Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.10 hodin)
(pokračuje Petr Sokol)
Je třeba, aby v tom návrhu byly odstraněny některé nejasnosti, ale na druhou stranu by nebylo dobré, aby odpůrci – a je jich v rámci EU docela dost – využili odstraňování těch nejasností k tomu, aby se schválení té formy EU Inc. zdržovalo. Je třeba v tom vyjednávání odstranit všechny potenciální bariéry na vnitřním trhu a hlavně to zbytečně neodkládat.
Sněmovna by také měla podepřít návrh Výboru pro evropské záležitosti, aby Česká republika už teď měnila svou legislativu takovým způsobem, který bude firmy fungující v budoucnu v režimu EU Inc., pokud bude samozřejmě schválen, motivovat k volbě domicilu v České republice. Ze všech těchto důvodů, i zde navrhuji předřazení bodu, a to sice konkrétně devadesátého druhého bodu aktuálního pořadu, Sněmovní tisk 226-E a navrhuji ho jako čtvrtý bod dnešního programu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuju pane poslanče, mám zaznamenáno. Poprosím, nyní je na řadě pan poslanec Ivan Adamec, takže vašich pět minut.
Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já bych chtěl zařadit jako první bod na dnešní schůzi bod informace o situaci ohledně přípravy akceleračních zón v České republice. Musím říct, že my jsme si vlastně tyto akcelerační zóny, schválené zákonem 249/2023 Sb., a jsou to zóny, které by měly sloužit pro výstavbu obnovitelných zdrojů, kde by měl být jednodušší proces a stavební povolení by mělo být do 60 dnů od požádání.
Samozřejmě tyto akcelerační zóny se tipují, nesmí být v přírodních rezervacích, nesmí být v konfliktních místech, měly být přednostně být tam, kde byl průmysl, skládky nebo území po těžbě. Ministerstvo pro místní rozvoj vytipovalo 94 lokalit o rozloze 474 kilometrů čtverečních našeho kraje, případně se to týká 14 lokalit a soustředění na Trutnovsku. A teď proč o tom mluvím?
Česká republika je hustě zasídlená a malá země a problém je, že narážejí tyto akcelerační zóny při projednávání na odpor měst, na odpor obcí a na odpor i krajů. A ta situace není vůbec příjemná, protože když si uvědomíme, co nás čeká v budoucnu a možná někteří si vzpomenou –když jsem tady o tom hovořil v minulém volebním období – tak rok 2027 může být zlomovým rokem, kdy v některém časovém období v České republice nebude dostatek elektrického proudu. Asi to budou zimní měsíce, jak to tak vypadá. Je to velmi nepříjemná situace, není to tragická situace, nepříjemná, protože se to budeme muset řešit a koupit v Evropě někde jinde ten proud bude velmi obtížné, protože okolní země jsou na tom podobně. Když dneska se budete ptát občanů, zda chtějí větrné elektrárny na území svého města, na území svého kraje. Narážíme tady na organizovaný, upozorňuju, organizovaný odpor a ti lidé vymýšlí cokoliv, aby prostě řekli, proč to nechtějí.
A vůbec to nejsou relevantní argumenty. A ten odpor organizují lidé, kteří těm těm občanům prostě vnucují myšlenky, které vůbec nemají nic společného vlastně s tím, jak ty větrné elektrárny fungují. Prostě stačilo by říct, kdyby to nechtěli, protože se jim to nelíbí. A když jim položíte otázku, jestli se jim líbí elektrické vedení, možná taky řeknou, jestli jim nelíbí. Když položíte další otázku, jak se jim bude líbit, když budou bez proudu, tak vám taky řeknou, jestli jim to líbit nebude. Takže je to takový trošku rébus a já si myslím, že v tom nejbližším období nás čeká hodně práce a bylo by dobré, kdyby nás tady v naší Sněmovně, vláda čas od času informovala, jak to vypadá.
Protože je to v současné době tak: Plynové elektrárny nestavíme. Nestavíme, které bychom potřebovali jako náhradu za uhelné elektrárny do doby, než budeme mít jaderné elektrárny. Jádro máme v začátku. Fotovoltaiky nám dělají velké problémy v síti. Musí se to řešit, protože samozřejmě když svítí sluníčko, tak proudu je hodně. Když nesvítí sluníčko, tak prostě se musí použít jiné zdroje a uhelné elektrárny tady nebudou věčně.
