Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.00 hodin)
(pokračuje Marie Kršková)
Paradoxně jediné ministerstvo, od kterého jsem během celého procesu obdržela jakékoliv vysvětlení, nebylo Ministerstvo pro místní rozvoj, které stavební zákon předkládá, nebylo to ani ministerstvo, které je gestorem samosprávy, ministerstvo vnitra. Bylo to Ministerstvo dopravy. A i to reagovalo pouze na jeden z mých tří pozměňovacích návrhů. Pokud má takto vypadat odborná diskuse o pozměňovacích návrzích, pak mě to opravdu mrzí. Diskuse přece není jen o oznámení, že předkladatel nesouhlasí. Diskuse znamená střet argumentů a právě ten zde podle mého názoru chyběl.
Dovolte mi proto, abych se ještě jednou stručně zastavila alespoň u svého prvního pozměňovacího návrhu vedeného jako sněmovní dokument 1144 v hlasovací proceduře T.3. Tento pozměňovací návrh se zabývá, který orgán obce má rozhodovat o výjimkách z územního plánování. Ministerstvo dopravy nesouhlasí s tím, aby o výjimkách z územního plánu rozhodovalo zastupitelstvo místo rady obce. Jako důvod uvádí, že rada zasedá častěji než zastupitelstvo a že tam přece sedí ti samí lidé.
Přiznávám se, že mě tyto argumenty překvapily. Podle mého názoru totiž ukazují určité nepochopení fungování obecní samosprávy. Zastupitelstvo není jen větší rada. Je to jediný orgán obce, kde probíhá veřejná diskuse. Je zde i opozice, jsou zde i občané a každý může slyšet argument pro i proti. A právě o to jde. Územní plán schvaluje zastupitelstvo. Je tedy logické, aby právě zastupitelstvo rozhodovalo také o výjimkách z těchto pravidel. Pravidla vznikají veřejně. Stejně veřejně by měly být i schvalovány výjimky z nich.
A dovolte mi ještě jednu poznámku k argumentu rychlosti. Nebavíme se o tom, jestli rada rozhodne o dva dny dříve nebo dva týdny dříve než zastupitelstvo. Bavíme se o tom, jestli bude žadatel nucen projít změnou územního plánu, která běžně trvá roky. Nebo zda využije institut výjimky a rozhodnutí získá během dvou až tří měsíců, když tedy o tom bude rozhodovat zastupitelstvo. To je přece obrovský rozdíl. Argument, že rada rozhodne o několik týdnů rychleji, proto podle mého názoru míjí podstatu celé změny.
Ve mně tento argument nevyvolává obavu z pomalosti zastupitelstva. Naopak ve mně vyvolává otázku, proč by výjimky z územního plánu měly být schvalovány během několika dnů nebo týdnů a k tomu ještě za zavřenými dveřmi. Právě proto, že institut výjimky představuje výrazné zrychlení oproti změně územního plánu, měl by být celý proces co nejtransparentnější. Výjimka z územního plánu není běžné administrativní rozhodnutí, je to rozhodnutí, kterým obec říká: V tomto konkrétním případě se odchýlíme od pravidel, které jsme si sami stanovili. A právě takové rozhodnutí má být podle mého názoru učiněno veřejně na jednání zastupitelstva za účasti opozice, za účasti občanů.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, všechny tři moje pozměňovací návrhy mají společného jmenovatele. Nebrzdí výstavbu, naopak, snaží se zachovat důvěru občanů v rozhodování samospráv, transparentnost veřejné správy a respekt k ústavně garantovanému právu obcí rozhodovat o svém území. Proto vás ještě jednou prosím o jejich podporu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní s přednostním právem se přihlásil pan poslanec Hladík. Je zmocněn od předsedy klubu Marian Jurečky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné, dobré dopoledne.
Pro nás pro lidovce je naprosto stěžejní a důležité, abychom dokázali stavět rychle, efektivně, smysluplně, s jasnou právní oporou, ale také spravedlivě, čitelně a tak, aby ti, kteří mají buďto hodně peněz nebo velké lokty anebo prostě jenom si to někde vylobbují, tak aby tady neměli v České republice 35 let od revoluce větší práva než ty, kteří jdou normálně, transparentně, bez jakýchkoliv úplatků anebo kteří prostě opravdu dodržují legislativní proces.
