí půjčovat peníze, jsou rizikovějšími klienty, a tudíž od nich samozřejmě finanční instituce z logiky věci musí požadovat vyšší úrok.

Tak pokud se těmto těmto jedincům nedostane té nabídky a možnosti vzít si takový úvěr byť s vyšším úrokem u standardních finančních institucí, u standardních poskytovatelů půjček a úvěrů, tak jim nezbyde jiná cesta než se obrátit na někoho z šedé nebo dokonce černé zóny, na lichváře, kteří se chovají tak, že samozřejmě tam o žádné ochraně spotřebitele není možné hovořit, naopak je to svět poměrně násilný a nebezpečný.

Já i z diskuse s trhem, se zástupci trhu, s lidmi, kteří mají zkušenosti tyto úvěry poskytovat, při pohledu na skladbu těch úvěrů a toho, jakým způsobem to funguje a za jaké úrokové sazby jsou ty úvěry poskytovány, tak bych vás chtěl poprosit o podporu právě pozměňovacího návrhu F3, který tu hranici ze čtyřnásobku zvyšuje na pětinásobek, což nepovažuju za optimální zvýšení, ale je to alespoň nějaký kompromis, ke kterému by podle mého názoru mohla dospět celá Poslanecká sněmovna.

A znovu říkám, vedeme mě k tomu pouze a jen to, abychom, jak se říká, s vaničkou nevylili i to dítě a abychom nedostali jistou část těch, kteří potřebují nebo chtějí si vzít úvěr, tak abychom je nedostali z toho oficiálního regulovaného trhu, kde mají velkou míru ochrany nebo jistou míru ochrany, tak abychom je nedostali na černý trh, což si myslím, že ten návrh zákona, tak jak je podán, v tuhle tu chvíli přináší. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní tedy je v pořadí poslední vystupující, to je předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. Já potom, jakmile nastoupí čas pro pana poslance Štěpána Slováka, tak ho odmažu, neboť pan poslanec je pryč. Jenom informace pro ty, co jsou v předsálí, kolik nás toho čeká ještě před námi.

A mám zde ještě omluvu, celý pracovní den z pracovních důvodů jsou omlouvá pan poslanec Matěj Gregor. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuju pěkně, pane předsedající. A co se týče teďka té debaty, která se chýlí ke svému závěru, tak já přece jenom si dovolím ji trošku shrnout, položit tam nějaké otázky, protože jde o přesně ten druh technického tisku, který má ve finále obrovské dopady na životy lidí. Je to prostě velice důležitá novela, byť za srdíčko úplně chytnout nemusí.

A právě proto, že jsme země, která má velikou potíž se statisíci lidmi v exekucích a s těmi zhruba 400 000 lidmi v nesplatitelných dluzích, tak si myslím, že právě proto je dobře, že se tomu věnuje taková podrobná pozornost, že jsme to projednávali zejména tedy na podvýboru pro ochranu spotřebitele, protože to tedy z mého pohledu je ten pohled, který je u takovéto úpravy zásadní, ochrana běžných lidí, kteří si půjčují peníze, protože jsou vždycky ve slabším postavení oproti té instituci, která ten úvěr poskytuje.

A já jsem i velmi ráda za to, že v té debatě figurovaly neziskové organizace expertně se věnující tomu, jak se třeba dělají různé kulišárny právě s těmi poskytovanými úvěry. A jsem ráda, že byť na začátku to vypadalo, že prostě hrozí nějaké rychlé schválení řešení, co by příliš zhoršilo situaci pro běžné lidi, tak nakonec by to mělo být snad vyvážené a kompromisní.

Paní ministryně na úvod zdůraznila to materiální posouzení té faktické schopnosti lidí splácet. S tím my jako Piráti samozřejmě souhlasíme. Jenom, a to zdůrazňuji, je potřeba zákony nastavovat tak, abychom nakonec zbytečně nezatížili soudy, aby prostě opravdu se eliminovala určitá možnost zbytečných kulišáren a aby nápad na soudy nebyl přehnaně velký. Nějaké věci u soudu skončí vždycky. A to byla i jedna z našich motivací, proč jsme tedy aktivně vstupovali do těch debat na podvýboru pro ochranu spotřebitele za Piráty.

