Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslední poznámka. Tady se rozjelo, že když ministr něco napíše poradci prezidenta, že jde o vyhrožování. Teďka tady před chvilkou předseda opoziční strany řekl, že pokud my tady něco navrhneme, že tady bude bojiště. Já jsem si to napsal. Pokud my navrhneme zrušení koncesionářských poplatků, tak to je bojiště. Tak to za mě je přesně v té rubrice vyhrožování. (Předsedající: Čas.)

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní s faktickou paní poslankyně Weimerová. Vaše dvě minuty.

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za slovo. Tato diskuse je o budoucí podobě jednacího řádu a budoucnosti fungování Poslanecké sněmovny. Já si myslím, že vytahováním statistik o tom, co se stalo a co už nemůžeme změnit, a vzájemným osočováním z toho, kdo byl horší, kdo víc obstruoval z něčeho, u čeho mnozí z nás ani osobně nebyli, se jako Sněmovna ani jako společnost nikam neposuneme. Chtěla bych vyzvat k tomu, abychom si spíše místo toho definovali, co je správné, co není správné – o což ostatně tady v této rozpravě jde – a potom se tím řídili, aby se nám tady všem společně dobře pracovalo. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s další faktickou pan poslanec Brázdil.

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. No, řekla jste to pěkně. Mně se to líbilo. Víte, nikdo z nás nedělá větší chyby nebo horší chyby. Všichni jsme na sebe zlí. Je to tak. Každým volebním obdobím je to ještě horší. My už se spolu nebavíme. Málokdo... ahoj nebo něco takového. Tady je atmosféra špatná a jestli si začneme vyčítat... Všichni děláme chyby a dělali jsme je. Nebyly vaše horší a nebyly ani naše horší. Všechny byly prostě na prd. Je to špatně.

Ano, tady ten boj vždycky nějaký bude. Ale někdo říká: Teď to děláte účelově. Vy to děláte proto, že chcete... Ano, mělo to být na začátku Sněmovny. Mělo to být na začátku, aby se toto nemuselo říkat a mohli jsme se shodnout už předtím. Kolegyně kolegové, ruku na srdce. Jsme schopni se vůbec ještě domluvit? Já nevím. Taky kolikrát jsem naštvaný. Ježíš, tak bych vyskočil. I vy jste tací.

Nevím, ale teď je šance to nějak změnit. Ale nevím, jestli na to máme – teď to řeknu škaredě – koule. No, možná nemáme, ale pokus tady je. Pojďme to udělat. Bude se nám líp dýchat. Zkuste se zamyslet.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. My jsme se vystříleli při řízení schůze, protože paní místopředsedkyně vystoupí s přednostním právem. V této chvíli jsou čtyři faktické. Ondřej Matěj Havel. Vaše dvě minuty.

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju. Pane poslanče Brázdile, prostřednictvím pana místopředsedy, já na vás ale přece vůbec nejsem zlý. Já si myslím, že my se dokážeme dohodnout a my jsme i konstruktivně k tomu jednacímu řádu přistoupili v té věci, že tam máme načtený pozměňovací návrh, který posouvá účinnost právě na následující volební období. Na tom určitě dohoda je s námi možná. Podpořte ten pozměňovací návrh a uvidíte, že dojdeme k tomu, co jste tady naznačoval. Ano, je to možné. Jak jsem to říkal já, není fér měnit pravidla během zápasu. Je fér dohodnout se, že třeba budou platit od příštího zápasu, respektive funkčního období. Ať nám volič rozdá karty, kdo tady bude sedět a kdo bude prosazovat vládní většinu.

Jak si myslím v reakci na paní poslankyni Peštovou. Paní kolegyně, prostřednictvím pana místopředsedy, nezlobte se, ale ta debata se posunula úplně mimo. To je úplně mimo. Jestli vy říkáte, že za nás se tady sedělo do rána. Pro pána krále, kdo tady měl ty hodinové projevy? Nemusíme si sahat do svědomí. (Projevy nesouhlasu ze sálu.) Nepokřikujte na mě. Sáhněte do stenoprotokolu, sáhněte do webu Poslanecké sněmovny a tam uvidíte, kdo tady celou noc řečnil, kdo tady zdržoval. Vždyť to je přece úplně jasné. Kdo nám tady dával ve dvě ve tři ráno pozměňovací návrhy?

Mě fakt nebaví dohadovat se o tom, co tady kdo, komu, co vy nám, co my vám a tak dále. Ale když tady říkáte takovouto věc, o tom rozhoduje opozice, jak dlouhé bude to jednání. Není to pravda, za vás tady byla jednání do rána, protože jste to do rána táhli svými obstrukčními projevy. Nemusíte se mnou souhlasit, tak ať se každý podívá do stenoprotokolů a záznamů Poslanecké sněmovny – je to na internetu, může si to najít – kdo to tady přes noc táhl. Děkuju.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou Michal Kučera, připraví se Marian Jurečka. Vaše dvě minuty.

