(pokračuje Jiří Barták)

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 218/ – prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a prosím, aby se ujala slova.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, cílem návrhu tohoto zákona, kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty, je především transpozice první části, takzvané ViDA směrnice, známé také jako směrnice DPH pro digitální věk, která přináší několik potřebných technických zlepšení stávající úpravy v oblasti DPH a další úpravy vyplývající ze závazků České republiky vůči EU v oblasti DPH.

Transpoziční část předloženého návrhu zákona se týká následujících oblastí: zpřesnění a doplnění pravidel při odvodu DPH prostřednictvím zvláštního režimu jednoho správního místa; rozšíření odvodu DPH prostřednictvím elektronické platformy při dodání zboží a omezení použití a následné zrušení režimu skladu.

Cílem těchto úprav je zjednodušení odvodu DPH v rámci přeshraničních transakcí v Evropské unii, snížení administrativních nákladů a zamezení vícenásobným registracím k DPH v jednotlivých členských státech Evropské unie. Transpozice dalších částí ViDA směrnice bude provedena v souladu s termíny pro její provedení. Jedná se například o zavedení režimu pro přemístění vlastního zboží v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa.

Návrh zákona obsahuje také úpravu vrácení zaplacené daně vybraným unijním orgánům v souvislosti s osvobozenými dary v rámci pandemie Covid-19, a stanovení příslušného orgánu pro potvrzení osvědčení o osvobození od DPH při dovozu a dodávkách obranných produktů pod nařízením SAFE. Nabytí účinnosti návrhu zákona jako celku se předpokládá dnem 1. ledna 2027 s tím, že zrušení režimu skladu, respektive poslední možnost pro počátek jeho použití nastane s účinností od 1. července 2028. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Martin Záhoř. Máte slovo.

Poslanec Martin Záhoř: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych vás jako zpravodaj seznámil s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Návrh zákona vám byl předem odeslán jako sněmovní tisk 218 dne 5. 6. 2026.

Předložený návrh představuje především transpoziční novelu, jejíž hlavním účelem je promítnutí části směrnice Rady EU 2025/516 ze dne 11. března 2025 známé jako DPH pro digitální věk do českého právního řádu. Jedná se pouze o tu část evropské legislativy, jejíž účinnost je stanovena od 1. ledna 2027. Další rozsáhlejší změny vyplývající z této evropské úpravy budou předmětem samostatné novely s účinnosti od roku 2028 a následně od roku 2030.

Je vhodné zdůraznit, že se nejedná o návrh, kterým by se měnily sazby daně z přidané hodnoty, rozšiřoval okruh plátců nebo zvyšovalo daňové zatížení občanů či podnikatelů. Smyslem předložené novely je především modernizace pravidel výběru DPH, její větší digitalizace, sjednocení postupu napříč Evropskou unií a odstranění některých administrativních překážek při přeshraničním obchodování.

Hlavní okruhy navrhovaných změn. První významnou oblastí je úprava zvláštního režimu jednoho správního místa. Cílem těchto změn je zpřesnit pravidla pro odvádění DPH při přeshraničních službách a internetovém prodeji zboží. Dochází zejména k jednoznačnému propojení zvláštního režimu OSS s pravidly pro určitá místa plnění. Praktickým dopadem bude, že podnikatel využívající OSS bude mít jednoznačně stanoveno, ve kterém státě odvádí DPH, aniž by vznikaly pochybnosti při aplikaci dosavadních pravidel.

Druhou významnou změnou je rozšíření principu takzvaného domnělého dodavatele u elektronických platforem. Platformy, které zprostředkovávají internetový prodej, například různá elektronická tržiště, budou ve větším rozsahu odpovídat za správné odvedení DPH. Tato úprava reaguje na praktické problémy, kdy platforma mnohdy není schopna přesně rozlišit postavení jednotlivých zákazníků. Přenesení odpovědnosti má zvýšit právní jistotu i efektivitu výběru daně.

Další oblastí je sjednocení okamžiku uskutečnitelného zdanění plnění u služeb vykazovatelných prostřednictvím OSS. Nově se stanoví, že rozhodujícím okamžikem bude samostatné poskytnutí služby, nikoliv případné dřívější vystavení daňového dokladu. Tím se sjednocuje česká právní úprava s evropským systémem a eliminují se rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.

Významnou změnou je rovněž zrušení režimu skladu. Tento institut byl do českého práva zaveden jako přechodné řešení pro přeshraniční pohyb vlastního zboží. Evropská legislativa ji nyní nahrazuje modernějším systémem založeným právě na rozšířeném využívání OSS. Přechod je řešen dostatečně dlouhým přechodným obdobím, aby podnikatelé mohli své procesy přizpůsobit.

