Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.10 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Tím jsme vyčerpali přihlášky. Pokud se nikdo další nehlásí – dívám se do sálu, není tomu tak.
Nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 26. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen.
Zahajuji hlasování a ptám se. Kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 2, bylo přihlášeno 139 poslanců, pro hlasovalo 76, proti 58. Návrh byl schválen.
A já konstatuji, že pořad schůze byl tedy schválen.
Tak, přejdeme k prvnímu bodu.
1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 235/ – prvé čtení dle § 90 odst. 2
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a já ho prosím, aby se ujal slova.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo. (Ministr Vojtěch se rozhlíží po sále, kde panuje zvýšený ruch.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane ministře, já vás ještě přeruším. Kolegyně, kolegové, vás, které nezajímá problematika veřejného zdravotního pojištění, tak prosím, abyste opustili sál, případně své hovory ztišili, aby mohl pan ministr přednést úvodní slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych tedy uvedl návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Cílem tohoto návrhu je obnovení finanční stability a předvídatelnosti systému veřejného zdravotního pojištění zamezující hrozícím problémům se schopností zdravotních pojišťoven dostát svým závazkům ve věci úhrady zdravotních služeb poskytnutých jejím pojištěncům.
V současné době se systém veřejného zdravotního pojištění potýká s následky dřívějších arbitrárních zásahů do určení výše vyměřovacího základu pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, tedy takzvaného státního pojištěnce.
Proč jsme se tedy dostali do situace, v jaké se teď nacházíme, kdy systém je značně finančně destabilizován? V roce 2022 došlo k razantnímu snížení vyměřovacího základu pro pojistné na tedy státní pojištěnce, kdy vyměřovací základ byl ponížen ze 14 570 korun na 11 014 korun, což se promítlo také do stanovení výchozí hodnoty pro valorizační mechanismus platné v roce 2023 a mělo za následek rozevření nůžek mezi příjmy systému, které se snížily, a náklady nahrazené služby, které naopak dále narůstaly a narůstají. Jinými slovy, v roce 2022 došlo k razantnímu podseknutí příjmové stránky, která v následujících letech ovšem nebyla doprovázena úsporami na straně výdajů. To znamená, (že) výdaje dále rostly, příjmy byly sníženy a vedlo to k tomu, že se každý rok dramaticky prohluboval deficit systému veřejného zdravotního pojištění, došlo k odčerpání rezerv na účtech zdravotních pojišťoven a nejinak je tomu v tomto roce, kdy minulá vláda rozhodla o tom, že – a bývalé vedení ministerstva – že bude vydána úhradová vyhláška s deficitem minus 15 miliard korun v tomto roce.
Takže to je situace, v jaké se nacházíme po předchozích čtyřech letech. Pokud by nedošlo k umělému snížení toho vyměřovacího základu v roce 2022, získal by systém veřejného zdravotního pojištění podle modelu za období od roku 2022 do roku 2026 o 35,9 miliardy korun navíc. To znamená, (že) to rozhodnutí vlády v roce 2022 stálo systém veřejného zdravotního pojištění téměř 36 miliard korun, které mohly v tom systému být, ale nejsou, protože v roce 2022 se takto výrazně snížil ten vyměřovací základ.
Proto se nacházíme v situaci, v jaké se teď nacházíme. Kdyby tam těch 36 miliard bylo, tak určitě nepředkládám tento návrh, který cílí na poměrně výrazné navýšení plateb za státní pojištěnce a řeší tuto situaci.
Navrhované opatření tedy, které je v daném návrhu zákona, který teď předkládám jménem vlády, je stručnou a ryze parametrickou změnou spočívající ve zvýšení sazby vyměřovacího základu za státního pojištěnce na 18 362 korun, a to z částky 16 206 korun platné pro rok 2026 – to znamená nárůst výše pojistného o 291 korun.
Přijetím návrhu s účinností od 1. ledna 2027 dojde v oblasti platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění státem za státní pojištěnce k nárůstu na výdajové straně státního rozpočtu ve výši zhruba 21 miliard korun. O stejnou částku budou navýšeny příjmy systému veřejného zdravotního pojištění.