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, milý místopředsedo Sněmovny Patriku Nachere, prostřednictvím místopředsedy Sněmovny, předsedajícího, já bych zareagoval na vaše vystoupení. Skutečně souhlasím s tím, že to tady je rok od roku horší. Já jsem na to upozorňoval i v minulém volebním období, kdy jsem říkal: Nedělejte věci, které už nikdy nepůjdou vrátit zpátky, protože tahleta Sněmovna – a nejenom tato Sněmovna, mnoho dalších Parlamentů ve světě – je hodně založena na nepsaných dohodách a nepsaných pravidlech. Pokud je začnete porušovat, tak už je nikdy nevrátíte zpátky. Už se pro to další volební období stanou normou.

Stejně tak tomu bylo právě u těch nekonečných vystoupení před programem, kdy vystupovali vaši předsedové s nekonečnými... Každé úterý to bylo – myslím, že dokonce snad každý den – nekonečné. My jsme se dívali, jestli tady je Andrej Babiš nebo není, jestli to bude krátké či delší. Tím jste nastavili normu pro tohleto volební období. To si prostě uvědomme, že zákony, které teď děláte – já jsem o tom mluvil v předchozím bodu – nejsou jenom pro vás. Ony budou taky proti vám, protože teď vládnete, teď jste na koni, ale kdo ví, co bude za tři čtyři roky? Ještě nikdo tady nebyl nesmrtelný, já přežil všechno. Mysleli si to socani a kde jsou dneska? Stejně tak budete i vy.

Takže, ty zákony, které teď děláte, děláte i pro ty ostatní. Myslete na to. Je to fakt velmi důležité. Ty nepsané dohody jsou strašně důležité v tom, že nastavují nějakou normu. Pokud se o ně nebudeme snažit, pokud si teďka nesedneme a nebudeme hledat nějaké řešení, tak tomu žádná změna jednacího řádu nepomůže.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě Marian Jurečka, připraví si Jan Berki. Vaše dvě minuty.

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju moc. No, kdybych tady měl teď říct nějaký návod k obsluze této Sněmovny na základě zkušeností, praxe i posledních týdnů, tak se ukazuje, že to funguje tehdy, když dané ministerstvo a ministr přijde i za tou opozicí, řekne zhruba dopředu, jaké problémy řeší, jaké má varianty řešení a co si o tom zástupci všech stran myslí. Já to říkám na základě zkušenosti, kterou tady opravdu, myslím si, máme minimálně z rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pan ministr Juchelka a jeho tým nás už několikrát pozvali na palčivá složitá témata. Sedli jsme si, stačila k tomu hoďka a půl až dvě. Výstupem jsou konsenzuální přístupy ke změnám v legislativě MPSV. Je to nejenom o té shodě a o tom, že pak jsou tady pozměňovací návrhy podepsané napříč celou touto Sněmovnou – což je vždycky plus – ale všimli jste si, že to je k užitku i proto, jak dlouho se tady ty body projednávají? Nikdo tady takovéto body nediskutuje v dlouhých hodinách.

Tady se obracím na pana kolegu, prostřednictvím pana předsedajícího, Vondráčka, který zrovna asi jde telefonovat. Ale když vy tady říkáte: Pojďme to zlepšit, zjednodušit, zrychlit, tak já vám říkám, že část vašich kolegů z vládní koalice to umí a dělá to. Pak ten bod tady přijde a ten bod je v zásadě projednaný za hodinu. Proč to nejde u jiných věcí? Položte si tu otázku i vy sami. Proč to nejde u jiných věcí?

Já jsem prosil opakovaně na grémiu, ať třeba celá situace kolem Českého rozhlasu, kolem České televize, je prodiskutována s opozicí. Víte, co mně bylo – teď to říkám vůči veřejnosti – odpovězeno? Teď to s vámi rozhodně debatovat nebudeme. Nejdřív v druhé polovině září. Tak buďto to chceme změnit a tu diskusi si vedeme na odborné úrovni, nebo pak tu diskusi musíme vést hodiny a hodiny tady, když není ta vůle.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní poprosím pana poslance Jana Berkiho, připraví se Berenika Peštová.

Poslanec Jan Berki: Děkuju, pane místopředsedo. Jenom bych ve stručnosti zareagoval na váš příspěvek. Vnímám, že co se týká projednávání témat při zařazování nových bodů na program, tak tam není podle mě spor o to, kdy ten návrh přijde. Protože to jste skutečně – teď to nemyslím jako výčitku – dělali i vy. Pokud se něco objevilo ve veřejném prostoru, obvykle tu byl někdo, kdo vystupoval a snažil se to dostat na program. Tohle považuju za korektní. Problém je v délce, v jaké se to projednávalo. To ten návrh z mého pohledu řeší.

Tak jsem jenom chtěl reagovat na to, že si nemyslím, že problém je v nastolování témat. To jste dělali i vy, děláme to my. To považuju za korektní, že se to dělá ve chvíli, kdy to je ve veřejném prostoru, nikoliv že čekáme, až to přijde sem jako sněmovní tisk. ***