Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

No tak, přátelé, to je pořád ono. Buď nám jde o to, na počátku 21. století, aby stavby splňovaly nároky pro nejen zdravotně postižené, ale i matky, děti a tak dále, anebo nám jde pouze o ekonomická čísla.

Takže tady jsem se snažil ukázat, že veřejný zájem je zde hájen pouze jeden. Já budu pomalu končit, ale ještě mi dovolte říct A.2 (?), to tady nechám spíš na praktiky, nejsem takový praktik z hlediska veřejné správy, ale to, že se vytváří jeden centralizovaný úřad, že mají přijít úředníci ze samosprávných pozic do pozice státní správy, že ta celá reforma bude technicky, logisticky a personálně nákladná, je také téma, které tu bylo zmiňováno. Nejsou informace o tom, jak to proběhne. Myslím, paní kolegyně Olšáková to tu zmiňovala, že několikrát interpelovala paní ministryni. Já bych rád slyšel paní ministryni i zde na plénu, jak to tedy bude vypadat, jak celá ta personální a strukturální část reformy, to znamená vytvoření těch nových úřadů, které budou rozhodovat, jak bude probíhat. Není to zbytečné riziko? Není to zásah, který zkrátka bude stát nemalé finanční prostředky a nepřinese urychlení a zkvalitnění rozhodování? Mám velké pochyby, stejně jako mnozí moji kolegové.

Já proto, dámy a pánové, za TOP 09 říkám, že podporujeme návrh na vrácení do druhého čtení. Nebudeme pro zákon na konci hlasovat, nepodpoříme jej. Ale současně jsem přesvědčen, že ani vrácení do druhého čtení takto připravenou poslaneckou iniciativu, vylepšenou pozměňovákem o tisících stránkách, ani druhé čtení nemůže napravit.

Jediná věc je solidní, transparentní projednávání v připomínkovém řízení, projednání Legislativní radou vlády. Možná by to trvalo o půl roku déle, ale měli bychom když ne jistotu, tak aspoň velkou šanci, že schválíme text, který bude kvalitní a kde nebude zvýhodněn jeden jediný zájem: rychlá výstavba, právo developerů, na úkor ostatních zájmů, od památek, životní prostředí až práva handicapovaných osob. To bohužel nelze napravit, i když by byly přijaty nějaké pozměňovací návrhy. A na konci tedy bude bohužel právní paskvil.

Přeji si v zájmu České republiky, aby ty negativní dopady byly co nejmenší, ale obávám se že budeme v praxi konfrontováni s tím, na co zástupci opozice celou dobu upozorňují. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Jan Papajanovský.

Já mezitím načtu omluvy. Paní poslankyně Demeterashvili bere zpět svou omluvu po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty. Zároveň se omlouvá z důvodu zahraniční cesty pouze do 11 hodin.

Pane poslanče, máte slovo, a prosím o ztišení hluku v sále. Děkuji.

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych zde velmi stručně promluvil ke stavebnímu zákonu.

Všichni víme, že asi největší výzva, kterou vládu čeká při implementaci stavebního zákona, je vytvoření soustavy nových stavebních úřadů pod státem a s tím spojený přechod úředníků, zajištění prostor a dalších podmínek pro výkon této agendy. Myslím, že i z předchozích vystoupení kolegyň a kolegů je jasné, že z toho máme opravdu velkou obavu.

Extrémní obava ovšem panuje i v samotném území, u úředníků a úřednic. Koordinátoři ve čtyřech krajích dosud nezačali pořádně fungovat, včetně toho našeho kraje Ústeckého. No, a nelze se pak divit, že úředníci a starostové mají opravdu velké obavy, které se zatím rozptýlit nepodařilo. Předložil jsem proto pozměňovací návrh, který v tomto může koalici pomoci. Pozměňovací návrh, který by garantoval zachování detašovaných pracovišť stavebních úřadů i na menších dvojkových obcích. Nikoliv samostatných stavebních úřadů, ale pouhých detašovaných pracovišť tak, aby zůstala zachována logika toho vládního návrhu, aby úředníci věděli, že ta jejich pracoviště zůstanou zachována a zároveň abychom občanům garantovali dostupnost služeb na venkově, kde se jinak obecně bohužel stále snižuje.

Pozměňovací návrh zároveň říká, že obce by se na zachování těchto poboček stavebních úřadů podílely tím, že by pro ně státu bezúplatně musely poskytnout prostory pro výkon té agendy.

Abyste měli představu, kde všude by ty stavební úřady měly skončit, tak já jsem si dohledal konkrétní data z Ústeckého kraje a tím svým pozměňovacím návrhem navrhuji konkrétně u nás v Ústeckém kraji zachránit stavební úřady v Benešově nad Ploučnicí, České Kamenici, Dubí, Duchcově, Jirkově, Klášterci nad Ohří, Krupce, Libochovicích, Libouchci, Oseku, Postoloprtech, Povrlech, Proboštově, v Radonicích, ve Šluknově, ve Štětí, v Trmicích, v Úštěku a ve Vejprtech. Tohle jsou všechno obce, které by mohly přijít o stavební úřad za předpokladu, že ten můj pozměňovací návrh nebude přijat. A samozřejmě další stovky obcí napříč Českou republikou.