Pro úplnost je žádoucí podotknout, že toto není jediné opatření směrem ke stabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění. Dále se například plánují úspory v provozu jednotlivých zdravotních pojišťoven a to ve výši zhruba 3 miliard korun, kdy dojde k úpravě takzvané fondové vyhlášky a sníží se tedy o 3 miliardy korun příděl do provozního fondu pojišťoven – to znamená, (že) skutečně pojišťovny budou nuceny šetřit i na svém provozu. Celkem tedy navrhovaná opatření přinesou systému veřejného zdravotního pojištění finanční prostředky ve výši zhruba 24 miliard korun.
Určitě očekávám tu debatu, není toto řešení pro stabilizaci v dlouhodobém nebo střednědobém horizontu. Je to řešení pro stabilizaci pro příští rok, která je nezbytná z těch důvodů, o kterých jsem hovořil, ale zároveň Ministerstvo zdravotnictví připravuje celou řadu návrhů vedoucích ke zvýšení efektivity českého zdravotnictví, ať už se budou týkat pokračující elektronizace zdravotnictví, tedy velké novely zákona o elektronizaci, která od příštího roku zavádí mimo jiné povinné e-Žádanky o další (?) povinné vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě, sdílení dat, interoperabilitu v systému, sdílení informací o provedených vyšetřeních, o laboratorních vyšetřeních tak, abychom například odbourali duplicitní vyšetření. To už reálně bude nabíhat v těch následujících letech, takže to je jedna z důležitých oblastí. Také chystáme možná největší reformu stanovování úhradových mechanismů v českém zdravotnictví, změnu dohodovacího řízení mezi zdravotními pojišťovnami a jednotlivými segmenty, kdy Ministerstvo zdravotnictví už nebude arbitrárně úhradovou vyhláškou nastavovat úhrady tak, jak jsme to viděli v těch posledních letech, kdy přivedlo systém do masivního deficitu, ale budeme podporovat dohody mezi pojišťovnami a poskytovateli. A ministerstvo už bude ty dohody pouze zveřejňovat skrze úhradovou vyhlášku. A také chceme například výrazně reformovat systém kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků.
Takže těch změn je celá řada, které jsou aktuálně v přípravě, jsou v různých fázích rozpracovanosti a velmi brzy dojdou i sem do Poslanecké sněmovny. Takže určitě na ten argument, který už očekávám od některých kolegů, že teď akorát nalijeme peníze do zdravotnictví bez jakýchkoliv změn, tak tomu tak není. Naopak ty změny chystáme a ty změny – si troufám tvrdit – budou jedny z největších za poslední roky a budou jednoznačně mířit ke zvýšení efektivity a cílit na úspory systému.
A samozřejmě není to jenom o legislativě, je to i o nutnosti restrukturalizace sítě poskytovatelů zdravotních služeb, která se musí adaptovat na ty trendy, které vidíme v systému podpora primární péče. Nedávno – od 1. července – jsme provedli největší odbourání preskripčních omezení pro praktické lékaře zatím v historii, kdy nově praktičtí lékaři budou moci předepisovat zhruba 1 200 léků, to znamená, (že) pacienti nebudou nuceni chodit ke specialistům pro recept a tak dále. Chceme je udržet co nejvíce v té primární péči, kde ta péče je nejefektivnější. A další opatření exekutivního charakteru, která v tomto směru chystáme, mimo jiné třeba docentralizaci vysoce specializované péče a podobně.
To jsou všechno změny, které už probíhají nebo se chystají, a tím pádem tedy určitě to není o tom jenom, že chceme peníze pro systém navíc, ale zároveň děláme opatření, abychom ty peníze využili co možná nejefektivněji do budoucna a připravili jsme se i na tu výzvu, která nás čeká v podobě nejrychlejšího stárnutí populace v naší historii v těch následujících letech. ***
