Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.50 hodin)
(pokračuje Tom Philipp)
Zahájení zveřejňování ukazatelů kvality zdravotní péče a data jako podklad pro řízení systému plánování péče a nastavování úhrad.
Přiznám se, že tím, že zdravotnictví je jeden z oborů, který bedlivě sleduji, tak mám dojem a myslím, že to není mylný dojem, že data jsou zveřejňována už po několik let v různé míře, která se čím dál tím zvyšuje. I já jsem měl s panem ředitelem ÚZISu několik debat na toto téma a pan ministr předešlý Válek také, aby ta data šla do terénu čím víc a v co největší míře možnosti zkoumání různými aktéry na trhu.
A já se proto ptám, zajímá mě, proč má pan ministr Adam Vojtěch pocit, že ta data jsou zveřejňována ausgerechnet teď, právě, když on nastoupil? To nesledoval ten vývoj, jakým způsobem se ta data postupně zveřejňovala? A čekám na to samozřejmě jeho odpověď.
Dalším tématem je dostupnost a kvalita péče. Zde píše: Onkologičtí koordinátoři ve všech komplexních onkologických centrech a Národní rada komplexních onkologických center. To asi tím chce naznačit, že je jako zbudoval nebo nějakým způsobem uvedl v život. Ovšem organizace a hodnocení kvality onkologické péče v České republice je vlastně nebo ten systém byl vydán Věstníkem Ministerstva zdravotnictví číslo 11/2025 a ten byl publikován 23. července 2025. Tedy jednoznačně v době vlády jeho předchůdce. A já se tedy ptám, pane ministře Adame Vojtěchu, proč považujete tyto body jako ty, které jste vy zařídil, když vyšly ve Věstníku a byla nastavena ta pravidla už dávno před tím, než jste se stal ministrem?
Potom je tu třeba digitalizace, portál eZdraví pro pacienty i zdravotníky, první elektronické žádanky, elektronické posudky řidičáků. Toto jsou zase věci, které jsou důsledkem přijetí zákona číslo 236/2025, který navrhla právě předchozí vláda a Národní centrum elektronického zdravotnictví je uvedlo v život 17 dní po tom, co pan ministr přišel do své funkce, pan ministr Adam Vojtěch. A já si říkám, jak je možné, že tak rozsáhlý úkol stihl za 17 dní? Není to nějaké rychlé? Opravdu pan ministr má pocit, že to byl on, kdo přinesl toto?
No a z důvod“ časových přeskočím teď několik bodů a budu se už jenom věnovat tématu Podpora zdravotních profesí. Tady mě zaujalo, že pan ministr tady publikuje, že více než 3 500 zaměstnanců nově ve 13. třídě. Čili jako on to zařídil. Ale toto bylo důsledkem nařízení vlády 420/2025 ze 17. září 2025. Tedy zase za předchozí vlády. A já se zase ptám, pane ministře, proč si myslíte, že vy jste ten kdo toto udělal? (Předsedající: Čas! Čas pane poslanče.)
Děkuji za upozornění a já tedy bych nazval tento bod Pan ministr Adam Vojtěch se chlubí cizím peřím. A prosím, abyste ho podpořili, aby se pan ministr Adam Vojtěch mohl bránit a mohl nám všem vysvětlit, proč si myslí, že právě on toto všechno zařídil.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vás poprosím, skutečně čas. Já vás vždycky nechám dopovědět jednu větu, ale nenadechujte se k druhé. Napsal jsem si to jako první bod, pane poslanče. Nyní Jiří Havránek, který má tady hlášeny tři body, jestli to platí. Platí, takže budeme postupně spouštět třikrát pět minut. Prvních pět minut.
Poslanec Jiří Havránek: Krásný dobrý den vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, vážený pane místopředsedo, já si myslím, že těch 15 minut bude, až až. Já si dovoluji předstoupit před ctěnou Sněmovnu s návrhem třech bodů. Dva z nich, byť to na první pohled se nemusí zdát, přímo souvisí, pro potěchu pana ministra, s rezortem práce a sociálních věcí. A jeden se týká vládní většiny napříč.
Nejprve tedy první návrh, který, a to při vší úctě ke všem kolegyním a kolegům, kteří už tu dnes celý den vystupují, bych si dovolil i s ohledem na to, že je zde přítomný pan ministr, zařadit jako první bod dnešního jednacího dne, a týká se implementace jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Myslím, že s touhle prosbou tedy stojím už podruhé nebo potřetí. A když jsem tu stál naposledy, tak jsem velmi kvitoval tiskovou konferenci Ministerstva práce a sociálních věcí, kde opravdu bylo představeno, jak implementace probíhá, procenta jednotlivá o tom, kolik je problematických případů, nicméně od té doby uběhly, pokud se nepletu, dva měsíce a během těch dvou měsíců se událo mnohé.
