(pokračuje Tomio Okamura)

2.
Návrh poslanců Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny Schillerové, Zuzany Schwarz Bařtipánové, Radima Fialy, Borise Šťastného, Vojtěcha Krňanského a Marie Pošarové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony
/sněmovní tisk 67/ – třetí čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili na 24. schůzi Poslanecké sněmovny dne 8. července 2026. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele poslankyně Zuzana Mrázová a zpravodajka garančního výboru, hospodářský výbor, Zuzana Ožanová. Ano, jsou tam. Připomínám, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 67/12, který byl doručen dne 18. června 2026, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 67/13. Nyní budeme pokračovat v rozpravě. Přednostní právo nevidím žádné, takže se vystoupí poslanec Karel Haas a připraví se paní poslankyně Adriana Kochelová.

Ještě ale byl dne 8. 7. 2026 přerušen ve vystoupení se stanoviskem poslaneckého klubu TOP 09 poslanec Miroslav Kučera. Takže, prosím, vy jste byl přerušen, to se omlouvám. Tak máte slovo. Michal Kučera, pardon. Michal Kučera. Prosím, máte slovo, a připraví se Karel Haas. Tak a já vás požádám o klid v jednacím sále, protože už vystupují poslanci.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem v tom minulém vystoupení víceméně shrnul všechny hlavní připomínky k tomuto v této novele zákona. Proto bych si dovolil tady už jen stručně v tuhletu chvíli vystoupit.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak prosím o klid v jednacím sále. Ještě jednou vás požádám o klid. Tak už je klid. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: TOP 09 dlouhodobě usiluje o zrychlení povolovacích procesů, snížení administrativní zátěže a snížení byrokracie. Chceme stavět, ne však za cenu porušování práv občanů a samospráv. TOP 09 je pro moderní a účelný stavební zákon. Dnes ale Sněmovna bohužel nebude hlasovat o moderním stavebním návrhu, ale o jakémsi shluku desítek poslaneckých pozměňovacích návrhů, které jsou podány ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Takhle rozhodně nevypadá kvalitní zákon.

TOP 09 od začátku kritizuje zejména způsob projednávání tohoto zákona, kdy kvalitní mezirezortní připomínkové řízení bylo nahrazeno jakousi předvolební roadshow. Kritizujeme to, že se během projednávání ve Sněmovně do debaty také nezapojili příslušní ministři, jako ministryně Mrázová a ministr Havlíček. Ministr Havlíček pro jistotu vůbec nechodil do Sněmovny a paní ministryně Mrázová to promlčela se zrakem upřeným do monitoru notebooku.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak ještě jednou požádám o klid v jednacím sále.

 

Poslanec Michal Kučera: Vypořádání pozměňovacích návrhů jsme dostali až těsně před hlasováním ve výborech, aniž bychom měli si toto možnost projednat v našich expertních skupinách. Způsob projednávání novely stavebního zákona je tedy velkým předmětem kritiky TOP 09. TOP 09 dále kritizuje připravenost, respektive nepřipravenost rozsáhlých změn, které stavební zákon přináší do jednotlivých obcí a měst. Není jasné, jakým způsobem chce vláda zajistit kvalifikované lidi do nově zřizovaného úřadu, jak bude zajištěno, jak bude fungovat digitalizace, IT, dispozice a tak dále.

Vláda říká, že předkládá revoluční zákon. K tomu bych jediné. Ne každá revoluce je ku prospěchu občanů. Jak už jsem řekl na začátku, chceme stavět. Obávám se, že tento zákon ale nepřinese rychlou výstavbu bez zbytečného papírování, ale chaos, zmatek a průtahy. A to si upřímně nepřeji.

Dámy a pánové, stručně jsem vyjmenoval důvody, proč TOP 09 novelu stavebního zákona nepodpoří. Z mého pohledu by bylo prospěšné, kdyby předkladatelé i na základě proběhlých debat ve Sněmovně a na výborech zákon přepracovali, zahrnuli do něho všechny připomínky a předložili ho do Sněmovny znovu a lépe. Proto také navrhuji vrátit zákon do druhého čtení. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Karel Haas. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo. Dobré dopoledne. Dámy a pánové. Já avizuju, protože to je vždycky důležité, že to mé vystoupení bude cca na 15 minut, nebude nějak obstrukční, bude naprosto věcné. Proč to říkám?

Raději dopředu před touto důležitou normou uvedu takovou osobní politickou noticku. Podle mého osobního názoru se síla, zásadovost opozice nepozná podle teatrálnosti našich vystoupení tady u pultíku, podle toho, jak případnými nálepkami cajchnujeme své politické protivníky, jak případně – obrazně řečeno – velkým obuškem mlátíme politické protivníky po hlavách, ale pozná se podle jiných důvodů. A u takto veledůležitého tisku zvlášť.

Za prvé. Podle toho, zda jsme schopni u těch extrémně důležitých tisků, které projednáváme, věcně říci i z opozičních lavic, co je na těch tiscích, případně správně pro Českou republiku. Za druhé. Pokud máme kritiku, tak tu kritiku mít věcnou, nikoliv ad personam. Za třetí. Přinést aktivně vlastní pozměňovací návrhy. A za čtvrté. Z těch důvodů 1 až 3 pak shrnout to, jaký je náš politický postoj, zda ano nebo ne, jako racionální součet těch tří argumentů, pozitiv, negativ a případných aktivních pozměňovacích návrhů.

Takže já pojedu v tom svém vystoupení přesně podle těchto čtyřech věcí. Člověk má být ke světu pozitivní, nemá být paranoidní. To znamená, já jsem tady v prvním čtení uváděl to, že cílům, záměrům, smyslu novely stavebního zákona – respektive objektivnější je velké novely stavebního práva – rozumím a ty účely, smysly považuju za správné a pro Českou republiku za důležité.

Bylo by to jenom subjektivní tvrzení, kdybych ho neopřel o konkrétní fakta. Takže já vyjmenuju několik a heslovitě o každé z těch věcí, o každém z těch instrumentů, by se dalo hovořit velmi dlouho, vyjmenuju věci, které jdou nepochybně správným směrem.

(Za prvé.) Integrace, to znamená systém a funkční organizační integrace, nikoliv jenom ta na úrovni uživatelského rozhraní nebo na úrovni toho zprofanovaného slova digitalizace, to znamená integrace, jeden systém, jedno řízení, jedno razítko.

Za druhé. Pro zemi velikosti České republiky – já vždycky říkám, že jsme nádherná země velikosti 6 krát 4 hodiny, 6 hodin ze západu na východ, 4 hodiny ze severu na jih – tak to, že opouštíme model 626 obecných prvostupňových stavebních úřadů, je naprosto správné. To je úplně přepálená rezortizace, segmentizace, fragmentizace naší země.

Za třetí. To, kde jde návrh zákona správným směrem, je snížení počtu závazných stanovisek a jejich racionalizace podle toho, jak materiálně důležité v konkrétní situaci pro konkrétní záměr to dané závazné stanovisko je.

Za čtvrté. Zrušení JESu. Já jsem pro něj hlasoval. Nejsem pokrytec, ale určitě JES nenaplnil to, co jsme si od něj slibovali A hlasovali jste pro něj i vy, kolegové, z tehdejší opozice, to je těch zmiňovaných 167 hlasů pro. To znamená, slibovali jsme si to od něj všichni, tak prosím, nebuďme pokrytec nikdo. To znamená, když jsme si od JESu slibovali zjednodušení, tak se to ukázalo jako Potěmkinova vesnice, protože ta složitost zůstala uvnitř Jesu.

Za páté. Posun pořizování územně plánovací dokumentace tam, kam správně logicky systémově v území patří, to znamená ze státu na samosprávu. Protože dodneška sice máme pocit, že se pořizují územní plány, územní plánovací dokumentace na úrovni obcí a krajů, ale málokdo si uvědomuje, že vlastně s výjimkou schválení zadání, když to velmi zjednoduším a s výjimkou toho závěrečného hlasování o územním plánu, tak to pořizuje stát v přenesené působnosti, ale je to pořád stát. To znamená, přece o svém území, o tom, jak má to území vypadat z pohledu rozmístění funkcí v tom území, má rozhodovat samospráva. To znamená, tento směr je také správný.

Racionalizace technických požadavků na výstavbu, zjednodušení, konec gold platingu. To všechno, co v návrhu je, zase... Pokud jsme v technických požadavcích na výstavbu přepálenější než vyspělé země na západ od nás – já to srovnání opravdu mám konkrétní, tady na to není prostor: Německo, Holandsko a tak dále – tak to přece není normální stav. Ale tady upozorňuju, že koalici – a teď jsem zvědav, jestli to koalice odpracuje – čeká minimálně rok až dva práce, protože to se musí propsat do podzákonných právních předpisů, musí se to propsat do technických norem.

To, že odpovědnost za odbornou kvalitu jednotlivých projektů posouváme na autory těch projektů, to znamená na autorizované osoby, které za to nesou svým kulatým razítkem, svou autorizací, odpovědnost, ať už jsou to autorizovaní architekti, ať už jsou to autorizovaní inženýři a technici činní ve výstavbě, to znamená z těch úředníků, kteří přece nemohou mít kompletní rozsah všech odborností, snímáme ne zcela, ale zjednodušeně tu odpovědnost a posouváme ji na ty lidi, kteří to vystudovali, kteří splnili autorizační požadavky, disponují autorizací v příslušném oboru, tak to je přece naprosto správné.

A to, že racionalizujeme systém námitek už v průběhu řízení podle stavebního zákona, racionalizujeme systém přezkumu a co je důležité, co tady nepadlo a tak se má přece normální svět chovat – dohoda, konsenzus, smír, že nastavujeme nástroje, kterými preferujeme smír a dohodu jednotlivých aktérů, všech procesů stavebního práva, tak to je taky správné. Takže teď jsem shrnul, protože opravdu mám rád svět pozitivní, tak to jsou věci, které stojí za podporu.

Posouvám se k druhé části, jak se na stavební zákon dívala odéeska. Já jsem byl jeden z těch, kdo v odéesce opravdu ty věci hodně odpracovali. V tom se odlišujeme jak od koalice, tak od zbytku opozice. Já to shrnu dvěma obecnými větami a pak zmíním heslovitě zase několik málo pozměňovacích návrhů – nebojte, nepůjdu po všech 20 našich pozměňovacích návrzích, opravdu řeknu ty vlajkové lodě, ty klíčové pozměňovací návrhy.

Odéeska se na stavební zákon dívala tak, aby na něm našla, správně našla ještě víc propodnikatelských, prorozvojových a, řekněme, podporujících směrem k samosprávám a k dalším aktérům, nikoli podezřívavých, ale naopak podporujících návrhů a pozměňovacích návrhů. To jsme našimi návrhy sledovali: rozvoj, podpora podnikatelů, podpora stavebnictví, důvěra v samosprávy. I rada je demokraticky volený orgán – holt tím zastupitelským orgánem, to znamená, podpora, nikoli paranoia, důvěra, nikoli podezřívání.

Takže to jsou tři takové roviny, které jsme našimi pozměňovacími návrhy sledovali, shrnutí těch našich vlajkových lodí, pozměňovací pozměňovacích návrhů, vždycky to jsou takové skupinky spolu provázané. I na tom je snad vidět, že jsme ty pozměňovací návrhy opravdu poctivě odborně odpracovali, včetně konzultace s odborníky – jak praktiky, tak legislativci na oblast stavebního práva.

Dvojice pozměňovacích návrhů, které vytýkám vlastně před závorku někam na úroveň obecných zásad stavebního práva, jsou to dvě věci. Za prvé, jako veřejný zájem, nikoli jako preferovaný veřejný zájem, abych pak nebyl chytán za slovo, betonová lobby potírá zelený svět nebo modrozelený svět – nic takového není pravda. Takže zdůraznění hospodářského rozvoje České republiky, to znamená, naší země, nás všech jako jednoho z veřejných zájmů vedle ostatních veřejných zájmů a postaveno na roveň ostatním veřejným zájmům – nikoli za ně, nikoli před ně, ale na roveň.

A druhá věc, která přece chybí celé Evropě, nejen naší zemi, tak je pozměňovací návrh, kterým posilujeme možnost výstavby, zjednodušujeme a zrychlujeme možnost výstavby staveb pro energetickou bezpečnost České republiky, to znamená, těch největších, nejdůležitějších energetických projektů v naší zemi. Tady ta dvojice pozměňovací pozměňovacích návrhů – jsou pod sněmovními dokumenty 1224 a 1230.

Pak máme dva pozměňovací návrhy, 1225 a 1226, kterými zjednodušujeme, urychlujeme fázi přípravy umístění staveb, protože tady od řady z vás napříč koalicí, opozicí je vždycky argumentováno třeba samotnou rychlostí stavebního řízení, ale to přece, co v České republice nejdéle trvá, je fáze před zahájením samotného stavebního řízení nebo řízení o povolení záměru. Takže tuto fázi jsme se pokusili zrychlit v tom, že dopředně, ex ante, je za velmi dobře nastavených bezpečnostních podmínek, aby se to neutrhlo ze řetězu, nastaveno zjednodušení a urychlení umisťování dvou typů staveb: za prvé, vyhrazených staveb podle přílohy zákona o urychlení výstavby nové infrastruktury; a za b) staveb, které nám v České republice chybí, to znamená, staveb pro bydlení – a zdůrazňuju, nejen hromadných staveb pro bydlení, tak jak je nastavuje koalice, ale všech staveb pro bydlení v brownfieldech. To znamená, vyhrazené stavby v zastavitelných územích a stavby pro bydlení v brownfieldech byly v hledáčku našeho zájmu a tyto dva okruhy staveb důležitých pro Českou republiku jsme pozměňovacími návrhy chtěli podpořit. To, že podmínky máme opravdu nastavené tak, aby se to neutrhlo ze řetězu, tak já je velmi rychle shrnu: souhlas vydavatele územněplánovací dokumentace, souhlas vlastníka pozemku, nenarušení veřejných zájmů, nedotčení zájmů jiných osob a nedotčení případných ochranných pásem nebo koridorů, které už jsou v územněplánovací dokumentaci stanoveny. To znamená, toto by přece mělo mít podporu nás všech.

Poslední dva pozměňovací návrhy, které chci shrnout, jsou pozměňovací návrhy 1352, to je podpora plánovacích smluv jako dopředné, ex ante nastavené možnosti zrychleného a správně zrychleného nastavení změny územněplánovací dokumentace nebo regulačních plánů. A pak dvojička pozměňovacích návrhů, 1353 a 1354, které: za prvé, nastavují regulační plán – a kdo znáte proces stavební proces, tak víte, že regulační plán už velmi detailně rozpracovává konkrétní území, ohraničené území z pohledu velmi detailního nastavení požadavků na zástavbu daného území, takže regulační plán jako částečné povolení stavby v tom rozsahu, který už je vyřešen právě v regulačním plánu; a za b) regulační plán jako zamezení duplicitního přezkumu, duplicitních námitek, to znamená, ty věci, které budou vyřešeny již v regulačním plánu zcela férově, včetně případných námitek, tak již nebudou podléhat přezkumu v dalších fázích. Tolik shrnutí aktivních pozměňovacích návrhů odéesky, těch nejklíčovějších, nikoli všech.

Věcná kritika, co je na návrhu velmi špatně: čtyři shrnující věci. To, čeho se za odéesku možná obáváme nejvíc, je něco, co já nazývám exekutiva v terénu, to znamená, nedořešené kapacity, lidské personální kapacity naplnění úřadu rozvoje území a jeho jednotlivých pracovišť. A tady budu velmi kritický. Neznám všechny kraje, koalice už ustavila takzvané koordinátory v území a já bohužel znám – a nejsem takový cynik, tak zlý člověk, abych ta jména říkal veřejně – že obsazení pozic některých koordinátorů v území v některých krajích mě děsí. Jejich nekvalita práce, neschopnost věci opravdu v tom terénu zajistit – a nejsou to jenom lidské zdroje, to se zmiňuje nejčastěji – to je převod spisové služby. Tady akcentuju odsun digitalizace až na konec roku 2030, tak ty kilometry spisů jsou v tuto chvilku naprosto neřešené a nedořešené. Místa pro ty úředníky v některých krajích – úplně nulový stav, to znamená, opět nedořešeno a znám ustanovení o povinnosti součinnosti obcí v návrhu, to znamená, lidé, spisy, spisovny, archivy, místa, prostory a tak dále. Takže to je věc, která je opravdu fatální a tam tedy ze strany koalice, ze strany paní ministryně neslyšíme opravdu konkrétní řešení.

Druhá věc je legislativní průběh. Prostě vždycky to tady správně z koalice, z opozice shrnují: 800 stran samotný návrh a 1073 stran komplexní pozměňovací návrh – mluví za vše. Prostě nebylo to dobře legislativně připravené, tečka, není potřeba se tomu víc věnovat.

Třetí věc. Já jsem v prvním čtení říkal – hlásím se k tomu i teď – pustit jakoukoli významnou reformu naší země v této oblasti, reformu stavebního práva, do mezirezortu znamená díky nastavenému, mnoha let trvajícímu resortismu jednotlivých připomínkových míst neprotlačení jakékoli reformy Českou republikou. Takže já nekritizuji samotnou absenci mezirezortního připomínkového řízení, ale kritizuju, protože jsem (tomu) byl mnohokrát osobně přítomen, neférovou absenci komunikace a projednání se stakeholdery, kteří měli odlišný názor od vládní koalice. Opravdu jsem byl několikrát přítomen na jednáních samospráv, ať už Sdružení místních samospráv České republiky, ať už SMOČRu, kde chyběli – a vědomě chyběli – zástupci ministerstva. Já chápu, že paní ministryně nemůže objet všechno, ale to, že se vědomě půl dne před jednáním omluví náměstek, který tam měl být, a nenajde za sebe náhradu, to je neochota, neschopnost komunikovat s kritickými stakeholdery. Stejně tak pokud – a já znám kritické názory ČKAITu – se nelíbí ministerstvu kritické názory ČKAITu a ministerstvo si dá komunikaci se ČKAITem na blacklist, tak je to nefér – tečka. Neschopnost přijímat zpětnou vazbu, byť je odlišná od mého názoru, tak to je tedy podle mě úplně zásadní a hlavně neférová chyba.

A ta čtvrtá věc, poslední, tím já končím, jsou ty nepřijaté pozměňovací návrhy, které, když bych to velmi zjednodušil, my jsme se vlastně na návrh novely stavebního práva koukali ještě z pravé pozice vedle vládní koalice, z té propodnikatelské, prorozvojové, podporující, supportující, důvěřující.

Takže já mnohokrát děkuju zcela vážně za pozměňovací návrhy, které zatím – uvidíme finální hlasování – získaly důvěru koalice a podporu koalice v hospodářském výboru, uvidíme finální hlasování, ale tady z těch čtyř důvodů – nula, nula zatím odpracovaná: ta exekutiva v terénu, legislativní průběh, za třetí to neférové nevyslyšení, nekomunikace, nediskuse, nepřijímání zpětné vazby od kriticky nastavených stakeholderů a ty nepřijaté prorozvojové pozměňovací návrhy odéesky, to jsou čtyři důvody, pro které ani já nemohu ten návrh podpořit.

Takže tolik za mě. Věřím, že jsem dodržel téměř přesně i dohodu, kterou jsem měl, plus minus 15 minut. Věřím, že jsem nebyl nějak obstrukční, že jsem nebyl osobní a shrnul jsem věcné důvody za sebe a pravděpodobně za celou řadu kolegů z ODS. Děkuju mnohokrát. (Potlesk v sále.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní vystoupí paní poslankyně Adriana Chochelová a připraví se Eliška Olšáková. Přečtu omluvu. Hřib Zdeněk se omlouvá do 9.10 h z pracovních důvodů. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Adriana Chochelová: Vážené kolegyně vážení kolegové, členové vlády, dnes máme hlasovat o zákonu, který je nám předkládán jako recept na rychlejší výstavbu a dostupnější bydlení. Místo zrychlení povolování staveb se však novelou propašuje do našeho právního řádu, mimo jiné, největší zásah do systému státní památkové péče od roku 1989. A to bez odborné diskuse, bez standardního připomínkového řízení a bez vysvětlení proč je likvidace dlouhodobě osvědčených nástrojů ochrany kulturního dědictví podmínkou toho, aby se v této zemi rychleji stavělo Ani jedné z profesních komor, České komoře architektů a České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, nebylo umožněno se na vzniku této novely odborně podílet. Obě komory s formou poslaneckého návrhu veřejně nesouhlasí.

Český národní komitét ICOMOS varuje před nevratným poškozením architektonického, urbanistického, archeologického i krajinného dědictví České republiky, včetně statků zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO. Rovněž akademici z oboru dějin umění, památkové péče a architektury sepsali otevřené dopisy, které nám všem přišly. To nejsou aktivisté, kteří by blokovali rozvoj. To je odborná veřejnost této země, která jasně říká, že takto to nejde. Ptám se tedy, přijde vám rozumné schválit zákon, proti kterému stojí komory akademická obec, mezinárodní odborné instituce, památkáři či archeologové? Ale nejsou to zdaleka jen odborníci. Nám poslancům v posledních týdnech chodí spousta emailů od občanů, kteří jsou z navrhovaných změn stejně rozhořčeni. Ptají se, proč jim chceme vzít jistotu, že panorama jejich domova nezastaví někdo, kdo tam nikdy nežil a žít nebude.