Druhá věc je právě ta spolupráce s odborníky. To, že víme, kolik lidí se do dluhů dostalo prostě proto, že dnešní svět je velmi složitý a že nedokázali domyslet veškeré důsledky a souvislosti, a že dnes je obrovské riziko v takovém jako vmanipulování lidí do toho, aby si založili IČO, živnostenský list, a pak aby si vzali úvěr jako podnikatelé. Protože potom se na ně nevztahuje tato ochrana spotřebitelská, ochrana běžného člověka, který prostě často ten úvěr vůbec neměl dostat, protože neměl na jeho splácení, ale tváří se to jako, že šlo o podnikatele a že tam prostě musí být posouzeno samozřejmě větší riziko a je to akceptovatelné. Jenže ta situace u nás je opravdu specifická.

A já bych se proto ráda zeptala paní ministryně. Z těch debat na podvýboru víme, slyšeli jsme to tam, že jste dala jasné zadání, aby se právě tyto zastřené spotřebitelské úvěry řešily. A tak jak jsem poslouchala vaši úvodní řeč, tak jsem ale úplně si nebyla jistá, že byste toto zmínila a mně to přijde, že to je důležitá souvislost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, prosím, jenom... Pánové, jenom – pardon, paní poslankyně. Pánové, prosím snížit hlasitost rozhovoru. Děkuji.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já nechci být dlouhá, jenom opravdu chci položit těch několik otázek. A ta první zní, jak to bude s řešením této veliké problémové praktiky s tím, když nějaký zprostředkovatel navede člověka v nouzi, který hledá půjčku k tomu, aby si založil ten živnostenský list. Ten úvěr se čistě formálně uzavře jako podnikatelský, ale nebylo tam žádné posouzení byznysplánu, nebylo tam skutečné prověření toho, zda ten úvěr na podnikání dává smysl, ale cílem bylo, že se ten poskytovatel toho úvěru snažil, aby ten člověk byl mimo ochranný režim spotřebitelského úvěru; zejména tedy mimo ta přísnější pravidla pro posouzení schopnosti splácet. Takže tohle je ta praktika.

Jako příklad chci uvést to, co popisovali Reportéři ČT a konkrétně Radek Hábl, kdy vlastně on byl svědkem případu, kde byla sjednána jistina 460 000 korun, klient fakticky obdržel 300 000 korun, ale byly tam takové ty poznámky pod čarou, maličkým písmem sepsané věci ve smlouvě, a po rychlém zesplatnění, naprosto bleskovém v řádu dnů, byla v exekuci požadována částka 1,5 milionu korun. To je prostě obchodní model, který nemůžeme připustit, ale přitom se děje.

Proto tedy tato otázka na paní ministryni. Chtěla jsem popsat, abyste viděli, jak závažné to je. A jde opravdu o velký problém.

Druhá věc. Ta úprava, jak ji dnes budeme přijímat a jak jsou indicie, že je to schválené, je opravdu opět ten krok dobrým směrem, jak jsem říkala, je tam ten kompromis. Ale i když bude schválen – a já doufám, že ano – ten pozměňovací návrh G5, který zavádí to druhé varování v reklamě nebo G4, čili to povinné vyúčtování dlužné částky a také uvedení informace o dluhovém poradenství. Takže tohle my klubu KDU-ČSL rádi podpoříme, protože si myslíme, že to je dobré řešení. A prostě přijde mi fér takhle takhle to tady říci, že to by bylo skvělé, kdyby se to schválilo.

Tak ale to neřeší – a to je druhá otázka na paní ministryni – chybějící peníze na zajištění té kvalitní a bezplatné pomoci se zbavováním se dluhů, s těmi takzvaně dluhovými poradnami. Ale ony jsou to poradny proti dluhové, aby se lidé dokázali z dluhů dostat. A opět z té směrnice evropské, kvůli které i měníme ten dnešní zákon, vychází, že je potřeba zajistit takovouto kvalitní, regionálně dostupnou a přitom bezplatnou pomoc, ale aktuálně prostě taková víceletá předvídatelnost na financování dluhových poraden neexistuje.