Novela také umožňuje využití režimu OSS při některých dodávkách elektřiny, plynu, tepla a chladu, zejména v případech přeshraničních dodávek koncovým spotřebitelům. Reaguje tak například na rozvoj elektromobility a přeshraničních dobíjecích sítí.

Součástí návrhu jsou také dvě dílčí úpravy. První umožňuje zpětné vrácení DPH některým evropským institucím a agenturám v souvislosti s opatřeními přijatými během pandemie Covid. A druhá stanoví, že potvrzení o osvobození od DPH při dovozu nebo dodávkách obranných produktů podle evropského nástroje SAFE bude vydávat Ministerstvo obrany.

Dopady návrhu – z hlediska státního rozpočtu návrh nepředstavuje významné změny příjmů veřejných rozpočtů. Jeho cílem není zvyšovat daňové zatížení, ale zajistit správnou aplikaci evropského práva a současně snížit administrativní náklady podnikatelů. Navrhovaná úprava nebude mít negativní sociální dopady, nepředstavuje zvýšení daňové povinnosti občanů ani podnikatelů a není spojena s dopady na zaměstnanost. Vláda ve své důvodové zprávě zkonstatuje, že návrh je v souladu s Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod i s právem Evropské unie. Současně uvádí, že návrh nemá diskriminační dopady, ani rozdílné dopady z hlediska rovnosti žen a mužů.

Závěrem lze shrnout, že předložená novela představuje převážně technickou a harmonizační úpravu českého zákona o DPH, reaguje na vývoj evropské legislativy v oblasti digitalizaci, výběru daně, zpřesňuje pravidla pro přeshraniční obchodování a vytváří předpoklady pro jednodušší administraci DPH v rámci jednotného evropského trhu.

Takže doporučuji návrh propustit do druhého čtení. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A s přednostním právem z místa se přihlásil pan předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. A potom máme vlastně do obecné rozpravy přihlášenou paní poslankyni Lucii Sedmihradskou. Máte slovo, pane předsedo.

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych se zastavit u jedné části tohoto návrhu, která si podle mého názoru zaslouží trošku větší pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, než začnete, dámy a pánové, prosím o klid v sále. Začíná se nám tady hluk opět zvyšovat. Děkuji. Máte slovo.

Poslanec Jan Jakob: Děkuju. Jedná se o zrušení režimu skladu takzvaného call-off stock. Samotný cíl chápu. Evropská legislativa přináší nový systém, který má být modernější a má dále omezit administrativní zátěž podnikatelů. To je samozřejmě správný směr.

Jenže tady vidím jeden problém. My dnes rušíme právní úpravu s odůvodněním, že ji v budoucnu nahradí jiná. Jenže ta jiná úprava dnes před námi není. V důvodové zprávě se pouze dozvídáme, že bude obsahem příští novely zákona. To podle mě není úplně šťastný legislativní postup. Schvalujeme zrušení systému, aniž bychom současně schvalovali jeho náhradu.

Ano, přechodná ustanovení umožní doběhnutí již zahájených případů. Ale přesto zůstává otázka, co se stane, pokud se navazující novela opozdí, pokud se zkomplikuje její projednávání, nebo pokud nebudou včas připraveny informační systémy. Nechci malovat čerta na zeď. Jen si myslím že bychom měli přijímat změny tak, aby mezi starým a novým režimem nevznikalo žádné riziko právní nejistoty.

Proto bych chtěl paní ministryni požádat o jasnou odpověď, buď teď, nebo v průběhu dalšího legislativního procesu. Je vláda schopna garantovat, že nový režim pro přemístění vlastního zboží bude schválen a připraven nejpozději k okamžiku, kdy začne být současný režim skutečně nahrazován? A pokud by se tak nestalo, existuje připravené řešení, které zabrání tomu, aby se podnikatelé znovu dostali do situace, kdy budou muset postupovat vícenásobné registrace k DPH v jednotlivých členských státech?

Tolik tedy mé základní dotazy. A myslím si, že bychom odpovědi na tyto otázky měli znát v průběhu toho jednání, než dospějeme k finálnímu hlasování. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nikdo s přednostním právem se nehlásí, takže prosím paní poslankyni Lucii Sedmihradskou o vystoupení v obecné rozpravě.

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně, myslím si, že v úvodním slově jednoznačně zaznělo, že se bavíme o transpozici směrnice Rady číslo 216 z roku 2025, která je poměrně rozsáhlá, že ta současná transpozice se týká jenom části té směrnice. Jistě o tom budeme velmi debatovat. Ale protože tady se bavíme o novele zákona o DPH, tak já musím zmínit významné téma právě týkající se daně z přidané hodnoty.