Řada z nich přímo vyjádřila podporu pozměňovacímu návrhu, který jsem k tomuto tisku podala, a já jim za to moc děkuji. Ochrana kulturního dědictví totiž není téma úzké odborné bubliny. Je to téma, na kterém občanům této země opravdu záleží. Dopad novely stavebního zákona, která nebyla podrobena standardnímu legislativnímu procesu na památkovou péči, je alarmující. Navrhované změny stavebního zákona by mohly mít nevratný efekt na kulturní dědictví a mezinárodní reputaci země s tak bohatým památkovým fondem, jako je Česká republika. Zrušením ochranných pásem památkových zón a rezervací včetně zón památek UNESCO může docházet ke zničení panoramatické kvality vytvářené po staletí našimi předky. V případě statků UNESCO může dojít i k jejich vyškrtnutí ze seznamu světového dědictví.

Pod rouškou zjednodušování stavebního řízení rovněž dochází k faktické paralýze orgánu památkové péče. Posouzení orgánu státní památkové péče u nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v rezervaci či zóně, má nově mít povahu pouhého vyjádření. Již nepůjde o závazné stanovisko. Mnohem silnější roli by v posouzení stavby tak měly získat samy stavební úřady, do nichž se má agenda státní památkové péče částečně integrovat. Naše kulturní dědictví je ale přece chráněno i v ústavním pořádku a proti tomu tato změna přímo jde. Já rozumím tomu, odkud se bere frustrace, která za touto novelou stojí. Vím, že památková péče u nás nemá dobrou pověst. Každý z nás zná příběh nějakého vlastníka, který měsíce čekal na stanovisko kvůli výměně oken, nebo starosty, kterému protichůdné požadavky zablokovaly opravu náměstí. To rozhodně nezastírám.

Proto tady zcela vážně říkám, pojďme se bavit o reformě památkové péče, o závazných lhůtách, o předvídatelnosti rozhodování, o srozumitelné komunikaci s vlastníky. Jsem připravená na takové debatě pracovat. Ale reforma znamená opravit systém tak, aby památky chránil a zároveň fungoval pro lidi. To co je nám v současnosti předkládáno, není reforma, ale je to absolutní demolice. Špatnou pověst úřadu nespravíme tím, že mu vezmeme možnost chránit to, kvůli čemu ten úřad jako takový existuje.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, nejsem tu jenom proto, abych kritizovala. Na základě těchto výhrad jsem předložila pozměňovací návrh, který se snaží napravit alespoň ty nejhorší chyby, ty, které památkovou péči nikoliv omezují, ale fakticky likvidují. Pozměňovací návrh upřesňuje a posiluje věcný rozsah památkové ochrany, mění také navrženou koncepci zásahu do stávajících plánů ochrany památkových zón a rezervací. Navrhuje zrušit změny v provádění archeologických výzkumů, které jsou nekoncepční. Snaží se zamezit zániku ochranných pásem v důsledku nesplnitelných lhůt, zrušením ustanovení, které by podmiňovalo přetrvávání historických ochranných pásem a přeregistraci na formu opatření obecné povahy do roku 2028. 

Ano, všichni chceme rychlejší výstavbu a dostupnější bydlení. Já také. Ale nesmíme si nalhávat, že cestou k novým bytům je oslabení ochrany toho, co tu máme. Naše kulturní dědictví přežilo války minulého století a my se o ně tímto zákonem můžeme jediným hlasováním připravit. Památková péče nemusí být brzdou rozvoje, je to pojistka, že rozvoj nebude znamenat ztrátu hodnot. Kulturní dědictví není obnovitelným zdrojem. Jednou zbouranou sto let starou památku už prostě nikdy nevrátíme.

Proto vás prosím o zvážení alespoň teď, pokud tento zákon i tak chcete schválit, podpořte alespoň můj pozměňovací návrh pod číslem 1154, který je v navržené proceduře pod písmenem V2. Předem každému z vás, kdo se rozhodne ochranu těchto památek podpořit, osobně a upřímně děkuji.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, tímto se blížím k závěru svého projevu a také k jeho pointě. Na konci dne je to jednoduché. Nehlasujeme tu dnes pouze o tom, jestli se bude rychleji stavět, ale o tom, zda jsme ochotni oslabit ochranu toho nejcennějšího, co jsme tu zdědili od předchozích generací. Byty můžeme postavit, zákony můžeme změnit, ale zbourané a zničené kulturní dědictví už se nám nikdy nevrátí. Jestli chceme reformovat památkovou péči, pojďme do toho, zrychleme ji a zefektivněme ji, ale nelikvidujme ji. Všichni se zde bijete v prsa, jak stojíte za Českem, nosíte v klopách české vlajky, tvrdíte, že máte Česko na 1. místě. Ale jste ochotni tu kompromitovat jedno z největších dědictví, které tu máme. Kvůli komu? Kvůli developerům, kterým tyto staré baráky překáží ve výstavbě? Kulturní dědictví nemusí a není být překážkou rozvoje. Je to naše identita a my máme povinnost ji chránit. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní vystoupí paní poslankyně Eliška Olšáková a připraví se Marie Kršková.

Přečtu omluvu - Ševčík Miroslav od 10.30 h se omlouvá z pracovních důvodů. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, my za chviličku budeme hlasovat ve třetím čtení novelu stavebního zákona. Novelu, která zásadním způsobem změní fungování stavebního práva v České republice na mnoho dalších let. Rozhodujeme o tom, jak bude stát rozhodovat o výstavbě, jak budou fungovat stavební úřady, jaké budou pravomoci obcí jaké povinnosti budou mít stavebníci, občané, sousedé a jaké náklady tato reforma přinese veřejným rozpočtům. Právě proto bych očekávala, že takto významná změna bude připravena způsobem, který odpovídá standardům legislativního procesu, že bude doprovázena otevřenou odbornou diskusí, řádným transparentním mezirezortním připomínkovým řízením, důvodovou zprávou obsahující ekonomické dopady, personální analýzy i variantní řešení, že poslanci budou mít všechny podklady k dispozici dříve, než budou rozhodovat.

Na jedné straně se tady odvoláváte na to, že jde o poslaneckou iniciativu, a proto údajně není třeba zpracovávat všechny podklady, které by byly povinné u vládního návrhu. Na straně druhé Ministerstvo pro místní rozvoj organizuje roadshow, vysílá své zaměstnance na odborné semináře, vysvětluje jednotlivá ustanovení, sbírá podněty a samo návrh obhajuje jako jednu z klíčových reforem. To přece nejde dělat současně. My si musíme vybrat.

Buď skutečně jde o poslanecký návrh, pak bych očekávala, že ministerstvo nebude vynakládat veřejné prostředky ani kapacity svých zaměstnanců na jeho propagaci, anebo je tento návrh ve skutečnosti návrhem vlády a příslušné ministerstvo jej převzalo za svůj.

A pokud tomu tak je, pak si na něj musí vztahovat stejné požadavky na transparentnost, odůvodnění a doložení dopadů, jako na jakoukoliv jinou vládní legislativu. Nelze si vybírat pouze podle toho, co je zrovna pohodlné.

A právě tato dvojkolejnost provází celé projednávání této novely. Důsledky dnes vidíme všichni. Neustále se dozvídáme nové informace postupně, po částech, často až na základě jednotlivých dotazů nebo interpelací. To přece není způsob, jakým má vznikat jeden z nejdůležitějších zákonů tohoto volebního období.

Za velmi symbolické považuji i to, jakým způsobem byl nakonec zveřejněn samotný komplexní pozměňovací návrh, který čítal více než 1 070 stran, který byl nakonec do systému nahrán. Ale to nebyl žádný nadstandard, jak jsme si tady vyslechli. To je naprostý základ legislativní práce.

Stejně zarážející byla i zkušenost s žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím, kdy ani Kancelář Poslanecké sněmovny nebyla schopna komplexní pozměňovací návrh v požadované době poskytnout.

Ani tím však problémy nekončí. Stačí připomenout poslední jednání hospodářského výboru. Klíčová stanoviska jednotlivých rezortů k pozměňovacím návrhům poslanci jednoduše nedostali, přestože existovala a předkladatel i Ministerstvo pro místní rozvoj z nich při jednání citovali. Já jsem si je musela vyžádat až prostřednictvím interpelace.

Skrze další interpelaci na paní ministryni Mrázovou jsem žádala i o sdělení nákladů, stejně jako o zodpovězení otázek k personálním změnám, což byly dotazy, které bych nemusela mít, kdyby byly řádně připravené podklady.

My tady několik měsíců sledujeme ale něco úplně jiného. Jedno prohlášení následovalo další. Jednou jsme slyšeli, že reforma všechno zrychlí, podruhé zlevní, potřetí že bude personálně jednodušší. Počtvrté že bude stát téměř stejné peníze jako dnes. Bohužel tato tvrzení nejsou podložena fakty, konkrétními čísly, analýzami ani výpočty. Parlament ale nerozhoduje pouze o tom, zda se mu určitá myšlenka líbí. Parlament rozhoduje o veřejných financích a pokud rozhodujeme o jedné z největších reorganizací stavební správy za poslední desetiletí, pak máme právo vědět, kolik bude stát, jaké přinese úspory, jaká s sebou ponese rizika a z jakých podkladů vláda při svých závěrech vychází.

A já jsem se proto rozhodla interpelovat paní ministryni financí, paní Alenu Schillerovou a jednoduše jsem se zeptala, jaké budou náklady reformy, jaké budou její přínosy, jaké ekonomické podklady má Ministerstvo financí k dispozici a z čeho při svém hodnocení vychází. Přečtu vám část odpovědi paní ministryně, která byla korektní, výmluvná a téměř bezobsažná. Cituji:

„K jednotlivým dotazům týkajícím se finančních dopadů reformy je třeba uvést, že jejich konečná výše bude záviset na výsledné podobě schválené právní úpravy, způsobu implementace jednotlivých opatření a souvisejících rozhodnutích přijímaných v rámci rozpočtového procesu. Legislativní proces dosud nebyl ukončen a některé parametry návrhu mohou být ještě předmětem změn.“

Legislativní proces opravdu nebyl ukončen, nicméně o několik řádků níže jsem se v odpovědi dočetla prakticky stejnou informaci znovu. Cituji:

„Ekonomické a rozpočtové dopady navrhované reformy jsou v rámci přípravy návrhu průběžně posuzovány, jejich konkrétní výše však bude záviset na konečné podobě schválené právní úpravy a následném způsobu její realizace.“

Přiznám se, že mě zaujalo, že se vlastně v podstatě ta část opakuje a dvakrát jsem se dozvěděla, že konečné náklady zatím nelze sdělit. Jenže to nebyla otázka, kterou jsem pokládala. Já jsem se ptala, kolik bude reforma stát po skončení legislativního procesu. Ptala jsem se také, z jakých ekonomických podkladů vláda vychází dnes, když tuto reformu předkládá a když mezi předkladateli sněmovního tisku je i paní ministryně financí. Kdyby se jednalo o běžný vládní návrh zákona, Ministerstvo financí by dnes mělo k dispozici hodnocení dopadů, součástí toho procesu by byly jednotlivé varianty řešení. To znamená varianta nulová, když se nestane nic, pokud úpravu nepřijmeme, varianta preferovaná a případně další posuzované varianty. Každá z nich by obsahovala odhad nákladů, přínosů, personálních dopadů, dopadů na státní rozpočet, na územní samosprávy a také na podnikatelské prostředí.

Odpověď paní ministryně financí proto nepovažuji za problém sama (sám?) o sobě. Problém je něco jiného. Že poslanecká sněmovna se dnes chystá rozhodovat, aniž by měla k dispozici dokumenty, které by při standardním legislativním procesu již dávno existovaly a byly součástí projednávaného materiálu.

O to větší překvapení se tady uskutečnilo minulý týden 2. 7. při mé ústní interpelaci na paní ministryni Mrázovou. Paní ministryně tady uvedla, že máme 35 tisíc úředníků, novému systému bude stačit polovina, že jednorázové náklady na transformaci dosáhnou asi 3,5 miliardy korun, provozní náklady budou činit 7,1 miliardy korun a očekávané přínosy byly vyčísleny na 7,6 miliardy korun. Přiznám se, že jsem tuto informaci uvítala a říkala jsem si, že konečně budeme mít možnost seznámit se s ekonomickými podklady, na jejichž základě tato čísla vznikla. Jenže žádné tyto podklady jsme neobdrželi. A pokud někdo dokáže vyčíslit přínosy reformy nad (na?) 7,6 miliardy korun, pak přece musela existovat ekonomická analýza, která k tomuto číslu dospěla. Musela existovat metodika výpočtu, vstupní předpoklady, modelové scénáře, analýzy i způsob, jakým byly jednotlivé přínosy oceněny.

Stejně tak opakovaně zaznívalo, že významným přínosem reformy bude také pozitivní dopad na českou ekonomiku, a to dokonce zvýšením hrubého domácího produktu. Pokud někdo tvrdí, že reforma zvýší HDP, pak musí být zřejmé, jaká metodika byla použita, jaké investice byly do výpočtu zahrnuty a jaký časový horizont byl uvažován.

Já bych se po otázkách legislativního procesu a financování zastavila u další oblasti, kterou už zmiňoval i můj předřečník. A to je oblast, jak bude vlastně celý ten systém fungovat. Jsou to lidé. Každý zákon je nakonec dobrý jen tak, jak dobře jej dokážou vykonávat lidé, kteří podle něj každý den pracují. Proto mě velmi mrzí, že právě personální dopady celé reorganizace zůstávají jednou z nejméně vysvětlených částí této reformy. Přitom nejde jen o okrajovou otázku. Naopak, domnívám se, že právě zde může být celý projekt buď úspěšný, anebo také extrémně neúspěšný.

Ptala jsem se paní ministryně Mrázové, zda existuje právní analýza, která potvrzuje správnost navrženého způsobu přechodu zaměstnanců, protože na tento problém upozorňuje Odborový svaz státních orgánů a organizací. Organizace, která dlouhodobě zastupuje zaměstnance veřejné správy a která na rizika u této reorganizace upozorňuje již řadu měsíců.

Upozorňují, že navržený způsob přechodu zaměstnanců podle § 338 až 345a zákoníku práce je určen pro zcela jinou situaci. Odborový svaz připomíná, že podle zákoníku práce přecházejí na nového zaměstnavatele také práva a povinnosti z kolektivních smluv. To znamená, že stát nebude přebírat pouze zaměstnance, ale bude přebírat i jejich nároky.

Při interpelaci bylo potvrzeno, že MMR nemá analýzu, ale řídí se doporučením Ministerstva práce a sociálních věcí. Já se domnívám, že při přijímání této reorganizace bychom měli být mimořádně opatrní. Odborový svaz totiž upozorňuje ještě na jednu věc. Pokud bude navržený postup přijat v této podobě, lze podle jeho názoru důvodně očekávat stovky až tisíce pracovněprávních sporů, a to nejen kvůli rozdílným kolektivním smlouvám, ale také kvůli pracovním podmínkám, benefitům a dalším nárokům zaměstnanců. Současně upozorňuje na to, že stát si touto právní úpravou ukládá povinnosti, které nemusí být schopen splnit.

Stejně závažně vnímám i další informaci, nejen podle odborového svazu, který dnes deklaruje, že vlastně ochotno je přejít pouze 30 % dotčených zaměstnanců. Odbory současně uvádějí, že navržený způsob přechodu jejich motivaci rozhodně nezvýší. A to už není jen personální otázka. To je otázka fungování celé reformy, protože žádný úřad nebude fungovat bez lidí. Mnoho starostů mi otevřeně říká, že své zkušené úředníky ze stavebních odborů, ale i dotčených orgánů nechtějí ztratit. Pokud oni nebudou ochotni přejít do státní správy, nabídnou jim jiné pracovní uplatnění v rámci obecního úřadu. A stejně tak většina obcí dnes počítá s tím, že prostory po stavebních úřadech využije pro vlastní potřebu.

Předpoklad, že stát automaticky převezme zaměstnance, prostory i fungující zázemí, proto považuji za velmi, ale velmi, optimistický.

Dovolím si říci ještě jednu věc, která podle mého názoru v této debatě občas zaniká. Obce nejsou proti změnám, nejsou proti digitalizaci. Obce nejsou proti tomu, aby se stavební řízení zrychlilo. Naopak, jestli někdo každý den naráží na složitost stavebního řízení, jsou to právě starostové. Jsou to oni, kdo řeší rozvoj bydlení, průmyslových zón, škol, školek, vodovodů anebo kanalizací. Jsou to starostové, kdo velmi dobře vědí, jaké problémy dnešní systém má.

Obce především chtějí vědět, jak bude nový systém fungovat, kdo a kde bude rozhodovat, kdo za rozhodnutí ponese odpovědnost, jak bude fungovat spolupráce mezi státem a samosprávou. Především – to je nejdůležitější – jak budou řešeny situace, které dnes návrh vůbec neřeší. Právě z praxe komunální političky totiž vím, že zákon neprověřují při hlasování v Poslanecké sněmovně, ale prověřují jej až úředníci na úřadě, v praxi.

Dalším problémem je skutečnost, že reforma předpokládá fungující digitalizaci, která však dosud není dokončena. Nejsou dořešeny otázky kybernetické bezpečnosti, migrace dat ani převodu rozsáhlých archivů. Přechod na nový systém proto představuje významné provozní riziko.

Závažné jsou také dopady na samosprávy. Obce budou mít kratší lhůty pro vydávání stanovisek, vyšší administrativní zátěž. Současně se oslabuje význam územního plánování, protože v některých případech bude možné rozhodnutím úředníka prolomit podmínky stanovené územním plánem. To představuje zásah do práv obcí rozhodovat o svém územním rozvoji.

Tady bych ještě připomněla, co říkají tajemníci obecních a městských úřadů. Ti potvrzují, že dnešní stavební úřady navzdory problémům fungují. Nedodržení zákonných lhůt je ojedinělé a většinou není způsobeno prací úředníků, ale nedostatky legislativy a neúplnou digitalizací. Proto také doporučují zachovat prvoinstanční stavební řízení na úrovni obcí s rozšířenou působností a případné změny provádět postupně, nikoliv formou rozsáhlé organizační revoluce.

Dnešní problémy stavebního řízení nespočívají jen ve stavebních úřednících a stavebních úřadech. Jsou způsobeny neúplnou dokumentací, zdlouhavými stanovisky dotčených orgánů, nedokončenou digitalizací i nedostatkem odborných kapacit. Obce potřebují funkční pravidla. Potřebují vědět, že budou mít k dispozici kvalitní digitální podklady, že správci sítí budou schopni vydávat svá stanoviska včas, že nebude docházet ke kolizím s technickou infrastrukturou jen proto, že některé části území stále nejsou dostatečně zmapovány. Právě proto jsem přesvědčena, že bychom neměli podceňovat ani připomínky obcí k digitálně technickým mapám nebo k navržené fikci souhlasu.

Dovolte mi prosím vyjádřit se ještě k pozměňovacím návrhům, které jsem podala. Bude to opravdu velmi krátké. Pod sněmovním dokumentem 1163 je nahrán pozměňovací návrh, který odstraňuje bezbřehou legalizaci černých staveb. Navrhované ustanovení umožňuje dodatečně legalizovat stavbu postavenou v rozporu se zákonem jen proto, že její odstranění by bylo pro stavebníka nepřiměřeně nákladné. To považuji za nepřijatelné. Znamenalo by to, že ten, kdo vědomě porušil zákon, může být nakonec ve výhodnějším postavení než ten, kdo pravidla dodržel. To je v přímém rozporu s principy právního státu. Proto navrhuji toto ustanovení vypustit.

Další pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem číslo 1343 se týká § 255 stavebního zákona. Na první pohled se jedná o vypuštění pouze jedné věty, ve skutečnosti však o důležitou otázku vymahatelnosti stavebního práva. Navrhuji zachovat ustanovení, podle kterého platí, že pokud stavebník nepodá do 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby žádost o její dodatečné povolení, nelze ji již dodatečně povolit.

Další dva pozměňovací návrhy jsou připravovány se Sdružením místních samospráv z podnětu obcí. Je to sněmovní dokument 1206 a 1207. Oba vycházejí, jak už jsem řekla, z praktických zkušeností obcí a správců sítí. Digitalizace technických map je dnes zhruba v polovině. Řada obcí stále nemá kompletně zmapovanou infrastrukturu. Pokud my nyní zavedeme současně zkrácené lhůty i fikci souhlasu, hrozí, že budou potvrzovány existující kolize jen proto, že se v krátké lhůtě nepodaří ověřit skutečný stav. To není zrychlení stavebního řízení, ale vytváření budoucích problémů. Proto navrhuji dvě variantní řešení. Stačí přijmout jedno z nich. Buď odložit účinnost fikce do doby, než bude digitalizace dokončena, anebo ponechat fikci, ale prodloužit lhůtu pro vyjádření na 60 dnů.

Co mě překvapilo – musím to tady zmínit – kdy teprve na základě mé interpelace jsme obdrželi stanoviska, jsem zjistila, že oba pozměňovací návrhy podpořily Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství se souhlasným stanoviskem, zatímco v podkladech předložených hospodářskému výboru byla uvedena dvě nesouhlasná stanoviska předkladatele. Jeden z návrhů přitom měl dokonce od Ministerstva pro místní rozvoj stanovisko neutrální.