Budu rád, dámy a pánové, pokud ten pozměňovací návrh podpoříte a ukážete, že dostupnost služeb na venkově je pro tuhle Poslaneckou sněmovnu prioritou. Jedná se o pozměňovací návrh pod označením DD 111. hlasování, které nás čeká. Díky za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Adamec. Máte slovo pane poslanče.

Poslanec Ivan Adamec: Ano. Já děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já se pokusím být stručný. Za chvilku vlastně budeme ve třetím čtení hlasovat o dalším pokusu o rekodifikaci stavebního práva. Já musím říct, že to není poprvé a obávám se, že to nebude ani naposled. Protože když se podíváte na historii stavebního práva, tak zjistíte, že už celé generace politiků, vlád se snažily prostě toto změnit, aby ta legislativa byla, bych řekl, jednodušší, rychlejší a aby to fungovalo podstatně lépe než doposud.

Nepodařilo se to zatím vlastně nikomu. Pokud chceme něco rychle měnit tady v Parlamentu, to je vždycky otázka. Já si myslím, že Werich měl krásné přísloví, že „všeliké kvaltování dobré pouze pro hovada jest“, a teď to nemyslím pejorativně, máme na to i jiné české průpovídky, které se tady neodvážím říct, protože už to jako není úplně slušné. A pokud chceme rychle měnit vlastně obsah takhle složité materie a zároveň proces jsme udělali tak, jak jsme udělali, tak si myslím, že ten výsledek nemůže odpovídat tomu, co si ti předkladatelé od toho (pod tím?) představovali.

Já si myslím, že rychle se dá udělat jednoduchý pozměňovací návrh poslaneckou aktivitou na konkrétní věc, která třeba trápí tu společnost, ale takhle složitou materii prostě dělat tímto způsobem nelze. Ale to už jsme tady kritizovali.

Já jsem chtěl jenom říct, že velký, hluboký omyl je, že Sněmovna může udělat něco rychle. Já si myslím, že to byl omyl i některých vlád. Vzpomínám si na vládu Miloše Zemana, legislativní smršť a podobně. Jak to dopadlo, všichni víme.

Já nechci tady brát iluzi předkladatelům, že to dopadne špatně. Jak jsem dneska poslouchal tu debatu, tak si myslím, že právě v té debatě je ten zakopaný pes, protože tady je spousta názorů, která spolu prostě nekoresponduje. Prostě to tak je. Někdo má ochranářské úmysly, hájit tu kterou skupinu našeho obyvatelstva, někdo zase říká, že prostě je potřeba ten proces zjednodušit a ne že každý by se měl k tomu vyjadřovat, když k tomu třeba vůbec se vyjadřovat nemusí.

Je tady řeč o ochraně památek a archeolozích. Tak já jsem dělal šest volebních období starostu tehdejšího okresního města a můžu vám říct, že střety s těmito skupinami odborníků byly fatální a někdy byly velmi zoufalé. A ono se to hezky rozhoduje za peníze těch druhých, fakt jo. A výsledek je samozřejmě velmi tristní. Takže je potřeba si vzít něco mezi tím, protože jako samozřejmě památky je potřeba chránit, archeologické průzkumy je potřeba dělat a nemůže to platit všechno ten investor. A nemůžou si vymýšlet na tato investora, jako jsem to v řadě případů zažil na vlastní oči.

Takže já to chápu, že tady jsou takovéto připomínky, že je snaha nějakým způsobem to vylepšit, ale jako většina kolegů z opozice, a možná i někdo z koalice, prostě ty obavy tady jsou, jak to dopadne. Protože já říkám, z titulu toho procesu, který tady probíhá, prostě to nemůže asi úplně dobře dopadnout.

Já bych chtěl říct jako zpravodaj našeho klubu Občanské demokratické strany, že my podpoříme řadu pozměňovacích návrhů, hlavně ty propodnikatelské, a i některé, které se týkají trošku jiného tématu, ale rozhodně ne všechny.

Co se týká závěrečného hlasování, tak já říkám, je to další pokus stávající koalice, tak ať si tu zodpovědnost za to vezme. Já si myslím, jakékoliv zdržování v tuto chvíli je špatně. Já jsem v prvním čtení říkal, že my obstruovat tento návrh zákona nebudeme, všichni víme, že to v pořádku není, že je potřeba s tím něco udělat. Byli jsme tady svědky i, řekl bych, nevybíravých způsobů, jak jsme všechno dělali špatně. Já si myslím, že to tak úplně není. Můžete dělat věci tak, jak vám dovolí složení Sněmovny. To je vždycky tak. Nebo složení Senátu, celého Parlamentu, jaká je společenská nálada a podobně.

Takže já bych to shrnul, kdybychom byli úspěšní při tom posledním pokusu, tak dneska tady nesedíme a dneska se tady nedohadujeme a dneska si tady neříkáme ty věci, které bychom si občas mohli říct někde úplně jinde a tady to brát ryze prakticky, pragmaticky a podle, řekl bych, podle toho tématu i odborně. ***