V jedné z předchozích novel zákona byly schváleny změny v aplikaci daně na kompenzace vyplácené objednateli veřejné dopravy. Pokud by byl potvrzen výklad, že kompenzace budou považovány za zdanitelné plnění, tak pokud by šlo o sazbu 12 procent, tak rozpočtové dopady pro kraje a Prahu jsou téměř 7 miliard korun. Pokud by byla uplatněna sazba 21 procent, tak by dopady přesáhly 11 miliard korun. A pak se bavíme o dalších stovkách milionů, možná miliardách, které by se projevily u dalších objednatelů, což jsou především větší města.

To znamená, že jaksi uplatnění DPH právě na kompenzace vyplácené ve veřejné dopravě by znamenalo faktický rozvrat systému veřejné dopravy v České republice. Bavíme se o rušení spojů, dramatickém zdražování veřejné dopravy, o odkladech nákupu nových vozidel, narušení síťových a přestupních vazeb.

Tato záležitost již byla otevřena. Moji kolegové ji otevřeli na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde na 6. schůzi zástupce Ministerstva financí přislíbil, že výkladovou informaci, tedy zda se DPH na ty kompenzace vztahuje, eventuálně jaká sazba bude uplatněna, že tato informace bude k dispozici do konce června. Zatím výbor tu informaci nedostal, proto žádáme o její poskytnutí. A zároveň v návaznosti na to avizujeme, že pokud bude výklad Ministerstva financí vůči samosprávám nepříznivý, budeme chtít předložit pozměňovací návrh, který by zajistil, že se systém veřejné dopravy v Česku nezhroutí.

Na tom návrhu budeme velmi rádi spolupracovat i s koaličními a opozičními stranami. Velmi rádi budeme spolupracovat s Ministerstvem financí, protože podle nás je ten problém věcný, nadstranický a neměl by být předmětem politických půtek. Budeme rádi, pokud zástupci budou přizváni do pracovních skupin a podobně.

Takže to je věc, kterou jsem chtěla v souvislosti s novelou DPH zmínit. Je to skutečně věc zásadní a je potřeba ji nějakým způsobem vyřešit poměrně rychle a dopad na samosprávy bohužel může být skutečně fatální. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký podvečer. Nyní se rozhlédnu a pan předseda Hřib se hlásí. Prosím.

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Já bych chtěl podpořit tady paní kolegyni Sedmihradskou tady v té výzvě, která tady zazněla, i bych tady rád využil toho, že tady máme paní ministryni financí, protože skutečně tohle může být velice zásadní problém. Já bych taky byl nejradši, kdyby se to vyřešilo nějakým výkladem, správným způsobem, tedy doufám, že by ten výklad dopadl. Pokud by ten výklad nebyl k dispozici nebo by nedopadl tím správným způsobem, tedy že ta DPH se v tomhle případě těch kompenzací neplatí, tak bych také chtěl podpořit tady tu cestu toho pozměňováku k DPH, protože skutečně tohleto by bylo pro samosprávy naprosto drtivé.

Skutečně tohleto by znamenalo omezování MHD, což je samozřejmě spojeno s omezením kvality života jak v regionech, ale dopadlo by to i na Prahu, protože v Praze, jestli se nepletu, tam by ta daň dělala nějakých tuším 7 miliard, když jsme to tak jako počítali postupně posledně, což prostě není málo peněz. To je to jako hodně peněz. Ty samosprávy pochopitelně ty peníze v tuto chvíli nemají, byť asi v jiných krajích je to jako menší, tak prostě ten rozpočet jejich je menší. Takže prosím pěkně, chtěl bych apelovat na to, aby se skutečně tahle záležitost vyřešila.

Já jako chápu, všiml jsem si, vlastně si toho nejde nevšimnout úplně, ve vyjádřeních některých představitelů, a není to jenom tahle vláda, co si budeme povídat, vždycky zaznívá, jako když se hledají ty peníze, že tamhle tam na těch účtech těch samospráv ty peníze jsou, a hledá se způsob jak se k nim dostat. Já bych opravdu poprosil, aby nebyli bráni cestující v MHD jako rukojmí, protože ta velká města se prostě bez kvalitní MHD zastaví, a to by bylo velice nešťastné.