Já vás proto žádám o podporu tady těchto pozměňovacích návrhů, respektive jednoho. Vhodnější je pozměňovací návrh 1207, který pouze odkládá účinnost fikce do doby, kdy bude digitalizace skutečně dokončena. Teprve pak bude možné systém zrychlit, aniž bychom vytvářeli nová rizika. Podle hlasovací procedury se jedná o podporu U10, U11 a nehlasování ve prospěch P1.33.

Pátý pozměňovací návrh – ten je poslední – se týkal možnosti obcí stanovit místní koeficient daně z nemovitosti obecně závaznou vyhláškou místo opatření obecné povahy. Současná úprava zbytečně zatěžuje administrativou, přestože Ústavní soud již potvrdil, že takto složitý postup není nezbytný. Můj návrh pouze odstraňuje zbytečnou byrokracii a vrací obcím jednodušší a právně jistější nástroj. Můj návrh proto vrací možnost stanovovat koeficient pro konkrétní nemovitosti zpět obecně závaznou vyhláškou. Tady se přiznávám, že je to přílepek.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dnes nás čeká hlasování o poslaneckém návrhu novely stavebního zákona, který podle mého názoru nepřináší jen chaos, nejistotu a možnou destrukci stavebního řízení v České republice. Zároveň pokřivuje samotný legislativní proces, oslabuje možnost poslanců rozhodovat se na základě úplných informací a nahrazuje odbornou diskusi selektivně poskytovanými podklady.

Na závěr bych chtěla říct ještě jednu věc. Změny v organizaci stavební úpravy, v síti stavebních úřadů nebo v nastavení kompetencí státu a obcí lze v budoucnu změnit. Pokud se ukáže, že tento zvolený model není funkční, bude možné jej změnit, reformovat nebo přizpůsobit s ohledem na postupující digitalizaci.

Jsou však oblasti, kde druhou šanci mít nebudeme. Zásahy do chráněné přírody, krajiny, kulturních hodnot nebo památkové ochrany mohou být nevratné. Jakmile jednou dovolíme změny, které poškodí to, co jsme se jako společnost rozhodli chránit, nebude možné je jednoduše vzít zpět. Právě proto považuji za nezbytné postupovat s maximální odpovědností a nepřijímat změny, u nichž přetrvávají tak závažné pochybnosti.

Z těchto důvodů nepodpořím ani komplexní pozměňovací návrh ani předloženou novelu stavebního zákona. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Marie Kršková, připraví se Veronika Kovářová. Přečtu omluvu. Paní poslankyně Němečková Crkvenjaš Zdenka se omlouvá celý jednací den z osobních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Kršková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, ve třetím čtení už nechci znovu podrobně představovat své pozměňovací návrhy. Měli jste možnost se s nimi seznámit a byly projednány ve výborech. Chtěla bych se ale krátce vrátit k průběhu jejich projednávání.

Paní ministryně opakovaně uváděla, že návrh prošel širokou diskusí a všechny připomínky byly řádně projednány. Musím říci, že moje zkušenost tomu příliš neodpovídá. Ke všem třem mým pozměňovacím návrhům zaujalo ministerstvo i hospodářský výbor nesouhlasné, respektive někdy neutrální, stanovisko. Bez jediného věcného odůvodnění.

Paradoxně jediné ministerstvo, od kterého jsem během celého procesu obdržela jakékoliv vysvětlení, nebylo Ministerstvo pro místní rozvoj, které stavební zákon předkládá, nebylo to ani ministerstvo, které je gestorem samosprávy, ministerstvo vnitra. Bylo to Ministerstvo dopravy. A i to reagovalo pouze na jeden z mých tří pozměňovacích návrhů. Pokud má takto vypadat odborná diskuse o pozměňovacích návrzích, pak mě to opravdu mrzí. Diskuse přece není jen o oznámení, že předkladatel nesouhlasí. Diskuse znamená střet argumentů a právě ten zde podle mého názoru chyběl.

Dovolte mi proto, abych se ještě jednou stručně zastavila alespoň u svého prvního pozměňovacího návrhu vedeného jako sněmovní dokument 1144 v hlasovací proceduře T.3. Tento pozměňovací návrh se zabývá, který orgán obce má rozhodovat o výjimkách z územního plánování. Ministerstvo dopravy nesouhlasí s tím, aby o výjimkách z územního plánu rozhodovalo zastupitelstvo místo rady obce. Jako důvod uvádí, že rada zasedá častěji než zastupitelstvo a že tam přece sedí ti samí lidé.

Přiznávám se, že mě tyto argumenty překvapily. Podle mého názoru totiž ukazují určité nepochopení fungování obecní samosprávy. Zastupitelstvo není jen větší rada. Je to jediný orgán obce, kde probíhá veřejná diskuse. Je zde i opozice, jsou zde i občané a každý může slyšet argument pro i proti. A právě o to jde. Územní plán schvaluje zastupitelstvo. Je tedy logické, aby právě zastupitelstvo rozhodovalo také o výjimkách z těchto pravidel. Pravidla vznikají veřejně. Stejně veřejně by měly být i schvalovány výjimky z nich.

A dovolte mi ještě jednu poznámku k argumentu rychlosti. Nebavíme se o tom, jestli rada rozhodne o dva dny dříve nebo dva týdny dříve než zastupitelstvo. Bavíme se o tom, jestli bude žadatel nucen projít změnou územního plánu, která běžně trvá roky. Nebo zda využije institut výjimky a rozhodnutí získá během dvou až tří měsíců, když tedy o tom bude rozhodovat zastupitelstvo. To je přece obrovský rozdíl. Argument, že rada rozhodne o několik týdnů rychleji, proto podle mého názoru míjí podstatu celé změny.

Ve mně tento argument nevyvolává obavu z pomalosti zastupitelstva. Naopak ve mně vyvolává otázku, proč by výjimky z územního plánu měly být schvalovány během několika dnů nebo týdnů a k tomu ještě za zavřenými dveřmi. Právě proto, že institut výjimky představuje výrazné zrychlení oproti změně územního plánu, měl by být celý proces co nejtransparentnější. Výjimka z územního plánu není běžné administrativní rozhodnutí, je to rozhodnutí, kterým obec říká: V tomto konkrétním případě se odchýlíme od pravidel, které jsme si sami stanovili. A právě takové rozhodnutí má být podle mého názoru učiněno veřejně na jednání zastupitelstva za účasti opozice, za účasti občanů.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, všechny tři moje pozměňovací návrhy mají společného jmenovatele. Nebrzdí výstavbu, naopak, snaží se zachovat důvěru občanů v rozhodování samospráv, transparentnost veřejné správy a respekt k ústavně garantovanému právu obcí rozhodovat o svém území. Proto vás ještě jednou prosím o jejich podporu. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní s přednostním právem se přihlásil pan poslanec Hladík. Je zmocněn od předsedy klubu Marian Jurečky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, krásné, dobré dopoledne.

Pro nás pro lidovce je naprosto stěžejní a důležité, abychom dokázali stavět rychle, efektivně, smysluplně, s jasnou právní oporou, ale také spravedlivě, čitelně a tak, aby ti, kteří mají buďto hodně peněz nebo velké lokty anebo prostě jenom si to někde vylobbují, tak aby tady neměli v České republice 35 let od revoluce větší práva než ty, kteří jdou normálně, transparentně, bez jakýchkoliv úplatků anebo kteří prostě opravdu dodržují legislativní proces.

A tohleto je vlastně naprosto stěžejní, proč my jako lidovci a jako valná část opozice nepodporujeme současnou normu, která byla připravena potají někde zákulisně s lobbistickými zájmy napsána nevíme kým, rozhodně to tady nenapsala paní ministryně, a ještě to bylo předloženo takovým způsobem, že k tomu původnímu zákonu o 800 stránkách víc jak 1 000 stránek přiskočil jakýsi komplexní doplňující návrh.

On totiž tenhleten návrh nemění jenom samotné stavební řízení (nesrozumitelné) mění  41 dalších zákonů, a to netransparentně s nějakým cílem – pro mě vlastně není jasné, s jakým cílem. Kdyby ten cíl byl čistý, jasný, to znamená zrychlit, zjednodušit, zefektivnit, nastavit transparentní pravidla, tak bychom tomu zatleskali. Ale není tady dopadová studie, nejsou tady argumenty, nejsou tady vypořádací tabulky. Co hůř? V těch vypořádacích tabulkách a moji předřečníci o tom tady hovořili, se velmi často mění ta stanoviska nebo se mění politicky. To znamená odborný aparát napíše nějaké stanovisko, pak to jde na sekretariát ministra nebo ministryně a ten dá opačné stanovisko. Je fér se bavit o tom, že na něco máme jiné názory a je potřeba, aby prostě většina si zajistila ten svůj názor a prosadila ho.

Jenže pak se dostáváme do situací, kdy některé návrhy nebo pozměňovací návrhy s velkou mírou pravděpodobnosti mohou být v rozporu třeba s evropskou legislativou, s ústavou nebo s jinými předpisy. A to ti úředníci do těch stanovisek píší. A vy je politicky měníte.

Já tady mám celou řadu věcí, která se týká zákona o EIA, vodního zákona a vyvratitelné domněnky a poslaneckými návrhy tady vlastně upravujeme ty věci a ani jako poslanci nejsme upozorněni na to, že by to mohl být problém s evropskou legislativou. Tohle já považuju za velký problém té normy a toho hlasování, které tady dnes budeme provádět.

Abych nebyl jenom kritický, myslím si, že ta část, která se týká územního plánování, je dobře. Já jsem byl vždycky velký podpůrce územního plánování v samostatné působnosti, ale, a moje kolegyně Marie Kršková to tady jasně říkala, to, že by o výjimkách z územního plánu rozhodovala Rada města Brna, pardon, rada jakéhokoliv města, nemůžu si odpustit stále to svoje krásné město, že by rozhodovala rada obce nebo města, já považuji za naprosto šílený nápad, netransparentní věc, která na jednu i na druhou stranu může podléhat prostě lobbistickým strukturám.

Co je ale naprosto špatně, tak je celé to stavební řízení. Je to váš politický vhled, otázka centralizace a otázka sjednocení zastavěného a zastavitelného území. To je nějaký princip, ze kterého ta vaše novela vychází? Mně se třeba nemusí líbit, ale ctím ho jako princip nebo dva principy, do kterého jdete.

Ale na tyhlety principy se potom navěšuje kdeco, různé rušení, zasahování do celé řady zákonů, pozměňovací návrhy, které prostě jsou čistými přílepky, prostě změna věcí, které vůbec nesouvisí se stavebním řízením. A mohl bych tady jmenovat desítky takovýhle věcí, které jste si prostě do této normy přilepili jenom proto, že se to hodí, že to je velké, že na to třeba někdo nepřijde, a kdybyste to prostě dávali do normálního standardního procesu, tak bychom tady třeba o tom vedli delší debatu. Ale protože to je v tom balíku, je to prostě dlouhé, málokdo to přečte, tak si myslíte, že vám to projde.

Co hrozí po schválení té novely stavebního zákona? Tak za prvé všichni, kdo mají velké lokty a hodně peněz, tak začnou tvořit satelity. Začnou stavět mimo navazující zastavěné území. Proč? Slučujete zastavěné a zastavitelné. Dodneška platila podmínka, že další zástavba musí navazovat na tu stávající zástavbu. Tohle neplatí, tohle přestane po vaší novele platit. Takže když někdo má pozemky, dotáhne tam vodovod, kanalizaci, komunikaci, tak si klidně kilometr od obce nebo města postaví svůj vlastní satelit. A to naprosto legálně, protože vy se mu to v této novele umožnili.

Za druhé legalizace staveb. Vy říkáte všem stavějte načerno, stavějte bez povolení. Vy, co máte peníze a máte široké lokty, tak to dělejte, protože my vám tady v tomto zákoně dáváme pardon. My vám říkáme, že černé stavby zlegalizujeme. Ty, co už stojí, i ty, co do budoucna teprve postavíte. Vy prostě začínáte rozdělovat ty lidi na ty, kteří mají široké lokty a hodně peněz, a na ty běžné, schopné, poctivé, kteří si prostě všechny ty věci vyběhají tak, jak mají a začnou stavět až poté, co mají prostě všechny dokumenty schváleny. Já si myslím, že v tomto vládní většina vyloženě jde proti svým voličům. Já se ptám kolegů z hnutí ANO, jestli jste jim řekli všem těm sousedům, kteří bojují proti tomu, když někdo postavil černou stavbu, jestli jste jim řekli, že jim tuhletu novelu schválíte, že jim zlegalizujete to, že oni tu svoji černou stavbu nebudou muset zbourat. Celkově ta novela vlastně neřeší to zrychlení jako takové, ale výrazným způsobem oslabuje práva obcí, práva sousedů a práva veřejnosti. A zrovna u těch černých staveb je to vidět nejlépe. Výraznou měrou snižujete ochranu životního prostředí.

Tohle není nějaká debata o klimatu, o autech nebo o něčem takovém. Ne, tohle je debata o stromech, o přírodě, o tom, co lidé mají rádi, co prožívají, čeho si váží, co chtějí chránit. Je tady celá řada návrhů, která tady oslabuje ochranu životního prostředí, a to nelogickým způsobem. Jeden argument za všechny, a to jsou spalovny nebezpečného odpadu, tak teplárny, elektrárny, spalovny půjdou hůř povolit než spalovny nebezpečného odpadu, protože těm dáváte výjimku. Těm říkáte, že spalovna nebezpečného odpadu je něco víc, tak co už jiného může jít proti zájmům ochrany životního prostředí, ochrany přírody než tohleto. Veřejné zdraví a hygienické limity. Snižujete hygienické limity. Jednoznačně se nezabýváte veřejným zdravím, ochranou lidí, ať už se to týká prachu, hluku, ovzduší. A já se ptám, řekli jste voličům hnutí ANO, řekli jste všem těm seniorům na náměstí, že se teďka bude stavět hlučněji a prašněji, že se bude stavět blíž drahám a nebo že to bude mít taky dopady k tomu, jakou oni vnímají pohodu bydlení? Vůbec ta pohoda bydlení jako taková je něco, co je podle mě červený hadr pro současnou vládní koalici. A čteme to, kde všude v těch jednotlivých paragrafech.

Nižší dostupnost pro lidi s handicapem a taky maminky s kočárky. Vy tady říkáte, že prostě ten, kdo se narodil s nějakým postižením nebo je po úraze, tak prostě nemá stejná práva jako my všichni ostatní, kteří máme to štěstí, že prostě máme zdravé ruce a taky nohy. Pro každého, kdo zdravé ruce a nohy nemá, se teď bude stavět hůř. Veřejné budovy nebudou bezbariérové, protože to vše je obsaženo v této novele. Památková ochrana a bourání staveb v rámci památkových zón, to je realita. Rozdělili jste památkové zóny a jim jste dali výrazně nižší ochranu. Já se pak dostanu k jednomu konkrétnímu případu. A poslední a už jsem to tady zmiňoval, tak je stanoviska ministerstev, odborná stanoviska, to, že hospodářský výbor jako garanční výbor vůbec neměl stanoviska ministerstev, že o nich prostě hlasoval bez toho odborného aparátu, bez diskuse, já považuju za fatálně špatnou věc. To, že umlčujete ty stanoviska legislativců, odborníků, kteří upozorňují na nesoulad s evropskou legislativou, upozorňují na rozpory s jinou českou legislativou A vy politicky říkáte: souhlasím, souhlasím, souhlasím. No tak na Ministerstvu životního prostředí se to tak děje běžně a myslím si, že nás to přivede do velkých problémů.

Já se teď dotknu jedné situace, která ohrožuje 1 400 památek v městě Brně. Ano, 1 400 památek, které v roce 2016 se smazaly ze seznamu kulturních památek, protože byly špatně zapsány v roce 1988. A na základě konzultací s Ministerstvem kultury byla v Brně vytvořena památková zóna, která chrání těchto 1 400 špatně zapsaných památek. To jsou památky, které byly zpamátněny už za komunistů. A touhletou novelou všech těch 1 400 památek je teďka ohroženo. Ty, které jsou v soukromých rukou, tak se klidně mohou zbourat.

Já tohle považuji za obrovský problém pro Černá Pole, pro Masarykovu čtvrť, pro Veveří, pro část historického centra Králova Pole. Všechny ty secesní budovy. A já se budu ptát Ministerstva kultury, jak zajistí to, aby tyto původní památky rychle na ten seznam prostě znovu dopsali, protože zatím se tak nedělo a zatím s Ministerstvem kultury byla dohoda, že postačí ochrana památkovou zónou. To teď ale rušíte.

Několik zásadně špatných pozměňovacích návrhů. Pan kolega Krňanský, aby Národní park nerozhodoval 150 metrů od zastavitelného území. To, že nebude rozhodovat v zastavěném a zastavitelném, je dobře. Něco, s čím se dokáží smířit na základě metodiky ministerstva. Ale proč? Kdo si chce prolobbovat, aby se Národní park nevyjadřoval ani 150 metrů od toho zastavitelného území? Paní kolegyně Peštová tady zase říká, že můžeme stavět haly a logistická centra 500 metrů od dálnic, silnic, také letišť, elektrických zařízení, ale od všech také vodních cest. Máme 100 000 vodních cest. To budou aleje plechových hal kolem každého potoka. Odpovědnost za to, kdo vstupuje do lesa, má mít ten, kdo tam vstupuje, ne vlastník. Ten pozměňovací návrh pana kolegy Turka je prostě špatný principiálně. Proto já to, co je v zákoně lesním a v zákoně ochrany přírody a krajiny, vkládám také do občanského zákona a myslím si a chci poprosit, abychom tohleto jednou podpořili, bylo to principiálně vyřešené, volají po tom SVOL – Sdružení vlastníků lesa a další věcné organizace.

Já tam mám pozměňovací návrh na domovní čistírny, paní kolegyně Fialová tam také dala, jde to správným směrem, ale nedostatečně, protože neřeší odběry, neřeší provozování, neřeší možnost toho, aby to stavělo také třeba Vaky, nejenom vlastní vlastníci nemovitostí. To, že chcete zrušit EIA na stanovení dobývacího prostoru, já považuji za jasný akt proti lidem, kteří prostě v území žijí. Proto ty dva poslanecké návrhy, ať už kolegyně Svárovská nebo Krutáková, tak zpátky navrací tuhletu povinnost a myslím, že to je správná věc.

O spalovnách nebezpečných odpadů jsem už mluvil. Pan kolega Turek chce dát speciální výjimku pro spalovny nebezpečného odpadu jako vyhrazenou stavbu v liniovém zákoně. Já to považuji za naprosto šílenou věc a za jasný krok proti lidem. Jeďte do Pardubic a řekněte všem těm, kteří vás volili, že jim tam teďka tu spalovnu povolíte na základě vašeho pozměňovacího návrhu. Jsou tam ale další pozměňovací návrhy, které jsou správným směrem v oblasti životního prostředí jako je světelné znečištění od kolegyně Svárovské. A poslední věc, kterou tady nemohu nezmínit, je paní kolegyně Pošarová a její rušení vyvratitelné domněnky, jasný rozpor s evropskou legislativou. Přesto ten pozměňovací návrh dostal doporučující stanovisko hospodářského výboru a to bez stanoviska ministerstva, které by jasně řeklo, že ten poslanecký návrh je v rozporu s evropským právem.

Já vás chci tedy teď vyzvat, abyste k těm pozměňovacím návrhům přistoupili prakticky, konkrétně, nepoliticky a abychom si tady nezavařili na další problémy do budoucna. Mám proto velkou obavu a za lidovce říkám, že takovouhle novelu zpackaného stavebního práva my prostě podpořit nemůžeme. Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Marie... Připraví se paní poslankyně Gabriela Svárovská. Pardon. Vystoupí Gabriela Svárovská a připraví se Martin Baxa. Prosím.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou ve třetím čtení návrh zákona, který nelze opravit žádnými pozměňovacími návrhy, ač jsem jich sama řadu předložila. Moje pozměňovací návrhy, jenom pro shrnutí, se týkají ochrany zastavitelných ploch, aby se i tam nadále posuzovaly dopady na krajinu, půdu a chráněná území; toho, aby se nejdřív zastavovaly brownfieldy a teprve potom zabírala další půda a volná krajina; udržitelnosti, která musí patřit do územního plánování; ochrany pásem kolem národních parků; ochrany práv veřejnosti účastnit se rozhodování, které se jich týká, a také ochrany před světelným znečištěním.

Jenže ten zákon se nedá zachránit. Ten zákon je potřeba vrátit do druhého čtení. A ne proto, že bychom nechtěli stavět, ne proto, že bychom nechtěli řešit bytovou krizi, ne proto, že bychom nechtěli zkrátit povolovací řízení. Právě naopak. Právě proto, že potřebujeme výstavbu dostupného bydlení, právě proto, že potřebujeme zlepšení fungování stavebních úřadů. Tato novela bohužel lže o svém vlastním účelu. Prezentuje se jako zákon pro rychlejší výstavbu bydlení. Ve skutečnosti je to rozsáhlá deregulace výstavby ve prospěch největších a často i nejbezohlednějších investorů, často do investičních nemovitostí. Návrh zákona neřeší krizi bydlení, zato oslabuje ochranu přírody, památek, zdraví, práv vlastníků, sousedů a vůbec lidí v území. Jak říká okřídlená věta, zkratka je to delší, za to horší cesta.