Co je pozitivní, stále se zvyšují statistiky, alespoň podle toho, co se objevuje ve veřejných zdrojích, těch úspěšně připojených a fungujících uživatelů jednotného měsíčního hlášení. Nicméně na druhé straně bylo by možná dobré po těch dvou měsících znovu slyšet, jak se posouvá to jednotlivé procento těch, kteří stále nejsou schopni už po těch dvou opakovaných měsících tedy správně vložit a zaslat to své měsíční hlášení. Protože opravdu všichni víme, a teď já se přiznávám, já jsem pořád jeden z těch zhruba 25 procent uživatelů jednotného měsíčního hlášení, který věří, že opravdu do budoucna to přinese sníženou administrativu. Pro mě jakožto pro jednatele malého eseróčka opravdu to není věc, která by byla nějakým způsobem složitá, ale je jasné, že ty střední firmy, kdy mnohdy to účetnictví dělá jeden ze zaměstnanců, nikoliv nějaká velká poradenská firma, s tím opravdu mohou míti problém.
Do toho samozřejmě se objevila informace také o datových únicích. Zajímalo by mě a myslím, že by to zajímalo i další kolegy, jak se tohle podařilo ministerstvu napravit, zda už je veškerá situace vyřešená a zda opravdu ta situace těch jednotlivých podniků, kde docházelo například k obdržení informací o bývalých zaměstnancích, tak zda už je vše vyřešeno a co v této věci ministerstvo podniklo a co naopak podniknout plánuje i do budoucna. Protože jak říká například i prezidentka Svazu účetních České republiky, jsou to řádově problémy procent hlášení. Ale pokud si vezmeme celý ten objem, kolik zaměstnanců v České republice působí, kolik zaměstnavatelů odevzdává svá měsíční hlášení, tak to může být v celkovém počtu zajímavé číslo.
Já si dovolím znovu na ten závěr v těch posledních dvou minutách zopakovat, že nejsem odpůrce jednotného měsíčního hlášení. Říkal jsem tu, že odklad, o kterém se mluvilo, bych považoval za neštěstí a nesmysl. Nicméně myslím si, že i právě proto, aby jakýkoliv digitální systém navíc takto robustní jako je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele by si určitě zasloužilo předávat informace i tímto směrem v Poslanecké sněmovně. Protože pro jakýkoliv digitální systém, a to přesto, že ho implementuje na Ministerstvu práce a sociálních věcí možná digitálně jeden z nejzdatnějších úředníků, tak samozřejmě pokud mu nevěří samotní uživatelé, tak je to reálně ten největší možný problém.
Nyní bych se, vážený pane předsedající, už posunul k druhému bodu. Jestli můžu poprosit o změnu času, aby tam nedošlo k nějaké (nesrozumitelné) komunikaci mezi námi dvěma.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Takže to byl první bod, spouštím vám teda druhých pět minut. Je to správně?
Poslanec Jiří Havránek: Ano, ano., ten první bod tedy s názvem tak jak máte, pane předsedající, napsáno. Implementace JMHZ. Přesně tak.
Druhý bod se týká částečně Ministerstva práce a sociálních věcí, byť tam si to s panem ministrem jsme schopni vyříkat, z jakého důvodu se to děje, ale týká se celé vládní koalice s ohledem na to, kdy vlastně už začneme tedy postupovat dle běžného legislativního procesu, protože pokud se bavíme v jednotlivých televizních vystoupeních o tom, že opravdu na začátku jste předkládal jako vládní většina poslanecké návrhy zákonů z toho důvodu, že jste potřebovali urychlit proces, že jste ještě neměli převzaty v uvozovkách ty jednotlivé baráky, tak se to dalo ještě svým způsobem obhájit, byť samozřejmě to, co se stalo například se stavebním zákonem, je prostě jeden průšvih, ale k tomu se ještě dostanu.
Ale v tuhletu chvíli se nám tady objevil další poslanecký návrh zákona z pera pana předsedy Babiše a pana ministra školství, který se týká zákazu mobilních telefonů na školách. Tady zrovna já si popravdě myslím, že to je věc, ke které by se v rámci mezirezortního připomínkového řízení mělo vyjádřit ministerstvo, které má v gesci třeba v uvozovkách rodinnou politiku, jako je Ministerstvo práce a sociálních věcí a že tady je prostě to obcházení systému hrozně nešťastné. ***