To znamená, já bych byl velmi rád, kdybych tady slyšel, jak se na to vláda připravuje, jakou bude dělat osvětu mezi občany. Protože vysvětlovat občanům, že vibrace z elektrárny jsou minimální, že to nepoškozuje ani občany, lidi, ani zvěř, že to nedělá žádný velký problém při, řekl bych, tlaku na zdraví občanů. Když jim vysvětlíme že kolikrát klasický mobil je daleko víc zdraví nebezpečný, než větrná elektrárna, tak to bude úspěch. A já mám takový pocit, že my se bavíme o tom, že část společnosti, i tady ve Sněmovně část poslanců, prostě ty větrné elektrárny nechce. A bez nich, prostě, to období, si myslím, že budeme přežívat velmi obtížně a že narazíme na problém, o kterém jsem hovořil v úvodu své řeči, že prostě přijde období, hlavně v zimních měsících, kdy nebude svítit sluníčko.
Prostě uhelné elektrárny buď už nebudou funkční, protože dožívají a nikdo na nich nechce investovat. A pokud stát bude chtít udržet nějakou elektrárnu v chodu, tak stát obrovské peníze. A pokud nastane takováto situace, tak nám to zdeformuje cenu proudu obecně. Já vždycky říkám, že můžeme všechno, ale měli bychom se na tyto technické věci zaměřit, protože bez proudu vlastně v této společnosti nebude nic.
A dneska je tady nepoměr v tom, že výkon výroby nám klesá, ale spotřeba nám neustále roste, protože jsme se zaměřili na bezemisní energetiku, bezemisní průmysl (Předsedající Nacher upozorňuje na čas.) A to prostě bez elektřiny nejde. Takže prosím, dělejme všechno, abychom se nevraceli zpátky na stromy. Děkuji za pozornost a prosím o zařazení tohoto bodu jako prvního bodu dnešní schůze.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Jako první bod, napsal jsem si, děkuji. V této chvíli sem pozvu pana poslance Petra Bendla.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, drahá vládo, kolegyně, kolegové. Já si dovoluji navrhnout zařazení nového bodu jednání Poslanecké sněmovny s názvem Informace vlády o aktuální situaci sucha v České republice, dopadech na zemědělství, vodní zdroje, obce a krajinu a o opatřeních vlády k řešení této situace.
Důvod je jednoduchý. Česká republika se i v červnu znovu dostává do vážné situace sucha. Nejde o akademickou debatu meteorologů. Jde o vodu v půdě, o průtoky v řekách, o podzemní vody, o úrodu, o krmivo pro hospodářská zvířata a požární riziko, o obce, zemědělce i o krajinu jako celek. Podle aktuálních dat projektu InterSucho se k 21. červnu v celém půdním profilu do 1 metru vyskytovala odchylka sucha od obvyklého stavu přibližně na 72 procentech území České republiky a na dalších 13 procentech území byla snížená úroveň půdní vláhy. Což znamená, že problém se netýká jenom jedné části republiky, týká se většiny území státu.
Výrazné, výjimečné až extrémní sucho je hlášeno zejména na Domažlicku, Klatovsku, Prachaticku, Břeclavsku, Brněnsku, Blanensku, Prostějovsku, Olomoucku, Bruntálsku a v dalších oblastech Moravy, Slezska i západních Čech, severních i jižních Čech. V povrchové vrstvě půdy se na řadě míst hodnoty nasycení propadají na 10 až 20 procent, místy dokonce pod 10 procent, což už není běžné sucho. Uplynulý týden přinesl srážky hlavně v lokálních bouřkách. Na 75 procentech území republiky ale spadlo spíše 10 milimetrů srážek za týden. A výhled není uklidňující. InterSucho upozorňuje, že kvůli vysokým teplotám, velkému výparu a jen lokálním bouřkám se bude půdní vlhkost dále výrazně snižovat. Ke konci týdne může výrazné půdní sucho zasahovat až 80 procent území republiky. Situaci komplikuje už v minulém století vysoká míra nebo vysoký počet odvodňovacích soustav. A to situaci ještě více komplikuje.
Nejde přitom jenom o půdní sucho. Ministerstvo zemědělství zveřejnilo informaci o stavu vodních zdrojů za květen v roce květen 2026 a ta situace je velmi vážná. Květen byl teplotně nadnormální, srážkově sice formálně normální, ale srážky zjevně nestačily změnit hydrologickou realitu. Z odtokového hlediska byl květen převážně podprůměrný až výrazně podprůměrný téměř ve všech hlavních povodích. Průměrné měsíční průtoky se na většině sledovaných toků pohybovaly někde mezi 15 a 60 procenty obvyklých hodnot. ***