Zákon povyšuje podnikatelský zájem developerů na veřejné dobro. Domnívám se, že novela stavebního zákona je ve své podstatě dokonce protiústavní. A začnu procesem, protože ten je sám o sobě skandální. Dodnes není transparentně doloženo, kdo tak rozsáhlý text fakticky připravil, kdo ho koordinoval, kdo do něj psal jednotlivé části a kdo komu za tu práci zaplatil. Přitom jde o obrovský zásah do stavebního práva a desítek souvisejících zákonů. Touto novelou se má nahradit zákon, pro který v minulém volebním období hlasovalo celé ANO, a všichni poslanci SPD, tedy strany, které teď systém rozbíjejí a narychlo a pokoutně slepují nový model. To není promyšlená reforma, ale účelový politický a byznysový obrat.

Návrh byl předložen jako poslanecký návrh, mimo standardní vládní legislativní proces, bez řádného meziresortního připomínkového řízení, bez řádné účasti Legislativní rady vlády. Potom se začal za pochodu opravovat komplexním pozměňovacím návrhem, dalšími pozměňovacími návrhy a dalšími opravami oprav. Všechno na poslední chvíli, ve spěchu a bez dostatečného času na prostudování změn a jejich projednání ve výborech. Řada dodatečných pozměňovacích návrhů vládního poslanectva je účelová a skrývá se pod nimi nekalý záměr. Řada byla doplněna výměnou za zmírnění negativního stanoviska profesních komor a svazů, bez komplexního posouzení dopadů a provázání s ostatními zájmy a ohledy, které by právě nastalo v tom řádném připomínkovém řízení, které neproběhlo. A to není odpovědná tvorba práva. To je legislativní chaos. Neprůhledný, zmatečný a narychlo lepený proces, ve kterém se účelově přepisují zásadní pravidla pro stát, obce, vlastníky, přírodu a nakonec i stavebníky. Zákon, který se musí takhle neustále opravovat ještě během projednávání, který přináší další a další problémy a u kterého pořád není zcela jasné, čí rukopis a partikulární zájmy v něm vlastně čteme, to opravdu není kvalitní reforma. To je výsměch zákonodárné moci a legislativní zmetek.

Tato novela se navíc vůbec neomezuje jenom na stavební zákon. V souvislosti se stavebním zákonem se mění desítky souvisejících zákonů, včetně klíčových environmentálních předpisů a v mnoha případech, ve většině případů k horšímu. Zásadně se oslabují kompetence a působnost odborných orgánů, omezují se závazná stanoviska, ruší se jednotné environmentální stanovisko, které mělo proces zpřehlednit a které se po počátečních potížích konečně začalo v praxi stabilizovat. Jednotné environmentální stanovisko je účinné od 1. července 2024. Funguje tedy necelé dva roky. Obavy, že bude prodlužovat povolování staveb, se nenaplnily. Naopak, úřady se naučily koordinovat dříve samostatná stanoviska k vodě, ovzduší, půdě, odpadům, druhové ochraně, kácení a dalším oblastem. Posuzují je úředníci a úřednice s příslušnou odborností. Systém prostě začal po počátečních potížích fungovat a právě ve chvíli, kdy se rozběhl, tak se ruší. A možná to je nejlepší důkaz o jeho funkčnosti, když tak uvažuju o politice téhle vlády.

Zákon o jednotném environmentálním stanovisku byl připraven jako klíčová součást Národního plánu obnovy, komponenty Zelená transformace. Souvisí tedy i s čerpáním evropských prostředků na základě splněných milníků a cílů. Pokud nebudou splněny, můžeme přijít o desítky miliard. A tohle vláda dělá v době, kdy by měla být maximálně opatrná, odborná a předvídatelná. Jo, a chtěla šetřit. Náklady reformy jsou mimochodem nepředvídatelné nejen s ohledem na proplacení milníků z Národního plánu obnovy. Nikdo se těmi náklady pořádně nezabýval.

O zásazích do životního prostředí budou rozhodovat stavební úřady, které na to nebudou mít ani kapacity, ani odbornost, ani zákonnou oporu srovnatelnou s orgány ochrany přírody. Mají údajně vyvažovat různé veřejné zájmy, ale zároveň se mají řídit zákonem, ve kterém má výstavba téměř vždy přednost. A tak mě napadá, kde byl po celou dobu třeba ministr životního prostředí? Proč se novelou zákona nemohl zabývat výbor pro životní prostředí? Kde je hlas Ministerstva životního prostředí, když se mu pod rukama berou kompetence? Když se rozebírá ochrana přírody a krajiny, když se ruší nástroje, které měly chránit vodu, půdu, ovzduší, druhovou ochranu, bránit kácení a které měly řešit odpady odborně a koordinovaně. Kde byl celou dobu pan ministr Červený a jeho nesvatá trojice? Asi brázdil Labe na výletní lodi a vykládal, jak bezvadný nápad je lít beton do řeky bez jakéhokoliv smyslu, proti vší ekonomické logice a zdravému rozumu.

Pokud se ve stavebním zákoně mění tolik environmentálních pravidel, pokud se oslabuje ochrana veřejných zájmů a pokud se z ochrany přírody a zdraví lidí dělá podružná překážka, kterou je třeba nějak obejít, pak bych očekávala, že ministr životního prostředí a výbor pro životní prostředí se postaví za stávající zákonnou ochranu, za odbornictvo a za veřejný zájem. K tomu přece mají podle zákona sloužit. To se nestalo. Místo toho tu máme zákon, který překlápí logiku rozhodování. Stavební úřady mají nově vyvažovat různé veřejné zájmy, ale zároveň se mají řídit zákonem, kde má výstavba vždy přednost. Takhle si současná vláda představuje vyváženost? To je dobré vědět. Až příště bude mluvit o vyváženosti třeba u veřejnoprávních médií, nebude pochyb o tom, o co ve skutečnosti jde.

O předem napsaný výsledek, skryté nebo otevřené zájmy úzké skupiny, případně jejich vlastní, nikoliv ovšem zájmy veřejnosti.

A teď k tomu, čím se ten zákon obhajuje. Bydlení. Novela se obhajuje falešným dilematem: buď budeme řešit krizi bydlení, nebo budeme chránit přírodu, památky a práva lidí. Jenomže skutečná volba leží jinde; mezi regulovaným trhem, který slouží lidem a přináší dostupné bydlení, a deregulovaným klondikem pro největší developery, který slouží spekulaci, dál šroubuje ceny bydlení a zvyšuje lidem životní náklady. Pokud by předkladatelé opravdu chtěli řešit dostupnost bydlení, paní ministryně, zákon by obsahoval třeba povinný podíl dostupného bydlení ve výstavbě bytových domů. Státní fond dostupného bydlení by určitě nezel prázdnotou. Obce by měly peníze na připravené projekty. Z legislativního plánu by nezmizel záměr připravit zákon o bytových společnostech s omezenou mírou zisku, který dobře funguje třeba v Rakousku. Neosekal by se zákon o podpoře bydlení. Nerušily by se týmy a odbory, které na Ministerstvu pro místní rozvoj připravovaly metodiky a legislativu pro dostupné bydlení. Neškrtaly by se peníze organizacím, které pomáhají lidem v bytové nouzi a nepodávala by se na ně účelová trestní oznámení.

Rychlejší povolování totiž samo o sobě neznamená levnější bydlení. Vidíme to třeba v Praze. Největší pražský bytový developer oznámil, že odkládá zahájení výstavby všech nových projektů o rok, protože se podle jeho slov stavebnictví nezdravě přehřívá. Povolení mají, stavět mohou, ale nestaví, protože nechtějí pustit na trh příliš mnoho bytů najednou, aby nemuseli zlevňovat. Byznysová logika je pochopitelná, pokud se nestane logikou, kterou se řídí vláda.

Takže se ptejme poctivě: komu tato novela skutečně pomáhá? Nepomáhá lidem, kteří potřebují dostupné bydlení. Nepomáhá obcím, které chtějí stavět městské nájemní byty. Nepomáhá družstvům. Nepomáhá neziskovým bytovým projektům. Pomáhá těm, kdo mají velký kapitál, velké pozemky, velké projekty, velké právní týmy a velké byznysové zájmy. Pomáhá těm, kteří chtějí z území vytěžit maximum na úkor všeho a všech ostatních. A ano, tato novela nahrává také podnikatelským zájmům premiéra Andreje Babiše. Vedle Agrofertu existují i jeho developerské a realitní zájmy. Imoba, Hartenberg, rezidenční a apartmánové projekty v Praze, v Průhonicích nebo Krkonoších.

A teď konkrétně. Jedním z nejviditelnějších dopadů této novely bude kácení stromů. Dnes je ke kácení stromů v ochranných pásmech vodovodů a kanalizací potřeba povolení orgánu ochrany přírody. Ten může posoudit, jestli je kácení skutečně nezbytné, nebo existuje šetrnější řešení a případně uložit náhradní výsadbu. Novela stavebního zákona to mění. Nově bude stačit jenom oznámení. Povolení orgánů ochrany přírody nebude třeba. Ochranná pásma vodovodů a kanalizací zasahují rozsáhlé části měst i krajiny. Právě v ulicích, na sídlištích, v parcích a na veřejných prostranstvích přitom stromy ochlazují města, zadržují vodu, zachytávají prach, chrání půdu a poskytují útočiště řadě druhů rostlin a živočichů. Povolení ke kácení není zbytečná administrativa. Je to pojistka, že se každý případ posoudí individuálně, že se nepokácí stromy jen proto, že je to pro správce jednodušší, aby se hledalo šetrnější řešení, uložila se náhradní výsadba a aby obce a veřejnost měly přehled o tom, co se v jejich území děje. V době klimatické krize, přehřívání měst a ubývání veřejné zeleně je naprosto absurdní přijímat zákon, který usnadní kácení právě tam, kde stromy nejvíc potřebujeme.

Druhý zásadní problém jsou vlastnická práva a práva lidí v území. Tahle novela se prezentuje jako ochrana stavebníků před obstrukcemi, ale reálně oslabuje lidi, kteří v daném území už žijí. Vlastní tam domy, byty, zahrady, vzali si tam hypotéku, investovali celoživotní úspory, vychovávají tam děti anebo plánují zestárnout. A najednou se jejich možnost bránit se zásadní změně v sousedství omezí. Jejich námitky budou slabší, jejich vyjednávací pozice se oslabí. U velkých staveb nebude řádné odvolání. Takže o jejich kvalitě života rozhodne někdo jiný, někde jinde a bez nich.

Kde jsou ti snaživí politici, co objíždějí obce a vykládají nesmysly o větrných elektrárnách a radí jejich výstavbu bojkotovat, když zrovna výstavba větrných elektráren je nastavena tak, aby obce měly dostatečné slovo a nárok na finanční a jiné kompenzace? Jak to, že tu ti samí politici nevystupují proti novele stavebního zákona? Výstavba obnovitelných zdrojů je strategická priorita. Je to nejrychlejší cesta k levnější energii, energetické bezpečnosti a menší závislosti na fosilních palivech, zvlášť když jsme ve výrobě elektřiny z OZE v Evropské unii dlouhodobě na chvostu. Obnovitelné zdroje čelí blokovacím kampaním často postaveným na dezinformacích a vířeným médii v rukou domácích fosilních oligarchů i ze zahraničí. Ale ani v takové situaci by nás nenapadlo říct: no, tak lidem vezmeme základní práva, omezíme účast veřejnosti a obejdeme obce. Přesně to ale tahle novela dělá v developerských, logistických, průmyslových a dalších případech velkých projektů. Tady je názorně vidět, že práva a zdraví lidí, místních lidí se hodí tak akorát jako záminka pro špinavou kampaň. Nemůže to už být jasnější.

Takže mám otázku i na kolegyně a kolegy z SPD: kam se poděl váš letitý programový závazek podporovat přímou demokracii? Budete hlasovat pro zákon, který běžným občanům bere možnost účinně mluvit do toho, co se jim postaví za domem? Přímá demokracie přece začíná tím, že lidé mají právo být slyšet ve vlastním území, ve své obci, ve své ulici, u svého domu. A přesně to jim tahle novela bere. Přesně to se jim vy chystáte vzít. Tahle novela nepřináší ochranu stavebníků, přináší oslabení vlastníků. Vlastnictví neznamená jen nezpochybnitelné výhradní právo investora stavět na získaném pozemku. Znamená také právo jiných vlastníků nebýt převálcován projektem, který dramaticky změní jejich okolí, který zatěžuje místní dopravu, vytváří hluk, odebírá vodu, potlačuje zeleň, zakrývá výhled a snižuje hodnotu jejich nemovitosti a celkovou kvalitu života.

Třetí věc. Predátorský apartmánový development. Tuhle zemi netrápí jenom nedostatek bytů pro lidi. Tuhle zemi trápí také to, že se v atraktivních a často velmi cenných přírodních lokalitách staví apartmány jako investiční produkt. Ne jako domovy, ale jako kapitálové úložiště, krátkodobé ubytování, druhé, třetí, desáté bydlení pro ty nejbohatší. Vidíme to v horských oblastech, v blízkosti národních parků a chráněných krajinných oblastí. Vidíme to u Lipna. Vidíme to v místech, kde se turistická rekreační výstavba vydává za rozvoj, ale ve skutečnosti vytlačuje místní, bere vodu, zatěžuje kanalizaci, dopravu, krajinu a veřejné služby. Lipensko je naprosto přesný příklad. Další a další apartmány, další rekreační kapacity, další tlak na čistírny a kanalizaci, fosfor z nepřečištěných odpadních vod, který odtéká do nádrže, ve které se množí a prosperují sinice, voda, ve které se nedá koupat a která v sezoně dokonce ohrožuje zdraví.

To není abstraktní problém. To je fyzická hranice území. Ano, krajina, voda, infrastruktura a lidské zdraví mají své limity. Tomu neporučíte, milá vládní koalice. To nezakryjete ani umnou píárovou kampaní. Predátorský development svým přístupem jak vystřižený z myšlenkových pochodů komunistických plánovačů tyto limity často vykládá jako překážku, kterou je potřeba odstranit. A tato novela mu v tom vychází vstříc. Místo, aby stát řekl: ano, stavme tam, kde to dává smysl, na brownfieldech, v návaznosti na infrastrukturu, s respektem k obcím, krajině, právu místních, otevírá cestu k výstavbě na zelené louce logistickým koridorům, apartmánovým projektům a dalším zásahům, které zvyšují zisky investorů a náklady nechávají na obcích a jejich obyvatelích.

To se týká i ochrany zemědělské půdy. Novela otevírá možnost rozsáhlé výstavby obchodních center, logistických hal a skladů až do vzdálenosti kilometru od dálnic, silnic první třídy, železničních tratí, leteckých staveb a vodních cest. To už tady rozebíral pan kolega Hladík, čili tuhle část přeskočím.

Ale místo toho, aby stát podporoval vznik obchodních a logistických areálů primárně na brownfieldech, například podporou sanací a revitalizací zanedbaných území, bude dál usnadňovat výstavbu na zelené louce. Výsledkem bude další suburbanizace krajiny, masivní zábory zemědělské půdy, větší tlak na dopravu a kamionovou logistiku, fragmentace krajiny, úbytek otevřeného prostoru. A brownfieldy zůstanou, jak jsou.

Hluk. Navrhovaná úprava umožňuje povolit stavbu i tehdy, když nesplňuje hygienické limity hluku a vibrací pokud stavebník prokáže, že udělal všechna opatření, která po něm lze rozumně požadovat, nebo pokud úřad usoudí, že hluk odpovídá běžnému využití tohoto území. Hygienické limity přece nejsou formalita, chrání zdraví lidí před dlouhodobým vystavením hluku. Novela z nich dělá spíš doporučení než závazné pravidlo.

A to v praxi může znamenat, že budou moct vzniknout hlučné výrobní provozy, logistické areály anebo dopravní stavby, které by dnes kvůli hygienickým limitům nešlo povolit. Pojem rozumnost není jasně definovaný, je vágní a subjektivní. Otevírá prostor pro volný výklad a libovůli. A pokud už je území zatížené hlukem, může se argumentovat tím, že další zdroj hluku vlastně nic zásadního nemění. Obyvatelé území se tak mohou dozvědět, že jejich právo na ochranu zdraví ustupuje tomu, co je pro investora ekonomicky nebo techicky dosažitelné.

Je velmi pozoruhodné, že vládní zmocněnec Filip Turek, který slyší údajný hluk větrných turbín, ale neslyší problém novely, která oslabuje ochranu lidí před skutečným hlukem.

A k tomu přidejme další překotné změny na poslední chvíli. Například jako vyhrazené stavby se mohou posuzovat i vysoce citlivá zařízení typu spaloven nebezpečného odpadu. A předkladatelem tohoto pozměňovacího návrhu je náhodou opět tentýž nosič vody a snaživý pečovatel o bezohledné byznysové zájmy, který se omylem vloudil jako zmocněnec na Ministerstvo životního prostředí. Filip Turek. Je jasné, kam tato novela míří. K oslabení místní kontroly i tam, kde by měla být účast obcí, odborníků a veřejnosti naopak silnější.

K ochraně vybraných zájmů. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Tento zákon není zákonem pro dostupné bydlení, není zákonem pro obce, není zákonem pro drobné stavebníky, není zákonem pro lidi, kteří chtějí žít v bezpečném, zdravém a předvídatelném prostředí. Je to zákon pro velké investory. Omezí práva veřejnosti, zvýší korupční riziko, oslabí ochranu přírody a kvalitu života, vezme kompetence odborným orgánům, umožní rychlejší kácení stromů, ohrozí vlastnická práva lidí v území a predátorskému developmentu dá do ruky další nástroj.

Tento stavební zákon se psal jako developerský manuál. Je neopravitelný a proto ho nepodpořím. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Baxa a já mezitím načtu omluvy. Paní poslankyně Volfová bere zpět svou omluvu – celý jednací den z osobních důvodů a paní poslankyně Volfová do 11.30 z pracovních důvodů. To jenom pro záznam. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní zpravodajko, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane nepřítomný ministře Klempíři. Dovolte mi, abych se vyjádřil k části projednávaného návrhu, který se týká státní památkové péče.

Nechci začít tak, že budu zpochybňovat potřebu změn. Naopak. Myslím, že každý, kdo se někdy setkal se stavebním řízením, s obnovou kulturní památky, s řízením v památkové rezervaci nebo zóně, ví, že systém potřebuje větší předvídatelnost, potřebuje větší srozumitelnost a v některých případech i větší rychlost. Víme, že vlastníci památek také potřebují jasná pravidla. Víme, že obce potřebují vědět, co mohou plánovat. Víme, že stát nemůže jen požadovat ochranu, ale také pomáhat, vysvětlovat a v neposlední řadě nést odpovědnost za svá rozhodnutí. To všechno říkám na úvod proto, aby bylo jasné, že tato debata není sporem mezi těmi, kteří chtějí stavět, a těmi, kteří chtějí všechno jenom mechanicky zakonzervovat. Tak jednoduché to není. Památková péče nesmí být karikována jako překážka rozvoje. Kulturní dědictví není brzda moderní společnosti, je to jedna ze základních hodnot. Problém, o kterém dnes mluvím, je jiný.

Problém je v tom, že se nám pod hlavičkou stavebního zákona fakticky mění zákon o státní památkové péči a mění se způsobem, který nepovažuji za šťastný, standardní ani dostatečně promyšlený. Pane ministře Klempíři, Ministerstvo kultury je garantem státní památkové péče. Ministerstvo má být tím, kdo v této oblasti vede odbornou, politickou a legislativní debatu. Má být tím, kdo vysvětluje, jak má vypadat moderní památková péče v 21. století. Má být tím, kdo hledá rovnováhu mezi ochranou kulturního dědictví, právy vlastníků, rozvojem obcí a potřebami výstavby. Ale tady se děje něco jiného.

Zásadní změny v památkové péči nejsou předloženy jako samostatná promyšlená novela zákona o státní památkové péči. Nejsou vedeny jako vládní návrh Ministerstva kultury, neprošly standardním připomínkovým řízením v podobě, jakou by si tato citlivá oblast zasloužila. Jsou předkládány nepřímo přes stavební zákon cestou poslaneckého návrhu a komplexních pozměňovacích návrhů. Není to jen procesní detail, je to podstata problému, protože způsob, kterým zákon měníme, velmi často předurčuje i kvalitu výsledku. A tady se obávám, že rychlost a snaha o zjednodušení začínají převažovat nad zodpovědností.

Národní památkový ústav ve svých připomínkách upozorňuje, že navržená novela zásadním způsobem mění podobu a snižuje význam státní památkové péče v Česku. Upozorňuje také na možné ohrožení mezinárodních závazků naší země zejména ve vztahu k ochraně světového kulturního dědictví UNESCO. A stejně tak kritizuje samotný proces, tedy předložení takto zásadních změn formou poslaneckého návrhu mimo standardní legislativní cesty. Toto nejsou, dámy a pánové, nějaké politické výkřiky opozice, už to tady zmiňovali také moje předřečnice a moji předřečníci, to je stanovisko odborné organizace státu, která je zákonem zřízena právě proto, aby chránila památkový fond v tom nejširším slova smyslu a poskytovala státu odborné zázemí. A jestliže taková instituce říká, že návrh je systémově rizikový, pak bychom to neměli přejít mávnutím ruky.