A proto tedy otázka na paní ministryni, jestli zvažuje Ministerstvo financí vyjednat s bankami něco, co už bylo v minulosti rozjednáno. A sice, aby z těch peněz, které jdou do úvěrů, vznikal postupně fond z maličkého podílu, aby z každé koruny úvěru spotřebitelského maličký podíl byl odváděn do fondu, z kterého by se pak hradily náklady za případnou sanaci, když se to nepovede. Tedy náklady na dluhové poradny.

 

Je to způsob, jak vlastně zcela předvídatelně nepřenášet financování na stát, ale nechat to v rámci toho systému, v němž ta rizika vznikají, jak financovat dluhové poradny v rámci toho, když se poskytují úvěry. Takže to je druhá otázka. Paní ministryně, zvažujete vytvoření takového fondu nebo jiný způsob, jak zajistit předvídatelné víceleté financování dluhových poraden? To je druhá věc.

A poslední věc, kterou bych ráda zvedla, která mi přijde důležitá, je ještě rychlost. Rychlost té pomoci, když se něco děje. Protože ty poradny jsou dneska často přetížené, jsou dneska opravdu zavalené i složitými případy, které si vyžadují mnoho a mnoho hodin procházení podkladů a expertní právní pomoci. Ale je naprosto zásadní umět rychlou krizovou intervenci právě u toho zesplatněného úvěru. Proto jsem popsala ten šílený model podnikatelského úvěru, který vůbec nebyl na podnikání a kde bylo to zesplatnění na 1,5 milionu, když ale ten člověk reálně dostal asi měsíc a půl předtím 300 000. Takže mě zajímá, jestli plánujete, abyste v takovýchto šílených případech byli schopni opravdu lidem umožnit rychlou právní poradu, rychlou krizovou intervenci, zejména když jde o exekuci na bydlení v důsledku takového úvěru. Je to, že opravdu ta pomoc v řádech dnů bude i pro celou společnost mnohem levnější než v řádu měsíců. To jsou myslím ty klíčové bolavé body, na které se musíme dívat dál.

Jenom závěrem za klub Pirátů zdůrazním, že jak jsem před chvílí chválila návrhy za klub lidovců týkající se lepšího informování lidí, lepšího varování v reklamě, tak naopak potřebuju zdůraznit, že pozměňovací návrh G1 nepodpoříme. Je to od stejného klubu. Ten zrovna nepovažujeme za vhodně navržený, ale je pro nás opravdu velice důležité, aby prošel ten kompromisní návrh B2, kde je to vyváženě vyjednané napříč těmi odbornými aktéry, neziskovými organizacemi, které poskytují dluhové poradenství, ale současně i těmi, kdo zastupují právě ty aktéry finanční.

A říkala jsem, že to je tedy poslední otázka k té rychlosti. Ale dovolím si ještě úplně závěrem, protože těch poskytovaných licencí je u nás dneska na ty úvěry zhruba sedmdesát, jestli náhodou nezvažujete, když jsou opravdu závažná porušení těch kodexů a těch postupů, kterými by se ty společnosti měly řídit, jestli nebudete o něco přísnější při jednání třeba s Českou národní bankou, aby víc zvážila odebírání licencí u těch opravdu predátorských společností. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. V rámci rozpravy tady máme ještě faktickou poznámku, se kterou přichází pan poslanec Karel Haas. Než přijde, od 13.15 do 15.30 z pracovních důvodů je omluven pan poslanec Matěj Ondřej Havel.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, budu velmi rychlý. Opravdu v té faktické jenom chci zareagovat na tři z těch proseb, které – a naprosto legitimně – Olga Richterová vaším prostřednictvím vyslala směrem k paní ministryni a k Ministerstvu financí.