A tohleto je vlastně naprosto stěžejní, proč my jako lidovci a jako valná část opozice nepodporujeme současnou normu, která byla připravena potají někde zákulisně s lobbistickými zájmy napsána nevíme kým, rozhodně to tady nenapsala paní ministryně, a ještě to bylo předloženo takovým způsobem, že k tomu původnímu zákonu o 800 stránkách víc jak 1 000 stránek přiskočil jakýsi komplexní doplňující návrh.
On totiž tenhleten návrh nemění jenom samotné stavební řízení (nesrozumitelné) mění 41 dalších zákonů, a to netransparentně s nějakým cílem – pro mě vlastně není jasné, s jakým cílem. Kdyby ten cíl byl čistý, jasný, to znamená zrychlit, zjednodušit, zefektivnit, nastavit transparentní pravidla, tak bychom tomu zatleskali. Ale není tady dopadová studie, nejsou tady argumenty, nejsou tady vypořádací tabulky. Co hůř? V těch vypořádacích tabulkách a moji předřečníci o tom tady hovořili, se velmi často mění ta stanoviska nebo se mění politicky. To znamená odborný aparát napíše nějaké stanovisko, pak to jde na sekretariát ministra nebo ministryně a ten dá opačné stanovisko. Je fér se bavit o tom, že na něco máme jiné názory a je potřeba, aby prostě většina si zajistila ten svůj názor a prosadila ho.
Jenže pak se dostáváme do situací, kdy některé návrhy nebo pozměňovací návrhy s velkou mírou pravděpodobnosti mohou být v rozporu třeba s evropskou legislativou, s ústavou nebo s jinými předpisy. A to ti úředníci do těch stanovisek píší. A vy je politicky měníte.
Já tady mám celou řadu věcí, která se týká zákona o EIA, vodního zákona a vyvratitelné domněnky a poslaneckými návrhy tady vlastně upravujeme ty věci a ani jako poslanci nejsme upozorněni na to, že by to mohl být problém s evropskou legislativou. Tohle já považuju za velký problém té normy a toho hlasování, které tady dnes budeme provádět.
Abych nebyl jenom kritický, myslím si, že ta část, která se týká územního plánování, je dobře. Já jsem byl vždycky velký podpůrce územního plánování v samostatné působnosti, ale, a moje kolegyně Marie Kršková to tady jasně říkala, to, že by o výjimkách z územního plánu rozhodovala Rada města Brna, pardon, rada jakéhokoliv města, nemůžu si odpustit stále to svoje krásné město, že by rozhodovala rada obce nebo města, já považuji za naprosto šílený nápad, netransparentní věc, která na jednu i na druhou stranu může podléhat prostě lobbistickým strukturám.
Co je ale naprosto špatně, tak je celé to stavební řízení. Je to váš politický vhled, otázka centralizace a otázka sjednocení zastavěného a zastavitelného území. To je nějaký princip, ze kterého ta vaše novela vychází? Mně se třeba nemusí líbit, ale ctím ho jako princip nebo dva principy, do kterého jdete.
Ale na tyhlety principy se potom navěšuje kdeco, různé rušení, zasahování do celé řady zákonů, pozměňovací návrhy, které prostě jsou čistými přílepky, prostě změna věcí, které vůbec nesouvisí se stavebním řízením. A mohl bych tady jmenovat desítky takovýhle věcí, které jste si prostě do této normy přilepili jenom proto, že se to hodí, že to je velké, že na to třeba někdo nepřijde, a kdybyste to prostě dávali do normálního standardního procesu, tak bychom tady třeba o tom vedli delší debatu. Ale protože to je v tom balíku, je to prostě dlouhé, málokdo to přečte, tak si myslíte, že vám to projde.
Co hrozí po schválení té novely stavebního zákona? Tak za prvé všichni, kdo mají velké lokty a hodně peněz, tak začnou tvořit satelity. Začnou stavět mimo navazující zastavěné území. Proč? Slučujete zastavěné a zastavitelné. Dodneška platila podmínka, že další zástavba musí navazovat na tu stávající zástavbu. Tohle neplatí, tohle přestane po vaší novele platit. Takže když někdo má pozemky, dotáhne tam vodovod, kanalizaci, komunikaci, tak si klidně kilometr od obce nebo města postaví svůj vlastní satelit. A to naprosto legálně, protože vy se mu to v této novele umožnili. ***