Druhá rovina mé kritiky se týká samotného návrhu úpravy stavebního zákona a stavebního práva. Návrh posiluje roli stavebních úřadů při koordinaci veřejných zájmů. Já tomu v obecné rovině rozumím. Ostatně stál jsem sedm let v čele samosprávy, která se výrazně setkávala s tím, jaké jsou limity stavebního řízení. Stát má rozhodovat efektivněji, řízení se nemají nadbytečně vrstvit, žadatel nemá být posílán od úřadu ke druhému. Ale u památkové péče musíme být velmi opatrní. Musíme být velmi opatrní. Neříkám, že stavební úřady mají být v památkové péči přehlíženy, neříkám že nemají koordinovat řízení. Mají, ale není možné aby se odborný veřejný zájem v ochraně kulturního dědictví rozpustil v logice co nejrychleji povolit stavbu.

Myslím si, že je mezi námi stále dost poslankyň a poslanců, kteří si ještě živě pamatují vystoupení tehdejší paní ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové nebo našeho ctěného kolegy Martina Kolovratníka, kteří nás při tehdejší úpravě stavebního řízení ujišťovali, že na úseku státní památkové péče bude odbornost zachována, že není tak důležité, kde sedí ten který úředník.

 

Podstatné prý je, že odbornost garantovaná Národním památkovým ústavem bude dál garantem péče o kulturní dědictví v naší zemi. Neuplynulo mnoho času a najednou tu máme opět vizi státní stavební správy, integrace a dokonce nám v určitých případech mizí institut závazného stanoviska. Odborná garance, kterou tehdejší návrhy stavebního zákona a doprovodného změnového zákona zaklínaly, nám tady mizí rovněž. Povinné vyjádření Národního památkového ústavu je zachováno jen u kulturních památek a národních kulturních památek, a to v uvozovkách, zdůrazňuji, velkoryse stanoveným termínem 10 dnů. Mizí povinné vyjádření v řadě zcela konkrétních případů, které dosud byly takto posuzovány. Zachování u kulturních památek a národních kulturních památek je samozřejmě důležité, ale ten návrh ve své podobě znamená velké omezení. Velmi konkrétně se problém této normy ukazuje na ochranných pásmech, která jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů, jak chránit nejen samotnou památku, ale taky její prostředí. Navržená úprava jejich, v uvozovkách, přeprohlašování i přes pozměňovací návrh pana ministra Klempíře bude znamenat reálné ohrožení existence mnoha a mnoha ochranných pásem v naší zemi.

Samotnou kapitolou je archeologie, i tady se opakuje stejný motiv: snaha o zjednodušení a omezení, ale s velmi vážnými dopady. Historie se neřídí stavebníkem a harmonogramem stavebníka. A stát, který si váží svého kulturního dědictví, by měl umět rozlišit mezi běžným případem a nálezem mimořádné hodnoty.

Pane ministře Klempíři, zde se vracím k základní otázce: Kde je v těchto všech úpravách Ministerstvo kultury? Když se oslabuje role odborné organizace státní památkové péče, mělo by Ministerstvo kultury vysvětlit, proč je to správně. Když se mění ochranná pásma, mělo by Ministerstvo kultury předložit analýzu dopadů. Když se zasahuje do ochrany památkových rezervací a zón, mělo by právě Ministerstvo kultury vést odbornou debatu s obcemi, kraji, vlastníky, památkáři, architekty, archeology, odbornou veřejností. Když existuje riziko dopadu na lokality UNESCO, mělo by Ministerstvo kultury vystupovat jako první obránce odpovědného přístupu.

Místo toho ale sledujeme změny, které se odehrávají skrz stavební zákon a je to podle mě rezignace Ministerstva kultury na roli garanta. A já za čtyři roky svého ministerského působení vím, že Ministerstvo kultury disponuje velmi robustními odbornými kapacitami v této oblasti. Pracují tam expertky a experti, kteří znají detailně oblast památkové péče, vědí, jakým způsobem se tyto změny mohou památkové péče dotknout a uměli by dát konkrétní návrhy, jak tyto zásahy upravit, ale evidentně ministr kultury Oto Klempíř se touto cestou nechtěl vydat a ty jeho pozměňovací návrhy přinášejí cenné, ale velmi dílčí úpravy všech těchto razantních změn. Ministr kultury Oto Klempíř v péči o kulturní dědictví selhal, v péči o kulturní dědictví naší země selhal.

Dámy a pánové, já chci zdůraznit, že památková péče změny potřebuje, má být méně nepředvídatelná, má být méně rozdílná podle jednotlivých úřadů, má být srozumitelnější, má lépe komunikovat, má lépe vysvětlovat svá rozhodnutí. Chci zdůraznit, že jakákoliv kritika není kritikou vlastníků památek, ti často nesou obrovskou finanční, administrativní i osobní zátěž, aby splnili to, co po nich stát chce a aby chránili hodnoty, které jsou veřejným zájmem – a stát jim často takovou podporu neposkytuje. Ale to, co se má stát touto novelou stavebního zákona, touto zásadní změnou, prostě není komplexní reformou památkové péče, která potřebuje zastání a potřebuje obhajobu. Tímto návrhem nevznikne moderní památková péče, vznikne právní nejistota, oslabení odbornosti a riziko škod, které nepůjde vrátit zpět.

Proto bych Vás prosil, abychom k této části zákona nepřistupovali jako k technickému přívěsku stavební legislativy, památková péče není přílepek a kulturní dědictví není okrajová agenda. Ministerstvo kultury by nemělo stát stranou těchto změn a bohužel se to tak v současné době děje. Vyzývám k tomu, aby Ministerstvo kultury, pan ministr Klempíř ještě na poslední chvíli svůj postoj změnili a aby jejich záměr moderní památkové péče nebyl oslaben tím, že teď novelou stavebního zákona dojde k radikálnímu oslabení památkové péče v naší zemi. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Horák.

Mezitím načtu omluvu: paní poslankyně Majerová do 11.30 z pracovních důvodů.

 

Poslanec Jiří Horák: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, všichni, kteří vidíme rostoucí ceny nemovitostí a zdlouhavost stavebního procesu, si asi uvědomujeme, že musí dojít k nějaké změně. Stavební proces se musí zjednodušit a urychlit a je pochopitelné, že chceme-li urychlit a zlevnit stavební proces, musí dojít ke zmírnění některých norem a předpisů. Je tedy pochopitelné, že mohou být sníženy některé – například – hygienické limity nebo i technické parametry nových bytů.

Je ale zcela nepochopitelné, z jakého důvodu se změny územních plánů mají přenést ze zastupitelstva města na radu města. Při změnách územních plánů se často téměř bezcenné pozemky mění na lukrativní parcely, přičemž rozdíl může být v řádech milionů nebo i desítek milionů korun. Takže rozhodnutí, která doposud vydávala zastupitelstva, která jsou veřejná, často vysílaná kabelovými televizemi, streamovaná, jejich program je řádně zveřejněn dopředu, jsou na nich zástupci opozice, tak tato důležitá rozhodnutí se nyní mají přesunout pouze na neveřejnou radu obce.

Já se ptám: Proč? Z jakého důvodu? Z mého (?) to je naprosto nepochopitelná změna. Každý, kdo aspoň trochu rozumí této problematice, tak vidí ten nebezpečný korupční potenciál, který tato změna nese. Urychlení výstavby je bezesporu velmi důležité, ale ne za cenu, abychom se vraceli někam do zkorumpovaných devadesátých let. Proto podáváme pozměňovací návrh, aby tyto pravomoce zůstaly pod veřejnou kontrolou zastupitelstev. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je další přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Pospíšil. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně, paní předsedající. Dámy a pánové, děkuji, že se mohu také vyjádřit ve třetím čtení k návrhu zákona. Já jsem velmi podrobně studoval veškeré podklady od odborných složek, komor, orgánů státu k tomuto návrhu zákona, které zvláště chodily na počátku legislativního procesu, velmi podrobně jsem sledoval celý probíhající legislativní proces, ač nejsem členem příslušného výboru, a musím konstatovat, že i po poradě našeho klubu zde konstatuji, že nikdo z poslanců TOP 09 nepodpoří ve třetím čtení tento návrh zákona.

Ty námitky, které jsme vnímali na počátku, bohužel během legislativního procesu nebyly vyvráceny a naše obavy naopak jsou posílené. Vedle toho podpoříme absolutní většinu pozměňovacích návrhů předložených zvláště opozičními stranami, které mají posílit ostatní veřejné zájmy, které návrh koaličních poslanců a i, řekněme, ten návrh připravený výborem, výrazně oslabují.

Já jsem se kdysi učil ve škole a také jsem to učil své studenty, že právo tu máme od toho, abychom nacházeli jakousi rovnováhu mezi zájmy. V případě soukromého práva je to rovnováha zájmů soukromých a nalezení kompromisu a dohody se soukromými subjekty, v případě veřejného práva je to snaha – a od toho je tady autorita stát – najít vyváženou balanci mezi veřejnými zájmy.

A když si poslechnete celou tu debatu během jednotlivých čtení a já jsem ji pozorně poslouchal, včetně dnešní debaty, tak tady zvláště opoziční kolegové velmi dobře poukazují na to, že klíčovým problémem tohoto návrhu je nevyváženost veřejných zájmů, jinými slovy, to kyvadlo obrovským způsobem posiluje zájem na rychlou výstavbu, který nikdo nezpochybňuje, TOP 09 chce, aby se rychle stavělo, ale, prosím, toto není jediný veřejný zájem české společnosti, toto není jediný veřejný zájem. A moji kolegové v té debatě tady podrobně prokázali, že ostatní veřejné zájmy, které stát také chrání, jsme civilizovaná společnost na počátku 21. století, buď tím návrhem jsou relativizovány, anebo výrazně oslabeny.

Vy to můžete brát jako pozici opozičních politiků. Já chci konstatovat, že svůj názor a svůj postoj opírám zvláště o stanovisko ombudsmana, což je renomovaný orgán státu, odborný orgán státu, který je tu od toho, aby svými odbornými stanovisky chránil lidská práva. A když se podíváte do jeho několikastránkové analýzy, není to tedy letmý dopis podporuji či nepodporuji, tak tam je přesně na tento problém nevyváženosti veřejných zájmů výrazně poukazováno. A to je oblast jak ochrany památek, o které zde podrobně hovořil bývalý ministr kultury, ctěný kolega Martin Baxa, ale i někteří jiní kolegové. Je to oblast životního prostředí, kde také mnoho kolegů hovořilo, například paní předsedkyně Zelených Svárovská. Ale je to i třeba téma ochrany handicapovaných jednotlivců, jejichž práva budou výrazně omezena tím, jak se mění principy a definice přístupnosti stavby, ale jsou to i práva dotčených osob v samotném procesním řízení.

Zkrátka a dobře – stavba, stavební právo není jenom stavebník a já jsem poslední, kdo by slovo developer považoval za sprosté slovo, ale vedle developera jsou tam i ostatní zúčastněné osoby, třeba vlastníci sousedních pozemků. A mimo jiné ombudsman, ať jde o jeho autoritu, ne pouze politický názor, jasně popisuje, jak se oslabují procesní práva právě ostatních účastníků řízení, třeba vlastníků sousedních pozemků. Proto to je také zmiňováno. Otázka hluku, kde se výrazně rozvolňují pravidla, otázka procesních práv, možnosti dotčených osob se odvolat u určitého typu vymezených staveb, kde se dvojinstančnost řízení, což je základní princip správního řízení v České republice, rozvolňuje a ruší.

Pamatuji se debatu před 15 lety, u tohoto pultíku, kdy jsme debatovali o novém správním řádu a nakonec se tehdy tehdejší vláda a opozice shodla na základním, že ve správním řízení má být hlavně zachována dvojinstančnost, což je pro české správní řízení typické. Teď jsme bohužel někde jinde a ta dvojinstančnost výrazně oslabuje.

Mrzí mě to, protože já si myslím, že bylo možné udělat kvalitní zákon, kdyby prošel klasickým řízením, připomínkovým řízením, ve kterém by se právě debatovaly a velmi citlivě vážily jednotlivé veřejné zájmy. Paní zpravodajka tady minule říkala, ve středu, myslím, že poslanci mají právo předložit takový návrh, že to Ústava zaručuje, to nikdo nezpochybňuje. Je dobře, že Ústava umožňuje takzvanou zákonodárnou iniciativu poslanců, ale my zde namítáme vhodnost využití tohoto prostředku u takto složitého právního předpisu, kde se střetávají různé veřejné zájmy. Zkrátka a dobře, má to klasické, transparentní, veřejné připomínkové řízení proběhnout, právě aby se o tom podrobně debatovalo. Ti obhájci těch jiných veřejných zájmů, jako jsou jiné složky státu, památkáři, Ministerstvo životního prostředí, sociální pracovníci u handicapovaných osob a tak dále, aby se mohli vyjádřit a aby se vedla nějaká transparentní debata, která nakonec skončí určitým kompromisem. To tu právě neproběhlo.

Tady ta fáze připomínkového řízení, kterou takový předpis má projít, pokud zvláště se střetává více veřejných zájmů, tady neproběhlo. Takže nějaké urychlené projednávání zde na výboru nebo v kuloárech parlamentu to to zkrátka nemůže nahradit. Pan vicepremiér tu minule říkal, budu parafrázovat, že půl roku je dostatečná doba, aby se ten předpis vylepšil. No, já upozorňuji, že není, protože nejde jenom o délku, ale o tu formu vyjednávání. O to, kde a jak ta debata probíhá, nic nenahradí debatu na Legislativní radě vlády. A to neříkám jako člověk, který tu radu léta vedl v Topolánkově a Nečasově vládě, ale vím, jak ta debata probíhá. Nic nenahradí připomínkové řízení, kdy tváří v tvář se zástupci památkářů debatujete, jestli tedy to, že úplně rozvolníte ochranu budov v památkové zóně je v pořádku, či nikoliv?

Protože bez debaty se zainteresovanými subjekty vždycky budete u debaty bez praktiků, kteří vědí konkrétní nuance toho, jak potom ten právní předpis bude v praxi fungovat. Já si zase kladu otázku, proč vůbec tedy stavební právo potřebujeme. Nebylo by transparentnější to tedy úplně zrušit. To osekané zmrzačené právo, které nebude chránit další veřejné zájmy. Co řeknu cynicky, to už je možná lepší nemít žádné předpisy. Ať tedy každý staví, jak chce. Ono to k tomu stejně bude tendovat. Ať každý tedy realizuje podle práva silnějšího, co si chce. Bude to aspoň transparentní. Takhle my to schováváme za omezené ostatní veřejné zájmy, že fakticky se to až tak moc nemění, pouze se bude výrazně rychle stavět a nebude to na ničí úkor. Ale to bohužel tento předpis, když si to podrobně prostudujete, já jsem tomu fakt věnoval několik dní jednotlivým paragrafům, tak to tak fakt není.

Takže já říkám, my to nemůžeme podpořit, je to promarněná šance a teprve praxe ukáže v konkrétních plíživých, konkrétních případech, kdy zkrátka dojde k poškození památkových zón. Uvidíme najednou stavby, které jsou v rozporu s principy ochrany přírody a krajiny, zjistíme, že některé stavby nesplňují technické požadavky pro handicapované osoby, či nebudou moci být využívané a tak dále. To bohužel ukáže ta praxe a paní ministryně, která se k tomu tady moc nevyjadřuje, já ji tedy na plénu neslyšel, nemám to štěstí být členem zainteresovaného výboru, mohu o tom debatovat pouze zde na plénu, tak jsem její názor na tyto námitky nezaznamenal. Protože pro mě to střetávání veřejných zájmů, a tady vycházím z koncepce toho, jak svoji argumentaci postavil ombudsman a opakovali to v různých variantách tady kolegové, tak tyhlety námitky tady bohužel vyvráceny nebyly.

Já za největší problém považuji, jak už jsem řekl, veřejný zájem na ochraně památek. Už to popsal tady kolega Baxa. Výborně to glosoval pan kolega Hladík, příkladem na Brno. Jsou zkrátka místa a říkám to jako bývalý náměstek, který měl na starosti památkovou péči tady v Praze, to je velmi těžké uhájit veřejný zájem oproti tlaku bohatých vlastníků a developerů, tak teď poté, co to(?) přijmete, jsem zvědav, jak zde v praxi to bude fungovat.

Kolega Hladík hovořil o Brnu. To je přesně případ toho, kde máte památkovou zónu a jednotlivé individuální budovy, nemovité stavby, bohužel nemají tu individuální ochranu. A tím, že zrušíte závazná stanoviska při zásazích v památkových zónách, tak tyto stavby budou ohroženy. Tady s tím, co bylo řečeno, já souhlasím a jsem zvědav co tedy se s tím v praxi bude dít. Bohužel problém je, že můžeme řešit jiná pravidla, zlepšit, zpřísnit v budoucnosti ochranu životního prostředí. Řeší handicapované osoby, ale památková zóna a památky, které se poškodí, zničí, tak ty už v budoucnu další vláda, pokud by chtěla váš předpis opravit a novelizovat, tak už je nezachrání. Říkal to pan kolega. Já to rozebírat dál nebudu. Já s tím absolutně souhlasím.

Koukněme se na otázky handicapovaných osob. To výborně popsal ombudsman ve své zprávě. To, že se nově nastavuje termín přípustnosti, zužuje se, že není ta ochrana osob vztahována nejen na zdravotně handicapované, ale na další dotčené skupiny osob, jako jsou třeba starší osoby, těhotné ženy, osoby doprovázející kočárek, že ta legislativní ochrana bude pouze na zdravotně handicapované osoby, no, tak je to snížení standardu. Jsme na počátku 21. století a my tu zkrátka říkáme, že budoucí stavby pro nějakým způsobem označené osoby, skupiny osob, nemusí splňovat určitá kritéria.

Já rozumím tomu, že primárně to mají být zdravotně postižené osoby, ale to, že se nebude brát ohled třeba na starší osoby, těhotné ženy a tak dále, to já považuji za velký problém. A tady teď cituji, není to můj názor, cituji ze stanoviska nebo parafrázuji stanovisko ombudsmana, takže doufám, že to vnímáte jako odbornou autoritu, kterou je možno takto zde zmiňovat. Je možné učinit výjimku v případě tady těch postižených skupin osob, pokud se ukáže, že by to bylo ekonomicky příliš nákladné.

No tak, přátelé, to je pořád ono. Buď nám jde o to, na počátku 21. století, aby stavby splňovaly nároky pro nejen zdravotně postižené, ale i matky, děti a tak dále, anebo nám jde pouze o ekonomická čísla.

Takže tady jsem se snažil ukázat, že veřejný zájem je zde hájen pouze jeden. Já budu pomalu končit, ale ještě mi dovolte říct A.2 (?), to tady nechám spíš na praktiky, nejsem takový praktik z hlediska veřejné správy, ale to, že se vytváří jeden centralizovaný úřad, že mají přijít úředníci ze samosprávných pozic do pozice státní správy, že ta celá reforma bude technicky, logisticky a personálně nákladná, je také téma, které tu bylo zmiňováno. Nejsou informace o tom, jak to proběhne. Myslím, paní kolegyně Olšáková to tu zmiňovala, že několikrát interpelovala paní ministryni. Já bych rád slyšel paní ministryni i zde na plénu, jak to tedy bude vypadat, jak celá ta personální a strukturální část reformy, to znamená vytvoření těch nových úřadů, které budou rozhodovat, jak bude probíhat. Není to zbytečné riziko? Není to zásah, který zkrátka bude stát nemalé finanční prostředky a nepřinese urychlení a zkvalitnění rozhodování? Mám velké pochyby, stejně jako mnozí moji kolegové.

Já proto, dámy a pánové, za TOP 09 říkám, že podporujeme návrh na vrácení do druhého čtení. Nebudeme pro zákon na konci hlasovat, nepodpoříme jej. Ale současně jsem přesvědčen, že ani vrácení do druhého čtení takto připravenou poslaneckou iniciativu, vylepšenou pozměňovákem o tisících stránkách, ani druhé čtení nemůže napravit.

Jediná věc je solidní, transparentní projednávání v připomínkovém řízení, projednání Legislativní radou vlády. Možná by to trvalo o půl roku déle, ale měli bychom když ne jistotu, tak aspoň velkou šanci, že schválíme text, který bude kvalitní a kde nebude zvýhodněn jeden jediný zájem: rychlá výstavba, právo developerů, na úkor ostatních zájmů, od památek, životní prostředí až práva handicapovaných osob. To bohužel nelze napravit, i když by byly přijaty nějaké pozměňovací návrhy. A na konci tedy bude bohužel právní paskvil.

Přeji si v zájmu České republiky, aby ty negativní dopady byly co nejmenší, ale obávám se že budeme v praxi konfrontováni s tím, na co zástupci opozice celou dobu upozorňují. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Jan Papajanovský.

Já mezitím načtu omluvy. Paní poslankyně Demeterashvili bere zpět svou omluvu po celý jednací den z důvodu zahraniční cesty. Zároveň se omlouvá z důvodu zahraniční cesty pouze do 11 hodin.

Pane poslanče, máte slovo, a prosím o ztišení hluku v sále. Děkuji.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych zde velmi stručně promluvil ke stavebnímu zákonu.

Všichni víme, že asi největší výzva, kterou vládu čeká při implementaci stavebního zákona, je vytvoření soustavy nových stavebních úřadů pod státem a s tím spojený přechod úředníků, zajištění prostor a dalších podmínek pro výkon této agendy. Myslím, že i z předchozích vystoupení kolegyň a kolegů je jasné, že z toho máme opravdu velkou obavu.