Jedna z těch proseb byla, aby Ministerstvo financí nějak regulací řešilo ty takzvané úvěrové smlouvy poskytované na IČO. Já chci říct, máme v České republice zásadu, ústavní zásadu smluvní volnosti, máme takové trestné činy jako je podvod. Máme soukromoprávní nástroj uvedení někoho v omyl. To znamená, já chci jenom poprosit, abychom nechali trošičku tu Českou republiku dýchat. A já naopak tedy prosím o opak, aby paní ministryně tuto věc neřešila, protože prostě smlouvy a smluvní volnost jsou jedny z ústavních hodnot této země. A máme nástroje, jak případné podvodníky při uzavírání smluv jak v trestní rovině, tak v soukromoprávní rovině trestat.

A to druhé, to nám možná v klubu ODS přišlo teď ještě nebezpečnější, to byl nápad na nějaký povinný desátek odváděný ze všech spotřebitelských úvěrů ve prospěch bezplatného dluhového poradenství. Já vůbec nikterak nezpochybňuji bezplatné dluhové poradenství. Vůbec nijak nezpochybňuju i to, že nějakým způsobem ho dotuje stát. Ale představa, že v uvozovkách „všichni poctivě splácející dlužníci“, protože ti věřitelé to přenesou jenom do cen těch úvěrů, to znamená všichni poctivě splácející dlužníci budou platit bezplatné služby pro dlužníky, kteří neplatí. To znamená, poctiví se složí na nepoctivé, tak to nám přišlo relativně hodně nebezpečné. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A vzhledem k tomu... (Hovoří k němu ministryně financí.) Chcete ještě do rozpravy? Tak s přednostním právem se ještě do rozpravy přihlásila paní ministryně financí Alena Schillerová. Máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji všem za velice korektní rozpravu. Tak jsme si povzdychli s panem předsedou rozpočtového výboru a s panem místopředsedou Munzarem, kéž by to tak bylo vždycky, že se povede věcná debata. Já chci připomenout, budu velmi stručná. Vystupuji tak, jak je mým zvykem ještě v rozpravě, abyste mě nepeskovali, že jste nemohli reagovat. Ale když nebudete reagovat, nebudu se zlobit, protože podstatné je, aby ten zákon prošel. Myslím si, že se na něm odpracovalo hodně. Znovu zopakuju, dva roky se na něm dělalo. Začalo vlastně ministerstvo pod bývalým vedením, já jsem to dokončila. Odpracovali jsme to na úrovni všech výborů, podvýborů. Takže budu už jenom velmi stručná, tak jak jsem si dělala rychle poznámky, jak jste vystupovali.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, paní ministryně. Podařilo se nám společně dopracovat tento zákon, já bych byl rád, kdybychom ještě společně dokázali poslouchat bez rušení paní ministryni. Děkuji.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju, budu fakt velmi rychlá. Nejdřív vystoupil pan poslanec Haas a zase absolutně technická věcná, tak jak jste byli vy. Pan poslanec Haas – posuzování úvěroschopnosti od vládního návrhu. Tady bych chtěla připomenout, my jsme se posunuli k tomu kompromisnímu návrhu B2. Bylo to fakt hrozně těžké to dát dohromady. Takže já kromě jedné věci, na které jsem se teď rychle dohodla s panem místopředsedou Munzarem, tak nebudu, nechci na tom měnit už nic, na tom, co jsme odpracovali, těch jednání, těch různých debat s neziskovými organizacemi, s vámi a tak dále. Tak jenom vysvětluju, že se na tom shodla na tom B2 - vy víte, všichni máte ty pozměňovací návrhy, tak nemusím to tady znovu předčítat – shodla většina trhů i dluhové poradny, takže já to měnit nebudu.

Pak jste mluvil, pane poslanče Haasi, o sankci neplatnosti. Ta není harmonizovaná. Soudní dvůr Evropské unie nebude řešit domácí soukromoprávní sankci. Harmonizovaná je povinnost posoudit ne to, co se stane, když neposoudím. Jenom moje rychlá reakce.