Takže skutečně chtěl bych apelovat na to, aby se v Praze nemusely omezovat spoje MHD, provoz metra nebo investice do dalšího komfortu, třeba do klimatizace tramvají kvůli tomu, že tady nebude existovat ten správný výklad téhle záležitosti, potažmo kdyby tedy koalice nechtěla řešit tu záležitost nějakým pozměňovákem, jak tady bylo nastíněno paní kolegyní. Chtěl bych skutečně apelovat i jako předseda dozorčí rady Dopravního podniku v Praze, aby se tohleto zdárně vyřešilo. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se, zdali někdo se hlásí ještě v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, takže končím obecnou rozpravu. Je zájem o závěrečná slova? Paní ministryně, prosím.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Ano určitě. Děkuju, pane předsedo, protože tady párkrát zazněl apel ke mně směrem. Tak já to vezmu postupně, pak se dostanu...

Myslím, že byl první... Teď se mně to úplně vykouřilo z hlavy, jestli to byl pan Munzar? Nebo pan Jakob. Myslím pan předseda Jakob, omlouvám se.

V roce 2028 bude předložena samozřejmě novela, k 1. lednu 2028, bude předložena včas, to znamená bude to tam všechno v tom balíčku zohledněno. Nicméně chci vysvětlit, že pro podnikatele se nic nemění. Co mají, to bude fungovat dále. Novela to rozšíří na přemístění na be to see, dnes je be to be. Takže tam skutečně žádná změna nebude. A ta úprava od 1. 7. 2028, co připravujeme, to rozšíří tedy na další situaci tak, jak jsem říkala teď. Takže pro podnikatele, co dnes využívají režim skladu, to zůstane stejné, stejné před i po novele. Tak to by bylo k tomu.

Paní poslankyně Sedmihradská otevřela stejně, jak na ni navázal pan předseda Hřib, problematiku dotace k ceně.

Já tedy bych si dovolila připomenout, že to schválila předchozí vláda. A neřeší se primárně dotace na dopravní obslužnost, ale obecně pojem úplaty. A není to vůbec jednoduché to vybalancovat. Já jsem vytvořila k tomu pracovní skupinu. Jsou tam nejen experti Ministerstva financí, ale GFŘ, protože to bude mít na starost aplikační praxi.

Souhlasím s vámi, že to je apolitický problém, a věřím, že se na tom takhle shodneme. To souhlasím s vámi, paní poslankyně Sedmihradská.

GFŘ dává dohromady metodiku. Zatím je to v poměrně hrubém stavu, protože propočítáme dopady. A platilo by to od 1. ledna 2028, ta novela úplaty. Ale my samozřejmě musíme vybalancovat soulad s evropským právem, protože DPH je vlastně harmonizovaná daň, a v souladu s tím samozřejmě tak, abychom neohrozili ty věci, o kterých mluvíte.

Jenom si dovolím takovou malou, malou poznámku, pane předsedo Hřibe, takové malé štípnutí, malé opravdu štípnutí. My jsme zrovna dneska měli na poradě vedení Ministerstva financí mimo jiné materiál, který hodnotí hospodaření, který vydáváme pravidelně jako Ministerstvo financí, hospodaření municipalit. Vydáme tiskovou zprávu zítra, pozítří, teď jsme to jenom schvalovali na poradě vedení. No a Praha skutečně, to je tedy věc, 194 miliard na účtech. Teď aktuálně poslední číslo z dubna. (Poznámka z pléna mimo mikrofon.) Ne, ne, ne, právě že ne. Není to. To je očištěné (řečeno odčistitelné) od provozu, od investic. A bohužel to číslo se neustále zvyšuje. Já jsem mluvila někdy na jaře o 170 a něco, teď je to 194 a nebere to konce, no. Nebere to konce.

Takže já to nechci spojovat s tou debatou dotace k ceně nebo respektive úplaty, kterou řešíme, ale když jste tady tak jako říkal, že... Lobboval jste tak za tu Prahu a plédoval, že prostě by nemusela mít na to ty peníze... Tak jenom říkám, že vyjde ta tisková zpráva a skutečně ty částky tam budou jednoznačně uvedeny. Což nesouvisí teď s tím, co jste otevřeli. To jsem si jenom tak trošku štípla. Děkuju.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím.

Přistoupíme k hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 129, přihlášeno 122 poslanců, pro 93, proti nikdo. Návrh byl přijat. A konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo nějaký návrh na přikázání dalšímu výboru? Žádný návrh nevidím.

Takže tím končím prvé čtení tohoto zákona. Děkuju.

A půjdeme dál. A máme tady poslední dnešní bod, protože, jak víte, tak na základě dohody poslaneckých klubů, půjdeme dneska po tento bod. Takže je to bod

Aktualizováno 15. 7. 2026 v 15:21.