Extrémní obava ovšem panuje i v samotném území, u úředníků a úřednic. Koordinátoři ve čtyřech krajích dosud nezačali pořádně fungovat, včetně toho našeho kraje Ústeckého. No, a nelze se pak divit, že úředníci a starostové mají opravdu velké obavy, které se zatím rozptýlit nepodařilo. Předložil jsem proto pozměňovací návrh, který v tomto může koalici pomoci. Pozměňovací návrh, který by garantoval zachování detašovaných pracovišť stavebních úřadů i na menších dvojkových obcích. Nikoliv samostatných stavebních úřadů, ale pouhých detašovaných pracovišť tak, aby zůstala zachována logika toho vládního návrhu, aby úředníci věděli, že ta jejich pracoviště zůstanou zachována a zároveň abychom občanům garantovali dostupnost služeb na venkově, kde se jinak obecně bohužel stále snižuje.

Pozměňovací návrh zároveň říká, že obce by se na zachování těchto poboček stavebních úřadů podílely tím, že by pro ně státu bezúplatně musely poskytnout prostory pro výkon té agendy.

Abyste měli představu, kde všude by ty stavební úřady měly skončit, tak já jsem si dohledal konkrétní data z Ústeckého kraje a tím svým pozměňovacím návrhem navrhuji konkrétně u nás v Ústeckém kraji zachránit stavební úřady v Benešově nad Ploučnicí, České Kamenici, Dubí, Duchcově, Jirkově, Klášterci nad Ohří, Krupce, Libochovicích, Libouchci, Oseku, Postoloprtech, Povrlech, Proboštově, v Radonicích, ve Šluknově, ve Štětí, v Trmicích, v Úštěku a ve Vejprtech. Tohle jsou všechno obce, které by mohly přijít o stavební úřad za předpokladu, že ten můj pozměňovací návrh nebude přijat. A samozřejmě další stovky obcí napříč Českou republikou.

Budu rád, dámy a pánové, pokud ten pozměňovací návrh podpoříte a ukážete, že dostupnost služeb na venkově je pro tuhle Poslaneckou sněmovnu prioritou. Jedná se o pozměňovací návrh pod označením DD 111. hlasování, které nás čeká. Díky za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Adamec. Máte slovo pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano. Já děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já se pokusím být stručný. Za chvilku vlastně budeme ve třetím čtení hlasovat o dalším pokusu o rekodifikaci stavebního práva. Já musím říct, že to není poprvé a obávám se, že to nebude ani naposled. Protože když se podíváte na historii stavebního práva, tak zjistíte, že už celé generace politiků, vlád se snažily prostě toto změnit, aby ta legislativa byla, bych řekl, jednodušší, rychlejší a aby to fungovalo podstatně lépe než doposud.

Nepodařilo se to zatím vlastně nikomu. Pokud chceme něco rychle měnit tady v Parlamentu, to je vždycky otázka. Já si myslím, že Werich měl krásné přísloví, že „všeliké kvaltování dobré pouze pro hovada jest“, a teď to nemyslím pejorativně, máme na to i jiné české průpovídky, které se tady neodvážím říct, protože už to jako není úplně slušné. A pokud chceme rychle měnit vlastně obsah takhle složité materie a zároveň proces jsme udělali tak, jak jsme udělali, tak si myslím, že ten výsledek nemůže odpovídat tomu, co si ti předkladatelé od toho (pod tím?) představovali.

Já si myslím, že rychle se dá udělat jednoduchý pozměňovací návrh poslaneckou aktivitou na konkrétní věc, která třeba trápí tu společnost, ale takhle složitou materii prostě dělat tímto způsobem nelze. Ale to už jsme tady kritizovali.

Já jsem chtěl jenom říct, že velký, hluboký omyl je, že Sněmovna může udělat něco rychle. Já si myslím, že to byl omyl i některých vlád. Vzpomínám si na vládu Miloše Zemana, legislativní smršť a podobně. Jak to dopadlo, všichni víme.

Já nechci tady brát iluzi předkladatelům, že to dopadne špatně. Jak jsem dneska poslouchal tu debatu, tak si myslím, že právě v té debatě je ten zakopaný pes, protože tady je spousta názorů, která spolu prostě nekoresponduje. Prostě to tak je. Někdo má ochranářské úmysly, hájit tu kterou skupinu našeho obyvatelstva, někdo zase říká, že prostě je potřeba ten proces zjednodušit a ne že každý by se měl k tomu vyjadřovat, když k tomu třeba vůbec se vyjadřovat nemusí.

Je tady řeč o ochraně památek a archeolozích. Tak já jsem dělal šest volebních období starostu tehdejšího okresního města a můžu vám říct, že střety s těmito skupinami odborníků byly fatální a někdy byly velmi zoufalé. A ono se to hezky rozhoduje za peníze těch druhých, fakt jo. A výsledek je samozřejmě velmi tristní. Takže je potřeba si vzít něco mezi tím, protože jako samozřejmě památky je potřeba chránit, archeologické průzkumy je potřeba dělat a nemůže to platit všechno ten investor. A nemůžou si vymýšlet na tato investora, jako jsem to v řadě případů zažil na vlastní oči.

Takže já to chápu, že tady jsou takovéto připomínky, že je snaha nějakým způsobem to vylepšit, ale jako většina kolegů z opozice, a možná i někdo z koalice, prostě ty obavy tady jsou, jak to dopadne. Protože já říkám, z titulu toho procesu, který tady probíhá, prostě to nemůže asi úplně dobře dopadnout.

Já bych chtěl říct jako zpravodaj našeho klubu Občanské demokratické strany, že my podpoříme řadu pozměňovacích návrhů, hlavně ty propodnikatelské, a i některé, které se týkají trošku jiného tématu, ale rozhodně ne všechny.

Co se týká závěrečného hlasování, tak já říkám, je to další pokus stávající koalice, tak ať si tu zodpovědnost za to vezme. Já si myslím, jakékoliv zdržování v tuto chvíli je špatně. Já jsem v prvním čtení říkal, že my obstruovat tento návrh zákona nebudeme, všichni víme, že to v pořádku není, že je potřeba s tím něco udělat. Byli jsme tady svědky i, řekl bych, nevybíravých způsobů, jak jsme všechno dělali špatně. Já si myslím, že to tak úplně není. Můžete dělat věci tak, jak vám dovolí složení Sněmovny. To je vždycky tak. Nebo složení Senátu, celého Parlamentu, jaká je společenská nálada a podobně.

Takže já bych to shrnul, kdybychom byli úspěšní při tom posledním pokusu, tak dneska tady nesedíme a dneska se tady nedohadujeme a dneska si tady neříkáme ty věci, které bychom si občas mohli říct někde úplně jinde a tady to brát ryze prakticky, pragmaticky a podle, řekl bych, podle toho tématu i odborně.

To se bohužel tady nestává. Tady vítězí občas emoce. To je politika. Já to chápu, nicméně pragmatismus musí být součástí každého rozhodnutí Sněmovny.

Chci říct jenom jednu věc. Dneska to hlasování dopadne asi tak, jak všichni tušíme. Nevím, jak o těch pozměňovacích návrzích. To se ukáže. Já už jsem tady říkal minule s nadsázkou, pojďme se vsadit, kdy se vrátíme opět ke stavebnímu zákonu. Nechci tady říkat, než se pětkrát oholím. To bych si fakt tady nedovolil říkat, i když teď jsem si to právě dovolil. Ale myslím si, že nějaký říjen, listopad, to určitě přijde na přetřes a budeme se bavit dále o tom, co s tím provedeme. Protože těch problémů, které nastanou po tomto schválení – to ještě nevíme, jak se k tomu zachová Senát, jak se k tomu zachová pan prezident – nastane celá řada, protože je to důsledek rychlého projednání.

Co jsem říct, co se týká projednání na garančním výboru, hospodářském výboru. Je pravda, že tam nebyla vyjádření konkrétních ministerstev, kterých se to týkalo. Na druhé straně ale bylo možno se tam zeptat těch zástupců. Já jsem se ptal několikrát. Víceméně debata proběhla a kdyby to bylo tak tragické, tak nepřijatelné, tak hospodářský výbor by to určitě odmítl. To se nestalo. To se nestalo, prošlo to, dneska vlastně máte – většina z vás – před sebou materiál, jak se hlasovalo. Věřím tomu, že vám všem pomůže se orientovat v této složité materii.

Zároveň mi dovolte, že bych chtěl poděkovat paní zpravodajce, protože to nemá jednoduché. Ještě dneska musela upravovat proceduru, protože těch věcí je opravdu hodně, je to složité. Chtěl bych poděkovat všem, kteří tady vystupovali, kteří se tady nebáli říkat své názory, ať se mi líbí nebo nelíbí. To je úplně jedno. Prostě diskuse tady musí proběhnout.

Co mi zbývá říct, že možná – ode mě to bude znít velmi zvláštně. Já bych fakt chtěl popřát vládnoucí koalici, aby to dobře dopadlo. Nechtěl bych, aby to bylo tak, jak to říkali sovětští (?) přátelé: Tolik jsme se snažili a dopadlo to jako vždycky. Děkuju vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Bendl. Pane poslanče, už jsem vás vyzvala, takže prosím pojďte. S faktickou musíme počkat. (Reaguje na poslance, který se hlásil na faktickou poznámku.) Děkuji.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Omlouvám se. Nebojte se, nebudu dlouhý. Ono těch obecných, kritických i věcných argumentů tady padlo spousty. Já už se do nich pouštět nebudu. Já si myslím, že se párkrát oholím a v nějaké podobě tady bude stavební zákon znovu. Takže pro ty z vás, kteří budou nespokojeni s jeho výsledkem, myslím, že těch příležitostí ještě bude, jak věci napravit. Už proto, že se jedná o poslanecký návrh zákona, přičemž z těch poslanců, kteří ten návrh zákona, řeknu, předložili, aby se k němu nějak věcně vyjadřovali, je opravdu minimum. To spíš se tam podepsala jména, ale vlastně nevěděli, k čemu se pořádně podepisují.

Já bych se rád spíš vyjádřil ke stanovisku hospodářského výboru a k věci, která se týkala mého pozměňovacího návrhu, neboť si myslím, že se trošku minuly argumenty. Bohužel nebyla příležitost účastnit se jednání hospodářského výboru, protože mezitím běžela ještě debata tady na plénu.

Cílem mého pozměňovacího návrhu bylo osvobodit od daně z nemovitých věcí pozemky, které nemají žádný hospodářský výnos ani žádnou šanci na využití, ale naopak spíš plní funkce ekologické nebo funkce veřejnosti prospěšné, chcete-li, neboť jde o takzvanou neplodnou půdu, mokřady nebo veřejnou zeleň. To jsou pozemky, kde jejich vlastníci opravdu nemohou ekonomicky využívat tento svůj majetek, přitom významně přispívají ke kvalitě krajiny nebo vůbec kvalitě života lidí, neboť třeba mají své majetky veřejně přístupné v podobě zeleně a podobně.

Existující právní úprava se týká... To je to, k čemu byla odlišná rozprava na hospodářském výboru, kde padly věty o tom, že už přece ten problém vyřešený je. Tak chci upozornit, že nikoliv. Současná právní úprava se týká takzvaně ekologicky významných prvků, evidovaných v ELPISu, a to podle zákona o zemědělství. Můj pozměňovací návrh ale řeší jiný okruh pozemků. Pozemky uvedené v katastru nemovitostí, které se v ELPISu vůbec neobjevují nebo tam nejsou evidovány, a ani tam vlastně evidovány být nemohou. Nejde tedy o žádnou duplicitu, ale o zcela odlišnou situaci.

Současně můj návrh alespoň částečně napravuje stav, který vznikl po přijetí konsolidačního balíčku. Ten vedl ke zrušení některých dřívějších daňových úlev pro ekologicky cenné plochy. Výsledkem je paradoxní situace, kdy stát na jedné straně podporuje nejenom věcně, ale i finančně, vznik mokřadů, krajinné zeleně, opatření pro zadržování vody, na druhé straně vlastníky nemovitostí, v jejichž vlastnictví toto je, zdaňuje.

Dovolím si připojit ještě jeden praktický argument. U těchto pozemků je daňový výnos pro veřejné nebo zejména obecní rozpočty zcela marginální, zatímco stát i vlastníci musí vést evidenci, podávat přiznání a daň spravovat. Domnívám se, že takováto administrativa neodpovídá skutečnému fiskálnímu přínosu. Uvědomuji si, že daň z nemovitých věcí je příjmem obcí, nikoliv státu. Současně jsem ale schopen doložit, že u těchto pozemků je jejich výnos skutečně marginální, zatímco jejich přínos pro krajinu je zcela určitě mnohonásobně vyšší.

Proto vás prosím o podporu mého pozměňovacího návrhu v jakékoliv variantě. Povídali jsme si o tom nebo upozorňoval jsem paní zpravodajku na fakt, že hospodářský výbor pominul, že můj pozměňovací návrh je ve dvou variantách a nebylo o tom hlasováno. Prosím jenom o úpravu systému hlasování tak, abychom učinili zákonu zadost a odpověděli na otázky, jak se k mému návrhu jednotliví poslanci a poslankyně postaví. Opravdu prosím o jeho podporu.

Z hlediska státního rozpočtu je toto čistá nula. Možná spíše ušetříme za organizaci a náklady s tím spojené. Obcím toto žádné super velké peníze nebere. Jsou to nejmenší, řeknu, náklady. Spíš zmizí organizace a podpoříme něco, co obecně ze státního rozpočtu v různých kapitolách opravdu podporujeme. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. V této chvíli není tady žádná faktická poznámka, takže na řadě je pan poslanec Marek Výborný. My jsme se jinak vystřídali při řízení schůze. Já vám přeju pěkné pondělní – páteční – dopoledne. Omlouvám se.

 

Poslanec Marek Výborný: Pane místopředsedo, nespěchejte. Ještě víkend bude. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, páni ministři, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo od našeho milého pana místopředsedy. Já bych skoro navázal na to, o čem tady hovořil Ivan Adamec, můj kolega, řekl bych skoro matador této Sněmovny. Protože samozřejmě, že ten cíl všichni vnímáme jako potřebný, legitimní. Je chybou – já jsem se to tady opakovaně nebál přiznat, že chybou i nás, kteří jsme tu odpovědnost nesli – že se nepodařilo tento cíl a úkol doručit. Nicméně to, jakým způsobem novela stavebního zákona je i projednávána, tak se obávám, že není úplně cestou ke zdařilému výsledku.

Já jsem tady poměrně často u té diskuse byl přítomen v sále. Mrzí mě, že nikdo z předkladatelů zpravidla vůbec ani nereagoval na připomínky. Mrzí mě to, jakým způsobem, až dehonestačním, arogantním, tady včera vystoupil pan vicepremiér Havlíček. Moc jsem to nepochopil. Nerozumím tomu, protože tohle si myslím, že není to, co by slušelo sněmovní debatě a diskusi nad tak závažným zákonem, jako je reforma celého stavebního práva u nás.

Nakonec řeknu ještě nějaké dvě tři věty. Já bych se tady rád chtěl velmi kratičce, velmi krátce, věnovat jedné věci, která tam je vlastně spíš přilepená, byť samozřejmě souvisí se stavebním zákonem. To je otázka novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. My jsme tady na to upozorňovali i s dalšími kolegy už během prvního čtení. (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Rozumím. Poprosím první řadu, paní předsedkyni...

 

Poslanec Marek Výborný: Tak děkuju pěkně, já bych s dovolením pokračoval. Myslím, že není důvod proč se nějak vzájemně tady zdržovat. Hovořil jsem o přílepku novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. My jsme tady na to upozorňovali s kolegy ze zemědělského výboru a chci zdůraznit napříč Sněmovnou. Mluvili tady o tom kolegové David Pražák, myslím, že Jaroslav Faltýnek a další. A tohle mně přijde vlastně věc, která je velmi zásadní a důležitá. V minulém volebním společnými hlasy i na základě opakovaných výzev ze strany nevládních organizací jsme tady tuto úpravu a ochranu té nejkvalitnější zemědělské půdy, to, co je dědictvím, které máme předat našim dětem a následovníkům tak, abychom ji dokázali ochránit. Znovu zdůrazňuji. Jedná se pouze o půdu první a druhé třídy bonity. Jedná se o ochranu před výstavbou hal, skladů, logistických center, obchodních center a podobně.

A já vůbec nerozumím tomu pokrytectví, kdy na jedné straně tady něco schválíme v minulém období – znovu říkám s podporou úplně všech – a nyní to máme rušit. Takže jenom abychom si dovedli představit, protože jedná se o výstavbu velmi často právě podél zásadních infrastrukturních staveb, dálnice, železnice a tak dále, koridory včetně energetických koridorů. To potom bude znamenat, že až pojedete do Prahy, po té D11 nebo jiné dálnici, kde v Polabí jsou třeba ty nejúrodnější půdy, no tak pojedete tunelem skladů, hal, logistických center. Opravdu tohleto chcete? Opravdu tohleto chtějí vaši voliči? (Silný hluk v jednacím sále, poslanci hlasitě hovoří mezi sebou.)

Já bych možná vyzval pana premiéra, který tady sice není, aby se zeptal těch, ke kterým velmi často vzhlíží jako ke svým voličům, zemědělcům, k zástupcům Agrární komory, Zemědělského svazu – opravdu tímhletím způsobem chceme chránit to nejcennější, co máme, a to je zemědělská půda? To není otázka toho, abychom bránili nějakému rozvoji. Například se to vůbec nedotýká staveb pro bydlení, aby to bylo jasné.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak pane poslanče, tadyta hladina hluku už je příliš velká. Vám to třeba nevadí, mně už ano. Já poprosím, kolegyně, kolegové, já vím, že se blíží hlasování. Poprosím o klid. Tím to natahujete sami sobě. Aby bylo slyšet poslance. Vpravo i vlevo...

 

Poslanec Marek Výborný: Rozumím vám, pane místopředsedo. Dejte vědět, až budu moct pokračovat. (Hluk neustává.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak můžu vás poprosit? Já fakt začnu jmenovat, pak jsou ta jména ve stenozáznamu. Takže poprosím, kolegyně, kolegové, já tam na vás koukám, tam slyším hluk. (Obrací se doprava.)

Tady je hlouček v první řadě, poprosím kolegové. (Zvoní.)

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo, já budu pokračovat. Já chci připomenout, že to, co se původně objevilo v tom návrhu, tak lze napravit poměrně elegantním způsobem. A to, že prostě zachováme status quo. To znamená to, že budeme chránit to nejcennější, co máme, zemědělskou půdu bonity 1,  2, a to tím, že podpoříme pozměňovací návrh Davida Pražáka a dalších poslanců, který tady je předložen.

Já jsem byl trochu překvapen, když jsem se díval na výsledek hlasování z hospodářského výboru, kde zřejmě zapracovala lobbistická síla Hospodářské komory, protože co jsem se taky díval na to stanovisko a některých dalších, tak já chci zdůraznit, že tohleto není něco, co by omezilo například výstavbu dostupného bydlení, co by mělo jakýkoliv negativní vliv. A naopak chci zdůraznit, pojďme cestou pozměňovacího návrhu Davida Pražáka, protože to kdybychom se omezili na vzdálenost dál než 500 metrů od dálnice, fakticky znamená, že na kilometrech a kilometrech čtverečních té nejkvalitnější půdy budou dál růst plechové haly. A to si myslím, že není dobře pro ochranu toho nejcennějšího, co máme.

Na závěr mi dovolte říct ještě jednu věc. Ten stavební zákon evidentně bude dneska vládní většinou prohlasován. Podle mě ne v úplně ideální podobě. A já bych si taky přál to, co říkal Ivan Adamec, aby to skutečně fungovalo, aby i celý přechod stavebního práva pod stát fungoval personálně, fungoval kapacitně, aby to nikde nenarazilo. Ale tady myslím, že se sluší připomenout to, co v roce 1695 řekl Jan Sladký Kozina těsně před svojí popravou: Do roka a do dne. Tak já myslím, že do roka a do dne si budeme moci říct, kdo měl pravdu, jestli to skutečně funguje anebo ne. A to bude odpovědnost vlády, bude to odpovědnost paní ministryně. Takže paní ministryně – do roka a do dne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já vám děkuji. Já poprosím o ztišení tady v sále! Fakt není slyšet. Hučí to tady. Mám jednu faktickou poznámku pan poslanec Petr Hladík. Než přijde, přečtu jednu omluvu. Ivan Bednárik od 11 hodin z pracovních důvodů A vám spouštím vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na svého kolegu Marka Výborného. Tohle je důkaz toho, že stanoviska ministerstev jsou dělána politicky. Tak v minulém volebním období jsme tady rukou nerozdílnou zpřísnili zákon o zemědělském půdním fondu. Řekli jsme, že ty plechové haly a velké obchoďáky na tu hodnotnou půdu nepatří. A teď to zase chceme rozvolnit u dálnic, železnic, silnic I. třídy, vodních cest, 100 000 vodních cest, máme potoků, říček a velkých řek.