Pak jste mluvil o – finanční arbitr se taky bude muset řídit platnou judikaturou. A byznys advokátů řeší právě ta právní domněnka v pozměňovacím návrhu B2. To byl fakt, to byl největší kompromis, který – nebo největší vlastně cenná dohoda, kterou jsme učinili.

Pak jste něco říkal o stropech, tam už bych nereagovala, abych se neopakovala. Mluvil jste o kontokorentu F2, tam mám i souhlasné stanovisko. Takže já to tak projevím vlastně během hlasování. Mluvil jste o právu být zapomenut. E2 – poslanec Brázdil, tam mám souhlasné stanovisko. My se řídíme tady stanoviskem Ministerstva zdravotnictví, se kterým to bylo konzultováno.

Samozřejmě samoregulační standard vyráběla Česká advokátní nebo ČAP, tedy ne advokátní, ČAP s Ministerstvem zdravotnictví a ÚZISem, Ústavem zdravotních informací a statistiky. A my se řídíme aktuálním stanoviskem Ministerstva zdravotnictví. Není to tedy expertiza Ministerstva financí. To říkám otevřeně.

Pak tady vystoupil pan poslanec Papajanovský, mluvil o úvěrech pro OSVČ. Předložíme letos již v září do mezirezortního připomínkového řízení, pane poslanče, tamhle jste. Já jsem to nechtěla, tenhle zákon, zatěžovat těmi OSVČ. Neměli jsme to pro mě dopracované na takové úrovni, abych to byla ochotna poslat do Poslanecké sněmovny. Ale už teď jsme si domluvili, tenhle týden zrovna jsme měli pracovní schůzku s experty Ministerstva financí. A znovu říkám, v září to půjde do mezirezortu, takže budete moct se s tím seznámit.

Pak jste mluvil, pane poslanče Papajanovský, o mnohačetných exekucích, oddlužení a podobně. Řeší Ministerstvo spravedlnosti. Financování poradenských služeb řeší Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Legisvakance – no, já jsem, my jsme tady vedli nějakou debatu, nebudu to prodlužovat. Já jsem byla připravená, avizovala jsem to v úvodní řeči, že načtu posun účinnosti na 1. leden 2027. Rozhodně nebyla bych pro žádný mnohem delší posun, protože my už jsme pod tlakem Evropské komise a hrozícím infringementem. Takže já nakonec udělám ten kompromis, že podpořím návrh pana místopředsedy Munzara na posun účinnosti na 1. únor 2027, a to proto, že tam máme účinnost na 1. únor u mobilních telefonů. Takže abychom neměli dělenou účinnost, tak tento kompromis je prostě ustojitelný. A do doufám, že vnímáte, že je to i dobrá vůle vůči opozici.

Takže to podpořím ten návrh. Pak mluvil pan poslanec Činčila, návrhy KDU obecně. Bohužel prosím nechci se vás dotknout, bohužel technicky špatně napsané, v praxi neaplikovatelné. Způsobily by výkladové aplikační problémy a vnitřně si odporují. To odůvodnění neodpovídá návrhu. Škoda, že jste to s námi nekonzultovali. V minulosti jste to dělávali a já jsem vždycky nabízela – to vy nemůžete pamatovat – když jsem byla poprvé ministryní, ale zopakovala jsem to, i když podruhé, že kdokoliv z vás bude chtít expertně napsat pozměňovací návrh, byť ho pak nepodpořím politicky, tak aspoň bude technicky správně. Takže pokud já jsem ministryní financí, tak toto platí, takže jenom taková nabídka napříště.

Ještě pan poslanec Činčila, Ministerstvo financí pravidelně přehodnocuje zákon o spotřebitelském úvěru. Máme k tomu zřízenou trvalou platformu. Kulatý stůl ke spotřebitelskému úvěru. Dvakrát ročně se setkávají experti z trhu, nezisku, státu, takže toto fakt funguje a já jsem i během těch debat měla pocit od opozičních poslanců, že si to kvitovali s povděkem, že toto vysoce odborné téma funguje.

Pan poslanec Horák jenom poděkoval, tak není co komentovat. Já taky děkuju, málokdy se s tím setkám ze strany opozice.

Pan poslanec, pan místopředseda Munzar, nic nad rámec pana poslance Haase. To znamená, já už se nebudu opakovat ke stropování znovu. Už jsem to říkala ve všech čteních, navržený strop je vyvážený, sleduje a kopíruje stávající judikaturu, takže už to nebudu opakovat. K té legisvakanci jsem se vyjádřila že vás podpořím váš návrh, pane místopředsedo. Pak vystoupil pan předseda Jakob, hovořil o podpoře pozměňovacího návrhu G5, tak já si myslím a zase to zopakuju, že není důvod, aby se zavádělo další varování. Důvod nevidí ani neziskovky plus jsou doplněné informace ve smlouvě jsou zčásti neaplikovatelné, co navrhujete. Celková splatná částka není u řadu úvěrů, (?) kreditní karty, kontokorenty, revolvingy a podobně. Známá jejich výše závisí na způsobu čerpání a splácení. Pak jste hovořil, pane předsedo Jakobe, o podpoře G4. Tento pozměňovací návrh by způsoboval výkladové amplikační (?) problémy. Je zase prosím formulován legislativně technicky špatně a obsahuje terminolu, (?) která neodpovídá zákonu o spotřebitelském úvěru a není tak jasný její obsah.

Pak jste chtěl podporu pozměňovacího návrhu F3, zvýšení stropu. Znovu nebudu už opakovat, ten navržený strop je vyvážený v souladu s judikaturou. Už na mě tady paní předsedkyně (Malá) ukazuje, ať končím. Pan předseda, jako podpora G1 zase to vrací k formálnímu projetí, nebudu to podporovat. A se vší úctou, hovořil jste, že jste proti gold platingu, ale přitom většina těch věcí, co byste chtěl podpořit, tak je právě gold plating.

Pan místopředseda Skopeček opět hovořil stejné věci jako pan místopředseda Munzar a poslanec Haas, takže to nechám už být. Paní předsedkyně Richterová hovořila úvěry pro podnikatele, tak znovu opakuji, že bude to v září předloženo do mezirezortu, jenom to jsem už říkala v reakci na pana poslance Papajanovského. Pak jste hovořila o financování dluhových poraden trhem nad rámec zákona o spotřebitelském úvěru. Financování poraden existuje, má to v gesci Ministerstvo práce a sociálních věcí a MPO má dokonce dotační titul na toto téma.

Pak jste mluvila, paní předsedkyně, podle zákona má poskytovatel povinnost odkázat na dostupné dluhové poradenství. Stát nebude provozovat vlastní poradenství, ale bude dělat seznam těch, které považuje za kvalitní. Pak jste hovořila o dohledu České národní banky. Ta je nezávislá, má všechny nástroje, aby uměla posoudit nutnost odebrání licence. Ministerstvo financí nevidí na jednotlivé případy, nemůže tak ČNB tlačit k odebrání licencí. Je to asi všechno, mockrát vám děkuji a k pozměňovacím návrhům se vyjádřím ve svém stanovisku během hlasování. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji paní ministryni. Vidím že nikdo další tedy není přihlášený do rozpravy, tím pádem rozpravu končím A ptám se paní ministryně nebo předkladatele na závěrečná slova. Nikdo. Tím pádem přikročíme k hlasování. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Takže dámy a pánové, seznámím vás s návrhy procedury, tedy pořadí, jak budeme o návrzích hlasovat. Za prvé legislativně technické úpravy, kde dojde ke změně účinnosti. Potom bude za druhé A1, za třetí F1, za čtvrté C1, za páté B1, za šesté C2, za sedmé G1, kde je kolize s B2 a A2. B2 je za osmé. Při schválení G1 je B2 nehlasovatelný. Za deváté A2, při schválení G1 nebo B2 je A2 nehlasovatelný. Za desáté H. Pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu SD 1063, nejprve je třeba hlasovat H, poté D. Za jedenácté D kolize s E. Nejprve je třeba hlasovat H, potom D. Za dvanácté E, při schvalování D je E nehlasovatelný. Za třinácté F2, za čtrnácté F3, za patnácté G2, za šestnácté G3, za sedmnácté G4, za osmnácté G5. Za devatenácté hlasovat o celku.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji. Nyní tedy dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, přistoupíme k hlasování. Ještě než k němu přistoupíme, všechny vás odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. A nyní tedy, pane zpravodaji, můžeme začít.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Takže nejprve se musí hlasovat podle § 95 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny návrh Vojtěcha Munzara na opravu data účinnosti návrhu zákona. V části sedmé čl. 9 nově zní: „Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 2027.“