A na pozměňovací návrh kolegyně Peštové, aby to bylo 500 metrů od toho, tak Ministerstvo životního prostředí, které je garantem této legislativy, dá souhlasné stanovisko. Tak kde je to chránění toho veřejného zájmu ochrany půdy? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času a zatím poslední do obecné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Veronika Kovářová, kterou sem pozvu. V této chvíli máte slovo a poprosím skutečně o ztišení! Já vím, že se blíží hlasování, je jich hodně, ale ať se k tomu dostaneme. Děkuju. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Veronika Kovářová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, schválit tuto novelu je jako podepsat se pod prázdný papír. Nevíte, kolik bude úřadů, kdo v nich bude pracovat, ani čím je zaplatíte. Váš úkol zněl jasně: aby po Novém roce rozjel centrální stavební úřad a tam jste si rychle a bezbolestně schvalovali jednostupňově vaše developmenty, ty správné vaše developmenty, bez zdržování se nad zájmy celé společnosti. A spolu s veřejnými zájmy házíte za hlavu i všechny ostatní stavebníky, které dnes čeká právě to procesní vakuum, pro které si dnes budete hlasovat. Tak doufám, že o tom všichni víte. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. V této chvíli tady nevidím ani faktickou poznámku, ani nikoho do rozpravy. Rozhlédnu se po sále. Nikoho nevidím, tudíž rozpravu končím. Poprosím případná závěrečná slova. Paní navrhovatelka a pak dvě zpravodajky. Tak závěrečné slovo, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Zuzana Mrázová: Tak děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych vám jménem všech předkladatelů a všech těch, kteří se na novele stavebního zákona podíleli, poděkovat za konstruktivní diskusi a debatu, kterou jsme vedli, jak tady na plénu Poslanecké sněmovny, tak i ve výborech. Ráda bych se vyjádřila k tomu, že vedle legislativního procesu, do kterého jsme tady všichni zapojeni, běží od března i projekt implementace státní stavební správy. V rámci tohoto projektu, v rámci přísného projektového řízení s nastavením všech milníků funguje mimo jiné 10 expertních skupin, které řeší tato témata, na která se zde často ptáte. Jednak je to delimitace orgánů státní správy, potom je to tvorba nové struktury úřadu rozvoje území. Dále je to řešení lidských zdrojů, dále ekonomika státní stavební správy a její financování. Dále je to legislativa jako například příprava prováděcích předpisů, metodik, vzorových podání a tak dále. Dále je to téma provozu a kyberbezpečnosti, téma spisové služby a archivů, ICT, územního plánování a komunikace.

Všechna tato témata se řeší napříč rezorty i s územními partnery a já věřím, že nejpozději na podzim budeme umět na všechny vaše dotazy, které tady byly k tématu implementace a vzniku nové státní stavební správy odpovědět do detailu, jaký po nás dnes chcete. Dnes, když ještě nemáme schválenou ani finální verzi legislativy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. Závěrečné slovo paní zpravodajky Zuzany Ožanové, prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Já bych jenom shrnula debatu, v tomto třetím čtení byly podány návrhy na vrácení do druhého čtení, které podal Lukáš Vlček, Veronika Kovářová a Michal Kučera.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, o tom potom budeme hlasovat jako první a případně závěrečné slovo zpravodajky Veroniky Kovářové? Ne, děkuji.

Tudíž přikročíme k hlasování o návrzích. (V sále je hluk.) Já poprosím opravdu o klid, požádám paní zpravodajku, aby nás tím provedla.

My první tedy budeme hlasovat o návrhu na opakování druhého čtení a já o něm nenechám hlasovat, dokud tady fakt nebude klid. Můžu vás poprosit, kolegové, je možné se ztišit?

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Proceduru teď nebo až po tom hlasování, pane předsedající?

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ne, v této chvíli budeme hlasovat o návrhu na opakování druhého čtení. Pak vás poprosím o proceduru, pak budeme hlasovat o proceduře a mám tady jeden podnětný návrh, že bychom zkrátili tu dobu hlasování z 20 vteřin na 15, jestli s tím není problém, protože těch hlasování bude 120. (Z pléna: Deset.) Deset už je moc, protože jde o složité pozměňovací návrhy a jde o zákon, předtím to bylo u vyznamenání. Takže jestli nebude problém, tak 15 vteřin, potom poprosím techniku, aby to zkrátili. Nejprve vás všechny odhlásím. Přihlaste se svými identifikačními kartami.

Přečtu jednu omluvu: Jan Bauer bere zpět svou omluvu na celý jednací den z důvodu zahraniční cesty.

Tak a nyní tedy budeme hlasovat o návrhu na opakování druhého čtení, což přednesli poslanci Vlček, Kovářová a pan poslanec Kučera.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 3, přihlášeno 170 poslanců, pro 59, proti 108. Návrh nebyl přijat.

 

A v této chvíli je to vaše. Poprosím vás tedy, abyste nás seznámila s procedurou toho složitého hlasování, poté přednášela ty jednotlivé návrhy, sdělila k nám stanovisko výboru, pokud bylo přijato, a pak se budu ptát paní navrhovatelky. Tak paní zpravodajko, je to vaše.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Všichni mají návrh hlasovací procedury schválený hospodářským výborem jako sněmovní tisk 67/13. Já si jenom dovolím upozornit na pravopisné chyby, tedy spíš chyby v psaní. V bodě 8, odrážky 2 a 3 místo D1 má být D2. V bodě 17 v odrážce 2  je napsáno H5 a H6 a má být H4 a H5. Toto jsou chyby v psaní.

Během projednávání tisku mě kolega Petr Bendl upozornil, že jeho pozměňovací návrh, který je v hlasování pod bodem 47 má 2 varianty. Proto si dovolím navrhnout úpravu hlasovací procedury oproti tomu, co bylo schváleno hospodářským výborem a to v bodě 47 takto: pozměňovací návrh M1 (sněmovní dokument 1252 - varianta jedna.) Pokud bude přijat návrh M1 je nadále nehlasovatelný návrh M2 (sněmovní dokument 1252 - varianta dvě.) Pokud nebude přijat návrh M1 hlasovat návrh M2 (sněmovní dokument 1252- varianta dvě.) Takto navrhuju doplnit bod 47.

To znamená, navrhuju proceduru hospodářského výboru a jako poslanec dávám návrh na tuto změnu a opravy chyb v psaní.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak pardon, tak za prvé hlasování bylo zkráceno na 15 vteřin, tudíž jste byli automaticky všichni odhlášeni. Poprosím vás, abyste se přihlásili. To je jedna věc. Druhá věc je... pan poslanec Bendl ale nemůže mít faktické poznámky. K proceduře? Tak prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuju, já opravdu jenom k proceduře, protože se vlastně o mých pozměňovacích návrzích ani v jedné ani ve druhé variantě nehlasovalo, tudíž nemůžeme říct, že hospodářský výbor má negativní stanovisko, jenom to chci připomenout.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak ano, proto já jsem řekl, že stanovisko výboru bude pokud bylo nějaké přijato. Je jasné, jste s ním všichni v pořádku, jak byla navržena procedura paní zpravodajkou? To znamená tak, jak byla přijata, máte to v rámci usnesení plus ty změny, které byly načteny.

Já o tomto návrhu procedury nechám tedy hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tuto proceduru? Nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 4, přihlášeno 171 poslanců, pro 170, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

A teď poprosím o přednes těch pozměňovacích návrhů, máme na to skutečně 15 vteřin, takže to bude v rychlém tempu a poprosím o klid. (Z pléna se ozývají hlasy k hlasování.) Ano, vždyť ano, rozumíme si, 15 je na hlasování. Takže paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Legislativně technické nebyly žádné načteny. Nyní přejdeme k pozměňovacímu návrhu A, což je komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní navrhovatelka? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 5, přihlášeno 172 poslanců, pro 127, proti 24. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Nyní se stal nehlasovatelný návrh B, je totožný, jedná se o komplexní pozměňovací návrh, který přijal výbor pro veřejnou správu.

Přejdeme k hlasování A1 až A18 s výjimkou bodu A2.62 až A2.64, které budou hlasovány bezprostředně a s výjimkou bodu A1.29, A1.36, A2.59, A4, A5, A6 a A17, které budou vypořádány v následujících hlasování.

Stanovisko výboru doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno 173 poslanců, pro 131, proti 16. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Pozměňovací návrhy A2.62 a až A2.64, jsou to změny v příloze číslo 1. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, bylo přihlášeno 173 poslanců, pro 128, proti 17. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Nyní se stává nehlasovatelným návrh K14.1, K14.2 a V3.11. (V3) Přejdeme k hlasování bod 4 P1 Zuzany Ožanové, 1172, technické drobné změny. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, bylo přihlášeno 173 poslanců, pro 113, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Tímto se staly nehlasovatelné U5 z důvodu totožného znění s P1.13 a nehlasovatelným se také stal U11. Nyní přijdeme k hlasování pět návrhu P2 – 1173 Zuzany Ožanové. Týká se účinnosti. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 9, přihlášeno 173 poslanců, pro 140, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Hlasování šest. Pozměňovací návrh C – 1334 Oto Klempíře. Úprava archeologických průzkumů a přechodného ustanovení u ochranných pásem. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 171, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Nyní se staly nehlasovatelnými S2, P3.23, Ii.3. Nyní hlasujeme hlasování sedm, pozměňovací návrh P3 – 1174, vyjma P3.23, jelikož byl přijat pozměňovací návrh C Zuzany Ožanové. Jedná se o přechodná ustanovení. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 172, pro 131 poslanců, proti 6. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Nehlasovatelnými se teď staly T1 a A1.29 a A1.36. Nyní hlasování – bod 8. Pozměňovací návrh D2 – 1308, Boris Šťastný. Návrh ruší povinnost souhlasu správy národního parku pro stavby do 150 metrů od hranice. Hospodářský výbor – bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, přihlášeno 172 poslanců, pro 108, proti 59. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Nyní je nehlasovatelný D1 – 1306 a K2 – také je nehlasovatelný. Bod číslo 9. Pozměňovací návrh E – 596 Václava Pláteníka. Zachování přístupnosti staveb pro osoby s omezenou pohyblivostí. Stanovisko výboru – nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, přihlášeno 172 poslanců, pro 62, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 10 procedury. Pozměňovací návrh F – 1179 Jana Berkiho. Stanové tábory pro děti a mládež. Hospodářský výbor – doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, přihlášeno 172 poslanců, pro 171, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: G1 – 1155 Davida Pražáka se nehlasuje, jelikož byly přijaty návrhy A1.41 a P1.52. Nyní hlasování dvanáct, pozměňovací návrh Cc – 1290 Bereniky Peštové, výjimky z ochrany zemědělského půdního fondu do 500 metrů podél dopravní infrastruktury. Hospodářský výbor – doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 143, proti 11. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Tímto se staly nehlasovatelnými G2 – 1175 a Q11 – 1235. Nyní k hlasování třináct. G3 – 1178 Davida Pražáka. Zvýšení limitu pro vstup EIA pro dobytčí jednotky. Hospodářský výbor – doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, přihlášeno bylo 172 poslanců, pro 157, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Tímto se stal nehlasovatelným A2.52 (správně A2.59). Nyní K bodu 14. H1 – 1219, kolega Niemiec. Soustava domovních čistíren. Nedoporučuje hospodářský výbor.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 61, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 15. H2 – 1222, kolega Niemiec. Týká se to vodního zákona. Hospodářský výbor – nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 58, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 16. H3 – 1351, kolega Niemiec. Úprava odpovědnosti za pohyb v krajině. Nedoporučuje hospodářský výbor.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 59, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 17 jedním hlasováním H4 – 1068, H5 – 1239 kolegy Niemiece. (Problém s vyslovením. Předsedající: [Němce.]) Omlouvám se mu. Hospodářský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 58, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Jelikož tyto pozměňovací návrhy nebyly přijaty, budeme hlasovat H13, sněmovní dokument 1350 týkající se památkové péče. Nedoporučuje hospodářský výbor.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 59, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Nyní hlasujeme K6 – sněmovní dokument 1189 Veroniky Kovářové. Silniční odborné posuzování památkové zóny. Hospodářský výbor – nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 22, přihlášeno 172 poslanců, pro 59, proti 107. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Pozměňovací návrh V2 – 1154 Adriany Chochelové. Znovuzavedení procedury v památkové péči. Hospodářský výbor – nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 23, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 59, proti 106. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Pozměňovací návrh Ee3, dokument 1205, Eva Šrámková. Omezení památkového posuzování úpravy dřevin. Nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 24, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 62, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Ii1 – dokument 1279, Jan Bartošek. Návrat závazných stanovisek do rezervací a zón. Nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 25, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 62, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Ii.4, dokument 1282, Jan Bartošek. Návrat k vyjádření Památkového ústavu. Nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 26 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 59, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Ii.5, dokument 1283, Jan Bartošek. Oprava systematického zařazení Národního památkového ústavu. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 27 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 167, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Ii.6, dokument 1342, Jan Bartošek. Návrat závazných stanovisek do rezervací a zón. Nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 28 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 60, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: H.7, 1241, Bohuslav Niemiec. Rozšíření dozoru ORP v památkové péči. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 29 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 58, proti 90. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Pozměňovací návrh S.1, dokument 1147, má totožné znění jako předchozí bod, je proto nehlasovatelný.

Nyní přejdeme k hlasování pozměňovacího návrhu K.18, dokument 1302. (Předsedající: Moment.) Počkejte, pardon, ten je nehlasovatelný také, protože byly přijaty P.3.22 a P.3.23, takže K.18, 1302, je nehlasovatelný.

Takže nyní k bodu 18, pozměňovací návrh Q.1, (dokument) 1224, kolega Haas. Podpora ekonomického rozvoje a prodloužení maximální doby pro zkušební provoz. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. (Poslankyně Ožanová: Q.1) Q.1, 1224. Kdo je proti?

V hlasování číslo 30 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 114, proti 25. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Tímto se stal nehlasovatelný H.6, dokument 1240. Nyní bod 19, pozměňovací návrh H.8, 1242, Bohuslav Niemiec. Výjimky z technických požadavků na bydlení. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 31 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 19, proti 108. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 20, pozměňovací návrh H.9, dokument 1243, Bohuslav Niemiec. Zrušení odvodu za odnětí zemědělského půdního fondu pro bydlení v prolukách. Hospodářský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 32 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 169, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 21, H.10, dokument 1244, Bohuslav Niemiec. Hygienické limity hluku vibrací. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 33 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 58, proti 106. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 22, pozměňovací návrh H.11, 1245, Bohuslav Niemiec. Námitky účastníků a posuzování záměru ke dni rozhodnutí. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 34 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 59, proti 107. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 23, H.12, 1247, Bohuslav Niemie. Zrušení možnosti dodatečného povolování černých staveb. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 35 přihlášeno 172 poslanců, pro 58, proti 107. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Z důvodu totožného znění jsou nehlasovatelné návrhy kolegy Vlčka U.6, dokument 1202, a U.9, dokument 1163.

Bod 24, pozměňovací návrh I, (dokument) 1164, Barbora Rázga. Vypuštění výdejních boxů z přílohy I. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno 172, pro 124, proti 10. (Potlesk.) Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 25, pozměňovací návrh J, 1183, Vítězslav Schrek. Zrušení agendy rozhodování stavebního úřadu o scelování a dělení pozemků. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 37 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 170, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Tímto se stal nehlasovatelný L.2 kolegy Ivana Adamce, dokument 1171, protože jsou totožné. Nebudeme hlasovat ani A 17, obsahuje užší úpravu scelování a dělení pozemků.

Nyní k bodu 26, K.1, 1184, Veroniky Kovářové. Akcelerační oblasti pro bydlení. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 38 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 58, proti 107. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 27, K.2, 1185, Veroniky Kovářové, vypořádán hlasováním 8, nebudeme hlasovat.

Bod 28, K.3, 1186, Veronika Kovářová. Podmínky účasti environmentálních právnických osob v řízeních. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 39 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 36, proti 111. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 29, K.4, 1187, Veronika Kovářová. Návrh zachovává právní rámec pro dostupné nájemní bydlení. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 40 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 61, proti 105. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 30, K.5, 1188, Veronika Kovářová, budeme hlasovat, je však v obsahovém rozporu s bodem P.3.15, vypořádán v hlasování 7, jedná se o účinnost. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 41 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 58, proti 110. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 31 – K.7 – 1190 Veroniky Kovářové, přesunutí pravidel pro vylučování dodavatelů ve střetu zájmů do zákona o střetu zájmů. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 42, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 28, proti 106. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 32 – K.8 – 1191 Veronika Kovářová, zachování povinnosti prokázat potřebu vymezení nových zastavitelných ploch.Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 43, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 46, proti 108. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 33 – K.9 – 1192 Veronika Kovářová, zachování vyváženého pojetí cílů územního plánování. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 44 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 60, proti 107. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 34 – K.10 – 1198 Veronika Kovářová, povinnost veřejných funkcionářů oznamovat nájem obecního bytu. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 45 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 46, proti 103. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 35 – K.11 – 1208 Veronika Kovářová, úprava povrchu pozemních komunikací. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 46 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 60, proti 109. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 36 – K.12 – 1210 Veronika Kovářová, adaptační opatření na změnu klimatu jako veřejný zájem. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 47 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 57, proti 110. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 37 – K.13 – 1211 Veronika Kovářová, veřejně přístupný rozvrh úřadu rozvoje území. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 48 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 48, proti 111. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Přijat bod 38 – K.14 – 1212, Veronika Kovářová nehlasuje se, vypořádán hlasováním číslo 3. Bod 39 – K.15 – 1213 Veronika Kovářová, návrh umožňuje u speciálních drah, zejména metra, opakovaně prodlužovat platnost. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 49 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 171, 1 proti. Návrh byl přijat přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 40 – O.2 – 1262 Eva Fialová, vypuštění možnosti odstraňování dřevin v ochranném pásmu vodovodu. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 50 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 64, proti 73. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Nyní musíme hlasovat K.16, dokument 1246 Veronika Kovářová, který je obdobný jako předchozí návrh, týká se povolovacího režimu kácení dřevin. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 59, proti 99. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 41 – K.17 – 1258 Veronika Kovářová, opakované prodloužení EIA pro dopravní stavby v Praze. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 52 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 165, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 42 – K.18 – 1302 Veronika Kovářová se nehlasuje, vypořádán hlasováním 17. Bod 43 – K.19 – 1356 Veronika Kovářová, minimální sazba úhrady 5 procent vydobytých nerostů. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 53 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 30, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 44 – K.20 – 1362 Veronika Kovářová, zařazení Institutu politiky krajiny do zákona. Výbor – bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Neutrální.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 54 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 58, proti 2. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 45 – K.21 – 1364 Veronika Kovářová, vyšší formalizace územně analytických podkladů. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 55, Přihlášeno bylo 172 poslanců, pro 61, proti 104. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 46 – L.1 – 1161 Ivan Adamec, prodloužení obecné platnosti stanovisek EIA. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 164 proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Tímto se stal nehlasovatelný A.4. Nyní přicházíme k bodu 47, to je ten, kde jsme měli změnu. Takže nyní budeme hlasovat o M.1, tedy variantě číslo 1 pozměňovacího návrhu Petra Bendla z dokumentu 1252. Týká se to osvobození. Zdanění nevyužitelných pozemků. Výbor přijal celkově k tomuto návrhu usnesení „nedoporučuje“, aniž rozlišoval variantu jedna nebo dvě, tedy nepřijal k tomu konkrétnímu žádné stanovisko.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Takže bez stanoviska. Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 57 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 81, proti 76. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Nyní pozměňovací návrh M.2 Petra Bendla, dokument 1252, varianta dvě. Výbor nepřijal vlastně stanovisko.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 82, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 48 – N.1....

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pardon, paní poslankyně. (Poslanec Kučera se hlásí o slovo.) K hlasování?

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju. A k hlasování číslo 57. Hlasoval jsem pro, na sjetině mám zdržel se. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Nezpochybňujete – já tady neslyším – nezpochybňujete. (Reakce poslankyně Ožanové mimo mikrofon: Ne.) Dobře, děkuju. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Nyní bod 48 – N.1 – 1148, Roman Kubíček, fikce (?) marginálních infrastaveb. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Neutrální.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 153, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 49 – N.2 – 1274, Roman Kubíček... (Reakce od stolku zpravodajů. Poslankyně Demetrashvili se hlásí o slovo.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pardon. Ano. K hlasování?

 

Poslankyně Katerina Demetrashvili: Jenom k hlasování 45. Já jsem myslela, že můžu říct po celém hlasování, abych nezdržovala. Hlasovala jsem pro, na sjetině mám zdržel se. Nezpochybňuji hlasování. Jen pro stenozáznam. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, nezpochybňujete. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Takže jsme u bodu 49 – N.2 – 1274, Roman Kubíček, doplnění staveb přenosové soustavy. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno 172 poslanců, pro 168, proti 1. Návrh byl přijat.

 

(Poslankyně Smejkalová se hlásí o slovo.) Paní poslankyně k hlasování. Počkejte, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Julie Smejkalová: Děkuju moc za slovo. K hlasování 59. Hlasovala jsem pro a na sjetině mám zdržela se. Nezpochybňuju hlasování.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Není zpochybněno hlasování. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 50 – N.3 – 1133, Roman Kubíček, prověrka předsedy ERÚ a dotace. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 61, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 170, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 51 – N.4 – 1132, Roman Kubíček, regulace cen energie a kapacitní mechanismy. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 62, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 166, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 52 – N.5 – 1139, Roman Kubíček, změna Ministerstva průmyslu a obchodu na Ministerstvo hospodářství. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 97, proti 29. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Tímto se stal nehlasovatelný návrh A.6.

Nyní bod 53 – O.1 – 1223, Eva Fialová, domovní čističky odpadních vod. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 171, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 54 – O.2 – 1262, Eva Fialová – nehlasuje se, vypořádán hlasováním 40.

Bod 55 – P.4 – 1180, Zuzana Ožanová, možnost samospráv zřídit útvar architekta nebo jmenovat obecního městského, krajského architekta. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. (Hluk v sále.) Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. (Z pléna: Ššš.) Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 172, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 56 – P.5 – 1289, Zuzana Ožanová, technická úprava dva § 311. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 153, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Tímto se stal nehlasovatelným návrh X, dokument 1348.