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Vaše stanovisko?

 

Poslanec Vladimír Pikora: Výbor nemá k tomuto stanovisko, protože ten byl teďka.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Souhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 86, pro 130 poslanců, proti žádný. Návrh byl přijat.

Pane zpravodaji, můžeme pokračovat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Chtěl bych se zeptat, je potřeba hlasovat o procedurách? Chceme hlasovat proceduru?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak v tom případě budeme hlasovat tedy proceduru hlasování.

 

Kdo je pro proceduru, která byla navržena? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. (Nefunguje hlasovací zařízení.)

Tak technický problém.

 

Zahajuji hlasování tedy znovu. Zahajuji hlasování teď. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 87, přihlášeno 135 poslanců, pro 134, proti žádný. Návrh na proceduru byl přijat a doufám, že tohle byl poslední technický problém, který při tom dlouhém hlasování budeme mít. Tak máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Takže dále budeme hlasovat pod písmenem A1, který přijal rozpočtový výbor, technický pozměňovací návrh, který zpřesňuje transpozici. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 88, přihlášeno 136 poslanců, pro 136, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh podaný poslancem Karlem Haasem pod písmenem F1, technický pozměňovací návrh, který navazuje na pozměňovací návrh z RVP1 a stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?Hlasování číslo 89, přihlášeno 136 poslanců, pro 117, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh podaný poslancem Patrikem Pařilem pod písmenem C1. Ten vyjasňuje vztah mezi ZSÚ a občanským zákoníkem v oblasti odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 90, přihlášeno 136 poslanců, pro 133, proti žádný. Návrh byl přijat. Teprve nyní můžeme pokračovat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Děkuju. Takže nyní hlasujeme o pozměňovacím návrhu podaným poslancem Patrikem Nacherem pod písmenem B1. Zavádí zjednodušený režim pro posuzování úvěruschopnosti u nákupu mobilů a podobných na splátky zdarma. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 91, přihlášeno 136 poslanců, pro 114, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Nyní hlasujeme pozměňovací návrh podaný poslancem Patrikem Pařilem pod písmenem C2, odkládá aplikaci zákona na úvěry zdarma od 1. února 2027. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 92, přihlášeno 136 poslanců, pro 115, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Nyní hlasujeme o pozměňovacím návrhu podaném poslancem Marianem Jurečkou pod písmenem G1, kombinace formálního a materiálního pojetí posuzování úvěruschopnosti v § 87. Zde se jedná o samosprávní následky neposouzení úvěruschopnosti...Pardon soukromoprávní následky neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?Hlasování číslo 93, přihlášeno 136 poslanců, pro 19, proti 100. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Nyní budeme hlasovat pozměňovací návrh podaný poslancem Patrikem Nacherem pod písmenem B2.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím o stanovisko. (Ministryně: Souhlasné.)

 

Poslanec Vladimír Pikora: Pardon. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 94, přihlášeno 136 poslanců, pro 119, proti 14. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Dále hlasujeme pod písmenem A2 pozměňovací návrh přijatý na rozpočtovém výboru.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím o stanovisko.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Stanovisko výboru je doporučující. (Hlásí se poslanec Munzar.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak prosím stop, stop, stop. Těch bodů je hodně, může se stát, že... Ať se domluví, prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já bych poprosil, aby nás tedy zkontrolovala legislativa, ale podle schválené procedury, že při schválení B2 je A2 nehlasovatelný.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Dobře. (Smích a pobavení v sále, potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jednoduchá a stručná odpověď. Tak budeme pokračovat v pořadí hlasování.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Takže hlasujeme pozměňovací návrh podaný poslancem Václavem Pláteníkem pod písmenem H. Pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu D, rozšíření práva být zapomenut i na hypotéky. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování číslo 95, přihlášeno 136 poslanců, pro 47, proti 74. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Tak nyní hlasujeme pozměňovací návrh podaný poslankyní Zdeňkou Němečkovou pod písmenem D, zkrácení doby pro právo být zapomenut na 6 let. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 96, přihlášeno 136 poslanců, pro 49, proti 73. Návrh nebyl přijat.

Tak probíhá krátká konzultace. Tak prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Takže nyní hlasujeme pozměňovací návrh podaný poslancem Milanem Brázdilem pod písmenem E, zkrácení doby pro právo být zapomenut na 7 let. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 97, přihlášeno 136 poslanců, pro 121, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Nyní hlasujeme pozměňovací návrh podaný poslancem Karlem Haasem pod písmenem F2, vyloučení požadavku na odbornost pracovníků při sjednávání spotřebitelských úvěrů. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Souhlasné.) Tak pardon než dám...

 

Poslanec Vladimír Pikora: Stanovisko výboru je doporučující jsem říkal.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Mně se tady hlásila paní poslankyně, ne, je to v pořádku, dobře.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 98, přihlášeno136 poslanců, pro hlasovalo 133, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Nyní hlasujeme pozměňovací návrh podaný poslancem Karlem Haasem pod písmenem E3 (správně: F3). Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 99, přihlášeno 136 poslanců, pro 25, proti 110. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Nyní hlasujeme pozměňovací návrh podaný poslancem Marianem Jurečkou pod písmenem G2. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 100, přihlášeno 136 poslanců, pro 47, proti 75. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Nyní hlasujeme pozměňovací návrh podaný poslancem Marianem Jurečkou pod písmenem G3. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 101, přihlášeno 136 poslanců, pro 21, proti 74. Návrh nebyl přijat.

 

Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Pouze pro stenozáznam: při hlasování 98 jsem hlasoval proti, na sjetině mám pro. Ale nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Nyní hlasujeme pozměňovací návrh podaný poslancem Marianem Jurečkou pod písmenem G4. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 102, přihlášeno 136 poslanců, pro 47, proti 75. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Nyní hlasujeme pozměňovací návrh podaný poslancem Marianem Jurečkou pod písmenem G5. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko navrhovatele? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 103, přihlášeno 136 poslanců, pro 46, proti 75. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Tím jsme prohlasovali všechny podané návrhy. Pane předsedající, můžeme hlasovat o celém zákonu.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Pokud tedy se skutečně – a vypadá to, že není žádná připomínka – o všech návrzích hlasovalo, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: „Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 145, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.“

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 104, přihlášeno 136 poslanců, pro 134, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Tím pádem končíme s projednáváním... Pardon, nemohu skončit. Ještě se mi hlásí dvě kolegyně poslankyně. Tak prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, pane předsedající. Pouze u hlasování 97 jsem hlasovala pro, na sjetině mám proti. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Paní předsedkyně Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já bych jen chtěla, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, vážené paní poslankyně a poslanci, zdůraznit tento okamžik. Prošlo to konsenzem, protože to prošlo řádným procesem. Bylo to projednáváno, byla předložena kompromisní řešení a ten zákon je prospěšný pro lidi.

Až budete příště říkat, že se s vámi na ničem neshodneme, tak ne. Když to je dobře připravené a normálně prodiskutované, tak se všichni shodneme rádi. Pamatujme si to. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A tím pádem končím projednávání tohoto bodu. (Hluk v sále.)

 

Přesuneme se k bodu číslo

Aktualizováno 13. 9. 2026 v 15:21.