Bod 57 – Q.1 – 1224, Karel Haas – nehlasuje se, vypořádán hlasováním 18.

Bod 58 – Q.2 – 1225, Karel Haas, brownfieldy pro bydlení. Výbor: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Neutrální.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, přihlášeno 172, pro 82, proti nebyl nikdo. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Jelikož tento návrh nebyl přijat, budeme hlasovat Q.3 kolegy Haase, plánovací smlouva. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 168, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: (Hluk v sále.) Jelikož jsme přijali návrh Q.3 (Z pléna: Ššš.), stal se nehlasovatelným U.4, dokument 1200.

Nyní bod 59 – Q.4. – 1228, Karel Haas, zrušení definice pohody bydlení. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 69, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 43, proti 125. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 60 – Q.5 – 1229, Karel Haas, zařazení strategicky významných staveb do zákona 416 mezi veřejně prospěšné stavby. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 70, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 113, proti 25. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 61 – Q.6 – 1230, Karel Haas, stavby pro energetickou bezpečnost v nezastavitelném území. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 71 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 133, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 62 – Q.7 – 1231, Karel Haas, odejmutí stavebních předpisů městům kromě Prahy. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 72 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 7, proti 135. (Zamítnuto.)

 

A jsme právě v polovině.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Jelikož Q.7 nebyl přijat, hlasujeme Q.8, dokument 1232, Karel Haas, odejmutí stavebních předpisů městům kromě Prahy, Plzně, Brna a Ostravy. Nedoporučuje výbor.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 73, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 7, proti 141. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Jelikož nebyl přijat Q.8, hlasujeme Q.9, dokument 1233 Karla Haase, odejmutí stavebních předpisů městům kromě Prahy, Brna, Ostravy. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. (Hluk v sále.) Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. (Z pléna: Pšš.) Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, přihlášeno 172 poslanců, pro 9, proti 142. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 63 – Q.10 – 1234, Karel Haas, možnost omezení ochrany zemědělského půdního fondu. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Neutrální.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 75, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 22, proti 115. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 64 – Q.11 – 1235, Karel Haas, nehlasuje se, vypořádán hlasováním 12. 

Bod 65  Q 12 – 1249, Karel Haas, zjednodušení povolování v území s regulačním plánem. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 25, proti 119. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 66 – Q.13 – 1250 Karel Haas, vypuštění možnosti pořídit územní plán jen pro část obce. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Neutrální.)

Zahajuje hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 77, bylo přihlášeno 172 poslanců pro 51, proti 99 návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 67 – Q.14 – 1270 Karel Haas, pořizovat a vydávat územně regulační plán na územní studii pro městské části Hlavního města Prahy. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Neutrální.)

Zahajuji hlasování kdo je pro A zvedne ruku a stiskne tlačítko.

Hlasování číslo 78, přihlášeno 172 poslanců, pro 64, proti 20. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 68 – Q.15 – dokument 1352 Karel Haas, pořízení nebo zadání územně plánovací dokumentace, žadatel na základě územně plánovací smlouvy. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Souhlas.)

Zahajuji hlasování, kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 79, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 168, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 69 – Q.16 – 1353 Karel Haas. Regulační plán se považuje za rozhodnutí v části věci. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 80, bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 51, proti 87, návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 70 – Q.17 – 1354 Karel Haas. Pravidla pro záměry vymezené v regulačním plánu. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 81. Bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 50, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 71 – Q.18 – 1366 Karel Haas. Úpravy režimu staveb pro rodinnou rekreaci. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 82. Bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 38, proti 80 Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 72 – R.1 – 1214 Filip Turek. Odpovědnost za škody chráněných území. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Neutrální.)

Zahajuje hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko.

Hlasování číslo 83. Přihlášeno 172 poslanců pro 94 proti 35. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 73 – R.2 – 1215 Filip Turek. Zřízení registru krajiny. Výbor bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 84. Bylo přihlášeno 172, poslanců pro 107, proti 23. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 74 – R.3 – 1216 Filip Turek. Zvláštní úprava vodoprávního povolení. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 85. Bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 146, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Tímto se stal nehlasovatelný návrh A.5

Bod 75 – R.4 – 1217 Filip Turek. Odklad účinnosti implementace kontinuálního monitoringu znečištění vod a sankcí. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 86. Přihlášeno 172 poslanců, pro 114 proti 41. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 76 – R.5 – 1218 Filip Turek. Rozšíření práva na náhradu újmy. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 87. Bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 106 proti 27. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 77 – R.6 – 1220 Filip Turek. Doplnění spalově nebezpečného spadu mezi vyhrazené stavby. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 88. Bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 104, proti 25 Návrh byl.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 78 – S1– 1147 Michal Kučera. Nehlasuje se vypořádán hlasováním 17.

Bod 79 - S.2 – 1114 Michal Kučera. Nehlasuje se, vypořádán hlasováním šest.

Bod 80 – T.1 – 1142 Marie Kršková nehlasuje se vypořádán hlasováním 7.

Bod 81 - T.2 – 1143 Marie Kršková. Zrušení možnosti nahradit chybějící souhlas s uzavřením plánovací smlouvy. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 89. Bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 60, proti 101. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 82 – T.3 – 1144 Marie Kršková. Úprava pravomoci orgánů obce. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. kdo je proti?

Hlasování číslo 90. Přihlášeno 172 poslanců, pro 56, proti 85. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 83 – U.1 – 1194 Lukáš Vlček. Nehlasuje se, jelikož byly přijaty P1, P2 a P3.

Bod 84 – U.2 – 1195 Lukáš Vlček. Reformulace bodu 310 § 137. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Nesouhlas.)

Zahajuje hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 91. Bylo přihlášeno 172 poslanců pro 58 proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 85 – U.3 - 1199 Lukáš Vlček. V § 171 odst. 2 se vypouští dikce „nebo měly být“. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 92. Bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 58, proti 106 návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 86 – U.4 U – 1200 Lukáš Vlček Nehlasuje se. Vypořádán hlasováním 58.

Bod 87 – U.5 – 1201 Lukáš Vlček. Nehlasuje se. Vypořádán hlasováním 4.

Bod 88 – U.6 - 1202 Lukáš Vlček. Nehlasuje se. Vypořádán hlasováním 23. 

Bod 89 – U.7 – 1203 Lukáš Vlček je nehlasovatelný, vztahuje se k tisku 67 původní návrh zákona

Bod 90 – U.8 – 1204 Lukáš Vlček. Nehlasovatelný, vztahuje se k původnímu tisku návrhu zákona

Bod 91 – U.9 1163 Lukáš Vlček. Nehlasuje se, vypořádán hlasováním 23.

Bod 92 – U.10 – 1206 Lukáš Vlček. Lhůta pro vlastníky sítí na 60 dnů. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně. (Nesouhlas.) Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 93. Přihlášeno 172 poslanců, pro 49 proti 108. Návrh nebyl přijat.

 

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 93 - U11 - 1207, Lukáš Vlček, nehlasuje se, vypořádán hlasováním 4.

Bod 94 – U12 – 1300, Lukáš Vlček, umožnění úpravy místního koeficientu daně z nemovitých věcí vyhláškou. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 94 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 55, proti 109. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 95 - U13 – 1347, Lukáš Vlček, vrácení zákazu dodatečného povolení stavby po uplynutí lhůty 30 dnů. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování č. 95 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 56, proti 111. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 96 – V1 - 1181, Adriana Chochelová, doplnění koordinační úlohy Úřadu vlády. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 96 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 43, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 97 – V2 - 1154, Adriana Chochelová, nehlasuje se, vypořádáno hlasováním 17.

Bod 98 – V3 – 1160, Adriana Chochelová, nehlasuje, se vypořádáno hlasováním 3.

Bod 99 – W – 1346, Matěj Hlavatý, doplnění kraje jako účastníka řízení při povolování vyhrazených staveb. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 97 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 46, proti 112. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 100 - X - 1348, Věra Kovářová, nehlasuje se, vypořádáno hlasováním 56.

Bod 101 - Y1 – 1365, Martin Kolovratník, menší bytové projekty do jednoduchých staveb. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 98 přihlášeno 172 poslanců, pro 164, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 102 - Y2 - 1368, Martin Kolovratník, rozšíření kolaudace autorizovanými inspektory. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 99 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 107, proti 62. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 103 – Z1 – 1054, Marian Jurečka, balkonová elektrárna. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 100 přihlášeno 172 poslanců, pro 58, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 104 – Z2 - 1055, Marian Jurečka, snížená sazba DPH na stavební práce při rekonstrukcích. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 101 přihlášeno 172 poslanců, pro 55, proti 100. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 105 – Z3 - 1109, Marian Jurečka, mimořádný daňový odpočet 60 %. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 102 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 56, proti 102. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 106 – Z4 - 1110, Marian Jurečka, možnost zdesetinásobit daň z neobsazených bytů či rodinných domů. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 103 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 53, proti 109. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 107 – Aa1 - 1236, Matěj Gregor, povinnosti provozovatele motorového vozidla v chráněných územích. Výbor bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 104 přihlášeno 172, pro 87, proti 51. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 108 – Aa2 - 1237, Matěj Gregor, zpřesnění vypouštění jedinců do přírody. Výbor bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 105 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 86, proti 17. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 109 – Bb - 1361, Drahoslav Ryba, rozšíření okruhu autorizovaných osob. Doporučuje výbor.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 106 přihlášeno 172 poslanců, pro 167, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 110 – Cc - 1290, Berenika Peštová, nehlasuje se, vypořádán hlasováním 12.

Bod 111 – Dd - 1360, Jan Papajanovský, nárok obcí na detašované pracoviště v obcích. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 107 přihlášeno 172, pro 44 poslanců, proti 109. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 112 – Ee1 - 1193, Eva Šrámková, týká se to světelného znečištění. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 108 přihlášeno 172, pro 46, proti 108. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 113 – Ee2 - 1196, Eva Šrámková, návrh se týká pohřebnictví. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko.

Kdo je proti?

V hlasování číslo 109 bylo přihlášeno 172 poslanců, pro 44, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 114 – Ee3 – 1205, Eva Šrámková, nehlasuje se, vypořádán hlasováním 17.

Bod 115 – Ff – 1053, Benjamin Činčila, technické sjednocení pro umožnění vydávat mezitímní rozhodnutí. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 110 přihlášeno 172 poslanců, pro 166, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Pan poslanec Babka k hlasování.

 

 

Poslanec Ondřej Babka: Já se moc omlouvám. Potřebuju k hlasování číslo 105. Tím, jak jdeme rychle, tak jsem to nestihl zkontrolovat. Já jsem byl pro, ale na sjetině mám proti. Zpochybňuju hlasování. (Velký rozruch v sále.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: To já v této chvíli, pane poslanče – je to po pěti hlasováních – nevím, jak se s tím popasovat, upřímně.

 

Poslanec Ondřej Babka: Byl to pozměňovací návrh 1237.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Hlásil se pan poslanec Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Já se omlouvám, pane místopředsedo. Teď k tomu poslednímu hlasování, které jsme hlasovali. Na sjetině mám zdržel se, hlasoval jsem pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. No, tak já teďka upřímně moc nevím. Po pěti hlasováních...

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Je to 1237, co říkal kolega Babka. Byl to bod 108, pozměňovací návrh Aa.2 Matěje Gregora – zpřesnění vypouštění jedinců do krajiny. Je to ono? (Poslanec Babka: Ano.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dobře, tak můžeme hlasovat nejprve... Tak já nevím. Tady jsou na to různé názory. Pravda je, že jedeme velmi rychle, na druhou stranu je také pravda, že je to po pěti hlasováních. Tak možná poprosím, jestli můžu poprosit předsedy klubů na tři minuty. Bude to rychlejší, než když si tady budeme vyměňovat názory. Tříminutovou pauzu poprosím do 12.54.

 

(Jednání přerušeno od 12.51 do 12.54 hodin.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ještě poprosím o tři minuty prodloužení pauzy – 12.57. Děkuju. (Předsedové klubů se domlouvají, jak pokračovat.)

 

(Jednání přerušeno od 12.54 do 12.57 hodin.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Vážené poslankyně, poslanci, my jsme se tady domluvili. Je 12.57. (Silný hluk v sále.) Poprosím o klid. Bylo tady zpochybněné hlasování. Já tedy nechám po dohodě odhlasovat zpochybněné hlasování. Zároveň vás tedy všechny – protože tady byla pauza – odhlásím. Přihlaste se svými identifikačními kartami. (Stále silný hluk v sále.) Poprosím o klid. Vy už jste mě tak zmátli, že jsem začal ťukat sám na sebe, abych se odhlásil. (Smích a potlesk v sále.)

 

Nyní tedy budeme po dohodě předsedů zcela výjimečně hlasovat o zpochybnění hlasování. Řeknu přesně to číslo, ať víme. Je to (návrh) 108, (dokument) 1237. Je to tak? Ano. Takže hlasujeme o zpochybnění hlasování.

Zahajuji (hlasování). Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 111 bylo přihlášeno 169 poslanců, pro 137, proti 2. Budeme tedy o tomto návrhu hlasovat znovu.

 

Poprosím zpravodajku, aby přečetla, o jaký návrh jde. Vás všechny ostatní poprosím o klid.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Jedná se o bod 108 v proceduře, pozměňovací návrh Aa.2, dokument 1237 Matěje Gregora. Je to zpřísnění vypouštění jedinců do přírody. Výbor – bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně Mrázová: Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 112, přihlášeno 170, pro 87, proti 41. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Potom jsme skončili u bodu číslo 116 pozměňovací návrh GG1 – 1253 Libora Vondráčka zrovnoprávnění malých vodních elektráren s ostatními OZE. Výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Neutrální.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 113 bylo přihlášeno 170 poslanců, pro 131, proti 6. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 117  GG2 - 1359 Libor Vondráček, vypuštění věty, že o plánovací smlouvě lze konat referendum pouze před jejím uzavřením. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování, Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 114 bylo přihlášeno 170 poslanců, pro 15, proti 148. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 118  HH - 1124 Tomáš Doležal, příspěvková organizace Ministerstva obrany ČR. výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Souhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 115 bylo přihlášeno 170 poslanců, pro 129, proti 8. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 119 II1 – 1279 Jan Bartošek, nehlasuje se. Vypořádáno hlasováním 17. Bod  120 II - 1280 Jan Bartošek, vypuštění vyvratitelné domněnky v souladu OSE se zájmy památkové péče. Výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Ministryně: Nesouhlas.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 116 bylo přihlášeno 170 poslanců, pro 58, proti 88. Návrh nebyl přijat.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 121 II3 - 1281 Jan Bartošek nehlasuje se. Vypořádán hlasováním 6. Bod 22 II4 Jan Bartošek nehlasuje se. Vypořádán hlasováním 17. Bod 123 II5 Jan Bartošek nehlasuje se. Vypořádán hlasováním 17. Bod 124 II5 - 1342 Jan Bartošek nehlasuje se. Vypořádán hlasováním 17.

Pane předsedající, vypořádali jsme se se vším. Nyní můžeme k zákonu jako celku. O přestávce jsem se zeptala legislativy, bylo vše v pořádku.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, mám i já tady poznámky, vypořádali jsme se všemi pozměňovacími návrhy. V této chvíli odmažu faktické poznámky. Pan poslanec Kučera k hlasování.

 

Poslanec Michal Kučera: Já bych chtěl k hlasování k pozměňovacímu návrhu 1110, 106 je to zdanění prázdných prázdných bytů.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Číslo?

 

Poslanec Michal Kučera: Už to řešíme, je to desetinásobné zdanění prázdných bytů a tam jsem, stošestka, ano, tam jsem hlasoval proti a na sjetině mám pro a nezpochybňuju hlasování.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. Nezpochybňujete hlasování. Vypořádali jsme se tedy se všemi hlasováními. V této chvíli mi tedy dovolte přečíst návrh usnesení. „Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny Schillerové, Zuzany Schwarz Bařtipánové, Radima Fialy, Borise Šťastného, Vojtěcha Krňanského a Marie Pošarové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony, podle sněmovního tisku 67, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

O tomto usnesení v této chvíli nechám hlasovat.

 

Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 117 bylo přihlášeno 170 poslanců, pro 88, proti 79. Návrh usnesení byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk zleva.)

Ano moment, moment, nejdřív byla paní poslankyně Šebelová. Takže to bylo k hlasování.

 

Poslanec Ondřej Babka: Já jenom k hlasování 117. Hlasoval jsem pro, na sjetině mám zdržel se a nezpochybňuji hlasování. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak další k hlasování.

 

Poslankyně Monika Oborná: Dobrý den. Já k hlasování 83, zřízení registru krajiny. Zdržela jsem se, na sjetině mám pro. Nezpochybňuju hlasování.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Dále k hlasování.

 

Poslankyně Barbora Rázga: K hlasování  71, na sjetině mám proti, hlasovala jsem pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Vy máte všichni k hlasování? To je omylů. Tak prosím.

 

Poslanec Matěj Gregor: Děkuji. Hlasování číslo 49, hlasoval jsem pro, na sjetině mám proti. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Ano, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Trojan: Dobrý den. K hlasování 71. Na sjetině mám zdržel jsem se, hlasoval jsem pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak paní poslankyně Blišťanová.

 

Poslankyně Zdeňka Blišťanová: Dobrý den. Hlasování 103, na sjetině mám, hlasovala jsem pro, chtěla bych zdržela se. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: U hlasování 56 jsem hlasoval pro, na sjetině mám zdržel se. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak to jsou všichni s hlasováním špatným. V tom případě paní předsedkyně Šebelová.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No tak teď jsme tady viděli řadu kolegů. Myslím, že to působí jako taková komedie omylů. Myslím, že to dokazuje to, že tady nikdo nevěděl, o čem jsme hlasovali, protože takovou řadu zpochybnění hlasování jsme tady ještě neměli.

Já tady jdu za poslanecký klub Starostů a nezávislých deklarovat, že my jsme hlasovali proti návrhu zákona jako celku, protože za nás takto významná změna má být připravovaná v řádném legislativním procesu. Ten jste neudělali. Předložili jste návrh, který jste následně opravovali na 1073 stranách. My jsme ten komplexní pozměňovací návrh podpořili pouze proto, aby došlo k zpřesnění toho procesu legislativního. To neznamená, že s tím souhlasíme. Podpořili jsme celou řadu pozměňovacích návrhů, které za nás aspoň trošku zlepšují ten paskvil, který jste předložili. Jsem přesvědčena o tom, že nikdo v této Poslanecké sněmovně nemá přehled o tom, co jsme vlastně schválili. Ukáže to ale až čas. Zákon nahrává developerům. Nedonese zlepšení a zrychlení stavebního řízení pro naše občany, pro české lidi. Myslíme si, že je chybou tento zákon schválit, a proto jsme zákon jako celek nepodpořili. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. V této chvíli, přednostní právo. S přednostním právem. Pan místopředseda Hladík. Já ještě než vám dám slovo, chtěl bych poděkovat paní zpravodajce za to provedení tím hlasováním ještě. Protože to bylo velmi náročné. (Potlesk.) A máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně, kolegové, já musím tady za lidovce říct, že to, jakým způsobem jste proměnili stavební legislativu, tak vejde do dějin. Protože popřít ty slušné, ty schopné, ty normální, kteří dělají a žádají si o stavební povolení ve standardním procesu, a naopak pomoci těm bohatým, těm, kteří porušují pravidla, těm, kteří staví načerno, tak jste dali jasný návod.

A vy jste tady dneska schválili celou řadu pozměňovacích návrhů, které proti lidem. Které vyloženě se vysmívají proti lidem.

A mě za lidovce vlastně nejvíc mrzí na tomto, že ten, kdo má silná ramena a hodně peněz v kapse, tak tomu jste to zjednodušili a všem těm poctivým řádným žadatelům o stavební povolení jste teď řekli, nás to nezajímá, ti lobbisti si budou chodit na tu radu té obce a za zavřenými dveřmi měnit územní plánování přes výjimky.

A je tam celá řada dalších věcí. Tohle mně vlastně připadá nejvíc nefér. To, že pro ty mocné jste to zjednodušili a pro ty běžné, řádné, slušné a poctivé, tak jste jim poslali jasný vzkaz, že ti vás nezajímají. Proto jsme jako lidovci hlasovali proti a proto si myslíme, že tento zákon vejde do dějin jako zákon proti slušným, schopným a normálním lidem. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Vidíte, už ani mikrofon mi tady nefunguje, nejde to zapnout. Tak ještě paní předsedkyně Olga Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my jsme to za pirátský poslanecký klub říkali opakovaně, ty diskuse byly rozsáhlé, velice věcné, velice podložené argumenty. To rozhodnutí, které jste vy dnes jako vládní koalice udělali, je nejenom nezodpovědné, ale je i prokorupční. Otevíráte obrovský korupční potenciál řadou těch věcí. A co je ještě horší? Vy zpomalíte procesy pro běžné lidi. Zpomalíte fungování stavebnictví pro běžné stavebníky. Takže vy nezařídíte dostupné bydlení, vy krizi bydlení nijak nevyřešíte, jenom jdete někomu naproti a to je prostě špatně.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji. V této chvíli poprosím, dovolím si otevřít další bod dle dohody předsedů klubů, poslední, to jest

Aktualizováno 15. 7. 2026 v 15:21.